(EU) 2022/128Prováděcí nařízení Komise (EU) 2022/128 ze dne 21. prosince 2021, kterým se stanoví pravidla pro uplatňování nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2116, pokud jde o platební agentury a další subjekty, finanční řízení, schvalování účetní závěrky, kontroly, jistoty a transparentnost

1.   Členské státy jmenují orgán na ministerské úrovni, jenž bude zodpovídat za:

2.   Příslušný orgán prostřednictvím formálního aktu rozhodne o vydání nebo po provedení přezkumu o odnětí akreditace platební agentury na základě posouzení akreditačních kritérií uvedených v čl. 1 odst. 2 a 3 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2022/127. Příslušný orgán akreditace a odnětí akreditace bezodkladně oznámí Komisi.

3.   Příslušný orgán jmenuje auditní subjekt, který bude provádět šetření ještě před vydáním akreditace (předakreditační přezkum). Auditním subjektem je auditní orgán nebo jiná veřejná či soukromá organizace nebo organizační jednotka orgánu disponujícího odpovídajícími znalostmi, dovednostmi a schopností provádět audity. Auditní subjekt musí být na platební agentuře, která má být akreditována, nezávislý.

4.   Šetření (předakreditační přezkum) prováděné auditním subjektem se týká zejména:

Auditní subjekt vypracuje zprávu, která podrobně popisuje činnosti vykonané při auditu, jeho výsledky a posouzení, zda platební agentura splňuje akreditační kritéria. Zpráva musí být předána příslušnému orgánu, který poté posoudí výsledky a vydá rozhodnutí o akreditaci, pokud je spokojen s tím, jak platební agentura splňuje akreditační kritéria.

5.   Pokud se příslušný orgán domnívá, že platební agentura nesplňuje akreditační kritéria, zašle agentuře přesné podmínky, které agentura musí splnit předtím, než jí může být akreditace vydána.

Až do provedení nezbytných změn, jejichž cílem je splnit tyto zvláštní podmínky, lze akreditaci vydat dočasně na období stanovené v závislosti na závažnosti zjištěných problémů, avšak ne na období delší než dvanáct měsíců. V řádně odůvodněných případech může Komise na žádost dotčeného členského státu tuto lhůtu prodloužit.

6.   Informace podle čl. 90 odst. 1 prvního pododstavce písm. a) nařízení (EU) 2021/2116 jsou předávány ihned po první akreditaci platební agentury a v každém případě ještě předtím, než bude jakýkoli její výdaj naúčtován fondům. K těmto informacím jsou připojeny následující výkazy a dokumenty týkající se:

7.   Komise uvědomí Výbor zemědělských fondů o platebních agenturách akreditovaných ve všech členských státech.

1.   Příslušný orgán má pod stálým dohledem platební agentury, za které odpovídá, a to zejména na základě osvědčení a zpráv vypracovaných certifikačním subjektem podle článku 12 nařízení (EU) 2021/2116, a vyšetřuje zjištěné nedostatky.

Každé tři roky příslušný orgán písemně informuje Komisi o svém dohledu nad platebními agenturami a monitorování jejich činností. Zpráva zahrne přezkum toho, jak platební agentury průběžně plní akreditační kritéria, společně se shrnutím opatření přijatých k nápravě zjištěných nedostatků. Příslušný orgán potvrdí, zda platební agentury, za něž je odpovědný, i nadále splňují akreditační kritéria.

2.   Členské státy vytvoří systém, který zajistí, že jsou informace naznačující neplnění akreditačních kritérií ze strany platební agentury bezodkladně sděleny příslušnému orgánu.

3.   Pokud příslušný orgán zjistil, že akreditovaná platební agentura neplní jedno nebo více akreditačních kritérií způsobem, který brání plnění úkolů stanovených v čl. 1 odst. 1 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2022/127, neprodleně akreditaci platební agentury podmíněně pozastaví. Příslušný orgán vypracuje plán obsahující opatření a lhůty pro nápravu zjištěných nedostatků ve lhůtě stanovené podle závažnosti problému, která nesmí být delší než dvanáct měsíců ode dne podmíněného pozastavení akreditace. V řádně odůvodněných případech může Komise na žádost dotčeného členského státu tuto lhůtu prodloužit.

4.   Příslušný orgán oznámí Komisi své rozhodnutí o podmíněném pozastavení akreditace platební agentury, o plánu vypracovaném v souladu s odstavcem 3 a následně o pokroku při provádění těchto plánů.

5.   Pokud dojde k odebrání akreditace, příslušný orgán ihned akredituje jinou platební agenturu, která splňuje podmínky stanovené v čl. 9 odst. 2 nařízení (EU) 2021/2116, aby nedošlo k pozastavení plateb příjemcům.

6.   Pokud Komise zjistí, že příslušný orgán nesplnil svou povinnost vypracovat plán nápravy podle odstavce 3 nebo že platební agentura je i nadále akreditována, aniž by tento plán ve stanovené lhůtě plně provedla, vyzve příslušný orgán k odnětí akreditace dané platební agentuře, pokud nebudou provedeny nezbytné změny ve lhůtě stanovené Komisí s ohledem na závažnost problému. V takovém případě může Komise rozhodnout o sledování nedostatků podle schvalování souladu podle článku 55 nařízení (EU) 2021/2116.

1.   Členské státy určí orgán na ministerské úrovni odpovědný za vydávání, přezkum a odnímání akreditace koordinačnímu subjektu uvedenému v článku 10 nařízení (EU) 2021/2116 (dále jen „příslušný orgán“).

2.   Příslušný orgán prostřednictvím formálního aktu určí a rozhodne o vydání nebo po provedení přezkumu o odnětí akreditace koordinačního subjektu na základě posouzení akreditačních kritérií uvedených v článku 2 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2022/127. Tento přezkum plnění akreditačních kritérií, jenž může vycházet z přezkumu provedeného auditním subjektem, provádí příslušný orgán. Příslušný orgán vydání akreditace a odnětí akreditace koordinačního subjektu bezodkladně oznámí Komisi.

3.   Koordinační subjekt uvedený v článku 10 nařízení (EU) 2021/2116 jedná jako jediný partner Komise pro dotčený členský stát ve všech otázkách souvisejících s fondy, pokud jde o jeho úkoly.

4.   Platební agentura může jednat jako koordinační subjekt za předpokladu, že jsou tyto dvě funkce vykonávány odděleně.

5.   Při plnění svých úkolů může koordinační subjekt v souladu s vnitrostátními postupy požádat o pomoc jiné správní orgány nebo útvary, zejména ty s účetní či technickou odborností.

6.   Důvěrnost, integrita a dostupnost všech počítačových údajů v držení koordinačního subjektu bude zajištěna pomocí opatření přizpůsobených organizační struktuře, počtu pracovníků a technologickému prostředí každého koordinačního subjektu. Finanční a technologické nasazení bude úměrné skutečně hrozícím rizikům.

7.   Sdělování informací uvedené v čl. 90 prvním pododstavci písm. a) nařízení (EU) 2021/2116 probíhá ihned po první akreditaci koordinačního subjektu a v každém případě ještě předtím, než bude jakýkoli výdaj, za který je subjekt odpovědný, naúčtován fondům. K těmto informacím jsou připojeny následující výkazy a dokumenty týkající se:

8.   Pokud se příslušný orgán domnívá, že koordinační subjekt nesplňuje akreditační kritéria, zašle koordinačnímu subjektu požadavky, které je třeba splnit.

Až do provedení nezbytných změn, jejichž cílem je splnit akreditační kritéria, lze akreditaci:

K odebrání akreditace dojde v případě, že akreditační kritéria nejsou splněna a příslušný orgán se domnívá, že koordinační orgán nemůže plnit své úkoly.

1.   Prohlášení řídicího subjektu uvedená v čl. 9 odst. 3 prvním pododstavci písm. d) a čl. 10 odst. 3 nařízení (EU) 2021/2116 se vypracují v přiměřené době tak, aby mohl certifikační subjekt vydat stanovisko uvedené v čl. 12 odst. 1 uvedeného nařízení.

Prohlášení řídicího subjektu mají formáty stanovené v přílohách I a II tohoto nařízení a mohou být podmíněna výhradami, které vyčíslí potenciální finanční dopad. Pokud dojde k vyjádření výhrad, musí být součástí prohlášení plán nápravných opatření a přesný harmonogram jeho provádění.

2.   Prohlášení řídicího subjektu se budou opírat o účinný dohled nad existujícím řídicím a kontrolním systémem během celého roku.

1.   Příslušný orgán určí certifikační subjekt uvedený v článku 12 nařízení (EU) 2021/2116.

Pokud je v členském státě více než jeden certifikační subjekt, může tento členský stát určit veřejný certifikační subjekt na vnitrostátní úrovni, který bude odpovědný za koordinaci.

2.   Certifikační subjekt organizuje svou práci efektivně a účinně a provádí své kontroly v přiměřené lhůtě, přičemž přihlíží k povaze a načasování operací na dotčený rozpočtový rok.

3.   Stanovisko, které certifikační subjekt poskytuje v souladu s čl. 12 odst. 1 nařízení (EU) 2021/2116, se vypracuje každý rok.

Toto stanovisko vychází z auditní činnosti provedené v souladu s články 6 a 7 tohoto nařízení.

4.   Certifikační subjekt vypracuje zprávu o svých zjištěních. Zpráva se rovněž vztahuje na přenesené funkce platební agentury v souladu s oddílem 1 bodem D přílohy I nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2022/127. Zpráva uvádí, zda v období, na které se zpráva vztahuje:

Zpráva obsahuje informace o počtu a kvalifikaci zaměstnanců provádějících audit, o provedené práci, o posouzených systémech, případně o dosaženém stupni věcnosti a důvěryhodnosti, o zjištěných slabinách a doporučeních ke zlepšení a o operacích certifikačního subjektu i dalších auditorských subjektů uvnitř i vně platební agentury, na nichž je postaveno úplné či částečné ujištění certifikačního subjektu o vykazovaných skutečnostech.

1.   Certifikační audit se provádí v souladu s mezinárodně uznávanými auditorskými standardy.

2.   Certifikační subjekt vypracuje strategii auditu, která stanoví rozsah, načasování a zaměření certifikačního auditu, auditní metody a metodiku výběru vzorků, přičemž odliší typy intervencí uvedené v nařízení (EU) 2021/2115 od opatření uvedených v nařízeních (EU) č. 228/2013, (EU) č. 229/2013, (EU) č. 1308/2013 a (EU) č. 1144/2014. Plán auditu se vypracuje za každý rozpočtový rok, který je předmětem auditu, na základě odhadů auditorského rizika. Na požádání musí Komise od certifikačního subjektu obdržet strategii auditu i plán auditu.

3.   Přiměřená úroveň věrohodnosti auditu, která má být auditem dosažena, se zajistí prostřednictvím řádného fungování správních systémů, správnosti zpráv o výkonnosti, ročních účetních závěrek poskytujících věrný a poctivý obraz a legality a správnosti uskutečněných operací, pokud jde o opatření stanovená v nařízeních (EU) č. 228/2013, (EU) č. 229/2013, (EU) č. 1308/2013 a (EU) č. 1144/2014, jakož i o zvláštní platbu pro bavlnu a podporu pro předčasný odchod do důchodu podle hlavy III kapitoly II oddílu 3 pododdílu 2 a čl. 155 odst. 2 nařízení (EU) 2021/2115, u nichž bylo od Komise požadováno proplacení.

Toho má být dosaženo prostřednictvím auditu systému a testování dodržování předpisů, pokud jde o fungování správního systému, testování úplnosti a přesnosti a analytické postupy pro systém podávání zpráv o výkonnosti.

Pokud jde o audit roční účetní závěrky, použijí se prověrky věcné správnosti výdajů, včetně testování podrobných údajů. Pokud jde o audit legality a správnosti uskutečněných operací, jak je uvedeno v prvním pododstavci, zahrnuje testování kontroly na místě.

4.   Komise vypracuje pokyny obsahující zejména:

1.   Metody certifikačního auditu musí být definovány ve strategii auditu podle čl. 6 odst. 2.

2.   V zájmu dosažení cílů auditu a vydání stanoviska, jak je stanoveno v čl. 12 odst. 2 nařízení (EU) 2021/2116, jsou součástí auditu audity systémů, případně prověrky věcné správnosti a ověřování souhlasu finančních prohlášení a prohlášení řídicího subjektu.

3.   Pokud jde o audity správních systémů, certifikační subjekt provádí audity systémů, které mohou zahrnovat testování dodržování předpisů a také testování obecných kontrol a kontrol aplikací v oblasti informačních technologií, jejichž cílem je ověření návrhu a zavedení systému.

4.   Prověrky věcné správnosti výdajů zahrnují ověřování legality a správnosti uskutečněných operací na úrovni konečných příjemců, pokud jde o opatření stanovená v nařízeních (EU) č. 228/2013, (EU) č. 229/2013, (EU) č. 1308/2013 a (EU) č. 1144/2014, jakož i o zvláštní platbu pro bavlnu a podporu pro předčasný odchod do důchodu podle hlavy III kapitoly II oddílu 3 pododdílu 2 a čl. 155 odst. 2 nařízení (EU) 2021/2115. Pro tyto účely se certifikační subjekt může účastnit druhostupňových kontrol na místě prováděných platební agenturou. Certifikační subjekt se nesmí účastnit prvostupňových kontrol na místě prováděných platební agenturou, s výjimkou situací, kdy by bylo fyzicky nemožné prvostupňové kontroly provedené platební agenturou znovu prověřit.

5.   Pokud jde o audit systému podávání zpráv o výkonnosti, certifikační subjekt provede testování záznamů a databází, aby ověřil, zda jsou vykazované ukazatele výkonnosti a výsledky řádně vykazovány a zda odpovídají výdajům financovaným Unií nebo cílům intervence. Poskytnuté odůvodnění rozdílu mezi ročními výdaji vykázanými pro určitou intervenci a částkou odpovídající příslušnému vykázanému výstupu podle čl. 54 odst. 2 nařízení (EU) 2021/2116 certifikační subjekt ověří a potvrdí. Součástí činnosti certifikačního subjektu je i ověřování výpočtu ukazatelů.

6.   Certifikační subjekt může pro účely celkové jistoty vycházet z výsledků auditu externích auditorů subjektů provádějících finanční nástroje a na tomto základě může certifikační subjekt rozhodnout o omezení rozsahu své vlastní auditní činnosti.

V souvislosti se záručními fondy mohou certifikační subjekty provádět audity subjektů poskytujících nové podkladové půjčky pouze v případě, že nastane jedna nebo obě tyto situace:

Členský stát stanoví opatření k zajištění auditní stopy pro finanční nástroje v souladu se vzorem uvedeným v příloze III, který prokáže splnění podmínek nebo dosažení výsledků.

7.   Evropská investiční banka (EIB) nebo jiné mezinárodní finanční instituce, jejichž akcionářem je členský stát provádějící finanční nástroje, poskytují do konce každého kalendářního roku členským státům výroční zprávu o auditu uvedenou v čl. 12 odst. 2 třetím pododstavci nařízení (EU) 2021/2116 vypracovanou jejich externími auditory, jež zahrnuje prvky uvedené v příloze IV tohoto nařízení.

8.   Komise poskytne další podmínky a pokyny ohledně plánování auditních postupů, integrace výběru vzorků, plánování a případně provádění opětovného ověřování operací na místě prostřednictvím pokynů, jak je uvedeno v čl. 6 odst. 4.

1.   Každá platební agentura vede samostatné účetní záznamy o výdajích a příjmech uvedených v čl. 5 odst. 1 a článcích 6 a 45 nařízení (EU) 2021/2116 a o používání finančních prostředků vyčleněných na platby příslušných výdajů. Tento způsob vedení účtů musí umožnit rozlišit a poskytnout odděleně finanční údaje týkající se fondů.

Členské státy poskytují Komisi na žádost informace o uskutečněných výdajích a obdržených účelově vázaných příjmech.

2.   Platební agentury členských států, které nepřijaly euro, vedou účetnictví, jež obsahuje částky v měně, v níž byly zaplaceny výdaje a přijaty příjmy. Pro účely konsolidace veškerých výdajů a příjmů musí být agentury schopny poskytnout příslušné údaje v národní měně a v eurech.

3.   Co se týče EZFRV, každá platební agentura vede účetní záznamy, které umožňují rozeznat všechny operace podle jednotlivých plánů a opatření. Tyto účetní záznamy především obsahují:

1.   Výši platby, která má být poskytnuta příjemci v rámci EZZF, určí členské státy v rámci kontrolních systémů uvedených v hlavě IV nařízení (EU) 2021/2116.

2.   Uskutečněné výdaje, které mají být vykázány v rámci EZZF, zohlední sankce uplatňované v rámci kontrolních systémů členských států v případě nedodržení předpisů.

3.   Částka vyplývající z použití odstavce 2 se použije u typů intervencí ve formě přímých plateb uvedených v článku 16 nařízení (EU) 2021/2115 a na programy pro nejvzdálenější regiony Unie a menší ostrovy v Egejském moři stanovené v nařízení (EU) č. 228/2013 a nařízení (EU) č. 229/2013 jako základ pro snížení plateb podle článku 17 nařízení (EU) 2021/2115 a pro uplatňování finanční kázně uvedené v článku 17 nařízení (EU) 2021/2116.

4.   Částka vyplývající z použití odstavce 2 a ve zvláštním případě přímých plateb a programů uvedených v odstavci 3 částka vyplývající z použití odstavců 2 a 3 představují částku, jež má být vykázána Komisi.

5.   Výdaje vykázané v rámci EZZF slouží jako základ pro ověření finančních stropů stanovených právem Unie.

6.   Částka vyplývající z použití odstavců 2 a 3 slouží jako základ pro výpočet správních sankcí v souvislosti s podmíněností, jak je uvedeno v hlavě IV kapitolách IV a V nařízení (EU) 2021/2116.

7.   Odlišně od odstavce 3 mohou členské státy vyplatit zálohy na přímé platby bez použití míry úpravy finanční kázně uvedené v článku 17 nařízení (EU) 2021/2116 příjemcům s ohledem na žádosti o podporu za daný rok. Platby zůstatku, které mají být příjemcům vypláceny od 1. prosince, zohlední míru úpravy finanční kázně platnou v příslušné době pro celkovou částku přímých plateb v příslušném kalendářním roce.

1.   V souladu s čl. 90 odst. 1 písm. c) body i) a ii) nařízení (EU) 2021/2116 zasílají členské státy Komisi elektronicky nejpozději do sedmého dne každého měsíce informace a dokumenty o výdajích a účelově vázaných příjmech uvedené v článcích 11 a 12 tohoto nařízení, a zejména výkaz výdajů vypracovaný v souladu s odstavcem 2 tohoto článku.

Sdělení o uskutečněných výdajích a účelově vázaných příjmech vybraných od 1. do 15. října se ale předává nejpozději do 25. října.

Všechny příslušné informace se poskytují pomocí vzoru, jenž Komise zpřístupní členským státům prostřednictvím informačních systémů.

2.   Výkaz výdajů uvedený v odstavci 1 musí přinejmenším zahrnovat:

3.   Všechny finanční informace vyžadované podle tohoto článku jsou sdělovány v eurech.

1.   Aniž jsou dotčeny zvláštní předpisy pro výkazy výdajů a příjmů týkajících se veřejného skladování podle článku 12, musí výdaje a účelově vázané příjmy vykázané platebními agenturami v rámci daného měsíce odpovídat platbám a příjmům, které byly skutečně provedeny během tohoto měsíce.

Tyto výdaje a účelově vázané příjmy jsou zapsány do účetnictví rozpočtu EZZF v rámci příslušného rozpočtového roku.

Avšak:

2.   Výdaje a účelově vázané příjmy se berou v úvahu k datu, k němuž došlo na účtu platební agentury k připsání ve prospěch nebo k tíži. U plateb však může být rozhodným datem den, kdy dotyčný subjekt vystavil a zaslal finančnímu ústavu nebo příjemci platební doklad. Každá platební agentura používá stejný postup během celého rozpočtového roku.

3.   Neprovedené příkazy k úhradě a platby k tíži účtu, které jsou potom znovu připsány v jeho prospěch, se vykazují jako odpočty výdajů v měsíci, během kterého je platební agentuře oznámeno neuskutečnění nebo zrušení platebního příkazu.

4.   Pokud jsou platby dlužné v rámci EZZF zatíženy pohledávkou, považují se pro účely odstavce 1 za provedené v plné výši:

1.   Operace, které mají být zohledněny při sestavování výkazu výdajů týkajícího se veřejného skladování, jsou operace schválené na konci měsíce v účtech platební agentury, ke kterým došlo od začátku účetního období podle čl. 3 odst. 3 prvního pododstavce písm. a) nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2022/127 do konce uvedeného měsíce.

2.   Tento výkaz výdajů obsahuje hodnoty a částky určené v souladu s články 17 a 18 tohoto nařízení a článkem 4 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 906/2014 (14) a zaúčtované platebními agenturami během měsíce, který následuje po měsíci, ke kterému se operace vztahují.

Avšak:

1.   Na základě údajů poskytnutých v souladu s čl. 10 odst. 1 tohoto nařízení Komise rozhodne o provedení měsíčních plateb podle čl. 21 odst. 3 nařízení (EU) 2021/2116, aniž by byly dotčeny opravy, které mohou být učiněny prostřednictvím příštích rozhodnutí v souladu s články 53, 54 a 55 uvedeného nařízení, přičemž přihlédne ke snížením a pozastavením plateb, o nichž bylo rozhodnuto v souladu s články 39 až 42 uvedeného nařízení.

2.   Jestliže celkové výdaje vykázané členskými státy pro následující rozpočtový rok překročí tři čtvrtiny všech rozpočtových prostředků EZZF pro běžný rozpočtový rok, jsou předběžné závazky uvedené v čl. 11 odst. 2 písm. b) nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 a příslušné měsíční platby přiděleny v poměru k výkazům výdajů do výše 75 % prostředků pro běžný rozpočtový rok. Komise zohledňuje zůstatek částek neuhrazených členským státům v rozhodnutích o pozdějších následných úhradách.

1.   Platební agentury předávají Komisi:

2.   Příslušné informační systémy uvedené v článku 25 se použijí ke zveřejňování oznámení, výměně informací a tvorbě dokumentů týkajících se výdajů spojených s veřejnou intervencí.

1.   Skladové účetnictví podle čl. 3 odst. 3 prvního pododstavce písm. a) nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2022/127 musí obsahovat následující třídy položek zanesené odděleně:

2.   Finanční účty podle čl. 3 odst. 3 prvního pododstavce písm. a) nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2022/127 musí obsahovat:

1.   U položek uvedených v článku 16 se zaúčtovávají množství, hodnoty, částky a průměry skutečně zjištěné platebními agenturami nebo hodnoty a částky vypočítané na základě paušálních částek stanovených Komisí.

2.   Zjištění a výpočty podle odstavce 1 se provádějí s výhradou uplatnění těchto pravidel:

3.   Informace o opravách provedených Komisí, pokud jde o údaje z běžného účetního období uvedené v článku 16, se předávají Výboru zemědělských fondů. Mohou být oznámeny členským státům při rozhodnutí o měsíční platbě nebo, nedojde-li k němu, při rozhodnutí o schválení účetní závěrky. Zaúčtovávají je platební agentury za podmínek stanovených uvedeným rozhodnutím.

1.   Zaúčtování různých výdajových a příjmových položek se provádí ke dni, k němuž dojde k hmotné operaci v rámci opatření veřejné intervence, a za použití směnného kurzu, jak je uvedeno v čl. 3 odst. 2 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 906/2014.

V následujících případech se však použijí tato data:

2.   Zaúčtování různých položek týkajících se fyzických pohybů produktů a správy zásob se provádí ke dni, k němuž dojde ke hmotné operaci vyplývající z intervenčního opatření.

V následujících případech se však použijí tato data:

1.   Částka, která má být financována v rámci intervenčních opatření podle článku 2 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 906/2014, se určuje na základě účtů, které sestavují a vedou platební agentury podle čl. 3 odst. 3 prvního pododstavce písm. a) nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2022/127 a do kterých se zanášejí v aktivech a pasivech různé položky výdajů a příjmů podle článku 16 tohoto nařízení, přičemž se případně zohlední částky výdajů stanovené v rámci právních předpisů v odvětví zemědělství.

2.   Platební agentury či koordinační subjekty předávají měsíčně i ročně Komisi elektronicky na základě vzorů, které poskytla Komise členským státům prostřednictvím informačních systémů, informace nezbytné pro financování veřejného skladování i účty odůvodňující výdaje a příjmy související s veřejným skladováním ve formě výkazů, a to do dne stanoveného v čl. 10 odst. 1 a do dne stanoveného v čl. 33 odst. 2.

1.   Financování EZZF v rámci intervenčních opatření podle článku 2 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 906/2014 se rovná výdajům, které se vypočtou na základě údajů sdělených platební agenturou po odečtení případných příjmů vyplývajících z intervenčních opatření, které se schvalují informačním systémem zavedeným Komisí a které platební agentura zahrne do svého výkazu výdajů sestaveného v souladu s článkem 12 tohoto nařízení.

2.   Částky získané zpět v souladu s článkem 53 nařízení (EU) 2021/2116 a částky vybrané nebo získané zpět od prodejců, kupců a skladovatelů, které splňují kritéria stanovená v článku 45 uvedeného nařízení, se deklarují v rozpočtu EZZF podle čl. 10 odst. 2 písm. a) tohoto nařízení.

1.   Platební agentury vykazují výdaje a částky, které byly získány zpět, pro každý typ intervence pro rozvoj venkova a technickou pomoc v rámci strategického plánu SZP, jak je uvedeno v článku 118 nařízení (EU) 2021/2115, za každé referenční období uvedené v odstavci 2 tohoto článku pomocí vzoru, jenž Komise zpřístupní členským státům prostřednictvím informačních systémů.

U každého strategického plánu SZP platební agentury ve výkazech výdajů uvádějí alespoň tyto údaje:

Uskutečněné výdaje, které mají být vykázány v rámci EZFRV, zohlední sankce uplatňované v rámci řídicích a kontrolních systémů členských států v případě nedodržení předpisů.

2.   Po schválení strategického plánu SZP Komisí předávají členské státy Komisi v souladu s čl. 90 odst. 1 prvním pododstavcem písm. c) bodem i) nařízení (EU) 2021/2116 své výkazy výdajů v těchto lhůtách:

Pokud v členském státě strategický plán SZP provádí více než jedna platební agentura, koordinační subjekt zajistí, aby byly výkazy výdajů předloženy ve stejný den.

Nicméně všechny výdaje, které platební agentury v souladu s článkem 86 nařízení (EU) 2021/2115 do konce posledního období, jak je vymezeno v prvním pododstavci tohoto odstavce, před schválením strategického plánu SZP podle článku 118 uvedeného nařízení příjemcům vyplatily, jsou vynakládány v rámci odpovědnosti členských států a musí být vykázány Komisi v prvním výkazu výdajů po přijetí plánu. V tomto výkazu se rovněž uvedou částky získané zpět za odpovídající období, jak je uvedeno v odst. 1 druhém pododstavci písm. d) a e) tohoto článku. Totéž pravidlo se obdobně použije v případě změny strategického plánu SZP podle článku 119 nařízení (EU) 2021/2115 s výjimkou upraveného plánu financování, jak je uvedeno v článku 23 tohoto nařízení.

Pokud jde o finanční nástroje zřízené v souladu s článkem 58 nařízení (EU) 2021/1060 a článkem 80 nařízení (EU) 2021/2115, výdaje v daném rozpočtovém roce se vykazují, pokud jsou splněny podmínky uvedené v čl. 32 odst. 3 a 4 nařízení (EU) 2021/2116 a pokud byly uskutečněny platební agenturou před koncem rozpočtového roku.

Všechny finanční informace vyžadované podle tohoto článku jsou sdělovány v eurech.

1.   Příspěvek Unie, který má být zaplacen v souvislosti se způsobilými veřejnými výdaji bez doplňkového vnitrostátního financování uvedeného v čl. 115 odst. 5 nařízení (EU) 2021/2115, se uvede ve finančním plánu platném k prvnímu dni referenčního období a vypočte se s ohledem na strategické plány SZP uvedené v článku 118 uvedeného nařízení takto:

Tento výpočet musí brát v úvahu opravy příspěvku Unie, jak jsou vykázány ve výkazu výdajů za uvedené období.

2.   Když souhrnná částka příspěvku Unie na strategický plán SZP překročí příspěvek pro určitý typ intervence, pokud jde o EZFRV, sníží se částka k úhradě na výši částky naplánované pro tento typ intervence, a to aniž je dotčeno stanovení stropu podle čl. 30 odst. 2 nařízení (EU) 2021/2116. Veškeré příspěvky Unie, které proto byly vyloučeny, mohou být vyplaceny později s výhradou, že členský stát předložil upravený plán financování, který Komise přijala.

1.   Pokud jde o sdělování informací a seznamování se s nimi podle článku 90 nařízení (EU) 2021/2116 a jeho prováděcích pravidel, Komise určí informační systémy, které umožní výměnu dokumentů a informací mezi ní a členskými státy elektronickou cestou. O obecných podmínkách zavedení těchto systémů informuje členské státy prostřednictvím Výboru zemědělských fondů.

2.   Informační systémy uvedené v odstavci 1 mohou zejména zpracovávat:

3.   Formu a obsah dokumentů podle článků 10, 18, 19, 21, 22, 23 a 32 dá Komise k dispozici členským státům formou vzorových předloh prostřednictvím informačních systémů.

Komise tyto předlohy přizpůsobuje a aktualizuje, přičemž o tom předem informuje Výbor zemědělských fondů.

4.   Informační systémy uvedené v odstavci 1 mohou obsahovat nástroje nutné k tomu, aby Komise mohla uchovávat údaje a spravovat účty fondů.

5.   Odpovědnost za sdělování, zapisování a aktualizování údajů o finančních transakcích v informačních systémech podle odstavce 1 mají platební agentury; platební agentura vše provádí sama nebo to provádí subjekt, na který byla tato odpovědnost přenesena, popřípadě se tak děje prostřednictvím koordinačního subjektu akreditovaného podle čl. 9 odst. 4 a článku 10 nařízení (EU) 2021/2116.

6.   Pokud dokument zaslaný podle čl. 90 odst. 1 písm. c), bodů i) a iii) nařízení (EU) 2021/2116 nebo postup v informačních systémech vyžaduje podpis nebo schválení oprávněné osoby v jedné nebo více fázích tohoto postupu, provede se tento povinný elektronický podpis nebo schválení v souladu s nařízením (EU) č. 910/2014.

7.   Uchovávání elektronických a digitálních dokumentů musí být zajištěno během celé doby podle čl. 3 odst. 3 prvního pododstavce písm. a) nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2022/127.

8.   Při funkční poruše informačního systému nebo nestabilním spojení může členský stát zasílat dokumenty jinou formou, a to na základě předběžného souhlasu Komise a za podmínek, které Komise stanoví.

1.   Výkazy výdajů pro fondy zadávají akreditované platební agentury nebo akreditovaný koordinační subjekt ve formě strukturovaných údajů pomocí vzoru, jenž Komise poskytne členským státům prostřednictvím informačních systémů.

2.   Výdaje EZZF a EZFRV a účelově vázané příjmy EZZF vykázané za referenční období mohou obsahovat opravy údajů vykázaných za období předešlých výkazů stejného rozpočtového roku.

3.   Výdaje EZZF a EZFRV a účelově vázané příjmy účtované do daného rozpočtového roku, které nebyly uvedeny v měsíčních a průběžných výkazech, lze opravit pouze v roční účetní závěrce, která se zasílá Komisi v souladu s čl. 90 odst. 1 prvním pododstavcem písm. c) bodem iii) nařízení (EU) 2021/2116.

4.   Komise provádí platbu příspěvku Unie podle dostupnosti rozpočtových prostředků na účet nebo účty otevřené jednotlivými členskými státy.

5.   Název nebo číslo účtu (čísla účtů) členské státy předají Komisi podle formátu, který jim Komise poskytne.

1.   Po posouzení odůvodnění předloženého členským státem v souvislosti s přezkumem výkonnosti podle článku 135 nařízení (EU) 2021/2115 může Komise požádat dotčený členský stát, aby předložil akční plán uvedený v článku 41 nařízení (EU) 2021/2116. Členský stát předloží akční plán do dvou měsíců od obdržení žádosti Komise. Členský stát ve svém akčním plánu navrhne konkrétní nápravná opatření k odstranění nedostatků a uvede intervence, které ovlivňují výkonnost strategického plánu SZP, zejména pokud jde o odchylky od milníků stanovených pro dosažení specifických cílů stanovených v čl. 6 odst. 1 nařízení (EU) 2021/2115. Nápravná opatření musí být popsána dostatečně podrobně, aby Komise mohla posoudit, zda je akční plán, včetně případných opatření ke zlepšení výkonnosti dotčených intervencí, vhodný k nápravě těchto nedostatků.

2.   Pro každé opatření členský stát stanoví plánovanou lhůtu pro provedení, která nesmí být delší než dva roky od začátku akčního plánu. Aby bylo možné přezkoumat očekávaný časový rámec pro provedení akčního plánu, stanoví členský stát rovněž do konce uvedené lhůty ukazatele pokroku, které stanoví alespoň každé tři měsíce po celou dobu trvání akčního plánu.

3.   Komise do dvou měsíců od obdržení akčního plánu od dotčeného členského státu případně tento členský stát písemně informuje o svých námitkách vůči předloženému akčnímu plánu a požádá o jeho úpravu. Dotčený členský stát předloží podrobné vysvětlení nebo předloží aktualizovaný akční plán do dvou měsíců po obdržení připomínek Komise.

4.   Po uplynutí lhůty uvedené v odstavci 3 Komise ve lhůtě dvou měsíců písemně informuje členský stát, zda se domnívá, že je akční plán dostatečný k odstranění nedostatků, které narušují provádění strategického plánu SZP. V případě kladného hodnocení se za datum začátku provádění akčního plánu považuje den obdržení tohoto hodnocení členským státem. Dnem začátku provádění akčního plánu není dotčena možnost dotčeného členského státu začít provádět nápravná opatření dříve. V případě negativního hodnocení informuje Komise dotčený členský stát o svém záměru pozastavit platby podle čl. 41 odst. 2 nařízení (EU) 2021/2116.

5.   Členské státy vypracovávají akční plány a podávají zprávu o pokroku dosaženém při jejich provádění pomocí příslušného vzoru poskytnutým Komisí v okamžiku předložení výroční zprávy o výkonnosti v souladu s čl. 9 odst. 3 prvním pododstavcem písm. b) nařízení (EU) 2021/2116. Tento vzor se poskytne a používá se v elektronické podobě.

1.   Členský stát předloží akční plán uvedený v článku 42 nařízení (EU) 2021/2116 do dvou měsíců od obdržení žádosti Komise. Dotčený členský stát ve svém akčním plánu navrhne konkrétní opatření k odstranění všech závažných nedostatků uvedených Komisí. Nápravná opatření musí být vhodně popsána, aby mohla Komise posoudit, zda je akční plán dostatečný k odstranění nedostatků.

2.   Pro každé opatření členský stát stanoví plánovanou lhůtu pro provedení, která nesmí být delší než dva roky ode dne začátku akčního plánu. Aby bylo možné přezkoumat ukazatele pokroku, stanoví členský stát rovněž do konce uvedené lhůty mezníky, kdy se budou zkoumat ukazatele, a to alespoň každé tři měsíce po celou dobu trvání akčního plánu.

3.   Komise do dvou měsíců od obdržení akčního plánu od dotčeného členského státu případně tento členský stát písemně informuje o svých námitkách vůči předloženému akčnímu plánu a požádá o jeho úpravu. Dotčený členský stát předloží podrobné vysvětlení nebo předloží aktualizovaný akční plán do dvou měsíců po obdržení připomínek Komise. Tato lhůta může být v řádně odůvodněných případech prodloužena.

4.   Na základě výměn informací uvedených v odstavci 3 a nejpozději do dvou měsíců po obdržení posledního sdělení členského státu Komise písemně informuje členský stát o svém posouzení. V případě kladného hodnocení se za datum začátku provádění akčního plánu považuje den obdržení tohoto hodnocení členským státem. Dnem začátku provádění akčního plánu není dotčena možnost dotčeného členského státu začít provádět nápravná opatření dříve. V případě negativního hodnocení z důvodu prokazatelně nedostatečného akčního plánu informuje Komise dotčený členský stát o svém záměru pozastavit platby podle čl. 42 odst. 2 nařízení (EU) 2021/2116.

5.   Pokud při provádění akčního plánu není dosaženo dostatečného pokroku nebo akční plán nebyl předložen na písemnou žádost Komise, oznámí Komise dotčenému členskému státu svůj záměr pozastavit platby podle čl. 42 odst. 2 nařízení (EU) 2021/2116.

6.   V případě opakujících se závažných nedostatků zjištěných v hodnotících zprávách o kvalitě uvedených v čl. 68 odst. 3, čl. 69 odst. 6 a čl. 70 odst. 2 nařízení (EU) 2021/2116 Komise požádá o předložení akčního plánu v souladu s čl. 42 odst. 1 uvedeného nařízení, pokud jsou stejné nedostatky zjištěny bez jakéhokoli zlepšení již druhým rokem.

7.   Členské státy vypracovávají akční plány a podávají zprávu o pokroku dosaženém při jejich provádění pomocí příslušného vzoru poskytnutého Komisí. Tento vzor se poskytne a používá se v elektronické podobě.

1.   V případě neoprávněných plateb v důsledku nesrovnalosti nebo nepozornosti zřídí členské státy systém zajišťující zpětné získávání těchto plateb od příjemců v přiměřené lhůtě poté, co případně platební agentura či subjekt odpovědný za zpětné získávání daných plateb obdrží kontrolní zprávu nebo podobný doklad konstatující, že došlo k nesrovnalosti. Tento systém zajistí, aby byly odpovídající částky zaznamenány v okamžiku zaslání žádosti o vrácení plateb v knize dlužníků platební agentury.

2.   Členské státy zřídí systém, který zajistí včasné zahájení a sledování postupů zpětného získávání, včetně výpočtu úroků v souladu s platnými vnitrostátními právními a správními předpisy, jak je uvedeno v čl. 59 odst. 1 nařízení (EU) 2021/2116, započtení a vymáhání neoprávněně vyplacených částek. Zajistí se přijetí opatření v návaznosti na dlužnou částku v souladu s platným vnitrostátním postupem zpětného získávání a vrácené částky se bezodkladně vrátí do fondů.

3.   Oprava dlužné částky vůči fondům se provede pouze v případě, že správní nebo právní nástroj s konečnou platností stanoví, že není přítomna jakákoli nesrovnalost.

4.   Členské státy řádně odůvodní odepsání dlužné částky a rozhodnutí nepokračovat ve zpětném získání dlužné částky v souladu s platnými vnitrostátními pravidly.

1.   Roční účetní závěrka uvedená v čl. 90 odst. 1 prvním pododstavci písm. c) bodu iii) nařízení (EU) 2021/2116 zahrnuje:

2.   Roční účetní závěrka je základem pro výroční zprávu o výkonnosti, která má být předložena podle článku 134 nařízení (EU) 2021/2115.

1.   Pro účely schválení účetní závěrky podle článku 53 a 54 nařízení (EU) 2021/2116 předá každý členský stát Komisi:

Na žádost Komise poskytne členský stát úplné záznamy všech účetních údajů nezbytných pro statistické a kontrolní účely, které se týkají výdajů, pokud jde o opatření stanovená v nařízeních (EU) č. 228/2013, (EU) č. 229/2013, (EU) č. 1308/2013 a (EU) č. 1144/2014. Formu a obsah účetních informací upřesní Komise.

2.   Dokumenty uvedené v odstavci 1 jsou zaslány Komisi nejpozději do 15. února roku následujícího po konci rozpočtového roku, jehož se týkají. Dokumenty jsou předány elektronicky v souladu s formátem a za podmínek určených Komisí podle článku 25.

Tyto dokumenty jsou opatřeny povinným elektronickým podpisem ve smyslu nařízení (EU) č. 910/2014.

3.   Na základě žádosti Komise nebo na podnět členského státu lze Komisi poskytnout další informace o schválení účetní závěrky ve lhůtě stanovené Komisí, přičemž se zohlední množství práce pro poskytnutí těchto informací. Při neexistenci takových informací může Komise schválit účetní závěrku na základě informací, které má k dispozici.

4.   V náležitě odůvodněných případech může Komise přijmout žádost o pozdní předložení informací, pokud je jí ovšem tato žádost předána před lhůtou pro předložení.

1.   Podklady týkající se financovaných výdajů a účelově vázaných příjmů vybraných EZZF jsou Komisi k dispozici po dobu tří let následujících po roce, v němž Komise schválila účetní závěrku za rozpočtový rok uvedený v článku 53 nařízení (EU) 2021/2116.

2.   Podklady týkající se financovaných výdajů a účelově vázaných příjmů vybraných EZFRV jsou Komisi k dispozici po dobu nejméně tří let následujících po roce, v němž proběhla poslední platba ze strany platební agentury.

3.   V případě nesrovnalostí nebo nepozornosti jsou podklady uvedené v odstavcích 1 a 2 Komisi k dispozici po dobu nejméně tří let následujících po roce, v němž došlo k úplnému zpětnému získání částek od příjemce a jejich připsání na účet fondů.

4.   Podpůrné dokumenty týkající se výstupů odpovídajících výdajům vykázaným v rámci EZZF podle nařízení (EU) 2021/2115 a v rámci EZFRV se uchovávají pro potřebu Komise po dobu nejméně tří let, která následují po roce, v němž jsou vykázány konečné výdaje podle strategického plánu SZP podle nařízení (EU) 2021/2115.

5.   V případě schvalování souladu podle článku 55 nařízení (EU) 2021/2116 jsou podklady uvedené v odstavcích 1 a 2 tohoto článku Komisi k dispozici po dobu nejméně jednoho roku, který následuje po roce, v němž bylo řízení ukončeno, nebo pokud je rozhodnutí o souladu předmětem soudního řízení u Soudního dvora Evropské unie, po dobu nejméně jednoho roku následujícího po roce, v němž bylo uvedené soudní řízení ukončeno.

6.   Podklady uvedené v odstavcích 1 až 5 se uchovávají k dispozici Komisi v tištěné podobě a/nebo v elektronické podobě.

Členský stát se může rozhodnout uchovávat doklady výhradně v elektronické podobě, pouze pokud jeho vnitrostátní právní předpisy povolují používání elektronických dokumentů jako důkazu účtovaných transakcí ve vnitrostátních soudních řízeních.

Pokud jsou doklady uchovávány pouze v elektronické podobě, musí být dotyčný systém v souladu s oddílem 3 bodem B přílohy I nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2022/127.

1.   Rozhodnutí Komise o schválení účetní závěrky uvedené v článku 53 nařízení (EU) 2021/2116 stanoví výši výdajů uskutečněných v každém členském státě během dotyčného rozpočtového roku, které jsou uznány jako účtovatelné fondům na základě účetní závěrky uvedené v článku 32 tohoto nařízení a snížení a pozastavení plateb podle článku 39, 40 a 41 nařízení (EU) 2021/2116.

Pokud jde o EZFRV, částka stanovená rozhodnutím o schválení účetní závěrky zahrnuje prostředky, které může dotčený členský stát znovu použít jejich přerozdělením podle článku 57 nařízení (EU) 2021/2116.

2.   S ohledem na EZZF je částka, kterou lze v důsledku rozhodnutí o schválení účetní závěrky od každého členského státu získat zpět či mu má být uhrazena, stanovena pomocí odečtení měsíčních plateb za daný rozpočtový rok od výdajů uznaných ve stejném roce v souladu s odstavcem 1. Komise tuto částku odečte od měsíční platby týkající se výdajů uskutečněných za druhý měsíc následující po měsíci, v němž bylo přijato rozhodnutí o schválení účetní závěrky, nebo ji k ní přičte.

S ohledem na EZFRV je částka, kterou lze v důsledku rozhodnutí o schválení účetní závěrky od každého členského státu získat zpět či mu má být uhrazena, stanovena pomocí odečtení průběžných plateb za daný rozpočtový rok od výdajů uznaných za stejný rok v souladu s odstavcem 1.

Komise tuto částku odečte od první platby, za niž členský stát předkládá prohlášení o výdajích poté, co bylo přijato rozhodnutí podle článku 53 nařízení (EU) 2021/2116, nebo ji k ní přičte.

3.   Komise sdělí dotčenému členskému státu výsledky svého ověření poskytnutých informací spolu s případnými návrhy na změny nejpozději do 30. dubna následujícího po konci finančního roku.

4.   Pokud Komise nemůže schválit účetní závěrku členského státu do 31. května následujícího roku z důvodů, které lze přičíst dotčenému členskému státu, uvědomí tento členský stát o dodatečném šetření, které navrhuje provést podle článku 49 nařízení (EU) 2021/2116.

5.   Odstavce 1 až 4 se použijí obdobně na účelově vázané příjmy podle článku 45 nařízení (EU) 2021/2116.

1.   Při určování, o jaké částky se má snížit financování Unií, je-li zjištěno, že výdaje nemají odpovídající výstup, jak je uvedeno ve výroční zprávě o výkonnosti uvedené v čl. 54 odst. 1 nařízení (EU) 2021/2116 a v článku 134 nařízení (EU) 2021/2115, použije Komise svá vlastní zjištění a zjištění certifikačního subjektu a zohlední informace poskytnuté členskými státy, pokud jsou tyto informace poskytnuty ve lhůtách stanovených Komisí v rámci výročního schvalování výkonnosti prováděného v souladu s článkem 54 nařízení (EU) 2021/2116 a v souladu s tímto článkem.

2.   Pokud se Komise na základě dokumentů k výročnímu schvalování předložených členským státem a při nepředložení dostatečného odůvodnění domnívá, že výdaje nemají odpovídající výstup, sdělí svá zjištění dotčenému členskému státu a uvede zjištěný rozdíl. Sdělení odkazuje na tento článek.

Členský stát zašle svou odpověď ve lhůtě stanovené ve sdělení, která nesmí být kratší než třicet kalendářních dnů od obdržení sdělení. Ve své odpovědi má členský stát zejména možnost:

Sdělení uvedené v prvním a druhém pododstavci lze zaslat elektronicky.

3.   Komise po posouzení odůvodnění předloženého členskými státy v souladu s odstavcem 2 tohoto článku přijme v případě potřeby rozhodnutí podle článku 54 nařízení (EU) 2021/2116 s cílem snížit financování Unií o výdaje, které nemají za daný rozpočtový rok odpovídající výstup.

4.   S ohledem na EZZF jsou snížení financování Unií prováděny Komisí z měsíčních plateb souvisejících s výdaji ve druhém měsíci následujícím po rozhodnutí podle článku 54 nařízení (EU) 2021/2116.

5.   Pokud jde o EZFRV, provádí Komise snížení financování Unií od platby, za niž členský stát předložil prohlášení o výdajích poté, co bylo přijato rozhodnutí podle článku 54 nařízení (EU) 2021/2116.

6.   Odstavce 1 až 5 se použijí obdobně na účelově vázané příjmy uvedené v článku 45 nařízení (EU) 2021/2116.

1.   Za účelem stanovení částek, které mají být vyloučeny z financování Unií v případě zjištění, že výdaje nebyly uskutečněny v souladu s předpisy Unie, využije Komise svých vlastních zjištění a zohlední informace poskytnuté členskými státy, pokud byly tyto informace poskytnuty ve lhůtách stanovených Komisí v rámci schvalování souladu provedeného v souladu s článkem 55 nařízení (EU) 2021/2116 a s tímto článkem. V případě intervencí v rámci integrovaného administrativního a kontrolního systému uvedeného v článku 65 uvedeného nařízení Komise rovněž zohlední hodnotící zprávy o kvalitě systému evidence zemědělské půdy, geoprostorové žádosti o podporu a systému sledování plochy.

2.   Pokud se Komise v důsledku šetření domnívá, že výdaje nebyly uskutečněny v souladu s předpisy Unie, sdělí svá zjištění dotčenému členskému státu, upřesní nápravná opatření nezbytná k zajištění budoucího souladu s těmito předpisy a uvede předběžnou výši finanční opravy, kterou považuje v této fázi postupu za odpovídající svým zjištěním. Součástí uvedeného sdělení bude rovněž návrh na uskutečnění dvoustranného jednání do pěti měsíců od uplynutí lhůty pro odpověď členského státu. Sdělení bude odkazovat na tento článek.

Členský stát odpoví do dvou měsíců od přijetí sdělení. Ve své odpovědi má členský stát zejména možnost:

V odůvodněných případech může Komise na základě odůvodněné žádosti členského státu schválit prodloužení dvouměsíční lhůty až o dva měsíce. Důvodem může být posouzení výpočtu členského státu certifikačním subjektem. Žádost se Komisi předá před uplynutím této lhůty.

Pokud se členský stát domnívá, že není nutné, aby došlo ke dvoustrannému jednání, uvědomí o tom Komisi ve své odpovědi na sdělení.

3.   Při dvoustranném jednání se obě strany snaží o nalezení dohody, pokud jde o opatření, která je nezbytné přijmout, jakož i o hodnocení závažnosti protiprávního jednání a finanční škody vzniklé rozpočtu Unie.

Komise do 30 pracovních dnů po dvoustranném jednání vypracuje zápis a zašle jej členskému státu. Členský stát může Komisi své připomínky zaslat do 15 pracovních dní po obdržení tohoto zápisu.

Do šesti měsíců od zaslání zápisu z dvoustranného jednání Komise formálně sdělí členskému státu své závěry na základě informací, které získala v rámci schvalování souladu. Toto sdělení obsahuje hodnocení výdajů, které mají být vyloučeny z financování Unií podle článku 55 nařízení (EU) 2021/2116 a článků 14 a 15 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2022/127. Sdělení obsahuje odkaz na čl. 43 odst. 1 tohoto nařízení.

Pokud členský stát oznámí Komisi, že dvoustranné jednání není třeba uskutečnit, šestiměsíční lhůta začíná běžet od data přijetí tohoto oznámení Komisí.

4.   Pokud členský stát využil smírčího řízení podle článku 43, Komise sdělí své závěry členskému státu nejpozději do šesti měsíců poté, co:

5.   Komise musí mít k dispozici všechny informace, jež jsou důležité v této konkrétní fázi postupu, aby odstavce 3 a 4 mohla použít v rámci příslušných lhůt. Pokud se Komise domnívá, že nemá dostatek informací, může kdykoli během lhůt stanovených v uvedených odstavcích:

Lhůty uvedené v odstavcích 3 a 4 začínají v tomto případě běžet opět buď ode dne, kdy Komise obdrží požadované dodatečné informace, nebo od posledního dne dodatečného auditu.

Pokud lhůty uvedené v odstavcích 2, 3 a 4 a v tomto odstavci zcela nebo částečně zahrnují měsíc srpen, běh těchto lhůt bude během tohoto měsíce pozastaven.

6.   Při hodnocení výdajů, které mají být vyloučeny z financování Unií, lze informace sdělené členským státem po formálním sdělení Komise podle odst. 3 třetího pododstavce zohlednit pouze:

7.   Poté, co Komise členským státům sdělila své závěry v souladu s odstavcem 3 nebo 4 tohoto článku, přijme případně jedno nebo více rozhodnutí podle článku 55 nařízení (EU) 2021/2116 s cílem vyloučit z financování Unií výdaje, které nejsou v souladu s předpisy Unie. Komise může opakovaně přistoupit ke schvalování souladu, dokud členský stát skutečně neprovede nápravná opatření.

8.   S ohledem na EZZF jsou odpočty z financování Unií prováděny Komisí z měsíčních plateb souvisejících s výdaji ve druhém měsíci následujícím po rozhodnutí podle článku 55 nařízení (EU) 2021/2116.

Pokud jde o EZFRV, provádí Komise odpočty z financování Unií od platby, za niž členský stát předložil prohlášení o výdajích poté, co bylo přijato rozhodnutí podle článku 55 nařízení (EU) 2021/2116.

Na žádost členského státu a po konzultaci s Výborem zemědělských fondů však může Komise přijmout prováděcí rozhodnutí, kterým se stanoví jiná lhůta pro provedení odpočtů nebo povoluje jejich náhrada prostřednictvím maximálně tří splátek, pokud je to odůvodněno závažností odpočtů zahrnutých do prováděcího aktu přijatého na základě článku 55 nařízení (EU) 2021/2116. Tuto žádost o splátky předloží členský stát Komisi nejpozději do pěti dnů po konzultaci rozhodnutí s Výborem zemědělských fondů podle článku 55 uvedeného nařízení.

9.   V případě členského státu, který využívá finanční pomoci podle nařízení Rady (ES) č. 332/2002 (22), nařízení Rady (EU) č. 407/2010 (23) a Smlouvy o zřízení Evropského mechanismu stability, může Komise na žádost tohoto členského státu a po konzultaci s Výborem zemědělských fondů přijmout prováděcí rozhodnutí, kterým o nejvýše 24 měsíců od data tohoto rozhodnutí odloží výkon rozhodnutí přijatých na základě článku 55 nařízení (EU) 2021/2116 po 1. květnu 2025 (dále jen „rozhodnutí o odkladu“).

Rozhodnutím o odkladu se schvaluje provedení odpočtů po uplynutí doby odkladu ve formě tří ročních splátek. V případě, že celková částka, na niž se rozhodnutí o odkladu vztahuje, představuje více než 0,02 % hrubého domácího produktu daného členského státu, může Komise schválit úhradu ve formě nejvýše pěti ročních splátek.

Na žádost daného členského státu a po konzultaci s Výborem zemědělských fondů se může Komise rozhodnout dobu odkladu podle prvního pododstavce jednou prodloužit, a to nejvýše o dvanáct měsíců.

Členský stát, kterému byl udělen odklad, zajistí, aby nedostatky, které byly důvodem pro odpočty a které přetrvávají i v době přijetí rozhodnutí o odkladu, byly odstraněny na základě akčního plánu vypracovaného po konzultaci s Komisí a obsahujícího lhůty a zřetelné ukazatele pokroku. Komise změní nebo zruší své rozhodnutí o odkladu, s ohledem na zásadu proporcionality, v těchto případech:

10.   Prováděcí rozhodnutí uvedená v odstavcích 8 a 9 se přijímají poradním postupem podle čl. 102 odst. 2 nařízení (EU) 2021/2116.

11.   V řádně odůvodněných případech, které je nezbytné dotčenému členskému státu oznámit, může Komise lhůty stanovené v odstavcích 2 až 5 prodloužit.

12.   Sdělení uvedená v tomto článku lze zaslat elektronicky.

13.   Odstavce 1 až 11 se použijí obdobně na účelově vázané příjmy uvedené v článku 45 nařízení (EU) 2021/2116.

1.   Komise se může rozhodnout, že nezahájí nebo neprovede šetření v případě nedodržení postupu schvalování souladu podle článku 55 nařízení (EU) 2021/2116, pokud očekává, že případné finanční opravy za nedodržení postupu zjištěné na základě šetření uvedeného v čl. 37 odst. 2 tohoto nařízení jsou nižší než 50 000 EUR a představují méně než 2 % příslušných výdajů nebo částek, které mají být získány zpět.

2.   Pokud Komise sníží měsíční platby v souladu s čl. 39 odst. 1 a 2 nařízení (EU) 2021/2116, může rozhodnout o nezahájení nebo neprovedení šetření v případě nedodržení postupu schvalování souladu podle článku 55 uvedeného nařízení za předpokladu, že dotčený členský stát nevznese námitku proti použití tohoto odstavce v rámci řízení podle čl. 39 odst. 1 a 2 uvedeného nařízení.

1.   Smírčí orgán se skládá minimálně z pěti členů vybraných z významných osob, které mohou zaručit svou nezávislost a které jsou vysoce kvalifikované v záležitostech týkajících se financování společné zemědělské politiky, včetně rozvoje venkova, nebo v provádění finančního auditu.

Tyto osoby musí být státními příslušníky různých členských států.

2.   Předsedu, členy a náhradníky jmenuje Komise na počáteční funkční období tří let na základě konzultace s Výborem zemědělských fondů.

Funkční období lze prodloužit vždy pouze o jeden rok a musí o tom být informován Výbor zemědělských fondů. Pokud je však předseda, který má být jmenován, již členem smírčího orgánu, jeho počáteční předsednické funkční období trvá tři roky.

Jména předsedy, členů a náhradníků smírčího orgánu se zveřejňují v řadě C Úředního věstníku Evropské unie.

3.   Členové smírčího orgánu jsou odměňováni s ohledem na časovou náročnost úkolů. Náhrada nákladů se provádí v souladu s platnými předpisy pro zaměstnance Komise.

4.   Po uplynutí funkčního období zůstává předseda i členové ve svých funkcích, dokud nebudou vystřídáni novými členy nebo opětovně jmenováni.

5.   Funkční období členů, kteří nadále nesplňují podmínky nezbytné k výkonu svých úkolů ve smírčím orgánu nebo kteří z jakéhokoli důvodu nejsou na neurčitou dobu k dispozici, může být Komisí ukončeno po konzultaci s Výborem zemědělských fondů.

V takovém případě je dotčený člen nahrazen na zbývající část svého funkčního období náhradníkem a je o tom informován Výbor zemědělských fondů.

Pokud je funkční období předsedy ukončeno, je člen, který má vykonávat funkci předsedy po zbytek funkčního období, na které byl předseda jmenován, jmenován Komisí po konzultaci s Výborem zemědělských fondů.

1.   Členové smírčího orgánu vykonávají své úkoly zcela nezávisle a nevyžadují ani nepřijímají pokyny od Komise, jakékoli vlády nebo jiného subjektu.

Členové smírčího orgánu se neúčastní činnosti smírčího orgánu ani nepodepisují zprávu, pokud byli ve svých předchozích funkcích osobně zapojeni do projednávané záležitosti.

2.   Aniž je dotčen článek 287 Smlouvy, členové smírčího orgánu nesmějí sdělovat informace získané v souvislosti se svou činností ve smírčím orgánu. Tyto informace jsou důvěrné a vztahuje se na ně služební tajemství.

1.   Smírčí orgán zasedá v sídle Komise. Jeho činnost připravuje a organizuje předseda. Aniž je dotčen čl. 40 odst. 5 první pododstavec, v případě nepřítomnosti předsedy vykonává funkci předsedy nejstarší člen orgánu.

Funkci sekretariátu smírčího orgánu zajišťuje Komise.

2.   Aniž je dotčen čl. 41 odst. 1 druhý pododstavec, smírčí orgán přijímá své zprávy nadpoloviční většinou hlasů přítomných členů s tím, že usnášeníschopný je za přítomnosti tří členů.

Zprávy podepisují předseda a členové, kteří se účastnili jednání. Jsou spolupodepisovány sekretariátem.

1.   Členský stát se může obrátit na smírčí orgán ve lhůtě nejvýše 30 pracovních dnů od obdržení sdělení Komise podle čl. 37 odst. 3 třetího pododstavce s odůvodněným návrhem na zahájení smírčího řízení zaslaným sekretariátu smírčího orgánu.

2.   Podmínky předepsaného postupu jsou spolu s adresou sekretariátu sděleny členským státům prostřednictvím Výboru zemědělských fondů.

3.   Návrh na zahájení smírčího řízení je přípustný pouze tehdy, pokud částka, která má být vyloučena z financování Unií podle sdělení Komise, buď:

Kromě toho může předseda smírčího orgánu prohlásit návrh na zahájení smírčího řízení za přípustný, pokud daný členský stát v průběhu předchozích jednání uvedl a dostatečně odůvodnil, že se jedná o zásadní otázku týkající se uplatňování předpisů Unie. Takový návrh však nebude přípustný tehdy, pokud se vztahuje výhradně na záležitost právního výkladu.

4.   Smírčí orgán provádí svá šetření co nejméně formálně a co nejrychleji výhradně na základě dokladů dostupných Komisi v okamžiku sdělení formálních závěrů podle čl. 37 odst. 3 třetího pododstavce, jakož i na základě nestranného vyjádření Komise a dotčených vnitrostátních orgánů.

Pokud však členský stát považuje za nezbytné předložit ve své žádosti o zahájení smírčího řízení informace, které dosud nebyly Komisi sděleny, smírčí orgán může Komisi vyzvat, aby posoudila tyto nové informace pouze v případě, že jsou splněny podmínky stanovené v čl. 37 odst. 6. Tyto informace musí být Komisi sděleny nejpozději dva měsíce poté, co byla odeslána zpráva uvedená v čl. 39 písm. c).

5.   Nepodaří-li se smírčímu orgánu do čtyř měsíců od předložení případu sblížit postoje Komise a členského státu, považuje se smírčí řízení za neúspěšné.

6.   V takovém případě uvede zpráva podle čl. 39 písm. c) důvody, proč ke sblížení postojů nedošlo. Uvede se také, zda během řízení nebylo dosaženo částečné dohody a zda smírčí orgán vyzval Komisi, aby posoudila nové informace podle odst. 4 druhého pododstavce.

7.   Zpráva je zaslána:

8.   Pokud lhůty uvedené v odstavci 1, odst. 4 druhém pododstavci a odstavci 5 zcela nebo částečně zahrnují měsíc srpen, běh těchto lhůt bude během tohoto měsíce pozastaven.

1.   Členské státy zajistí, aby příjemci v žádostech o podporu a žádostech o platbu uváděli informace, jež jsou nezbytné pro jejich identifikaci, včetně případné identifikace skupiny podle čl. 2 odst. 11 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU (24), jíž jsou součástí k určitému datu, které stanoví členský stát. Tyto informace zahrnují alespoň:

Informace uvedené v prvním pododstavci se mohou použít při sestavování kontrolního vzorku podle čl. 60 odst. 1 druhého pododstavce nařízení (EU) 2021/2116. Tyto informace mohou být použity zejména k provádění kontrol týkajících se obcházení podle článku 62 uvedeného nařízení.

2.   Informace, jež umožní identifikovat skupinu, uvedené v odst. 1 prvním pododstavci písm. a), b) a c) členský stát zveřejní ex post v souladu s článkem 98 nařízení (EU) 2021/2116.

1.   Aby bylo možné dobrovolně využívat nástroj pro vytěžování dat uvedený v čl. 59 odst. 2 nařízení (EU) 2021/2116, jenž má Komise zpřístupnit pro kontroly podle článku 60 uvedeného nařízení, členské státy zajistí, aby:

2.   Pokud se členský stát rozhodne použít informace shromážděné podle článku 44 tohoto nařízení při sestavování kontrolního vzorku uvedeného v čl. 60 odst. 1 druhém pododstavci nařízení (EU) 2021/2116, mohou být tyto informace ověřeny prostřednictvím nástroje pro vytěžování dat.

1.   Systematická kontrola obchodní dokumentace podniků podle čl. 77 odst. 1 nařízení (EU) 2021/2116 pro každé kontrolní období uvedené v odstavci 4 tohoto článku použije na počet podniků, který nesmí být menší než polovina podniků, u nichž výše příjmů nebo výdajů nebo součtu příjmů a výdajů v rámci systému financování EZZF přesahuje 150 000 EUR za rozpočtový rok EZZF předcházející začátku dotčeného kontrolního období.

2.   Členské státy, aniž jsou dotčeny jejich závazky vymezené v čl. 77 odst. 1 nařízení (EU) 2021/2116, vyberou pro každé kontrolní období podniky, které mají být zkontrolovány na základě analýzy rizik u všech opatření, kde je to proveditelné. Členské státy sdělí Komisi analýzu rizik v rámci plánu kontrol uvedeného v čl. 80 odst. 1 uvedeného nařízení.

3.   Pokud jde o opatření, o nichž členské státy usoudí, že na ně nelze metodu analýzy rizik použít, musí být povinně kontrolovány podniky, které obdrží platby přesahující 350 000 EUR v rámci systému financování EZZF a které nebyly kontrolovány podle tohoto nařízení a hlavy IV kapitoly III nařízení (EU) 2021/2116 v průběhu některého ze dvou předcházejících kontrolních období.

4.   Kontrolní období trvá od 1. července do 30. června následujícího roku.

1.   Plán kontrol a zpráva uvedené v článku 80 nařízení (EU) 2021/2116 se vypracují v souladu se vzorovým formulářem uvedeným v příloze VI a VII tohoto nařízení.

2.   Informace, které mají být předloženy podle tohoto článku, se sdělují elektronicky.

3.   Komise podává členským státům roční zprávu o výsledcích kontroly.

1.   Tento článek se použije v případě, kdy se na něj odvolává konkrétní nařízení.

2.   Požadavek na uznání případu vyšší moci je nepřípustný, pokud jej příslušný orgán obdrží více než 30 kalendářních dnů ode dne, kdy byl hospodářský subjekt příslušným orgánem informován o zjištěném nesplnění příslušné povinnosti ve smyslu čl. 24 odst. 2 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2022/127 po uplynutí lhůty pro splnění příslušné povinnosti uvedené v čl. 24 odst. 3 uvedeného nařízení nebo po uplynutí lhůty pro předložení důkazu pro splnění příslušné povinnosti uvedené v čl. 24 odst. 4 uvedeného nařízení.

3.   Hospodářské subjekty předloží ke spokojenosti příslušného orgánu důkaz o okolnostech, které považují za případ vyšší moci, do 181 kalendářních dnů následujících po uplynutí lhůty pro plné splnění povinnosti. Může jim být udělena dodatečná lhůta v případech, pokud nemohou předložit důkazy v uvedené lhůtě, i když vynaložily veškeré úsilí.

4.   Případy vyšší moci, které členské státy uznaly, sdělí Komisi spolu s příslušnými údaji ke každému případu.

1.   Jistota může být poskytnuta:

2.   Příslušný orgán může rozhodnout o poskytnutí jistoty:

3.   Příslušný orgán může stanovit další podmínky pro přijetí jistot uvedených v odstavci 2.

1.   Prodejní hodnota kolaterálu poskytnutého podle čl. 52 odst. 2 písm. c) musí při poskytnutí jistoty činit nejméně 115 % hodnoty požadované jistoty.

2.   Příslušný orgán může přijmout jistotu uvedenou v čl. 52 odst. 2 písm. c) pouze tehdy, pokud se strana nabízející tuto jistotu písemně zaváže buď poskytnout dodatečnou jistotu, nebo nahradit původní jistotu, pokud prodejní hodnota dotyčné jistoty byla za poslední tři měsíce nižší než 105 % hodnoty požadované jistoty. Tento písemný závazek není nutný, stanoví-li tak vnitrostátní právní předpisy. Příslušný orgán pravidelně zkoumá hodnotu takové jistoty.

3.   Prodejní hodnotu jistoty uvedené v čl. 52 odst. 2 písm. c) stanoví příslušný orgán s ohledem na výdaje předpokládaného prodeje.

4.   Prodejní hodnota jistot se vypočítává podle posledního kótovaní, které je k dispozici.

5.   Strana, která poskytuje jistotu, poskytne na žádost příslušného orgánu důkaz o prodejní hodnotě.

1.   Každá forma jistoty může být nahrazena jinou.

Nahrazení však musí schválit příslušný orgán v těchto případech:

2.   Bloková jistota může být nahrazena jinou blokovou jistotou za podmínky, že nová bloková jistota kryje nejméně část původní blokové jistoty, která je určena v okamžiku nahrazení k zajištění splnění jedné nebo více dosud nesplněných smluvních povinností.

3.   Jakmile se část blokové jistoty vztahuje na určitou povinnost, musí být aktualizován zůstatek zbývající blokové jistoty.

1.   Jakmile se příslušný orgán dozví o skutečnostech, které jsou důvodem k propadnutí celé jistoty nebo její části, neprodleně vyzve dotyčnou stranu k zaplacení propadlé částky a tato platba musí být provedena ve lhůtě nejvýše 30 dnů ode dne žádosti o zaplacení.

Pokud platba nebyla provedena v předepsané lhůtě, příslušný orgán:

Příslušný orgán může neprodleně inkasovat s konečnou platností jistotu uvedenou v čl. 52 odst. 1 písm. a), aniž by nejprve vyzval dotyčnou stranu k zaplacení.

2.   Aniž je dotčen odstavec 1,

3.   Pokud jistota propadla a částka byla již připsána fondům, potom na základě výsledku rozhodnutí o opravném prostředku musí být propadlá částka včetně úroků vypočítaných sazbou podle vnitrostátních právních předpisů uhrazena zcela nebo zčásti a uhradí ji fondy, pokud není úhrada připsána orgánům nebo subjektům členských států z důvodů nepozornosti nebo závažné chyby.

1.   Členské státy uchovávají pro potřeby Komise celkový počet a celkovou výši propadlých jistot za každý rok, bez ohledu na fázi postupu podle článku 56, přičemž rozlišují mezi jistotami, které se připíší do vnitrostátního rozpočtu, a jistotami, které se připíší do rozpočtu Unie. Tyto informace se uchovávají pro všechny propadlé jistoty vyšší než 1 000 EUR a každé ustanovení Unie, které stanoví jistotu. Informace se týkají jak částek zaplacených přímo dotyčnou stranou, tak i částek krytých prodejem jistoty.

2.   Členské státy uchovávají pro potřeby Komise seznam obsahující:

1.   Informace uvedené v článku 98 nařízení (EU) 2021/2116 v souvislosti s čl. 49 odst. 3 prvním pododstavcem písm. a), b), d), f) až l) nařízení (EU) 2021/1060 se zveřejňují v otevřených strojově čitelných formátech, jako jsou formáty CSV nebo XLXS, a obsahují informace uvedené v příloze VIII tohoto nařízení, včetně kódu operace popsaného v příloze IX tohoto nařízení.

2.   Členské státy se mohou rozhodnout, že nezveřejní informace uvedené v čl. 49 odst. 3 prvním pododstavci písm. f) a g) nařízení (EU) 2021/1060, pokud jde o typy intervencí ve formě přímých plateb uvedené v článku 16 nařízení (EU) 2021/2115, typy intervencí pro rozvoj venkova uvedené v čl. 69 písm. b) a c) nařízení (EU) 2021/2115 a opatření stanovená v nařízeních (EU) č. 228/2013 a (EU) č. 229/2013.

3.   Informace musí být přístupné prostřednictvím internetového vyhledávače, který uživateli umožní vyhledávat příjemce buď podle jména, skupiny příjemců, obce, obdržených částek, nebo operace, nebo podle jejich kombinace a získat všechny odpovídající informace v rámci jednoho souboru údajů.

4.   Informace jsou poskytovány v úředním jazyce či úředních jazycích členského státu a/nebo v jednom ze tří pracovních jazyků Komise.

5.   Informace uvedené v odstavci 1 musí být vyjádřeny v eurech. Členský stát, který nepřijal euro, vyjádří částky v eurech i ve své národní měně pomocí dvou samostatných tabulek v otevřených strojově čitelných formátech.

6.   Na národní měny se použije směnný kurz stanovený v článku 12 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2022/127.

7.   Informace uvedené v čl. 98 odst. 2 nařízení (EU) 2021/2116 v souvislosti s čl. 49 odst. 3 prvním pododstavcem písm. e) nařízení (EU) 2021/1060 se zveřejní v samostatném dokumentu, jenž obsahuje přinejmenším informace uvedené v příloze IX tohoto nařízení.

1.   Pokud se částka podpory, kterou příjemce obdrží za jeden rok, rovná nebo je nižší než 1 250 EUR, označí se tento příjemce kódem. O formě tohoto kódu rozhodnou členské státy.

2.   Pokud by informace o příjemcích uvedené v odstavci 1 vzhledem k omezenému počtu příjemců sídlících nebo registrovaných v dané obci umožnily identifikaci jednotlivého příjemce, který je fyzickou osobou, zveřejní dotčené členské státy jako informace pro účely čl. 49 odst. 3 prvního pododstavce písm. l) nařízení (EU) 2021/1060 nejbližší větší správní subjekt, jehož je dotčená obec součástí.

1.   Komise zřídí a udržuje webové stránky Unie pod svou centrální internetovou adresou, včetně odkazů na webové stránky členských států podle čl. 98 odst. 4 nařízení (EU) 2021/2116. Komise poskytuje aktualizované internetové odkazy podle informací zaslaných členskými státy.

2.   Členské státy Komisi zasílají internetové adresy svých webových stránek, jakmile byly zřízeny, a zasílají také jakékoliv následující změny mající vliv na přístupnost jejich webových stránek z webových stránek Unie.

3.   Členské státy jmenují orgány příslušné pro zřízení a údržbu webových stránek. Informují Komisi o názvu a podrobné adrese tohoto orgánu.

1.   Členské státy poskytují ke stejnému datu, k jakému jsou roční účetní závěrky předkládány Komisi, údaje o platbách z vnitrostátních zdrojů pro všechny výdaje související s fondy, jak je uvedeno v čl. 32 odst. 1 písm. b) a c).

2.   Údaje požadované podle odstavce 1 se poskytují ve stejné struktuře jako údaje poskytované podle čl. 32 odst. 1 písm. b) a c). Tyto příslušné informace se poskytují pomocí vzoru, který Komise zpřístupní členským státům prostřednictvím informačních systémů.