(EU) 2022/1211Rozhodnutí Rady (EU) 2022/1211 ze dne 12. července 2022 o přijetí eura Chorvatskem ke dni 1. ledna 2023

(1)

Dne 1. ledna 1999 byla zahájena třetí etapa hospodářské a měnové unie (HMU). Rada na svém zasedání na úrovni hlav států nebo předsedů vlád konaném v Bruselu dne 3. května 1998 rozhodla, že Belgie, Německo, Španělsko, Francie, Irsko, Itálie, Lucembursko, Nizozemsko, Rakousko, Portugalsko a Finsko splnily podmínky nezbytné pro přijetí eura ke dni 1. ledna 1999 (5).

(2)

Rozhodnutím 2000/427/ES (6) Rada rozhodla, že Řecko splnilo podmínky nezbytné pro přijetí eura ke dni 1. ledna 2001. Rozhodnutím 2006/495/ES (7) Rada rozhodla, že Slovinsko splnilo podmínky nezbytné pro přijetí eura ke dni 1. ledna 2007. Rozhodnutími 2007/503/ES (8) a 2007/504/ES (9) Rada rozhodla, že Kypr a Malta splnily podmínky nezbytné pro přijetí eura ke dni 1. ledna 2008. Rozhodnutím 2008/608/ES (10) Rada rozhodla, že Slovensko splnilo podmínky nezbytné pro přijetí eura. Rozhodnutím 2010/416/EU (11) Rada rozhodla, že Estonsko splnilo podmínky nezbytné pro přijetí eura. Rozhodnutím 2013/387/EU (12) Rada rozhodla, že Lotyšsko splnilo podmínky nezbytné pro přijetí eura. Rozhodnutím 2014/509/EU (13) Rada rozhodla, že Litva splnila podmínky nezbytné pro přijetí eura.

(3)

V souladu s bodem 1 Protokolu č. 16 o některých ustanoveních týkajících se Dánska připojeného ke Smlouvě o založení Evropského společenství a v souladu s rozhodnutím, jež přijaly hlavy států nebo předsedové vlád v Edinburghu v prosinci 1992, oznámilo Dánsko Radě, že se nezúčastní třetí etapy HMU. O zahájení postupu podle čl. 140 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) Dánsko nepožádalo.

(4)

Na základě rozhodnutí 98/317/ES je Švédsko členským státem, na který se vztahuje výjimka ve smyslu čl. 139 odst. 1 Smlouvy o fungování EU. V souladu s článkem 4 aktu o přistoupení z roku 2003 (14) jsou Česká republika, Maďarsko a Polsko členskými státy, na které se vztahuje výjimka ve smyslu čl. 139 odst. 1 Smlouvy o fungování EU. V souladu s článkem 5 aktu o přistoupení z roku 2005 (15) jsou Bulharsko a Rumunsko členskými státy, na které se vztahuje výjimka ve smyslu čl. 139 odst. 1 Smlouvy o fungování EU. V souladu s článkem 5 aktu o přistoupení z roku 2012 (16) je Chorvatsko členským státem, na který se vztahuje výjimka ve smyslu čl. 139 odst. 1 Smlouvy o fungování EU.

(5)

Dne 1. července 1998 byla založena Evropská centrální banka (ECB). Evropský měnový systém byl nahrazen mechanismem směnných kurzů, jehož vytvoření bylo dohodnuto usnesením Evropské rady ze dne 16. června 1997 o zřízení mechanismu směnných kurzů ve třetí etapě hospodářské a měnové unie (17). Postupy používané v rámci mechanismu směnných kurzů ve třetí etapě hospodářské a měnové unie (ERM II) byly upraveny v Dohodě ze dne 16. března 2006 mezi Evropskou centrální bankou a národními centrálními bankami členských států mimo eurozónu o provozních postupech mechanismu směnných kurzů ve třetí etapě hospodářské a měnové unie (18).

(6)

V čl. 140 odst. 2 Smlouvy o fungování EU je stanoven postup pro zrušení výjimky dotyčných členských států. Alespoň jednou za dva roky, nebo na žádost členského státu, na který se výjimka vztahuje, Komise a ECB podávají Radě zprávu postupem podle čl. 140 odst. 1 Smlouvy o fungování EU.

(7)

Vnitrostátní právní předpisy členských států, včetně statutů jejich národních centrálních bank, je nutno podle potřeby upravit, aby byla zajištěna jejich slučitelnost s články 130 a 131 Smlouvy o fungování EU a se statutem Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky (dále jen „statut ESCB a ECB“). Zprávy Komise a ECB poskytují podrobné posouzení slučitelnosti právních předpisů Chorvatska s články 130 a 131 Smlouvy o fungování EU a se statutem ESCB a ECB.

(8)

Podle článku 1 Protokolu č. 13 o kritériích konvergence, připojeného ke Smlouvě o fungování EU, se kritériem cenové stability, jak je uvedeno v čl. 140 odst. 1 první odrážce Smlouvy o fungování EU, rozumí, že členský stát vykazuje dlouhodobě udržitelnou cenovou stabilitu a průměrnou míru inflace měřenou v průběhu jednoho roku před provedeným šetřením, jež nepřekračuje o více než 1,5 procentního bodu míru inflace nejvýše tří členských států, které v oblasti cenové stability dosáhly nejlepších výsledků. Pro účely kritéria cenové stability se inflace měří pomocí harmonizovaného indexu spotřebitelských cen (HISC), který je definován v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/792 (19). K posouzení kritéria cenové stability byla inflace členského státu změřena pomocí procentuální změny aritmetického průměru dvanácti měsíčních indexů ve srovnání s aritmetickým průměrem dvanácti měsíčních indexů za předchozí období. Ve zprávách Komise a ECB se použila referenční hodnota vypočítaná jako jednoduchý aritmetický průměr míry inflace třech členských států, které dosáhly nejlepších výsledků v oblasti cenové stability, a navýšená o 1,5 procentního bodu. V jednoletém období, které skončilo v dubnu 2022, činila vypočítaná referenční hodnota 4,9 % a třemi členskými státy, které dosáhly nejlepších výsledků v oblasti cenové stability, byly Francie s mírou inflace 3,2 %, Finsko s mírou inflace 3,3 % a Řecko s mírou inflace 3,6 %. Je oprávněné vyloučit ze skupiny států, které dosáhly nejlepších výsledků, ty země, jejichž míru inflace nelze považovat za relevantní referenční hodnotu pro ostatní členské státy. Země takto vzdálené od průměru byly uvedeny v minulých konvergenčních zprávách z let 2004, 2010, 2013, 2014 a 2016. V současné době je oprávněné vyloučit ze států s nejlepšími výsledky Maltu a Portugalsko; v dubnu 2022 dosahovala průměrná dvanáctiměsíční míra inflace na Maltě 2,1 %, v Portugalsku 2,6 % a v eurozóně 4,4 %.. Pro výpočet referenční hodnoty jsou Malta a Portugalsko nahrazeny Finskem a Řeckem, členskými státy s nejbližšími nejnižšími průměrnými mírami inflace.

(9)

V souladu s článkem 2 protokolu č. 13 vyžaduje kritérium stavu veřejných rozpočtů, jak je uvedeno v čl. 140 odst. 1 druhé odrážce Smlouvy o fungování EU, aby se v době šetření na členský stát nevztahovalo rozhodnutí Rady podle čl. 126 odst. 6 Smlouvy o fungování EU o existenci nadměrného schodku.

(10)

V souladu s článkem 3 protokolu č. 13 vyžaduje kritérium účasti v mechanismu směnných kurzů Evropského měnového systému, jak je uvedeno v čl. 140 odst. 1 třetí odrážce Smlouvy o fungování EU, aby členský stát alespoň po dobu posledních dvou let před šetřením dodržoval fluktuační rozpětí stanovené mechanismem směnných kurzů (ERM) Evropského měnového systému, aniž by byl směnný kurz vystaven silným tlakům. Zejména pak nesmí členský stát v tomto období z vlastního podnětu devalvovat dvoustranný střední kurz své měny vůči euru. Od 1. ledna 1999 poskytuje ERM II rámec pro posuzování plnění kritéria směnného kurzu. Komise a ECB při posuzování plnění tohoto kritéria ve svých zprávách zkoumaly dvouleté období, jež skončilo 18. května 2022.

(11)

V souladu s článkem 4 protokolu č. 13 kritérium konvergence úrokových sazeb, jak je uvedeno v čl. 140 odst. 1 čtvrté odrážce Smlouvy o fungování EU, znamená, že v průběhu jednoho roku před šetřením průměrná dlouhodobá nominální úroková sazba členského státu nepřekračovala o více než dva procentní body úrokovou sazbu nejvýše tří členských států, které dosáhly v oblasti cenové stability nejlepších výsledků. Kritériem použitým pro posouzení konvergence úrokových sazeb byly srovnatelné úrokové sazby u desetiletých referenčních státních dluhopisů. K posouzení plnění kritéria úrokových sazeb byla ve zprávách Komise a ECB uvažována referenční hodnota vypočtená jako prostý aritmetický průměr dlouhodobých nominálních úrokových sazeb tří členských států, které dosáhly v oblasti cenové stability nejlepších výsledků, a navýšená o dva procentní body. Tato referenční hodnota je odvozena od dlouhodobých úrokových sazeb ve Francii (0,3 %), Finsku (0,2 %) a Řecku (1,4 %) a v jednoletém období, které skončilo v dubnu 2022, činila 2,6 %.

(12)

Údaje, na jejichž základě bylo posouzeno plnění konvergenčních kritérií, poskytla v souladu s článkem 5 protokolu č. 13 Komise. Rozpočtové údaje Komise předložila poté, co členské státy do 1. dubna 2022 podaly zprávu v souladu s nařízením Rady (ES) č. 479/2009 (20).

(13)

Na základě zpráv předložených Komisí a ECB o pokroku, jehož Chorvatsko dosáhlo při plnění svých závazků týkajících se uskutečňování hospodářské a měnové unie, byl učiněn závěr, že vnitrostátní právní předpisy Chorvatska, včetně statutu národní centrální banky, jsou slučitelné s články 130 a 131 Smlouvy o fungování EU a se statutem ESCB a ECB.

(14)

Na základě zpráv předložených Komisí a ECB o pokroku, jehož Chorvatsko dosáhlo při plnění svých závazků týkajících se uskutečňování hospodářské a měnové unie, byl učiněn závěr, že Chorvatsko plní konvergenční kritéria uvedená ve všech čtyřech odrážkách čl. 140 odst. 1 Smlouvy o fungování EU takto: průměrná inflace v Chorvatsku v roce, který skončil v dubnu 2022, činila 4,7 %, což je méně než referenční hodnota, a i v následujících měsících pravděpodobně zůstane pod referenční hodnotou, na Chorvatsko se nevztahuje rozhodnutí Rady o existenci nadměrného schodku, Chorvatsko je členem ERM II ode dne 10. července 2020. Během dvou let předcházejících tomuto hodnocení nebyl směnný kurz chorvatské kuny (HRK) vystaven silným tlakům a Chorvatsko z vlastního podnětu nedevalvovalo dvoustranný střední kurz HRK vůči euru, a v roce, který skončil v dubnu 2022, činila dlouhodobá úroková míra v Chorvatsku v průměru 0,8 %, tedy výrazně méně, než činí referenční hodnota.

(15)

Na základě posouzení slučitelnosti právních předpisů a plnění konvergenčních kritérií a s přihlédnutím k dalším faktorům splňuje Chorvatsko podmínky nezbytné pro přijetí eura,