(EU) 2022/1628Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/1628 ze dne 20. září 2022 o poskytnutí mimořádné makrofinanční pomoci Ukrajině, navýšení společného rezervního fondu o záruky ze strany členských států a zvláštní rezervy na některé finanční závazky týkající se Ukrajiny, na které se poskytuje záruka podle rozhodnutí č. 466/2014/EU, a o změně rozhodnutí (EU) 2022/1201

Publikováno: Úř. věst. L 245, 22.9.2022, s. 1-13 Druh předpisu: Rozhodnutí
Přijato: 22. září 2022 Autor předpisu: Evropský parlament; Rada Evropské unie
Platnost od: 23. září 2022 Nabývá účinnosti: 23. září 2022
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:
Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



22.9.2022   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 245/1


ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2022/1628

ze dne 20. září 2022

o poskytnutí mimořádné makrofinanční pomoci Ukrajině, navýšení společného rezervního fondu o záruky ze strany členských států a zvláštní rezervy na některé finanční závazky týkající se Ukrajiny, na které se poskytuje záruka podle rozhodnutí č. 466/2014/EU, a o změně rozhodnutí (EU) 2022/1201

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 212 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po předložení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

v souladu s řádným legislativním postupem (1),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Dohoda o přidružení mezi Unií a Ukrajinou (2), včetně prohloubené a komplexní zóny volného obchodu, vstoupila v platnost dne 1. září 2017.

(2)

Ukrajina zahájila na jaře 2014 ambiciózní program reforem, jejichž cílem je stabilizovat ekonomiku a zlepšit životní podmínky obyvatel. Mezi hlavními prioritami programu jsou boj proti korupci, jakož i ústavní, volební a soudní reformy. Provádění uvedených reforem bylo podpořeno po sobě jdoucími programy makrofinanční pomoci, v jejichž rámci Ukrajina obdržela pomoc ve formě úvěrů v celkové výši 6,6 miliardy EUR. Mimořádná makrofinanční pomoc, která byla poskytnuta v souvislosti s rostoucím napětím na hranicích s Ruskem podle rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/313 (3), poskytla Ukrajině úvěry ve výši 1,2 miliardy EUR a byla vyplacena ve dvou splátkách ve výši 600 milionů EUR v březnu a květnu 2022. Mimořádná makrofinanční pomoc Unie ve výši až 1 miliardy EUR podle rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/1201 (4) poskytla rychlou a naléhavou podporu ukrajinskému rozpočtu a byla v plné výši vyplacena ve dvou tranších ve dnech 1. a 2. srpna 2022. Tato pomoc přestavovala první fázi plánované úplné mimořádné makrofinanční pomoci Unie Ukrajině ve výši až 9 miliard EUR, kterou Komise oznámila ve svém sdělení ze dne 18. května 2022 nazvaném „Pomoc Ukrajině a její obnova“ a Evropská rada schválila ve dnech 23.–24. června 2022. Toto rozhodnutí představuje druhou fázi provádění uvedené mimořádné makrofinanční pomoci Unie. Vytváří základ pro poskytnutí Ukrajině dalších až 5 miliard EUR makrofinanční pomoci ve formě úvěrů za vysoce zvýhodněných podmínek. Po tomto rozhodnutí by mělo rychle následovat přijetí dalšího rozhodnutí, jímž bude provedena třetí fáze plánované úplné mimořádné makrofinanční pomoci Unie ve výši dalších až 3 miliard EUR, jakmile bude stanovena podoba této pomoci.

(3)

Nevyprovokovaná a neodůvodněná útočná válka Ruska vůči Ukrajině, která byla zahájena 24. února 2022, způsobila Ukrajině ztrátu přístupu na trh a drastický pokles veřejných příjmů, zatímco veřejné výdaje na řešení humanitární situace a zachování kontinuity státních služeb výrazně vzrostly. V této velmi nejisté a nestabilní situaci ukazují nejlepší odhady Mezinárodního měnového fondu (MMF), které se týkají potřeb Ukrajiny v oblasti financování, na mimořádný schodek financování ve výši přibližně 39 miliard USD v roce 2022, z čehož by zhruba polovina mohla být pokryta, pokud by dosud přislíbená mezinárodní podpora byla plně vyplacena. Rychlé poskytnutí makrofinanční pomoci Ukrajině ze strany Unie podle tohoto rozhodnutí je za současných mimořádných okolností považováno za vhodnou krátkodobou reakci na značná rizika pro makrofinanční stabilitu Ukrajiny. Další částka mimořádné makrofinanční pomoci Unie ve výši až 5 miliard EUR podle tohoto rozhodnutí má podpořit makrofinanční stabilizaci Ukrajiny, posílit okamžitou odolnost země a podpořit její schopnost dosáhnout oživení, a tím přispět k udržitelnosti veřejného dluhu Ukrajiny a její schopnosti v konečném důsledku dostát svým finančním závazkům.

(4)

Mimořádná makrofinanční pomoc Unie podle tohoto rozhodnutí výrazně přispěje k uspokojení potřeb Ukrajiny v oblasti financování odhadovaných MMF a dalšími mezinárodními finančními institucemi, s přihlédnutím k její schopnosti se financovat z vlastních zdrojů. Při stanovení výše mimořádné makrofinanční pomoci Unie jsou rovněž zohledněny očekávané finanční příspěvky od bilaterálních a multilaterálních dárců, nutnost zajistit spravedlivé rozložení zátěže mezi Unii a ostatní dárce, jakož i dosavadní použití jiných unijních nástrojů vnějšího financování na Ukrajině a přidaná hodnota celkového zapojení Unie. Měl by být zohledněn závazek ukrajinských orgánů k úzké spolupráci s MMF při navrhování a provádění krátkodobých mimořádných opatření a jejich záměr spolupracovat s MMF na vhodném hospodářském programu, pokud to podmínky dovolí. O tento program bylo formálně požádáno v srpnu 2022. Cílem mimořádné makrofinanční pomoci Unie by mělo být zachování makrofinanční stability a odolnosti za válečných okolností. Komise by měla zajistit, aby mimořádná makrofinanční pomoc Unie byla po právní i obsahové stránce v souladu s hlavními zásadami a cíli opatření, která byla přijata v rámci jednotlivých oblastí vnější činnosti, a dalšími relevantními politikami Unie.

(5)

Mimořádná makrofinanční pomoc Unie by měla podporovat vnější politiku Unie vůči Ukrajině. Komise a Evropská služba pro vnější činnost by v průběhu poskytování makrofinanční pomoci měly úzce spolupracovat v zájmu koordinace vnější politiky Unie a zajištění její ucelenosti.

(6)

Poskytnutí mimořádné makrofinanční pomoci Unie by mělo být podmíněno tím, že Ukrajina bude respektovat účinné demokratické mechanismy, včetně parlamentního systému založeného na pluralitě politických stran, a zásady právního státu a že zaručí dodržování lidských práv. Přetrvávající válka, a zejména stávající stanné právo by neměly do těchto zásad zasahovat, a to navzdory koncentraci moci v exekutivě.

(7)

S cílem zajistit účinnou ochranu finančních zájmů Unie souvisejících s mimořádnou makrofinanční pomocí Unie by Ukrajina měla přijmout vhodná opatření v oblasti prevence a potírání podvodů, korupce a jakýchkoli jiných nesrovnalostí souvisejících s touto pomocí. Kromě toho by ve smlouvě o úvěru mělo být stanoveno, že Komise bude provádět kontroly, Účetní dvůr bude provádět audity a Úřad evropského veřejného žalobce bude vykonávat své pravomoci v souladu s články 129 a 220 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (5) (dále jen „finanční nařízení“).

(8)

Na mimořádnou makrofinanční pomoc Unie by se měly vztahovat přísné požadavky na podávání zpráv a politické podmínky, jež budou stanoveny v memorandu o porozumění. Tyto přísné požadavky na podávání zpráv by měly za současných válečných okolností zajistit, aby byly finanční prostředky využívány účinným, transparentním a odpovědným způsobem. Politické podmínky by měly mít za cíl posílit okamžitou odolnost Ukrajiny a její dlouhodobější udržitelnost dluhu, a tím snížit rizika spojená se splácením jejích nesplacených a budoucích finančních závazků.

(9)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto rozhodnutí by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (6).

(10)

Úvěry poskytnuté podle tohoto rozhodnutí a podle rozhodnutí (EU) 2022/1201 by měly mít společnou průměrnou dobu splatnosti nejvýše 25 let.

(11)

Vzhledem k tomu, že úvěry podle tohoto rozhodnutí a podle rozhodnutí (EU) 2022/1201 obnášejí rizika pro rozpočet Unie a měly by mít společnou průměrnou dobu splatnosti nejvýše 25 let, na celkovou částku makrofinanční pomoci Unie Ukrajině podle tohoto rozhodnutí a rozhodnutí (EU) 2022/1201 ve výši 6 miliard EUR by se měla vztahovat společná metodika pro řízení finančních a rozpočtových důsledků. Měla by být zejména stanovena stejná úroveň rozpočtového krytí jako odpovídající ochrana proti možnosti potenciálního nesplácení některých nebo všech úvěrů ze strany Ukrajiny ve stanovených termínech. Rezervy poskytnuté z rozpočtu Unie v souvislosti se dvěma soubory úvěrů v rámci mimořádné makrofinanční pomoci Unie by měly být spravovány jako ucelený soubor rezerv. Tím se zvýší odolnost a pružnost rozpočtu Unie v reakci na případné nesplácení. Rozhodnutí (EU) 2022/1201 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(12)

Mimořádná makrofinanční pomoc podle tohoto rozhodnutí a podle rozhodnutí (EU) 2022/1201 představuje finanční závazek Unie v rámci celkového objemu záruky pro vnější činnost podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/947 (7). Na úvěry poskytnuté Ukrajině v rámci mimořádné makrofinanční pomoci Unie v celkové výši až 6 miliard EUR by se měly vztahovat splacené rezervy ve výši 9 % dostupné pro úvěry makrofinanční pomoci v rámci záruky pro vnější činnost. Výše rezervy by měla být financována z finančního krytí plánovaného pro makrofinanční pomoc podle nařízení (EU) 2021/947 pro celkovou částku 540 milionů EUR. Tato částka by měla být přidělena na závazky a vyplacena do společného rezervního fondu v rámci víceletého finančního rámce na období 2021–2027 stanoveného nařízením Rady (EU, Euratom) 2020/2093 (8).

(13)

V souladu s čl. 210 odst. 3 finančního nařízení se podmíněné závazky vyplývající z rozpočtových záruk nebo finanční pomoci a hrazené z rozpočtu Unie musí považovat za udržitelné, pokud je jejich předpokládaný víceletý vývoj slučitelný s mezemi stanovenými v nařízení (EU, Euratom) 2020/2093 a se stropem ročních prostředků na platby stanoveným v čl. 3 odst. 1 rozhodnutí Rady (EU, Euratom) 2020/2053 (9). Aby mohla Unie poskytnout Ukrajině významnou podporu prostřednictvím mimořádné makrofinanční pomoci Unie v nebývalých částkách finančně bezpečným způsobem a zároveň zachovat vysoké úvěrové hodnocení Unie, a tudíž i její schopnost poskytovat účinné financování v rámci svých vnitřních i vnějších politik, je nezbytné náležitě chránit rozpočet Unie před naplněním těchto podmíněných závazků a zajistit jejich finanční udržitelnost ve smyslu čl. 210 odst. 3 finančního nařízení.

(14)

V souladu se zásadou řádného finančního řízení by měl být společný rezervní fond navýšen o prostředky úměrné rizikům vyplývajícím z podmíněných závazků, které jsou spojeny s touto nebývale rozsáhlou mimořádnou makrofinanční pomocí Unie jedinému příjemci. Bez takového posílení by rozpočet Unie nebyl schopen z finančního hlediska bezpečně poskytnout nebývale rozsáhlou pomoc, kterou si vyžadují ukrajinské potřeby v souvislosti s válkou. Na ochranu rozpočtu Unie by se na mimořádné úvěry Unie v rámci mimořádné makrofinanční pomoci Ukrajině ve výši až 6 miliard EUR mělo vztahovat krytí na úrovni 70 % prostřednictvím splacených rezerv (ve výši 9 %), které lze doplnit zárukami ze strany členských států, aby bylo zajištěno rozpočtové krytí ztrát až ve výši dalších 61 % hodnoty úvěrů.

(15)

Zdroje podle nařízení (EU, Euratom) 2020/2093 jsou vzhledem k celkovým výdajovým prioritám Unie pod vysokým tlakem. Je proto vhodné hledat alternativní řešení pro dodatečné zdroje, které by neovlivnilo běžné výdaje předpokládané ve finančním plánování víceletého finančního rámce na období 2021–2027.

(16)

Dobrovolné příspěvky členských států ve formě záruk byly shledány vhodným nástrojem k zajištění ochrany nad rámec počáteční splacené rezervy. Záruky členských států by měly být poskytnuty dobrovolně a měly by představovat odpovídající pojistku na podporu rozpočtu Unie poté, co byly nebo v blízkém budoucnu budou vyčerpány rezervy ve společném rezervním fondu s ohledem na finanční závazky podle tohoto rozhodnutí a podle rozhodnutí (EU) 2022/1201. Příspěvky v rámci těchto záruk by měly být zahrnuty do částky schváleného finančního závazku, odchylně od čl. 211 odst. 1 prvního pododstavce finančního nařízení. Tyto částky by měly být zohledněny při výpočtu tvorby rezerv vyplývající z míry tvorby rezerv uvedené v čl. 211 odst. 1 finančního nařízení, odchylně od čl. 211 odst. 4 druhého pododstavce finančního nařízení.

(17)

Záruky poskytnuté členskými státy by měly pokrýt úvěr poskytnutý v rámci mimořádné makrofinanční pomoci podle tohoto rozhodnutí a podle rozhodnutí (EU) 2022/1201 (dále jen „zahrnutá makrofinanční pomoc“). Tyto záruky by měly být neodvolatelné, bezpodmínečné a splatné na požádání. Tyto záruky by měly zajistit schopnost Unie splácet finanční prostředky vypůjčené na kapitálových trzích nebo od finančních institucí. Čerpání záruk by mělo být vyžadováno, pouze pokud jsou splněny přísné podmínky týkající se přiměřenosti dostupných rezerv a v případě, že Unie od Ukrajiny včas neobdrží splátku úvěrů mimořádné makrofinanční pomoci poskytnutých v rámci zahrnuté makrofinanční pomoci, aby byly splněny finanční závazky Unie plynoucí z dluhopisů nebo v případě, že došlo ke změně splátkového kalendáře úvěrů poskytnutých v rámci zahrnuté makrofinanční pomoci. Je třeba čerpat záruky poskytnuté členskými státy na částku odpovídající částce vyplývající ze ztrát z finanční pomoci Ukrajině v rámci zahrnuté makrofinanční pomoci a doplnit společný rezervní fond na požadovanou úroveň splacených rezerv. Čerpání záruk členských států by měla proběhnout až poté, co byla nebo v blízkém budoucnu bude vyčerpána částka počátečních rezerv vyčleněných s ohledem na mimořádnou makrofinanční pomoc v rámci zahrnuté makrofinanční pomoci. Částky získané zpět v rámci smluv o úvěru v souvislosti s mimořádnou makrofinanční pomocí Ukrajině v rámci zahrnuté makrofinanční pomoci by měly být odchylně od čl. 211 odst. 4 písm. c) finančního nařízení vráceny členským státům, které vyhověly výzvě k čerpání záruky.

(18)

V případě, že platba finančních závazků Unie vyplývajících z dluhopisů na mimořádnou makrofinanční pomoc Ukrajině v rámci zahrnuté makrofinanční pomoci byla dočasně splněna z rezerv vyčleněných ve společném rezervním fondu na krytí jiných finančních závazků Unie, by se čerpání záruk poskytnutých členskými státy mohlo použít k doplnění rezerv na tyto finanční závazky.

(19)

Vzhledem k mimořádné povaze makrofinanční pomoci, která je kryta zárukami, je vhodné spravovat rezervy držené s ohledem na finanční závazky vyplývající z makrofinanční pomoci v rámci zahrnuté makrofinanční pomoci a pro případné výplaty úvěrů, na které se poskytuje záruka podle rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 466/2014/EU (10), po 15. červenci 2022 odděleně od ostatních finančních závazků podle záruky na vnější činnost a Záručního fondu pro vnější vztahy. Je proto vhodné, aby byly rezervy vyčleněné ve společném rezervním fondu použity výlučně pro účely finančních závazků z mimořádné makrofinanční pomoci v rámci zahrnuté makrofinanční pomoci, místo toho, aby bylo uplatněno obecné pravidlo stanovené v čl. 31 odst. 6 nařízení (EU) 2021/947. Rovněž je vhodné použít rezervy vyčleněné ve společném rezervním fondu na úvěry zaručené rozhodnutím č. 466/2014/EU vyplacené po 15. červenci 2022 výlučně na finanční závazky z těchto úvěrů a použít na tvorbu rezerv pravidla finančního nařízení namísto toho, aby bylo uplatněno obecné pravidlo stanovené v čl. 31 odst. 8 nařízení (EU) 2021/947. Po tomto kroku by mělo odchylně od článku 213 finančního nařízení následovat vyloučení rezervy vyčleněné na tuto mimořádnou makrofinanční pomoc podle tohoto rozhodnutí z uplatňování efektivní míry tvorby rezerv.

(20)

Relativní podíl příspěvků každého členského státu (dále jen „klíč pro příspěvky“) na celkové zaručené částce by měl odpovídat relativním podílům členských států na celkovém hrubém národním důchodu Unie. Výzvy k čerpání záruk by měly být prováděny v poměrné výši podle uvedeného klíče pro příspěvky.

(21)

Je důležité, aby členské státy co nejrychleji dokončily své vnitrostátní postupy pro vstup těchto záruk v platnost. Vzhledem k naléhavosti situace by doba potřebná pro dokončení těchto postupů neměla opožďovat výplatu naléhavě potřebné makrofinanční pomoci Ukrajině podle tohoto rozhodnutí. Po vstupu tohoto rozhodnutí v platnost, přijetí memoranda o porozumění a podpisu smlouvy o úvěru budou urychleně sjednány úvěry makrofinanční pomoci podle tohoto rozhodnutí.

(22)

Vzhledem k obtížné situaci způsobené ruskou útočnou válkou a v zájmu podpořit Ukrajinu na cestě k dlouhodobé stabilitě je vhodné odchýlit se od čl. 220 odst. 5 písm. e) finančního nařízení a povolit, aby Unie měla možnost pokrýt úrokové náklady týkající se úvěrů podle tohoto rozhodnutí a odpustit správní náklady, jež by jinak Ukrajina hradila. Subvence úrokových sazeb by měla být poskytnuta jako nástroj považovaný za vhodný k zajištění účinnosti podpory ve smyslu čl. 220 odst. 1 finančního nařízení a měla by být hrazena z rozpočtu Unie alespoň během víceletého finančního rámce na období 2021-2027. V průběhu období 2021-2027 by subvence úrokových sazeb měla být hrazena z finančního krytí uvedeného v čl. 6 odst. 2 písm. a) první odrážce nařízení (EU) 2021/947.

(23)

Mělo by být možné, aby Ukrajina mohla každoročně do konce března požádat o subvenci úrokových sazeb a odpuštění správních nákladů. Aby byla umožněna flexibilita při splácení jistiny, mělo by být odchylně od čl. 220 odst. 2 finančního nařízení rovněž možné refinancovat související výpůjčky sjednané jménem Unie.

(24)

V reakci na naléhavé potřeby Ukrajiny v oblasti financování Komise v červenci 2022 schválila přidělení a výplatu další částky ve výši 1,59 miliardy EUR ve formě úvěrů Evropské investiční banky poskytnutých Ukrajině, na které se poskytuje záruka podle vnějšího zápůjčního mandátu na období 2014–2020 (ELM). Protože se však jedná o úvěry poskytnuté ukrajinskému státu nebo za které tento stát ručí, představují pro rozpočet Unie stejnou úroveň rizika jako úvěry v rámci makrofinanční pomoci. Rozpočet Unie by měl následně použít stejný přístup předběžné opatrnosti na tyto expozice, jako tak činí v případě úvěrů makrofinanční pomoci v rámci zahrnuté makrofinanční pomoci. Toto rozhodnutí proto uplatňuje míru tvorby rezerv na úrovni 70 % na přidělené úvěry v rámci ELM ve výši 1,59 miliardy EUR, jakož i na případné další výplaty úvěrů v rámci ELM poskytnutých Ukrajině. Tato míra tvorby rezerv by měla být použita místo míry tvorby rezerv vyplývající z ustanovení čl. 31 odst. 8 třetí věty nařízení (EU) 2021/947. Tvorba rezerv na úrovni 70 % v případě poskytnutí úvěrů Ukrajině v rámci ELM ve výši 1,59 miliardy EUR bude financována z rozpočtu Unie.

(25)

Každých šest měsíců bude proveden pravidelný přezkum tvorby rezerv na příslušné úvěry makrofinanční pomoci a úvěry v rámci ELM, počínaje 30. červnem 2023 nebo dříve, bude-li to vhodné. Tento přezkum bude zejména posuzovat, zda se situace na Ukrajině vyvíjí způsobem, který by mohl opodstatnit zvýšení nebo snížení míry tvorby rezerv. Komise může opětovně přehodnotit míru tvorby rezerv na bázi ad hoc, zejména v případě, že je to odůvodněno obzvláště důležitou událostí. S cílem zajistit, aby míra tvorby rezerv i nadále odpovídala finančním rizikům, by na Komisi měla být přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o případné zvýšení nebo snížení míry tvorby rezerv. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (11). Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(26)

Jelikož cíle tohoto rozhodnutí, totiž poskytnutí mimořádné makrofinanční pomoci Unie Ukrajině s cílem podpořit zejména její hospodářskou odolnost a stabilitu, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jej z důvodu rozsahu a účinků může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto rozhodnutí rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

(27)

Vzhledem k naléhavosti dané výjimečnými okolnostmi způsobenými nevyprovokovanou a neodůvodněnou útočnou válkou Ruska je vhodné stanovit výjimku ze lhůty osmi týdnů uvedené v článku 4 Protokolu č. 1 o úloze vnitrostátních parlamentů v Evropské unii, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii, Smlouvě o fungování Evropské unie a Smlouvě o založení Evropského společenství pro atomovou energii.

(28)

S ohledem na situaci na Ukrajině by toto rozhodnutí mělo vstoupit v platnost co nejdříve, a to prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie,

PŘIJALY TOTO ROZHODNUTÍ:

KAPITOLA I

MIMOŘÁDNÁ MAKROFINANČNÍ POMOC UNIE

Článek 1

Poskytnutí mimořádné makrofinanční pomoci Unie Ukrajině

1.   Unie poskytne Ukrajině mimořádnou makrofinanční pomoc v maximální výši 5 000 000 000 EUR (dále jen „mimořádná makrofinanční pomoc Unie“) s cílem podpořit makrofinanční stabilitu Ukrajiny. Mimořádná makrofinanční pomoc Unie se Ukrajině poskytne ve formě úvěrů. Pomoc přispěje k pokrytí finančního deficitu Ukrajiny zjištěného ve spolupráci s mezinárodními finančními institucemi.

2.   Za účelem financování mimořádné makrofinanční pomoci Unie je Komise zmocněna vypůjčit si jménem Unie nezbytné finanční prostředky na kapitálových trzích nebo od finančních institucí a dále je půjčit Ukrajině. Úvěry poskytnuté podle odstavce 1 tohoto článku a podle rozhodnutí (EU) 2022/1201 musí mít společnou průměrnou dobu splatnosti nejvýše 25 let.

3.   Mimořádná makrofinanční pomoc Unie je dostupná od prvního dne po vstupu memoranda o porozumění uvedeného v čl. 3 odst. 1 v platnost po dobu dostupnosti, která je v něm stanovena, a to i v případě, že dosud nebyly poskytnuty záruky stanovené v kapitole II oddíle 1 tohoto rozhodnutí.

4.   Pokud se během období vyplácení mimořádné makrofinanční pomoci Unie potřeby Ukrajiny v oblasti financování oproti původním předpokladům podstatně sníží, Komise výši poskytované pomoci sníží nebo její poskytování pozastaví či zruší.

Článek 2

Podmínky makrofinanční pomoci Unie

1.   Poskytnutí mimořádné makrofinanční pomoci Unie je podmíněno tím, že Ukrajina bude respektovat účinné demokratické mechanismy, včetně parlamentního systému založeného na pluralitě politických stran, a zásady právního státu a že zaručí dodržování lidských práv.

2.   Komise sleduje plnění podmínky stanovené v odstavci 1 po celou dobu poskytování mimořádné makrofinanční pomoci Unie, zejména před vyplacením prostředků, a to i s přihlédnutím k okolnostem na Ukrajině a k důsledkům tamního uplatňování stanného práva.

3.   Odstavce 1 a 2 tohoto článku se použijí v souladu s rozhodnutím Rady 2010/427/EU (12).

Článek 3

Memorandum o porozumění

1.   Komise se s Ukrajinou dohodne na politických podmínkách, s nimiž má být mimořádná makrofinanční pomoc Unie spojena. Politické podmínky se přijímají přezkumným postupem podle čl. 15 odst. 2. Tyto politické podmínky se stanoví v memorandu o porozumění.

2.   Požadavky na podávání zpráv, které byly přijaty podle rozhodnutí (EU) 2022/1201, se začlení do memoranda o porozumění a zajistí zejména účinnost, transparentnost a zodpovědnost využití mimořádné makrofinanční pomoci Unie.

3.   Podrobné finanční podmínky mimořádné makrofinanční pomoci Unie se stanoví ve smlouvě o úvěru, která má být uzavřena mezi Komisí a Ukrajinou.

4.   Komise pravidelně ověřuje plnění požadavků na podávání zpráv a pokrok při plnění politických podmínek stanovených v memorandu o porozumění. O výsledcích tohoto ověřování informuje Komise Evropský parlament a Radu.

Článek 4

Uvolnění mimořádné makrofinanční pomoci Unie

1.   S výhradou splnění požadavků uvedených v odstavci 3 poskytne Komise mimořádnou makrofinanční pomoc Unie ve splátkách, z nichž má každá formu úvěru. Komise rozhodne o časovém rámci pro vyplacení každé splátky. Splátka může být vyplacena v jedné nebo více tranších.

2.   Uvolnění mimořádné makrofinanční pomoci Unie řídí Komise způsobem, který je v souladu s memorandem o porozumění.

3.   Komise rozhodne o uvolnění splátek po posouzení následujících požadavků:

a)

splnění podmínky stanovené v čl. 2 odst. 1;

b)

uspokojivé splnění podmínek v oblasti podávání zpráv dohodnutých v memorandu o porozumění;

c)

u druhé splátky a u dalších splátek uspokojivý pokrok směrem k provádění politických podmínek stanovených v memorandu o porozumění.

Před vyplacením maximální částky makrofinanční pomoci Unie ověří Komise splnění všech politických podmínek stanovených v memorandu o porozumění.

4.   Nejsou-li splněny požadavky stanovené v odstavci 3, Komise vyplácení mimořádné makrofinanční pomoci Unie dočasně pozastaví nebo zruší. V těchto případech Komise informuje o důvodech pozastavení či zrušení Evropský parlament a Radu.

5.   Mimořádná makrofinanční pomoc Unie je v zásadě vyplácena Ukrajinské národní bance. S výhradou ustanovení dohodnutých v memorandu o porozumění, včetně potvrzení zbývajících rozpočtových finančních potřeb, mohou být finanční prostředky Unie vyplaceny ukrajinskému ministerstvu financí jako konečnému příjemci.

Článek 5

Výpůjční a úvěrové operace

1.   Výpůjční a úvěrové operace se provádějí v souladu s článkem 220 finančního nařízení.

2.   Odchylně od čl. 220 odst. 2 finančního nařízení může Komise v případě potřeby související půjčky sjednané jménem Unie refinancovat.

Článek 6

Subvence úrokových sazeb

1.   Odchylně od čl. 220 odst. 5 písm. e) finančního nařízení může Unie nést náklady na úroky poskytnutím subvence úrokových sazeb a pokrytím správních nákladů souvisejících s půjčkami a úvěry, s výjimkou nákladů spojených s předčasným splacením úvěru, pokud jde o úvěry podle tohoto rozhodnutí.

2.   Ukrajina může Unii požádat o subvence úrokových sazeb a pokrytí správních nákladů do konce března každého roku.

3.   Finanční krytí uvedené v čl. 6 odst. 2 písm. a) první odrážce nařízení (EU) 2021/947 se použije na pokrytí nákladů na úrokové platby související s makrofinanční pomocí Unie během víceletého finančního rámce na období 2021–2027 jako subvence úrokových sazeb.

Článek 7

Informování Evropského parlamentu a Rady

Komise pravidelně informuje Evropský parlament a Radu o vývoji v oblasti mimořádné makrofinanční pomoci Unie, včetně jejího vyplácení a vývoje v oblasti operací uvedených v čl. 5 odst. 2, a předkládá těmto institucím včas příslušné dokumenty.

Článek 8

Posouzení provádění mimořádné makrofinanční pomoci Unie

Během provádění mimořádné makrofinanční pomoci Unie Komise prostřednictvím operačního hodnocení opětovně posoudí řádnost finančních opatření, správních postupů a mechanismů vnitřní a vnější kontroly Ukrajiny, které mají pro tuto pomoc význam. Toto operační hodnocení lze provést společně s operačním hodnocením stanoveným v rozhodnutí (EU) 2022/1201.

KAPITOLA II

NAVÝŠENÍ SPOLEČNÉHO REZERVNÍHO FONDU

Oddíl 1

Záruky poskytnuté členskými státy na mimořádnou makrofinanční pomoc Unie podle tohoto rozhodnutí a podle rozhodnutí (EU) 2022/1201

Článek 9

Příspěvky členských států ve formě záruk

1.   Členské státy mohou doplnit rezervy vytvořené s ohledem na makrofinanční pomoc, které jsou drženy ve společném rezervním fondu, poskytnutím záruk až do celkové výše 3 660 000 000 EUR v souvislosti s mimořádnou makrofinanční pomocí Unie Ukrajině podle článku 1 tohoto rozhodnutí a podle rozhodnutí (EU) 2022/1201 (dále jen „zahrnutá makrofinanční pomoc“).

2.   Případné příspěvky členských států se poskytují formou neodvolatelných, bezpodmínečných a na požádání splatných záruk prostřednictvím dohody o záruce uzavřené s Komisí v souladu s článkem 10.

3.   Relativní podíl příspěvku dotyčného členského státu (dále jen „klíč pro příspěvky“) na částce uvedené v odstavci 1 odpovídá relativnímu podílu tohoto členského státu na celkovém hrubém národním důchodu Unie, který vyplývá z okruhu „Obecné příjmy“ rozpočtu na rok 2022, části A („Financování ročního rozpočtu Unie, úvod“), tabulky 4 sloupce 1, jak je stanoven v souhrnném rozpočtu Unie na rozpočtový rok 2022, jenž byl přijat s konečnou platností dne 24. listopadu 2021 (13).

4.   Záruky nabývají účinku pro každý členský stát dnem vstupu v platnost dohody o záruce mezi Komisí a dotyčným členským státem podle článku 10.

Článek 10

Dohody o záruce

Komise uzavře s každým členským státem poskytujícím záruku podle článku 9 dohodu o záruce. Tato dohoda stanoví pravidla, jimiž se záruka řídí a která jsou stejná pro všechny členské státy, zejména ustanovení, která:

a)

určují povinnost členských států poskytnout na výzvu Komise čerpání záruky v souvislosti se zahrnutou makrofinanční pomocí, jakmile byly nebo v blízké budoucnosti budou vyčerpány celkové částky počáteční či následně doplněné rezervy vyčleněné ve společném rezervním fondu v souvislosti s finančním závazkem plynoucím ze zahrnuté makrofinanční pomoci;

b)

zajišťují, aby výzvy k čerpání záruk byly prováděny poměrně podle klíče pro příspěvky uvedeného v čl. 9 odst. 3;

c)

stanoví, že výzvy k čerpání záruk zajistí schopnost Unie splácet finanční prostředky vypůjčené podle čl. 1 odst. 2 na kapitálových trzích nebo od finančních institucí v případě neplacení ze strany Ukrajiny, včetně případů změny splátkového kalendáře z jakéhokoli důvodu, jakož i v případě očekávaného neplacení;

d)

zajišťují, aby výzvy k čerpání záruk mohly být použity k doplnění rezerv do společného rezervního fondu, které byly čerpány pro účely zahrnuté makrofinanční pomoci;

e)

zajišťují, aby členský stát, který nevyhověl výzvě, měl i nadále povinnost ji splnit;

f)

upravují platební podmínky.

Oddíl 2

Tvorba rezerv na zahrnutou makrofinanční pomoc a na některé finanční závazky v rámci ELM na Ukrajině

Článek 11

Rezervy na zahrnutou makrofinanční pomoc

1.   V případě zahrnuté makrofinanční pomoci se použije míra tvorby rezerv 70 % namísto obecného pravidla stanoveného v čl. 31 odst. 5 třetím pododstavci nařízení (EU) 2021/947. Úroveň tvorby rezerv placených do společného rezervního fondu by však měla být zachována na úrovni 9 % nesplaceného závazku ze zahrnuté makrofinanční pomoci, a v případě čerpání na tuto úroveň doplněna, aniž je dotčen čl. 10 písm. a) tohoto rozhodnutí, dokud nebudou vyčerpány záruky uvedené v článku 9.

2.   Částky vyplývající z čerpání záruk uvedených v článku 9 představují vnější účelově vázané příjmy určené ke splacení finančních závazků ze zahrnuté makrofinanční pomoci a platby do společného rezervního fondu v souladu s čl. 21 odst. 2 písm. a) bodem ii) finančního nařízení.

3.   Odchylně od čl. 211 odst. 1 prvního pododstavce druhé věty finančního nařízení by částka záruk uvedená v čl. 9 odst. 1 měla být zahrnuta do částky schváleného finančního závazku. Odchylně od čl. 211 odst. 4 druhého pododstavce finančního nařízení se zohlední při výpočtu tvorby rezerv vyplývajících z míry tvorby rezerv v souvislosti se zahrnutou makrofinanční pomocí částky rezerv uvedené v čl. 211 odst. 2 finančního nařízení.

4.   Odchylně od čl. 211 odst. 4 písm. c) finančního nařízení částky získané zpět od Ukrajiny v souvislosti se zahrnutou makrofinanční pomocí nepřispívají na tvorbu rezerv až do výše čerpání záruk poskytnuté členskými státy podle čl. 10 písm. a) tohoto rozhodnutí. Tyto částky se těmto členským státům vrátí.

Článek 12

Navýšení rezerv s ohledem na některé finanční závazky na Ukrajině, na které se poskytuje záruka podle rozhodnutí č. 466/2014/EU

1.   Odchylně od čl. 31 odst. 8 třetí věty nařízení (EU) 2021/947 se míra tvorby rezerv ve výši 70 % použije na částky úvěrů vyplacené po 15. červenci 2022 v rámci finančních operací Evropské investiční banky (EIB) na Ukrajině, které EIB schválila před 31. prosincem 2021, a zaručené ze strany Unie podle rozhodnutí č. 466/2014/EU (dále jen „zahrnuté finanční závazky v rámci ELM na Ukrajině“), přičemž se použijí články 211, 212 a 213 finančního nařízení, s výhradou ustanovení článků 13 a 14 tohoto rozhodnutí.

2.   Pro účely čl. 211 odst. 1 druhého pododstavce finančního nařízení dosáhne tvorba rezerv do 31. prosince 2027 úrovně odpovídající míře tvorby rezerv použité na celkovou částku nesplacených závazků ze zahrnutých finančních závazků v rámci ELM na Ukrajině.

Článek 13

Posouzení přiměřenosti míry tvorby rezerv a postup pro přezkum

1.   Každých šest měsíců počínaje 30. červnem 2023, a kdykoli Komise dojde k závěru, že existují důvody či události poukazující na potřebu tak učinit, Komise posoudí, zda došlo k vývoji novým směrem, který by mohl mít trvalý a podstatný vliv na přiměřenost míry tvorby rezerv, včetně míry splacených rezerv, uvedených v článcích 11 a 12. Komise na základě dat z období posledních dvou let zejména určí, zda došlo k trvalé významné změně v profilu úvěrového rizika u těchto expozic.

2.   Komisi je svěřena pravomoc přijmout akt v přenesené pravomoci v souladu s článkem 16, jímž pozmění články 11 a 12 tak, aby došlo k úpravě míry tvorby rezerv, zejména za účelem zohlednění vývoje uvedeného v odstavci 1.

Článek 14

Tvorba rezerv ve společném rezervním fondu

1.   Namísto obecného pravidla stanoveného v čl. 31 odst. 6 nařízení (EU) 2021/947 se finanční závazek ze zahrnuté makrofinanční pomoci zahrne odděleně od ostatních finančních závazků v rámci záruky na vnější činnost a rezervy vyhrazené ve společném rezervním fondu v souvislosti se zahrnutou makrofinanční pomocí se použijí výlučně na finanční závazky v rámci zahrnuté makrofinanční pomoci.

Namísto obecného pravidla stanoveného v čl. 31 odst. 8 nařízení (EU) 2021/947 se finanční závazek ze zahrnutých finančních závazků v rámci ELM na Ukrajině zahrne odděleně od ostatních finančních závazků v rámci Záručního fondu pro vnější vztahy a rezervy vyhrazené ve společném rezervním fondu v souvislosti se zahrnutými finančními závazky v rámci ELM na Ukrajině se použijí výlučně na finanční závazky v rámci zahrnuté makrofinanční pomoci.

2.   Odchylně od článku 213 finančního nařízení se efektivní míra tvorby rezerv nevztahuje na tvorbu rezerv vyhrazenou ve společném rezervním fondu v souvislosti se zahrnutou makrofinanční pomocí a zahrnutými finančními závazky v rámci ELM na Ukrajině.

3.   Odchylně od čl. 213 odst. 4 písm. a) finančního nařízení představuje případný přebytek rezerv uvedených v článku 12 odst. 2 tohoto rozhodnutí vnější účelově vázané příjmy ve smyslu čl. 21 odst. 5 finančního nařízení pro program vnější pomoci, v jehož rámci je Ukrajina způsobilá.

KAPITOLA III

SPOLEČNÁ USTANOVENÍ

Článek 15

Postup projednávání ve výboru

1.   Komisi je nápomocen výbor. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 16

Výkon přenesené pravomoci

1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 13 odst. 2 je svěřena Komisi na dobu neurčitou od 23. září 2022.

3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 13 odst. 2 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomocí v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti žádných již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.   Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.

5.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 13 odst. 2 vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament ani Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 17

Výroční zpráva

1.   Komise každý rok do 30. června předloží Evropskému parlamentu a Radě v rámci své výroční zprávy posouzení provádění kapitoly I tohoto rozhodnutí v předchozím roce, včetně vyhodnocení tohoto provádění. Tato zpráva:

a)

vyhodnotí, jakého pokroku bylo při provádění mimořádné makrofinanční pomoci Unie dosaženo;

b)

posoudí hospodářskou situaci a vyhlídky Ukrajiny, jakož i provádění požadavků a podmínek uvedených v čl. 3 odst. 1 a 2;

c)

uvede souvislost mezi požadavky a podmínkami stanovenými v memorandu o porozumění, průběžnou makrofinanční situací Ukrajiny a rozhodnutími Komise o uvolnění splátek mimořádné makrofinanční pomoci Unie.

2.   Do dvou let od konce doby dostupnosti makrofinanční pomoci Unie předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o následném hodnocení, v níž vyhodnotí výsledky a účinnost dokončené mimořádné makrofinanční pomoci Unie a míru, do jaké přispěla k dosažení cílů této pomoci.

KAPITOLA IV

ZMĚNY ROZHODNUTÍ (EU) 2022/1201 A ZÁVĚREČNÉ USTANOVENÍ

Článek 18

Změny rozhodnutí (EU) 2022/1201

Rozhodnutí (EU) 2022/1201 se mění takto:

1)

v čl. 1 odst. 2 se druhá věta nahrazuje tímto:

„Úvěry podle odstavce 1 a podle rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/1628 (*1) mají společnou průměrnou dobu splatnosti nejvýše 25 let.

(*1)  Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/1628 ze dne 20. září 2022 o poskytnutí mimořádné makrofinanční pomoci Ukrajině, navýšení společného rezervního fondu o záruky ze strany členských států a zvláštní rezervy na některé finanční závazky týkající se Ukrajiny, na které se poskytuje záruka podle rozhodnutí č. 466/2014/EU, a o změně rozhodnutí (EU) 2022/1201 (Úř. věst. L 245, 21.9.2022, s. 1).“;"

2)

článek 7 se zrušuje.

Článek 19

Závěrečné ustanovení

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne 20. září 2022.

Za Evropský parlament

předsedkyně

R. METSOLA

Za Radu

předseda

M. BEK


(1)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 15. září 2022 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 20. září 2022.

(2)  Dohoda o přidružení mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím pro atomovou energii a jejich členskými státy na jedné straně a Ukrajinou na straně druhé (Úř. věst. L 161, 29.5.2014, s. 3).

(3)  Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/313 ze dne 24. února 2022 o poskytnutí makrofinanční pomoci Ukrajině (Úř. věst. L 55, 28.2.2022, s. 4).

(4)  Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/1201 ze dne 12. července 2022 o poskytnutí mimořádné makrofinanční pomoci Ukrajině (Úř. věst. L 186, 13.7.2022, s. 1).

(5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).

(6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(7)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/947 ze dne 9. června 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa, mění a zrušuje rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 466/2014/EU a zrušují nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1601 a nařízení Rady (ES, Euratom) č. 480/2009 (Úř. věst. L 209, 14.6.2021, s. 1).

(8)  Nařízení Rady (EU, Euratom) 2020/2093 ze dne 17. prosince 2020, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2021–2027 (Úř. věst. L 433I, 22.12.2020, s. 11).

(9)  Rozhodnutí Rady (EU, Euratom) 2020/2053 ze dne 14. prosince 2020 o systému vlastních zdrojů Evropské unie a o zrušení rozhodnutí 2014/335/EU, Euratom (Úř. věst. L 424, 15.12.2020, s. 1).

(10)  Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 466/2014/EU ze dne 16. dubna 2014, kterým se poskytuje záruka EU za případné ztráty Evropské investiční banky z finančních operací na podporu investičních projektů mimo Unii (Úř. věst. L 135, 8.5.2014, s. 1).

(11)  Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.

(12)  Rozhodnutí Rady 2010/427/EU ze dne 26. července 2010 o organizaci a fungování Evropské služby pro vnější činnost (Úř. věst. L 201, 3.8.2010, s. 30).

(13)  Úř. věst. L 45, 24.2.2022.


© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU