(EU) 2022/313Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/313 ze dne 24. února 2022 o poskytnutí makrofinanční pomoci Ukrajině

(1)

Vztahy mezi Evropskou unií (dále jen „Unie“) a Ukrajinou se v rámci evropské politiky sousedství a Východního partnerství dále rozvíjejí. Dohoda o přidružení mezi Unií a Ukrajinou (2) (dále jen „dohoda o přidružení“), včetně prohloubené a komplexní zóny volného obchodu (DCFTA), vstoupila v platnost dne 1. září 2017.

(2)

Ukrajina zahájila na jaře 2014 ambiciózní program reforem, jejichž cílem je stabilizovat ekonomiku a zlepšit životní podmínky obyvatel. Mezi hlavními prioritami programu jsou boj proti korupci, jakož i ústavní, volební a soudní reformy. Provádění uvedených reforem bylo podpořeno pěti po sobě jdoucími programy makrofinanční pomoci, v jejichž rámci Ukrajina obdržela pomoc ve formě úvěrů v celkové výši 5 miliard EUR. Poslední makrofinanční pomoc, která byla poskytnuta v souvislosti s pandemií COVID-19 podle rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/701 (3), poskytla Ukrajině úvěry ve výši 1,2 miliardy EUR a byla ukončena v září 2021.

(3)

Ukrajinské hospodářství bylo zasaženo recesí v roce 2020, jež byla způsobena pandemií COVID-19 a trvajícími bezpečnostními hrozbami na ukrajinských hranicích s Ruskem. Pokračující nárůst nejistoty vedl k nedávné ztrátě důvěry, což negativně ovlivnilo hospodářský výhled, a ke ztrátě přístupu na mezinárodní kapitálové trhy od poloviny ledna 2022. Zhoršující se podmínky financování přispěly ke značnému a zvyšujícímu se zbytkovému deficitu vnějšího financování a mají negativní dopad na investice, čímž se oslabuje odolnost Ukrajiny vůči budoucím hospodářským a politickým otřesům.

(4)

Ukrajinská vláda prokázala pevné odhodlání provést další reformy, které se ve stávajícím kritickém okamžiku krátkodobě zaměří na klíčové oblasti politiky, jako jsou hospodářská odolnost a stabilita, správa věcí veřejných a právní stát a energetika.

(5)

Obnovený závazek k provedení těchto reforem a silná politická vůle vedly ukrajinské orgány k tomu, aby od léta 2021 výrazně urychlily provádění reforem. To Ukrajině rovněž umožnilo úspěšně dokončit operaci makrofinanční pomoci v souvislosti s pandemií COVID-19, neboť byla splněna všechna reformní opatření dohodnutá s Unií v memorandu o porozumění.

(6)

S cílem umožnit v krizi související s pandemií COVID-19 větší politickou flexibilitu, Mezinárodní měnový fond (MMF) schválil v červnu 2020 18timěsíční dohodu o pohotovostním úvěru pro Ukrajinu s přístupem ve výši 5 miliard USD. Uvedená dohoda je zaměřena na čtyři priority: i) zmírnění hospodářského dopadu krize, včetně prostřednictvím podpory domácností a podniků; ii) zajištění trvalé nezávislosti centrální banky a flexibilního směnného kurzu; iii) zajištění finanční stability při současné náhradě nákladů na řešení problémů bank a iv) pokročení s hlavními vládními a protikorupčními opatřeními na zachování a prohloubení nedávných úspěchů. Vzhledem k nerovnoměrnému provádění programu byl první přezkum programu, v jehož rámci bylo rovněž dohodnuto prodloužení programu do konce června 2022, ukončen teprve v listopadu 2021. V důsledku toho byly dosud vyplaceny prostředky v rámci stávajícího programu MMF v celkové výši 2,8 miliardy USD. Do konce druhého čtvrtletí 2022 jsou naplánovány další dva přezkumy.

(7)

Vzhledem k vysokým rizikům financování rozpočtu a v situaci pomalého oživení z krize související s pandemií COVID-19 a rychle zrychlující inflace Ukrajina Unii dne 16. listopadu 2021 požádala o nový dlouhodobý program makrofinanční pomoci ve výši až 2,5 miliardy EUR. Tato mimořádná makrofinanční pomoc je zejména reakcí na náhlý a nečekaný nárůst potřeb vnějšího financování Ukrajiny, které byly vyvolány de facto ztrátou přístupu na finanční trhy, a na související okamžité výzvy.

(8)

Vzhledem k tomu, že Ukrajina je země, na kterou se vztahuje evropská politika sousedství, je třeba ji považovat za způsobilou pro získání makrofinanční pomoci Unie.

(9)

Makrofinanční pomoc Unie by měla být výjimečným finančním nástrojem, který platební bilanci podpoří formou, jež není účelově vázaná a jejímž cílem je řešit potřeby příjemce, které má ohledně okamžité finanční pomoci ze zahraničí. Tato pomoc by měla podpořit provádění politického programu, jehož součástí jsou důrazná okamžitá opatření zaměřená na ozdravení a strukturální reformy, která mají v krátkodobém výhledu zlepšit situaci platební bilance příjemce a ve střednědobém výhledu jeho hospodářskou odolnost.

(10)

Vzhledem k tomu, že ztráta přístupu na trh a odliv kapitálu způsobily v platební bilanci Ukrajiny výrazný zbytkový deficit vnějšího financování přesahující výši prostředků poskytnutých MMF a jinými multilaterálními institucemi, je rychlé poskytnutí nouzové makrofinanční pomoci Ukrajině ze strany Unie za stávajících výjimečných okolností považováno za vhodnou krátkodobou reakci na značná rizika pro tuto zemi. Makrofinanční pomoc Unie by podpořila hospodářskou stabilitu Ukrajiny a usilovala by o posílení okamžité odolnosti této země, jakož i, pokud je to v současné době proveditelné, o posílení programu strukturálních reforem Ukrajiny a doplnila by zdroje, které budou k dispozici v rámci programu MMF rozšířené finanční facility.

(11)

Makrofinanční pomoc Unie by měla Ukrajinu podpořit při obnovení udržitelného stavu, pokud jde o její potřebu finančních prostředků ze zahraničí, a tím přispět k jejímu hospodářskému a sociálnímu rozvoji.

(12)

Očekává se, že makrofinanční pomoc Unie bude doprovázet provádění operací rozpočtové podpory v rámci Nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa, zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/947 (4).

(13)

Stanovení výše makrofinanční pomoci Unie vychází z kvantitativního posouzení zbývajících potřeb vnějšího financování Ukrajiny a zohledňuje její schopnost financovat se z vlastních zdrojů, a to zejména z mezinárodních rezerv, které má k dispozici. Makrofinanční pomoc Unie by měla doplňovat programy a zdroje poskytnuté MMF a Světovou bankou. Při určení výše pomoci jsou rovněž zohledněny očekávané finanční příspěvky od multilaterálních dárců a nutnost zajistit spravedlivé rozložení zátěže mezi Unii a ostatní dárce, jakož i dosavadní použití jiných unijních nástrojů vnějšího financování na Ukrajině a přidaná hodnota celkového zapojení Unie.

(14)

Komise by měla zajistit, aby makrofinanční pomoc Unie byla po právní i obsahové stránce v souladu s hlavními zásadami, cíli a opatřeními, které byly přijaty v rámci jednotlivých oblastí vnější činnosti, a dalšími příslušnými politikami Unie.

(15)

Makrofinanční pomoc Unie by měla podporovat vnější politiku Unie vůči Ukrajině. Komise a Evropská služba pro vnější činnost by v průběhu provádění makrofinanční pomoci měly úzce spolupracovat v zájmu koordinace vnější politiky Unie a zajištění její ucelenosti.

(16)

Makrofinanční pomoc Unie by měla posilovat odhodlání Ukrajiny sdílet s Unií společné hodnoty, včetně demokracie, právního státu, řádné správy věcí veřejných, dodržování lidských práv, udržitelného rozvoje a snižování chudoby, jakož i odhodlání dodržovat zásady otevřeného a spravedlivého obchodu založeného na pravidlech.

