(EU) 2022/204Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/204 ze dne 8. prosince 2021, kterým se mění nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/242, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro fungování poradních sborů v rámci společné rybářské politiky

Publikováno: Úř. věst. L 34, 16.2.2022, s. 1-5 Druh předpisu: Nařízení v přenesené pravomoci
Přijato: 8. prosince 2021 Autor předpisu: Evropská komise
Platnost od: 8. března 2022 Nabývá účinnosti: 8. března 2022
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:
Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



16.2.2022   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 34/1


NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2022/204

ze dne 8. prosince 2021,

kterým se mění nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/242, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro fungování poradních sborů v rámci společné rybářské politiky

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení (EU) č. 1380/2013 Evropského parlamentu a Rady ze dne 11. prosince 2013 o společné rybářské politice, o změně nařízení Rady (ES) č. 1954/2003 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 a (ES) č. 639/2004 a rozhodnutí Rady 2004/585/ES (1), a obzvláště na čl. 45 odst. 4 tohoto nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Ustanovení článku 43 nařízení (EU) č. 1380/2013 stanoví zřízení poradních sborů, které mají podpořit vyvážené zastoupení všech zúčastněných stran v oblasti rybolovu a akvakultury a přispět k dosažení cílů společné rybářské politiky.

(2)

V souladu s čl. 45 odst. 4 nařízení (EU) č. 1380/2013 přijala Komise nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/242 (2), kterým se stanoví podrobná pravidla pro fungování poradních sborů v rámci společné rybářské politiky.

(3)

Komise přijala nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/1575 (3), kterým se mění nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/242, s cílem objasnit pojem „odvětvové organizace“, upřesnit postup zařazení členů poradních sborů do jedné ze dvou kategorií zúčastněných stran uvedených v čl. 45 odst. 1 nařízení (EU) č. 1380/2013 a udělit oběma kategoriím právo nezávisle rozhodovat o svém zastoupení ve výkonném výboru.

(4)

Poradní sbory a členské státy byly konzultovány na základě zkušeností získaných při uplatňování nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/242.

(5)

V zájmu zajištění vyváženějšího zastoupení všech zájmů a zlepšení nestrannosti předsedů je vhodné, aby poradní sbory na základě konsensu určily svého předsedu a alespoň jednoho místopředsedu, kteří budou patřit do různých kategorií zúčastněných stran uvedených v čl. 45 odst. 1 nařízení (EU) č. 1380/2013. Pracovním skupinám by pokud možno měli předsedat zástupci obou kategorií zúčastněných stran. Poradní sbory by měly být zmocněny k určení předsedy a místopředsedů z řad osob, které nejsou členy poradních sborů.

(6)

V zájmu zajištění bezproblémového fungování poradních sborů je nutné dále upřesnit kritéria pro zařazení členů poradních sborů do dvou kategorií zúčastněných stran uvedených v čl. 45 odst. 1 nařízení (EU) č. 1380/2013.

(7)

Ustanovení čl. 2 bodu 2 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/242 definuje odvětvové organizace jako organizace zastupující hospodářské subjekty působící v odvětví rybolovu a případně akvakultury a zástupce odvětví zpracování a uvádění na trh. Ustanovení čl. 4 bodu 30 nařízení (EU) č. 1380/2013 definuje „hospodářský subjekt“ jako fyzickou nebo právnickou osobu, která provozuje nebo vlastní jakýkoli podnik vykonávající jakékoli činnosti související s jakoukoli fází produkce, zpracování, uvádění na trh, distribuce a maloobchodního prodeje produktů rybolovu a akvakultury. Kritéria pro zařazení členů poradních sborů by proto měla umožňovat zařazení organizací zastupujících výše uvedená odvětví do kategorie „odvětvové organizace“. Kromě toho dodavatelé ve výše uvedených odvětvích, jako jsou výrobci rybářských sítí nebo výrobci ledu, měly být do „odvětvových organizací“ také zařazeni.

(8)

Organizace může být považována za zástupce odvětví, pokud jsou její členové alespoň z 50 % zástupci odvětví nebo mají v odvětví přímé či nepřímé hospodářské zájmy, případně pokud organizace zastupuje zaměstnance daného odvětví nebo pokud alespoň 50 % jejího financování pochází z daného odvětví. Takové organizace by měly být pro účely čl. 45 odst. 1 nařízení (EU) č. 1380/2013 považovány za „odvětvové organizace“.

(9)

V zájmu zajištění vyváženého fungování poradních sborů je nutné, aby organizace prosazující horizontální zásady, jako je ochrana životního prostředí, práva spotřebitelů a lidská práva, zdraví, prosazování rovnosti nebo zdraví a dobré životní podmínky zvířat, byly zařazeny mezi odvětvové organizace, pokud zastupují odvětví ve smyslu 7. nebo 8. bodu odůvodnění. Organizace prosazující takové horizontální zásady by proto měly být zařazeny mezi „ostatní zájmové skupiny“ pouze tehdy, pokud jsou na odvětví nezávislé, což znamená, že jejich členové jsou z méně než 50 % zástupci odvětví nebo mají v daném odvětví přímé či nepřímé hospodářské zájmy, případně pokud nezastupují zaměstnance v daném odvětví a pokud méně než 50 % jejich financování pochází z daného odvětví.

(10)

Ustanovení čl. 4 bodu 28 nařízení (EU) č. 1224/2009 definuje „rekreační rybolov“ jako nekomerční rybolovné činnosti využívající živé mořské vodní zdroje pro rekreační, turistické nebo sportovní účely. Organizace zastupující rekreační nebo sportovní rybolov by měly být zařazeny mezi „ostatní zájmové skupiny“, protože se od odvětvových organizací definovaných v čl. 2 bodě 2 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/242 liší povahou, cíli a prostředky.

(11)

Odvětví rybolovu a akvakultury v rostoucí míře čelí potřebě zapojit zúčastněné strany, které soupeří o rozdílné využití moře, mimo jiné pro účely výroby energie, těžby, turistiky nebo ochrany přírody. Takové zúčastněné strany mohou mít zájmy, které se liší od zájmů odvětví rybolovu a akvakultury. Proto je důležité, aby organizace, které se podílí na úkolech poradních sborů, jak jsou definovány v článku 44 nařízení (EU) č. 1380/2013, a zastupují jiná odvětví než komerční rybolov, akvakulturu nebo zpracování, uvádění na trh, distribuci a maloobchodní prodej mořských plodů nebo mají přímé či nepřímé hospodářské zájmy spojené s mořským prostředím nebo námořním prostorem odlišné od zájmů těchto odvětví, byly zařazeny mezi „ostatní zájmové skupiny“.

(12)

Zvláštní pozornost by měla být věnována zajištění vyváženého a širokého zastoupení všech zúčastněných stran v poradních sborech, včetně ostatních zájmových skupin a zástupců loďstev pro drobný rybolov.

(13)

V zájmu splnění požadavků čl. 43 odst. 1 nařízení (EU) č. 1380/2013, který stanoví, že poradní sbory jsou vytvořeny k tomu, aby přispěly k dosažení cílů společné rybářské politiky stanovených článku 2 uvedeného nařízení, je nutné upřesnit metody práce, které by poradní sbory měly dodržovat při vypracovávání doporučení.

(14)

Poradním sborům je jakožto orgánům prosazujícím cíl společného evropského zájmu udělována finanční podpora Unie. Proto by jejich fungování mělo být pravidelně sledováno a vyhodnocováno prostřednictvím externích, pravidelných a nezávislých přezkumů výkonnosti.

(15)

Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/242 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/242 se mění takto:

1)

Článek 4 se nahrazuje tímto:

„Článek 4

Struktura a organizace poradních sborů

1.   Struktura a organizace poradních sborů splňuje kromě ustanovení čl. 43 odst. 1, čl. 45 odst. 1 až 3 a přílohy III nařízení (EU) č. 1380/2013 požadavky odstavců 2 až 7 tohoto článku.

2.   Poradní sbor určí prostřednictvím konsensu předsedu a alespoň jednoho místopředsedu. Předseda nemusí být členem poradního sboru. V případě, že je předseda určen z řad zástupců členských organizací, je alespoň jeden z místopředsedů určen z řad členů v kategorii odvětvových organizací a ostatních zájmových skupin uvedených v článku 2, ke které předseda nepatří. Tato zásada se pokud možno uplatňuje také u předsedů pracovních skupin.

3.   Valná hromada poradního sboru:

a)

přijímá jednací řád poradního sboru;

b)

se schází alespoň jednou za rok, aby schválila výroční zprávu, roční strategický plán a roční rozpočet poradního sboru;

c)

rozhoduje o zařazení členů poradního sboru do kategorie „odvětvové organizace“ nebo „ostatní zájmové skupiny“ za použití kritérií uvedených v příloze I a na základě objektivních a ověřitelných informací, jako jsou ustanovení stanov, seznam členů a povaha činnosti dotčeného subjektu.

4.   Valná hromada jmenuje výkonný výbor složený z nejvýše 25 členů, které určí odvětvové organizace a ostatní zájmové skupiny s ohledem na místa, která jim byla přidělena. Po konzultaci s Komisí může valná hromada rozhodnout o jmenování výkonného výboru složeného z nejvýše 30 členů, aby se zajistilo řádné zastoupení loďstev pro drobný rybolov.

5.   Valná hromada zajistí spravedlivé členské poplatky, které umožní vyvážené a široké zastoupení všech zúčastněných stran s ohledem na jejich finanční možnosti.

6.   Výkonný výbor:

a)

směruje a řídí poradní sbor v souladu s čl. 44 odst. 2 a 3 nařízení (EU) č. 1380/2013;

b)

připravuje výroční zprávu, roční strategický plán a roční rozpočet;

c)

přijímá doporučení a návrhy podle čl. 44 odst. 2 nařízení (EU) č. 1380/2013.

