(EU) 2022/439Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/439 ze dne 20. října 2021, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, pokud jde o regulační technické normy pro upřesnění metodiky posuzování, podle níž příslušné orgány posuzují, zda úvěrové instituce a investiční podniky dodržují požadavky na použití přístupu založeného na interním ratingu (Text s významem pro EHP)

a)

pro účely posouzení počátečních žádostí o svolení používat přístup IRB podle článku 144 nařízení (EU) č. 575/2013 použijí příslušné orgány všechna ustanovení tohoto nařízení;

b)

pro účely posouzení žádostí o svolení rozšířit přístup IRB v souladu se schváleným plánem postupného zavádění podle článku 148 nařízení (EU) č. 575/2013 použijí příslušné orgány kapitoly 4, 5, 7 a 8 a všechny další části tohoto nařízení, které jsou pro tuto žádost relevantní;

c)

pro účely posouzení žádostí o předběžné svolení k provedení změn uvedených v čl. 143 odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2013 použijí příslušné orgány všechny části tohoto nařízení, které jsou pro tyto změny relevantní;

d)

pro účely posouzení změn ratingových systémů a přístupů k akciovým expozicím založených na interních modelech, které byly oznámeny v souladu s čl. 143 odst. 4 nařízení (EU) č. 575/2013, použijí příslušné orgány všechny části tohoto nařízení, které jsou pro tyto změny relevantní;

e)

pro účely provedení průběžné kontroly použití přístupu IRB podle článku 101 směrnice 2013/36/EU použijí příslušné orgány všechny části tohoto nařízení, které jsou pro tento přezkum relevantní;

f)

pro účely posouzení žádostí o svolení k návratu k používání méně propracovaných přístupů podle článku 149 nařízení (EU) č. 575/2013 použijí příslušné orgány články 6 až 8 tohoto nařízení.

a)

podstatnosti druhů expozic, na něž se ratingové systémy vztahují;

b)

složitosti ratingových modelů a rizikových parametrů a jejich zavádění.

a)

posouzení bylo založeno zcela nebo částečně na povinných metodách;

b)

předmětem posouzení byl stejný nebo podobný ratingový systém ve stejné kategorii expozic.

a)

je dostatečně podrobná a přesná, aby bylo možné ji účinně používat;

b)

je schválená na příslušné úrovni řízení instituce;

c)

obsahuje, a to u každého dokumentu, alespoň záznam typu dokumentu, autora, recenzenta, schvalující osobu, vlastníka, datum vytvoření a schválení, číslo verze a historii změn dokumentu;

d)

umožňuje třetím stranám přezkoumat a potvrdit fungování ratingových systémů, a zejména přezkoumat a potvrdit, zda je:

a)

aby interní dokumentace byla dostatečně podrobná a přesná;

b)

aby byly konkrétní osoby nebo útvary pověřeny odpovědností za zajištění toho, aby dokumentace byla úplná, jednotná, přesná, aktualizovaná, v případě potřeby schválená a zabezpečená;

c)

aby instituce své zásady, postupy a metodiky týkající se používání přístupu IRB náležitě dokumentovala.

a)

se vrcholné vedení instituce ve smyslu čl. 3 odst. 1 bodu 9 směrnice 2013/36/EU (dále jen „vrcholné vedení“) i vedoucí orgán instituce nebo výbor určený tímto vedoucím orgánem aktivně podílejí na dohledu a rozhodování týkajících se úkolů, činností nebo funkcí přenesených na třetí stranu nebo týkajících se ratingových systémů získaných od třetích stran;

b)

zaměstnanci instituce mají dostatečné znalosti, pokud jde o úkoly, činnosti nebo funkce přenesené na třetí strany a strukturu údajů a ratingových systémů získaných od třetích stran, a dobře jim rozumí;

c)

je zajištěna kontinuita externě zajišťovaných funkcí nebo procesů, a to i prostřednictvím vhodného plánování pro nepředvídané události;

d)

nejsou interní audit nebo jiná kontrola úkolů, činností a funkcí přenesených na třetí strany zapojením třetí strany omezeny nebo potlačeny;

e)

je příslušnému orgánu umožněn úplný přístup ke všem příslušným informacím.

a)

jsou splněny podmínky odst. 1 písm. a) až e);

b)

tato třetí strana neprovádí ověřovací činnosti týkající se těchto ratingových systémů a těchto odhadů rizika;

c)

tato třetí strana poskytuje instituci informace nezbytné k provádění těchto ověřovacích činností.

a)

přezkoumají smlouvy s třetí stranou a další příslušné dokumenty, ve kterých jsou specifikovány úkoly třetí strany;

b)

získají od příslušných zaměstnanců instituce nebo třetí strany, na které jsou úkol, činnost nebo funkce přeneseny, písemné prohlášení nebo tyto osoby vyslechnou;

c)

získají od vrcholného vedení nebo vedoucího orgánu instituce nebo třetí strany, na které jsou úkol, činnost nebo funkce přeneseny, nebo od výboru instituce určeného vedoucím orgánem písemné prohlášení nebo tyto osoby vyslechnou;

d)

v případě potřeby přezkoumají další příslušné dokumenty instituce nebo třetí strany.

a)

zda jsou počáteční krytí instituce a plán postupného zavádění přístupu IRB dostatečné podle článku 7;

b)

zda jsou kategorie expozic, druhy expozic nebo obchodní jednotky, u nichž se standardizovaný přístup použije, způsobilé pro trvalé vynětí z přístupu IRB.

a)

přezkoumají plán instituce na postupné zavádění přístupu IRB;

b)

přezkoumají příslušné interní zásady a postupy instituce, včetně metod výpočtu podílu expozic, na něž se má vztahovat postupné zavádění přístupu IRB a trvalé vynětí z přístupu IRB;

c)

přezkoumají úlohy a povinnosti útvarů a vedoucích orgánů zapojených do přiřazování jednotlivých expozic k přístupu IRB nebo ke standardizovanému přístupu;

d)

přezkoumají příslušné zápisy ze zasedání vnitřních orgánů instituce, včetně vedoucího orgánu, nebo výborů;

e)

přezkoumají příslušná zjištění funkce interního auditu nebo jiných kontrolních funkcí instituce;

f)

přezkoumají příslušné zprávy o pokroku týkající se úsilí instituce o nápravu nedostatků a zmírnění rizik zjištěných během auditů;

g)

získají od příslušných zaměstnanců a vrcholného vedení instituce písemné prohlášení nebo tyto osoby vyslechnou.

a)

přezkoumat funkční dokumentaci informačních systémů používaných v procesu přiřazování jednotlivých expozic k přístupu IRB nebo ke standardizovanému přístupu;

b)

provádět testování vzorků a přezkum dokumentů týkajících se charakteristik dlužníků a vzniku a udržování expozic zahrnutých do vzorku;

c)

přezkoumat další příslušné dokumenty instituce.

a)

plán postupného zavádění zahrnuje alespoň tyto prvky:

b)

plán postupného zavádění zahrnuje všechny expozice instituce a případně jejího mateřského podniku a všechny expozice dceřiných podniků instituce, pokud nejsou tyto expozice posuzovány podle článku 8;

c)

je uskutečnění zavedení plánováno v souladu s čl. 148 odst. 1 druhým a třetím pododstavcem nařízení (EU) č. 575/2013;

d)

v případě, že instituce má svolení používat přístup IRB u jakékoli kategorie expozic, instituce používá přístup IRB u akciových expozic s výjimkou případů uvedených v čl. 148 odst. 5 nařízení (EU) č. 575/2013;

e)

jsou posloupnost a lhůty zavádění přístupu IRB stanoveny na základě skutečných schopností instituce s ohledem na dostupnost údajů, ratingové systémy a období získávání zkušeností uvedené v článku 145 nařízení (EU) č. 575/2013 a nejsou používány selektivně za účelem snížení kapitálových požadavků;

f)

posloupnost zavádění přístupu IRB zajišťuje, aby bylo upřednostněno zavádění týkající se úvěrových expozic souvisejících s hlavní obchodní činností instituce;

g)

je pro každý druh expozic a obchodních jednotek stanovena konkrétní lhůta pro zavedení přístupu IRB a zda je přiměřená z hlediska povahy a rozsahu činností instituce.

a)

složitosti činností instituce, včetně činností mateřského podniku a jejích dceřiných podniků;

b)

počtu obchodních jednotek a linií podnikání v rámci instituce a případně jejího mateřského podniku a dceřiných podniků;

c)

počtu a složitosti ratingových systémů, které mají být zavedeny všemi subjekty, na něž se plán postupného zavádění vztahuje;

d)

existence plánů na zavedení ratingových systémů v dceřiných podnicích nacházejících se ve třetích zemích, v nichž se při schvalování modelů IRB vyskytují významné právní nebo jiné obtíže;

e)

dostupnosti přesných, vhodných a úplných časových řad;

f)

provozní způsobilosti instituce vytvářet a zavádět ratingové systémy;

g)

předchozí zkušenosti instituce s řízením konkrétních druhů expozic.

a)

došlo k významným změnám v podnikatelském prostředí, zejména ke změnám ve strategii, fúzích a akvizicích;

b)

došlo k významným změnám příslušných regulačních požadavků;

c)

příslušný orgán, interní audit nebo funkce validace odhalily v ratingových systémech zásadní nedostatky;

d)

prvky uvedené v odstavci 2 se významně změnily nebo některé prvky uvedené v odstavci 2 nebyly v plánu postupného zavádění přístupu IRB, který byl schválen, náležitě zohledněny.

a)

instituce posuzuje a zohledňuje dostupnost externích údajů pro reprezentativní protistrany;

b)

jsou náklady instituce na vývoj ratingového systému pro protistrany v příslušné kategorii expozic posuzovány s ohledem na velikost instituce a povahu a rozsah jejích činností;

c)

je provozní způsobilost instituce vytvořit a zavést ratingový systém posuzována s ohledem na povahu a rozsah činnosti instituce.

a)

zda nejsou expozice, včetně daného počtu samostatně spravovaných portfolií a linií podnikání, dostatečně homogenní na to, aby umožnily vytvoření důkladného a spolehlivého ratingového systému;

b)

zda je objem rizikově vážených expozic vypočítaný v souladu se standardizovaným přístupem výrazně vyšší než očekávaný objem rizikově vážených expozic vypočítaný v souladu s přístupem IRB;

c)

zda se expozice týkají obchodní jednotky nebo linie podnikání instituce, u níž se plánuje ukončení činnosti;

d)

zda expozice zahrnují portfolia, na něž se vztahuje poměrná konsolidace částečně vlastněných dceřiných podniků v souladu s článkem 18 nařízení (EU) č. 575/2013.

a)

důslednost uspořádání, mechanismů a postupů validace ratingových systémů instituce a vhodnost pracovníků odpovědných za provádění validace (dále jen „funkce validace“) podle čl. 144 odst. 1 písm. c) a f), čl. 174 písm. d), článku 185 a článku 188 nařízení (EU) č. 575/2013, pokud jde o:

b)

interní správu a řízení a dohled instituce, včetně útvaru řízení úvěrového rizika a interního auditu instituce, jak je uvedeno v článcích 189, 190 a 191 nařízení (EU) č. 575/2013, pokud jde o:

a)

přezkoumají příslušné interní zásady a postupy instituce;

b)

přezkoumají příslušné zápisy ze zasedání vnitřních orgánů instituce, včetně vedoucího orgánu, nebo výborů;

c)

přezkoumají příslušné zprávy týkající se ratingových systémů i veškeré závěry a rozhodnutí přijatá na základě těchto zpráv;

d)

přezkoumají příslušné zprávy o činnostech funkcí řízení úvěrového rizika, interního auditu, dohledu a validace, které vypracovali pracovníci odpovědní za každou z těchto funkcí nebo jakákoli jiná řídicí funkce instituce, jakož i závěry, zjištění a doporučení těchto funkcí;

e)

získají od příslušných zaměstnanců a vrcholného vedení instituce písemné prohlášení nebo tyto osoby vyslechnou.

a)

přezkoumají úlohy a povinnosti všech zaměstnanců podílejících se na funkci validace;

b)

přezkoumají přiměřenost a vhodnost ročního pracovního plánu validace;

c)

přezkoumají validační příručky používané validační funkcí;

d)

přezkoumají proces kategorizace zjištění a příslušných doporučení podle jejich závažnosti;

e)

přezkoumají soulad závěrů, zjištění a doporučení funkce validace;

f)

přezkoumají úlohu funkce validace v postupu interního schvalování ratingových systémů a všech souvisejících změn;

g)

přezkoumají akční plán každého příslušného doporučení, a to i z hlediska jeho následných opatření schválených příslušnou úrovní řízení.

a)

přezkoumají úlohy a povinnosti všech příslušných zaměstnanců a vrcholného vedení útvaru řízení úvěrového rizika;

b)

přezkoumají příslušné zprávy předložené útvarem řízení úvěrového rizika a vrcholným vedením vedoucímu orgánu nebo jím jmenovanému výboru.

a)

přezkoumají příslušné úlohy a povinnosti všech příslušných zaměstnanců podílejících se na interním auditu;

b)

přezkoumají přiměřenost a vhodnost pracovního plánu výročního interního auditu;

c)

přezkoumají příslušné příručky a pracovní programy pro audit a zjištění a doporučení uvedená v příslušných auditních zprávách;

d)

přezkoumají akční plán každého příslušného doporučení, a to i z hlediska jeho následných opatření schválených na příslušné úrovní řízení.

a)

funkce validace je nezávislá na pracovnících a členech vedení odpovědných za vznik nebo obnovu expozic a za koncepci nebo vývoj modelu;

b)

funkci validace provádějí jiní pracovníci, než jsou pracovníci odpovědní za koncepci a vývoj ratingového systému a než jsou pracovníci odpovědní za funkci řízení úvěrového rizika;

c)

podávají zprávy přímo vrcholnému vedení.

a)

zda má funkce validace k plnění svých úkolů dostatečné zdroje, včetně zkušených a kvalifikovaných pracovníků;

b)

zda odměňování pracovníků a vrcholných manažerů odpovědných za funkci validace není spojeno s plněním úkolů souvisejících s řízením úvěrového rizika ani se vznikem nebo obnovou expozic.

a)

zda má funkce validace k plnění svých úkolů dostatečné zdroje, včetně zkušených a kvalifikovaných pracovníků;

b)

zda odměňování pracovníků a vrcholných manažerů odpovědných za funkci validace není spojeno s plněním úkolů souvisejících s řízením úvěrového rizika ani se vznikem nebo obnovou expozic;

c)

zda je zaveden rozhodovací proces, který má zajistit, aby byly závěry, zjištění a doporučení funkce validace řádně zohledněny vrcholným vedením instituce;

d)

zda nedochází k nepřípustnému ovlivňování závěrů, zjištění a doporučení funkce validace;

e)

zda je včas rozhodnuto o veškerých nezbytných nápravných opatřeních zohledňujících závěry, zjištění a doporučení funkce validace a zda jsou včas přijata;

f)

zda plnění podmínek uvedených v písmenech a) až e) pravidelně posuzuje interní audit.

a)

zda má funkce validace k plnění svých úkolů dostatečné zdroje, včetně zkušených a kvalifikovaných pracovníků;

b)

zda odměňování pracovníků a vrcholných manažerů odpovědných za funkci validace není spojeno s plněním úkolů souvisejících s řízením úvěrového rizika ani se vznikem nebo obnovou expozic;

c)

zda je zaveden rozhodovací proces, který má zajistit, aby byly závěry, zjištění a doporučení funkce validace řádně zohledněny vrcholným vedením instituce;

d)

zda nedochází k nepřípustnému ovlivňování závěrů, zjištění a doporučení funkce validace;

e)

zda je včas rozhodnuto o veškerých nezbytných nápravných opatřeních zohledňujících závěry, zjištění a doporučení funkce validace a zda jsou včas přijata;

f)

zda plnění podmínek uvedených v písmenech a) až e) pravidelně posuzuje interní audit;

g)

zda jsou pracovníci vykonávající funkci validace a pracovníci vykonávající ostatní úkoly účinně odděleni;

h)

zda instituce není globální nebo jinou systémově významnou institucí ve smyslu článku 131 směrnice 2013/36/EU.

a)

instituce definovala a zdokumentovala úplný proces validace pro všechny ratingové systémy;

b)

instituce provádí proces validace uvedený v písmenu a) s přiměřenou četností.

a)

kriticky posuzuje všechny aspekty specifikace interních ratingů a rizikových parametrů, včetně postupů shromažďování údajů a čištění údajů, volby metodiky a struktury modelu a postupu výběru proměnných;

b)

ověřuje přiměřenost provádění interních ratingů a rizikových parametrů v informačních systémech a to, zda jsou definice stupňů a seskupení soustavně používány všemi útvary a ve všech zeměpisných oblastech instituce;

c)

ověřuje výkonnost ratingových systémů se zohledněním alespoň diferenciace a kvantifikace rizika a stability interních ratingů, rizikových parametrů a specifikací modelu;

d)

ověřuje všechny změny týkající se interních ratingů a rizikových parametrů a jejich významnost v souladu s nařízením v přenesené pravomoci (EU) č. 529/2014 a zda důsledně uplatňuje vlastní závěry, zjištění a doporučení.

a)

jsou u všech ratingových systémů nejméně jednou ročně prováděny postupy požadované podle čl. 185 písm. b) a čl. 188 písm. c) nařízení (EU) č. 575/2013 (dále jen „zpětné testování“);

b)

je u ratingových systémů zahrnujících významné druhy expozic nejméně jednou ročně prováděno ověření výkonnosti ratingových systémů podle odst. 2 písm. c).

a)

jsou útvar nebo útvary řízení úvěrového rizika nezávislé na pracovnících a členech vedení odpovědných za vznik a obnovu expozic;

b)

jsou útvar nebo útvary řízení úvěrového rizika funkční a odpovídají svým úkolům.

a)

útvar nebo útvary řízení úvěrového rizika představují odlišnou organizační strukturu v rámci instituce;

b)

jsou vedoucí útvaru nebo útvarů řízení úvěrového rizika členy vrcholného vedení;

c)

je funkce řízení úvěrového rizika koncipována s ohledem na zásady stanovené v čl. 76 odst. 5 směrnice 2013/36/EU;

d)

pracovníci a vrcholní manažeři odpovědní za útvar nebo útvary řízení úvěrového rizika nejsou odpovědní za vznik nebo obnovu expozic;

e)

vrcholné vedení útvaru nebo útvarů řízení úvěrového rizika a útvarů odpovědných za vznik nebo obnovu expozic podává zprávy jiným členům vedoucího orgánu instituce nebo jím jmenovaného výboru;

f)

odměňování pracovníků a vrcholných manažerů odpovědných za útvar nebo útvary řízení úvěrového rizika není spojeno s plněním úkolů souvisejících se vznikem nebo obnovou expozic.

a)

jsou útvar nebo útvary řízení úvěrového rizika úměrné povaze, velikosti a stupni složitosti obchodní a organizační struktury instituce, a zejména složitosti ratingových systémů a jejich zavádění;

b)

mají útvar nebo útvary řízení úvěrového rizika dostatečné zdroje a zkušené a kvalifikované pracovníky k provádění všech příslušných činností;

c)

jsou útvar nebo útvary řízení úvěrového rizika odpovědné za koncepci nebo výběr, realizaci, dohled a fungování ratingových systémů, jak vyžaduje druhá věta čl. 190 odst. 1 nařízení (EU) č. 575/2013, a zda oblasti odpovědnosti tohoto útvaru nebo útvarů zahrnují oblasti uvedené v čl. 190 odst. 2 uvedeného nařízení;

d)

útvar nebo útvary řízení úvěrového rizika pravidelně informují vrcholné vedení o fungování ratingových systémů, oblastech vyžadujících zlepšení a krocích směřujících k nápravě dříve zjištěných nedostatků.

a)

interní audit nebo jiná srovnatelná nezávislá auditorská jednotka alespoň jednou ročně přezkoumá:

b)

přezkum podle písmene a) usnadňuje specifikaci oblastí v ročním pracovním plánu, které vyžadují podrobný přezkum souladu se všemi požadavky na přístup IRB podle článků 142 až 191 nařízení (EU) č. 575/2013;

c)

je interní audit nebo jiná srovnatelná nezávislá auditorská jednotka funkční a odpovídá svým úkolům.

a)

interní audit nebo jiná srovnatelná nezávislá auditorská jednotka poskytuje vrcholnému vedení a vedoucímu orgánu instituce dostatek informací o souladu ratingových systémů se všemi příslušnými požadavky týkajícími se přístupu IRB;

b)

je interní audit nebo jiná srovnatelná nezávislá auditorská jednotka úměrná povaze, velikosti a stupni složitosti obchodní a organizační struktury instituce, a zejména složitosti ratingových systémů a jejich zavádění;

c)

má interní audit nebo jiná srovnatelná nezávislá auditorská jednotka dostatečné zdroje a zkušené a kvalifikované pracovníky k provádění všech příslušných činností;

d)

nejsou interní audit nebo jiná srovnatelná nezávislá auditorská jednotka zapojeny do žádného aspektu fungování ratingových systémů, které přezkoumává v souladu s odst. 1 písm. a);

e)

interní audit nebo jiná srovnatelná nezávislá auditorská jednotka jsou nezávislé na pracovnících a členech vedení odpovědných za vznik a obnovu expozic a podléhají přímo vrcholnému vedení;

f)

odměňování pracovníků a vrcholných manažerů odpovědných za funkci interního auditu není spojeno s plněním úkolů souvisejících se vznikem nebo obnovou expozic.

a)

interní ratingy a odhady ztráty a selhání ratingových systémů použité při výpočtu kapitálových požadavků hrají zásadní úlohu při řízení rizik, schvalování úvěrů a v rozhodovacím procesu v souladu s článkem 19;

b)

interní ratingy a odhady ztráty a selhání ratingových systémů použité při výpočtu kapitálových požadavků hrají zásadní úlohu při rozložení vnitřně stanoveného kapitálu v souladu s článkem 20;

c)

interní ratingy a odhady ztráty a selhání ratingových systémů použité při výpočtu kapitálových požadavků hrají zásadní úlohu ve správě a řízení společnosti v souladu s článkem 21;

d)

jsou údaje a odhady použité institucí pro výpočet kapitálových požadavků konzistentní s údaji a odhady použitými pro interní účely, a pokud existují nesrovnalosti, zda jsou podrobně zdokumentované a přiměřené;

e)

jsou ratingové systémy obecně v souladu s požadavky stanovenými v článcích 169 až 191 nařízení (EU) č. 575/2013 a instituce je používala nejméně tři roky před použitím přístupu IRB, jak je stanoveno v článku 145 nařízení (EU) č. 575/2013 v souladu s článkem 22.

a)

přezkoumají příslušné interní zásady a postupy instituce;

b)

přezkoumají příslušné zápisy ze zasedání vnitřních orgánů instituce, včetně vedoucího orgánu, nebo výborů zapojených do řízení úvěrového rizika;

c)

přezkoumají rozdělení pravomocí k přijímání rozhodnutí o úvěru, příruček pro řízení úvěrů a systémů komerčních kanálů;

d)

přezkoumají analýzu týkající se schvalování úvěrů a údajů o zamítnutých žádostech o úvěr vypracovanou institucí, včetně všech těchto skutečností:

e)

přezkoumají zásady restrukturalizace úvěrů instituce;

f)

přezkoumají zdokumentované pravidelné podávání zpráv o úvěrovém riziku;

g)

přezkoumají dokumentaci týkající se výpočtu vnitřně stanoveného kapitálu instituce a rozložení vnitřně stanoveného kapitálu na druhy rizik, dceřiné podniky a portfolia;

h)

přezkoumají příslušná zjištění interního auditu nebo jiných kontrolních funkcí instituce;

i)

přezkoumají zprávy o pokroku týkající se úsilí instituce o nápravu nedostatků a zmírnění rizik zjištěných během příslušných auditů;

j)

získají od příslušných zaměstnanců a vrcholného vedení instituce písemné prohlášení nebo tyto osoby vyslechnou.

a)

přezkoumají dokumentaci systémů včasného varování;

b)

přezkoumají metodiku úprav o úvěrové riziko a zdokumentovanou analýzu jejího souladu s výpočtem kapitálových požadavků;

c)

přezkoumají zdokumentovanou analýzu rizikově upravené výnosnosti instituce;

d)

přezkoumají cenovou politiku instituce;

e)

přezkoumají postupy pro inkaso a vymáhání pohledávek;

f)

přezkoumají příručky pro plánování a zprávy o sestavování rozpočtu nákladů na riziko;

g)

přezkoumají zásady odměňování a zápisy ze zasedání výboru pro odměňování;

h)

přezkoumají další příslušné dokumenty instituce.

a)

je počet expozic bez ratingu a zastaralých ratingů nepodstatný;

b)

tyto interní ratingy a odhady ztráty a selhání hrají důležitou roli, zejména při:

a)

oceňování každé úvěrové facility nebo dlužníka;

b)

systémy včasného varování používané při řízení úvěrového rizika;

c)

vytvoření a provádění zásad a postupů výběru a vymáhání pohledávek;

d)

výpočet úprav o úvěrové riziko, je-li to v souladu s použitelným účetním rámcem;

e)

přidělení nebo delegování pravomocí provádění k procesu schvalování úvěrů správní radou interním výborům, vrcholnému vedení a zaměstnancům.

a)

posuzování výše vnitřně stanoveného kapitálu, kterou instituce považuje za přiměřenou k pokrytí rizika dané povahy a úrovně, kterému je nebo může být vystavena, jak je uvedeno v článku 73 směrnice 2013/36/EU;

b)

rozdělování vnitřně stanoveného kapitálu mezi druhy rizik, dceřiné podniky a portfolia.

a)

podávání zpráv vedení;

b)

sledování úvěrového rizika na úrovni portfolia.

a)

plánování interního auditu;

b)

koncepce zásad odměňování.

a)

jsou tyto ratingové systémy používány v procesech řízení rizik a rozhodování a v procesech schvalování úvěrů instituce uvedených v čl. 19 odst. 1 písm. b);

b)

je pro tyto tři roky k dispozici odpovídající dokumentace týkající se účinného fungování ratingových systémů, zejména pokud jde o příslušné zprávy o sledování, validaci a auditu.

a)

přiměřenost definic, postupů a kritérií používaných institucí při zařazování nebo přezkumu zařazování expozic do stupňů nebo seskupení, včetně nakládání s odchýleními, podle článku 24;

b)

integritu procesu zařazování podle článku 173 nařízení (EU) č. 575/2013, včetně nezávislosti procesu zařazování i přezkumů zařazování podle článku 25.

a)

přezkoumají příslušné interní zásady a postupy instituce;

b)

přezkoumají úlohy a povinnosti útvarů odpovědných za vznik a obnovu expozic a útvarů odpovědných za zařazování expozic do stupňů nebo seskupení;

c)

přezkoumají příslušné zápisy ze zasedání vnitřních orgánů instituce, včetně vedoucího orgánu, nebo výborů;

d)

přezkoumají interní zprávy instituce týkající se fungování procesu zařazování;

e)

přezkoumají příslušná zjištění interního auditu nebo jiných kontrolních funkcí instituce;

f)

přezkoumají zprávy o pokroku týkající se úsilí instituce o nápravu nedostatků při přidělování nebo procesu přezkumu a o zmírnění rizik zjištěných během auditů;

g)

získají od příslušných zaměstnanců a vrcholného vedení instituce písemné prohlášení nebo tyto osoby vyslechnou;

h)

přezkoumají kritéria používaná pracovníky odpovědnými za osobní posouzení při zařazování expozic do stupňů nebo seskupení.

a)

přezkoumají funkční dokumentaci příslušných informačních systémů;

b)

provedou testování vzorků a přezkoumají dokumenty týkající se charakteristik dlužníka a vzniku a udržování expozic;

c)

provedou vlastní testy s použitím údajů instituce nebo požádají o provedení specifických testů instituci;

d)

přezkoumají další příslušné dokumenty instituce.

a)

jsou zavedeny náležité postupy a mechanismy, které zajišťují jednotné zařazování dlužníků nebo transakcí do příslušného ratingového systému;

b)

jsou zavedeny náležité postupy a mechanismy, které zajišťují, aby každá expozice držená institucí byla zařazena do stupně nebo seskupení v souladu s ratingovým systémem;

c)

jsou u expozic vůči podnikům, institucím, ústředním vládám a centrálním bankám a u akciových expozic v případě, že instituce používá přístup PD/LGD stanovený v čl. 155 odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2013, zavedeny vhodné postupy a mechanismy, které zajišťují, aby všechny expozice vůči témuž dlužníkovi byly přiřazeny ke stejnému stupni dlužníka, včetně expozic v různých liniích podnikání, odděleních, zeměpisných polohách, právních subjektech ve skupině a informačních systémech, a které zajišťují správné uplatňování osvobození od požadavku mít ratingovou stupnici dlužníků, která odráží výlučně kvantifikaci rizika selhání dlužníků u specializovaných úvěrových expozic, jak je stanoveno v čl. 170 odst. 2 nařízení (EU) č. 575/2013, a osvobození od povinnosti přiřadit samostatné expozice vůči stejnému dlužníkovi ke stejnému stupni dlužníka, jak je stanoveno v čl. 172 odst. 1 písm. e) uvedeného nařízení;

d)

jsou kritéria a definice používané pro zařazování dostatečně podrobné, aby bylo zajištěno společné chápání a jednotné zařazování do stupňů nebo seskupení u všech pracovníků odpovědných za všechny linie podnikání, útvary, zeměpisné oblasti a právní subjekty ve skupině bez ohledu na to, který informační systém je používán;

e)

jsou zavedeny náležité postupy a mechanismy pro získání všech relevantních informací o dlužnících a transakcích;

f)

jsou zohledňovány všechny relevantní, aktuálně dostupné a nejaktuálnější informace;

g)

jsou v případě expozic vůči podnikům, institucím, ústředním vládám a centrálním bankám a akciových expozic, u nichž instituce využívá přístup PD/LGD, zohledňovány jak finanční, tak nefinanční informace;

h)

instituce stanovila, pokud chybí nebo nejsou aktuální informace nezbytné pro zařazování expozic do stupňů nebo seskupení, tolerance pro definované parametry a přijala pravidla, aby tato skutečnost byla náležitě a konzervativně zohledněna;

i)

je účetní závěrka starší než 24 měsíců považována za zastaralou a je s ní nakládáno konzervativně;

j)

je zařazování do stupňů nebo seskupení součástí procesu schvalování úvěrů v souladu s článkem 19;

k)

jsou kritéria pro zařazování do stupňů nebo seskupení v souladu se zásadami úvěrování dané instituce a s jejími postupy při nakládání s problémovými dlužníky a transakcemi.

a)

jsou k dispozici zdokumentované zásady, které stanoví důvody a maximální rozsah odchýlení a specifikují, v jakých fázích procesu zařazování jsou tato odchýlení povolena;

b)

jsou tato odchýlení dostatečně odůvodněna odkazem na důvody stanovené v zásadách uvedených v písmenu a) a zda je toto odůvodnění doloženo;

c)

instituce pravidelně provádí analýzu vývoje expozic, u kterých byl pozměněn rating, včetně analýzy odchýlení provedených každým pracovníkem, který tato odchýlení provádí, a zda jsou výsledky této analýzy zohledněny v rozhodovacím procesu na vhodné úrovni řízení;

d)

instituce shromažďuje úplné informace o případech odchýlení, včetně informací o stavu před odchýlením a po něm, pravidelně sleduje počet a odůvodnění případů odchýlení a analyzuje vliv odchýlení na výkonnost modelu;

e)

počet a odůvodnění odchýlení nesvědčí o významných slabinách ratingového modelu.

a)

jsou identifikovány ekonomicky spjaté skupiny klientů podle nařízení (EU) č. 575/2013;

b)

informace o ratingu a selhání jiných relevantních subjektů v ekonomicky spjaté skupině klientů jsou při zařazování do stupně dlužníka zohledněny tak, aby ratingové stupně každého příslušného subjektu ve skupině odrážely odlišnou situaci každého příslušného subjektu a jeho vztahy k ostatním příslušným subjektům této skupiny;

c)

jsou zdokumentovány a odůvodněny případy, kdy jsou dlužníci zařazeni do lepšího stupně než jejich mateřské podniky.

a)

pracovníci a členové vedení odpovědní za konečné schválení zařazení nebo přezkum zařazení expozic do stupňů nebo seskupení nejsou zapojeni do vzniku nebo obnovení expozic nebo za ně nejsou odpovědní;

b)

vrcholné vedení útvarů odpovědných za konečné schválení zařazení nebo přezkum zařazení expozic do stupňů nebo seskupení a vrcholné vedení útvarů odpovědných za vznik nebo obnovení expozic podávají zprávy různým členům vedoucího orgánu nebo příslušnému určenému výboru instituce;

c)

odměňování pracovníků a členů vedení odpovědných za konečné schválení zařazení nebo přezkum zařazení expozic do stupňů nebo seskupení není spojeno s plněním úkolů souvisejících se vznikem nebo obnovením expozic.

d)

se stejné postupy, jaké jsou uvedeny v písmenech a), b) a c), vztahují i na odchýlení v kategorii retailových expozic.

a)

četnost přezkumů a kritéria pro nutnost častějších přezkumů vzhledem k vyššímu riziku dlužníků nebo problematických expozic specifikují přiměřené a podrobné zásady a zda se tyto zásady uplatňují soustavně;

b)

je přezkum zařazení proveden maximálně během dvanácti měsíců po schválení zařazení a zda byly veškeré jeho úpravy, u kterých bylo během přezkumu zjištěno, že jsou nutné, provedeny v této lhůtě;

c)

je přezkum zařazení proveden, jakmile jsou k dispozici podstatné informace o dlužníkovi či expozici, a zda byly veškeré jeho úpravy, u kterých bylo během přezkumu zjištěno, že jsou nutné, provedeny bez zbytečného odkladu;

d)

instituce vymezila kritéria a postupy pro posuzování podstatnosti nových informací a následné potřeby přeřazení a zda se tato kritéria a postupy uplatňují soustavně;

e)

se při přezkumu zařazení používají nejnovější dostupné informace;

f)

jsou v případech, kdy zařazení nebylo z praktických důvodů přezkoumáno, jak stanoví písmena a) až e), zavedeny odpovídající zásady pro identifikaci, sledování a nápravu situace a zda byla přijata opatření k zajištění obnovení souladu s písmeny a) až e);

g)

je vrcholné vedení pravidelně informováno o přezkumech zařazování expozic do stupňů nebo seskupení a o veškerých zpožděních přezkumů zařazení uvedených v písmenu f);

h)

jsou zavedeny odpovídající zásady pro účinné získávání a pravidelnou aktualizaci příslušných informací a zda jsou náležitě zohledněny v podmínkách smluv s dlužníky.

a)

podrobný popis a praktické uplatňování rozhodných událostí pro identifikaci selhání dlužníka v souladu s článkem 27;

b)

spolehlivost a účinnost postupu používaného institucí pro identifikaci selhání dlužníka v souladu s článkem 28;

c)

rozhodné události a postup používaný institucí pro reklasifikaci dlužníků, kteří jsou v selhání, do stavu, kdy nejsou v selhání, v souladu s článkem 29.

a)

přezkoumají interní kritéria, zásady a postupy instituce pro zjištění toho, zda došlo k selhání (dále jen „definice selhání“) a pro zacházení s expozicemi, u nichž došlo k selhání;

b)

přezkoumají úlohy a povinnosti útvarů a vedoucích orgánů zapojených do identifikace selhání dlužníka a řízení expozic, u nichž došlo k selhání;

c)

přezkoumají příslušné zápisy ze zasedání vnitřních orgánů instituce, včetně vedoucího orgánu, nebo výborů;

d)

přezkoumají příslušná zjištění interního auditu nebo jiných kontrolních funkcí instituce;

e)

přezkoumají zprávy o pokroku týkající se úsilí instituce o nápravu nedostatků a zmírnění rizik zjištěných během příslušných auditů;

f)

získají od příslušných zaměstnanců a vrcholného vedení instituce písemné prohlášení nebo tyto osoby vyslechnou;

g)

přezkoumají kritéria používaná pracovníky odpovědnými za manuální přiřazení dlužníka nebo expozice do stavu, kdy jsou v selhání, a návrat do stavu, kdy nejsou v selhání.

a)

přezkoumají funkční dokumentaci informačních systémů používaných v procesu identifikace selhání dlužníka;

b)

provedou testování vzorků a přezkoumají dokumenty týkající se charakteristik dlužníka a vzniku a udržování expozic;

c)

provedou vlastní testy s použitím údajů instituce nebo požádají o provedení specifických testů instituci;

d)

přezkoumají další příslušné dokumenty instituce.

a)

jsou zavedeny odpovídající zásady týkající se počítání dnů po splatnosti, včetně opětovného porovnání data uskutečnění transakcí a data jejich splatnosti, udělení prodloužení, změn nebo odkladů, obnovení a započtení stávajících účtů;

b)

definice selhání používaná institucí zahrnuje alespoň všechny události rozhodné pro selhání stanovené v čl. 178 odst. 1 a 3 nařízení (EU) č. 575/2013;

c)

v případech, kdy instituce v rámci svých právních subjektů používá více než jednu definici selhání, je rozsah použití každé definice selhání jasně specifikován a zda jsou rozdíly mezi definicemi oprávněné.

a)

neúročení závazku;

b)

události, které představují specifické úpravy o úvěrové riziko vyplývající ze zaznamenaného významného zhoršení úvěrové kvality;

c)

prodeje úvěrových závazků, které představují podstatnou ekonomickou ztrátu spojenou s úvěrem;

d)

události, které představují nucenou restrukturalizaci;

e)

události, které představují podobnou ochranu jako úpadek;

f)

jiné ukazatele pravděpodobnosti nesplácení.

a)

jsou zavedeny náležité postupy a mechanismy, které zajišťují včasnou identifikaci všech selhání, a zejména zda jsou shromažďování a aktualizace příslušných informací účinné a probíhají s dostatečnou četností;

b)

se v případě, že je identifikace selhání dlužníka založena na automatických procesech, provádějí testy s cílem ověřit, zda informační systém selhání správně identifikoval;

c)

jsou pro účely identifikace selhání dlužníka na základě osobního posouzení v interní dokumentaci dostatečně podrobně uvedena kritéria pro posuzování dlužníků a událostí rozhodných pro selhání, aby byl při identifikaci selhání zajištěn soulad všech pracovníků, kteří se na takové identifikaci podílejí;

d)

jsou v případě, že instituce uplatňuje definici selhání na úrovni dlužníka, zavedeny vhodné postupy a mechanismy, které zajišťují, že jakmile je u dlužníka zjištěno selhání, jsou všechny expozice vůči tomuto dlužníkovi registrovány jako expozice v selhání ve všech příslušných systémech, liniích podnikání a zeměpisných oblastech v rámci instituce a jejích dceřiných podniků a případně v rámci jejího mateřského podniku a jeho dceřiných podniků;

e)

v případě, že dojde ke zpoždění přiřazení stavu selhání ke všem expozicím vůči určitému dlužníkovi podle písmene d) po selhání jedné nebo několika expozic dlužníka, toto zpoždění nezpůsobí chyby nebo nesrovnalosti v řízení rizik, hlášení rizik, výpočtu kapitálových požadavků nebo použití údajů při kvantifikaci rizika.

a)

jsou zavedeny vhodné postupy a mechanismy, které zajišťují, aby byl stav selhání přiřazován podle čl. 178 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) č. 575/2013 na základě posouzení stanoveného v čl. 178 odst. 2 písm. d) uvedeného nařízení a aby byl v souladu s hranicí důležitosti týkající se úvěrového závazku po splatnosti vymezenou příslušnými orgány v souladu s nařízením v přenesené pravomoci (EU) 2018/171;

b)

je proces počítání dnů po splatnosti v souladu se smluvními nebo právními závazky dlužníka, přiměřeně zohledňuje částečné splacení a je používán soustavně.

a)

má instituce zavedeny jasné zásady, pokud jde o uplatňování definice selhání u retailových expozic buď na úrovni dlužníka, nebo na úrovni jednotlivých úvěrových příslibů;

b)

jsou zásady uvedené v písmenu a) v souladu s řízením rizik instituce a jsou uplatňovány konzistentně;

c)

v případě, že instituce uplatňuje definici selhání na úrovni jednotlivých úvěrových příslibů:

a)

jsou okolnosti rozhodné pro reklasifikaci stanoveny pro každou okolnost vedoucí k selhání a zda je jasně stanovena identifikace úvěrových závazků, na něž se vztahuje nucená restrukturalizace, a zacházení s nimi;

b)

je reklasifikace možná až poté, co přestanou platit všechny okolnosti vedoucí k selhání a jsou splněny všechny příslušné podmínky pro reklasifikaci;

c)

jsou okolnosti vedoucí k selhání a proces reklasifikace stanoveny obezřetně, a zejména zda zajišťují, aby reklasifikace do stavu, kdy se nejedná o selhání, nebyla provedena v případech, kdy instituce očekává, že úvěrový závazek nebude plně splacen, aniž by instituce přistoupila ke krokům, jako je realizace zajištění.

a)

přiměřenost dokumentace týkající se odůvodnění, koncepce a provozních detailů ratingových systémů, jak je stanoveno v článku 175 nařízení (EU) č. 575/2013 v souladu s články 31 a 32;

b)

přiměřenost struktury ratingových systémů, jak je uvedeno v článku 170 nařízení (EU) č. 575/2013 v souladu s články 33 až 36;

c)

uplatňování specifických požadavků na statistické modely nebo jiné technické metody ze strany instituce, jak je uvedeno v článku 174 nařízení (EU) č. 575/2013 v souladu s články 37 až 40.

a)

přezkoumají příslušné interní zásady instituce;

b)

přezkoumají technickou dokumentaci instituce týkající se metodiky a procesu vývoje ratingových systémů;

c)

přezkoumají příručky pro vývoj, metodiky a postupy, na nichž jsou ratingové systémy založeny;

d)

přezkoumají zápisy ze zasedání vnitřních orgánů instituce odpovědných za schvalování ratingových systémů, včetně vedoucího orgánu nebo jím jmenovaných výborů;

e)

přezkoumají zprávy o fungování ratingových systémů a o doporučeních útvaru řízení úvěrového rizika, funkce validace, funkce interního auditu nebo jakékoli jiné kontrolní funkce instituce;

f)

přezkoumají zprávy o pokroku týkající se úsilí instituce o nápravu nedostatků a zmírnění rizik zjištěných během sledování, validací a příslušných auditů;

g)

získají od příslušných zaměstnanců a vrcholného vedení instituce písemné prohlášení nebo tyto osoby vyslechnou.

a)

vyžádají si údaje použité při vývoji ratingových systémů a provedou jejich analýzu;

b)

provedou vlastní odhady nebo budou replikovat odhady instituce provedené během vývoje a sledování ratingových systémů s použitím příslušných údajů poskytnutých institucí;

c)

vyžádají si od instituce dodatečnou dokumentaci nebo požádají, aby instituce provedla analýzu týkající se volby metodiky koncipování ratingového systému a aby poskytla informace o získaných výsledcích;

d)

přezkoumají funkční dokumentaci informačních systémů, která se týká rozsahu posouzení koncepce ratingových systémů, provozních detailů a dokumentace;

e)

příslušné orgány provedou vlastní testy s použitím údajů instituce nebo požádají instituci o provedení testů navržených příslušnými orgány;

f)

přezkoumají další příslušné dokumenty instituce.

a)

přiměřenost ratingového systému a modelů používaných v rámci ratingového systému se zohledněním charakteristik portfolia;

b)

popis zdrojů údajů a postupů čištění údajů;

c)

definice selhání a ztráty;

d)

metodická rozhodnutí;

e)

technickou specifikaci modelů;

f)

nedostatky a omezení modelů a jejich možné zmírňující faktory;

g)

výsledky testů zavádění modelů v informačních systémech, zejména informace o tom, zda bylo zavedení úspěšné a bezchybné;

h)

sebehodnocení souladu s regulačními požadavky na přístup IRB podle článků 169 až 191 nařízení (EU) č. 575/2013.

a)

dokumentace jasně vymezuje účel ratingového systému a modelů;

b)

dokumentace obsahuje popis rozsahu použití ratingového systému a oblasti působnosti modelů používaných v rámci ratingového systému, tj. specifikaci typu expozic, na které se každý model v rámci ratingového systému vztahuje, a to jak kvalitativní, tak kvantitativní, typu výstupů každého modelu a využití výstupů;

c)

dokumentace obsahuje vysvětlení toho, jak jsou informace získané prostřednictvím ratingového systému a výsledky modelů zohledněny pro účely procesů řízení rizik, rozhodování a schvalování úvěrů, jak je uvedeno v článku 19.

a)

podrobné informace o všech údajích použitých pro vývoj modelu, včetně přesné definice obsahu modelu, jeho zdroje, formátu a kódování, a případně o údajích, které jsou z něj vyloučeny;

b)

veškeré postupy čištění údajů, včetně postupů pro vyloučení údajů, určování odlehlých hodnot a nakládání s nimi a pro úpravy údajů, i výslovné odůvodnění jejich použití a posouzení jejich dopadu.

a)

podrobnosti týkající se koncepce, teorie, předpokladů a logiky, které jsou základem modelu;

b)

podrobný popis metodik modelu a jejich odůvodnění, statistických metod a odhadů a případně odůvodnění a podrobnosti týkající se metod segmentace, výstupů statistických postupů a diagnostiky a míry predikční síly modelů;

c)

úlohu odborníků z příslušných oblastí podnikání při vývoji ratingového systému a modelů, včetně podrobného popisu konzultačního procesu s odborníky z příslušných oblastí podnikání při navrhování ratingového systému a modelů i výstupů a odůvodnění, které tito odborníci z příslušných oblastí podnikání poskytli;

d)

vysvětlení, jak je statistický model zkombinován s osobním posouzením za účelem odvození konečného výstupu modelu;

e)

vysvětlení způsobu, jakým instituce zohledňuje neuspokojivou kvalitu údajů, nedostatek homogenních seskupení expozic, změny obchodních procesů, ekonomického nebo právního prostředí a další faktory týkající se kvality údajů, které mohou ovlivnit výkonnost ratingového systému nebo modelu;

f)

popis analýz provedených pro účely statistických modelů nebo případně jiných technických metod:

a)

technickou specifikaci konečné struktury modelu, včetně konečných specifikací modelu, vstupní složky, včetně typu a formátu vybraných proměnných, váhy použité u proměnných a výstupní složky, včetně typu a formátu výstupních údajů;

b)

odkazy na použité počítačové kódy a nástroje z hlediska jazyků a programů IT, které umožňují třetí straně reprodukovat konečné výsledky.

a)

je v dokumentaci uveden postup, který je třeba dodržet při zavádění nového nebo změněného modelu ve výrobním prostředí;

b)

dokumentace obsahuje výsledky testů zavádění ratingových modelů do informačních systémů, včetně potvrzení toho, že ratingový model zavedený ve výrobním systému je stejný jako model popsaný v dokumentaci a funguje tak, jak má.

a)

rozsah použití ratingového systému s uvedením toho, jaký druh expozic má být pomocí každého ratingového modelu hodnocen;

b)

členy vedení odpovědné za schválení a datum interního schválení, datum oznámení příslušným orgánům, datum schválení příslušnými orgány, je-li to relevantní, a datum zavedení dané verze;

c)

stručný popis všech změn oproti předchozí verzi, které byly v rejstříku zohledněny, včetně popisu aspektů ratingového systému, které byly změněny, a odkazu na dokumentaci modelu;

d)

kategorie změny přidělená v souladu s nařízením v přenesené pravomoci (EU) č. 529/2014 a odkaz na kritéria pro přidělení ke kategorii změny.

a)

proces výběru příslušných rizikových faktorů a ratingových kritérií, včetně definice potenciálních rizikových faktorů, kritérií výběru rizikových faktorů a přijatých rozhodnutí ohledně příslušných rizikových faktorů;

b)

soulad vybraných rizikových faktorů a ratingových kritérií a jejich přispění k hodnocení rizika s očekáváním obchodních uživatelů ratingového systému;

c)

soulad rizikových faktorů a ratingových kritérií vybraných na základě statistických metod se statistickými důkazy o diferenciaci rizik spojených s jednotlivými stupni nebo seskupeními.

a)

rizikové charakteristiky dlužníka, včetně:

b)

rizikové charakteristiky transakce, včetně typu produktu, typu kolaterálu, přednosti, poměru úvěru k hodnotě nemovitosti;

c)

informace o nesplácení: interní informace nebo informace získané z externích zdrojů, jako jsou úvěrové kanceláře.

a)

je počet ratingových stupňů a seskupení dostatečný k zajištění smysluplné diferenciace rizika a kvantifikace charakteristik ztráty na úrovni stupně nebo seskupení a zda:

b)

koncentrace počtu expozic nebo dlužníků není v žádném stupni ani seskupení nadměrná, pokud takové rozdělení není podloženo přesvědčivými empirickými důkazy o homogenitě rizika těchto expozic nebo dlužníků;

c)

ratingové stupně nebo seskupení a stupně nebo seskupení transakcí u retailových expozic mají dostatečný počet expozic nebo dlužníků v jednom stupni nebo seskupení, pokud takové rozdělení není podloženo přesvědčivými empirickými důkazy o tom, že seskupení těchto expozic nebo dlužníků je přiměřené nebo že jsou u jednotlivých dlužníků nebo expozic použity přímé odhady rizikových parametrů podle čl. 169 odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2013;

d)

ratingové stupně nebo seskupení a stupně nebo seskupení transakcí u expozic vůči podnikům, institucím, ústředním vládám a centrálním bankám, pokud jsou k dispozici dostatečné údaje, nemají příliš málo expozic nebo dlužníků v jednom stupni nebo seskupení, pokud rozdělení expozic nebo dlužníků není podloženo přesvědčivými empirickými důkazy o tom, že seskupení těchto expozic nebo dlužníků je přiměřené nebo že jsou u jednotlivých dlužníků nebo expozic použity přímé odhady rizikových parametrů podle čl. 169 odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2013.

a)

maximálního a minimálního celkového počtu stupňů nebo seskupení;

b)

podílu expozic a dlužníků zařazených do jednotlivých stupňů nebo seskupení.

a)

zda jsou nástroje použité k posouzení diferenciace rizik spolehlivé a přiměřené vzhledem k dostupným údajům a zda je odpovídající diferenciace rizik doložena záznamy o časových řadách skutečných poměrů selhání nebo ztrátovosti u stupňů nebo seskupení za různých hospodářských podmínek;

b)

zda je očekávaná výkonnost ratingového systému, pokud jde o diferenciaci rizik, institucí definována pomocí jasně stanovených pevných cílů a tolerancí pro definované parametry a nástroje, i opatření k nápravě odchylek od těchto cílů nebo tolerancí; pro počáteční vývoj a průběžnou činnost mohou být stanoveny samostatné cíle a tolerance;

c)

zda cíle a tolerance definovaných parametrů a nástrojů a mechanismy použité pro splnění těchto cílů a tolerancí zajišťují dostatečnou diferenciaci rizik.

a)

interní ratingy;

b)

odhady PD;

c)

podle potřeby vlastní odhady LGD;

d)

podle potřeby vlastní odhady LGD nebo konverzních faktorů;

e)

podle potřeby vlastní odhady celkové ztráty.

V případě retailových expozic posoudí příslušné orgány tyto faktory u každého ratingového systému. V případě jiných než retailových expozic je příslušné orgány posoudí pouze u těch ratingových systémů, u nichž je k dispozici dostatečné množství údajů.

a)

spolehlivost a kvalitu interních a externích zdrojů údajů a rozsah údajů získaných z těchto zdrojů i časové období, ke kterému se tyto zdroje vztahují;

b)

postup slučování údajů, kdy jsou v modelu použity údaje z více zdrojů;

c)

odůvodnění a rozsah vyloučení údajů v členění podle důvodu vyloučení s použitím statistiky podílu na celkových údajích, kterému každé vyloučení odpovídá, v případě, že byly určité údaje ze vzorku vývoje modelu vyloučeny;

d)

postupy nakládání s chybnými a chybějícími údaji a nakládání s odlehlými hodnotami a kategorickými údaji a ověří, zda v případě, že došlo ke změně druhu kategorizace, nezpůsobí tato změna snížení kvality údajů nebo strukturální nerovnováhu údajů;

e)

postupy transformace údajů, včetně standardizace a jiných funkčních transformací, a vhodnost těchto transformací s ohledem na riziko přeurčení modelu.

a)

srovnatelnost rizikových charakteristik dlužníků nebo transakcí zohledněných v údajích použitých k vytvoření modelu s rizikovými charakteristikami expozic, na které se daný ratingový model vztahuje;

b)

srovnatelnost současných standardů pro upisování a vymáhání se standardy uplatňovanými v době, ke které se referenční soubor údajů použitých pro modelování vztahuje;

c)

konzistentnost definice selhání v průběhu času, pokud jde o údaje použité pro modelování, a ověří:

d)

v případě, že jsou při vývoji modelu použity externí údaje nebo údaje sdílené mezi institucemi, relevantnost a vhodnost těchto údajů pro expozice, produkty a rizikový profil instituce.

a)

dodržuje obecné požadavky na odhad uvedené v článku 179 nařízení (EU) č. 575/2013 v souladu s články 42, 43 a 44;

b)

dodržuje specifické požadavky týkající se odhadu PD uvedené v článku 180 nařízení (EU) č. 575/2013 v souladu s články 45 a 46;

c)

dodržuje specifické požadavky týkající se vlastních odhadů LGD uvedené v článku 181 nařízení (EU) č. 575/2013 v souladu s články 47 až 52;

d)

dodržuje specifické požadavky týkající se vlastních odhadů konverzních faktorů uvedené v článku 182 nařízení (EU) č. 575/2013 v souladu s články 53 až 56;

e)

dodržuje požadavky týkající se hodnocení vlivu záruk a úvěrových derivátů uvedené v článku 183 nařízení (EU) č. 575/2013 v souladu s článkem 57;

f)

dodržuje požadavky týkající se pohledávek nabytých za úplatu uvedené v článku 184 nařízení (EU) č. 575/2013 v souladu s článkem 58.

a)

přezkoumají příslušné interní zásady instituce;

b)

přezkoumají technickou dokumentaci instituce týkající se příslušné metodiky a postupu odhadu;

c)

přezkoumají a kriticky posoudí příslušné příručky, metodiky a postupy pro odhad rizikových parametrů;

d)

přezkoumají příslušné zápisy ze zasedání vnitřních orgánů instituce, včetně vedoucího orgánu, modelového výboru nebo jiných výborů;

e)

přezkoumají zprávy o fungování rizikových parametrů a doporučení útvaru řízení úvěrového rizika, funkce validace, funkce interního auditu nebo jakékoli jiné kontrolní funkce instituce;

f)

posoudí zprávy o pokroku týkající se úsilí instituce o nápravu nedostatků a zmírnění rizik zjištěných během příslušných auditů, validací a sledování;

g)

získají od příslušných zaměstnanců a vrcholného vedení instituce písemné prohlášení nebo tyto osoby vyslechnou.

a)

vyžádají si poskytnutí dodatečné dokumentace nebo analýzy dokládající metodická rozhodnutí instituce a získané výsledky;

b)

provedou vlastní odhady rizikových parametrů nebo budou replikovat odhady instituce s použitím příslušných údajů poskytnutých institucí;

c)

vyžádají si údaje použité při procesu odhadu a provedou jejich analýzu;

d)

přezkoumají funkční dokumentaci informačních systémů relevantních pro rozsah posouzení;

e)

provedou vlastní testy s použitím údajů instituce nebo požádají instituci o provedení testů navržených příslušnými orgány;

f)

přezkoumají další příslušné dokumenty instituce.

a)

úplnost kvantitativních a kvalitativních údajů i dalších informací týkajících se metod používaných ke kvantifikaci rizikových parametrů, aby bylo zajištěno využití všech relevantních zkušeností z minulosti a empirických důkazů;

b)

dostupnost kvantitativních údajů s uvedením rozkladu realizované ztráty na faktory, které jsou určující pro příslušné rizikové parametry, jak je uvedeno v čl. 179 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) č. 575/2013;

c)

reprezentativnost údajů použitých k odhadu rizikových parametrů u určitých druhů expozic;

d)

přiměřenost počtu expozic ve vzorku a délku historické časové řady uvedené v článcích 45, 47 a 53, které se používají při kvantifikaci k zajištění přesnosti a spolehlivosti odhadů instituce;

e)

odůvodnění a dokumentaci veškerého čištění údajů, včetně všech vyloučení pozorování z odhadu, a potvrzení, že tyto výjimky nezkreslují kvantifikaci rizika; konkrétně u odhadů PD odůvodnění a dokumentaci dopadu čištění údajů na dlouhodobý průměr poměrů selhání;

f)

soulad mezi soubory údajů použitými pro odhad rizikových parametrů, zejména s ohledem na definici selhání, zacházení se selháními, včetně vícenásobných selhání podle čl. 46 odst. 1 písm. b) a článku 49, a složením vzorku.

a)

struktury expozic, na něž se každý ratingový model vztahuje, a různých rizikových charakteristik dlužníků nebo transakcí a toho, zda je současné portfolio v požadované míře srovnatelné s portfolii tvořícími soubor referenčních údajů;

b)

srovnatelnosti současných standardů pro upisování a vymáhání se standardy uplatňovanými v době použití referenčního souboru údajů;

c)

konzistentnosti definice selhání v období pozorování:

d)

relevantnosti a vhodnosti těchto údajů pro expozice, produkty a rizikový profil instituce a pro definici selhání v případě, že jsou při kvantifikaci rizikových parametrů použity externí údaje nebo údaje sdílené mezi institucemi;

e)

popisu úprav externích nebo sdílených údajů provedených institucí za účelem dosažení požadované úrovně souladu s interní definicí selhání, pokud externí nebo sdílené údaje nejsou v souladu s interní definicí selhání instituce.

a)

metody a údaje neposkytují dostatečnou jistotu odhadů rizikových parametrů, včetně případů, kdy dochází k vysokým chybám odhadu;

b)

útvar řízení úvěrového rizika, funkce validace nebo funkce interního auditu nebo jakákoli jiná funkce odhalily relevantní nedostatky metod, informací a údajů;

c)

došlo k relevantním změnám standardů pro upisování nebo zásad vymáhání nebo se změnila ochota instituce podstupovat riziko.

a)

jmenovatel jednoletého poměru selhání zahrnuje dlužníky nebo expozice, kteří na začátku jednoletého období nejsou v selhání a jsou zařazeni k tomuto ratingovému stupni nebo seskupení;

b)

čitatel jednoletého poměru selhání zahrnuje takové dlužníky nebo expozice, kteří jsou uvedeni v písmenu a) a u nichž v tomto jednoletém období došlo k selhání; vícenásobné selhání u stejného dlužníka nebo expozice, které bylo pozorováno během tohoto jednoletého období v souvislosti s poměrem selhání, se považuje za jediné selhání podle čl. 49 písm. b), k němuž došlo k datu prvního z těchto vícenásobných selhání.

a)

instituce používá u tohoto druhu expozic vhodnou alternativní metodu pro odhad průměru jednoletých poměrů selhání za období, které je reprezentativní pro pravděpodobný rozsah variability poměrů selhání;

b)

v případě, že se po použití vhodné metody uvedené v písmenu a) zjistí, že odhad průměrů poměrů selhání je nespolehlivý nebo má jiná omezení, si instituce počíná přiměřeně konzervativně.

a)

funkční a strukturální forma metody odhadu;

b)

předpoklady, na nichž je metoda odhadu založena;

c)

cykličnost metody odhadu;

d)

délka historické časové řady podle článku 45;

e)

konzervativní přístup použitý v souladu s článkem 44;

f)

osobní posouzení;

g)

případně výběr rizikových faktorů.

a)

přímý odhad LGD u expozic, u nichž došlo k selhání (dále jen „LGD v selhání“), a přímý odhad ELBE;

b)

přímý odhad ELBE a odhad LGD v selhání jako součet ELBE a navýšení zachycujícího neočekávané ztráty u expozic v selhání, ke kterému by mohlo dojít během období vymáhání pohledávek.

a)

metody odhadu LGD v selhání, buď jako přímého odhadu nebo jako navýšení k ELBE, zohledňují možné dodatečné neočekávané ztráty během období vymáhání pohledávek, a zejména zda zohledňují možné nepříznivé změny ekonomických podmínek během očekávané délky procesu vymáhání pohledávek;

b)

metody odhadu LGD v selhání, buď jako přímého odhadu nebo jako navýšení k ELBE, a odhadu ELBE zohledňují informace o době v selhání a dosavadních zpětně získaných částkách;

c)

jsou metody odhadu v případě, že instituce používá přímý odhad LGD v selhání, v souladu s požadavky článků 47, 48 a 49;

d)

je odhad LGD v selhání vyšší než ELBE, nebo pokud se LGD v selhání rovná ELBE, zda jsou u jednotlivých expozic tyto případy omezené a institucí řádně odůvodněné;

e)

metody odhadu ELBE zohledňují všechny aktuálně dostupné a relevantní informace, a zejména zda zohledňují současné ekonomické podmínky;

f)

v případě, že specifické úpravy o úvěrové riziko překračují odhady ELBE, jsou tyto rozdíly analyzovány a řádně odůvodněny;

g)

metody odhadu LGD v selhání, buď jako přímého odhadu nebo jako navýšení k ELBE, a odhadu ELBE jsou jasně zdokumentovány.

a)

se EL odhaduje z dlouhodobého průměru roční míry celkové ztrátovosti nebo jiným vhodným postupem;

b)

je postup odhadu celkové ztráty v souladu s konceptem LGD uvedeným v čl. 181 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) č. 575/2013;

c)

je instituce schopna spolehlivě rozkládat své odhady EL na hodnoty PD a LGD;

d)

je v případě pohledávek vůči podnikům nabytých za úplatu, u nichž se použije čl. 153 odst. 6 nařízení (EU) č. 575/2013, použit dostatek externích a interních údajů.

a)

posoudí tyto odhady v souladu s články 42 až 52;

b)

ověří, zda jsou splněny požadavky článku 184 nařízení (EU) č. 575/2013.

a)

zařazování instituce a její provádění v souladu s článkem 60; metodiku

b)

posloupnost zařazování expozic do kategorií expozic v souladu s článkem 61;

c)

zda instituce zohlednila zvláštní aspekty týkající se kategorie retailových expozic v souladu s článkem 62.

a)

přezkoumají příslušné interní zásady, postupy a metodiku zařazování instituce;

b)

přezkoumají příslušné zápisy ze zasedání vnitřních orgánů instituce, včetně vedoucího orgánu, nebo výborů;

c)

přezkoumají příslušná zjištění interního auditu nebo jiných kontrolních funkcí instituce;

d)

přezkoumají zprávy o pokroku týkající se úsilí instituce o nápravu nedostatků a zmírnění rizik zjištěných během příslušných auditů;

e)

získají od příslušných zaměstnanců a vrcholného vedení instituce písemné prohlášení nebo tyto osoby vyslechnou;

f)

přezkoumají kritéria používaná pracovníky odpovědnými za manuální zařazování expozic do kategorií expozic.

a)

provedou testování vzorků a přezkoumají dokumenty týkající se charakteristik dlužníka a vzniku a udržování expozic;

b)

přezkoumají funkční dokumentaci příslušných informačních systémů;

c)

porovnají údaje instituce s veřejně dostupnými údaji, včetně údajů zaznamenaných v databázi vedené orgánem EBA v souladu s čl. 115 odst. 2 nařízení (EU) č. 575/2013 nebo v databázích vedených příslušnými orgány;

d)

ověří, zda instituce dodržuje prováděcí rozhodnutí 2014/908/EU (7) o rovnocennosti požadavků na dohled a regulaci v některých třetích zemích nebo územích pro účely zacházení s expozicemi podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013;

e)

provedou vlastní testy s použitím údajů instituce nebo požádají instituci o provedení testů navržených příslušnými orgány;

f)

přezkoumají další příslušné dokumenty instituce.

a)

je metodika plně zdokumentována a splňuje všechny požadavky stanovené v článku 147 nařízení (EU) č. 575/2013;

b)

metodika zohledňuje posloupnost přidělování stanovenou v článku 61;

c)

metodika zahrnuje seznam regulačních a dohledových režimů třetích zemí považovaných za rovnocenné režimům uplatňovaným v Unii v souladu s prováděcím rozhodnutím 2014/908/EU podle čl. 107 odst. 4, čl. 114 odst. 7, čl. 115 odst. 4 a čl. 116 odst. 5 nařízení (EU) č. 575/2013, je-li taková rovnocennost požadována pro zařazení expozice do určité kategorie.

a)

jsou postupy, jimiž se řídí zadávání údajů do informačních systémů a jejich transformace v těchto systémech, dostatečně spolehlivé na to, aby zajistily správné zařazení každé expozice do kategorie expozice;

b)

mají pracovníci odpovědní za zařazování expozic k dispozici dostatečně podrobná kritéria, aby bylo zařazování jednotné;

c)

je zařazování do kapitálových expozic, položek představujících sekuritizované expozice a expozic označovaných jako specializované úvěrové expozice podle čl. 147 odst. 8 nařízení (EU) č. 575/2013 prováděno pracovníky, kteří znají podmínky a příslušné podrobnosti transakce, jež identifikaci těchto expozic určují;

d)

se zařazování provádí na základě nejnovějších dostupných údajů.

a)

instituce rozlišuje expozice vůči fyzickým osobám a malým a středním podnikům konzistentním způsobem a na základě jasných kritérií;

b)

pro účely sledování dodržování limitu stanoveného v čl. 147 odst. 5 písm. a) bodě ii) nařízení (EU) č. 575/2013 má instituce zavedeny přiměřené postupy a mechanismy pro:

a)

marketingové a prodejní činnosti;

b)

druh produktu;

c)

ratingový proces;

d)

ratingový systém;

e)

proces rozhodování o poskytnutí úvěru;

f)

metody snižování úvěrového rizika;

g)

proces sledování;

h)

proces výběru a vymáhání.

a)

pro účely ověření souladu s čl. 154 odst. 4 písm. d) a e) nařízení (EU) č. 575/2013 příslušné orgány ověří, zda:

b)

pro účely ověření souladu s čl. 154 odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2013 příslušné orgány ověří, zda je všem expozicím, u nichž je při vlastních odhadech LGD použit kolaterál ve formě nemovitého majetku v souladu s čl. 181 odst. 1 písm. f) nařízení (EU) č. 575/2013, přidělen koeficient korelace stanovený v čl. 154 odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2013.

a)

přiměřenost metod používaných při navrhování zátěžových testů v souladu s článkem 64;

b)

spolehlivost organizace postupu zátěžového testování v souladu s článkem 65;

c)

integraci zátěžových testů do procesů řízení rizik a kapitálu v souladu s článkem 66.

a)

přezkoumají vnitřní zásady, metody a postupy instituce týkající se navrhování a provádění zátěžového testu;

b)

přezkoumají výsledky zátěžového testu instituce;

c)

přezkoumají úlohy a povinnosti útvarů a vedoucích orgánů zapojených do navrhování, schvalování a provádění zátěžového testu;

d)

přezkoumají příslušné zápisy ze zasedání vnitřních orgánů instituce, včetně vedoucího orgánu, nebo výborů;

e)

přezkoumají příslušná zjištění interního auditu nebo jiných kontrolních funkcí instituce;

f)

přezkoumají zprávy o pokroku týkající se úsilí instituce o nápravu nedostatků a zmírnění rizik zjištěných během příslušných auditů;

g)

získají od příslušných zaměstnanců a vrcholného vedení instituce písemné prohlášení nebo tyto osoby vyslechnou.

a)

přezkoumají funkční dokumentaci informačních systémů používaných pro zátěžový test;

b)

požádají instituci o provedení výpočtu zátěžového testu na základě alternativních předpokladů;

c)

provedou vlastní výpočty zátěžových testů na základě údajů instituce pro určité druhy expozic;

d)

přezkoumají další příslušné dokumenty instituce.

a)

jsou testy smysluplné, přiměřeně konzervativní a schopné identifikovat dopady vážných, ale možných scénářů pro případ recese na celkové kapitálové požadavky instituce k úvěrovému riziku;

b)

se testy vztahují alespoň na všechna významná portfolia IRB;

c)

jsou tyto metody přiměřeně v souladu s metodami používanými institucí pro účely zátěžových testů rozložení vnitřně stanoveného kapitálu;

d)

je dokumentace metodiky zátěžových testů, včetně interních a externích údajů i údajů z odborných posudků, dostatečně podrobná, aby umožnila třetím stranám porozumět odůvodnění zvolených scénářů a zátěžový test zopakovat.

a)

identifikaci scénářů, včetně závažných, ale možných scénářů pro případ recese, a úpravy scénáře předpokládající zhoršení úvěrové kvality poskytovatelů zajištění v souladu s čl. 153 odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2013;

b)

posouzení dopadu identifikovaných scénářů na rizikové parametry instituce, migraci mezi ratingy, očekávané ztráty a výpočet kapitálových požadavků k úvěrovému riziku;

c)

posouzení přiměřenosti kapitálových požadavků.

a)

metodiky pro identifikaci skupiny ekonomických hybných sil;

b)

metodiky pro vytváření zátěžových scénářů, včetně jejich závažnosti, doby trvání a pravděpodobnosti výskytu;

c)

metodiky pro prognózu dopadu každého scénáře na příslušné rizikové parametry.

a)

spolehlivost systému použitého pro výpočet kapitálových požadavků v souladu s článkem 68;

b)

kvalitu údajů v souladu s článkem 69;

c)

správnost uplatňování metodiky a postupů u různých kategorií expozic v souladu s článkem 70;

d)

organizaci procesu výpočtu kapitálových požadavků v souladu s článkem 71.

a)

přezkoumají vnitřní zásady a postupy instituce, pokud jde o proces výpočtu kapitálových požadavků, včetně zdrojů údajů, metod výpočtu a použitých kontrol;

b)

přezkoumají příslušné úlohy a povinnosti různých útvarů a vnitřních orgánů zapojených do procesu výpočtu kapitálových požadavků;

c)

přezkoumají příslušné zápisy ze zasedání vnitřních orgánů instituce, včetně vedoucího orgánu, nebo výborů;

d)

přezkoumají dokumentaci testů výpočetního systému, včetně scénářů zahrnutých do testů, jejich výsledků a schválení;

e)

přezkoumají příslušné kontrolní zprávy, včetně výsledků porovnání údajů pocházejících z jiných zdrojů;

f)

přezkoumají příslušná zjištění interního auditu nebo jiných kontrolních funkcí instituce;

g)

přezkoumají zprávy o pokroku týkající se úsilí instituce o nápravu nedostatků a zmírnění rizik zjištěných během příslušných auditů;

h)

získají od příslušných zaměstnanců a vrcholného vedení instituce písemné prohlášení nebo tyto osoby vyslechnou.

a)

přezkoumají funkční dokumentaci informačních systémů používaných pro výpočet kapitálových požadavků;

b)

požádají instituci o provedení živého výpočtu kapitálových požadavků u určitých druhů expozic;

c)

provedou vlastní testování výpočtu kapitálových požadavků na vzorku údajů instituce u určitých druhů expozic;

d)

provedou vlastní testy s použitím údajů instituce nebo požádají instituci o provedení testů navržených příslušnými orgány;

e)

přezkoumají další příslušné dokumenty instituce.

a)

jsou rizikové parametry úplné, včetně případů, kdy jsou chybějící parametry nahrazeny standardními hodnotami, a pokud je takové nahrazení provedeno, zda je konzervativní, odůvodněné a zdokumentované;

b)

je rozsah hodnot parametrů v souladu s regulačními a minimálními hodnotami stanovenými v článcích 160 až 164 nařízení (EU) č. 575/2013;

c)

jsou údaje použité při výpočtu kapitálových požadavků v souladu s údaji používanými v jiných interních procesech;

d)

je použití rizikových parametrů v souladu s charakteristikami expozice, a zejména zda je přiřazená hodnota LGD přesná a v souladu s druhem expozice a kolaterálu použitými k zajištění expozice v souladu s článkem 164 a čl. 230 odst. 2 nařízení (EU) č. 575/2013;

e)

je výpočet hodnoty expozice správný, a zejména zda se dohody o započtení a klasifikace podrozvahových položek používají v souladu s článkem 166 nařízení (EU) č. 575/2013;

f)

v případě, že se u akciových expozic použije metoda PD/LGD, jsou klasifikace expozic a použití rizikových parametrů správné v souladu s článkem 165 nařízení (EU) č. 575/2013.

a)

jsou zavedeny vhodné kontrolní a slaďovací mechanismy, které zajišťují, aby hodnoty rizikových parametrů používaných při výpočtu kapitálových požadavků byly v souladu s hodnotami parametrů používaných pro interní účely;

b)

jsou zavedeny vhodné kontrolní a slaďovací mechanismy, které zajišťují, aby hodnota expozic, u nichž se počítají kapitálové požadavky, byla v souladu s účetními údaji;

c)

je výpočet kapitálových požadavků u všech expozic zahrnutých do hlavní účetní knihy instituce úplný a zda je rozdělení expozic podle přístupu IRB a podle standardizovaného přístupu v souladu s články 148 a 150 nařízení (EU) č. 575/2013.

a)

kvalitu interních, externích nebo sdílených údajů, včetně procesu řízení kvality údajů, v souladu s článkem 73;

b)

dokumentaci a vykazování údajů v souladu s článkem 74;

c)

příslušnou infrastrukturu IT v souladu s článkem 75.

a)

přezkoumají zásady, metody a postupy řízení kvality údajů, které se vztahují k údajům používaným v rámci přístupu IRB;

b)