(17)

Poskytnutí makrofinanční pomoci Unie by mělo být podmíněno tím, že Ukrajina bude respektovat účinné demokratické mechanismy, včetně parlamentního systému založeného na pluralitě politických stran, a zásady právního státu a že zaručí dodržování lidských práv. Specifické cíle makrofinanční pomoci Unie by měly navíc na Ukrajině posílit účinnost, transparentnost a odpovědnost systémů správy veřejných financí a měly by prosazovat strukturální reformy zaměřené na podporu udržitelného růstu podporujícího začlenění, na vytváření důstojných pracovních míst a fiskální konsolidaci. Komise a Evropská služba pro vnější činnost by měly plnění uvedených podmínek i dosahování těchto cílů pravidelně sledovat.

(18)

V zájmu zajištění účinné ochrany finančních zájmů Unie souvisejících s makrofinanční pomocí Unie by Ukrajina měla přijmout vhodná opatření v oblasti prevence a potírání podvodů, korupce a jakýchkoli jiných nesrovnalostí souvisejících s touto pomocí. Kromě toho je třeba stanovit, že Komise bude provádět kontroly, Účetní dvůr audity a Úřad evropského veřejného žalobce bude vykonávat své pravomoci.

(19)

Uvolněním makrofinanční pomoci Unie nejsou dotčeny pravomoci Evropského parlamentu a Rady jako rozpočtového orgánu.

(20)

Částky složené pro účely záruky potřebné pro poskytnutí makrofinanční pomoci Unie by měly být v souladu s rozpočtovými prostředky stanovenými ve víceletém finančním rámci.

(21)

Makrofinanční pomoc Unie by měla řídit Komise. Komise by měla pravidelně informovat Evropský parlament a Radu o vývoji souvisejícím s uvedenou makrofinanční pomocí a poskytovat jim příslušné dokumenty, aby mohly provádění tohoto rozhodnutí sledovat.

(22)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto rozhodnutí by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (5).

(23)

Na makrofinanční pomoc Unie by se měly vztahovat podmínky v oblasti hospodářské politiky, jež budou stanoveny v memorandu o porozumění. V zájmu zajištění jednotných podmínek provádění a z důvodů účinnosti by Komise měla být zmocněna ke sjednání těchto podmínek s ukrajinskými orgány pod dohledem výboru složeného ze zástupců členských států v souladu s nařízením (EU) č. 182/2011. Podle uvedeného nařízení by měl být obecně použit poradní postup ve všech případech, kromě případů stanovených v uvedeném nařízení. Vzhledem k potenciálně významnému dopadu pomoci ve výši více než 90 milionů EUR je vhodné použít na operace přesahující tuto prahovou hodnotu přezkumný postup upravený nařízením (EU) č. 182/2011. Vzhledem k výši makrofinanční pomoci, kterou Unie Ukrajině poskytne, by měl být pro přijetí memoranda o porozumění nebo pro jakékoli omezení, pozastavení či zrušení této pomoci použit přezkumný postup.

(24)

Jelikož cíle tohoto rozhodnutí, totiž poskytnutí mimořádné makrofinanční pomoci Ukrajině s cílem podpořit zejména její hospodářskou odolnost a stabilitu, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jej z důvodu rozsahu a účinků může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouvy o EU“). V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto rozhodnutí rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

(25)

Vzhledem k naléhavosti dané výjimečnými okolnostmi způsobenými pandemií COVID-19 a souvisejícím hospodářských důsledkům je vhodné stanovit výjimku ze lhůty osmi týdnů uvedené v článku 4 Protokolu č. 1 o úloze vnitrostátních parlamentů v Evropské unii, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii, Smlouvě o fungování Evropské unie a Smlouvě o založení Evropského společenství pro atomovou energii.

(26)

S cílem umožnit co nejrychlejší uplatňování opatření stanovených v tomto rozhodnutí, by mělo toto rozhodnutí vstoupit v platnost co nejdříve, a to prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie,