(EU) 2022/402Prováděcí nařízení Komise (EU) 2022/402 ze dne 9. března 2022 o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz některých hliníkových fólií pocházejících z Čínské lidové republiky na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036

(1)

Na základě antidumpingového šetření uložila Rada nařízením (ES) č. 925/2009 (2) antidumpingové clo na některé hliníkové fólie pocházející z Arménie, Brazílie a Číny (dále jen „původní šetření“). V návaznosti na přezkum před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení prodloužila Evropská komise (dále jen „Komise“) dne 17. prosince 2015 prováděcím nařízením (EU) 2015/2384 (3) opatření pro vývoz z Číny a ukončila opatření pro Brazílii (dále jen „předchozí přezkumné šetření před pozbytím platnosti“). Platnost antidumpingových opatření proti dovozu pocházejícímu z Arménie vypršela dne 7. října 2014.

(2)

Na základě šetření zaměřeného proti obcházení opatření podle článku 13 základního nařízení rozšířila Komise prostřednictvím prováděcího nařízení (EU) 2017/271 (4) antidumpingové clo uložené na dovoz některých hliníkových fólií pocházejících z Čínské lidové republiky i na dovoz mírně upravených některých hliníkových fólií.

(3)

Prováděcím nařízením (EU) 2021/1474 (5) Komise na základě druhého šetření zaměřeného proti obcházení opatření podle článku 13 základního nařízení rozšířila antidumpingové clo uložené prováděcím nařízením (EU) 2015/2384 a prováděcím nařízením (EU) 2017/271 na dovoz některých hliníkových fólií pocházejících z Čínské lidové republiky na dovoz některých hliníkových fólií zasílaných z Thajska, bez ohledu na to, zda je u nich deklarován původ z Thajska, či nikoliv.

(4)

Po zveřejnění oznámení o nadcházejícím pozbytí platnosti opatření (6) obdržela Komise žádost o přezkum podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení.

(5)

Žádost o přezkum podali dne 10. září 2020 výrobci v Unii představující přibližně 90 % celkové výroby některých hliníkových fólií v Unii (dále jen „žadatelé“). Žádost o přezkum byla odůvodněna tím, že pozbytí platnosti opatření by pravděpodobně vedlo k přetrvání nebo obnovení dumpingu a újmy pro výrobní odvětví Unie.

(6)

Komise poté, co po konzultaci s výborem zřízeným podle čl. 15 odst. 1 základního nařízení stanovila, že existují dostatečné důkazy pro zahájení přezkumu před pozbytím platnosti, dne 17. prosince 2020 oznámením zveřejněném v Úředním věstníku Evropské Unie (7) (dále jen „oznámení o zahájení přezkumu“) zahájila přezkum před pozbytím platnosti týkající se dovozu některých hliníkových fólií pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“ nebo „dotčená země“) na základě čl. 11 odst. 2 základního nařízení.

(7)

Šetření pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení dumpingu se týkalo období od 1. října 2019 do 30. září 2020 (dále jen „období přezkumného šetření“). Zkoumání trendů, které mají význam pro posouzení pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení újmy, se týkalo období od 1. ledna 2017 do konce období přezkumného šetření (dále jen „posuzované období“).

(8)

V oznámení o zahájení přezkumu vyzvala Komise zúčastněné strany, aby se jí přihlásily, a mohly se tak zúčastnit šetření. Kromě toho Komise o zahájení šetření výslovně informovala žadatele, další známé výrobce v Unii, známé vyvážející výrobce a čínské orgány, známé dovozce, dodavatele a uživatele, obchodníky, jakož i sdružení, o nichž je známo, že se jich zahájení šetření týká, a vyzvala je k účasti.

(9)

Zúčastněné strany měly příležitost se k zahájení šetření vyjádřit a požádat o slyšení u Komise a/nebo u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

(10)

V oznámení o zahájení řízení Komise uvedla, že možná bude nutné vybrat vzorek zúčastněných stran v souladu s článkem 17 základního nařízení.

(11)

V oznámení o zahájení přezkumu Komise uvedla, že předběžně vybrala vzorek výrobců v Unii. Komise vybrala vzorek na základě objemu výroby a prodeje obdobného výrobku v Unii. Tento vzorek sestával ze tří výrobců v Unii. Na výrobce v Unii zařazené do vzorku připadalo přibližně 77 % odhadované celkové výroby obdobného výrobku v Unii a 75 % odhadovaného objemu prodeje obdobného výrobku v Unii. Komise vyzvala zúčastněné strany, aby se k předběžnému vzorku vyjádřily. Komise neobdržela žádná stanoviska. Vzorek byl tudíž považován za reprezentativní pro výrobní odvětví Unie.

(12)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala dovozce, kteří nejsou ve spojení, aby poskytli informace stanovené v oznámení o zahájení přezkumu.

(13)

Jen jeden dovozce, který není ve spojení, poskytl požadované informace a souhlasil se zařazením do vzorku. Výběr vzorku proto nebyl nutný.

(14)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala všechny vyvážející výrobce v ČLR, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení přezkumu. Komise kromě toho požádala zastoupení Čínské lidové republiky při Evropské unii, aby označilo a/nebo kontaktovalo případné další vyvážející výrobce, kteří by mohli mít zájem o účast na šetření.

(15)

Dva vyvážející výrobci v dotčené zemi se přihlásili a poskytli požadované informace. Jeden z nich však prohlásil, že během období přezkumného šetření nevyráběl ani nevyvážel výrobek, který je předmětem přezkumu, a proto nechtěl při šetření spolupracovat. Vzhledem k nízkému počtu odpovědí Komise rozhodla, že výběr vzorku není nutný.

(16)

Komise zaslala vládě Čínské lidové republiky (dále jen „čínská vláda“) dotazník týkající se existence podstatných zkreslení v ČLR ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení.

(17)

Při zahájení přezkumu byl dotazník zpřístupněn v dokumentaci určené zúčastněným stranám k nahlédnutí a na internetových stránkách GŘ pro obchod (8).

(18)

Vyplněné dotazníky byly obdrženy od tří výrobců v Unii zařazených do vzorku. Vyvážející výrobce, který se přihlásil během výběru vzorku, na dotazník neodpověděl. Od žádného z dovozců, kteří nejsou ve spojení, nebyla obdržena žádná odpověď. Během šetření nepředložil dotazník ani se nepřihlásil žádný uživatel. Odpověď na dotazník nepřišla ani od čínské vlády.

(19)

Vzhledem k tomu, že čínští vyvážející výrobci ani čínská vláda nespolupracovali, byla zjištění týkající se dumpingu a újmy založena na dostupných údajích podle článku 18 základního nařízení. O této skutečnosti bylo informováno zastoupení Čínské lidové republiky při Evropské unii. Žádné připomínky obdrženy nebyly.

(20)

Komise si vyžádala všechny údaje, které považovala za nezbytné pro šetření. V souladu s oznámením o důsledcích výskytu onemocnění COVID-19 pro antidumpingová a antisubvenční šetření (9) byly provedeny křížové kontroly na dálku pomocí videokonference u následujících společností:

—

Alcomet AD, Shumen, Bulharsko

—

Slim Aluminium SpA, Cisterna di Latina, Itálie

—

Symetal, Atény, Řecko

(21)

Výrobkem, který je předmětem přezkumu, jsou hliníkové fólie o tloušťce nejméně 0,008 mm a nejvýše 0,018 mm, nevytvrzené, válcované, ale dále již neupravené, v rolích o šířce nepřesahující 650 mm a o hmotnosti nad 10 kg a pocházející z Čínské lidové republiky, v současnosti kódu KN ex 7607 11 19 (kód TARIC 7607111910) (dále jen „výrobek, který je předmětem přezkumu“, „hliníkové fólie pro domácnost“).

(22)

Výrobek, který je předmětem přezkumu, se používá jako víceúčelový krátkodobý obalový materiál v domácnostech, gastronomii, potravinářském průmyslu a maloobchodním prodeji květin.

(23)

Jak bylo zjištěno v původním šetření, jakož i v předchozím přezkumu před pozbytím platnosti, tento přezkum před pozbytím platnosti potvrdil, že následující výrobky mají stejné základní fyzikální, chemické a technické vlastnosti, jakož i stejná základní použití:

(24)

Komise rozhodla, že tyto výrobky jsou proto obdobnými výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(25)

V souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení Komise zkoumala, zda je pravděpodobné, že by došlo k přetrvání nebo obnovení dumpingu ze strany ČLR, kdyby platné opatření pozbylo platnosti.

(26)

Během období přezkumného šetření sice dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, z ČLR pokračoval, avšak objem tohoto dovozu činil pouhých 1 588 tun, což představuje 2 % podílu na trhu spotřeby v Unii. Většina tohoto vývozu se uskutečnila v rámci režimu aktivního zušlechťovacího styku (10), a tudíž se na něj nevztahovala ani antidumpingová ani běžná cla. Komise dospěla k závěru, že daný objem dovozu je dostatečně reprezentativní pro účely zkoumání toho, zda během období přezkumného šetření přetrvával dumping.

(27)

Vzhledem k tomu, že v souvislosti s ČLR byly při zahájení šetření k dispozici dostatečné důkazy poukazující na existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, Komise zahájila šetření vůči vyvážejícím výrobcům z uvedené země na základě čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(28)

Za účelem shromáždění údajů nezbytných pro případné použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení proto Komise v oznámení o zahájení přezkumu vyzvala všechny výrobce v ČLR, aby poskytli informace o vstupech používaných při výrobě výrobku, který je předmětem přezkumu. Tyto informace žádný výrobce nepředložil.

(29)

Aby Komise získala informace, jež považovala za nezbytné pro své šetření v souvislosti s údajnými podstatnými zkresleními, zaslala dotazník čínské vládě. Komise navíc v bodě 5.3.2 oznámení o zahájení přezkumu vyzvala všechny zúčastněné strany, aby do 37 dnů ode dne zveřejnění oznámení o zahájení přezkumu v Úředním věstníku Evropské unie oznámily svá stanoviska, předložily informace a poskytly příslušné důkazy v souvislosti s použitím čl. 2 odst. 6a základního nařízení. Nebyla obdržena žádná podání.

(30)

Od čínské vlády nebyla na dotazník obdržena žádná odpověď. Komise následně čínskou vládu informovala, že pro účely určení existence podstatných zkreslení v ČLR použije dostupné údaje ve smyslu článku 18 základního nařízení. Komise informovala, že pokud budou zjištění vycházet z dostupných údajů podle článku 18, může být výsledek pro danou stranu méně příznivý, než kdyby spolupracovala. Od čínské vlády nebyly obdrženy žádné připomínky.

(31)

V bodě 5.3.2 oznámení o zahájení přezkumu Komise uvedla, že s ohledem na důkazy, které jsou v dané fázi šetření k dispozici, jsou možnými reprezentativními zeměmi pro ČLR pro účely stanovení běžné hodnoty na základě nezkreslených cen nebo referenčních hodnot podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení Brazílie a Turecko. Komise dále uvedla, že přezkoumá další případně vhodné reprezentativní země v souladu s kritérii stanovenými v čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážce základního nařízení.

(32)

Dne 29. ledna 2021 Komise vydala první poznámku ke spisu (dále jen „první poznámka“) a informovala zúčastněné strany o relevantních zdrojích, které zamýšlela použít pro zjištění běžné hodnoty. V první poznámce Komise uvedla seznam všech výrobních faktorů, jako jsou suroviny, pracovní síla a energie, používaných při výrobě výrobku, který je předmětem přezkumu, na základě žádosti o přezkum a podání žadatelů. Na základě kritérií pro výběr nezkreslených cen nebo referenčních hodnot Komise dále v dané fázi šetření určila tři možné reprezentativní země, a to Brazílii, Ruskou federaci (dále jen „Rusko“) a Turecko. Komise vyzvala zúčastněné strany k podání připomínek. K první poznámce nebyly obdrženy žádné připomínky.

(33)

Dne 28. května 2021 Komise vydala druhou poznámku ke spisu (dále jen „druhá poznámka“). V této poznámce Komise stanovila seznam výrobních faktorů a informovala zúčastněné strany o relevantních zdrojích, které zamýšlela použít pro zjištění běžné hodnoty. Jako reprezentativní zemi si Komise zvolila Turecko. Vzhledem k tomu, že v žádné z možných reprezentativních zemí neexistoval vhodný reprezentativní výrobce výrobku, který je předmětem přezkumu, Komise konstatovala, že jako zdroj finančních údajů (prodejní, správní a režijní náklady a zisky) by bylo možné použít údaje společností vyrábějících výrobek ve stejné obecné kategorii jako výrobek, který je předmětem přezkumu. Komise proto zúčastněné strany informovala, že prodejní, správní a režijní náklady a zisky stanoví na základě finančních informací od pěti tureckých společností vyrábějících hliníkové výlisky. Komise konstatovala, že hliníkové výlisky jsou výrobky, jejichž technické vlastnosti se velmi podobají technickým vlastnostem výrobku, který je předmětem přezkumu, a že také mají podobné složení výchozího materiálu. Tyto výrobky jsou často vyráběny stejnými společnostmi jako výrobek, který je předmětem přezkumu, nebo v rámci stejné skupiny. Vzhledem k podobnostem mezi výrobkem, který je předmětem přezkumu, a výrobky z hliníkových výlisků, jakož i ke skutečnosti, že byli zjištěni ziskoví výrobci hliníkových výlisků, se tyto údaje považují za reprezentativní pro situaci společností vyrábějících výrobek, který je předmětem přezkumu, a tudíž vhodné pro stanovení běžné hodnoty podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(34)

Komise vyzvala zúčastněné strany, aby se k tomu vyjádřily, avšak neobdržela k druhé poznámce žádné připomínky.

(35)

V nedávných šetřeních týkajících se odvětví hliníku v ČLR (11) Komise zjistila, že existují podstatná zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení.

(36)

Při těchto šetřeních Komise zjistila, že v ČLR dochází k významným vládním zásahům, což vede k narušení účinné alokace zdrojů v souladu s tržními zásadami (12). Komise zejména dospěla k závěru, že v odvětví hliníku nejenže přetrvává značná míra vlastnictví ze strany čínské vlády ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) první odrážky základního nařízení (13), ale že čínská vláda může rovněž ovlivňovat ceny a náklady prostřednictvím přítomnosti státu ve firmách ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) druhé odrážky základního nařízení (14). Komise dále zjistila, že přítomnost státu a jeho zásahy na finančních trzích, jakož i při dodávkách surovin a vstupů mají na trh další rušivý vliv. Celkově systém plánování v ČLR vede k tomu, že zdroje jsou soustředěny spíše v odvětvích označených čínskou vládou za strategická nebo jinak politicky významná, místo aby byly alokovány v souladu s tržními silami (15). Kromě toho Komise dospěla k závěru, že čínské právní předpisy upravující úpadek a vlastnictví řádně nefungují ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) čtvrté odrážky základního nařízení, následkem čehož vznikají zkreslení, zejména když jsou v ČLR drženy při životě insolventní firmy a když se přidělují práva k užívání pozemků (16). Ve stejném duchu Komise zjistila zkreslení mzdových nákladů v odvětví hliníku ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) páté odrážky základního nařízení (17), jakož i zkreslení na finančních trzích ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) šesté odrážky základního nařízení, zejména pokud jde o přístup podnikových subjektů v ČLR ke kapitálu (18).

(37)

Stejně jako v předchozích šetřeních týkajících se odvětví hliníku v ČLR Komise v tomto šetření prozkoumala, zda je vzhledem k existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení vhodné použít domácí ceny a náklady v ČLR, či nikoliv. Komise tak učinila na základě důkazů dostupných ve spisu, včetně důkazů obsažených v žádosti, jakož i v pracovním dokumentu útvarů Komise o podstatných zkresleních v hospodářství Čínské lidové republiky pro účely šetření na ochranu obchodu (19) (dále jen „zpráva“), který vychází z veřejně dostupných zdrojů. Tato analýza zahrnovala zkoumání významných vládních zásahů do hospodářství ČLR obecně, ale také konkrétní situace na trhu v příslušném odvětví, včetně výrobku, který je předmětem přezkumu. Komise tyto důkazní prvky dále doplnila svým vlastním výzkumem týkajícím se různých kritérií relevantních pro potvrzení existence podstatných zkreslení v ČLR, jak bylo v tomto ohledu rovněž zjištěno v předchozích šetřeních.

(38)

Žádost v tomto případě odkazovala na zprávu, zejména na části týkající se odvětví hliníku a státních podniků, jakož i na předchozí šetření Komise navazujících výrobků (20). Žádost dále odkazovala na nezávislé studie, které dospěly k závěru, že čínský trh s hliníkem je narušen kvůli značnému subvencování, a to např. na studii OECD z roku 2019 „Měření zkreslení na mezinárodních trzích: hodnotový řetězec hliníku“ (21) a zpráva německého sdružení průmyslu neželezných kovů WVMetalle z roku 2017 (22). Tyto studie byly založeny do vyšetřovacího spisu ve fázi zahájení šetření. Žádná zúčastněná strana nevznesla ke studiím připomínky. V žádosti bylo zdůrazněno, že tyto studie dokládají významnou přítomnost státních podniků v čínském odvětví hliníku, poskytování levných surovinových vstupů výrobcům hliníku, jakož i existenci daňového režimu, který fakticky narušuje trh. Opět s odkazem na zprávu a na předchozí šetření Komise bylo v žádosti dále zdůrazněno, že čínské úřady stanovují ceny uhlí, elektřiny, zemního plynu a ropy, což zkresluje ceny energií v odvětví hliníku. Stejně tak žádost poukázala i na zkreslení mezd v odvětví hliníku. Kromě toho žádost uváděla údajná zkreslení nákladů na strojní zařízení, zejména vzhledem k tomu, že odvětví hliníku je čínskými orgány považováno za „podporované odvětví“ a jako takové je uvedeno i v katalogu pokynů čínské vlády pro úpravu průmyslové struktury, včetně jeho poslední verze z roku 2019 (23). Žádost také poukázala na zkreslení finančních nákladů vzhledem k celkovému nastavení čínského bankovního systému a vzhledem k řadě politických dokumentů – jako jsou např. národní odvětvové pětileté plány či politiky vyzývající finanční instituce k podpoře odvětví hliníku. Závěrem byla v žádosti uvedena zkreslení vyplývající z dalších vládních opatření, jako je systém úvěrů pro prodejce na vývoz, odpočet daně z příjmů na výdaje na výzkum a vývoj nebo slevy na DPH na zařízení vyrobená v tuzemsku. V této souvislosti se žádost odvolávala na subvenční šetření čínského odvětví hliníkových fólií, které v roce 2018 provedlo Ministerstvo obchodu Spojených států (24).

(39)

V odvětví hliníku přetrvává významná míra vlastnictví a kontroly ze strany čínské vlády ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) první odrážky základního nařízení. Mnoho největších výrobců je ve vlastnictví státu. Vzhledem k tomu, že čínští vývozci výrobku, který je předmětem přezkumu, nespolupracovali, nebylo možné určit přesný poměr výrobců v soukromém a státním vlastnictví. Šetření však potvrdilo, že v odvětví hliníku je řada velkých výrobců státními podniky, včetně společností Aluminium Corporation of China nebo Shenhuo Group Aluminium, a oba také vyrábějí výrobek, který je předmětem přezkumu.

(40)

Pokud jde o to, že čínská vláda má možnost zasahovat do cen a nákladů prostřednictvím státní účasti ve firmách ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) druhé odrážky základního nařízení, podléhají státní i soukromé podniky v odvětví hliníku politickému dohledu a vedení. Komise obsáhle zdokumentovala činnosti týkající se budování strany ve svých předcházejících šetřeních odvětví hliníku, jichž se účastnila i řada výrobců, kteří rovněž vyrábějí výrobek, který je předmětem přezkumu (25). Kromě toho mnoho výrobců výrobku, který je předmětem přezkumu, na svých internetových stránkách výslovně zdůrazňuje činnosti v rámci budování strany, má členy strany ve vedení společnosti a upozorňuje na svou úzkou vazbu s Komunistickou stranou Číny.

(41)

Například skupina Nanshan nedávno informovala o stranické akci, která se konala v březnu 2021, tímto způsobem: „Dne 19. března uspořádala stranická organizace přímo v podniku Nanshan Holdings březnový tematický stranický den zaměřený na hloubkové studium a praktické uplatňování myšlenky projevu generálního tajemníka Si Ťin-pchinga na konferenci o studiu stranické historie a vzdělávání, a to s cílem poznat podstatu stranické historie, shromáždit síly a usilovně pracovat. Tomuto zasedání předsedali příslušní vedoucí představitelé stranické pobočky spadající přímo pod Nanshan Holdings. Tajemník pobočky ve své zprávě o stranické přednášce zdůraznil, že členové a kádry strany by měli plně uplatnit svou exemplární a vedoucí úlohu, nezapomínat na své původní ambice a mít na paměti své poslání. […] Všichni členové a kádry strany se vyjádřili, že budou nadále studovat a prakticky uplatňovat myšlenku projevu generálního tajemníka Si Ťin-pchinga na konferenci o studiu stranické historie a mobilizaci vzdělávání, že přizpůsobí myšlenky a činy požadavkům a realizaci 14. pětiletého plánu, nezapomenou na původní záměr, budou mít na paměti poslání a budou usilovně pracovat. Jděte kupředu, odvážně inovujte a naplno v podniku prosazujte příkladnou vedoucí úlohu členů strany […]“ (26).

(42)

Obdobně státem vlastněná skupina Dengfeng Electricity Group na svém webu uvádí, že „odpoledne 10. listopadu [2020] se v šesté zasedací místnosti konalo školení v oblasti podnikového řízení společnosti skupiny. Zúčastnilo se jí celkem 66 osob z řad ředitelů společností skupiny a vyšších vedoucích pracovníků, různých obchodních oddělení, přímo přidružených podniků a vedoucích představitelů dílčích podniků. […] Následně bude společnost skupiny pokračovat ve svědomitém studiu důležitého projevu generálního tajemníka Si Ťin-pchinga na plenárním zasedání, pochopí myšlenku plenárního zasedání, […] a opravdově porozumí rozhodování a nasazení ústředního výboru strany, zkoncentruje moudrost a sílu pro dosažení cílů a úkolů stanovených ve ‚14. pětiletém plánu‘ “ (27).

(43)

Kromě toho jsou v odvětví hliníku zavedeny politiky, jež pozitivně diskriminují domácí výrobce nebo jinak ovlivňují trh ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) třetí odrážky základního nařízení.

(44)

Odvětví hliníku podléhá celé řadě plánů, pokynů, směrnic a dalších politických dokumentů vydávaných na celostátní, regionální a obecní úrovni. Tyto politiky platné během období přezkumného šetření, počínaje 13. pětiletým plánem hospodářského a sociálního rozvoje (28) nebo plánem rozvoje průmyslu neželezných kovů (2016–2020) a dalšími politikami na celostátní úrovni a regionálními plány konče, např. oznámení vlády provincie Šan-tung o prováděcím plánu na urychlení vysoce kvalitního rozvoje sedmi energeticky náročných odvětví, byly obsáhle zdokumentovány v předchozím šetření Komise zaměřeném na toto odvětví (29). Obdobně Komise podrobně zdokumentovala, že odvětví hliníku těží z vládních pokynů a zásahů týkajících se hlavních surovin a vstupů, zejména energie (30). Totéž platí i pro jiná vládní opatření v tomto odvětví, která ovlivňují působení tržních sil, jako jsou například politiky související s vývozem, politiky vytváření zásob, politiky rozšiřování výrobních kapacit (31) nebo poskytování vstupů za nižší než tržní ceny (32).

(45)

Souhrnně vzato čínská vláda zavedla opatření s cílem přimět hospodářské subjekty k dodržování cílů veřejné politiky, pokud jde o podporu preferovaných odvětví, včetně výroby hlavních vstupů používaných k výrobě výrobku, který je předmětem přezkumu. Tato opatření brání volnému působení tržních sil.

(46)

Stávající šetření neodhalilo žádný důkaz o tom, že by diskriminační uplatňování nebo nedostatečné vymáhání práva týkajícího se úpadku a vlastnictví podle čl. 2 odst. 6a písm. b) čtvrté odrážky základního nařízení v odvětví hliníku, jak je uvedeno ve 36. bodě odůvodnění výše, neovlivňovalo výrobce výrobku, který je předmětem přezkumu.

(47)

Odvětví hliníku je rovněž dotčeno zkresleními mzdových nákladů ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) páté odrážky základního nařízení, jak je uvedeno v 36. bodě odůvodnění. Toto zkreslení ovlivňuje odvětví jak přímo (při výrobě výrobku, který je předmětem přezkumu, nebo hlavních vstupů), tak nepřímo (pokud má přístup ke kapitálu nebo vstupům od společností, na něž se vztahuje stejný pracovněprávní systém v ČLR).

(48)

Ve stávajícím šetření nebyl navíc předložen žádný důkaz o tom, že odvětví hliníku není ovlivňováno zásahy státu do finančního systému ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) šesté odrážky základního nařízení, jak je uvedeno výše v 36. bodě odůvodnění. Významné zásahy státu do finančního systému proto závažně ovlivňují tržní podmínky na všech úrovních.

(49)

A konečně Komise připomíná, že pro výrobu výrobku, který je předmětem přezkumu, je zapotřebí řada vstupů. Když výrobci výrobku, který je předmětem přezkumu, tyto vstupy nakupují nebo uzavírají smlouvy o jejich dodávkách, ceny, které platí (a které jsou zaznamenány jako jejich náklady), podléhají stejným systémovým zkreslením, jež byla uvedena výše. Například: dodavatelé vstupů zaměstnávají pracovní síly, které jsou předmětem zkreslení; mohou si vypůjčit peněžní prostředky, které podléhají zkreslením ve finančním sektoru/při alokaci kapitálu, a podléhají systému plánování, který je uplatňován na všech úrovních státní správy a ve všech odvětvích.

(50)

V důsledku toho nejen není vhodné použít domácí prodejní ceny výrobku, který je předmětem přezkumu, ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, ale navíc jsou poznamenány i všechny vstupní náklady (včetně surovin, energie, půdy, financování, pracovní síly atd.), protože tvorbu jejich cen ovlivňují významné zásahy státu, jak je popsáno v částech I. a II. zprávy. Zásahy státu popsané v souvislosti s alokací kapitálu, půdy, pracovní síly, energie a surovin se totiž vyskytují v celé ČLR. To například znamená, že určitý vstup, který byl jako takový vyprodukován v ČLR díky společnému působení řady výrobních faktorů, je vystaven podstatným zkreslením. Totéž platí o vstupu použitém v tomto vstupu a tak dále.

(51)

Žádná ze zúčastněných stran neuvedla žádné důkazy ani argumenty, jež by svědčily o opaku.

(52)

Z dostupných důkazů celkově vyplývá, že ceny výrobku, který je předmětem přezkumu, ani náklady na jeho výrobu, včetně nákladů na suroviny, energii a pracovní sílu, nejsou výsledkem volného působení tržních sil, protože jsou ovlivněny významnými zásahy státu ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, jak ukazuje skutečný nebo možný dopad jednoho nebo více příslušných prvků v něm uvedených. Na tomto základě a vzhledem k tomu, že čínská vláda nespolupracovala, dospěla Komise k závěru, že v tomto případě není k určení běžné hodnoty vhodné použít domácí ceny a náklady. Komise proto přikročila k určení běžné hodnoty výpočtem výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty, to jest v tomto případě na základě odpovídajících výrobních nákladů a nákladů na prodej ve vhodné reprezentativní zemi v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, jak o tom pojednává následující oddíl.

(53)

Podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení byl výběr reprezentativní země založen na následujících kritériích:

(54)

Jak je vysvětleno ve 32. a 33. bodě odůvodnění, Komise vydala dvě poznámky ke spisu týkající se zdrojů pro stanovení běžné hodnoty: první poznámku a druhou poznámku. Ve druhé poznámce informovala Komise zúčastněné strany o tom, že v tomto případě vybrala Turecko jako vhodnou reprezentativní zemi, pokud se potvrdí existence podstatných zkreslení podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(55)

V první poznámce určila Komise Arménii, Brazílii, Rusko a Turecko jako země, které Světová banka považuje za země s úrovní hospodářského rozvoje obdobnou úrovni ČLR, tj. všechny byly Světovou bankou během období přezkumného šetření zařazeny do kategorie zemí s „vyššími středními příjmy“ na základě hrubého národního důchodu, přičemž je známo, že se v nich vyrábí výrobek, který je předmětem přezkumu.

(56)

Nebyly obdrženy žádné připomínky týkající se zemí určených v této poznámce.

(57)

U čtyř zemí uvedených v 55. bodě odůvodnění výše Komise dále ověřila dostupnost veřejných finančních údajů týkajících se výrobců výrobku, který je předmětem přezkumu, v těchto zemích.

(58)

Pokud jde o Arménii, pro jediného známého výrobce nebyly k dispozici žádné veřejně dostupné finanční údaje (34). Vzhledem k tomu, že zúčastněné strany nevznesly žádné připomínky, dospěla tudíž Komise k závěru, že Arménie nemůže být pro toto šetření považována za vhodnou reprezentativní zemi.

(59)

Pokud jde o Brazílii, Komise v první poznámce určila dva výrobce hliníkových fólií pro domácnost, a to společnost Companhia Brasileira de Aluminio (dále jen „CBA“) a společnost Novelis do Brasil Ltda (dále jen „Novelis“). Společnost CBA byla během období přezkumného šetření ztrátová, a tudíž byla vyloučena pro účely stanovení prodejních, správních a režijních nákladů a zisku. Co se týče společnosti Novelis, i když byly její finanční údaje k dispozici a společnost byla během období přezkumného šetření zisková, dospěla Komise ve druhé poznámce k závěru, že společnost nelze vzít v úvahu, a to z následujících důvodů: za prvé, Komise zaznamenala, že v Brazílii probíhá antidumpingové řízení, jehož předmětem je čínský dovoz hliníkových výrobků, včetně hliníkových fólií pro domácnost. Údajně dumpingový čínský dovoz může mít narušující účinek na brazilský trh, a to například tím, že způsobuje pokles cen, nebo poškozuje brazilské odvětví hliníku; za druhé, celkový zisk vykázaný v účetní závěrce společnosti Novelis, který byl zjištěn v databázi Dun and Bradstreet, nebyl v souladu se ztrátovými finančními výsledky uváděnými v rámci antidumpingového šetření, které prováděly brazilské orgány a v němž byla společnost Novelis jedním z domácích žadatelů. Tím byla vážně zpochybněna kvalita a přesnost finančních údajů společnosti Novelis, které jsou uváděny v databázi Dun and Bradstreet. Kromě toho ve druhé poznámce Komise zdůraznila existenci vývozních omezení na hliníkové výrobky v Brazílii, zejména vývozních kvót na klíčový vstup (hliníkové slitiny) a vedlejší produkt (hliníkový šrot) při výrobě hliníkových fólií pro domácnost. Proto Komise dospěla ve druhé poznámce k závěru, že Brazílii není možné považovat za vhodnou reprezentativní zemi.

(60)

Co se týče Ruska, ačkoliv finanční údaje tří výrobců hliníkových fólií pro domácnost určených v první poznámce byly veřejně dostupné, Komise dospěla ve druhé poznámce k závěru, že Rusko není možné považovat za vhodnou reprezentativní zemi. Důvody pro tento závěr byly existence vývozních omezení na hliník, existence narušení trhu se zemním plynem na domácím trhu a skutečnost, že na trhu s hliníkem v Rusku zjevně dominuje jedna skupina společností (Rusal), což znemožňuje účinnou hospodářskou soutěž na ruském domácím trhu.

(61)

Pokud jde o Turecko, z tří výrobců hliníkových fólií pro domácnost určených v první poznámce byly aktuální finanční údaje k dispozici pouze u jedné společnosti, a to konkrétně Asaş Aluminyum. Zisk dosažený společností Asaş Aluminyum se však blížil hranici rentability. Komise nepovažovala takto nízké ziskové rozpětí za přiměřené ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, kdy vzala v úvahu, že i) jak je stanoveno v prováděcím nařízení (EU) 2020/1428 o uložení prozatímního antidumpingového cla na dovoz hliníkových výlisků pocházejících z Čínské lidové republiky (35), úroveň zisku dosažená v odvětví hliníkových výlisků v Turecku v roce 2018 byla výrazně vyšší, tj. 7,3 %, a ii) zisk dosažený výrobním odvětvím Unie při neexistenci škodlivého dumpingu, který byl použit v původním šetření, činil 5 %. Komise proto v druhé poznámce dospěla k závěru, že finanční údaje společnosti Asaş Aluminyum nelze použít jako základ pro stanovení prodejních, správních a režijních nákladů a zisku podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, který stanovuje, že „[p]očetně zjištěná běžná hodnota zahrnuje nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk“.

(62)

Závěrem lze konstatovat, že v Turecku nebyli žádní výrobci hliníkových fólií pro domácnost, jejichž finanční údaje by bylo možné použít ke stanovení přiměřené částky pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk.

(63)

Komise tudíž zvažovala, zda lze použít údaje od společností vyrábějících výrobek ve stejné obecné kategorii jako výrobek, který je předmětem přezkumu. V druhé poznámce Komise dospěla k závěru, že hliníkové výlisky mají technické vlastnosti, které se velmi podobají technickým vlastnostem výrobku, který je předmětem přezkumu, a že také mají podobné složení výchozího materiálu. Oba jsou často vyráběny stejnými společnostmi nebo v rámci stejné skupiny. Komise proto usoudila, že je v tomto případě vhodné použít údaje tureckých společností působících v odvětví hliníkových výlisků. Finanční údaje týkající se poloviny období přezkumného šetření byly k dispozici pro pět výrobců hliníkových výlisků v Turecku (36) a tyto údaje byly považovány za reprezentativní, pokud jde o situaci společností vyrábějících hliníkové fólie pro domácnost. Proto byly ke stanovení nezkreslené a přiměřené výše prodejních, správních a režijních nákladů a zisku společností vyrábějících hliníkové fólie pro domácnost použity vážené průměrné prodejní, správní a režijní náklady a zisk těchto pěti společností.

(64)

Zúčastněné strany byly vyzvány, aby se ke vhodnosti Turecka jako reprezentativní země a pěti výrobců hliníkových výlisků jako výrobců v reprezentativní zemi vyjádřily. Žádné připomínky obdrženy nebyly.

(65)

Poté, co bylo na základě všech výše uvedených prvků stanoveno, že Turecko je jedinou vhodnou reprezentativní zemí, která je k dispozici, nebylo nutné provést posouzení úrovně sociální a environmentální ochrany podle poslední věty čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážky základního nařízení.

(66)

S ohledem na výše uvedenou analýzu Turecko splňovalo všechna kritéria stanovená v čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážce základního nařízení, a bylo tudíž považováno za vhodnou reprezentativní zemi.

(67)

V první poznámce Komise uvedla výrobní faktory, jako jsou suroviny, energie a pracovní síla, které vyvážející výrobci používají k výrobě výrobku, který je předmětem přezkumu, a vyzvala zúčastněné strany k předložení připomínek a navržení veřejně dostupných informací o nezkreslených hodnotách u každého z výrobních faktorů uvedených v této poznámce.

(68)

Vzhledem k tomu, že čínští výrobci nespolupracovali a zúčastněné strany nepředložily žádné připomínky, vycházela Komise z informací předložených žadatelem. Ve druhé poznámce aktualizovala Komise seznam výrobních faktorů použitých pro stanovení běžné hodnoty na základě křížové kontroly informací poskytnutých jedním z žadatelů, který byl podle žadatelů a při absenci jakýchkoliv dalších informací považován za výrobce, jehož výrobní faktory a výrobní proces jsou pro čínské vyvážející výrobce reprezentativní.

(69)

Ve druhé poznámce Komise dále uvedla, že pro početní zjištění běžné hodnoty podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení použije údaje z Atlasu světového obchodu (dále jen „GTA“) (37), aby stanovila nezkreslené náklady hlavních výrobních faktorů, především pak surovin. Dále Komise uvedla, že ke stanovení nezkreslených nákladů na pracovní sílu (38) a energii (39) použije informace od tureckého statistického úřadu.

(70)

A konečně Komise také uvedla, že ke stanovení prodejních, správních a režijních nákladů a zisku použije finanční údaje od pěti tureckých výrobců hliníkových výlisků, jak je uvedeno v 63. bodě odůvodnění výše.

(71)

Komise zahrnula hodnotu pro náklady na výrobní režii, aby se zohlednily náklady nezahrnuté do výrobních faktorů uvedených výše. Komise stanovila poměr nákladů na výrobní režii k přímým výrobním nákladům na základě údajů výrobce v Unii uvedených v 68. bodě odůvodnění výše, který za tímto účelem poskytl konkrétní informace. Metodika je řádně vysvětlena v oddíle 3.3.4 níže.

(72)

S ohledem na všechny informace předložené zúčastněnými stranami a shromážděné a zkontrolované během křížových kontrol na dálku byly za účelem stanovení běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení určeny tyto výrobní faktory a jejich zdroje:

Výrobní faktory hliníkových fólií pro domácnost

(73)

Za účelem stanovení nezkreslené ceny surovin dodaných k bráně závodu výrobce v reprezentativní zemi použila Komise jako základ váženou průměrnou cenu dovozu na úrovni CIF do reprezentativní země vykázanou v databázi GTA, k níž byly připočteny případná dovozní cla a náklady na dopravu. Dovozní cena v reprezentativní zemi byla stanovena jako vážený průměr jednotkových cen dovozu ze všech třetích zemí s výjimkou ČLR a zemí, které nejsou členy Světové obchodní organizace, uvedených v příloze 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/755 (40).

(74)

Komise se rozhodla vyloučit dovoz z ČLR do reprezentativní země, neboť v oddíle 3.3.1 výše dospěla k závěru, že vzhledem k existenci podstatných zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení není vhodné použít domácí ceny a náklady v ČLR. Vzhledem k tomu, že neexistují důkazy o tom, že tato zkreslení neměla vliv rovněž na výrobky určené na vývoz, Komise usoudila, že tato zkreslení ovlivnila vývozní ceny. Toto vyloučení nemělo významný dopad, neboť zbývající dovoz byl stále značný (tj. 75 000 tun materiálu na fólie, 700 000 tun oleje pro válcování a 161 000 tun hliníkového šrotu).

(75)

Pro stanovení referenční hodnoty pro náklady na pracovní sílu v reprezentativní zemi použila Komise nejnovější statistické údaje zveřejněné tureckým statistickým úřadem (41). Tento úřad zveřejňuje podrobné informace o nákladech práce v různých hospodářských odvětvích v Turecku. Komise stanovila referenční hodnotu na základě hodinových nákladů práce za rok 2016 (42) pro hospodářskou činnost C.24, tj. výroba základních kovů (43) podle klasifikace NACE Rev.2. Tyto hodnoty byly dále upraveny o inflaci pomocí indexu cen domácích výrobců (44), aby odrážely náklady v období přezkumného šetření.

(76)

Cenu elektřiny pro průmyslové uživatele v Turecku zveřejňuje turecký statistický úřad (45). Komise použila údaje o cenách průmyslové elektřiny v odpovídajícím spotřebitelském pásmu v kuruş/kWh během období přezkumného šetření.

(77)

Cenu zemního plynu pro průmyslové uživatele v Turecku zveřejňuje turecký statistický úřad (46). Komise použila údaje o cenách průmyslového plynu v odpovídajícím spotřebitelském pásmu v kuruş/m3 během období přezkumného šetření.

(78)

Podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení „[p]očetně zjištěná běžná hodnota zahrnuje nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk“. Kromě toho je třeba zjistit hodnotu nákladů na výrobní režii k pokrytí nákladů, které nejsou zahrnuty do výše uvedených výrobních faktorů.

(79)

Pro zjištění nezkreslené hodnoty nákladů na výrobní režii a vzhledem k nedostatečné spolupráci čínských vyvážejících výrobců použila Komise dostupné údaje v souladu s článkem 18 základního nařízení. Na základě údajů výrobců v Unii poskytnutých žadateli proto Komise stanovila poměr nákladů na výrobní režii a přímých výrobních nákladů. Tento procentuální podíl byl poté použit na nezkreslenou hodnotu přímých výrobních nákladů pro získání nezkreslené hodnoty nákladů na výrobní režii.

(80)

Při stanovení nezkreslené a přiměřené částky pro správní, prodejní a režijní náklady a zisk vycházela Komise z nejnovějších dostupných finančních údajů pěti společností v Turecku, které byly určeny ve druhé poznámce jako aktivní a ziskoví výrobci výrobku ve stejné obecné kategorii, tj. hliníkových výlisků, jak je vysvětleno v 63. bodě odůvodnění výše. Byly použity finanční údaje o následujících pěti společnostech získané od společnosti Dun and Bradstreet (47):

(81)

Na základě výše uvedených skutečností Komise početně zjistila běžnou hodnotu na základě ceny ze závodu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(82)

Za prvé, Komise určila nezkreslené výrobní náklady. Vzhledem k nedostatečné spolupráci čínských výrobců vycházela Komise z informací, které poskytl jeden z žadatelů, jak je uvedeno v 68. bodě odůvodnění, ohledně použití každého faktoru (materiálů a pracovní síly) pro výrobu výrobku, který je předmětem přezkumu. Tyto poměry spotřeby byly ověřeny během křížových kontrol na dálku. Faktory použití poté vynásobila nezkreslenými náklady na jednotku zjištěnými v reprezentativní zemi, jak je popsáno v oddíle 3.3.4 výše.

(83)

Po stanovení nezkreslených přímých výrobních nákladů Komise přidala náklady na výrobní režii a odpisy, jak je vysvětleno v 78. bodě odůvodnění, k nezkresleným přímým výrobním nákladům, aby dospěla k nezkresleným výrobním nákladům.

(84)

Na výrobní náklady stanovené podle předchozího bodu odůvodnění použila Komise prodejní, správní a režijní náklady a zisk pěti společností v reprezentativní zemi. Prodejní, správní a režijní náklady vyjádřené jako procentní podíl nákladů na prodané zboží a použité na nezkreslené výrobní náklady činily 14,1 %. Zisk vyjádřený jako procentní podíl nákladů na prodané zboží a uplatněný na nezkreslené výrobní náklady činil 7,1 %.

(85)

Tímto způsobem Komise početně zjistila běžnou hodnotu na základě ceny ze závodu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(86)

Vzhledem k nespolupráci ze strany jakéhokoliv čínského výrobce byla vývozní cena stanovena na základě dostupných údajů v souladu s článkem 18 základního nařízení. Vývozní ceny tak vycházely z cen CIF zaznamenaných Eurostatem, které byly upraveny na úroveň ze závodu. Vývozní cena CIF byla tedy snížena o náklady na námořní dopravu a pojištění a náklady na vnitrostátní dopravu v Číně. Náklady na vnitrostátní čínskou a na mezinárodní dopravu byly založeny na informacích poskytnutých žadateli v žádosti o přezkum, které byly shledány v souladu s náklady na dopravu vypočtenými s využitím externích databází (Světová banka a OECD).

(87)

Komise porovnala běžnou hodnotu stanovenou podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení a vývozní cenu stanovenou výše na základě ceny ze závodu.

(88)

Na základě toho bylo zjištěno vážené průměrné dumpingové rozpětí vyjádřené jako procento ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením během období přezkumného šetření ve výši 72,2 %.

(89)

Komise dospěla k závěru, že vývoz výrobku, který je předmětem přezkumu, do Unie z ČLR byl během období přezkumného šetření i nadále dumpingový.

(90)

V návaznosti na zjištění existence dumpingu během období přezkumného šetření Komise v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení zkoumala, zda je pravděpodobné přetrvání dumpingu v případě pozbytí platnosti opatření. Byly analyzovány tyto prvky: výrobní kapacita a volná kapacita v ČLR, dostupnost jiných trhů a cenové chování čínského vývozu, jakož i atraktivita trhu Unie. Připomíná se, že vzhledem k nespolupráci ze strany čínských vyvážejících výrobců i čínské vlády byla analýza založena na dostupných údajích v souladu s článkem 18 základního nařízení, zejména na žádosti o přezkum, statistických údajích GTA a veřejně dostupných informacích.

(91)

Při analýze výrobní kapacity a volné kapacity v ČLR a vzhledem k nespolupráci ze strany čínských vyvážejících výrobců i čínské vlády vycházela Komise z informací poskytnutých žadatelem v jeho žádosti o přezkum a veřejně dostupných informací, jak je uvedeno v bodech odůvodnění níže.

(92)

Šetření ukázalo, že z důvodu rychlého růstu v letech 2005 až 2015 existuje v čínském odvětví hliníku všeobecný nadbytek kapacity (48). To platí konkrétně i pro odvětví hliníkových fólií pro domácnost (49). Podle společnosti CRU je asi 8 % celkové výroby hliníkových fólií používáno na výrobu hliníkových fólií pro domácnost (50). Na základě toho výrobní kapacita hliníkových fólií pro domácnost v Číně výrazně převyšuje současný objem výroby, a čínští výrobci jsou proto vysoce závislí na vývozu. V roce 2020 činila čínská spotřeba fólií pro domácnost přibližně 250 000 tun, zatímco výroba se odhadovala na asi 308 000 tun a výrobní kapacita na asi 360 000 tun. To znamená, že čínská volná kapacita dosahovala v roce 2020 přibližně 52 000 tun neboli 65 % spotřeby hliníkových fólií pro domácnost v Unii během období přezkumného šetření, kdy tato spotřeba činila asi 80 000 tun.

(93)

Nadbytečnou kapacitu v Číně potvrzují veřejně dostupné informace Městské komise pro ekonomiku a informace v Šanghaji, která uvádí, že v Číně dokonce vzniká nová kapacita výroby hliníkových fólií a že tato nová výrobní kapacita dosáhla v roce 2020 rekordní výše 1,65 milionu tun (51). Za předpokladu, že by se odhadovaných 8 % této celkové kapacity (tj. 132 000 tun) použilo na hliníkové fólie pro domácnost, samotný nárůst celkové výrobní kapacity hliníkových fólií pro domácnost by představoval více než 150 % spotřeby v Unii.

(94)

Na základě výše uvedeného dospěla Komise k závěru, že čínští vyvážející výrobci mají významné volné kapacity a tyto kapacity jsou stále navyšovány. Tyto volné kapacity by bylo možné využít pro vývoz do Unie, pokud by opatření pozbyla platnosti.

(95)

Vzhledem k nespolupráci čínských výrobců nejsou k dispozici žádné informace týkající se čínského domácího trhu hliníkových fólií pro domácnost a domácí spotřeba byla stanovena podle odhadu žadatelů na základě údajů CRU. Tím se ukázalo, že celková spotřeba v Číně je výrazně nižší než instalovaná kapacita a výrobci v Číně tudíž závisejí na vývozních trzích. Během posledních let (od roku 2017 do 2020) byl v Číně zaznamenán stabilní nárůst poptávky ve výši kolem 3 % ročně (tj. kolem 8 000 tun za rok), zatímco volná kapacita v roce 2020 představovala 52 000 tun. Poptávka tedy není na takové úrovni, aby byla schopna absorbovat celkovou volnou kapacitu v Číně.

(96)

Komise také analyzovala situaci na trzích jiných třetích zemí a jejich schopnost absorbovat zvýšené objemy vývozu hliníkových fólií pro domácnost z Číny. Během období přezkumného šetření vyváželi čínští výrobci do řady jiných třetích zemí, kdy hlavními vývozními destinacemi byly Thajsko, Indie, Jižní Korea, Indonésie a Japonsko, což představovalo téměř 40 % veškerého vývozu z Číny během období přezkumného šetření.

(97)

Proti vývozu hliníkových fólií pro domácnost pocházejících z ČLR existuje široká škála opatření na ochranu obchodu a dalších dovozních omezení. Podle Global Trade Alert (52), WTO (53) a informací poskytnutých v žádosti o přezkum (54) existují opatření na ochranu obchodu v Argentině (antidumpingová), Indii (antidumpingová), Mexiku (antidumpingová), Turecku (antidumpingová), Spojených státech (antidumpingová a antisubvenční) a Indonésii (ochranná). Tato opatření ukazují, že přístup čínských výrobců na tyto trhy je omezený, a je tedy nepravděpodobné, že by v nejbližší budoucnosti došlo k podstatnému nárůstu vývozu na tyto trhy.

(98)

Jeden dovozce argumentoval, že nárůst poptávky v asijsko-tichomořském regionu a nižší náklady na dopravu ve srovnání s náklady na dopravu při vývozu na trh Unie znamenají, že by pro čínské vyvážející výrobce bylo ekonomicky výhodnější vyvážet hliníkové fólie pro domácnost místo na trh Unie do asijsko-tichomořského regionu, a to i navzdory opatřením na ochranu obchodu a dalším obchodním překážkám v některých těchto zemích.

(99)

Vývoz hliníkových fólií na pět největších vývozních trhů Číny od roku 2017 do období přezkumného šetření vzrostl o 34 %. Komise však usoudila, že i když v posledních letech došlo k nárůstu poptávky v Číně a jejích sousedních zemích, stále je k dispozici významná volná kapacita, z čehož vyplývá, že není pravděpodobné, aby tento nárůst poptávky absorboval dostupnou volnou kapacitu, a to navzdory nižším nákladům na dopravu spojeným s tímto vývozem.

(100)

Pokud by tedy opatření pozbyla platnosti a přístup na trh Unie by byl možný bez významných omezení, velká část volných kapacit bude velmi pravděpodobně využita k navýšení vývozu z Číny do Unie.

(101)

Komise usoudila, že cenové úrovně na trzích jiných třetích zemí budou přiměřeným ukazatelem pravděpodobného budoucího cenového chování na trhu Unie. Komise proto během období přezkumného šetření analyzovala úrovně vývozních cen z Číny na její nejdůležitější vývozní trhy; tj. Thajsko, Indie, Jižní Korea, Indonésie a Japonsko. Tato analýza odhalila, že vývozní ceny do těchto zemí byly nižší než ceny vývozu do Unie, jak je vysvětleno ve 102. bodě odůvodnění. Vzhledem k významným dumpingovým rozpětím stanoveným pro vývoz do Unie během období přezkumného šetření nebyl žádný důvod k závěru, že by vývozní ceny do Unie nebyly i nadále na dumpingových úrovních, pokud by opatření pozbyla platnosti.

(102)

Jak je uvedeno ve 119. a 120. bodě odůvodnění, čínský vývoz do Unie byl realizován jak v režimu aktivního zušlechťovacího styku (převážně), aniž se na něj vztahovala antidumpingová opatření nebo cla, tak i v rámci běžného celního režimu. Komise usoudila, že pokud by opatření pozbyla platnosti, dovoz v běžném celním režimu s největší pravděpodobností vzroste a nakonec významně převýší dovoz v režimu aktivního zušlechťovacího styku. To je založeno na skutečnosti, že před uložením antidumpingových cel se významný objem dovozu uskutečňoval v běžném celním režimu a že trh Unie, jak je uvedeno ve 103. bodě odůvodnění, je jedním z největších trhů na světě a je schopen alespoň částečně absorbovat významné volné kapacity, které jsou v Číně k dispozici. Proto byly dovozní ceny v běžném dovozním režimu považovány za vhodnou referenční hodnotu ke zjištění skutečnosti, zdali je trh Unie pro čínský dovoz atraktivní z hlediska úrovně cen. Na základě toho bylo zjištěno, že během období přezkumného šetření byly cenové úrovně čínského vývozu do Unie v průměru o 7 % vyšší, než je průměrná cena vývozu na další hlavní vývozní trhy Číny (bez antidumpingového cla). To naznačuje, že trh Unie je z hlediska cen atraktivní, jelikož je lukrativnější.

(103)

Trh Unie s hliníkovými fóliemi je po Číně druhý největší na světě a představuje 15 % celosvětové poptávky (55). Z tohoto důvodu je Unie vzhledem ke své velikosti také atraktivní pro čínské výrobce hliníkových fólií pro domácnost.

(104)

Kromě toho, jak je vysvětleno v 2. a 3. bodě odůvodnění, v minulosti čínští vyvážející výrobci opakovaně vstupovali na trh Unie pomocí praktik obcházení prostřednictvím vývozu mírně upraveného výrobku a zakládání montážních závodů v Thajsku za jediným účelem – vyhnout se platným antidumpingovým clům. Tyto praktiky obcházení dokazují silný zájem čínských výrobců o přístup na trh Unie bez omezení, a tedy atraktivitu trhu Unie pro tyto výrobce.

(105)

Komise proto dospěla k závěru, že pokud by byla stávající opatření zrušena, je pravděpodobné, že by čínští vyvážející výrobci přesměrovali vývoz do Unie za dumpingové ceny.

(106)

Šetření ukázalo, že čínský dovoz i nadále vstupuje na trh Unie za dumpingové ceny a že nekalé cenové praktiky čínských vyvážejících výrobců hliníkových fólií pro domácnost budou pravděpodobně ve větším měřítku pokračovat, pokud by opatření pozbyla platnosti.

(107)

Ceny čínského vývozu na ostatní hlavní vývozní trhy Číny jsou dokonce nižší než ceny vývozu do Unie a v některých dalších jurisdikcích platí několik opatření na ochranu obchodu proti čínskému vývozu hliníkových fólií pro domácnost, která potvrzují nekalé cenové chování čínských vyvážejících výrobců.

(108)

Kromě toho Komise zjistila další ukazatele toho, že dumping bude pravděpodobně pokračovat, pokud by opatření pozbyla platnosti, jako jsou např. vysoká volná kapacita hliníkových fólií pro domácnost v Číně a atraktivita trhu Unie z hlediska cenových úrovní a velikosti. Zároveň se nezdá, že by čínský domácí trh a jiné trhy třetích zemí byly schopny absorbovat jakoukoliv významnou volnou kapacitu, která v Číně existuje a která by tudíž byla k dispozici pro vývoz do Unie, pokud by opatření pozbyla platnosti.

(109)

Komise tudíž dospěla k závěru, že kdyby opatření pozbyla platnosti, dumping by s velkou pravděpodobností přetrvával.

(110)

V období přezkumného šetření vyrábělo obdobný výrobek v Unii šest výrobců. Tito výrobci představují „výrobní odvětví Unie“ ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

(111)

Celková výroba v Unii během období přezkumného šetření byla stanovena na 39 460 tun. Komise tento údaj stanovila na základě ověřených odpovědí na dotazník obdržených od výrobců v Unii zařazených do vzorku a odhadovaných údajů poskytnutých výrobci nezařazenými do vzorku a žadateli (56). Jak je uvedeno v 11. bodě odůvodnění, tři výrobci v Unii zařazení do vzorku představovali více než 80 % celkové výroby obdobného výrobku v Unii.

(112)

Komise stanovila spotřebu v Unii na základě objemů prodeje vlastní výroby výrobního odvětví Unie určené pro trh Unie, objemů dovozu získaných ze statistických údajů Eurostatu a dovozu dotčeného obcházením, pokud jde o mírně upravený výrobek, který je předmětem přezkumu, z ČLR, jak je zaznamenaly členské státy podle čl. 14 odst. 6 základního nařízení (dále jen „databáze 14.6“) (57).

(113)

Na tomto základě se spotřeba v Unii vyvíjela takto:

Tabulka 1

Spotřeba v Unii (v tunách)  (58)

(114)

Celkově se během posuzovaného období spotřeba v Unii zvýšila. I když od roku 2017 do roku 2019 zůstávala poměrně stabilní, v období přezkumného šetření se zvýšila o 8 % ve srovnání s předchozím rokem i rokem 2017.

(115)

Jak je uvedeno ve 112. bodě odůvodnění, Komise určila objem dovozu z ČLR na základě statistických údajů Eurostatu a informací z databáze 14.6. Podíl na trhu byl stanoven na základě spotřeby v Unii uvedené ve 113. bodě odůvodnění.

(116)

Dovoz z ČLR se vyvíjel takto:

Tabulka 2

Objem dovozu (v tunách) a podíl na trhu

(117)

Dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, z dotčené země se mezi lety 2017 a 2019 zvýšil a během období přezkumného šetření poklesl. Celkem se dovoz z dotčené země mezi rokem 2017 a obdobím přezkumného šetření snížil o 24 %. Podíl dovozu z ČLR na trhu zůstával v letech 2017 až 2019 stabilní a v období přezkumného šetření se snížil asi o 1 procentní bod, a to navzdory výraznějšímu poklesu dovozu v absolutním vyjádření.

(118)

Tento vývoj je však třeba vnímat v kontextu masivního nárůstu dovozu výrobku, který je dotčen obcházením, z Thajska během stejného období, jak je uvedeno ve 131. a 133. bodě odůvodnění.

(119)

Výrobek, který je předmětem přezkumu, je dovážen z ČLR v běžném režimu i v režimu aktivního zušlechťovacího styku.

(120)

Dovoz z ČLR v běžném režimu a v režimu aktivního zušlechťovacího styku se vyvíjel takto:

Tabulka 3

Objem dovozu (v tunách) z ČLR v běžném režimu a v režimu aktivního zušlechťovacího styku

(121)

Objemy dovozu v rámci běžného režimu se mezi lety 2017 a 2019 zvýšily o 31 % a během období přezkumného šetření výrazně poklesly, což se odrazilo v rostoucím podílu na trhu v letech 2017 až 2019 z 1,2 % na 1,5 % a v poklesu během období přezkumného šetření na 0,3 %. Dovoz v režimu aktivního zušlechťovacího styku se vyvíjel opačným směrem, kdy mezi lety 2017 a 2019 poklesl o 10 % a v období přezkumného šetření vzrostl o 20 %. Celkově tedy během posuzovaného období objem dovozu v rámci režimu aktivního zušlechťovacího styku vzrostl o 8 %, i když vzhledem k souběžnému nárůstu spotřeby nezískal podíl na trhu, který zůstal celkově na úrovni 1,7 %.

(122)

Průměrná cena dovozu z ČLR se vyvíjela takto:

Tabulka 4

Ceny dovozu (v EUR za tunu)

(123)

Celkově jak pro běžný celní režim, tak i pro režim aktivního zušlechťovacího styku vzrostly průměrné dovozní ceny z ČLR během posuzovaného období o 8 %. Dovozní ceny (všechny celní režimy) zůstaly během období šetření nižší než ceny výrobců v Unii (tabulka 9).

(124)

Průměrná dovozní cena v běžném režimu zůstávala mezi lety 2017 a 2019 poměrně stabilní a v období přezkumného šetření vzrostla o 5 procentních bodů, zatímco průměrná dovozní cena v rámci režimu aktivního zušlechťovacího styku se až do roku 2019 neustále zvyšovala a poté se v období přezkumného šetření snížila o 2 procentní body.

(125)

Vzhledem k nespolupráci čínských vyvážejících výrobců Komise stanovila cenové podbízení během období přezkumného šetření na základě porovnání:

(126)

Výsledek srovnání neprokázal žádné cenové podbízení.

(127)

Podrobnější analýza podle jednotlivých dovozních režimů však odhalila, že u dovozu uskutečněného v rámci režimu aktivního zušlechťovacího styku činila míra podbízení v průměru 7,2 % oproti prodejním cenám výrobního odvětví Unie. Jak je uvedeno ve 173. bodě odůvodnění, cenové úrovně tohoto dovozu byly považovány za silný ukazatel budoucích úrovní cen dovozu do Unie bez antidumpingových cel.

(128)

Kromě toho bylo při zvážení průměrné dovozní ceny veškerého čínského dovozu bez ohledu na dovozní režim bez uplatnění antidumpingových cel zjištěno, že během období přezkumného šetření byly prodejní ceny výrobního odvětví Unie podbízeny v průměru o 4,2 %. Stejně jako ve výše uvedeném případě byly i tyto ceny považovány za přiměřený ukazatel možných budoucích cenových úrovní, pokud by opatření pozbyla platnosti.

(129)

Komise také zvážila cenové úrovně dovozu, který je dotčen obcházením, z Thajska, jelikož tento dovoz ve skutečnosti pocházel od čínských vyvážejících výrobců, kteří se pouze vyhýbali platným antidumpingovým clům na dovoz pocházející z Číny. V rámci šetření bylo zjištěno, že tento dovoz (s příslušnými úpravami o cla a náklady po dovozu) se během období přezkumného šetření podbízel cenám výrobního odvětví Unie v průměru o 3,5 %.

(130)

Dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, z jiných třetích zemí pocházel zejména z Arménie, Thajska a Turecka.

(131)

Objem dovozu z jiných třetích zemí a dále i podíl na trhu a cenové trendy se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 5

Dovoz ze třetích zemí s výjimkou ČLR

(132)

Během posuzovaného období se dovoz z jiných třetích zemí zvýšil o přibližně 9 000 tun, tj. o 26 %, což je rychlejší vývoj než vývoj spotřeby v Unii, a to vedlo k nárůstu podílu na trhu ze 46 % na 53 %.

(133)

Nicméně 76 % tohoto nárůstu (6 792 tun) představoval dovoz z Thajska, který obchází konečná antidumpingová opatření platná pro dovoz z Číny, jak je stanoveno ve 3. bodě odůvodnění, a proto musí být považován za dovoz z Číny.

(134)

Jak ukazuje tabulka 5, zatímco dovoz z jiných třetích zemí kromě Thajska se během posuzovaného období zvýšil o 6 % (2 126 tun), tedy pomalejším tempem než spotřeba v Unii, dovoz z Thajska se několikatisícinásobně zvýšil, což vedlo k nárůstu podílu na trhu z 0 % na 9 %. U dovozu z jiných třetích zemí bez Thajska byla zaznamenána ztráta podílu na trhu, zejména mezi rokem 2019 a obdobím přezkumného šetření, kdy byl nárůst podílu na trhu ze strany Thajska nejvýraznější (+5 procentních bodů).

(135)

Během období přezkumného šetření bylo zjištěno, že cenové úrovně dovozu z Thajska byly v průměru o 3,5 % nižší než prodejní ceny výrobního odvětví Unie, jak je vysvětleno ve 129. bodě odůvodnění výše, zatímco dovozní ceny z jiných třetích zemí kromě Thajska byly ve stejném období v souladu s prodejními cenami výrobního odvětví Unie.

(136)

V rámci hodnocení hospodářské situace výrobního odvětví Unie byly vyhodnoceny všechny hospodářské ukazatele, které ovlivňovaly stav výrobního odvětví Unie během posuzovaného období.

(137)

Jak je uvedeno v 11. bodě odůvodnění, k posouzení hospodářské situace výrobního odvětví Unie byl proveden výběr vzorku.

(138)

Pro účely stanovení újmy Komise rozlišovala mezi makroekonomickými a mikroekonomickými ukazateli újmy. Komise posoudila makroekonomické ukazatele na základě údajů obsažených v odpovědích na antidumpingový dotazník od výrobců zařazených do vzorku, jakož i makroekonomických údajů poskytnutých výrobci nezařazenými do vzorku a sdružením výrobců v Unii, které byly porovnány s údaji uvedenými v žádosti o přezkum. Údaje se týkaly všech výrobců v Unii. Mikroekonomické ukazatele posuzovala Komise na základě údajů obsažených v odpovědích na dotazník od výrobců v Unii zařazených do vzorku. Údaje se týkaly výrobců v Unii zařazených do vzorku. Oba soubory údajů byly pro hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie shledány jako reprezentativní.

(139)

Posuzovanými makroekonomickými ukazateli jsou: výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, objem prodeje, podíl na trhu, růst, zaměstnanost, produktivita, velikost dumpingového rozpětí a překonání účinků dřívějšího dumpingu.

(140)

Posuzovanými mikroekonomickými ukazateli jsou: průměrné jednotkové ceny, jednotkové náklady, náklady práce, zásoby, ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost opatřit si kapitál.

(141)

Celková výroba v Unii, výrobní kapacita a využití kapacity se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 6

Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

(142)

Ačkoli se spotřeba v Unii během posuzovaného období zvýšila o 8 %, jak je uvedeno ve 113. bodě odůvodnění, objem výroby obdobného výrobku se v letech 2017 až 2018 snížil o 15 %, načež ve zbývající části posuzovaného období došlo k mírnému zotavení, což vedlo k poklesu během celého posuzovaného období o 5 %. Nárůst spotřeby v Unii proto výrobnímu odvětví Unie nepřinesl žádný prospěch.

(143)

Pokles objemu výroby částečně souvisí s restrukturalizačními procesy v rámci výrobního odvětví Unie, které byly zahájeny s cílem zotavit se z újmy utrpěné během období přezkumného šetření v rámci předchozího přezkumu před pozbytím platnosti (1. říjen 2013–30. září 2014), a částečně s narůstající nekalou hospodářskou soutěží, které výrobní odvětví Unie čelilo ze strany dovozu dotčeného obcházením a pocházejícího z Thajska, pokud jde o výrobek, který je předmětem přezkumu. Jak je vysvětleno ve 132. bodě odůvodnění, nárůst objemu dovozu ze třetích zemí byl způsoben zejména nárůstem dovozu hliníkových fólií pro domácnost, které jsou dotčeny obcházením, z Thajska.

(144)

Objem prodeje a podíl výrobního odvětví Unie na trhu se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 7

Objem prodeje a podíl na trhu

(145)

V průběhu posuzovaného období objem prodeje výrobního odvětví Unie poklesl o 6 %. Do roku 2019 trvale klesal (o 17 %) s tím, že během období přezkumného šetření došlo k částečnému zotavení, kdy nárůst činil 11 procentních bodů. Tento nárůst však nebyl v souladu s růstem spotřeby v Unii, což vedlo k celkovému poklesu podílu výrobního odvětví Unie na trhu z 51 % v roce 2017 na 45 % v období přezkumného šetření (minus 6 procentních bodů), zatímco podíl na trhu, pokud jde o dovoz, který je dotčen obcházením, z Thajska, se během stejného období zvýšil o 9 procentních bodů.

(146)

Ačkoliv se spotřeba v Unii během posuzovaného období zvýšila o 8 %, objem prodeje výrobního odvětví Unie se snížil o 6 %, což vedlo během posuzovaného období ke ztrátě podílu výrobního odvětví Unie na trhu ve výši 13 %. Výrobní odvětví Unie tedy během posuzovaného období nemělo prospěch z žádného růstu.

(147)

Zaměstnanost a produktivita se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 8

Zaměstnanost a produktivita

(148)

Počet zaměstnanců výrobního odvětví Unie se mezi rokem 2017 a obdobím přezkumného šetření snížil o 4 %. Produktivita pracovní síly výrobního odvětví Unie, měřená jako výstup (v tunách) na zaměstnance, měla do roku 2019 stejný trend a během období přezkumného šetření se po zvýšení výroby a prodeje zotavila, jak je vysvětleno ve 142. a 145. bodě odůvodnění.

(149)

Pokles počtu zaměstnanců je způsoben poklesem objemu výroby, což souvisí i s poklesem objemu prodeje výrobního odvětví Unie.

(150)

Komise v 89. bodě odůvodnění dospěla k závěru, že dumping ze strany ČLR během období přezkumného šetření přetrvával. Komise také dospěla k závěru, že kdyby byla opatření zrušena, dumping ze strany ČLR by s velkou pravděpodobností přetrvával.

(151)

Navzdory antidumpingovým opatřením platným od roku 2009 přišlo výrobní odvětví Unie o významný objem prodeje, což se během posuzovaného období projevilo ztrátou podílu na trhu ve výši 13 %. Nebylo tedy možné zaznamenat plné zotavení z účinků dřívějšího dumpingu a výrobní odvětví Unie je i nadále vysoce zranitelné vůči poškozujícím účinkům dumpingového dovozu na trhu Unie.

(152)

Vážené průměrné jednotkové prodejní ceny výrobců v Unii zařazených do vzorku účtované odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 9

Prodejní ceny v Unii

(153)

Průměrná jednotková prodejní cena se mezi lety 2017 a 2018 zvýšila a v roce 2019 klesla na stejnou úroveň jako v roce 2017, přičemž během období přezkumného šetření poklesla o 6 %. Přestože se výrobnímu odvětví Unie během celého posuzovaného období dařilo udržovat prodejní ceny nad jednotkovými výrobními náklady, cenový tlak zvýšeného dovozu, který je dotčen obcházením, z Thajska měl během období přezkumného šetření dopad na prodejní ceny výrobního odvětví Unie, které klesly ve vyšší míře než jednotkové náklady.

(154)

Průměrné náklady práce výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 10

Průměrné náklady práce na zaměstnance

(155)

Průměrné náklady práce se během posuzovaného období postupně zvyšovaly. Průměrné náklady práce na zaměstnance se celkově zvýšily o 14 %. Tento trend byl nejvíce ovlivněn procesem restrukturalizace v rámci výrobního odvětví Unie, kdy někteří výrobci investovali do vytvoření prodejních struktur v různých členských zemích.

(156)

Stav zásob výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 11

Zásoby

(157)

Zásoby nelze považovat za relevantní ukazatel újmy v tomto odvětví, jelikož výroba a prodej jsou založeny hlavně na objednávkách, a výrobci si proto většinou udržují jen omezené zásoby. Proto je vývoj zásob uváděn jen pro informaci.

(158)

Celkově se zásoby v posuzovaném období zvýšily o 46 %. Nejprve se v období let 2017 až 2018 snížily o 4 % a následně se v roce 2019 a v období přezkumného šetření postupně zvyšovaly.

(159)

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic se u výrobců v Unii zařazených do vzorku v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 12

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic

(160)

Ziskovost výrobců v Unii zařazených do vzorku stanovila Komise tak, že čistý zisk před zdaněním z prodeje obdobného výrobku odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, vyjádřila jako procentní podíl z obratu tohoto prodeje.

(161)

Po předchozím přezkumném šetření před pozbytím platnosti uvedeném v 1. bodě odůvodnění, kdy byla uložena antidumpingová opatření, se situace výrobního odvětví Unie zlepšila a jeho ziskové rozpětí v roce 2017 dosáhlo 8,2 %. Situace se však následně zhoršila a zisková rozpětí od roku 2018 klesala, přičemž během období přezkumného šetření činila pouhých 3,4 %, což odpovídá poklesu o 59 % během posuzovaného období.

(162)

To bylo způsobeno zejména cenovým tlakem vyvolávaným ze strany dovozu, který je dotčen obcházením, z Thajska, který vstupoval do Unie pod cenou výrobního odvětví Unie a vyvolal významný cenový tlak, který výrobní odvětví Unie přinutil snížit své cenové úrovně, jak je vysvětleno výše ve 153. bodě odůvodnění.

(163)

Čistý peněžní tok představuje schopnost výrobního odvětví Unie samofinancovat svoji činnost. Vzhledem k tomu, že je výrobní odvětví Unie navzdory klesajícímu trendu stále ziskové, zůstal peněžní tok během posuzovaného období celkově poměrně stabilní.

(164)

Investice se v posuzovaném období zvýšily o 46 %, což bylo způsobeno zejména úsilím vynaloženým výrobním odvětvím Unie na racionalizaci výroby a zvýšení efektivity a produktivity s cílem vypořádat se s rostoucím levným dovozem. Návratnost investic, která se vyjadřuje jako zisk v procentech čisté účetní hodnoty investic, se však ve stejném období snížila z 10 % na 1 %, a sledovala tedy stejný trend jako ziskovost.

(165)

Vzhledem ke klesající ziskovosti a návratnosti investic bylo pro výrobce v Unii zařazené do vzorku stále obtížnější opatřit si kapitál na investice. Jelikož návratnost investic klesla tak rychle, je schopnost výrobců zařazených do vzorku opatřit si v budoucnu kapitál ještě více ohrožena.

(166)

Vývoj mikroekonomických a makroekonomických ukazatelů během posuzovaného období ukázal, že se finanční situace výrobního odvětví Unie zhoršila. Celkově se trend hlavních hospodářských ukazatelů v posuzovaném období zhoršil.

(167)

Zejména došlo k poklesu výroby, objemů prodeje a podílů na trhu, jakož i prodejních cen, což mělo negativní účinek na zaměstnanost a produktivitu, jakož i na ziskovost. Narůstající cenový tlak ze strany dovozu dotčeného obcházením a pocházejícího zejména z Thajska neumožnil výrobnímu odvětví Unie sladit své prodejní ceny s vývojem svých výrobních nákladů, což mělo negativní dopad na jeho ziskovost, která se během posuzovaného období snížila o téměř 60 %. A konečně, rychle klesající návratnost investic má negativní dopad na schopnost výrobního odvětví Unie opatřit si kapitál a investice.

(168)

Na druhé straně se výrobnímu odvětví Unie navzdory klesajícímu trendu stále dařilo udržovat velký objem prodeje a významný podíl na trhu. Stejně tak ziskovost zůstala navzdory negativnímu trendu po celé posuzované období kladná. Proto dospěla Komise k závěru, že výrobní odvětví Unie během období přezkumného šetření neutrpělo podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení, ale bylo v nestabilní situaci.

(169)

Komise proto dále zkoumala pravděpodobnost obnovení újmy, pokud by opatření pozbyla platnosti.

(170)

Ve 168. bodě odůvodnění dospěla Komise k závěru, že výrobní odvětví Unie během období přezkumného šetření neutrpělo podstatnou újmu, ale bylo v nestabilní situaci. Komise proto v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení posuzovala, zda existuje pravděpodobnost obnovení újmy původně způsobené dumpingovým dovozem z ČLR, pokud by opatření pozbyla platnosti.

(171)

Aby zjistila, zda existuje pravděpodobnost obnovení újmy původně způsobené dumpingovým dovozem z dotčené země, zvážila Komise tyto aspekty: i) výrobní objem a volnou kapacitu v ČLR a atraktivitu trhu Unie; ii) pravděpodobné cenové úrovně dovozu z ČLR a jejich dopad na situaci výrobního odvětví Unie, pokud by opatření pozbyla platnosti, a iii) existenci praktik obcházení.

(172)

Jak je uvedeno v 91. bodě odůvodnění, výrobní kapacity v ČLR výrazně převyšují výrobní objemy a vnitřní poptávku na čínském domácím trhu. Vzhledem k závěrům o atraktivitě trhu Unie, jak je popsáno ve 102. až 105. bodě odůvodnění, bude tato volná kapacita velmi pravděpodobně z velké části využita pro vývoz na trh Unie, pokud by opatření pozbyla platnosti.

(173)

Pro účely posouzení dopadu budoucího vývozu na situaci výrobního odvětví Unie se Komise domnívala, že cenové úrovně čínského vývozu bez antidumpingových cel by byly přiměřeným ukazatelem budoucích cenových úrovní na trhu Unie. Na tomto základě, jak je uvedeno ve 127. a 128. bodě odůvodnění, bylo zjištěno, že průměrné rozpětí cenového podbízení u výrobku, který je předmětem přezkumu, činí 4,2 % pro všechny dovozní režimy a 7,2 % v režimu aktivního zušlechťovacího styku, přičemž posledně zmíněný režim, na který se nevztahují žádná cla, je považován za nejlepší ukazatel pravděpodobných cenových úrovní při neexistenci antidumpingových opatření.

(174)

Kromě toho, jak je vysvětleno ve 120. bodě odůvodnění, téměř veškerý dovoz z ČLR do Unie byl realizován v režimu aktivního zušlechťovacího styku. Lze tedy vyslovit závěr, že antidumpingová opatření byla účinná v tom, že zabránila dumpingovému dovozu z ČLR ve vstupu na trh Unie, a že tento dovoz bude s největší pravděpodobností obnoven, pokud platnost opatření skončí.

(175)

Výrobek, který je předmětem přezkumu, je komoditním výrobkem, a proto je trh citlivý na cenu. Nárůst dovozu za nízké ceny by přinutil výrobní odvětví Unie k dalšímu snížení cen, jak již k tomu došlo s cílem konkurovat dovozu, který je dotčen obcházením, z Thajska, jak je uvedeno výše ve 133. a 135. bodě odůvodnění.

(176)

S ohledem na výše uvedené a v případě, že by výrobci v Unii čelili nárůstu levného dovozu z ČLR, snížili by ve snaze udržet si objemy prodeje a podíly na trhu své ceny o 4,2 % (na úroveň cenového podbízení), což by mělo dopad na celkovou ziskovost odvětví, která by se v období přezkumného šetření snížila z 3,4 % na -1 %, a tudíž by se v krátkodobém horizontu dostala do záporných hodnot.

(177)

Na druhé straně, pokud by výrobní odvětví Unie zachovalo své současné cenové úrovně, a vzhledem k tomu, že hliníkové fólie pro domácnost jsou komoditním výrobkem, mělo by to téměř okamžitý negativní dopad na jeho objem prodeje a výroby, jakož i podíl na trhu. Kromě toho by pokles objemu výroby vedl ke zvýšení jednotkových výrobních nákladů v důsledku snížení úspor z rozsahu. Tím by se dále zhoršila ziskovost výrobního odvětví Unie a v krátkodobém horizontu by to vedlo ke ztrátám.

(178)

V případě ztráty ziskovosti by výrobní odvětví Unie nebylo schopno realizovat nezbytné investice. V konečném důsledku by to také vedlo ke ztrátě pracovních míst a hrozilo by uzavírání výrobních linek.

(179)

Jak je uvedeno ve 104. bodě odůvodnění, čínští výrobci se v minulosti dopouštěli dumpingových praktik vůči trhu Unie. Jak je uvedeno v 2. a 3. bodě odůvodnění, aktuálně existují dvě opatření proti obcházení, a sice jedno proti dovozu mírně upraveného výrobku z Číny a druhé, novější, na dovoz pocházející z Thajska, kde čínští vyvážející výrobci zřídili montážní závody.

(180)

Jak je uvedeno ve 153. a 162. bodě odůvodnění, praktiky obcházení ze strany Thajska byly hlavní příčinou poklesu objemu prodeje a ztráty podílu na trhu výrobního odvětví Unie během posuzovaného období. Existence těchto praktik obcházení ukazuje, že dovoz dotčený obcházením, který vstupuje na trh Unie bez antidumpingových cel, má významný negativní dopad na situaci výrobního odvětví Unie, který se kvůli cenové citlivosti trhu rychle projeví.

(181)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti dospěla Komise k závěru, že pozbytí platnosti opatření by se vší pravděpodobností vedlo k výraznému nárůstu dumpingového dovozu z ČLR za ceny, které se podbízejí cenám výrobního odvětví Unie, a tedy k dalšímu zhoršení již tak nestabilní hospodářské situace výrobního odvětví Unie. Je vysoce pravděpodobné, že by to vedlo k obnovení podstatné újmy, v důsledku čehož by byla vážně ohrožena životaschopnost výrobního odvětví Unie.

(182)

V souladu s článkem 21 základního nařízení Komise zkoumala, zda by zachování stávajících antidumpingových opatření nebylo v rozporu se zájmem Unie jako celku. Při zjišťování zájmu Unie vycházela Komise z vyhodnocení všech různých relevantních zájmů, včetně zájmu výrobního odvětví Unie, dovozců, distributorů a uživatelů.

(183)

Všem zúčastněným stranám byla poskytnuta příležitost, aby předložily svá stanoviska podle čl. 21 odst. 2 základního nařízení.

(184)

Výrobní odvětví Unie zahrnuje přibližně osm společností a přímo zaměstnává asi 1 000 pracovníků, přičemž mnoho dalších je na něm závislých nepřímo. Jak je uvedeno v 11. bodě odůvodnění, Komise vybrala vzorek výrobců v Unii. Tento vzorek se skládal ze tří výrobců v Unii, kteří poskytli odpovědi na dotazník. Vzorek byl shledán reprezentativním pro výrobní odvětví Unie.

(185)

Jak je uvedeno výše, výrobní odvětví Unie neutrpělo během posuzovaného období podstatnou újmu, ale je v nestabilní situaci, což potvrzují negativní trendy ukazatelů újmy. Odstranění antidumpingových cel by vedlo k pravděpodobnému obnovení podstatné újmy, což by se projevilo v poklesu objemu prodeje a výroby, jakož i podílu na trhu, a vedlo k poklesu ziskovosti a zaměstnanosti.

(186)

Na druhé straně výrobní odvětví Unie prokázalo svoji životaschopnost. Po posledním přezkumu před pozbytím platnosti se mu podařilo zlepšit svou situaci za spravedlivých podmínek na trhu Unie, realizovat investice a dosáhnout přiměřené ziskovosti. Pokračování opatření by zabránilo tomu, aby byl trh Unie zaplaven levným dovozem z ČLR, a tudíž by výrobnímu odvětví Unie umožnilo zachovat udržitelné cenové úrovně a zvýšit svou ziskovost na úrovně nezbytné pro budoucí investice.

(187)

Na tomto základě dospěla Komise k závěru, že zachování antidumpingových opatření je v zájmu výrobního odvětví Unie.

(188)

Komise se obrátila na všechny známé dovozce, kteří nejsou ve spojení, obchodníky a uživatele. Pouze jeden dovozce, společnost Cellofix, předložil připomínky, avšak na dotazník neodpověděl.

(189)

Společnost Cellofix vyjádřila nesouhlas s obnovením platných opatření na základě tvrzení, že: i) by to nevedlo k obnovení újmy pro výrobní odvětví Unie a ii) nebylo by to v zájmu Unie.

(190)

Co se týče prvního bodu, společnost Cellofix argumentovala, že současná opatření byla v platnosti po dobu více než jedenácti let, během nichž se podle ní výrobní odvětví Unie zotavilo z utrpěné újmy. O tom svědčí i růst tohoto odvětví.

(191)

Komise s tímto tvrzením nesouhlasí. Jak je uvedeno v oddíle 5.4, šetření prokázalo všeobecný sestupný trend hospodářských a finančních ukazatelů výrobního odvětví Unie a ukázalo, že během období přezkumného šetření bylo výrobní odvětví Unie v nestabilní situaci. Jak je uvedeno ve 146. bodě odůvodnění, Komise rovněž nezjistila, že by došlo k růstu výrobního odvětví Unie. Připomínáme, že na základě tohoto vývoje Komise dospěla k závěru, že pozbytí platnosti opatření by pravděpodobně vedlo k obnovení podstatné újmy. Tvrzení dovozce v tomto ohledu byla proto zamítnuta.

(192)

Pokud jde o druhý bod, že obnovení opatření nebude v zájmu Unie, dovozce tvrdil, že po přijetí konečných antidumpingových opatření v roce 2009 měl potíže s nákupem hliníkových fólií pro domácnost od výrobního odvětví Unie kvůli jeho nedostatečné výrobní kapacitě, ale také kvůli tlaku, který na výrobce v Unii vyvíjeli jeho velcí konkurenti, aby omezili dodávky pro společnost Cellofix.

(193)

Pokud jde o tvrzení týkající se nedostatečné výrobní kapacity, šetření ukázalo, že výrobní odvětví Unie mělo k dispozici asi 10 000 tun volné kapacity, což nenaznačuje žádné problémy výrobního odvětví Unie dodávat na trh Unie. Pokud jde o údajný tlak na výrobní odvětví Unie omezit dodávky hliníkových fólií pro domácnost, neposkytla společnost na podporu tohoto tvrzení žádný důkaz. Uvedená tvrzení byla tedy zamítnuta.

(194)

Vzhledem k tomu, že ostatní dovozci, obchodníci ani uživatelé nespolupracovali, nebyly k dispozici žádné informace o dopadu cel na tyto strany. Původní šetření však odhalilo, že jakýkoliv dopad na jiné zúčastněné strany nebyl takový, aby opatření musela být považována za opatření, která jsou proti zájmu Unie, a stejně tak i předchozí přezkumné šetření před pozbytím platnosti zjistilo, že zachování opatření by nemělo na situaci těchto stran významný negativní dopad.

(195)

Na základě výše uvedeného Komise dospěla k závěru, že zachování platných antidumpingových opatření by nemělo žádné významné nepříznivé účinky na dovozce, obchodníky ani uživatele.

(196)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že neexistují žádné přesvědčivé důvody, pokud jde o zájem Unie, nezachovat stávající opatření na dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, pocházejícího z ČLR.

(197)

Komise na základě závěrů, k nimž dospěla v otázce přetrvání dumpingu z ČLR, obnovení újmy způsobené dumpingovým dovozem z ČLR a zájmu Unie, konstatuje, že antidumpingová opatření na dovoz některých hliníkových fólií pocházejících z ČLR by měla být zachována.

(198)

Za účelem minimalizace rizika obcházení těchto opatření, které vzhledem k velkému rozdílu mezi celními sazbami hrozí, je nutno přijmout zvláštní opatření, která umožní zajistit uplatňování individuálních sazeb antidumpingového cla. Společnosti, na něž se vztahují individuální sazby antidumpingového cla, musí celním orgánům členských států předložit platnou obchodní fakturu. Tato faktura musí vyhovovat požadavkům uvedeným v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení. Na dovoz, k němuž není taková faktura přiložena, by se mělo vztahovat antidumpingové clo platné pro „všechny ostatní společnosti“.

(199)

I když je předložení této faktury celním orgánům členských států nezbytné pro uplatnění individuálních sazeb antidumpingového cla na dovoz, není tato faktura jediným prvkem, který celní orgány zohledňují. Celní orgány členských států totiž musí i v případě, že je jim předložena faktura splňující všechny požadavky stanovené v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení, provést své obvyklé kontroly a mohou si stejně jako ve všech ostatních případech vyžádat i další doklady (přepravní doklady atd.) pro účely ověření správnosti údajů uvedených v celním prohlášení a pro zajištění toho, že bude následné použití nižší celní sazby odůvodněné v souladu s celními předpisy.

(200)

Pokud by se po uložení dotčených opatření podstatně zvýšil objem vývozu některé ze společností využívajících nižší individuální celní sazby, lze takovéto zvýšení objemu považovat samo o sobě za změnu obchodních toků v důsledku uložených opatření ve smyslu čl. 13 odst. 1 základního nařízení. Za takových okolností a za předpokladu, že jsou splněny příslušné podmínky, lze zahájit šetření zaměřené proti obcházení opatření. V rámci takového šetření lze mimo jiné prošetřit potřebu zrušit individuální celní sazby a následně uložit celostátní clo.

(201)

Individuální sazby antidumpingového cla stanovené v tomto nařízení pro jednotlivé společnosti jsou použitelné výhradně na dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, pocházejícího z ČLR a vyrobeného uvedenými právnickými osobami. Na dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, vyrobeného jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů ve spojení s těmito konkrétně uvedenými společnostmi, by se měla vztahovat celní sazba platná pro „všechny ostatní společnosti“. Neměla by se na ně vztahovat žádná z uvedených individuálních sazeb antidumpingového cla.

(202)

Pokud společnost následně změní název svého subjektu, může požádat o uplatnění těchto individuálních sazeb antidumpingového cla. Tato žádost musí být předložena Komisi (60). Žádost musí obsahovat veškeré příslušné informace umožňující prokázat, že změna nemá vliv na právo dané společnosti využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje. Pokud změna názvu společnosti nemá vliv na její právo využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje, bude nařízení o změně názvu zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

(203)

Všechny zúčastněné strany byly informovány o podstatných skutečnostech a úvahách, na jejichž základě bylo zamýšleno doporučit, aby byla stávající opatření zachována. V návaznosti na toto zveřejnění výsledků šetření jim byla rovněž poskytnuta lhůta k vyjádření. Žádné připomínky obdrženy nebyly.

(204)

S ohledem na článek 109 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (61), pokud má být částka vrácena na základě rozsudku Soudního dvora Evropské unie, měla by být pro zaplacení úroku použita sazba, kterou uplatňuje Evropská centrální banka na své hlavní refinanční operace, uveřejněná v řadě C Úředního věstníku Evropské unie a platná první kalendářní den každého měsíce.

(205)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) 2016/1036,