(EU) 2022/619Prováděcí nařízení Komise (EU) 2022/619 ze dne 12. dubna 2022, kterým se zastavují přezkumy pro „nového vývozce“ týkající se prováděcího nařízení (EU) 2017/2230 o uložení konečného antidumpingového cla z dovozu kyseliny trichlorisokyanurové pocházející z Čínské lidové republiky, pokud jde o tři čínské vyvážející výrobce, ukládá clo na dovoz těchto výrobců a ukončuje celní evidence tohoto dovozu

(1)

V říjnu 2005 uložila Rada nařízením (ES) č. 1631/2005 (2) konečné antidumpingové clo (dále jen „původní nařízení“) z dovozu kyseliny trichlorisokyanurové (dále jen „TCCA“) pocházející z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“) a Spojených států amerických (dále jen „USA“). Antidumpingová cla na dovoz z ČLR se pohybovala od 7,3 % do 40,5 % pro jednotlivé společnosti a celostátní clo bylo stanoveno na 42,6 %.

(2)

Prováděcím nařízením (EU) č. 855/2010 (3) Rada snížila sazbu antidumpingového cla pro jednoho vyvážejícího výrobce ze 14,1 % na 3,2 %.

(3)

Na základě přezkumu před pozbytím platnosti uložila Rada prováděcím nařízením (EU) č. 1389/2011 (4) konečná antidumpingová opatření v podobě individuálních cel v rozmezí od 3,2 % do 40,5 % se zbytkovým clem ve výši 42,6 % na dovoz TCCA pocházející z ČLR.

(4)

Prováděcím nařízením (EU) č. 569/2014 (5) uložila Komise jednomu novému vyvážejícímu výrobci sazbu antidumpingového cla ve výši 32,8 %. V případě dalšího vyvážejícího výrobce Komise ukončila šetření prováděcím nařízením Komise (EU) 2015/392 (6).

(5)

Na základě druhého přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení uložila Komise prováděcím nařízením (EU) 2017/2230 (7) konečná antidumpingová opatření v podobě individuálních cel v rozmezí od 3,2 % do 40,5 % se zbytkovým clem ve výši 42,6 % na dovoz TCCA pocházející z ČLR.

(6)

Komise obdržela tři žádosti o přezkum pro „nového vývozce“ podle čl. 11 odst. 4 základního nařízení. Žádosti podaly společnost Hebei Xingfei Chemical Co., Ltd (dále jen „Hebei Xingfei“) dne 13. července 2020, společnost Inner Mongolia Likang Bio-Tech Co., Ltd (dále jen „Mongolia Likang“) dne 29. července 2019, která ji dne 12. února 2021 aktualizovala, a společnost Shandong Lantian Disinfection Technology Co., Ltd (dále jen „Shandong Lantian“) dne 13. dubna 2021 (dále jen „žadatelé“), jejichž vývoz do Unie podléhá konečnému antidumpingovému clu ve výši 42,6 %.

(7)

Žadatelé tvrdili, že během období původního šetření, tj. od 1. dubna 2003 do 31. března 2004, TCCA do Unie nevyváželi.

(8)

Žadatelé dále tvrdili, že nejsou ve spojení s žádným z vyvážejících výrobců TCCA, na které se vztahují platná opatření. V neposlední řadě žadatelé tvrdili, že TCCA vyváželi do Unie po skončení období šetření v rámci původního šetření.

(9)

Komise posoudila dostupné důkazy a dospěla k závěru, že existují dostatečné důkazy odůvodňující zahájení přezkumů pro „nového vývozce“ podle čl. 11 odst. 4 základního nařízení. Poté, co byla výrobcům v Unii dána příležitost se k věci vyjádřit, zahájila Komise prováděcím nařízením Komise (EU) 2021/1209 (8) tři přezkumy prováděcího nařízení (EU) 2017/2230 týkající se žadatelů.

(10)

Výrobkem, který je předmětem přezkumu, je kyselina trichlorisokyanurová a její preparáty, rovněž uváděná pod mezinárodním nechráněným názvem (INN) „symklosen“, v současnosti kódů KN ex 2933 69 80 a ex 3808 94 20 (kódy TARIC 2933698070 a 3808942020), pocházející z ČLR (dále jen „dotčený výrobek“ nebo „TCCA“).

(11)

TCCA je chemický produkt používaný jako širokospektrý organický dezinfekční a bělicí prostředek na bázi chloru, zejména pro dezinfekci vody v plaveckých bazénech a lázních. Používá se také k čištění odpadních vod v septicích nebo chladicích věžích a k čištění kuchyňských spotřebičů. TCCA se prodává ve formě prášku, granulí, tablet nebo štěpků. Všechny formy TCCA a její preparáty mají tedy stejné základní vlastnosti (dezinfekční prostředek), a jsou proto považovány za jediný výrobek.

(12)

Komise o zahájení přezkumů oficiálně informovala žadatele, výrobní odvětví Unie a zástupce země vývozu. Zúčastněné strany dostaly možnost písemně se k věci vyjádřit a účastnit se slyšení.

(13)

Komise zaslala třem žadatelům dotazníky. Dotazníky byly v den zahájení šetření zpřístupněny rovněž na internetu.

(14)

Kvůli vypuknutí pandemie COVID-19 a opatřením omezujícím volný pohyb osob, která byla zavedena v různých členských státech a i různých třetích zemích, nemohla Komise provést inspekce na místě podle článku 16 základního nařízení. Komise místo toho provedla na dálku křížovou kontrolu všech informací, které považovala za nezbytné pro svá zjištění, a to v souladu se svým oznámením o důsledcích výskytu onemocnění COVID-19 pro antidumpingová a antisubvenční šetření (9). Komise provedla dálkové křížové kontroly u těchto tří žadatelů a této společnosti ve srovnatelné zemi:

(15)

Šetření se týkalo období od 1. ledna 2019 do 30. června 2021 (dále jen „období přezkumného šetření“).

(16)

Dne 25. února 2022 sdělila Komise zúčastněným stranám svůj záměr ukončit přezkumná šetření, aniž by stanovila individuální dumpingová rozpětí pro žadatele. Zúčastněné strany dostaly příležitost se vyjádřit.

(17)

Po poskytnutí informací žadatelé tvrdili, že jejich právo na obhajobu bylo porušeno z důvodu nedostatečného poskytnutí informací. Žadatelé konkrétně tvrdili, že Komise neposkytla informace týkající se běžné hodnoty, což by žadatelům umožnilo předložit další připomínky k rozhodnutí Komise.

(18)

Komise připomněla, že podle čl. 20 odst. 2 základního nařízení by měla zveřejnit základní skutečnosti a úvahy, na jejichž základě hodlá přijmout rozhodnutí. Vzhledem ke zjištěním šetření nebyly informace o běžné hodnotě prvkem, na němž Komise založila svá zjištění. Zpřístupnění takových informací tedy nebylo nezbytné k tomu, aby žadatelé mohli vykonávat svá procesní práva. Tato tvrzení byla proto zamítnuta.

(19)

Po poskytnutí informací žadatelé požádali o slyšení s útvary Komise, které jim byl umožněno. Kromě toho žadatelé požádali o slyšení u úředníka pro slyšení, které se konalo dne 11. března 2022. Úředník pro slyšení shledal, že procesní práva žadatelů byla plně dodržena.

(20)

Podle čl. 11 odst. 4 základního nařízení jsou pro nového vyvážejícího výrobce splněna tato kritéria:

(21)

Šetření potvrdilo, že tři žadatelé dotčený výrobek během období původního šetření nevyváželi a že ho do Unie začali vyvážet až po tomto období.

(22)

Šetření rovněž potvrdilo, že žadatelé nejsou ve spojení s žádným z čínských vyvážejících výrobců, na něž se vztahují platná antidumpingová opatření týkající se dotčeného výrobku.

(23)

Pokud jde o kritérium, podle kterého žadatelé začali vyvážet do Unie po skončení období původního šetření, jelikož každý žadatel uskutečnil během období přezkumného šetření pouze jednu vývozní transakci omezeného objemu, Komise zkoumala, zda lze tuto vývozní transakci považovat za dostatečnou k tomu, aby přesně odrážela současné a budoucí vývozní chování žadatelů. Komise konkrétně u každého žadatele dále analyzovala: podíl vyváženého množství na celkovém vývozu a produkci, prodejní ceny do EU ve vztahu k jejím vývozním cenám do třetích zemí a prodejní ceny do EU ve vztahu k průměrným cenám ostatních čínských vyvážejících výrobců, kteří během období přezkumného šetření vyváželi významné objemy do EU.

(24)

V případě společnosti Hebei Xingfei šetření zjistilo, že během období šetření byla zaznamenána pouze jedna prodejní transakce do EU, a to v objemu 9 tun. Tato transakce představovala v tomtéž období 0,09 % celkového objemu výroby společnosti a 0,63 % jejího celkového objemu vývozu.

(25)

Pokud jde o ceny, šetření prokázalo, že u tříd TCCA vyvážených do EU byla vývozní cena jediné transakce o 115 % až 140 % vyšší než průměrná vývozní cena společnosti Hebei Xingfei do zemí mimo EU během období přezkumného šetření.

(26)

Komise rovněž porovnala vývozní ceny do EU mezi společností Hebei Xingfei a dalšími čínskými vyvážejícími výrobci zásobujícími konkrétní trh EU (10) během období přezkumného šetření. Bylo zjištěno, že cena transakce společnosti Hebei Xingfei na úrovni CIF byla o 53 % vyšší než průměrná cena ostatních čínských vývozů. Po přičtení použitelného antidumpingového cla byla cena transakce společnosti Hebei Xingfei o 105 % vyšší.

(27)

Z výše uvedených důvodů nebyla jediná vývozní transakce společnosti Hebei Xingfei do EU během období přezkumného šetření považována za dostatečně reprezentativní, aby přesně odrážela současné a budoucí vývozní chování společnosti Hebei Xingfei.

(28)

V případě společnosti Shandong Lantian šetření zjistilo, že během období šetření byla zaznamenána pouze jedna prodejní transakce do EU, a to v objemu 29 tun. Tato transakce představovala v tomtéž období 0,07 % celkového objemu výroby společnosti a 0,02 % jejího celkového objemu vývozu.

(29)

Pokud jde o ceny, šetření ukázalo, že u tříd TCCA vyvážených do EU byla vývozní cena jediné transakce o 60 % až 86 % vyšší než průměrná vývozní cena společnosti Shandong Lantian do zemí mimo EU během období přezkumného šetření.

(30)

Komise rovněž porovnala vývozní ceny do EU mezi společností Shandong Lantian a dalšími čínskými vyvážejícími výrobci zásobujícími konkrétní trh EU během období přezkumného šetření. Bylo zjištěno, že cena transakce společnosti Shandong Lantian na úrovni CIF byla o 43 % vyšší než průměrná cena ostatních čínských vývozů. Po přičtení použitelného antidumpingového cla byla cena transakce společnosti Shandong Lantian o 87 % vyšší.

(31)

Z výše uvedených důvodů nebyla jediná vývozní transakce společnosti Shandong Lantian do EU během období přezkumného šetření považována za dostatečně reprezentativní, aby přesně odrážela současné a budoucí vývozní chování společnosti Shandong Lantian.

(32)

V případě společnosti Mongolia Likang šetření zjistilo, že během období šetření byla zaznamenána pouze jedna prodejní transakce do EU, a to v objemu 9 tun. Tato transakce představovala v tomtéž období 0,10 % celkového objemu výroby společnosti a 0,71 % jejího celkového objemu vývozu.

(33)

Pokud jde o ceny, šetření ukázalo, že u tříd TCCA vyvážených do EU byla vývozní cena jediné transakce o přibližně 50 % vyšší než průměrné vývozní ceny společnosti Mongolia Likang do zemí mimo EU během období přezkumného šetření.

(34)

Komise rovněž porovnala vývozní ceny do EU mezi společností Mongolia Likang a dalšími čínskými vyvážejícími výrobci zásobujícími konkrétní trh EU během období přezkumného šetření. Bylo zjištěno, že cena transakce společnosti Mongolia Likang na úrovni CIF byla o 11 % vyšší než průměrná cena ostatních čínských vývozů. Po přičtení použitelného antidumpingového cla byla cena transakce společnosti Mongolia Likang o 48 % vyšší.

(35)

Z výše uvedených důvodů nebyla jediná vývozní transakce společnosti Mongolia Likang do EU během období přezkumného šetření považována za dostatečně reprezentativní, aby přesně odrážela současné a budoucí vývozní chování společnosti Mongolia Likang.

(36)

V průběhu šetření žadatelé na dotaz Komise, proč se ceny mezi vývozními trhy lišily, poukázali na rozdíly v balení a kvalitě a na vyšší cenovou přirážku, které mohli na trhu Unie dosáhnout. Rozdíly v balení a kvalitě však byly ve srovnání s jinými vývozními destinacemi zohledněny kontrolním číslem přiděleným výrobkům. Srovnání s vývozem ostatních čínských výrobců během období přezkumného šetření navíc prokázalo, že trh Unie neobdržel cenovou přirážku, která by vysvětlovala zjištěný cenový rozdíl.

(37)

Po poskytnutí informací žadatelé tvrdili, že zjištění Komise neměla právní základ, neboť vycházela z posouzení reprezentativnosti transakcí, které není stanoveno v čl. 11 odst. 4 základního nařízení. Žadatelé dále tvrdili, že posouzení Komise, pokud jde o reprezentativnost transakcí, bylo v rozporu s judikaturou WTO. Odkázali na věc DS295 Mexico – Antidumpingová opatření na rýži, v níž bylo shledáno, že stanovení dodatečného požadavku pro zahájení přezkumu, tj. reprezentativní objem, není v souladu s článkem 9.5 antidumpingové dohody. Stejnou žádost předložil i jeden dovozce v Unii.

(38)

Komise měla za to, že zjištění odvolacího orgánu WTO ve věci DS295 nejsou pro daný případ bezprostředně relevantní. Toto zjištění se týkalo různých okolností, zejména toho, zda právní ustanovení mexického vnitrostátního práva, které omezuje možnost zahájit přezkum pro nového vývozce tím, že vyžaduje existenci minimálních reprezentativních objemů, bylo v souladu s antidumpingovou dohodou. V daném případě Komise žádné takové kritérium neuplatnila, aby rozhodla o zahájení stávajících přezkumů vývozců.

(39)

Kromě toho, pokud jde o fázi šetření, Komise připomněla, že její rozhodnutí ukončit přezkumy nebylo založeno na nedostatečných reprezentativních objemech, ale na posouzení toho, zda vývozní cena žadatelů vzhledem k nízkému objemu pouze jedné prodejní transakce u každého žadatele postačovala k tomu, aby přesně odrážela současné a budoucí vývozní chování vývozců. Jak je připomenuto ve 23. bodě odůvodnění, každý vývozce měl za celé období přezkumného šetření pouze jednu vývozní transakci, což vedlo Komisi k provedení hloubkové analýzy přiměřenosti ceny této jediné vývozní transakce. Je tomu tak proto, že na rozdíl od původního šetření podle článku 5 základního nařízení v rámci přezkumného šetření, a zejména v rámci přezkumu pro nového vývozce, je to právě vývozce, kdo žádá o zahájení přezkumu na základě transakcí, o nichž je známo, že budou obvykle použity jako základ pro výpočet dumpingového rozpětí. Komise dále připomíná, že je povinna zajistit účinnost platných cel, aby nezmařila cíl základního nařízení, kterým je poskytnutí úlevy výrobnímu odvětví Unie vyrovnáním poškozujících účinků dovozu, u něhož bylo zjištěno, že byl v období původního šetření dumpingový. Na tomto základě vyžaduje přítomnost jediné transakce během období přezkumného šetření v rámci přezkumného šetření další záruky, že taková vývozní cena postačuje k přiměřeně přesnému zjištění dumpingu, čímž by se zabránilo riziku, aby byla stávající cla mařena. Komise se proto rozhodla analyzovat a přezkoumat všechny relevantní důkazy, které od žadatelů obdržela, včetně cen na jiné vývozní trhy a poskytnutých vysvětlení pro zjevnou odchylku od cen uvedených jednotlivých transakcí na trhu Unie. Na základě tohoto šetření se Komise z uvedených důvodů domnívala, že vývozní ceny příslušných tří vývozců nebyly vhodné k tomu, aby bylo možné dostatečně přesně zjistit existenci dumpingu. Na základě všech důkazů shromážděných během šetření a za účelem zajištění účinnosti platných cel proto Komise rozhodla, že použití zbytkového cla vůči žadatelům je v projednávaném případě vhodné. Tato tvrzení byla proto zamítnuta.

(40)

Po poskytnutí informací žadatelé dále nesouhlasili s názorem Komise, že rozdíly v kvalitě byly zohledněny tzv. kontrolními čísly výrobku, která byla použita v dotaznících, a tvrdili, že srovnání cen mezi vývozními cenami žadatelů a cenami ostatních čínských vývozců nebylo relevantní.

(41)

Komise připomněla, že kontrolní čísla výrobků použitá v daném případě byla stejná jako v původním šetření, jakož i ve všech následných šetřeních týkajících se tohoto výrobku. Komise uvedla, že kontrolní čísla výrobků klasifikují různé typy výrobku spadající do definice dotčeného výrobku na základě různých technických vlastností. Tato klasifikace umožňuje srovnání s obdobnými výrobky, neboť výrobky jsou srovnávány podle svých podobných charakteristických vlastností. Žadatelé nedoložili zohlednění údajných rozdílů v kvalitě při stanovování cen, a tím způsobné ovlivnění srovnatelnosti cen. Tato tvrzení byla proto zamítnuta.

(42)

Po poskytnutí informací žadatelé tvrdili, že srovnání jejich vývozních cen do EU s průměrnou cenou ostatních čínských vyvážejících výrobců nevedlo ke smysluplným závěrům, jelikož 1) jsou výsledkem kombinace vývozních strategií, 2) vývozci podléhají různým clům, které mohou ovlivnit ceny, a 3) posuzované období je příliš dlouhé a kolísání cen by mohlo narušit posouzení. Kromě toho žadatelé předložili soubor údajů Eurostatu o dovozu, v nichž byly údajně průměrné dovozní ceny dotčeného výrobku vyšší než ceny žadatelů, a tvrdili tak, že pro EU existuje cenová přirážka.

(43)

Analýza dovozních cen do Unie však Komisi umožnila stanovit referenční cenovou úroveň, za níž byl dotčený výrobek uváděn na trh v Unii. Komise tak rovněž umožnila posoudit, zda vývozní ceny žadatelů do Unie reagovaly na podmínky na trhu Unie. Analýza údajů o dovozu na úrovni TARIC ukázala, že většina cen ostatních čínských vyvážejících výrobců, kteří vyváželi během období přezkumného šetření a kteří mohou mít různé vývozní strategie, se nicméně pohybovala v konkrétním a omezeném rozpětí cen na úrovni CIF, a po přidání cla se ještě více přiblížila. Jak je uvedeno výše v 26., 30. a 34. bodě odůvodnění, ceny žadatelů se výrazně lišily od takto stanovené referenční cenové úrovně, která byla považována za cenovou úroveň na trhu v Unii. Tuto odchylku nebylo možné rozumně vysvětlit. A konečně, při srovnání cen v měsíci, v němž se transakce uskutečnila, zůstal výsledek analýzy stejný (11).

(44)

Pokud jde o údaje Eurostatu o dovozu poskytnuté žadateli, Komise zjistila, že tyto statistiky byly na úrovni osmimístného kódu KN, a proto se týkaly širšího souboru výrobků. V tomto širším souboru představoval dotčený výrobek méně než 30 % z hlediska objemu a méně než 25 % z hlediska hodnoty. Posouzení Komise však vycházelo z údajů na úrovni desetimístného kódu TARIC, které se týkaly výhradně dotčeného výrobku, a byly tedy přesnějším zdrojem informací. Tato tvrzení byla proto zamítnuta.

(45)

S ohledem na výše uvedené důvody se Komise domnívala, že transakce předložené žadateli nepředstavují dostatečně reprezentativní základ a dostatečně přesně neodrážejí jejich současné a budoucí chování v oblasti vývozních cen, aby mohly sloužit jako základ pro stanovení individuálního dumpingového rozpětí. Přezkumná šetření by proto měla být zastavena.

(46)

Vzhledem k výše uvedeným zjištěním dospěla Komise k závěru, že přezkumy týkající se dovozu TCCA vyrobené žadateli a pocházející z ČLR by měly být zastaveny. Na výrobky vyráběné žadateli by se mělo vztahovat clo pro „všechny ostatní společnosti“ podle čl. 1 odst. 2 prováděcího nařízení (EU) 2017/2230. V důsledku toho by se měla ukončit celní evidence dovozu žadatelů a mělo by se z něj od data zahájení těchto přezkumů vybrat celostátní clo platné pro všechny ostatní společnosti (ve výši 42,6 %), které bylo uloženo prováděcím nařízením (EU) 2017/2230. Tím nejsou dotčeny možnosti dovozců požádat o vrácení cla v souladu s čl. 11 odst. 8 základního nařízení.

(47)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) 2016/1036,