7.   Valná hromada a výkonný výbor zajistí vyrovnané a široké zastoupení všech zúčastněných stran s důrazem na ostatní zájmové skupiny a případně i loďstva pro drobný rybolov. Počet zástupců loďstev pro drobný rybolov by měl odrážet podíl loďstev pro drobný rybolov v rámci odvětví rybolovu příslušných členských států.“

2)

Článek 5 se nahrazuje tímto:

„Článek 5

Metody práce

1.   Poradní sbor zajistí, aby doporučení a návrhy, které vydává:

a)

byly v souladu s pravidly a cíli společné rybářské politiky stanovenými v článku 2 nařízení (EU) č. 1380/2013;

b)

byly vypracovány podle přísných zásad transparentnosti, vyváženého zastoupení a respektu ke všem vyjádřeným názorům;

c)

byly pokud možno přijímány prostřednictvím konsensu. Není-li možné dosáhnout konsensu, zaznamenají se odlišné názory vyjádřené členy v doporučeních přijatých většinou přítomných a hlasujících členů.

2.   Při rozhodování o metodách práce se poradní sbor snaží zajistit účinnost a plné zastoupení všech členů za použití moderních informačních technologií a tlumočnických a překladatelských služeb.“

3)

Vkládá se nový článek 7a, který zní:

„Článek 7a

Přezkumy výkonnosti

Poradní sbor se alespoň jednou za pět let podrobí nezávislému přezkumu výkonnosti. Cílem přezkumu je určení osvědčených postupů a nedostatků, vytvoření seznamu doporučení zaměřených na zlepšení fungování poradního sboru a posouzení jeho celkového přínosu k dosažení cílů společné rybářské politiky stanovených v nařízení (EU) č. 1380/2013. Výsledky těchto přezkumů se zveřejní a v případě určení nedostatků ve fungování poradního sboru je doplní akční plán, který stanoví konkrétní opatření a jasný časový rámec pro jejich provedení.“

4)

Vkládá se příloha „Kritéria pro zařazení členů poradních sborů do kategorií „odvětvové organizace “ nebo „ostatní zájmové skupiny“, která zní“:

„PŘÍLOHA

Kritéria pro zařazení členů poradních sborů do kategorií „odvětvové organizace“ nebo „ostatní zájmové skupiny“

1.   

Organizace je zařazena mezi „odvětvové organizace“, pokud je splněno alespoň jedno z následujících kritérií:

a)

organizace zastupuje odvětví komerčního rybolovu, akvakultury, zpracování, uvádění na trh, distribuce nebo maloobchodního prodeje mořských plodů, nebo má v těchto odvětvích přímé či nepřímé hospodářské zájmy;

b)

většina členů organizace, ať už fyzických nebo právnických osob, zastupuje odvětví komerčního rybolovu, akvakultury, zpracování, uvádění na trh, distribuce nebo maloobchodního prodeje mořských plodů, nebo má v těchto odvětvích přímé či nepřímé hospodářské zájmy;

c)

organizace zastupuje zaměstnance odvětví souvisejících s komerčním rybolovem, akvakulturou, zpracováním, uváděním na trh, distribucí nebo maloobchodním prodejem mořských plodů;

d)

alespoň 50 % financování organizace pochází z podniků působících v odvětví komerčního rybolovu, akvakultury, zpracování, uvádění na trh, distribuce nebo maloobchodního prodeje mořských plodů;

e)

organizace splňuje alespoň jedno z kritérií uvedených v bodě 1a) až 1d) a působí organizace v oblasti životního prostředí, práv spotřebitelů a lidských práv, zdraví, prosazování rovnosti nebo zdraví a dobrých životních podmínek zvířat.

2.   

Organizace je klasifikována jako „ostatní zájmová skupina“, pokud nesplňuje žádné z kritérií stanovených v odstavci 1 a:

a)

působí primárně v oblasti životního prostředí, práv spotřebitelů a lidských práv, zdraví, prosazování rovnosti, zdraví nebo dobrých životních podmínek zvířat nebo rekreačního nebo sportovního rybolovu; nebo

b)

zastupuje jiná odvětví než komerční rybolov, akvakulturu, zpracování, uvádění na trh, distribuci a maloobchodní prodej mořských plodů nebo má přímé či nepřímé hospodářské zájmy spojené s využitím mořského prostředí nebo námořního prostoru, které se liší od zájmů těchto odvětví.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 8. prosince 2021.

Za Komisi

předsedkyně

Ursula VON DER LEYEN


(1)  Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 22.

(2)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/242 ze dne 9. října 2014, kterým se stanoví prováděcí pravidla fungování poradních sborů v rámci společné rybářské politiky (Úř. věst. L 41, 17.2.2015, s. 1).

(3)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/1575 ze dne 23. června 2017, kterým se mění nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/242 (Úř. věst. L 239, 19.9.2017, s. 1).


© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU