(EU) 2021/2287Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/2287 ze dne 17. prosince 2021, kterým se ukládají konečná vyrovnávací cla na dovoz některých konvertovaných hliníkových fólií pocházejících z Čínské lidové republiky a kterým se mění prováděcí nařízení (EU) 2021/2170 o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz konvertovaných hliníkových fólií pocházejících z Čínské lidové republiky

Publikováno: Úř. věst. L 458, 22.12.2021, s. 344-458 Druh předpisu: Prováděcí nařízení
Přijato: 17. prosince 2021 Autor předpisu: Evropská komise
Platnost od: 23. prosince 2021 Nabývá účinnosti: 23. prosince 2021
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:
Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



22.12.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 458/344


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2021/2287

ze dne 17. prosince 2021,

kterým se ukládají konečná vyrovnávací cla na dovoz některých konvertovaných hliníkových fólií pocházejících z Čínské lidové republiky a kterým se mění prováděcí nařízení (EU) 2021/2170 o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz konvertovaných hliníkových fólií pocházejících z Čínské lidové republiky

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1037 ze dne 8. června 2016 o ochraně před dovozem subvencovaných výrobků ze zemí, které nejsou členy Evropské unie (1), a zejména na článek 15 a čl. 24 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

1.   POSTUP

1.1.   Zahájení řízení

(1)

Dne 4. prosince 2020 zahájila Evropská komise (dále jen „Komise“) antisubvenční řízení týkající se dovozu konvertovaných hliníkových fólií (dále jen „KHF“) pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „Čína“, „ČLR“ nebo „dotčená země“) na základě článku 10 nařízení (EU) 2016/1037 (dále jen „základní nařízení“). Oznámení o zahájení řízení zveřejnila v Úředním věstníku Evropské unie (dále jen „oznámení o zahájení řízení“) (2).

(2)

Komise zahájila šetření na základě podnětu, který podalo dne 21. října 2020 šest výrobců v Unii (dále jen „žadatelé“), kteří představují více než 50 % celkové výroby konvertovaných hliníkových fólií v Unii. Podnět obsahoval důkazy o subvencování a výsledné újmě, které byly dostatečné k zahájení šetření.

(3)

Před zahájením antisubvenčního šetření Komise oznámila čínské vládě (3), že obdržela podnět s příslušnými podklady, a vyzvala čínskou vládu ke konzultacím v souladu s čl. 10 odst. 7 základního nařízení. Konzultace se uskutečnily dne 30. listopadu 2020. Nebylo však dosaženo žádného vzájemně přijatelného řešení.

(4)

Dne 22. října 2020 zahájila Komise samostatné antidumpingové šetření týkající se téhož výrobku pocházejícího z ČLR (dále jen „samostatné antidumpingové šetření“) (4). Analýzy újmy, příčinných souvislostí a zájmu Unie provedené v rámci tohoto antisubvenčního šetření a samostatného antidumpingového šetření jsou shodné, neboť definice výrobního odvětví Unie, výrobců v Unii zařazených do vzorku, posuzovaného období a období šetření jsou v obou šetřeních stejné.

1.1.1.   Připomínky týkající se zahájení šetření

(5)

Před zahájením šetření i po jeho zahájení čínská vláda tvrdila, že šetření by nemělo být zahájeno, protože podnět nesplňuje požadavky na důkazy stanovené v čl. 11 odst. 2 a 3 Dohody WTO o subvencích a vyrovnávacích opatřeních (dále jen „Dohoda o subvencích a vyrovnávacích opatřeních“) a v čl. 10 odst. 2 základního nařízení. Podle čínské vlády nebyly k dispozici dostatečné důkazy o napadnutelných subvencích, újmě a příčinné souvislosti mezi dovozem subvencovaných výrobků a újmou. Ve svém podání po zahájení řízení čínská vláda zopakovala, že u řady údajných subvenčních režimů podnět neobsahuje dostatečné důkazy na to, aby splňoval standardy dokazování, a že bez ohledu na to, jaké informace by mohl mít žadatel přiměřeně k dispozici, musí být vždy předloženy dostatečné důkazy o existenci a povaze subvence, podstatné újmě a příčinné souvislosti. Čínská vláda toto tvrzení zopakovala rovněž po poskytnutí konečných informací.

(6)

Čínská vláda ve svém podání po zahájení řízení a rovněž po poskytnutí konečných informací také tvrdila, že zpráva Komise o dostatečnosti důkazů a antisubvenční dotazníky překračují tvrzení uvedená v podnětu a že Komise k podnětu přidala další důkazy, aby odůvodnila zahájení šetření. Čínská vláda tvrdila, že přidáním těchto prvků Komise rozšířila rozsah šetření. Konkrétně čínská vláda tvrdila, že Komise rozšířila rozsah šetření přidáním odkazů na dokumenty, jako je zpráva z roku 2018 týkající se hliníku, strategie „ Made in China 2025“ a rozhodnutí Ministerstva obchodu USA z roku 2018 týkající se hliníkových výrobků, a přidáním společnosti Chinese Export & Credit Insurance Corporation (dále jen „Sinosure“) na seznam finančních institucí, které mají být prošetřeny, nebo žádostí o informace týkající se Čínské komise pro regulaci bankovnictví a pojišťovnictví (dále jen „CBIRC“).

(7)

Tvrzení čínské vlády týkající se dostatečnosti důkazů Komise zamítla. Důkazy předložené v podnětu totiž tvořily informace, které byly žadateli v dané fázi přiměřeně dostupné. Jak je uvedeno ve zprávě o dostatečnosti důkazů, ve které Komise mimo jiné hodnotí všechny důkazy týkající se ČLR, které měla k dispozici a na jejichž základě zahájila šetření, existovaly ve fázi zahájení šetření dostatečné důkazy o tom, že údajné subvence jsou napadnutelné, pokud jde o jejich existenci, výši a povahu. Podnět rovněž obsahoval dostatečné důkazy o existenci újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie dovozem subvencovaných výrobků.

(8)

Komise rovněž zamítla tvrzení týkající se rozsahu šetření. Zpráva o dostatečnosti důkazů obsahuje přezkum prvků, které má Komise k dispozici, mimo jiné včetně prvků předložených žadatelem. Prvky uvedené v podnětu byly totiž analyzovány společně a potvrzeny jinými skutečnostmi, které jsou Komisi známy, v souladu se zavedenou praxí. Jak je uvedeno v oznámení o zahájení řízení, s ohledem na čl. 10 odst. 2 a 3 základního nařízení připravila Komise zprávu o dostatečnosti důkazů obsahující posouzení všech důkazů týkajících se ČLR, jež má Komise k dispozici a na jejichž základě zahájila šetření. Rozsah šetření se tedy neomezuje na důkazy a tvrzení v podnětu, ale může být doplněn dalšími informacemi, které má Komise k dispozici. Kromě toho může Komise v průběhu šetření zkoumat všechny informace, které se údajných subvencí týkají, a není omezena na informace obsažené v podnětu. To platí i pro finanční instituce poskytující preferenční financování, jako je společnost Sinosure, a příslušné regulační orgány, jako je například CBIRC.

(9)

Přestože čínská vláda zopakovala svá tvrzení týkající se dostatečnosti důkazů a rozsahu šetření i po poskytnutí konečných informací, nepředložila žádné nové podstatné argumenty ani důkazy. Tato tvrzení proto byla zamítnuta.

(10)

Čínská vláda ve svém podání po zahájení řízení uvedla, že žadatel použil čínské právní předpisy selektivně a nesprávně interpretoval jejich souvislost s odvětvím KHF. Čínská vláda uvedla, že politické dokumenty jako 10.–13. pětiletý plán, Katalog pokynů pro průmyslovou restrukturalizaci (2005) a rozvojový plán pro odvětví neželezných kovů (2016–2020) jsou pouze metodické dokumenty, které nejsou závazné. Čínská vláda rovněž uvedla, že pětileté plány neodkazují konkrétně na odvětví KHF.

(11)

Komise konstatovala, že čínská vláda nezpochybňuje existenci těchto plánů, programů či doporučení, nýbrž pouze to, do jaké míry jsou závazné pro odvětví KHF. Komise dále uvedla, že žadatel předložil důkazy o tom, že v několika vládních dokumentech jsou zmíněna odvětví neželezných kovů, jichž je odvětví hliníku součástí. Čínská vláda nepředložila žádný důkaz o tom, že by uvedené dokumenty neplatily i pro dotčený výrobek.

(12)

Čínská vláda rovněž uvedla, že státní podniky, státem vlastněné banky ani společnost Sinosure nelze kvalifikovat jako veřejnoprávní subjekty a že žadatel neoprávněně vycházel z formálních indicií o kontrole, jako je vlastnictví ze strany čínské vlády a údajná pravomoc dosazovat nebo jmenovat řídící pracovníky, a vyvodil nepodložený závěr, že všechny státní podniky/státem vlastněné banky působí jako veřejnoprávní subjekty. Čínská vláda rovněž tvrdila, že při hodnocení povahy funkcí, které banky vykonávají, a povahy a rozsahu vládní pravomoci, která jim byla svěřena, žadatel vycházel z předchozích případů Komise nebo Ministerstva obchodu USA. Čínská vláda rovněž uvedla, že dřívější zjištění Komise týkající se odvětví, která nejsou ve spojení, nemohou představovat dostatečné důkazy v podnětu a rovněž nedokládají skutečnost, že banky vlastněné státem a společnost Sinosure působily v současném šetření jako veřejnoprávní subjekty.

(13)

Komise uvedla, že toto tvrzení čínské vlády souvisí s výše uvedeným tvrzením a že se v podnětu mimo jiné hovoří o bankovním zákonu v Číně, u nějž čínská vláda nezpochybňuje, že je součástí čínských právních předpisů. Komise zdůrazňuje, že nedávná antisubvenční šetření EU týkající se stejných programů subvencí, jaké jsou uvedeny v podnětu, která rovněž zkoumala, zda státní podniky/státem vlastněné banky působí jako veřejnoprávní subjekty, dospěla k závěru, že tomu tak je (5). Skutečnost, že se tato šetření týkala odvětví, která nesouvisí s odvětvím KHF, neznamená, že výše uvedené instituce nelze považovat za veřejnoprávní subjekty. Kromě toho lze důkazy o státním vlastnictví považovat za důkazy, které „potvrzují nebo naznačují“, že daný subjekt je veřejnoprávním subjektem schopným poskytovat finanční příspěvky (6).

(14)

Ve svém podání po zahájení řízení čínská vláda dále uvedla, že v posledních letech došlo ve finančním sektoru k podstatným změnám a reformám, a že podnět proto nemohl vycházet z žádné již existující situace. Komise však uvedla, že žadatel v podnětu rovněž poskytl dodatečné důkazy týkající se pokračující existence programů subvencí. Komise dále připomíná, že čínská vláda nepředložila důkazy, které by vyvrátily tvrzení, že příslušné programy dále pokračují. Ve fázi zahájení řízení tedy dostupné důkazy prokazovaly, že nedošlo k žádné významné změně dotčených programů subvencí.

(15)

Ve stejném podání čínská vláda rovněž tvrdila, že některé metodické dokumenty, mimo jiné dočasná pravidla o podpoře průmyslové restrukturalizace (rozhodnutí Státní rady č. 40 2005) (dále jen „rozhodnutí č. 40“) s odkazem na „jedenáctý pětiletý plán“, jsou zastaralé a během období šetření se již neuplatňují.

(16)

Rozhodnutí č. 40, kapitola III, odkazuje na „Katalog pokynů pro průmyslovou restrukturalizaci“, který se skládá ze tří kategorií položek, a sice z podporovaných projektů, omezovaných projektů a eliminovaných projektů.

(17)

Podle poznatků Komise byla poslední změna Katalogu pokynů pro průmyslovou restrukturalizaci schválena vyhláškou Národní komise pro rozvoj a reformy Čínské lidové republiky č. 29 ze dne 27. srpna 2019 a vstoupila v platnost dne 1. ledna 2020 (7). Tento nový „Katalog pokynů pro průmyslovou restrukturalizaci (verze z roku 2019)“ byl přijat a vstoupil v platnost během období šetření. „Katalog pokynů pro průmyslovou restrukturalizaci“ uvedený v rozhodnutí č. 40 byl tedy v období šetření v platnosti.

(18)

Po poskytnutí konečných informací čínská vláda zopakovala své tvrzení, že Komise nesprávně interpretovala úlohu plánů a projektů čínské vlády, a tvrdila, že se jedná o čistě metodické dokumenty, které nejsou právně závazné. Rovněž nesouhlasila s tím, že Komise vychází ze skutečností zjištěných při předchozích šetřeních, ani s použitím odkazů z Pracovního dokumentu útvarů Komise o podstatných zkresleních v hospodářství Čínské lidové republiky pro účely šetření na ochranu obchodu z roku 2017 (8), které čínská vláda pokládá za nepřesné a neobjektivní, neboť tento dokument byl napsán přímo s cílem usnadnit zahájení šetření na ochranu obchodu. Čínská vláda dále vznesla námitku proti stanovisku Komise, že lze důvodně předpokládat, že zákony, předpisy a vládní plány zůstávají v platnosti, pokud se neprokáže, že jsou zrušeny nebo nahrazeny.

(19)

Zaprvé Komise uvedla, že čínská vláda nepředložila žádné nové podstatné argumenty ani důkazy týkající se obecné úlohy plánů a projektů čínské vlády a jejich závazné povahy.

(20)

Zadruhé, pokud jde o použití informací obsažených ve zprávě o Číně, skutečnost, že tento dokument byl vydán s ohledem na jeho potenciální použití při šetření na ochranu obchodu, neznamená, že objektivní důkazy v něm uvedené jsou jako takové nesprávné nebo nestranné, jak tvrdila čínská vláda. Komise rovněž podotýká, že při současném šetření na tento dokument odkázala pouze dvakrát, a to jednou v rámci obecného úvodu do systému pětiletých plánů a jednou v souvislosti se zjišťováním vazby mezi plánovacími dokumenty a podporovanými odvětvími. Tyto odkazy byly použity v kombinaci s jinými odkazy, kterými byly potvrzeny, včetně dokumentů vydaných samotnou čínskou vládou.

(21)

Zatřetí, Komise trvá na svém stanovisku, že lze důvodně předpokládat, že zavedené zákony, předpisy a vládní plány zůstávají v platnosti, dokud se neprokáže, že jsou zrušeny nebo nahrazeny. Komise totiž v rámci šetření zaslala čínské vládě seznam referenčních dokumentů týkajících se obecného právního rámce, pravidel a postupů platných v ČLR i některých zvláštní dokumentů týkající se dotčeného odvětví. Čínská vláda byla požádána, aby přezkoumala úplnost a platnost těchto dokumentů a případně je aktualizovala nebo doplnila. Po obdržení odůvodněné odpovědi a aktualizovaných referenčních dokumentů od čínské vlády se Komise domnívala, že lze důvodně předpokládat, že dokumenty, které nebyly zrušeny nebo nahrazeny, jsou stále platné.

(22)

Tvrzení čínské vlády v tomto ohledu byla proto zamítnuta.

(23)

Po zahájení řízení čínská vláda dále tvrdila, že žadatel nestanovil podmínky pro použití zahraniční referenční hodnoty u práv k užívání pozemků. Komise však zjistila, že tvrzení obsažená v podnětu jsou podpořena nedávnými antisubvenčními šetřeními EU, která u těchto záležitostí dospěla k závěru, že je zapotřebí externí referenční hodnoty přizpůsobit převládajícím podmínkám v ČLR (9).

(24)

Čínská vláda dále tvrdila, že různé subvenční režimy, které žadatel uvedl, nelze považovat za subvence, jelikož v podnětu nebyly uvedeny podrobné důkazy o existenci, výši a povaze těchto subvencí ani o přímém vztahu mezi subvencí a dotčeným výrobkem. Čínská vláda dále v souvislosti s jednotlivými subvencemi tvrdila, že žadatel nepředložil důkazy o výhodách a o specifičnosti.

(25)

Komise je toho názoru, že žadatel poskytl dostatečné důkazy o existenci, množství, povaze, výhodách a specifičnosti, které mu byly přiměřeně dostupné. Kromě toho Komise zdůrazňuje, že nedávná antisubvenční šetření EU týkající se stejných subvenčních programů, jaké jsou uvedeny v podnětu, rovněž zkoumala výhody a specifičnost těchto stejných programů a dospěla v těchto záležitostech k různým závěrům9. V každém případě Komise přezkoumala důkazy obsažené v podnětu a provedla vlastní posouzení všech příslušných prvků uvedených ve zprávě o dostatečnosti důkazů, jež byly po zahájení řízení zpřístupněny v dokumentaci, která nemá důvěrnou povahu. Čínská vláda své připomínky po zahájení řízení zopakovala, ale nepředložila žádné další důkazy.

(26)

Komise proto dospěla k závěru, že v podnětu jsou uvedeny dostatečné důkazy, které mají prokázat existenci údajného subvencování ze strany čínské vlády.

(27)

Ve svém podání po zahájení řízení čínská vláda uvedla, že daňový režim umožňující odpočty DPH u zařízení vyráběných na domácím trhu byl ukončen. Komise vzala tuto poznámku na vědomí, ale zdůraznila, že daňové režimy týkající se odpočtů DPH nebo osvobození dovážených zařízení od dovozních cel a DPH by mohly nadále přinášet další výhody, jako jsou odpisy po dobu životnosti příslušného zařízení, které by se mohly týkat i období šetření.

(28)

Po zahájení řízení čínská vláda rovněž tvrdila, že žadatelé nesprávně nebrali v úvahu, že odvětví KHF v Unii využívá několika přímých a nepřímých subvencí, podpory a pobídek v různých formách ze strany orgánů EU a členských států a že by Komise neměla uplatňovat dvojí normy. Toto tvrzení zopakovala čínská vláda i po poskytnutí konečných informací.

(29)

Toto tvrzení týkající se subvencí v EU nemělo na posouzení Komise, které je základem pro zahájení tohoto případu, žádný dopad, protože nepatří mezi faktory, k nimž bylo za tímto účelem přihlédnuto.

1.2.   Celní evidence dovozu, neuložení prozatímních opatření a následný postup

(30)

Výrobní odvětví Unie nepodalo žádost o zavedení celní evidence dovozu podle čl. 24 odst. 5 základního nařízení.

(31)

Dne 6. srpna 2021 Komise v souladu s čl. 29a odst. 2 základního nařízení informovala zúčastněné strany o svém záměru neuložit prozatímní vyrovnávací opatření a pokračovat v šetření. Vzhledem k tomu, že nebyla uložena žádná prozatímní vyrovnávací opatření, Komise neevidovala dovoz podle čl. 24 odst. 5a základního nařízení. Komise pokračovala ve vyhledávání a kontrole všech informací, jež považovala za nezbytné pro svá konečná zjištění.

1.3.   Období šetření a posuzované období

(32)

Šetření týkající se subvencování a újmy zahrnovalo období od 1. července 2019 do 30. června 2020 (dále jen „období šetření“). Zkoumání trendů významných pro posouzení újmy zahrnovalo období od neděle 1. ledna 2017 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

(33)

Jak pro stávající antisubvenční šetření, tak pro antidumpingové šetření uvedené ve 4. bodě odůvodnění platí totéž období šetření a totéž posuzované období.

1.4.   Zúčastněné strany

(34)

V oznámení o zahájení vyzvala Komise zúčastněné strany, aby se jí přihlásily, a mohly se tak zúčastnit šetření. Navíc Komise o zahájení šetření výslovně informovala žadatele, čínskou vládu, další známé výrobce v Unii, známé vyvážející výrobce, známé dovozce a uživatele a vyzvala je k účasti.

(35)

Zúčastněné strany měly příležitost se k zahájení šetření vyjádřit a požádat o slyšení u Komise a/nebo u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

(36)

Několik stran požádalo o slyšení u útvarů Komise. Stranám, které podaly žádost ve stanovené lhůtě, byla poskytnuta příležitost ke slyšení. Společnost Xiamen Xiashun Aluminium Foil Co. Ltd. požádala o intervenci úředníka pro slyšení a slyšení s úředníkem pro slyšení proběhlo dne 8. dubna 2021.

1.5.   Výběr vzorku

1.5.1.   Výběr vzorku výrobců v Unii

(37)

V oznámení o zahájení řízení Komise uvedla, že předběžně vybrala vzorek výrobců v Unii. Vzorek vybrala na základě objemu výroby a prodeje obdobného výrobku v Unii během období šetření. Tento vzorek sestával ze tří výrobců v Unii. Výrobci v Unii vybraní do vzorku představovali více než 50 % odhadované celkové výroby a 40 % odhadovaného celkového objemu prodeje obdobného výrobku v Unii. Komise zúčastněné strany vyzvala, aby se k předběžnému vzorku vyjádřily. Nebyly obdrženy žádné připomínky, a vzorek byl proto potvrzen.

1.5.2.   Výběr vzorku dovozců

(38)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala dovozce, kteří nejsou ve spojení, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení řízení.

(39)

Požadované informace poskytli a se zařazením do vzorku souhlasili dva dovozci, kteří nejsou ve spojení. Vzhledem k malému počtu odpovědí nebyl výběr vzorku dovozců, kteří nejsou ve spojení, v tomto případě nutný.

1.5.3.   Výběr vzorku vyvážejících výrobců v Číně

(40)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala všechny vyvážející výrobce v Číně, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení řízení. Komise kromě toho požádala zastoupení Čínské lidové republiky, aby označilo a/nebo kontaktovalo případné další vyvážející výrobce, kteří by mohli mít o účast na šetření zájem.

(41)

Požadované informace poskytlo a se zařazením do vzorku souhlasilo devět vyvážejících výrobců nebo jejich skupin v ČLR. V souladu s čl. 27 odst. 1 základního nařízení Komise vybrala vzorek sestávající ze tří skupin vyvážejících výrobců na základě největšího reprezentativního objemu vývozu do Unie, který mohl být ve stanovené lhůtě přiměřeně prošetřen. Tyto společnosti představovaly více než 90 % odhadovaného celkového dovozu dotčeného výrobku do Unie.

(42)

V souladu s čl. 27 odst. 2 základního nařízení měli všichni známí dotčení vyvážející výrobci a orgány dotčené země příležitost vyjádřit se k výběru vzorku. Žádné připomínky nebyly obdrženy.

(43)

Vzorek skupin vyvážejících výrobců zahrnuje tyto subjekty:

skupina Nanshan, včetně společnosti Yantai Donghai Aluminum Foil Co., Ltd

skupina Wanshun, včetně společnosti Jiangsu Zhongji Lamination Materials Co., Ltd

skupina Daching, včetně společnosti Xiamen Xiashun Aluminium Foil Co., Ltd.

1.6.   Individuální zjišťování

(44)

Čtyři z čínských vyvážejících výrobců, kteří zaslali odpovědi na dotazník pro výběr vzorku, informovali Komisi o svém záměru požádat o individuální zjišťování podle čl. 27 odst. 3 základního nařízení. Komise příslušný dotazník zpřístupnila online v den zahájení řízení. Kromě toho informovala Komise vyvážející výrobce, kteří nebyli zařazeni do vzorku, o tom, že pokud chtějí být šetřeni individuálně, musí předložit odpověď na dotazník. Žádná z těchto společností však odpověď na dotazník nepředložila. V důsledku toho nebylo možné provést individuální zjišťování.

1.7.   Odpovědi na dotazník a inspekce na místě

(45)

Komise zaslala dotazník žadateli a v den zahájení řízení byly online zpřístupněny dotazníky pro výrobce v Unii, dovozce, uživatele a vyvážející výrobce v Číně (10).

(46)

Komise rovněž zaslala dotazník čínské vládě obsahující zvláštní dotazníky pro společnost Sinosure, banky a další finanční instituce, které vyvážejícím výrobcům zařazeným do vzorku poskytovaly financování nebo vývozní úvěry, a pro deset největších výrobců a distributorů vstupních materiálů používaných vyvážejícími výrobci zařazenými do vzorku. Čínská vláda byla rovněž požádána, aby v zájmu administrativního zjednodušení shromáždila veškeré odpovědi poskytnuté těmito finančními institucemi a výrobci nebo distributory vstupních materiálů a aby je předala přímo Komisi.

(47)

Komise obdržela odpověď na dotazník od čínské vlády, která obsahovala odpověď na dotazník od banky Export-Import Bank of China (dále jen „banka EXIM“) a od společnosti Sinosure. Od žádných jiných bank nebo finančních institucí ani od hlavních výrobců a distributorů vstupních materiálů odpověď nepřišla.

(48)

Komise rovněž obdržela odpovědi na dotazník od všech skupin vyvážejících výrobců zařazených do vzorku, od tří výrobců v Unii zařazených do vzorku, devíti uživatelů a jednoho dovozce, který není ve spojení.

(49)

Aniž je dotčeno použití článku 28 základního nařízení, Komise si vyžádala a na dálku prověřila veškeré informace, které považovala za nezbytné pro stanovení subvence, výsledné újmy a zájmu Unie. Vzhledem k vypuknutí pandemie COVID-19 a následným opatřením přijatým k jejímu řešení (dále jen „oznámení o COVID-19“) (11) však Komise nemohla provést inspekce na místě na čínském úřadu vlády a v prostorách všech společností zařazených do vzorku a spolupracujících dovozců a uživatelů. Komise místo toho provedla dálkovou křížovou kontrolu informací poskytnutých čínskou vládou, na níž se podíleli úředníci z příslušných ministerstev a jiných orgánů státní správy. Komise dále provedla dálkové křížové kontroly prostřednictvím videokonference u těchto společností:

a)

Výrobci v Unii

Carcano Antonio Spa, (dále jen „Carcano“), Itálie

Eurofoil Luxembourg S.A. (dále jen „Eurofoil“), Lucembursko

Hydro Aluminium Rolled Products GmbH (dále jen „Hydro“), Německo

b)

Uživatelé

Manreal (dále jen „Manreal“), Španělsko

Walki Group Oy (dále jen „Walki“), Finsko

c)

Vyvážející výrobci v Číně zařazení do vzorku

1)

skupina Nanshan

Yantai Donghai Aluminium Foil Co., Ltd. (dále jen „Donghai Foil“)

Yantai Jintai International Trade Co., Ltd.

Longkou Nanshan Aluminium New Material Co., Ltd.

Longkou Nanshan Aluminum Rolling New Material Co., Ltd.,

Shandong Nanshan Aluminium Co., Ltd. (dále jen „Shandong Nanshan“)

Nanshan Group Co. Ltd. (dále jen „Nanshan Group Co. Ltd.“)

Nanshan Group Finance Co. Ltd. (dále jen „Nanshan Finance“)

Longkou Donghai Alumina Co., Ltd

Shandong Yili Electric Industry Co., Ltd.

2)

skupina Wanshun:

Jiangsu Zhongji Lamination Materials Co., Ltd.

Jiangsu Zhongji Lamination Materials Co., (HK) Ltd.

Anhui Maximum Aluminium Industries Co., Ltd

Shantou Wanshun New Material Group Co. Ltd (dále jen „Shantou Wanshun“)

Jiangsu Huafeng Aluminium Industry Co., Ltd

3)

Skupina Daching a společnosti ve spojení:

Xiamen Xiashun Aluminium Foil Co., Ltd (dále jen „Xiamen Xiashun“)

Xiamen Qishun Real Estate Co., Ltd

Yunnan Yongshun Aluminum Co., Ltd (dále jen „Yongshun“)

Yunnan Yunlv Yongxin Metal Processing Co., Ltd (dále jen „Yongxin“)

Daching Enterprises Ltd.

(50)

Dálkovou křížovou kontrolu naplánovanou se společností Manreal nebylo možné dokončit z důvodu nedostatečné spolupráce této společnosti. Společnost Manreal požádala o intervenci úředníka pro slyšení, který potvrdil, že ukončení křížové kontroly na dálku neporušuje právo společnosti Manreal na obhajobu. Odpověď společnosti Manreal na dotazník proto nebyla pro účely konečných zjištění brána v úvahu. To však nemělo dopad na závěry o zájmu Unie. Navzdory ukončení křížové kontroly na dálku byla tato společnost stále považována za zúčastněnou stranu a její připomínky v rámci šetření byly vzaty v úvahu.

1.8.   Poskytnutí konečných informací

(51)

Dne 3. listopadu 2021 Komise všechny strany informovala o podstatných skutečnostech a úvahách, na jejichž základě hodlá uložit konečné antisubvenční clo na dovoz dotčeného výrobku (dále jen „poskytnutí konečných informací“).

(52)

Všem stranám byla poskytnuta lhůta, během níž mohly k poskytnutí konečných informací podat připomínky. Zúčastněné strany měly příležitost se k zahájení šetření vyjádřit a požádat o slyšení u Komise a/nebo u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

(53)

Komise v tomto nařízení řešila připomínky předložené v průběhu antisubvenčního řízení. Připomínkami předloženými v souvislosti se samostatným antidumpingovým šetřením se toto nařízení nezabývalo, pokud strany výslovně neuvedly, že předložené připomínky se týkají obou řízení.

2.   DOTČENÝ VÝROBEK A OBDOBNÝ VÝROBEK

2.1.   Dotčený výrobek

(54)

Dotčeným výrobkem je konvertovaná hliníková fólie o tloušťce menší než 0,021 mm, bez podložky, válcovaná, avšak dále neopracovaná, v rolích o hmotnosti přesahující 10 kg (dále jen „dotčený výrobek“).

(55)

Nejsou v něm zahrnuty následující výrobky:

a)

Hliníkové fólie pro domácnost o tloušťce nejméně 0,008 mm a nejvýše 0,018 mm, bez podložky, válcované, avšak dále neopracované, v rolích o šířce nepřesahující 650 mm a o hmotnosti přesahující 10 kg.

b)

Hliníkové fólie pro domácnost o tloušťce nejméně 0,007 mm a méně než 0,008 mm, bez ohledu na šířku rolí, ať už žíhané, či nikoli.

c)

Hliníkové fólie pro domácnost o tloušťce nejméně 0,008 mm a nejvýše 0,018 mm a v rolích o šířce přesahující 650 mm, ať už žíhané, či nikoli.

d)

Hliníkové fólie pro domácnost o tloušťce větší než 0,018 mm a méně než 0,021 mm, bez ohledu na šířku rolí, ať už žíhané, či nikoli.

2.2.   Obdobný výrobek

(56)

Šetření prokázalo, že následující výrobky mají stejné základní fyzikální, chemické a technické vlastnosti, jakož i stejná základní použití:

dotčený výrobek;

výrobek vyráběný a prodávaný na domácím trhu dotčené země a dále

výrobek vyráběný a prodávaný v Unii výrobním odvětvím Unie.

(57)

Komise v této fázi rozhodla, že uvedené výrobky jsou proto obdobnými výrobky ve smyslu čl. 2 písm. c) základního nařízení.

2.3.   Tvrzení týkající se definice výrobku

(58)

Několik stran předložilo žádosti o vyloučení těchto výrobků: KHF o tloušťce menší než 6 mikrometrů (dále jen „KHF < 6“) a KHF pro baterie elektrických vozidel (dále jen „KHF pro autobaterie“).

2.3.1.   KHF o tloušťce menší než 6 mikrometrů

(59)

Několik uživatelů, společnosti Walki, Gascogne a Alupol, tvrdilo, že výrobci v Unii nenabízejí KHF < 6. To údajně dokládá skutečnost, že výrobci v Unii takové výrobky nepropagují na svých webových stránkách a v brožurách, i skutečnost, že takové výrobky odmítají objednávat. Výrobci v Unii ani nemají zájem nabízet KHF < 6, protože jejich výrobní kapacita je naplněna objednávkami jiných výrobků, rovněž s ohledem na očekávanou poptávku po fóliích do autobaterií. Výrobci v Unii nejsou schopni poskytnout požadovanou „obchodní“ jakost, zejména pokud jde o pórovitost/propustnost měřenou maximálním počtem pórů na čtvereční metr. Použití tenčí KHF je kromě toho šetrnější k životnímu prostředí a také z tohoto důvodu by měl být tento výrobek vyloučen.

(60)

Společnost Huhtamäki navíc tvrdila, že výrobní odvětví Unie by mělo v případě tenčí KHF problémy s dodávkami.

(61)

Komise požádala všech devět uživatelů, kteří při šetření spolupracují, aby upřesnili svou současnou poptávku po KHF a zdroje KHF < 6. Pouze jeden uživatel potvrdil, že během období šetření nakoupil od jednoho čínského výrobce určité množství KHF < 6, které překročilo hranici kvality pro komerční výrobu. I u tohoto uživatele však KHF < 6 představuje velmi malou část jeho spotřeby KHF. Další uživatelé pouze uváděli požadavky svých příslušných zákazníků na výrobky obsahující KHF < 6, které po období šetření vedly ke zkušebním objednávkám jak pro výrobní odvětví KHF v Unii, tak pro čínské výrobce.

(62)

Z odpovědí vyplývalo, že poptávka po KHF < 6 se objevila teprve velmi nedávno a má rostoucí trend. V posledních deseti letech po nich byla určitá omezená poptávka, ta ale nevykazovala jednoznačnou tendenci. To je v souladu s vysvětleními výrobců v Unii, že také v minulosti docházelo k postupnému přechodu k tenčím tloušťkám KHF, a to od 7–8 mikrometrů, které byly dříve na spodní hranici, až na 6 a 6,35 mikrometrů, které se u mnoha aplikací staly současným standardem.

(63)

Přestože průzkum mezi výrobci v Unii ukázal, že s výjimkou přímých jednání žádný z nich v současné době KHF < 6 aktivně nenabízí, Komise shromáždila dostatečné důkazy o tom, že výrobci v Unii jsou schopni KHF < 6 vyrábět. To zahrnuje výrobu zkušebních rolí po období šetření, která podle zkušební dokumentace uspokojila technickou poptávku kupujícího. Kromě toho Komise mohla dále potvrdit prodej KHF < 6 různými výrobci v Unii v komerčním množství, i když v omezeném rozsahu, v průběhu deseti let před začátkem období šetření. Komise rovněž pozorovala investice do kontroly kvality. Komise proto dospěla k závěru, že výrobní odvětví Unie může poskytnout kvalitu, která by vyhovovala poptávce na trhu.

(64)

Zadruhé, kapacita výroby KHF < 6 je omezena posledním krokem, tj. válcovnami. Komise tudíž analyzovala kapacitu různých výrobců v Unii z hlediska tohoto posledního kroku a zohlednila rovněž poptávku po jiných výrobcích v různých výrobních krocích. Všichni výrobci v Unii zařazení do vzorku mají dostatečnou volnou kapacitu, která jim umožňuje vyrábět KHF < 6, i kdyby se v budoucnu zvýšila poptávka po fóliích do autobaterií. Komise proto nemohla potvrdit riziko nedostatečných dodávek pro budoucí zvýšení poptávky po KHF < 6.

(65)

Zatřetí, pokud jde o tvrzení, že používání tenčích KHF je šetrnější k životnímu prostředí, Komise připomněla, že zamýšleným účinkem opatření na ochranu obchodu ve formě cel není bránit dovozu daného výrobku, ale zajistit, aby se tento dovážený výrobek prodával za ceny, které nepůsobí újmu. Komise rovněž připomněla schopnost výrobců v Unii vyrábět KHF < 6.

(66)

A konečně, pokud jde o tvrzení společnosti Huhtamäki týkající se problémů s dodávkami, šetření ukázalo, že výrobní kapacita výrobního odvětví Unie, pokud jde o KHF < 6, je podstatně vyšší než poptávka.

(67)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem Komise zamítla žádost o vyloučení KHF < 6 z definice výrobku, který je předmětem šetření.

(68)

Společnost Gascogne požádala o to, aby její argumenty vznesené v samostatném antidumpingovém řízení týkajícím se stejného výrobku pocházejícího z ČLR byly začleněny i do tohoto antisubvenčního šetření. Komise se těmito argumenty zabývala již v 25. až 28. bodě odůvodnění nařízení (EU) 2021/2170.

(69)

Rovněž společnost Walki požádala o začlenění svých argumentů vznesených v samostatném antidumpingovém šetření do tohoto antisubvenčního šetření. Komise v tomto ohledu odkazuje na svá zjištění ve 29. až 32. bodě odůvodnění nařízení (EU) 2021/2170.

(70)

Společnost Walki navíc během slyšení po poskytnutí konečných informací vysvětlila, že v období následujícím po šetření, tj. v říjnu 2021, zatím neproběhl žádný aktivní prodej ani marketing KHF < 6 na volném trhu ze strany evropských výrobců. Společnost Walki předložila důkazy o tom, že po období šetření neobdržela kladnou odpověď na své žádosti o cenovou nabídku týkající se KHF < 6 a vysvětlila, že pouze jeden výrobce v Unii bude schopen přijímat objednávky KHF < 6 v komerčním množství. Stejnými argumenty se Komise zabývala již v 28. bodě odůvodnění nařízení (EU) 2021/2170.

2.3.2.   KHF pro autobaterie

(71)

Jedna zúčastněná strana, společnost Xiamen, požádala o vyloučení hliníkové fólie do autobaterií z těchto důvodů:

hliníková fólie do autobaterií je technicky velmi odlišný výrobek s jiným použitím, protože využívá slitiny 1050/1060/1100/3003, zatímco hlavními slitinami pro výrobu KHF na obaly jsou slitiny 8079/8011,

odlišné je také výrobní zařízení a procesy, což má za následek dva lesklé povrchy na rozdíl od matného/lesklého povrchu jiných KHF a také to vede k různým výrobním nákladům a prodejním cenám,

výrobci v Unii tento výrobek nevyrábějí a

v současné době tento výrobek není vyvážen do EU.

(72)

V reakci na to Komise za prvé poukázala na to, že všechny slitiny uvedené zúčastněnou stranou mají stejnou vlastnost v tom, že všechny obsahují více než 98 % hliníku, a podnět není omezen na určitou slitinu. Použití různých slitin pro různé varianty výrobků není neobvyklé a nemůže sloužit jako kritérium pro vyloučení.

(73)

Zadruhé, lesklý/matný povrch je důsledkem válcování dvou vrstev KHF dohromady na poslední válcovací stolici, kdy se povrchy KHF, které se během válcování dotýkají, stanou matnými. Na tuto výrobní metodu se vztahoval podnět, ve kterém bylo výslovně uvedeno, že oba povrchy KHF mohou být lesklé, pokud to zákazník výslovně požadoval. Zamýšlené použití jako KHF pro autobaterie proto nemůže být důvodem vyloučení z definice výrobku, protože fyzické vlastnosti výrobku jsou stejné. Totéž platí pro vyšší náklady v důsledku válcování jedné vrstvy.

(74)

Zatřetí, výroba autobaterií v Unii je stále v počáteční fázi. Komise shromáždila důkazy, které prokazují, že výrobci v Unii se připravují na to, aby uspokojili poptávku tohoto nově vznikajícího segmentu trhu. Navíc proti tomuto argumentu stojí tvrzení společnosti Walki týkající se vyloučení KHF < 6, že výrobní odvětví Unie by se mohlo na výrobu fólií do autobaterií soustředit do takové míry, že by potenciálně nemělo zájem věnovat dostatečnou výrobní kapacitu KHF < 6.

(75)

Začtvrté, skutečnost, že v současné době nejsou z ČLR vyvážena žádná větší množství tohoto výrobku, odpovídá tomu, že výroba baterií do elektrických vozidel v EU je stále v plenkách, a není přesvědčivým argumentem pro vyloučení.

(76)

Analýza ukázala, že KHF do baterií pro elektrická vozidla jsou technicky KHF zahrnuté do vymezeného rozsahu šetření.

(77)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem Komise zamítla žádost o vyloučení KHF do baterií elektromobilů z definice výrobku, který je předmětem šetření.

(78)

Po poskytnutí konečných informací společnost Xiamen Xiashun tvrdila, že uvedené čtyři argumenty Komise na podporu zamítnutí vyloučení jsou chybné, neodpovídají na argumenty vznesené společností Xiamen Xiashun a neposkytují podstatné údaje, na jejichž základě Komise k těmto závěrům dospěla. Komise nepředložila žádné věcné důkazy, kterými by reagovala na žádost společnosti Xiamen Xiashun o vyloučení v jejích podáních a při slyšení dne 23. února. Skutečnost, že Komise odmítla uvést důkazy, na nichž své zamítnutí založila, porušuje práva společnosti Xiamen Xiashun na obhajobu. Společnost Xiamen Xiashun dále tvrdila, že žadatelovo pozdní předložení důkazů týkajících se žádosti o vyloučení fólie do autobaterií v antidumpingovém řízení vyvolává pochybnosti o tom, jaké důkazy Komise v antisubvenčním šetření skutečně zohlednila. Společnost Xiamen Xiashun tvrdila, že podání žadatele ze dne 19. července 2021 bylo učiněno po uplynutí lhůty pro podání připomínek v prozatímní fázi antidumpingového šetření a nemělo by být zohledněno. Nadměrná důvěrnost podání navíc společnosti Xiamen Xiashun znemožňuje na ně smysluplně reagovat.

(79)

Podání žadatelů ze dne 19. července 2021 bylo reakcí na podání společnosti Xiamen Xiashun ze dne 5. července 2021, v němž společnost Xiamen Xiashun předložila argumenty pro vyloučení KHF pro baterie elektrických vozidel z oblasti působnosti šetření. Veřejně přístupná verze tohoto podání nebyla nadměrně upravena. Úprava názvu společnosti, která připravila technické podrobnosti podání, i úprava podrobností o její technické výrobě byly nezbytné, aby nedošlo k odhalení důvěrných údajů o podnikání společnosti. Komise proto odmítá tvrzení, že zohledněním tohoto podání porušila práva společnosti Xiamen Xiashun. Komise dále odmítá tvrzení, že nespecifikovala, jaké důkazy vzala v úvahu. Komise nutně vzala v úvahu všechny důkazy obsažené se spisu.

(80)

Společnost Xiamen Xiashun tvrdila, že vzhledem k různému použití a technickým vlastnostem by hliníkové fólie pro baterie elektrických vozidel byly pro toto odvětví novým výrobkem, i když se jedná o hliníkovou fólii. Komise však na všechny tyto argumenty reagovala a jasně uvedla, že i KHF pro baterie elektrických vozidel má stejné technické vlastnosti a výrobní kroky. Technické rozdíly, kterými se společnost Xiamen Xiashun zabývala, představují pouze rozdíly oproti jiným druhům KHF, ale nebylo neprokázáno, že by KHF pro baterie elektrických vozidel neměly vlastnosti vymezené definicí výrobku v rámci tohoto šetření. Komise rovněž reagovala na tvrzení, že výrobní odvětví Unie nebude schopno vyrábět KHF pro baterie elektrických vozidel. Komise proto toto tvrzení zamítla.

(81)

Společnost Xiamen Xiashun tvrdila, že se Komise dopustila zjevně nesprávného posouzení a jednala v rozporu se zásadou řádné správy, jelikož při svém rozhodování nepřezkoumala předložené důkazy s veškerou řádnou péčí a nestranností a řádně nezohlednila všechny relevantní důkazy tím, že neposkytla smysluplné shrnutí plánů výrobců v Unii s cílem zvýšit jejich kapacitu a uspokojit tak poptávku po fóliích do baterií, a odmítla důkazy poskytnuté společností Xiamen Xiashun ohledně očekávané poptávky po fóliích do baterií.

(82)

Společnost Xiamen Xiashun tvrdila, že tvrzení Komise, že „podstatná volná kapacita výrobního odvětví Unie může uspokojit poptávku na nově vznikajícím trhu s fóliemi do baterií“, je v rozporu s jejím tvrzením, že „údaje prokazující přípravu výrobců v Unii na uspokojení poptávky po fóliích do baterií jsou vysoce důvěrné a nelze je shrnout, neboť tyto projekty dosud nejsou veřejné, a tudíž jsou vysoce citlivé“.

(83)

Společnost Xiamen Xiashun rovněž tvrdila, že Komise odmítla její komplexní přehled očekávané poptávky na základě uvedení informace, že k provedení několika projektů v oblasti baterií má dojít v neurčeném okamžiku v budoucnosti. Společnost Xiamen Xiashun tvrdila, že to je neodmyslitelně spjato s údaji týkajícími se plánovaných projektů.

(84)

Prohlášení Komise, že výrobní odvětví Unie může uspokojit poptávku na nově vznikajícím trhu s fóliemi do baterií, se týká celkové volné kapacity válcoven. Údaje o přípravě výrobců v Unii na pokrytí poptávky po fóliích do baterií se týkají snah výrobního odvětví Unie o to, aby bylo schopno vyrábět podle konkrétních vlastností požadovaných výrobci baterií. Poskytnutím shrnutí těchto snah by Komise odhalila obchodní strategie výrobců v Unii. Mezi výše uvedenými tvrzeními tedy neexistuje žádný rozpor. Komise proto toto tvrzení zamítla.

(85)

Při posuzování přehledu očekávané budoucí poptávky, který společnost Xiamen Xiashun poskytla z veřejně dostupného zdroje, rozlišovala Komise mezi projekty ve fázi plánování s konkrétním časovým rámcem a zamýšlenými projekty, u nichž není uveden rok, v němž budou realizovány. Nejedná se o odmítnutí důkazů poskytnutých společností Xiamen Xiashun, ale o důkladnou analýzu skutečně očekávané poptávky. Posouzení toho, zda je výrobní odvětví Unie schopno uspokojit očekávanou budoucí poptávku, bylo ve skutečnosti založeno na projektech v oblasti baterií, jejichž provádění je naplánováno na konkrétní rok v budoucnosti. Uvedené tvrzení bylo proto zamítnuto.

2.4.   Vystoupení Spojeného království z EU

(86)

Toto řízení bylo zahájeno během přechodného období po vystoupení Spojeného království z EU. Během tohoto přechodného období Spojené království i nadále podléhalo právu Unie. Přechodné období skončilo 31. prosince 2020. Od 1. ledna 2021 proto společnosti a sdružení sídlící ve Spojeném království již nejsou považovány za zúčastněné strany v tomto řízení. Z toho plyne, že vzhledem k tomu, že Spojené království již nepodléhá právu Unie, vycházejí zjištění týkající se subvencí a újmy z údajů o trhu EU-27.

3.   SUBVENCOVÁNÍ

3.1.   Úvod: prezentace vládních plánů, projektů a dalších dokumentů

(87)

Před provedením analýzy údajného subvencování ve formě subvencí nebo programů subvencí Komise posoudila vládní plány, projekty a další dokumenty, které byly pro analýzu zkoumaných programů subvencí významné. Zjistila, že všechny subvence nebo programy subvencí, které jsou předmětem posouzení, jsou součástí provádění centrálního plánování čínské vlády na podporu výrobního odvětví KHF z následujících důvodů.

(88)

Zaměření čínského hospodářství je do značné míry určováno propracovaným systémem plánování, který stanoví priority a předepisuje, na které cíle se musí ústřední vláda a místní orgány státní správy zaměřit. Příslušné plány existují na všech úrovních státní správy a zahrnují všechna odvětví hospodářství. Cíle stanovené nástroji plánování mají závaznou povahu a orgány na každé úrovni státní správy sledují plnění plánů orgány na příslušné nižší správní úrovni. Systém plánování v ČLR celkově vede k tomu, že zdroje jsou alokovány do odvětví označených vládou za strategická nebo jinak politicky významná, místo aby byly alokovány v souladu s tržními silami (12).

(89)

Podle veřejných politických dokumentů a seznamů považuje čínská vláda KHF za klíčový produkt. Tato kategorizace má velký význam, protože daným odvětvím poskytuje řadu konkrétních politik a podpůrných opatření, která jsou určena k podpoře rozvoje v každém odvětví (13). Ve strategii „Made in China 2025“ (14) je KHF rovněž integrována do nových materiálů a je zahrnuta do řady plánů, směrnic a dalších dokumentů, které jsou vydávány na celostátní, regionální a obecní úrovni a jsou vzájemně propojeny. K příkladům těchto klíčových politických dokumentů patří tyto plány, projekty a další dokumenty.

(90)

„10. pětiletý plán hospodářského a sociálního rozvoje (2001–2005)“ naznačuje, že urychlení průmyslové restrukturalizace a reorganizace má být provedeno s cílem rozvoje průmyslových výrobků, včetně odvětví surovin, a konkrétně oxidu hlinitého (15).

(91)

„Národní 11. pětiletý plán hospodářského a sociálního rozvoje (2006–2010)“ vyzývá k rozvoji zpracování hliníku a ke zvyšování „úrovně komplexního využívání průmyslových zdrojů hliníku“. (16)

(92)

„Národní 12. pětiletý plán hospodářského a sociálního rozvoje (2011–2015)“ uvádí, že restrukturalizace klíčových průmyslových odvětví by měla zahrnovat nový pokrok ve výzkumu a vývoji, integrované využívání zdrojů, úspory energie a snižování emisí v odvětvích hutnictví a stavebních materiálů (17).

(93)

Ve 13. pětiletém plánu národního hospodářského a sociálního rozvoje ČLR (dále jen „13. pětiletý plán“), který se vztahuje na období 2016–2020, se zdůrazňuje strategická vize čínské vlády, pokud jde o zlepšení a podporu klíčových průmyslových odvětví. 13. pětiletý plán zdůraznil záměr čínské vlády posílit rozvoj strategických pokročilých technologií a ukazuje, jak čínská vláda upřednostňuje „klíčová“ odvětví, která by měla být podporována a zlepšována. Za jedno z takových „klíčových“ odvětví, u kterého by měl být zdokonalen systém podpory služeb, včetně finančních, daňových, pojišťovacích a investičních platforem, je v tomto plánu označeno odvětví neželezných kovů, jehož součástí je odvětví hliníkových fólií (18).

(94)

„Rozhodnutí Státní rady o vyhlášení a provedení Dočasných pravidel o podpoře průmyslové restrukturalizace (Guo Fa (2005) č. 40)“ (dále jen „rozhodnutí č. 40“) uvádí, že „Katalog pokynů pro průmyslovou restrukturalizaci“ je důležitým základem investičních pokynů a státní správy politik, jako jsou veřejné finance, daně a úvěry. Rozhodnutí č. 40 dále uvádí, že projektům v „podporovaných“ odvětvích musí být poskytována úvěrová podpora v souladu s úvěrovými zásadami“ (19).

(95)

„Katalog pokynů pro průmyslovou restrukturalizaci“ konkrétně uvádí hliník a vývoj výrobní technologie v rámci tohoto odvětví jakožto podporované oblasti (20). To potvrzuje Katalog pokynů pro průmyslovou restrukturalizaci (verze z roku 2019), podle kterého jsou podporovány oblasti zpracování hliníku válcováním, vakuová aluminizace pro balení a zpracování hliníkových slitin.

(96)

„Rozvojový plán pro odvětví neželezných kovů (2016–2020)“ popisuje odvětví neželezných kovů jako důležitý základ zpracovatelského průmyslu a podporu „realizace kapacity zpracovatelského průmyslu“. Dále je jako priorita uveden vývoj hliníkové fólie (21).

(97)

„Oznámení týkající se pokynů pro urychlení restrukturalizace hliníkového průmyslu (2006)“ uvádí, že „hliník je důležitou surovinou pro rozvoj národního hospodářství.“ (22) Tento dokument svědčí o cílené finanční podpoře pro odvětví hliníku: „Podle vnitrostátních požadavků na makroekonomickou kontrolu, průmyslovou politiku a úvěry provádějí finanční instituce přiměřené přidělování úvěrových prostředků. Podnikům působícím v odvětví hliníku a elektrolytického hliníku, které dodržují zásady vnitrostátní průmyslové politiky, podmínky pro přístup na trh a úvěrové zásady, je třeba i nadále poskytovat úvěrovou podporu. Podnikům, které nedodržují zásady vnitrostátní průmyslové politiky a podmínky pro přístup na trh, které mají zastaralou technologii a jsou uvedeny v zakázaných nebo odstraněných položkách, nesmí být poskytována žádná forma úvěrové podpory.“ (23)

(98)

Čínský Katalog vyspělých technologických výrobků na vývoz vydaný ministerstvem pro vědu a techniku, ministerstvem zahraničního obchodu a všeobecnou celní správou uvádí 1 900 vyspělých technologických výrobků v kategoriích, které jsou určeny pro preferenční vývozní politiky stanovené vládou. Jednou z kategorií je kategorie tzv. „nových materiálů“, která zahrnuje KHF (24).

(99)

Vzhledem k tomu, že odvětví KHF je ve strategii „Made in China 2025“ podporovaným odvětvím, je způsobilé čerpat významné finanční prostředky od státu. Na podporu iniciativy „Made in China 2025“, (25) a tedy i odvětví KHF (26), byla vytvořena řada fondů.

(100)

Plán „Made in China 2025“ (27) uvádí 10 strategických odvětví, která jsou pro čínskou vládu klíčovými odvětvími. Patří mezi ně i odvětví 9 „Nové materiály“ a jako cíle stanovuje „aktivně vyvíjet nové materiály pro vojenské i civilní použití, urychlit obousměrný přenos a transformaci technologií a podporovat integrovaný vojenský i civilní rozvoj odvětví nových materiálů, jakož i urychlit modernizaci základních materiálů“ (28). Do rozvojových priorit tohoto odvětví spadají jako součást nových materiálů i KHF. Nové materiály tedy těží z výhod vyplývajících z podpůrných mechanismů uvedených v dokumentu, mimo jiné z politik finanční podpory, fiskálních a daňových politik, dohledu a podpory Státní rady.

(101)

Koncepci čínské vlády spočívající ve vymezení podporovaných odvětví a výrobků v katalozích za účelem odpovídajícího přidělování zdrojů na základě jejich strategického nebo politického významu, který jim přisuzuje čínská vláda, a za účelem provádění a dohledu nad prováděním plánů na každé správní úrovni lze dále pozorovat i v katalogu strategických a nově vznikajících výrobků a služeb Národní komise pro rozvoj a reformy (dále jen „NDRC“) z roku 2016 (29). Mezi nové materiály se řadí i KHF.

(102)

Rozhodnutí č. 40, kapitola III, odkazuje na „Katalog pokynů pro průmyslovou restrukturalizaci“, který se skládá ze tří kategorií položek, a sice podporovaných projektů, omezovaných projektů a eliminovaných projektů. Podle článku XVII rozhodnutí platí, že pokud „investiční projekt spadá do podporovaných projektů, musí být přezkoumán a schválen a zanesen do rejstříku podle příslušných vnitrostátních předpisů týkajících se investic; všechny finanční instituce poskytnou úvěrovou podporu podle úvěrových zásad; dovezené vlastní zařízení v celkové výši investice s výjimkou komodit v položce vnitrostátních investičních projektů s názvem „neosvobozené dovezené komodity“ (změněné v roce 2000), které vydalo ministerstvo financí, může být osvobozeno od dovozní daně a dovozních složek daně z přidané hodnoty, pokud neexistují nové předpisy týkající se neosvobozených investičních projektů. Další politiky v oblasti podporovaných průmyslových projektů se provádějí v souladu s příslušnými vnitrostátními předpisy“.

(103)

V důsledku toho rozhodnutí č. 40 vykládané ve spojení s Katalogem pokynů pro průmyslovou restrukturalizaci stanoví zvláštní zacházení s určitými projekty v rámci určitých podporovaných odvětví.

(104)

Vzhledem k výše uvedeným plánům a programům je tedy odvětví KHF považováno za klíčové/strategické odvětví, jehož rozvoj aktivně podporuje čínská vláda jakožto svůj politický cíl. Na základě politických dokumentů uvedených v tomto oddíle dospěla Komise k závěru, že čínská vláda zasahuje do odvětví KHF za účelem provádění souvisejících politik a zasahuje do volného působení tržních sil v odvětví KHF, zejména jeho propagací a podporováním různými způsoby.

(105)

Po poskytnutí konečných informací čínská vláda tvrdila, že dokumenty uvedené výše v tomto oddíle nepředstavují základ pro zvláštní podporu nebo pobídku odvětví KHF. Podle čínské vlády neexistují o tom, že výrobní odvětví KHF je podporovaným odvětvím dostatečné důkazy a dokumenty, které se týkají neželezných kovů, odvětví hliníku a/nebo nových materiálů, se na KHF nevztahují.

(106)

Komise s tím nesouhlasila. Zaprvé trvá na svém stanovisku, že lze důvodně předpokládat, že popis výrobků, jako jsou nové materiály, neželezné kovy a odvětví hliníku, zahrnuje také hliníkovou fólii. Zadruhé, některé z výše uvedených dokumentů, jako je „rozvojový plán pro odvětví neželezných kovů (2016–2020)“ uvedený v 96. bodě odůvodnění a čínský Katalog vyspělých technologických výrobků v 98. bodě odůvodnění, také výslovně zmiňují hliníkovou fólii jako takovou. Zatřetí, šetřením bylo zjištěno, že spolupracující vyvážející výrobci využívali subvencí, které jsou způsobilé pouze pro podporovaná odvětví, jak je stanoveno v rozhodnutí č. 40 a podrobně analyzováno v příslušných oddílech níže. Komise proto tato tvrzení čínské vlády zamítla.

3.2.   Částečná nedostatečná spolupráce a využití dostupných údajů

(107)

Po poskytnutí konečných informací učinila čínská vláda několik obecných poznámek k rozhodnutí Komise použít ustanovení čl. 28 odst. 1 základního nařízení, pokud jde o preferenční úvěry, pojištění vývozních úvěrů a vstupní materiály.

(108)

Čínská vláda tvrdila, že všechny žádosti Komise o informace, na které čínská vláda nemohla poskytnout odpovědi, jsou nepřiměřené, protože tyto žádosti předpokládaly existenci právních pravomocí, které čínská vláda nemá.

(109)

Čínská vláda dále tvrdila, že Komise řádně nevyhodnotila skutečnosti, které měla předtím k dispozici, a neposkytla řádné vysvětlení toho, proč byly veškeré chybějící nezbytné informace nahrazeny přiměřeně dostupnými údaji.

(110)

Jak je uvedeno níže ve 118. bodě odůvodnění, Komise měla za to, že čínská vláda má jako akcionář nebo odpovědný orgán subjektů, u nichž Komise tyto informace požadovala, zákonnou pravomoc požadované informace získat. Důvod, proč bylo nutné vycházet z dostupných údajů, uvedla Komise ve svém sdělení čínské vládě a zopakovala v oddílech 3.2.1 až 3.2.3 níže. Komise považovala veřejně dostupné informace za přiměřenou náhradu informací, které neposkytla čínská vláda. Komise proto tato tvrzení čínské vlády zamítla.

3.2.1.   Použití ustanovení čl. 28 odst. 1 základního nařízení na preferenční poskytování úvěrů.

(111)

V zájmu administrativního zjednodušení požádala Komise čínskou vládu, aby zaslala zvláštní dotazníky všem finančním institucím, které poskytují úvěry nebo vývozní úvěry společnostem zařazeným do vzorku.

(112)

Nejprve přišla odpověď pouze od banky EXIM a společnosti Sinosure. Čínská vláda na žádost Komise o zaslání dotazníků všem finančním institucím, které společnostem zařazeným do vzorku poskytují úvěry nebo vývozní úvěry, neodpověděla. Komise proto v písemném upozornění na nedostatky svou žádost týkající se finančních institucí zopakovala s cílem maximalizovat jejich zapojení do šetření tím, že Komisi poskytnou nezbytné informace, aby mohla učinit závěry o existenci a rozsahu údajného subvencování.

(113)

Po písemném upozornění na nedostatky čínská vláda uvedla, že není oprávněna požadovat informace od komerčních bank. Komise s tímto názorem nesouhlasila. Zaprvé je Komise přesvědčena o tom, že informace požadované od státních subjektů jsou čínské vládě k dispozici s ohledem na všechny subjekty, v nichž je čínská vláda hlavním či majoritním akcionářem. Čínská vláda má navíc potřebnou pravomoc spolupracovat s finančními institucemi i v případě, že nejsou ve vlastnictví státu, jelikož všechny spadají do pravomoci CBIRC.

(114)

Nakonec Komise obdržela pouze informace o podnikové struktuře, řízení a vlastnictví od banky EXIM, ale od žádné z dalších finančních institucí, které společnostem zařazeným do vzorku poskytovaly úvěry, informace neobdržela. Komise navíc od žádné z bank nebo finančních institucí neobdržela žádné ověřitelné informace týkající se konkrétních společností.

(115)

Jelikož Komise neobdržela informace týkající se většiny bank, které poskytovaly úvěry společnostem zařazeným do vzorku, domnívá se, že neobdržela zásadní informace týkající se tohoto aspektu šetření.

(116)

Komise proto čínskou vládu vyrozuměla, že se při posuzování existence a rozsahu údajného subvencování poskytnutého prostřednictvím preferenčních úvěrů možná bude muset uchýlit k použití dostupných údajů podle čl. 28 odst. 1 základního nařízení.

(117)

Čínská vláda ve své odpovědi vznesla námitku proti použití čl. 28 odst. 1 základního nařízení. Tvrdila, že čínská vláda není povinna požadované informace poskytnout, že by otázky měly být položeny přímo dotčeným subjektům, a nikoli čínské vládě jako investorovi nebo akcionáři, a že požadované informace nepředstavují nezbytné informace.

(118)

Komise souhlasí s tím, že odpovědi by měla obdržet přímo dotčených subjektů. Komise však požádala čínskou vládu, aby v zájmu administrativního zjednodušení zaslala zvláštní dotazníky všem příslušným finančním institucím, což neudělala. Kromě toho, jak je uvedeno v 113. bodě odůvodnění výše, Komise dále zastává názor, že jako regulační orgán je čínská vláda autoritou, která si od finančních institucí, jež vyvážejícím výrobcům zařazeným do vzorku poskytovaly financování, může vyžádat odpovědi na konkrétní otázky.

(119)

Komise se domnívala, že požadované informace mají zásadní význam pro posouzení kontroly čínské vlády nad chováním finančních institucí, pokud jde o jejich úvěrové politiky a posuzování rizik při poskytování úvěrů odvětví KHF.

(120)

Komise proto dospěla k závěru, že při posuzování existence a rozsahu údajného subvencování poskytnutého prostřednictvím preferenčních úvěrů musí částečně vycházet z dostupných údajů.

3.2.2.   Použití ustanovení čl. 28 odst. 1 základního nařízení na pojištění vývozních úvěrů

(121)

V zájmu administrativního zjednodušení požádala Komise čínskou vládu, aby zaslala zvláštní dotazník společnosti Sinosure.

(122)

Přestože Komise odpověď na dotazník obdržela, společnost Sinosure nepředložila požadované podklady týkající se správy a řízení společnosti Sinosure, například její stanovy. Společnost Sinosure navíc neposkytla konkrétní informace o pojištění vývozních úvěrů poskytnutém odvětví KHF, o výši pojistného nebo o podrobných číselných údajích týkajících se ziskovosti její obchodní činnosti v oblasti pojišťování vývozních úvěrů.

(123)

Vzhledem k neposkytnutí těchto údajů se Komise domnívala, že neobdržela zásadní informace, které jsou důležité pro tento aspekt šetření. Komise proto čínskou vládu vyrozuměla, že se při posuzování existence a rozsahu údajného subvencování poskytnutého prostřednictvím pojištění vývozních úvěrů možná bude muset uchýlit k použití dostupných údajů podle čl. 28 odst. 1 základního nařízení.

(124)

Čínská vláda ve své odpovědi a po poskytnutí konečných informací trvala na svém stanovisku, že společnost Sinosure neposkytovala subvence specifické pro odvětví KHF a že se při provádění příslušné pojišťovací činnosti řídí tržními principy a nepoužívá žádné zvláštní preferenční zacházení týkající se odvětví KHF. Kromě toho nebylo pojištění vývozních úvěrů do stížnosti zahrnuto, a proto požadované informace nebyly pro rozhodnutí Komise nezbytné nebo zásadní.

(125)

Jak je uvedeno v 8. bodě odůvodnění výše, může Komise v průběhu šetření dle vlastního uvážení zkoumat všechny informace, které se údajných subvencí týkají, a není omezena na informace obsažené v podnětu. Komise dále uvádí, že do podnětu a oznámení o zahájení řízení byly obecněji zahrnuty programy týkající se preferenčního financování a přímého převodu finančních prostředků, které zahrnují také pojištění vývozních úvěrů. Komise se rovněž domnívala, že informace, které čínská vláda poskytla ohledně společnosti Sinosure, byly neúplné, a neumožnily proto Komisi vyvodit závěry o klíčových částech šetření týkajících se pojištění vývozních úvěrů, a konkrétně toho, zda je společnost Sinosure veřejnoprávním subjektem a zda pojistné účtované společnostem zařazeným do vzorku odpovídalo tržním podmínkám. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(126)

Komise tudíž dospěla k závěru, že pokud jde o zjištění týkající se pojištění vývozních úvěrů, musí částečně vycházet z dostupných údajů.

3.2.3.   Použití ustanovení čl. 28 odst. 1 základního nařízení na vstupní materiály

(127)

Komise požádala čínskou vládu, aby zaslala zvláštní dotazník deseti výrobcům a distributorům vstupních materiálů používaných při výrobě KHF i všem dalším dodavatelům dotčených materiálů, kteří společnostem zařazeným do vzorku poskytli vstupy. Ve své odpovědi na dotazník čínská vláda tvrdila, že nad dodavateli vstupních materiálů nemá dostatečnou kontrolu na to, aby poskytli důvěrné informace požadované v dotazníku, a že by pro čínskou vládu představovalo nepřiměřenou zátěž, kdyby měla tento proces s velmi významným počtem dodavatelů vstupních materiálů společností zařazených do vzorku koordinovat.

(128)

Čínská vláda neposkytla přehled názvů a vlastnické struktury čínských dodavatelů vstupních materiálů, které jsou předmětem šetření, a tvrdila, že se jedná o důvěrné informace. Čínská vláda dále neposkytla podrobné informace o většině typických znaků domácího trhu se vstupními materiály pro KHF v Číně, mezi něž patří: podíl státních podniků na domácí výrobě a spotřebě, velikost domácího trhu, cenová politika státu a/nebo státních podniků, skutečné ceny vstupních materiálů na domácím trhu a statistiky.

(129)

Vzhledem k tomu, že Komise neobdržela od čínské vlády žádné informace týkající se všech výše uvedených prvků, k nimž patří struktura domácího trhu, mechanismy stanovování cen, ceny a akciové portfolio společností, měla za to, že neobdržela zásadní informace podstatné pro šetření.

(130)

Komise proto dospěla k závěru, že pokud jde o zjištění týkající se vstupních materiálů, musí částečně vycházet z dostupných údajů.

3.2.4.   Použití ustanovení čl. 28 odst. 1 základního nařízení na společnost Yongxin

(131)

Podle dotazníku týkajícího se subvencí je od společností ve spojení poskytujících vstupy a aktiva pro výrobní proces vyvážejících výrobců zařazených do vzorku požadováno, aby poskytli odpověď na oddíly A a E dotazníku. Společnost Yongxin, která je dodavatelem vstupů vyvážejícího výrobce zařazeného do vzorku, společnosti Xiamen Xiashun, se kterým je ve spojení, však tuto odpověď původně neposkytla. Společnost Xiamen Xiashun uvedla, že vzhledem k povaze jejich vztahu nemá žádnou možnost přinutit společnost Yongxin, aby na dotazník odpověděla, a že nedostatečná spolupráce společnosti Yongxin by na současné šetření neměla mít žádný dopad.

(132)

Komise konstatovala, že společnosti Xiamen Xiashun a Yongxin založily společný podnik Yongshun, díky němuž jsou tyto společnosti ve spojení ve smyslu článku 127 prováděcího nařízení Komise (EU) 2015/2447 (30). Společný podnik Yongshun byl navíc významným dodavatelem surovin pro výrobu KHF společnosti Xiamen Xiashun. Proto by měl tento podnik předložit odpověď na dotazník týkající se subvencí podle pokynů v dotazníku a v písemném upozornění na nedostatky ze dne 19. února 2021.

(133)

Pokud jde o neexistenci dopadu na šetření, Komise zaznamenala řadu mezipodnikových transakcí mezi společnostmi Yongxin a Yongshun, které se týkaly pozemků, surovin a financování. Komise tedy dospěla k závěru, že jelikož mateřská společnost Yongxin neodpověděla, není možné určit plný rozsah subvencí, které skupina obdržela.

(134)

Komise proto dne 15. března 2021 vyrozuměla společnost Xiamen Xiashun, že se při posuzování existence a rozsahu údajného subvencování poskytnutého prostřednictvím společnosti Yongxin možná bude muset uchýlit k použití dostupných údajů podle čl. 28 odst. 1 základního nařízení. V reakci na dopis Komise požádala společnost Xiamen Xiashun dne 23. března 2021 o slyšení u úředníka pro slyšení. Úředník pro slyšení navrhl, aby společnost Xiamen Xiashun vyvinula další úsilí o to, aby společnost Yongxin poskytla požadované informace. Komise nakonec obdržela odpověď na konkrétní otázky od společnosti Yongxin dne 7. května 2021 a získané údaje byly ověřeny během dálkové křížové kontroly dne 2. června 2021.

3.2.5.   Použití ustanovení čl. 28 odst. 1 základního nařízení na skupinu Nanshan

(135)

Podle dotazníku týkajícího se subvencí byly společnosti zařazené do vzorku i jejich společnosti ve spojení požádány, aby poskytly údaje a podpůrnou dokumentaci týkající se nákupů práv k užívání pozemků, včetně osvědčení o právech k užívání pozemků a kupních smluv původních transakcí s pozemkovým úřadem, s uvedením podmínek, za kterých byla práva k užívání pozemků získána. Společnosti ve skupině Nanshan však požadovanou dokumentaci neposkytly, což Komisi znemožnilo ověřit podmínky, včetně kupní ceny, práv k užívání pozemků.

(136)

Některé ze společností ve skupině Nanshan rovněž nevyplnily požadované tabulky týkající se dovezených a domácích strojních zařízení, a neposkytly tedy požadované informace týkající se nákupů dovezených a domácích strojních zařízení a souvisejícího osvobození od DPH a snížení dovozních cel při využívání dovezeného zařízení a technologie.

(137)

A konečně byla omezená spolupráce mateřské společnosti skupiny Nanshan, a sice společnosti Nanshan Group Co. Ltd., pokud jde o i) dostupnost jejích zaměstnanců pro odpověď na otázky Komise a ii) poskytnuté dokumenty. Například nebyla vůbec poskytnuta nebo byla neúplná dokumentace týkající se nákupu pozemků, přidělení řady grantů a úvěrů. Toto omezení závažným způsobem bránilo šetření, zejména proto, že řada společností skupiny Nanshan obdržela práva k užívání pozemků a financování prostřednictvím společnosti Nanshan Group Co. Ltd.

(138)

Komise tedy informovala skupinu Nanshan dopisem ze dne 3. září 2021 o tom, že pokud jde o chybějící informace uvedené ve 135. až 137. bodě odůvodnění, bude se možná muset uchýlit k použití dostupných údajů v souladu s čl. 28 odst. 1 základního nařízení.

(139)

Ve svých připomínkách k výše uvedenému čl. 28 předložila skupina Nanshan několik tvrzení uvedených níže.

(140)

Pokud jde o práva k užívání pozemků, skupina Nanshan tvrdila, že vzhledem k tomu, že ostatní společnosti skupiny uvedly své nákupy od společnosti Nanshan Group Co. Ltd., měla by být ke stanovení nákupní ceny práv k užívání pozemků zakoupených společností Nanshan Group Co. Ltd. od třetích stran použita cena těchto vnitropodnikových transakcí. Dále tvrdila, že ceny vnitropodnikových převodů pozemků byly stanoveny na základě hodnoty pozemků, kterou poskytl nezávislý hodnotitel ve zprávě o ocenění pozemků. Skupina Nanshan rovněž tvrdila, že alternativně lze cenu transakcí společnosti Nanshan Group Co. Ltd. stanovit na základě jiných transakcí týkajících se užívání pozemků jiných společností ve skupině jako zástupné hodnoty.

(141)

Pokud jde o požadované informace týkající se nákupů dovezených a domácích strojních zařízení a souvisejícího osvobození od DPH a snížení dovozních cel při využívání dovezeného zařízení a technologie, skupina Nanshan tvrdila, že u většiny společností poskytla soupis dlouhodobých aktiv. Dále tvrdila, že program osvobození od DPH byl ukončen již v roce 2009 a že veškeré výhody, které mohly být v této souvislosti získány, by byly zcela odepsány již před zahájením období šetření.

(142)

Pokud jde o skutečnost, že spolupráce společnosti Nanshan Group Co. Ltd. byla jen omezená, skupina Nanshan tvrdila, že jednala podle svých nejlepších možností a že nedostatečná spolupráce byla způsobena načasováním dálkové křížové kontroly a dalších náročných podmínek. Skupina Nanshan tvrdila, že Komise by neměla všechny informace poskytnuté společností Nanshan Group Co. Ltd. zavrhovat a že by Komise měla tyto údaje doplnit údaji ze srovnatelných transakcí s pozemky a úvěry této společnosti nebo jiných společností skupiny. Komise s připomínkami týkajícími se práv k užívání pozemků nesouhlasila. Výši subvencování skupiny určuje cena původní transakce s pozemkovým úřadem, nikoli vnitropodnikové převody pozemků, a vzhledem k tomu, že společnost, která byla stranou původní nákupní transakce, tj. Nanshan Group Co. Ltd., nepředložila potřebnou dokumentaci, nebylo možné určit plný rozsah subvencí, které skupina získala..

(143)

Pokud jde o požadované informace týkající se nákupů dovezených a domácích strojních zařízení a souvisejícího osvobození od DPH a snížení dovozních cel, Komise s připomínkami skupiny Nanshan nesouhlasila. Zaprvé, ačkoli skupina Nanshan poskytla u některých společností skupiny soupis dlouhodobých aktiv, neposkytla souhrnné údaje o osvobození od DPH a snížení dovozních cel, které Komise požadovala. Zadruhé, Komise u společností zařazených do vzorku identifikovala osvobození od DPH i dovozního cla během období šetření. Tato osvobození zahrnovala i výjimky pro zařízení nakoupená v předchozích letech, u nichž byla však výhoda amortizována po dobu životnosti tohoto zařízení, a byla tedy částečně přidělena do období šetření. Komise proto dospěla k závěru, že společnosti zařazené do vzorku přesto využívaly výhod v rámci tohoto programu.

(144)

A konečně tvrzení, že jako zástupné hodnoty transakcí týkajících se práv k užívání pozemků nebo zařízení, u nichž nebyl poskytnut dostatek údajů, by mohly být použity jiné transakce společnosti Nanshan Group Co. Ltd. nebo jiných společností skupiny Nanshan, bylo nepodložené, protože žádná ze společností ve skupině neposkytla úplné požadované informace.

3.3.   Subvence a programy subvencí, jichž se toto šetření týká

(145)

Na základě informací obsažených v podnětu, oznámení o zahájení řízení a odpovědí na dotazníky Komise se prošetřovaly následující subvence ze strany čínské vlády:

a)

poskytování preferenčního financování, přímých úvěrů a financování prostřednictvím vlastního kapitálu, kvazivlastního kapitálu a jiných kapitálových nástrojů (např. politické úvěry, úvěrové linky, návrhy bankovních akceptů, financování vývozu);

b)

preferenční pojištění vývozních úvěrů;

c)

grantové programy

granty a fondy v oblasti technologií, inovací, výzkumu a vývoje,

fondy v oblasti průmyslové transformace a modernizace,

subvence ad hoc poskytované obecními/provinčními orgány;

d)

příjmy ušlé prostřednictvím programů osvobození od daní a jejich snížení

snížení daně z příjmů podniků pro podniky s vyspělými a novými technologiemi,

preferenční daňové odpočty u výdajů na výzkum a vývoj,

zrychlené odpisy nástrojů a zařízení používaných podniky v oblasti vyspělých technologií pro rozvoj a výrobu vyspělých technologií,

osvobození od daně z dividend mezi způsobilými rezidentními podniky,

osvobození od daně nebo zřeknutí se daní z nemovitostí a z užívání pozemků,

Osvobození od DPH a snížení dovozních cel při využívání dovezeného zařízení a technologií

odpočty DPH u zařízení vyráběných na domácím trhu;

e)

poskytování zboží a služeb vládou za cenu nižší než přiměřenou:

poskytování práv k užívání pozemků vládou za cenu nižší než přiměřenou,

dodávky elektřiny za cenu nižší než přiměřenou,

poskytování vstupních materiálů (hliníku a energetického uhlí) vládou za cenu nižší než přiměřenou.

3.4.   Preferenční financování

3.4.1.   Finanční instituce poskytující preferenční financování

(146)

Tři skupiny vyvážejících výrobců zařazené do vzorku poskytly informace, z nichž vyplývá, že jim finanční prostředky poskytlo 48 finančních institucí usazených v ČLR. Z těchto 48 finančních institucí bylo 47 ve vlastnictví státu. Zbývající finanční instituce byly buď v soukromém vlastnictví, nebo Komise nebyla schopna určit, zda jsou ve vlastnictví státu, nebo v soukromém vlastnictví. Nicméně pouze jedna banka ve vlastnictví státu vyplnila zvláštní dotazník, přestože žádost adresovaná čínské vládě se vztahovala na všechny finanční instituce, které poskytly úvěry společnostem zařazeným do vzorku.

3.4.1.1.   Finanční instituce ve vlastnictví státu, které jednají jako veřejnoprávní subjekty

(147)

Komise ověřovala, zda banky ve vlastnictví státu jednají jako veřejnoprávní subjekty ve smyslu článku 3 a čl. 2 písm. b) základního nařízení. V tomto ohledu se s cílem prokázat, že podnik ve vlastnictví státu je veřejnoprávním subjektem, použije tato zkouška (31): „Rozhodující je, zda byla subjektu svěřena pravomoc vykonávat vládní funkce, nikoli jak toho bylo dosaženo. Existuje mnoho různých způsobů, jimiž by vláda v úzkém smyslu slova mohla subjektům poskytnout pravomoc. Proto k prokázání, že tato pravomoc byla svěřena konkrétnímu subjektu, mohou být relevantní různé typy důkazů. Důkaz o tom, že určitý subjekt ve skutečnosti vykonává vládní funkce, může sloužit jako důkaz, že má nebo mu byla svěřena vládní pravomoc, zejména pokud takový důkaz naznačuje trvalou a systematickou praxi. Z toho podle našeho názoru vyplývá, že důkaz o tom, že vláda vykonává účinnou kontrolu nad subjektem a jeho chováním, může za určitých okolností sloužit jako důkaz, že daný subjekt má vládní pravomoc a tuto pravomoc uplatňuje při výkonu vládních funkcí. Zdůrazňujeme však, že kromě výslovného přenesení pravomoci v právním nástroji k určení, že subjekt má nezbytnou vládní pravomoc, pravděpodobně nepostačuje existence pouze formálních vazeb mezi subjektem a vládou v úzkém smyslu slova. Tak například pouhá skutečnost, že vláda je většinovým akcionářem subjektu neprokazuje, že vláda vykonává účinnou kontrolu nad chováním tohoto subjektu, a tím méně, že mu vláda svěřila vládní pravomoc. V některých případech však lze, jestliže z důkazů vyplývá, že existuje celá řada formálních indicií vládní kontroly a rovněž existují důkazy, že takováto kontrola je vykonávána účinným způsobem, na základě těchto důkazů dojít k závěru, že dotčený subjekt vykonává vládní pravomoc.“

(148)

Komise si vyžádala informace o státním vlastnictví, jakož i o formálních indiciích vládní kontroly v bankách ve vlastnictví státu. Rovněž analyzovala, zda je kontrola vykonávána účinným způsobem. Za tímto účelem musela Komise částečně vycházet z dostupných údajů, a to kvůli odmítnutí čínské vlády a bank ve vlastnictví státu poskytnout důkazy o rozhodovacím procesu, který vedl k preferenčnímu poskytování úvěrů.

(149)

Za účelem provedení této analýzy Komise nejdříve zkoumala informace od banky ve vlastnictví státu, která vyplnila zvláštní dotazník.

3.4.1.2.   Spolupracující finanční instituce ve vlastnictví státu

(150)

Odpověď na dotazník poskytla pouze jedna státem vlastněná banka, a to banka EXIM.

3.4.1.3.   Vlastnictví, formální indicie a výkon kontroly ze strany čínské vlády

(151)

Na základě informací obdržených v odpovědi na dotazník Komise zjistila, že čínská vláda drží v této finanční instituci přímo nebo nepřímo více než 50 % akcií.

(152)

Pokud jde o formální indicie vládní kontroly nad spolupracující bankou ve vlastnictví státu, Komise tuto banku kvalifikovala jako „klíčovou finanční instituci ve vlastnictví státu“. Zejména v oznámení nazvaném „Prozatímní pravidla týkající se dozorčích rad v klíčových finančních institucích ve vlastnictví státu“ (32) se uvádí, že: „Klíčové finanční instituce ve vlastnictví státu uvedené v těchto pravidlech jsou banky ve vlastnictví státu zajišťující vládní politiku, komerční banky, finanční společnosti pro správu aktiv, společnosti pro cenné papíry, pojišťovací společnosti atd. (dále jen „finanční instituce ve vlastnictví státu“), do nichž Státní rada vysílá dozorčí rady.“

(153)

Dozorčí rada klíčových finančních institucí ve vlastnictví státu je jmenována v souladu s „Prozatímními pravidly týkajícími se dozorčích rad v klíčových finančních institucích ve vlastnictví státu“. Na základě článků 3 a 5 těchto prozatímních pravidel Komise zjistila, že členové dozorčí rady jsou vysíláni Státní radou a jsou vůči ní odpovědní, což je dokladem institucionální kontroly státu nad obchodními činnostmi spolupracující banky ve vlastnictví státu.

(154)

Kromě těchto obecně platných indicií zjistila Komise s ohledem na banku EXIM následující skutečnosti. Banka EXIM byla založena a je provozována v souladu s „Oznámením o založení Export-Import Bank of China“ vydaném Státní radou a se stanovami banky EXIM. Podle jejích stanov jmenuje vedení banky EXIM přímo stát. Dozorčí rada je jmenována Státní radou v souladu s „Prozatímními pravidly týkajícími se dozorčích rad v klíčových finančních institucích ve vlastnictví státu“ a dalšími právními a správními předpisy a je odpovědná Státní radě.

(155)

Stanovy rovněž uvádějí, že stranický výbor banky EXIM hraje vedoucí a klíčovou politickou úlohu, a má tak zajistit, aby banka EXIM prováděla strategii a hlavní program strany a státu. Vedoucí postavení strany je součástí všech aspektů správy a řízení společnosti.

(156)

Stanovy také uvádějí, že banka EXIM podporuje rozvoj zahraničního obchodu a hospodářské spolupráce, přeshraniční investice, iniciativu „Jeden pás, jedna cesta“, spolupráci při posilování mezinárodní kapacity a výrobu zařízení. Rozsah její obchodní činnosti zahrnuje krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé úvěry, které byly schváleny a které jsou v souladu s politikami zahraničního obchodu a „vykročení do světa“ (going out), jako jsou vývozní úvěry, dovozní úvěry, nasmlouvané úvěry ve strojírenství, zámořské investiční úvěry, půjčky zahraniční pomoci čínské vlády a vývozní úvěry pro kupující společnosti.

(157)

Ve své výroční zprávě z roku 2019 banka EXIM navíc uvedla, že plně realizovala všechny hlavní politiky a rozhodnutí přijatá Ústředním výborem Komunistické strany Číny a Státní radou.

(158)

Komise rovněž zjistila, že finanční instituce ve vlastnictví státu, včetně banky EXIM, v roce 2017 změnily své stanovy, čímž se posílila úloha Komunistické strany Číny na nejvyšší rozhodovací úrovni těchto bank (33).

(159)

Tyto nové stanovy uvádějí, že:

předsedou správní rady je tatáž osoba jako tajemník výboru strany,

úlohou Komunistické strany Číny je zajistit a dohlížet na provádění politik a pokynů strany a státu a rovněž hrát vedoucí úlohu při jmenování zaměstnanců (včetně vrcholného vedení) a hlídat, aby jmenovány byly jen schválené osoby, a dále

aby správní rada u veškerých důležitých rozhodnutí vyslechla stanoviska stranického výboru.

(160)

Tyto důkazy svědčí o tom, že čínská vláda vykonává účinnou kontrolu nad chováním těchto institucí.

(161)

Komise dále hledala informace o tom, zda čínská vláda vykonávala účinnou kontrolu nad chováním banky EXIM, pokud jde o její úvěrové politiky a posuzování rizik, když poskytovala úvěry odvětví KHF. V této souvislosti byly zohledněny tyto regulační dokumenty:

článek 34 zákona ČLR o komerčních bankách (dále jen „bankovní zákon“),

článek 15 obecných pravidel týkajících se úvěrů (prováděných Čínskou lidovou bankou),

rozhodnutí č. 40,

prováděcí opatření Čínské komise pro regulaci bankovnictví a pojišťovnictví (dále jen „CBIRC“) pro záležitosti poskytování správních licencí pro komerční banky financované z Číny (vyhláška CBIRC [2017] č. 1),

prováděcí opatření CBIRC pro záležitosti poskytování správních licencí v souvislosti s bankami financovanými ze zahraničí (vyhláška CBIRC [2015] č. 4) a dále

správní opatření pro kvalifikace ředitelů a vyšších úředníků finančních institucí v bankovním odvětví (CBIRC [2013] č. 3),

Tříletý akční plán pro zlepšení vedení podniků v odvětví bankovnictví a pojišťovnictví (2020–2022) (CBIRC, 28. srpna 2020), (34)

Oznámení o metodě hodnocení výkonnosti bank (CBIRC, 15. prosince 2020),

Oznámení o pravidlech dohledu týkajících se chování velkých akcionářů bankovních a pojišťovacích institucí (CBIRC, [2021] č. 43) (35).

(162)

Při zkoumání těchto regulačních dokumentů Komise zjistila, že finanční instituce v ČLR působí v obecném právním prostředí, které je řídí tak, aby při přijímání finančních rozhodnutí zajistily soulad s cíli průmyslové politiky čínské vlády, a to z níže uvedených důvodů.

(163)

Pokud jde o banku EXIM, její veřejný politický mandát je stanoven v oznámení o založení banky EXIM a rovněž v jejích stanovách.

(164)

Článek 34 bankovního zákona, který se vztahuje na všechny finanční instituce působící v Číně, obecně stanoví, že „komerční banky musí vykonávat svou činnost v oblasti poskytování úvěrů v souladu s potřebami národního hospodářského a sociálního rozvoje a pod vedením průmyslové politiky státu“. Ačkoli článek 4 bankovního zákona uvádí, že „komerční banky podle zákona vykonávají svoji podnikatelskou činnost bez vměšování jakéhokoli útvaru nebo jednotlivce. Komerční banky jsou povinny nezávisle nést občanskoprávní odpovědnost a ručí celým svým majetkem právnické osoby“, z šetření vyplynulo, že článek 4 bankovního zákona se použije s výhradou článku 34 téhož zákona, podle kterého veřejnou politiku určuje stát a banky ji provádí a řídí se pokyny státu.

(165)

Článek 15 obecných pravidel týkajících se úvěrů mimoto stanoví, že „v souladu se státní politikou mohou příslušné útvary subvencovat úroky z úvěrů s cílem podpořit růst určitých odvětví a hospodářský rozvoj v některých oblastech“.

(166)

Podobně i rozhodnutí č. 40 vyzývá všechny finanční instituce, aby poskytovaly úvěrovou podporu zvláště „podporovaným“ projektům. Jak již bylo vysvětleno v oddíle 3.1 a konkrétněji v 94. bodě odůvodnění, projekty v odvětví KHF patří do „podporované“ kategorie. Rozhodnutí č. 40 tedy potvrzuje dřívější zjištění, pokud jde o bankovní zákon, v tom smyslu, že banky vykonávají vládní pravomoc ve formě preferenčních úvěrových operací.

(167)

Komise rovněž zjistila, že CBIRC má dalekosáhlé schvalovací pravomoci, pokud jde o všechny aspekty řízení všech finančních institucí usazených v ČLR (včetně institucí v soukromém vlastnictví a institucí v zahraničním vlastnictví), jako například (36):

schvalování jmenování všech vedoucích pracovníků finančních institucí, a to jak na úrovni ústředí, tak na úrovni místních poboček. Schválení CBIRC je nezbytné pro nábor vedoucích pracovníků na všech úrovních, od nejvyšších pozic až po vedení poboček, a je třeba je získat i pro vedoucí pracovníky jmenované v zahraničních pobočkách a i pro vedoucí pracovníky odpovědné za podpůrné funkce (např. IT manažery) a dále

velmi dlouhý seznam správních schválení, včetně schválení pro zřizování poboček, nových linií podnikání nebo prodej nových výrobků, dále pro změnu stanov banky, prodej více než 5 % jejích akcií, navýšení kapitálu, změnu sídla, změnu organizační struktury atd.

(168)

Bankovní zákon je právně závazný. Povinný charakter pětiletých plánů a rozhodnutí č. 40 byl řešen v oddíle 3.1. Závazný charakter regulačních dokumentů CBIRC vyplývá z jejích pravomocí jakožto regulačního orgánu pro bankovnictví. O závazném charakteru dalších dokumentů svědčí doložky o dohledu a hodnocení, které tyto dokumenty obsahují.

(169)

Rozhodnutí Státní rady č. 40 ukládá všem finančním institucím, aby poskytovaly úvěrovou podporu pouze podporovaným projektům, a slibuje provádění „dalších preferenčních politik týkajících se podporovaných projektů“. Na základě toho jsou banky povinny poskytovat úvěrovou podporu odvětví KHF.

(170)

Kromě toho musí mít Komunistická strana Číny dohled i nad rozhodnutími soukromého komerčního bankovního sektoru, který musí být v souladu s vnitrostátními politikami. Jedním ze tří stěžejních cílů státu v oblasti správy bankovnictví je nyní ve skutečnosti posílení vedoucího postavení strany v odvětví bankovnictví a pojišťovnictví, a to i pokud jde o provozní a správní záležitosti ve společnostech. V tomto ohledu vyzývá tříletý akční plán CBIRC na období 2020–2022 k „dalšímu uskutečňování ducha obsaženého v zásadním projevu generálního tajemníka Si Ťin-pchinga o postupu reformy správy a řízení společností ve finančním sektoru.“ Část II tohoto plánu se navíc zaměřuje na podporu organické integrace vedoucí úlohy strany do správy a řízení společností: „učiníme integraci vedoucí úlohy strany do správy a řízení společností systematičtější, standardizovanější a více založenou na postupech […]. Hlavní provozní a správní záležitosti musí před rozhodnutím správní rady nebo vrcholného vedení projednat stranický výbor.

(171)

Čínská vláda rovněž nedávno stanovila, že i akcionáři finančních institucí musí usnadnit výkon kontroly ze strany čínské vlády prostřednictvím rámce instituce pro správu a řízení takto: „Velcí akcionáři bankovních a pojišťovacích institucí podpoří bankovní a pojišťovací instituce při vytváření nezávislé a řádné struktury správy a řízení společností s účinným systémem brzd a protivah a podpoří bankovní a pojišťovací instituce a budou jim pomáhat při zajištění organické integrace vedoucí úlohy strany do správy a řízení společnosti“ (37).

(172)

A konečně kritéria hodnocení výkonnosti CBIRC pro komerční banky nyní musí zohledňovat zejména to, jak finanční instituce „slouží cílům národního rozvoje a reálné ekonomice“, a především to, jak „slouží strategickým a nově vznikajícím odvětvím“ (38).

(173)

Komise proto dospěla k závěru, že čínská vláda zřídila normativní rámec, který musí vedení a orgány dohledu spolupracující banky ve vlastnictví státu, které jsou jmenovány čínskou vládou a čínské vládě odpovědné, dodržovat. Čínská vláda se proto opírala o tento normativní rámec s cílem vykonávat účinným způsobem kontrolu nad chováním spolupracující banky ve vlastnictví státu, kdykoli tato banka poskytovala úvěry odvětví KHF.

(174)

Komise rovněž pátrala po konkrétních důkazech o výkonu kontroly účinným způsobem na základě konkrétních úvěrů poskytnutých vyvážejícím výrobcům zařazeným do vzorku. Ve své odpovědi na dotazník spolupracující banka ve vlastnictví státu vysvětlila, že při poskytování předmětných úvěrů používá propracované zásady a modely hodnocení úvěrového rizika (ratingový systém). Banka EXIM dále vysvětlila, že neexistuje žádný rozdíl v politice, pokud jde o odvětví, v němž dlužník působí, úvěrovou situaci a stav kapitálu atd., tyto faktory však ovlivňují hodnocení úvěrových ratingů a náklady na riziko dlužníka. Při poskytování úvěrů může odkazovat na příslušné plány a politiky, ale při určování jednotlivých úvěrových projektů používá tržní posouzení.

(175)

Spolupracující banka ve vlastnictví státu však odmítla poskytnout konkrétní příklady svého posouzení úvěrového rizika týkající se společností zařazených do vzorku z toho důvodu, že požadované informace mají interní povahu a obsahují důvěrné obchodní informace, které nelze zveřejnit, přestože měla Komise písemný souhlas od společností zařazených do vzorku, že se vzdávají svých práv na zachování důvěrnosti.

(176)

Vzhledem k tomu, že nebyly k dispozici konkrétní důkazy o posouzení úvěruschopnosti, Komise tedy posoudila celkové právní prostředí, jak je uvedeno ve 161. až 169. bodě odůvodnění, v kombinaci s chováním spolupracující banky ve vlastnictví státu s ohledem na úvěry poskytované společnostem zařazeným do vzorku. Šetření ukázalo, že toto chování je v rozporu s oficiálním postojem banky, neboť v praxi banka nejednala na základě důkladného tržního posouzení rizik.

(177)

V průběhu šetření Komise zjistila, že třem skupinám vyvážejících výrobců zařazeným do vzorku byly úvěry poskytovány za úrokové sazby nižší než referenční úrokové sazby Čínské lidové banky (dále jen „PBOC“) nebo podobné sazby a nižší než základní úrokové sazby pro úvěry vyhlášené Národním mezibankovním centrem financování (dále jen „NIFC“), které byly zavedeny dne 20. srpna 2019 (39), nebo podobné sazby, a to bez ohledu na finanční situaci a stav úvěrového rizika společností. Úvěry byly tudíž poskytnuty za nižší než tržní sazby v porovnání se sazbou odpovídající rizikovému profilu vyvážejících výrobců zařazených do vzorku.

(178)

Komise proto dospěla k závěru, že čínská vláda vykonávala účinnou kontrolu nad chováním spolupracující banky ve vlastnictví státu, pokud jde o její úvěrové politiky a posuzování rizik v souvislosti s odvětvím KHF.

(179)

Po poskytnutí konečných informací čínská vláda tvrdila, že Komise neprokázala, že spolupracující banka ve vlastnictví státu, tj. banka EXIM, je veřejnoprávním subjektem a že čínská vláda nad bankou EXIM vykonává účinnou kontrolu. Čínská vláda tvrdila, že k prokázání účinné kontroly ze strany vlády a existence veřejnoprávního subjektu formální vazby nestačí. Čínská vláda rovněž tvrdila, že Komise tvrzením, že čínská vláda vykonává kontrolu nad bankou EXIM pouze při dohledu nad jmenováním vedení banky a její rady, nedostatečnou nezávislost vedení banky EXIM neprokázala. Čínská vláda dále tvrdila, že Komise v příliš velké míře vychází z článku 34 čínského zákona o bankovnictví, který čínská vláda považuje pouze za vodítko, z nějž nelze konkrétně vyvodit, že banka EXIM nebo jiné finanční instituce jsou pověřeny vládními pravomocemi.

(180)

Čínská vláda dále tvrdila, že nad bankou EXIM nevykonává účinnou kontrolu ani této bance nebyla svěřena vládní pravomoc. Čínská vláda tvrdila, že přestože článek 34 čínského zákona o bankovnictví vyžaduje, aby komerční banky jednaly „v souladu s průmyslovými politikami čínské vlády“, je třeba toto ustanovení považovat za hlavní zásadu pro čínské banky. Čínská vláda dále tvrdila, že rovněž článek 15 obecných pravidel týkajících se úvěrů i rozhodnutí č. 40 nejsou závazné, ale mají pouze orientační povahu. Čínská vláda rovněž nesouhlasila s tvrzením, že banka EXIM „poskytovala úvěry za úrokové sazby nižší než příslušné referenční úrokové sazby nebo podobné sazby“, a tvrdila, že Komise na podporu tohoto prohlášení neposkytla údaje.

(181)

Komise s těmito tvrzeními strany čínské vlády nesouhlasila. Aby bylo možné spolupracující banku ve vlastnictví státu EXIM považovat za veřejnoprávní subjekt, nevycházela Komise pouze z „formálních vazeb“, ale také prokázala, že čínská vláda nad touto bankou vykonávala účinnou kontrolu, a to z následujících důvodů.

(182)

Jak je vysvětleno ve 168. bodě odůvodnění, Komise se domnívala, že čínský zákon o bankovnictví a rozhodnutí č. 40 mají závaznou povahu. Zjištění v rámci tohoto šetření i zjištění Komise v předchozích šetřeních týkajících se stejného programu subvencí navíc nepodpořila tvrzení, že banky při rozhodování o úvěrech nezohledňují vládní politiku a plány. Komise například zjistila, že vyvážející výrobci měli výhodu z preferenčních úvěrů s úrokem nižším, než je tržní sazba.

(183)

Z šetření vyplynulo, že článek 15 obecných pravidel týkajících se úvěrů se skutečně uplatňuje v praxi a že články 4, 5 a 41 bankovního zákona se použijí s výhradou článku 34 bankovního zákona, tj. pokud stát určuje veřejnou politiku, banky ji provádějí a řídí se pokyny státu. Zatímco články 4 a 5 bankovního zákona jsou součástí kapitoly I, která stanoví obecná ustanovení, článek 34 je ve skutečnosti součástí kapitoly IV, která stanoví základní pravidla pro poskytování úvěrů. Znění čl. 34: „komerční banky musí vykonávat svou činnost v oblasti poskytování úvěrů v souladu s potřebami národního hospodářského a sociálního rozvoje a pod vedením průmyslové politiky státu“, dokazuje, že toto ustanovení není orientační, ale má spíše závaznou povahu a poskytuje bankám jasný pokyn, aby při provádění úvěrové činnosti zohledňovaly státní průmyslové politiky. Komise rovněž uvedla, že rozhodnutí Státní rady č. 40 ukládá všem finančním institucím, aby poskytovaly úvěrovou podporu pouze podporovaným projektům, a slibuje provádění „dalších preferenčních politik týkajících se podporovaných projektů“. Článek 17 téhož rozhodnutí sice rovněž vyžaduje, aby banky dodržovaly úvěrové zásady, ale Komise nebyla během šetření schopna zjistit, zda se to provádí v praxi. Naopak, půjčky byly vyvážejícím výrobcům poskytovány bez ohledu na jejich finanční situaci a úvěruschopnost.

(184)

Navíc pokud jde konkrétně o banku EXIM Bank, je nepopiratelné, že se jedná o politickou banku, která - jak sama připouští - přímo provádí vládní politiky. Jak je vysvětleno na jejích webových stránkách (40), banka EXIM je státem financovaná a politická banka ve vlastnictví státu přímo pod vedením Státní rady a zaměřená mimo jiné na podporu čínského zahraničního obchodu a provádění strategie „globálního působení“. Mezi členy správní rady (41), dozorčí rady (42) a nejvyššími vedoucími pracovníky (43) banky EXIM jsou členové s vysokým postavením v Komunistické straně Číny a/nebo členové zastupující ministerstvo.

(185)

Na základě toho trvá Komise na svém stanovisku, že Čínská vláda se opírala o tento normativní rámec s cílem vykonávat účinným způsobem kontrolu nad chováním spolupracující banky ve vlastnictví státu, kdykoli tato banka poskytovala úvěry odvětví KHF, jak je uvedeno ve 173. bodě odůvodnění výše. To je patrné ve 170. bodě odůvodnění, který jasně ukazuje, že čínská vláda zasahuje do všech hlavních rozhodnutí vedení banky. Z toho vyplývá, že normativní rámec neposkytuje vedení a orgánům dohledu banky žádný manévrovací prostor pro rozhodnutí, zda se tímto rámcem řídit, či nikoli, pokud jde o vyvážející výrobce zařazené do vzorku, a tím vedení této banky staví do pozice závislosti.

(186)

Jak je uvedeno ve 177. bodě odůvodnění, Komise v průběhu šetření zjistila, že třem skupinám vyvážejících výrobců zařazeným do vzorku byly úvěry poskytovány za úrokové sazby nižší než referenční úrokové sazby Čínské lidové banky (dále jen „PBOC“) nebo podobné sazby a nižší než základní úrokové sazby pro úvěry nebo podobné sazby, a to bez ohledu na finanční situaci a stav úvěrového rizika společností. Vzhledem k rizikovému profilu vyvážejících výrobců zařazených do vzorku popsanému v oddíle 3.4.2.3 níže a vzhledem k tomu, že podle analýzy rizik provedené Komisí obdrželi vyvážející výrobci nižší úvěrový rating, a proto měli platit úrokové sazby výrazně vyšší, než je bezriziková sazba, dospěla Komise k závěru, že dotčené úvěry byly poskytnuty za sazby nižší než tržní. Z důvodu citlivé povahy těchto údajů lze podrobné informace o těchto úvěrech poskytnout pouze příslušným vyvážejícím výrobcům.

(187)

Komise proto dospěla k závěru, že čínská vláda vykonávala účinnou kontrolu nad chováním spolupracující banky ve vlastnictví státu, pokud jde o její úvěrové politiky a posuzování rizik v souvislosti s odvětvím KHF.

3.4.1.4.   Závěr ohledně spolupracujících finančních institucí ve vlastnictví státu

(188)

Komise zjistila, že spolupracující banka ve vlastnictví státu uplatňovala při výkonu vládních funkcí s ohledem na odvětví KHF výše uvedený právní rámec. Proto jednala jako veřejnoprávní subjekt ve smyslu čl. 2 písm. b) základního nařízení ve spojení s čl. 3 odst. 1 písm. a) bodem i) základního nařízení a v souladu s příslušnou judikaturou WTO.

3.4.1.5.   Nespolupracující finanční instituce ve vlastnictví státu

(189)

Jak je uvedeno ve 146. bodě odůvodnění výše, ani jedna z ostatních finančních institucí ve vlastnictví státu, jež poskytly úvěry společnostem zařazeným do vzorku, neodpověděla na zvláštní dotazník. Čínská vláda poskytla některé informace o vlastnictví řady bank, nikoli však o struktuře jejich řízení, posuzování rizik ani příklady týkající se konkrétních úvěrů pro odvětví KHF.

(190)

Proto se Komise v souladu se závěry, k nimž se dospělo v oddíle 3.2.1., rozhodla k určení toho, zda lze uvedené finanční instituce ve vlastnictví státu považovat za veřejnoprávní subjekty, použít dostupné údaje.

(191)

V předchozích šetřeních (44) Komise zjistila, že níže uvedené banky, které poskytly úvěry skupinám vyvážejících výrobců zařazeným do vzorku v rámci tohoto šetření, byly částečně nebo zcela vlastněny státem jako takovým nebo právnickými osobami v držení státu: Agricultural Bank of China, Bank of Beijing, Bank of China, Bank of Communications, Bank of Jiangsu, Bank of Kunlun, Bank of Nanjing, Bank of Ningbo, Bank of Qingdao, Bank of Shanghai, Bank of Tianjin, Bank of Yantai, CCB, China Bohai Bank, China CITIC Bank, China Construction Bank, China Development Bank, China Everbright Bank, China Guangfa Bank, China Industrial Bank, China Industrial International Trust Limited, China Merchants Bank, China Merchants Bank Financial Leasing Co. Ltd., China Minsheng Bank, Chongqing Rural Commercial Bank, Daye Trust Co., Ltd., Dongying Bank, EverGrowing Bank, Fudian Bank, Guangdong Development Bank, Guosen Securities Co., Hang Fung Bank, Ltd., Hangzhou Bank, Hankou Bank, Hengfeng Bank Co., Ltd., Huaxia Bank, Hubei Bank, Industrial and Commercial Bank of China, Minsheng Securities Co.,Ltd., Postal Savings Bank, Qilu Bank, Shanghai Pudong Development Bank, Shanghai Rural Commercial Bank, Shenyang Rural Commercial Bank, Sinotruk Finance Co. Ltd. a Zheshang Bank. Jelikož nebyly poskytnuty žádné informace, které by naznačovaly opak, zachovala Komise v tomto šetření stejný závěr.

(192)

S použitím veřejně dostupných informací, jako jsou webové stránky, výroční zprávy, informace dostupné v bankovních rejstřících nebo na internetu, Komise zjistila, že následující finanční instituce, které poskytly úvěry třem skupinám vyvážejících výrobců zařazeným do vzorku, byly částečně nebo zcela vlastněny státem jako takovým nebo právnickými osobami v držení státu:

Bank of Yantai

6,4 % akcií banky je ve vlastnictví státu.

Huishang Bank

32,45 % je ve vlastnictví státu (Anhui Province Energy Group, Anhui Province Guoyuan Financial Group atd.).

Nanyang Commercial Bank

Dne 30. května 2016 se banka stala dceřinou společností ve výlučném vlastnictví skupiny China Cinda Group, která je zcela ve vlastnictví čínské vlády.

(193)

Jelikož chybí specifické informace od dotčených finančních institucí, které by naznačovaly jiné skutečnosti, Komise určila vlastnictví a kontrolu ze strany čínské vlády na základě formálních indicií ze stejných důvodů, jaké byly uvedeny výše v oddíle 3.4.1.3. Na základě dostupných údajů se zejména jeví, že vedení a orgány dohledu v uvedených nespolupracujících finančních institucích ve vlastnictví státu jsou jmenovány čínskou vládou a jsou odpovědné čínské vládě stejným způsobem jako u spolupracující banky ve vlastnictví státu.

(194)

Co se týká výkonu kontroly účinným způsobem, Komise se domnívala, že zjištění týkající se spolupracující finanční instituce ve vlastnictví státu lze považovat za reprezentativní i pro nespolupracující finanční instituce ve vlastnictví státu. Normativní rámec analyzovaný v oddíle 3.4.1.3 se na ně použije stejným způsobem. Jelikož neexistuje údaj o opaku, na základě dostupných údajů lze předpokládat, že konkrétní indicie o posouzení úvěruschopnosti chybí stejně jako v případě spolupracující banky ve vlastnictví státu.

(195)

Po poskytnutí konečných informací čínská vláda tvrdila, že argumenty, na základě kterých Komise dospěla k závěru, že všechny finanční instituce ve vlastnictví státu představují rovněž veřejnoprávní subjekty, jsou nedostatečné. Čínská vláda tvrdila, že pokud jde o finanční instituce ve vlastnictví státu, Komise vycházela z předchozích případů antisubvenčních řízení a svých vlastních závěrů, a že neprovedla analýzu jednotlivých případů, při které by se zvlášť zaměřila na konkrétní okolnosti každého případu a na každou finanční instituci. Čínská vláda dále tvrdila, že Komise neposkytla dostatečné důkazy k prokázání existence účinné kontroly nad finančními institucemi ve vlastnictví státu a vycházela pouze z formálních vazeb, které tvoří vlastnictví a kontrolu.

(196)

V tomto ohledu Komise připomněla, že při neexistenci spolupráce ze strany ostatních bank ve vlastnictví státu kromě banky EXIM musela Komise vycházet z dostupných údajů. Jak bylo uvedeno již v dotaznících a vzhledem k tomu, že čínská vláda neposkytla žádné nové informace, dospěla Komise k závěru, že informace z předchozích šetření spolu s formálními indiciemi o kontrole a dodatečnými zjištěními samotného šetření ohledně banky EXIM a ohledně skutečného chování bank vůči vyvážejícím výrobcům představovaly v tomto případě nejlepší dostupné údaje. Normativní rámec analyzovaný v oddíle 3.4.1.3 se v každém případě použije na všechny banky stejným způsobem. Kromě toho čínská vláda nepředložila žádné důkazy ani argumenty, jež by mohly vyvrátit zjištění Komise ohledně skutečnosti, že ostatní banky ve vlastnictví státu, které poskytly úvěry společnostem zařazeným do vzorku, jsou rovněž veřejnoprávní subjekty ve smyslu čl. 2 písm. b) ve spojení s čl. 3 odst. 1 písm. a) bodem i) základního nařízení. Komise proto trvá na svém stanovisku.

3.4.1.6.   Závěr ohledně všech finančních institucí ve vlastnictví státu

(197)

S ohledem na výše uvedené úvahy dospěla Komise k závěru, že všechny čínské finanční instituce ve vlastnictví státu, které třem skupinám spolupracujících vyvážejících výrobců zařazeným do vzorku poskytly financování, jsou veřejnoprávními subjekty ve smyslu čl. 2 písm. b) ve spojení s čl. 3 odst. 1 písm. a) bodem i) základního nařízení.

(198)

Kromě toho, i kdyby tyto finanční instituce ve vlastnictví státu nebyly považovány za veřejnoprávní subjekty, Komise zjistila, že by byly považovány za pověřené či řízené čínskou vládou, aby vykonávaly funkce obvykle svěřené vládě ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu iv) základního nařízení, ze stejných důvodů, jaké jsou uvedeny v oddíle 3.5.1.2 níže. Z tohoto důvodu by se jejich chování v každém případě přičetlo na vrub čínské vládě.

3.4.1.7.   Soukromé finanční instituce pověřené nebo řízené státem

(199)

Na základě zjištění vyplývajících z předchozích antisubvenčních šetření (45) a doplněných o veřejně dostupné informace byla společnost Oversea-Chinese Banking Corporation považována za instituci v soukromém vlastnictví: Komise zkoumala, zda tato finanční instituce byla čínskou vládou pověřena, aby poskytovala subvence odvětví KHF, nebo jí to bylo nařízeno ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu iv) základního nařízení.

(200)

Podle Odvolacího orgánu WTO dochází k „pověření“ v případech, kdy vláda dává odpovědnost soukromému subjektu, a „usměrněním“ se rozumí situace, kdy vláda uplatňuje nad soukromým subjektem svou moc (46). V obou případech vláda využívá soukromý subjekt jako zástupce pro realizaci finančního příspěvku a „ve většině případů by se dalo očekávat, že pověření nebo usměrnění soukromého subjektu bude zahrnovat nějakou formu hrozby nebo nucení“ (47). Zároveň čl. 3 odst. 1 písm. a) bod iv) neumožňuje členům ukládat vyrovnávací opatření na výrobky v případech, kdy „vláda pouze vykonává své regulační pravomoci“ (48) nebo kdy zásah vlády „může, ale nemusí mít konkrétní výsledek vzhledem k daným skutkovým okolnostem a výkonu svobodné volby ze strany aktérů na trhu“ (49). Pověření nebo usměrnění pak spíše znamená „aktivnější úlohu vlády než pouhé pobízení“ (50).

(201)

Komise vzala na vědomí, že normativní rámec týkající se daného odvětví uvedený v 161. až 168. bodě odůvodnění platí pro všechny finanční instituce v ČLR, včetně finančních institucí v soukromém vlastnictví. Pro ilustraci lze uvést, že se bankovní zákon a různé pokyny CBIRC vztahují na všechny banky financované z Číny i banky se zahraničními investicemi pod správou CBIRC.

(202)

Kromě toho většina smluv o úvěru se soukromými finančními institucemi obsahovala podobné podmínky jako smlouvy se státem vlastněnými bankami a úvěrové sazby poskytované soukromými finančními institucemi byly podobné sazbám poskytovaným státem vlastněnými finančními institucemi.

(203)

Vzhledem k tomu, že od soukromých finančních institucí nebyly získány žádné odlišné informace, dospěla Komise k závěru, že pokud jde o odvětví KHF, všechny finanční instituce působící v Číně pod dohledem CBIRC (včetně soukromých finančních institucí) byly pověřeny státem nebo jim bylo ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu iv) první odrážky základního nařízení státem nařízeno provádět vládní politiky a poskytovat úvěry s preferenčními sazbami odvětví KHF.

(204)

Po poskytnutí konečných informací čínská vláda tvrdila, že Komise neprokázala pověření nebo řízení ze strany čínské vlády, a zejména souvislost mezi vládou a konkrétním chováním všech finančních institucí. Čínská vláda tvrdí, že výkon obecných regulačních pravomocí poskytováním pouhých pokynů nebo pobídek k prokázání pověření a řízení nestačí. Kromě toho čínská vláda tvrdila, že Komise nesplnila svou povinnost provést takovou analýzu pro každý subjekt zvlášť.

(205)

Komise s tímto názorem nesouhlasila. Vzhledem k tomu, že normativní rámec vysvětlený ve 161. až 173. bodě odůvodnění, který se vztahuje na všechny banky v Číně, tj. veřejné i soukromé, je právně závazný, jak je dále potvrzeno ve 182. a 183. bodě odůvodnění, nepředstavuje pouhou pobídku nebo vedení ze strany vlády. Komise ve 169. bodě odůvodnění již konstatovala, že rozhodnutí č. 40 ukládá všem finančním institucím, aby poskytovaly úvěrovou podporu pouze podporovaným projektům, i když článek 17 téhož rozhodnutí rovněž banku žádá, aby dodržovala úvěrové zásady. Kromě toho Komise ve 185. bodě odůvodnění uvedla, že čínská vláda používá tento normativní rámec k účinnému vykonávání kontroly nad finančními institucemi a nenechává jim žádný prostor pro rozhodnutí, zda jej budou provádět či nikoli. Mezi čínskou vládou a konkrétním chováním soukromých bank tedy existuje jasná vazba, což dokazuje pověření a řízení ze strany čínské vlády.

(206)

Komise navíc připomněla, že při neexistenci spolupráce ze strany soukromých bank musela Komise vycházet z dostupných údajů. Vzhledem k tomu, že částečně spolupracovala pouze jedna banka ve vlastnictví státu, použila Komise informace, které byly o této bance, o níž bylo prokázáno, že je veřejnoprávním subjektem, k dispozici, a porovnala je s podmínkami pro poskytování úvěrů nabízenými soukromými bankami, které nespolupracovaly. Dálkové křížové kontroly u společností zařazených do vzorku navíc neodhalily žádné významné rozdíly mezi úvěrovými podmínkami nebo sazbami poskytovanými soukromými finančními institucemi a podmínkami nebo sazbami poskytovanými finančními institucemi ve vlastnictví státu. Skutečnost, že existovalo překrývání sazeb, ukazuje, že soukromé banky rovněž poskytovaly úvěry za příznivějších podmínek, než jsou podmínky tržní, a to v souladu s normativním rámcem uvedeným výše. Tvrzení čínské vlády, že Komise nesplnila svou povinnost provést takovou analýzu pro každý subjekt zvlášť, je proto neopodstatněné.

(207)

Po poskytnutí konečných informací skupina Nanshan rovněž tvrdila, že jelikož finanční instituce mění své sazby, podmínky a typy produktů v závislosti na společnosti, které poskytují financování, znamená to, že nejsou pověřeny a řízeny státem, aby nabízely zvláštní nebo preferenční podmínky poskytování úvěrů, ale spíše poskytují financování podle tržních podmínek a finanční situace svého zákazníka.

(208)

Skutečnost, že společnosti zařazené do vzorku využívaly během období šetření různých typů úvěrů s odlišnými sazbami a jinými podmínkami, nutně neznamená, že byly tyto úvěry poskytnuty za tržních podmínek. Jak již bylo uvedeno ve 177. bodě odůvodnění, Komise totiž zjistila, že třem skupinám vyvážejících výrobců zařazeným do vzorku byly úvěry poskytovány za úrokové sazby nižší než referenční úrokové sazby Čínské lidové banky (dále jen „PBOC“) nebo podobné sazby a nižší než základní úrokové sazby pro úvěry vyhlášené Národním mezibankovním centrem financování (dále jen „NIFC“), které byly zavedeny dne 20. srpna 2019 (51), nebo podobné sazby, a to bez ohledu na finanční situaci a stav úvěrového rizika společností. Proto byly úvěry poskytovány za nižší než tržní sazby a tvrzení se zamítá.

(209)

Komise proto potvrdila svůj závěr, že pokud jde o odvětví KHF, všechny finanční instituce působící v Číně, včetně soukromých finančních institucí, byly pověřeny státem nebo jim bylo ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu iv) první odrážky základního nařízení státem nařízeno provádět vládní politiky a poskytovat úvěry s preferenčními sazbami odvětví KHF.

3.4.1.8.   Úvěrové ratingy

(210)

Komise již v předchozích antisubvenčních šetřeních stanovila, že domácí ratingy poskytnuté čínským společnostem nejsou spolehlivé, a to na základě studie vydané Mezinárodním měnovým fondem (52), která poukazovala na nesoulad mezi mezinárodními a čínskými ratingy, v kombinaci se zjištěními šetření týkajícího se společností zařazených do vzorku. Podle MMF totiž místní ratingové agentury hodnotí více než 90 % čínských dluhopisů ratingem AA až AAA. To není srovnatelné s jinými trhy, například s trhem v Unii nebo USA. Například na trhu v USA má takovýto špičkový rating méně než 2 % podniků. Čínské ratingové agentury tedy značně zkreslují své hodnocení směrem ke špičkovým hodnotám ratingové stupnice. Jejich ratingové stupnice jsou velmi široké a často sdružují dluhopisy s výrazně odlišnými úvěrovými riziky do jedné široké ratingové kategorie (53). Podle informací uvedených ve studii „China bond market insight 2021“ společnosti Bloomberg (54) dominuje trhu dluhopisů pět čínských místních ratingových agentur: China Chengxin, Dagong, Lianhe, Shanghai Brilliance a Golden Credit Rating a přibližně 90 % dluhopisů hodnotí místní ratingové agentury ratingem AAA. Mnoho emitentů však obdrželo od agentury „S&P“ (Standard and Poor) nižší globální rating emitentů A a BBB (55).

(211)

Zahraniční ratingové agentury, například Standard and Poor’s a Moody’s, při hodnocení čínských dluhopisů vydaných v zahraničí navíc obvykle uplatňují navýšení základního ratingu emitenta na základě odhadu strategického významu podniku pro čínskou vládu a síly jakékoli implicitní záruky (56).

(212)

Komise rovněž zjistila další informace, které uvedenou analýzu doplňují. Zaprvé Komise konstatovala, že stát může na trh s ratingy vyvíjet určitý vliv. Podle informací poskytnutých čínskou vládou působilo během období šetření na čínském trhu s dluhopisy 12 domácích ratingových agentur, z nichž většina je ve vlastnictví státu. Celkově bylo 60 % všech hodnocených dluhopisů v Číně hodnoceno státem vlastněnou ratingovou agenturou (57).

(213)

Zadruhé, na čínský ratingový trh nelze volně vstoupit. Jedná se v zásadě o uzavřený trh, jelikož ratingové agentury musí být před zahájením svého působení schváleny Čínskou komisí pro regulaci cenných papírů (dále jen „CSRC“) nebo bankou PBOC (58). Banka PBOC v polovině roku 2017 oznámila, že zahraniční ratingové agentury budou moci za určitých podmínek provádět úvěrová hodnocení části domácího trhu s dluhopisy. Komise rovněž zjistila, že během období šetření působily na čínském trhu dvě zahraniční ratingové agentury a dvě ratingové agentury, které byly společným podnikem čínských a zahraničních partnerů. Tyto ratingové agentury se však řídí čínskými ratingovými stupnicemi, a nejsou tudíž přesně srovnatelné s mezinárodními ratingy, jak je vysvětleno výše.

(214)

A konečně studie z roku 2017, kterou provedla samotná banka PBOC, potvrzuje zjištění Komise, jelikož ve svých závěrech uvádí, že „pokud je investiční úroveň zahraničních dluhopisů nastavena na mezinárodní rating BBB– a vyšší, pak může být investiční stupeň pro domácí dluhopisy hodnocen na úrovni AA– a vyšší s přihlédnutím k rozdílu mezi průměrným domácím ratingem a mezinárodním ratingem 6 nebo více stupňů“ (59).

(215)

Vzhledem k situaci popsané ve 210. až 214. bodě odůvodnění dospěla Komise k závěru, že čínské ratingy nezajišťují spolehlivý odhad úvěrového rizika podkladového aktiva. Na tomto základě, jakkoli některé ze společností zařazených do vzorku získaly od čínské ratingové agentury dobrý rating, má Komise za to, že takovéto ratingy nejsou spolehlivé. Uvedené ratingy byly rovněž zkresleny politickými cíli na podporu klíčových strategických odvětví, jako je odvětví KHF.

(216)

Po poskytnutí konečných informací čínská vláda zpochybnila, že by podmínky úvěrů a financování byly vždy spojeny s úvěrovým ratingem, a tvrdila, že spolehlivější, tj. méně příznivé, úvěrové ratingy by neznamenaly, že by úvěr byl poskytnut s vyššími úrokovými sazbami. Čínská vláda rovněž nesouhlasila s odkazem Komise na pracovní dokument PBOC č. 2017/5 uvedený ve 214. bodě odůvodnění, který potvrdil rozdíl mezi průměrným domácím ratingem a mezinárodními ratingy. Čínská vláda tvrdila, že se nejedná o pracovní dokument vydaný bankou PBOC, nýbrž o akademickou studii, jejímž spoluautorem je zaměstnanec banky PBOC, a tudíž nevyjadřuje názory banky PBOC.

(217)

Kromě toho se podle čínské vlády tento dokument snaží vysvětlit, že existuje rozdíl ve stupních úvěrového ratingu čínské společnosti mezi domácím systémem a mezinárodním systémem, vzhledem k tomu, že domácí systém je založen na hodnocení rizik společnosti mezi čínskými domácími společnostmi, zatímco mezinárodní systém je založen na hodnocení rizik téže společnosti mezi všemi společnostmi na světě. Čínská vláda rovněž tvrdila, že několik čínských společností získalo od mezinárodních agentur vyšší úvěrový rating.

(218)

Komise nejprve uvedla, že tvrzení, že rozdíl v úvěrovém ratingu by neměl vliv na stanovení cen úvěrů, nemá žádnou podporu ve finanční literatuře. Základní myšlenkou úvěrových ratingů je totiž pomoci finančním subjektům správně ocenit úvěrové riziko při rozhodování o úvěrech. Neexistence souvislosti mezi úvěrovým ratingem a cenou (úrokovou sazbou) úvěrů by skutečně naznačovala, že trh je narušen a že finanční instituce jsou pověřeny nebo řízeny tak, aby společnostem poskytovaly úvěry bez ohledu na jejich finanční situaci a úvěruschopnost.

(219)

Zadruhé, skutečnost, že některé společnosti získaly od mezinárodních agentur vyšší rating, nezpochybňuje celkové hodnocení Komise jako takové. Jak je uvedeno ve 211. bodě odůvodnění výše, zahraniční ratingové agentury při hodnocení čínských dluhopisů vydaných v zahraničí totiž obvykle uplatňují navýšení základního úvěrového ratingu emitenta na základě odhadu strategického významu podniku pro čínskou vládu a síly jakékoli implicitní záruky.

(220)

Pokud jde o pracovní dokument PBOC č. 2017/5, Komise uvedla, že se nachází v části věnované výzkumu na webových stránkách banky PBOC, kde je uvedeno následující: „Pracovní dokumenty obsahují akademické práce pracovníků Čínské lidové banky. Názory vyjádřené v těchto pracích jsou názory jejich autorů a nemusí představovat názory jejich organizace. Zprávy a citace z nich by měly uvádět zdroj jako „pracovní dokumenty Čínské lidové banky“ (60).“ Proto, i když vlastní práce nemusí představovat oficiální názor banky PBOC, je správné na ni odkazovat jako na pracovní dokument banky PBOC. Navíc vzhledem k tomu, že tyto dokumenty jsou zveřejněny na oficiálních webových stránkách této organizace, lze důvodně předpokládat, že banka PBOC má přinejmenším za to, že tyto dokumenty splňují kritéria pro platný akademický výzkum.

(221)

Komise rovněž nesouhlasí s předpokladem, že existuje rozdíl ve stupních v důsledku skutečnosti, že domácí rating je založen na hodnocení rizik mezi čínskými domácími společnostmi, zatímco zahraniční rating je založen na hodnocení rizik mezi všemi společnostmi na světě. Na základě této hypotézy a vzhledem k tomu, že přibližně 90 % dluhopisů v Číně je hodnoceno ratingem AAA, by bylo možné učinit závěr, že téměř všechny společnosti v Číně mají z hlediska rizika stejné hodnocení, protože všechny tyto společnosti vykazují při vzájemném porovnání mimořádně dobré výsledky, což se z hlediska hospodářské reality jeví jako velmi nepravděpodobné.

(222)

V každém případě Komise konstatovala, že jelikož žádná z bank poskytujících úvěry vyvážejícím výrobcům při šetření nespolupracovala, nemohla ověřit, zda a jak se zohledňuje posouzení rizik a úvěrový rating. Proto musela vycházet z dostupných údajů, které potvrdily, že úrokové sazby za poskytnuté úvěry byly výrazně nižší než tržní sazby, a že tak při stanovování úrokových sazeb, které nejsou spojeny se skutečným podkladovým rizikem, tyto vládní politiky a pracovní dokument hrály roli.

(223)

A konečně Komise připomněla, že její posouzení vhodného úvěrového ratingu není založeno na mechanickém přístupu, ale že Komise jednotlivě posoudila finanční situaci každé skupiny vyvážejících výrobců zařazených do vzorku, aby zohlednila jejich zvláštnosti, jak je popsáno ve 237. bodě odůvodnění.

3.4.2.   Preferenční financování: úvěry

3.4.2.1.   Typy úvěrů

1)   Krátkodobé a dlouhodobé úvěry

(224)

Komise dospěla k závěru, že společnosti ve všech třech skupinách zařazených do vzorku používaly k financování svých činností různé krátkodobé a dlouhodobé úvěry. Tyto úvěry byly používány především pro každodenní operace, potřeby provozního kapitálu, pro speciální projekty, investice nebo jako náhrada jiných úvěrů. Každá skupina také používala krátkodobé a dlouhodobé vývozní úvěry.

2)   Úvěry se specifickým účelem nahrazení jiných úvěrů

(225)

V průběhu šetření Komise zjistila, že všechny skupiny zařazené do vzorku si sjednávaly úvěry se specifickým účelem nahrazení úvěrů z jiných bank. Komise zjistila, že některé společnosti tak mohly přeskupit své závazky a získat finanční prostředky, bez nichž by nebyly schopny plnit své povinnosti v oblasti splácení, což dokládá problémy se splácením závazků.

(226)

Po poskytnutí konečných informací čínská vláda tvrdila, že revolvingové úvěry nejsou nutně známkou problémů s likviditou. Tvrdila, že tyto operace jsou běžné u všech obchodních společností, včetně společností v Unii. Čínská vláda dále tvrdila, že takové refinancování má různé důvody a že neexistuje žádná skutečnost, která by nenaznačovala, že by společnosti, které tyto operace využívají, nebyly schopny splácet dluh.

(227)

Komise s tímto posouzením provedeným čínskou vládou nesouhlasí. Samotné čínské orgány považují revolvingové úvěry za dodatečný faktor úvěrového rizika. „Pokyny pro klasifikaci úvěrů na základě rizika“ vydané CBRC uvádějí, že revolvingové úvěry by měly být vykazovány alespoň jako „dotčené“ úvěry (61). Úvěrem spadajícím do této kategorie se rozumí, že ačkoli dlužník může v současnosti splatit jistinu a úroky z úvěru, existují určité faktory, které mohou nepříznivě ovlivnit jeho schopnost splácet.

(228)

Revolvingové úvěrové nástroje v Evropě skutečně existují, ale jejich podmínky se od čínských revolvingových úvěrů velmi liší. Revolvingové úvěrové nástroje v Unii jsou v podstatě úvěrové linky s předem stanovenou maximální částkou, kterou lze vybrat a splatit při několika příležitostech během předem stanoveného období. Kromě toho takové úvěrové nástroje obnášejí dodatečné náklady, a sice buď smluvní marži nad rámec obvyklých krátkodobých tržních sazeb, nebo předem stanovený správní poplatek.

(229)

Na straně druhé nevykazovaly revolvingové úvěry zjištěné v čínských společnostech zařazených do vzorku podmínky odlišné od jiných krátkodobých úvěrů. Nebyly označeny jako úvěrové linky nebo revolvingové úvěrové nástroje a nebyly s nimi spojeny žádné mimořádné poplatky či marže. Na první pohled se jevily jako obvyklé krátkodobé úvěry. V některých případech však účel úvěru odkazoval na „splácení úvěrů“. Navíc při ověřování splátek těchto úvěrů během dálkových křížových kontrol se jasně ukázalo, že kapitál byl ve skutečnosti splacen prostřednictvím nových úvěrů poskytnutých toutéž bankou na stejnou částku v týdnu před datem nebo po datu splatnosti původního úvěru. Komise svou analýzu rozšířila na ostatní úvěry v úvěrových tabulkách a většinou zjistila další případy s naprosto stejnými charakteristickými rysy. Z těchto všech důvodů Komise trvala na svém stanovisku ohledně revolvingových úvěrů.

3.4.2.2.   Specifičnost

(230)

Jak je uvedeno ve 161. až 168. bodě odůvodnění, několik právních dokumentů, které jsou konkrétně zaměřeny na společnosti v daném odvětví, instruuje finanční instituce, aby poskytovaly úvěry s preferenčními sazbami odvětví KHF. Tyto dokumenty prokazují, že finanční instituce poskytují preferenční financování pouze omezenému počtu odvětví/společností, které jsou v souladu s příslušnými politikami čínské vlády. Komise měla za to, že odkaz na odvětví KHF je dostatečně jasný, jelikož toto odvětví je buď jmenováno, nebo je uvedena zmínka o výrobku, který vyrábí, či odvětvové skupině, do níž patří.

(231)

Po poskytnutí konečných informací čínská vláda nesouhlasila se zjištěním Komise o specifičnosti ve smyslu čl. 4 odst. 2 písm. a) základního nařízení. Čínská vláda zopakovala svá tvrzení, že právní rámec, na jehož základě jsou finanční instituce pověřeny nebo řízeny tak, aby poskytovaly úvěry podporovaným odvětvím, má pouze nezávaznou povahu, a že odvětví KHF není podporované.

(232)

Zaprvé, závazná povaha právního rámce je potvrzena již ve 182. a 183. bodě odůvodnění. Zadruhé, skutečnost, že odvětví KHF je podporované, již rovněž byla obsáhle projednána a potvrzena v oddíle 3.1.

(233)

Komise proto trvala na svém závěru, že subvence v podobě preferenčních úvěrů nejsou poskytovány obecně všem odvětvím, ale že jsou specifické ve smyslu čl. 4 odst. 2 písm. a) základního nařízení.

3.4.2.3.   Výpočet výše subvence

(234)

Výši napadnutelné subvence Komise vypočítala na základě výhody, která byla příjemcům poskytnuta v období šetření. Podle čl. 6 písm. b) základního nařízení představuje výhodu, kterou příjemci získali, rozdíl mezi částkou úroků, kterou společnost uhradila za preferenční úvěr, a částkou, kterou by byla společnost zaplatila za srovnatelný obchodní úvěr, který mohla získat na trhu.

(235)

Jak je vysvětleno v oddílech 3.4.1 a 3.4.2, úvěry poskytnuté čínskými finančními institucemi odrážejí významné vládní zásahy a neodrážejí úrokové sazby, které by se běžně vyskytovaly na fungujícím trhu.

(236)

Skupiny společností zařazené do vzorku se lišily, pokud jde o jejich celkovou finanční situaci. Každá z nich využila v období šetření různých typů úvěrů, které se lišily, pokud jde o splatnost, kolaterál, záruky a jiné podmínky. Z těchto dvou důvodů měla každá společnost průměrnou úrokovou sazbu na základě vlastního souboru získaných úvěrů.

(237)

K zohlednění těchto zvláštností posoudila Komise finanční situaci každé skupiny vyvážejících výrobců zařazené do vzorku samostatně. V tomto ohledu Komise postupovala v souladu s metodikou výpočtu pro preferenční financování prostřednictvím úvěrů stanovenou v antisubvenčním šetření týkajícím se plochých za tepla válcovaných výrobků z oceli pocházejících z ČLR, jakož i v antisubvenčních šetřeních týkajících se pneumatik pocházejících z ČLR a některých tkaných a/nebo vpichovaných textilií ze skleněných vláken pocházejících z ČLR (62), která je vysvětlena v následujících bodech odůvodnění. Komise tudíž vypočítala výhodu plynoucí z preferenčního financování prostřednictvím úvěrů pro každou skupinu vyvážejících výrobců zařazenou do vzorku na individuálním základě a přičetla tuto výhodu dotčenému výrobku.

(238)

Po poskytnutí konečných informací skupina Daching tvrdila, že Komise nepředložila žádnou analýzu toho, zda je metodika výpočtu použitá v těchto antisubvenčních šetřeních týkajících se pneumatik pocházejících z ČLR a některých tkaných a/nebo vpichovaných textilií ze skleněných vláken pocházejících z ČLR (63) právně a věcně přiměřená pro použití v současném šetření. Nikde také nebylo uvedeno, že metodika výpočtu je stejná.

(239)

Analýza preferenčního financování uvedená ve 224. až 236. bodě odůvodnění byla srovnatelná s analýzou provedenou v předchozích případech (64) uvedených ve 237. bodě odůvodnění. Metodika výpočtu se řídila stejnými zásadami, přičemž výhoda plynoucí z preferenčního financování prostřednictvím úvěrů byla u každé skupiny vyvážejících výrobců zařazené do vzorku stanovena na individuálním základě, jak je vysvětleno ve 237. bodě odůvodnění a jak bylo sděleno těmto výrobcům. Tvrzení této strany bylo tedy zamítnuto.

a)   Skupina Nanshan

(240)

Komise uvedla, že společnost Donghai Foil, vyvážející výrobce ve skupině Nanshan, neobdržela během posuzovaného období úvěrový rating. Ostatní společnosti ve skupině Nanshan získaly ratingy od čínských ratingových agentur v rozmezí od AA+ do AAA–. Vzhledem k celkovému zkreslení čínských ratingů popsanému v oddíle 3.4.1.8 dospěla Komise k závěru, že tyto ratingy nejsou spolehlivé.

(241)

Jak je uvedeno ve 176. až 178. bodě odůvodnění, čínské úvěrové finanční instituce neposkytly v tomto šetření žádné posouzení úvěruschopnosti. Komise proto za účelem stanovení výše výhody musela posoudit, zda byly úrokové sazby za úvěry poskytnuté skupinou Nanshan na tržní úrovni.

(242)

Společnost Donghai Foil vykazovala podle svých vlastních finančních účtů obecně ziskovou finanční situaci se ziskovým rozpětím v rozmezí od 0,5 % do 7,2 %, ačkoli v posledních letech zisková rozpětí klesala a od roku 2018 zůstala nižší než 1 %. Tato společnost používala k financování svých operací pouze krátkodobé dluhy. Komise posoudila krátkodobou likviditu společnosti.

(243)

Pokud jde o krátkodobou likviditu, použila Komise ukazatele likvidity, jako je ukazatel běžné likvidity, ukazatel pohotové likvidity, ukazatel okamžité likvidity a ukazatel peněžního toku. Tyto ukazatele měří schopnost společnosti hradit krátkodobé závazky, včetně krátkodobého dluhu. Během období šetření společnost vykazovala průměrný ukazatel běžné likvidity 1,6. Ačkoli je ukazatel běžné likvidity vyšší než 1, krátkodobá aktiva této společnosti stačí jen k uhrazení krátkodobých závazků, což neodůvodňuje vysoký úvěrový rating, pro jehož dosažení by měl tento ukazatel společnosti činit nejméně 2. Ukazatel pohotové likvidity společnosti v roce 2019 činil 1,3 a v roce 2020 1,2, přičemž za referenční hodnotu se považuje ukazatel pohotové likvidity nejméně 1. Společnost, jejíž ukazatel pohotové likvidity je nižší než 1, nemusí být ve skutečnosti schopna splácet v krátkodobém horizontu své běžné závazky. Ukazatel okamžité likvidity společnosti činil v období šetření průměrně 0,01, společnost tedy neměla k dispozici dostatek hotovosti na úhradu svých krátkodobých dluhů. V letech 2016, 2017 a 2019 společnost vykazovala rovněž záporný peněžní tok z provozní činnosti (dále jen „CFO“). Ukazatel CFO byl extrémně nízký, –0,02 v roce 2019 a –0,04 v roce 2020. Ukazatel CFO nižší než 1 znamená, že společnost nevytváří dostatek peněžních prostředků na pokrytí svých krátkodobých závazků.

(244)

Pokud jde o ukazatele likvidity uvedené ve 243. bodě odůvodnění, dospěla Komise k závěru, že dotčená společnost vykazovala problémy s krátkodobou likviditou, které vedly k tomu, že získala profil vysoce rizikového dlužníka.

(245)

Při posouzení rizika dlouhodobé solventnosti vycházela Komise z různých solventnostních poměrů, např. míry zadlužení a ukazatele krytí. Solventnostní poměry měří schopnost společnosti plnit své dlouhodobé dluhové závazky. Používají je věřitelé a investoři do dluhopisů při posuzování úvěruschopnosti společnosti.

(246)

Míra zadlužení měří výši závazků, zejména dlouhodobého dluhu. Společnost měla vysoký poměr dluhu k aktivům, který činil 0,54, což znamená, že 54 % aktiv společnosti je financováno krátkodobým dluhem. Tento poměr navíc v průběhu let výrazně narůstá. Poměr dluhu k vlastnímu kapitálu se rovněž průběžně zvyšoval z 0,3 v roce 2016 na 1,2 v roce 2020, což poukazuje na skutečnost, že společnost financuje stále více své činnosti především dluhem. Čím vyšší je poměr dluhu k aktivům a poměr dluhu k vlastnímu kapitálu, tím vyšší je finanční riziko společnosti, což znamená, že pro společnost může být obtížnější splácet stávající dluhy.

(247)

Ukazatele krytí měří schopnost společnosti splácet svůj dluh a plnit své finanční závazky. Vzhledem k tomu, že peněžní tok z provozní činnosti společnosti byl ve většině let záporný, byl průměrný poměr peněžního toku z provozní činnosti k dluhu společnosti v období šetření rovněž záporný. To znamená, že společnost by s peněžním tokem z provozní činnosti, který vytváří, nebyla schopna splatit svůj celkový dluh. Údaje z roku 2020 ukazují o něco lepší situaci. Přesto by společnosti trvalo ještě 25 let, než by svůj dluh splatila, což naznačuje, že společnost má vážné problémy s vytvářením dostatku peněžních prostředků pro splácení dluhu.

(248)

Pokud tedy jde o otázky likvidity a solventnosti uvedené ve 242. až 247. bodě odůvodnění, Komise se domnívala, že společnost má nestabilní finanční situaci a vysoký rizikový profil pro potenciální věřitele a investory. S ohledem na nejistou hotovostní situaci tohoto vyvážejícího výrobce proto není překvapivé, že nemá vůbec žádné externí financování, nýbrž že je financován výhradně prostřednictvím mezipodnikových úvěrů.

(249)

Komise se proto zabývala rovněž finanční situací dvou mateřských společností skupiny, a sice skupiny Nanshan a společnosti Shandong Nanshan. Přestože jejich finanční situace vypadala díky vyšším údajům o ziskovosti (přibližně 8 až 10 %) a nižším mírám zadlužení (u obou s poměrem dluhu k aktivům kolem 25 %) na první pohled lépe, bylo možné pozorovat podobné problémy s likviditou. Ukazatele okamžité likvidity mateřských společností zůstaly ve skutečnosti trvale pod hranicí 1 a v období šetření činily v průměru 0,6. Proto neměly tyto společnosti k dispozici dostatek hotovosti na úhradu svého krátkodobého dluhu. V období šetření tyto společnosti rovněž vykazovaly trvale nízký poměr peněžního toku z provozní činnosti k dluhu ve výši 0,4, což znamená, že nevytvářely dostatek peněžních prostředků na pokrytí svých krátkodobých závazků.

(250)

Některé společnosti ve skupině navíc měly sjednané úvěry a dluhopisy pro splacení předchozích úvěrů nebo úvěrů od jiných bank. Tento typ úvěru se považuje za známku toho, že dotčená společnost se nachází v horší finanční situaci, než jak by se na první pohled zdálo z finančních výkazů, a že existuje dodatečné riziko související s jejím krátkodobým a dlouhodobým financováním. Nakonec Komise zjistila, že společnost Shandong Nanshan v minulosti prošla restrukturalizací dluhu a využila dohodu o kapitalizaci pohledávky, jak je vysvětleno níže v oddíle 358.

(251)

Vzhledem k vážným problémům s likviditou a solventností, na které poukázala finanční analýza společností skupiny Nanshan, jak je uvedeno ve 242. až 247. bodě odůvodnění, dospěla Komise k závěru, že celková finanční situace skupiny Nanshan odpovídá ratingu BB, což je nejvyšší rating, který již nelze považovat za „investiční stupeň“. „Investiční stupeň“ znamená, že dluhopisy vydané danou společností jsou posouzeny ratingovými agenturami jako pravděpodobně postačující k pokrytí platebních závazků a banky do nich smějí investovat.

(252)

Na základě veřejně dostupných údajů společnosti Bloomberg použila Komise jako referenční hodnotu k určení tržní sazby prémii očekávanou u dluhopisů vydávaných podniky s ratingem BB, kterou použila na referenční úrokové sazby banky PBOC nebo po 20. srpnu 2019 na základní úrokové sazby pro úvěry vyhlášené centrem NIFC (65).

(253)

Uvedená přirážka byla určena na základě výpočtu relativního rozpětí mezi indexy korporátních dluhopisů USA s ratingem AA a korporátních dluhopisů USA s ratingem BB podle údajů agentury Bloomberg pro průmyslové segmenty. Takto vypočítané relativní rozpětí pak bylo připočteno k referenční úrokové sazbě zveřejněné bankou PBOC nebo po 20. srpnu 2019 k základní úrokové sazbě pro úvěry zveřejněné centrem NIFC v den, kdy byl úvěr poskytnut, (66) a na tutéž délku trvání jako u dotčeného úvěru. To bylo provedeno jednotlivě pro každý úvěr poskytnutý uvedené skupině společností.

(254)

Co se týče úvěrů v cizí měně, situace ohledně narušení trhu a neexistence efektivního úvěrového ratingu je stejná, jelikož tyto úvěry jsou poskytovány týmiž čínskými finančními institucemi. Z tohoto důvodu byly za účelem určení vhodné referenční hodnoty použity korporátní dluhopisy s ratingem BB v příslušné měně vydané v období šetření, jak bylo uvedeno výše.

(255)

Výhoda byla stanovena uplatněním referenční hodnoty uvedené ve 252. a 253. bodě odůvodnění na období financování pomocí úvěrů během období šetření.

(256)

Po poskytnutí konečných informací se čínská vláda domnívala, že Komise nesprávně opominula úvěrový rating spolupracujících vyvážejících výrobců, a nesouhlasila s metodikou, již Komise použila pro stanovení referenční hodnoty, která by měla být založena na nalezení srovnatelné referenční hodnoty na domácím trhu namísto použití „ratingů ze zahraničí“. Komise měla místo toho použít srovnatelné úvěry, které nejsou ovlivněny narušením trhu, v dotčené zemi. Čínská vláda se rovněž domnívala, že Komise dospěla k svévolnému závěru, když uvedla, že většina čínských vývozců zařazených do vzorku by měla odpovídat ratingu BB.

(257)

Čínská vláda kromě toho vznesla námitku proti použití relativního rozpětí mezi dluhopisy s ratingem AA a dluhopisy s ratingem BB jako přirážku k úrokovým sazbám banky PBOC. Podle čínské vlády je metoda relativního rozpětí chybná, jelikož úroveň úpravy směrem nahoru závisí v první řadě na úrovni běžných úrokových sazeb a jelikož referenční sazby banky PBOC v ČLR byly v příslušných letech mnohem vyšší než referenční sazba v USA. Použití relativního rozpětí navíc znamená, že přirážka se stává proměnnou hodnotou.

(258)

V reakci na tato tvrzení Komise konstatovala následující:

(259)

Zaprvé, pokud jde o použití referenční hodnoty ze zahraničí, jak bylo vysvětleno výše, byly domácí ratingy udělené čínským společnostem považovány za narušené politickými cíli čínské vlády zaměřenými na podporu klíčových strategických odvětví, a tudíž za nespolehlivé. V důsledku toho musela Komise hledat referenční hodnotu založenou na nezkreslených úvěrových hodnoceních, která lze nalézt pouze mimo dotčenou zemi.

(260)

Zadruhé, pokud jde o rating BB použitý u společností, Komise připomíná, že nepřijala žádné svévolné rozhodnutí, ale provedla individuální finanční analýzu všech dotčených společností, která ukázala na finanční situaci odpovídající ratingu BB.

(261)

Zatřetí, použití relativního rozpětí bylo vysvětleno v již předchozích šetřeních (67). Relativní rozpětí totiž zachycuje změny základních tržních podmínek jednotlivých zemí, které se při použití logiky absolutního rozpětí nepromítnou. Riziko specifické pro zemi a měnu se často, tak jako je tomu i v tomto případě, v průběhu času mění a změny se pro různé země liší. V důsledku toho se bezrizikové sazby v průběhu času významně mění a někdy jsou nižší v USA, jindy zase v Číně. Tyto rozdíly souvisejí s faktory, jako jsou zjištěný a očekávaný růst HDP, hospodářské klima a míry inflace. Jelikož se bezriziková sazba v průběhu času mění, může být stejné nominální absolutní rozpětí potvrzením velmi odlišného posouzení rizika. Například pokud banka odhaduje, že riziko selhání spojené s konkrétní společností je o 10 % vyšší než bezriziková sazba (relativní odhad), může být výsledné absolutní rozpětí mezi 0,1 % (u bezrizikové sazby ve výši 1 %) a 1 % (u bezrizikové sazby ve výši 10 %). Z pohledu investora je proto relativní rozpětí lepším měřítkem, jelikož odráží výši výnosového spreadu a způsob jeho ovlivnění mírou základní úrokové sazby. (332) Zatřetí je relativní rozpětí také neutrální z hlediska zemí. Pokud je například bezriziková sazba v USA nižší než bezriziková sazba v Číně, absolutní přirážky budou při použití této metodiky vyšší. Naopak pokud je bezriziková sazba v Číně nižší než v USA, absolutní přirážky budou při použití této metody nižší.

(262)

Po poskytnutí konečných informací skupina Nanshan rovněž zpochybnila rating BB stanovený Komisí pro společnosti ve skupině a tvrdila, že ratingy měly být posuzovány u každé společnosti odděleně, že analýza byla nesprávně omezena na období šetření a že neexistují žádné důkazy o tom, že by skupina Nanshan ve skutečnosti neplnila své finanční závazky.

(263)

Kromě toho je analýza výhody Komise rovněž chybná, protože referenční hodnota použitá Komisí: A) neodráží tržní podmínky, které panují v Číně, B) odporuje tvrzením Komise, že finanční trhy v Číně jsou narušené (protože východiskem je referenční sazba banky PBOC) a C) je založena na dvou samostatných nástrojích financování (úvěrech a dluhopisech), což je nerealistická hybridní referenční hodnota, která není v souladu se standardními tržními postupy.

(264)

Skupina Nanshan rovněž předložila seznam dluhopisů vystavených v RMB a vydaných na trhu v Hongkongu pro zahraniční investory získaný od agentury Bloomberg a uvedla, že hongkongská referenční hodnota (založená čistě na sazbách výnosů dluhopisů) by lépe odrážela tržní podmínky v Číně než vykonstruovaný hypotetický americko-čínský model úvěrů/dluhopisů.

(265)

Pokud jde o ratingy skupiny Nanshan, Komise uvedla, že provedla individuální posouzení hlavních společností v rámci šetření, tj. vyvážejícího výrobce a společností, které mají největší podíl na financování ve skupině, tj. prostřednické mateřské společnosti a hlavní mateřské společnosti, jak je zdůrazněno ve 242. a 249. až 250. bodě odůvodnění výše. Na rozdíl od toho, co tvrdí společnost, vzala Komise v úvahu vývoj finančních ukazatelů během celého posuzovaného období (tj. od roku 2017 do období šetření). Komise nenalezla mezi finančními situacemi těchto společností žádné významné. rozdíly. Rovněž nenalezla žádné významné rozdíly v úrokových sazbách. Skutečnost, že společnost Nanshan nesplnila své povinnosti, sama o sobě není v rozporu se závěry týkajícími se celkové finanční situace skupiny Nanshan. Komise proto trvala na svých závěrech týkajících se ratingu.

(266)

Pokud jde o referenční hodnotu použitou pro výpočet výhody, Komise by chtěla zdůraznit, že použití referenční sazby banky PBOC jako výchozího bodu pro stanovení referenční hodnoty přesně odpovídá způsobu, jakým se v Číně upravuje referenční hodnota podle převládajících tržních podmínek, jelikož v Číně představuje bezrizikovou sazbu, která je pro každou zemi specifická, jak již bylo uvedeno ve 261. bodě odůvodnění. Proto žádný skutečný rozpor neexistuje. Kromě toho Komise nevidí žádný problém v kombinací bezrizikové úrokové sazby z úvěrů a použití relativního rozpětí založeného na dluhopisech. Komise totiž pouze nesečte úrokovou sazbu banky PBOC a sazbu výnosu dluhopisů s ratingem BB v USD. Vypočítá rozpětí mezi dluhopisy s ratingem AA a dluhopisy s ratingem BB, což odpovídá rizikovému faktoru, který se použije na bezrizikovou sazbu.

(267)

Kromě toho jsou úvěry a podnikové dluhopisy v zásadě podobné finanční dluhové nástroje. Podnikový dluhopis je ve skutečnosti druhem úvěru, který používají velké subjekty k získání kapitálu. Úvěry i podnikové dluhopisy jsou sjednávány/vydávány na dobu určitou a mají úrokovou sazbu/kupónovou sazbu. Skutečnost, že financování prostřednictvím úvěru poskytuje finanční instituce a financování prostřednictvím podnikového dluhopisu poskytují investoři, kterými jsou ve většině případů také finanční instituce, je pro určení základních znaků obou nástrojů nepodstatná. Oba nástroje totiž slouží k financování obchodních operací, mají stejný druh odměny a mají podobné podmínky splácení. Lze tedy důvodně předpokládat, že rizikový faktor mezi společnostmi s ratingem AA a společnostmi s ratingem BB zůstává stejný, ať už se jedná o emise úvěrů nebo dluhopisů. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(268)

Komise rovněž přezkoumala alternativní referenční hodnotu navrženou skupinou Nanshan. Předložené dluhopisy vystavené v RMB v Hongkongu byly však téměř výhradně dluhopisy vydané vládou Číny nebo finančními institucemi, a nejsou tudíž srovnatelné s podnikovými dluhopisy. U většiny vydaných dluhopisů rovněž nebyly uvedeny žádné údaje o ratingu. Komise proto dospěla k závěru, že tyto dluhopisy nelze jako přiměřenou alternativu referenční hodnoty používané v současnosti použít.

(269)

Skupina Nanshan tvrdila, že Komise se dopustila některých chyb ve výpočtu u několika společností ve skupině z důvodu formátování buněk, duplikace úvěrů, nesprávné počáteční částky úvěrů v předložených tabulkách nebo chyb zjištěných ve vzorcích. Komise si skutečně všimla, že se dopustila některých administrativních chyb, a proto byl výpočet výhody z úvěrů odpovídajícím způsobem upraven.

b)   Skupina Wanshun

(270)

Komise konstatovala, že v roce 2018 udělila čínská ratingová agentura skupině Wanshun hodnocení AA+.

(271)

Jak je uvedeno ve 176. až 178. bodě odůvodnění, čínské úvěrové finanční instituce neposkytly žádné posouzení úvěruschopnosti. Komise proto za účelem stanovení výše výhody musela posoudit, zda byly úrokové sazby za úvěry poskytnuté skupinou Wanshun na tržní úrovni.

(272)

Vyvážející výrobce skupiny Wanshun vykazoval podle svých vlastních finančních účtů obecně ziskovou finanční situaci.

(273)

Tento vyvážející výrobce používal k financování svých operací krátkodobé a dlouhodobé dluhy. Komise posoudila krátkodobou likviditu a dlouhodobou solventnost společnosti.

(274)

Pokud jde o krátkodobou likviditu, použila Komise ukazatele likvidity, jakými jsou a) ukazatel běžné likvidity; b) ukazatel okamžité likvidity; c) ukazatel pohotové likvidity a d) ukazatel peněžního toku z provozní činnosti. Tyto ukazatele měří schopnost společnosti hradit krátkodobé závazky, včetně krátkodobého dluhu.

(275)

Ukazatel běžné likvidity společnosti činil v roce 2018 1,04, v roce 2019 klesl na 0,96 a poté v roce 2020 opět vzrostl na 0,98. Navzdory ratingu AA+ přisuzovanému společnosti v roce 2019 tak krátkodobá aktiva společnosti nepostačovala k úhradě krátkodobých závazků. To neodůvodňuje vysoký úvěrový rating, pro jehož dosažení by měl tento ukazatel společnosti činit nejméně 2.

(276)

Ukazatel okamžité likvidity společnosti činil v letech 2016–2019 průměrně 0,1 a na konci období šetření 0,2. Společnost tedy neměla k dispozici dostatek hotovosti na úhradu svých krátkodobých dluhů.

(277)

Ukazatel pohotové likvidity společnosti činil v roce 2018 0,11 a v letech 2019 a 2020 0,14, přičemž za referenční hodnotu se považuje ukazatel pohotové likvidity nejméně 1. Společnost, jejíž ukazatel pohotové likvidity je nižší než 1, nemusí být ve skutečnosti schopna splácet v krátkodobém horizontu své běžné závazky.

(278)

Od roku 2017 vykazovala společnost kladný peněžní tok z provozní činnosti, který poté, co se v roce 2018 zdvojnásobil, do roku 2020 poklesl o 90 %. Ukazatel peněžního toku z provozní činnosti činil v roce 2018 0,25, v roce 2019 0,04 a v roce 2020 0,02. Ukazatel peněžního toku z provozní činnosti nižší než 1 znamená, že společnost nevytváří dostatek peněžních prostředků na pokrytí svých krátkodobých závazků.

(279)

Pokud jde o ukazatele krátkodobé likvidity uvedené ve 297. bodě odůvodnění, dospěla Komise k závěru, že dotčená společnost vykazovala problémy s krátkodobou likviditou, které vedly k tomu, že získala profil vysoce rizikového dlužníka.

(280)

Při posouzení rizika dlouhodobé solventnosti vycházela Komise z různých solventnostních poměrů, jakými jsou a) míra zadlužení a b) ukazatel krytí. Tyto poměry měří schopnost společnosti plnit své dlouhodobé dluhové závazky. Používají je věřitelé a investoři do dluhopisů při posuzování úvěruschopnosti společnosti.

(281)

Míra zadlužení měří výši závazků, zejména dlouhodobého dluhu. Společnost měla vysoký poměr dluhu k aktivům, který činil 0,5, což znamená, že 50 % aktiv společnosti je financováno dluhem. Poměr dluhu k vlastnímu kapitálu činil v období šetření 0,5, což poukazuje na skutečnost, že společnost financuje svou činnost prostřednictvím dluhu. Čím vyšší je poměr dluhu k aktivům a poměr dluhu k vlastnímu kapitálu, tím vyšší je finanční riziko společnosti, což znamená, že společnost může obtížněji splácet své stávající dluhy.

(282)

Ukazatele krytí měří schopnost společnosti splácet svůj dluh a plnit své finanční závazky. Komise při svém posouzení vycházela z ukazatele úrokového krytí a z poměru peněžního toku z provozní činnosti k dluhu, což ukazuje schopnost společnosti splácet svůj dluh prostředky z provozní činnosti. Průměrný poměr peněžního toku z provozní činnosti k dluhu vývozce v období šetření činil 0,03. To znamená, že tato společnost by na splacení svého celkového dluhu peněžním tokem z provozní činnosti, který v období šetření vytváří, potřebovala 33 let. Proto existují náznaky, že společnost má vážné problémy s vytvářením dostatku peněžních prostředků pro splácení dluhu.

(283)

Pokud tedy jde o dlouhodobé solventnostní poměry uvedené ve 303. bodě odůvodnění, Komise se domnívala, že společnost není ve stabilní finanční situaci a pro potenciální věřitele a investory má rizikový profil.

(284)

Kromě toho společnost sjednávala úvěry za účelem splácení úvěrů od jiných bank. Tento typ úvěru se považuje za známku toho, že dotčená společnost se nachází v horší finanční situaci, než jak by se na první pohled zdálo z finančních výkazů, a že existuje dodatečné riziko související s jejím krátkodobým a dlouhodobým financováním.

(285)

Na základě výše uvedených skutečností a s ohledem na celkové zkreslení čínských ratingů uvedené v oddíle 3.5.2 dospěla Komise k závěru, že rating AA+ udělený skupině Wanshun není spolehlivý.

(286)

Komise dospěla k závěru, že celková finanční situace skupiny odpovídá ratingu BB, což je nejvyšší rating, který se již nepovažuje za „investiční stupeň“.

(287)

Výhoda byla stanovena uplatněním metodiky uvedené ve 252. až 255. bodě odůvodnění na období financování pomocí úvěrů během období šetření.

(288)

Po poskytnutí konečných informací požádala skupina Wanshun Komisi, aby objasnila skutkový základ tvrzení, že společnost skupiny „sjednávala úvěry za účelem splácení úvěrů od jiných bank“. Tato strana rovněž tvrdila, že:

a)

Komise vycházela z řady ukazatelů, které byly podle všeho založeny na finančních výkazech společnosti Jiangsu Zhongji Lamination Materials Co., Ltd., ale nikoli na konsolidované účetní závěrce skupiny Wanshun, což je chybné, protože ukazatele společnosti Jiangsu Zhongji Lamination Materials Co., Ltd. neodrážejí úvěruschopnost skupiny Wanshun. Tato strana rovněž požádala Komisi, aby potvrdila a zveřejnila, na jakém základě byly finanční ukazatele stanoveny.

b)

Komise použila nesprávné datum pro výpočet referenční hodnoty u jednoho z úvěrů poskytnutých společnosti Shantou Wanshun.

c)

Společnost Jiangsu Huafeng Aluminium Industry Co., Ltd si v období šetření půjčovala pouze od dvou společností ve skupině a tyto půjčky v rámci skupiny by neměly být považovány za subvenci, protože tyto společnosti ve skupině nejsou ani veřejnoprávními subjekty, ani je nelze považovat za pověřené nebo řízené čínskou vládou. Kromě toho vedlo vyrovnání úvěru od komerční banky a úvěru v rámci skupiny ke dvojímu započtení.

(289)

Pokud jde o první bod, Komise potvrdila, že ukazatele uvedené v tomto oddíle jsou založeny na finančních výkazech společnosti Zhongji Lamination Materials Co. Ltd. Jak již bylo vysvětleno ve 265. bodě odůvodnění, Komise provedla individuální posouzení hlavních společností, které jsou předmětem šetření, tj. vyvážejícího výrobce a společností, které mají největší podíl na financování ve skupině, tj. mateřské společnosti. Tento přístup se skutečně jeví jako rozumný, neboť půjčky jsou poskytovány právním subjektům, nikoli skupině jako takové. Komise rovněž vzala v úvahu vývoj finančních ukazatelů během celého posuzovaného období (tj. od roku 2017 do období šetření).

(290)

V každém případě Komise nenalezla mezi finančními situacemi těchto společností ve skupině žádné významné rozdíly. Dokonce i s ohledem na konsolidované údaje předložené samotnou společností po poskytnutí informací stále vidíme nestabilní hotovostní situaci s nízkým ukazatelem okamžité likvidity a poměrem peněžního toku z provozní činnosti k dluhu. Poměr dluhu k aktivům je rovněž velmi podobný poměru jediného vyvážejícího výrobce. Komise rovněž nenalezla žádné významné rozdíly v úrokových sazbách úvěrů poskytnutých různým společnostem ve skupině. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(291)

Komise nepřijala tvrzení uvedené ve druhém bodě, protože datum navržené společností je pozdější než datum zahájení úvěru, zatímco Komise použila referenční hodnotu pro datum bezprostředně předcházející datu zahájení úvěru, která tedy byla k tomuto datu zahájení stále platná.

(292)

Komise souhlasila s tvrzením předloženým ve třetím bodě a výpočty odpovídajícím způsobem upravila.

c)   Skupina Daching

(293)

Komise konstatovala, že čínská ratingová agentura udělila v roce 2019 skupině Daching hodnocení AAA.

(294)

Jak je uvedeno ve 176. až 178. bodě odůvodnění, čínské úvěrové finanční instituce neposkytly žádné posouzení úvěruschopnosti. Komise proto za účelem stanovení výše výhody musela posoudit, zda byly úrokové sazby za úvěry poskytnuté skupinou Daching na tržní úrovni.

(295)

Vyvážející výrobce Xiamen Xiashun vykazoval podle svých vlastních finančních účtů obecně ziskovou finanční situaci.

(296)

Společnost Xiamen Xiashun používala k financování svých operací krátkodobé a dlouhodobé dluhy. Komise posoudila krátkodobou likviditu a dlouhodobou solventnost společnosti.

(297)

Pokud jde o krátkodobou likviditu, použila Komise ukazatele likvidity, jakými jsou a) ukazatel běžné likvidity; b) ukazatel okamžité likvidity; c) ukazatel pohotové likvidity a d) ukazatel peněžního toku z provozní činnosti. Tyto ukazatele měří schopnost společnosti hradit krátkodobé závazky, včetně krátkodobého dluhu.

(298)

Ukazatel běžné likvidity společnosti činil v roce 2018 0,9, v roce 2019 vzrostl na 1,0 a na konci období šetření (první polovina roku 2020) opět klesl na 0,9. Navzdory ratingu AAA– přisuzovanému společnosti v roce 2019 stačila krátkodobá aktiva společnosti jen na úhradu krátkodobých závazků. To neodůvodňuje vysoký úvěrový rating, pro jehož dosažení by měl tento ukazatel společnosti činit nejméně 2.

(299)

Ukazatel okamžité likvidity společnosti činil v letech 2016–2019 průměrně 0,1 a na konci období šetření 0,2. Společnost tedy neměla k dispozici dostatek hotovosti na úhradu svých krátkodobých dluhů.

(300)

Ukazatel pohotové likvidity společnosti činil v letech 2017–2018 0,4 a od roku 2019 do konce období šetření 0,5, přičemž za referenční hodnotu se považuje ukazatel pohotové likvidity nejméně 1. Společnost, jejíž ukazatel pohotové likvidity je nižší než 1, nemusí být ve skutečnosti schopna splácet v krátkodobém horizontu své běžné závazky.

(301)

Společnost vykazovala kladný peněžní tok z provozních činností, který se však od roku 2016 do roku 2019 a na konci období šetření snížil téměř o polovinu. Ukazatel peněžního toku z provozní činnosti činil v roce 2019 a na konci období šetření 0,2. Ukazatel peněžního toku z provozní činnosti nižší než 1 znamená, že společnost nevytváří dostatek peněžních prostředků na pokrytí svých krátkodobých závazků.

(302)

Pokud jde o ukazatele krátkodobé likvidity uvedené ve 297. bodě odůvodnění, dospěla Komise k závěru, že dotčená společnost vykazovala problémy s krátkodobou likviditou, které vedly k tomu, že získala profil vysoce rizikového dlužníka.

(303)

Při posouzení rizika dlouhodobé solventnosti vycházela Komise z různých solventnostních poměrů, jakými jsou a) míra zadlužení a b) ukazatel krytí. Tyto poměry měří schopnost společnosti plnit své dlouhodobé dluhové závazky. Používají je věřitelé a investoři do dluhopisů při posuzování úvěruschopnosti společnosti.

(304)

Míra zadlužení měří výši závazků, zejména dlouhodobého dluhu. Společnost měla vysoký poměr dluhu k aktivům, který činil 0,6, což znamená, že 60 % aktiv společnosti je financováno dluhem. Poměr dluhu k vlastnímu kapitálu činil v období šetření 1,5, což poukazuje na skutečnost, že společnost financuje svou činnost prostřednictvím dluhu. Čím vyšší je poměr dluhu k aktivům a poměr dluhu k vlastnímu kapitálu, tím vyšší je finanční riziko společnosti, což znamená, že pro společnost může být obtížnější splácet své stávající dluhy.

(305)

Ukazatele krytí měří schopnost společnosti splácet svůj dluh a plnit své finanční závazky. Komise při svém posouzení vycházela z ukazatele úrokového krytí a poměru peněžního toku z provozní činnosti k dluhu. Ukazatel úrokového krytí ukazuje schopnost společnosti financovat své úrokové náklady. U vývozce činil tento ukazatel v období šetření přibližně 1,2. Ukazatel nižší než 1,5 naznačuje, že společnost má s hrazením svých úrokových nákladů potíže. Poměr peněžního toku z provozní činnosti k dluhu ukazuje schopnost společnosti splácet svůj dluh prostředky z provozní činnosti. Průměrný poměr peněžního toku z provozní činnosti k dluhu vývozce v období šetření činil 0,1. To znamená, že tato společnost by na splacení svého celkového dluhu peněžním tokem z provozní činnosti, který v období šetření vytváří, potřebovala 10 let. Proto existují náznaky vážných problémů s vytvářením dostatku peněžních prostředků pro splácení dluhu.

(306)

Kromě toho společnost sjednávala úvěry za účelem splácení úvěrů od jiných bank. Tento typ úvěru se považuje za známku toho, že dotčená společnost se nachází v horší finanční situaci, než jak by se na první pohled zdálo z finančních výkazů, a že existuje dodatečné riziko související s jejím krátkodobým a dlouhodobým financováním.

(307)

Pokud tedy jde o dlouhodobé solventnostní poměry uvedené ve 276. bodě odůvodnění, Komise se domnívala, že společnost není ve stabilní finanční situaci a pro potenciální věřitele a investory má rizikový profil.

(308)

S ohledem na prvky likvidity a solventnosti vyvážejícího výrobce uvedené ve 297. až 305. bodě odůvodnění se Komise domnívala, že celková finanční situace skupiny Daching odpovídá ratingu B/BB (přičemž rating B byl použit pro úvěry, jejichž účelem bylo splácení úvěrů od jiných bank), což je nejvyšší rating, který se již nepovažuje za „investiční stupeň“.

(309)

Výhoda byla stanovena uplatněním referenční hodnoty uvedené ve 252. a 253. bodě odůvodnění na období financování pomocí úvěrů během období šetření.

(310)

Po poskytnutí konečných informací skupina Daching tvrdila, že:

a)

referenční úroková sazba banky PBOC a základní úroková sazba pro úvěry se vztahují na běžné společnosti, které mají střední rating (rating BBB), spíše než na společnosti s nejvyšším ratingem (rating AA používaný Komisí). Proto měla Komise za účelem výpočtu rozpětí porovnat americké podnikové dluhopisy s ratingem BBB s ratingem přiřazeným skupině Daching. Tato strana znovu posoudila své vlastní hodnocení pomocí metodiky agentury Bloomberg;

b)

jelikož Komise odvodila úrokové rozpětí z porovnání dluhopisů s ratingem BB a dluhopisů s ratingem AA dle agentury Bloomberg, měla při přidělování úvěrového ratingu společnostem ve skupině použít stejnou metodiku pro vydávání ratingů jako agentura Bloomberg (jako Moody’s), a nikoli vlastní metodiku Komise. Strana dodala, že metodika oceňování Komise je značně sporná, protože Komise na základě použitých ukazatelů, jako je ukazatel běžné likvidity, ukazatel pohotové likvidity, ukazatel okamžité likvidity a poměr dluhu k aktivům, dospěla k závěru, že skupina Daching nebude schopna splácet svůj dluh, přičemž tyto ukazatele je třeba posuzovat podle odvětví. Posouzení Komise rovněž vycházelo z předpokladu, že společnost se dostává do platební neschopnosti a zastaví „nyní“ obchodní činnost, zatímco skupina působí na základě předpokladu trvání podniku (68), kdy může splácet svůj dluh pomocí peněžního toku a zisku před úroky, zdaněním a amortizací;

c)

na zajištěné úvěry skupiny Daching nemělo být použito žádné rozpětí, jelikož jsou tyto úvěry spojeny s mnohem nižším rizikem než úvěry, které zajištěnými úvěry nejsou. I kdyby Komise zvažovala použití rozpětí na zajištěné úvěry, měla by použít spíše záporné rozpětí než kladné rozpětí.

(311)

Zaprvé, pokud jde o připomínku k použití referenční úrokové sazby zveřejněné bankou PBOC nebo základní úrokové sazby pro úvěry zveřejněné NIFC jako výchozího bodu při výpočtu referenční hodnoty, Komise poukázala na to, že tyto sazby jsou považovány za bezrizikové sazby, které by se při konzervativním přístupu použily u společností s ratingem AA. Jak zjistila Komise při stávajícím šetření, referenční úroková sazba banky PBOC a základní úroková sazba pro úvěry zveřejněná NIFC se vztahovaly na nejlepší klienty těchto bank, tedy na společnosti, které měly nejvyšší hodnocení. Jak je totiž uvedeno v dokumentaci předložené čínskou vládou v průběhu šetření, „základní úroková sazba pro úvěry byla kótována každou bankou kótující základní úrokovou sazbu pro úvěry v souladu s úrokovými sazbami úvěrů poskytnutých jejich hlavním klientům (zvýraznění přidáno) 20. dne každého měsíce (69) Komise rovněž uvedla, že rating společností ve skupině za poslední čtyři roky, který tato strana přehodnotila pomocí metodiky agentury Bloomberg, nebyl vyhodnocen jako „investiční stupeň“.

(312)

Zadruhé, metodika pro vydávání ratingů použitá Komisí zahrnovala řadu ukazatelů, které měří aktuální schopnost společnosti hradit krátkodobé závazky, a ta se ukázala jako nedostatečná, jednak při prodeji krátkodobých aktiv (ukazatel běžné likvidity), jednak s použitím hotovosti, kterou má společnost k dispozici (ukazatel okamžité likvidity), jednak s použitím provozní hotovosti (ukazatel peněžního toku). Všechny tyto ukazatele prokázaly krátkodobé problémy s likviditou vyvážejícího výrobce, které vedly k tomu, že tento výrobce získal profil vysoce rizikového dlužníka, jak je vysvětleno ve 296. až 302. bodě odůvodnění. Strana zároveň neprokázala, proč by se s těmito ukazateli mělo zacházet jiným způsobem, který je specifický pro odvětví KHF. Kromě toho tyto ukazatele udávají „aktuální“ schopnost společnosti hradit krátkodobé závazky a jsou použity za účelem hodnocení rizika dlužníka pouze pro účely tohoto šetření. Toto hodnocení je samostatné a může se lišit od předpokladů vedení v procesu přípravy finančních výkazů při hodnocení schopnosti společnosti pokračovat v činnosti.

(313)

Zatřetí, záruky poskytnuté na úvěry byly poskytnuty stranami ve spojení v rámci skupiny, na které se vztahuje stejný rating. Tato skutečnost sama o sobě by proto neměla mít na hodnocení Komise žádný vliv. Tvrzení této strany byla tedy zamítnuta.

(314)

Skupina Daching dále tvrdila, že při výpočtu úrokového zvýhodnění skupiny použila Komise u dvou úvěrů nesprávný zůstatek jistiny. V případě dvou původně získaných úvěrů byla jejich jistina částečně splacena a jistina použitelná k úhradě úroků měla být nižší než původní částka. Dále skutečná platba úroků u dvou dalších úvěrů byla uhrazena po období šetření a Komise ve výpočtu neměla považovat platbu úroků za nulovou. Komise výpočet přezkoumala a opravila jej z hlediska těchto tvrzení.

3.4.2.4.   Závěr týkající se preferenčního financování: úvěry

(315)

Komise zjistila, že všechny skupiny vyvážejících výrobců zařazené do vzorku využívaly v období šetření preferenčního financování prostřednictvím úvěrů. Vzhledem k existenci finančního příspěvku, výhody pro vyvážející výrobce a specifičnosti Komise považovala preferenční financování prostřednictvím úvěrů za napadnutelnou subvenci.

(316)

Sazby subvence zjištěné s ohledem na preferenční financování prostřednictvím úvěrů během období šetření u skupin společností zařazených do vzorku činily:

Preferenční financování: úvěry

Název společnosti

Výše subvence

Skupina Nanshan

1,45  %

Skupina Wanshun

1,93  %

Skupina Daching

4,36  %

3.5.   Preferenční financování: jiné typy financování

3.5.1.   Úvěrové linky

3.5.1.1.   Obecné informace

(317)

Účelem úvěrové linky je stanovit limit pro půjčky, který může společnost kdykoli využít k financování svých stávajících operací, a zajistit tak pružné a okamžitě dostupné financování provozního kapitálu. Komise se proto domnívala, že veškeré krátkodobé financování společností zařazených do vzorku, jako jsou krátkodobé úvěry, návrhy bankovních akceptů atd., by v zásadě měly být kryty nástrojem v podobě úvěrové linky.

3.5.1.2.   Zjištění, jež šetření přineslo

(318)

Komise zjistila, že čínské finanční instituce v souvislosti s financováním poskytovaly každé skupině zařazené do vzorku úvěrové linky. Jednalo se o rámcové dohody, podle nichž banka umožňuje společnostem zařazeným do vzorku použít různé dluhové nástroje, jako jsou úvěry na provozní kapitál, návrhy bankovních akceptů a jiné formy obchodního financování, do určité maximální částky.

(319)

Jak je uvedeno ve 317. bodě odůvodnění, veškeré krátkodobé financování by mělo být kryto úvěrovou linkou. Komise proto porovnala výši úvěrových linek, které měly spolupracující společnosti k dispozici během období šetření, s výší krátkodobého financování, které tyto společnosti použily v tomtéž období, aby zjistila, zda se na veškeré krátkodobé financování vztahovala úvěrová linka. V případě, že výše krátkodobého financování přesáhla limit úvěrové linky, zvýšila Komise výši stávající úvěrové linky o částku, kterou vyvážející výrobci skutečně využili nad rámec uvedeného limitu úvěrové linky.

(320)

Za běžných tržních podmínek by úvěrové linky podléhaly tzv. poplatku „za sjednání“ nebo „za poskytnutí úvěru“, který by kryl náklady a rizika banky při otevření úvěrové linky, jakož i poplatku za obnovení účtovanému každoročně za obnovení platnosti úvěrových linek. Komise však zjistila, že každá skupina společností zařazená do vzorku využívala úvěrových linek poskytovaných bezplatně. Proto byla prošetřovaným skupinám společností poskytnuta výhoda ve smyslu čl. 6 odst. d základního nařízení.

3.5.1.3.   Specifičnost

(321)

Jak je uvedeno v 99. bodě odůvodnění, podle rozhodnutí č. 40 musí finanční instituce poskytovat podporovaným odvětvím úvěrovou podporu.

(322)

Komise se domnívala, že úvěrové linky představují formu preferenční finanční podpory ze strany finančních institucí pro podporovaná odvětví, jako je odvětví KHF. Jak je uvedeno v oddíle 3.1 výše, odvětví KHF patří k podporovaným odvětvím, a je proto způsobilé pro veškerou možnou finanční podporu.

(323)

Po poskytnutí konečných informací čínská vláda tvrdila, že úvěrové linky, které byly údajně poskytnuty výrobnímu odvětví KHF, nepřinášejí žádnou výhodu a že nejsou specifické. Čínská vláda zopakovala své argumenty týkající se nezávazné povahy rozhodnutí č. 40 i odůvodnění zpochybňující hodnocení čínských finančních institucí jako veřejnoprávních subjektů. V tomto ohledu Komise uvedla, že čínská vláda neprokázala, že společnosti v ČLR mohou rovněž využívat preferenčních podmínek, které byly pozorovány v souvislosti s výrobním odvětvím KHF. Navíc vzhledem k tomu, že úvěrové linky jsou neoddělitelně spjaty s jinými druhy preferenčních půjček, jako jsou úvěry, a že jsou součástí úvěrové podpory poskytované konkrétně podporovaným odvětvím, vztahuje se analýza veřejnoprávních subjektů a analýza specifičnosti, jež byly popsány v oddílech 3.4.1.1 až 3.4.1.5 i v oddíle 3.4.2.2 výše u úvěrů i na úvěrové linky. V důsledku toho byla tato tvrzení zamítnuta.

3.5.1.4.   Výpočet výše subvence

(324)

V souladu s čl. 6 písm. d) bodem ii) základního nařízení Komise považovala za výhodu, kterou příjemci získali, rozdíl mezi částkou, kterou zaplatili jako poplatek za otevření nebo obnovení úvěrových linek čínskými finančními institucemi, a částkou, kterou by zaplatili za srovnatelnou obchodní úvěrovou linku získanou za nezkreslenou tržní sazbu.

(325)

Příslušné referenční hodnoty pro poplatek za sjednání a poplatek za obnovení byly stanoveny na 1,5 %, resp. 1,25 % s odkazem na veřejně přístupné údaje (70) a referenčních hodnoty použité v předchozích šetřeních (71).

(326)

Poplatek za sjednání a poplatek za obnovení jsou v zásadě splatné paušálně v okamžiku otevření nové úvěrové linky, respektive obnovení stávající úvěrové linky. Pro účely výpočtu však Komise vzala v úvahu úvěrové linky, které byly otevřeny nebo obnoveny před zahájením období šetření, ale které byly skupinám zařazeným do vzorku k dispozici během období šetření, a také úvěrové linky, které byly otevřeny během období šetření. Komise poté vypočítala výhodu na základě období v rámci období šetření, během kterého byla úvěrová linka k dispozici.

(327)

Po poskytnutí konečných informací skupina Daching tvrdila, že Komise neměla vypočítat subvenční výhodu v souvislosti s dohodami o úvěrových linkách uzavřenými skupinou Daching, protože:

a)

Komise neposkytla žádné důkazy, pokud jde o napadnutelné subvencování společnosti Daching Enterprises Ltd., protože tato společnost byla založena a působí v Hongkongu, a proto tvrzení týkající se zvláštního zacházení s odvětvím KHF ze strany čínské vlády neplatí a nemohou mít vliv na činnost společnosti v Hongkongu;

b)

úvěruschopnost společnosti Daching Enterprises Ltd. bylo třeba posuzovat samostatně a nebylo možné ji slučovat s tvrzeními o úvěruschopnosti společnosti Xiamen Xiashun;

c)

standardní dohody o úvěrových linkách s čínskými bankami nevyžadují žádný poplatek a v těchto dohodách nejsou stanoveny žádné úrokové sazby. Je tomu tak proto, že banka neposkytuje žádnou záruku ani závazek, že bankovní úvěr poskytne, když bude chtít zákazník úvěr čerpat, proto bance nevzniknou žádné náklady na financování a není účtován žádný poplatek za sjednání. Neexistence poplatku za sjednání v dohodě o úvěrové lince se nevztahovala na společnost Daching Enterprises Ltd. v Hongkongu, kde tento poplatek platí pro všechna odvětví a někdy je od něj upuštěno, a pokud je účtován, není významný.

(328)

Zaprvé Komise uvedla, že preferenční financování společnosti Daching Enterprises Ltd. poskytly stejné čínské banky, jaké jsou uvedeny v analýze v oddíle 3.4.1.5. Proto se domnívala, že toto preferenční financování prostřednictvím úvěrů je napadnutelnou subvencí. Zadruhé, Komise rovněž uvedla, že veškerý vývozní obrat společnosti Daching Enterprises Ltd byl získán od společnosti Xiamen Xiashun, a proto byla výše subvence vypočtena jako procento obratu společnosti Xiamen Xiashun a byla spojena s posouzením úvěruschopnosti společnosti Xiamen Xiashun. Zatřetí, neexistence poplatku za sjednání, jak je vysvětleno v 320. bodě odůvodnění, byla považována za výhodu poskytnutou příjemcům. V průběhu šetření nebyly získány ani žadatelem předloženy žádné důkazy o tom, že bance při otevření úvěrové linky nevznikají žádné náklady ani rizika, a proto si banka neúčtuje žádný poplatek. Tvrzení této strany byla tedy zamítnuta.

(329)

Po poskytnutí konečných informací skupina Nanshan tvrdila, že Komise neměla vypočítat subvenční výhodu v souvislosti s dohodami o úvěrových linkách uzavřenými skupinou Nanshan, protože:

a)

Banky tento poplatek za sjednání a za obnovení obvykle promíjejí, aby si zajistily velké komerční klienty nebo na základě úvěrové historie klienta, bez ohledu na zemi, kde klient sídlí. Toto prominutí poplatku tedy nemá nic společného s poskytováním subvencí čínským společnostem.

b)

Komise za účelem stanovení referenční hodnoty cituje část ustanovení banky Barclays ze Spojeného království: „u úvěrů převyšujících 15 000 GBP je poplatek za sjednání stanoven na 1,5 % ze sjednaného limitu přečerpání a poplatek za obnovení na 1,5 %[.]“ (72) a vynechává zbývající část věty, ve které se uvádí: „pokud se s vámi nedohodneme na jiných podmínkách. Přečerpání je podmíněno podáním žádosti, finančními okolnostmi a historií úvěrů.“ (73) Proto je jednání o konkrétních podmínkách (včetně úplného prominutí poplatků v případě potřeby) běžnou obchodní praxí. Komise neprokázala, že jiné finanční instituce fungují jinak než čínské.

c)

Alternativně by měla Komise s ohledem na velikost skupiny Nanshan použít reprezentativnější referenční hodnotu, než je cena HSBC UK, protože:

(330)

Sazba za obnovení ve výši 1,25 % a sazba za sjednání ve výši 1,5 % uvedená v ceníku banky Barclays, který používá Komise, se vztahují na úvěrové linky převyšující hodnotu 15 000 GBP. Podmínky platné pro úvěrové linky ve výši 40 000 GBP, nebo dokonce 100 000 GBP, však nejsou srovnatelné s podmínkami, které by se vztahovaly na úvěrové linky v rozmezí od desítek do stovek milionů USD, jaké si sjednala skupina Nanshan. Je tedy zřejmé, že poplatky uvedené v ceníku Komise pro malé podniky by byly v zájmu zajištění dohody o financování této velikosti prominuty. Druhý zdroj referenční hodnoty uvedený Komisí v příloze 2.2 (HSBC UK) je rovněž zavádějící, protože neobsahuje žádné poplatky. Jako alternativu navrhla skupina Nanshan použít poplatky účtované bankou PNC ve Spojených státech, která si neúčtuje poplatek za sjednání a účtuje si pouze roční poplatek za obnovení ve výši 0,25 % za přislíbenou úvěrovou linku v hodnotě mezi 100 001 a 3 miliony USD.

(331)

Pokud jde o první a druhý bod, Komise konstatovala, že i když se jednotlivé poplatky klientů mohou lišit, nepředložila strana žadatele žádný důkaz o tom, že bance při otevření úvěrové linky nevznikají žádné náklady ani rizika, a proto si neúčtuje žádný poplatek.

(332)

Pokud jde o třetí bod, týkající se referenčních poplatků použitých Komisí, jak je uvedeno v 325. bodě odůvodnění, Komise použila zjištění z předchozích antisubvenčních řízení a veřejně dostupné údaje a dospěla k závěru, že použití referenční hodnoty poplatku za sjednání ve výši 1,5 % a referenční hodnoty poplatku za obnovení ve výši 1,25 % bylo přiměřené. V tomto ohledu Komise poukázala na to, že například banka Barclays si u úvěrů převyšujících 15 000 GBP účtuje poplatek za zřízení ve výši 1,5 % ze sjednaného limitu přečerpání a poplatek za obnovení ve výši 1,5 %. V tomto případě je referenční hodnota poplatku za obnovení použitá Komisí nižší. Dalším zkoumáním bylo také zjištěno, že banka Barclays si účtuje vyšší poplatky za přečerpání pro podniky, od 1,6 % do 2,5 % limitů pro obchodní pásma 15 001–20 000 GBP a 20 001–25 000 GBP. A konečně Komise uvedla, že alternativní referenční hodnota navržená skupinou Nanshan se týká konkrétně klientů z řad malých podniků, což podle prohlášení samotné společnosti není relevantní, a zajištěných úvěrových linek, tj. úvěrových linek s nižším rizikem, jelikož jsou zajištěny určitým kolaterálem. Komise proto zopakovala svůj závěr, že referenční poplatky, které použila, jsou přiměřené a vycházejí z dostupných údajů o trhu, a proto žádost zamítla.

(333)

A konečně skupina Nanshan uvedla, že Komise by neměla vypočítávat výhodu související s úvěrovými linkami u společnosti Nanshan Finance, protože všechny krátkodobé úvěry získané společností Nanshan Finance souvisely s rediskontovanými směnkami, které nejsou zárukou úvěrové linky. Komise toto tvrzení přijala, protože rediskontované směnky byly poskytnuty prostřednictvím mezibankovních půjček, a výpočty odpovídajícím způsobem upravila.

3.5.2.   Návrhy bankovních akceptů

3.5.2.1.   Obecné informace

(334)

Návrhy bankovních akceptů jsou finanční produkty, které mají rozvíjet aktivnější domácí peněžní trh rozšířením úvěrových facilit. Jedná se o formu krátkodobého financování, která může „snížit náklady na financování a zvýšit kapitálovou účinnost“ výstavce (74). Kromě toho, jak uvedla banka PBOC na svých webových stránkách, „návrh bankovního akceptu může zaručit vytvoření a plnění smlouvy mezi kupujícím a prodávajícím a rovněž podpořit obrat kapitálu prostřednictvím intervence pomocí úvěru od Bank of China“ (75). Kromě toho propaguje DBS Bank na svých webových stránkách návrhy bankovních akceptů jako prostředek pro „zlepšení provozního kapitálu prostřednictvím odkladu plateb“ (76).

(335)

Komise již v předchozím šetření zjistila, že návrhy bankovních akceptů jsou ve značné míře používány jako platební prostředek v obchodních transakcích jako náhrada za peněžní poukázky, čímž se usnadňuje obrat hotovosti a provozní kapitál výstavce (77). Z hlediska hotovosti tento nástroj fakticky poskytuje výstavci odklad termínu splatnosti o 6 měsíců nebo 1 rok, protože skutečná úhrada hotovosti u transakce proběhne v době splatnosti návrhu bankovního akceptu, a nikoli v okamžiku, kdy musel výstavce zaplatit svému dodavateli. V případě neexistence takového finančního nástroje by výstavce buď použil svůj vlastní provozní kapitál, což obnáší náklady, nebo by sjednal krátkodobý úvěr na provozní kapitál s bankou, aby zaplatil svým dodavatelům, což rovněž obnáší náklady. Díky platbě pomocí návrhů bankovních akceptů používá výstavce ve skutečnosti dodané zboží nebo služby během období 3 měsíců až 1 roku, aniž by byl nucen předem zaplatit jakoukoli hotovost a bez vynaložení jakýchkoliv nákladů.

(336)

Za běžných tržních okolností by návrhy bankovních akceptů jakožto finanční nástroje obnášely pro výstavce náklady na financování. Šetření ukázalo, že všechny společnosti zařazené do vzorku, které během období šetření použily návrhy bankovních akceptů, zaplatily pouze provizi za služby banky související s akcepty, která obvykle činila 0,05 % jmenovité hodnoty návrhu. Žádná ze společností zařazených do vzorku však nenesla náklady na financování prostřednictvím návrhů bankovních akceptů, když odložila platbu za dodání zboží a poskytnutí služeb. Komise proto dospěla k závěru, že společnosti, které jsou předmětem šetření, měly výhodu z financování ve formě návrhů bankovních akceptů, za něž nenesly žádné náklady.

(337)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem dospěla Komise k závěru, že systém bankovních akceptů zavedený v ČLR poskytl všem vyvážejícím výrobcům bezplatné financování jejich běžných operací, čímž poskytl napadnutelnou výhodu, jak je popsáno v 354. až 356. bodě odůvodnění, v souladu s čl. 3 odst. 1 písm. a) bodem i) a čl. 3 odst. 2 základního nařízení.

(338)

Komise v předchozím šetření dospěla k závěru (78), že návrhy bankovních akceptů mají ve skutečnosti stejný účel jako krátkodobé úvěry na provozní kapitál, protože společnosti je používají k financování svých běžných operací, místo aby používaly krátkodobé úvěry na provozní kapitál, a že by tedy měly nést náklady odpovídající financování z krátkodobých úvěrů na provozní kapitál.

(339)

Po poskytnutí konečných informací tvrdila čínská vláda, skupina Wanshun a skupina Nanshan, že návrhy bankovních akceptů jsou ve skutečnosti úvěry poskytované dodavatelem (tj. držitelem akceptu) kupujícímu (výstavci), a nikoli bankou prodávajícímu. Vyplývá to ze skutečnosti, že platební podmínky smlouvy výslovně uvádějí, že dodavatel souhlasí s platbou ve formě návrhu bankovního akceptu. Proto dodavatel tím, že takovou smlouvu podepíše, již předpokládá, že platba nebude provedena na viděnou, ale v určitém časovém rozmezí (v závislosti na splatnosti návrhu bankovního akceptu). Veškeré dodatečné náklady související s opožděním platby by již měly být zahrnuty do nákupní ceny. Bankovní akcept má tedy pouze usnadnit transakce mezi neseznámenými stranami. Úkolem banky je poskytovat záruku, za což si banka při otevření návrhu bankovního akceptu účtuje určitý poplatek. Ve skutečnosti jsou to však peníze na bankovním účtu společnosti, které budou použity k úhradě transakce, na niž byl návrh bankovního akceptu vydán. Banka platbu provede pouze v případě, že společnost nesplní svůj závazek mít na svém bankovním účtu k platbě dostatek finančních prostředků.

(340)

Komise uvedla, že návrh bankovního akceptu je ve své podstatě skutečným platebním prostředkem přijímaným v kupních smlouvách a platební povinnost výstavce vůči dodavateli je platbou prostřednictvím návrhu bankovního akceptu zrušena. Platba ze strany výstavce dodavateli proběhne v okamžiku, kdy je schválen návrh bankovního akceptu, zatímco v den splatnosti vyrovná výstavce svou platební povinnost vůči bance. Kromě toho, jak uznala sama čínská vláda, má dodavatel možnost použít návrh bankovního akceptu vůči jiným stranám, a tudíž ho okamžitě použít jako platební prostředek pro své vlastní nákupy. Návrh bankovního akceptu proto nelze pokládat za úvěr poskytovaný dodavatelem ani za dodatečnou záruku budoucí platby ze strany banky a toto tvrzení bylo zamítnuto.

3.5.2.2.   Specifičnost

(341)

Pokud jde o specifičnost, jak je uvedeno v 102. bodě odůvodnění, podle rozhodnutí č. 40 musí finanční instituce poskytovat podporovaným odvětvím úvěrovou podporu.

(342)

Komise se domnívala, že návrhy bankovního akceptu představují jinou formu preferenční finanční podpory poskytované finančními institucemi podporovaným odvětvím, jako je odvětví KHF. Jak je uvedeno v oddíle 3.1 výše, odvětví KHF totiž patří k podporovaným odvětvím, a je proto způsobilé pro veškerou možnou finanční podporu. Návrhy bankovních akceptů jsou jakožto forma financování součástí systému preferenční finanční podpory ze strany finančních institucí pro podporovaná odvětví, jako je odvětví KHF.

(343)

Nebyly předloženy žádné důkazy o tom, že by jakýkoli podnik v ČLR (jiný než v rámci podporovaných odvětví) mohl využívat návrhů bankovních akceptů za stejných preferenčních podmínek.

(344)

Po poskytnutí konečných informací tvrdila čínská vláda, skupina Wanshun a skupina Nanshan, že návrhy bankovních akceptů nejsou poskytovány výslovně odvětví KHF, neboť jsou k dispozici jakékoli společnosti v Číně a jsou široce využívány. Čínská vláda kromě toho zopakovala své argumenty týkající se nezávazné povahy rozhodnutí č. 40 i odůvodnění zpochybňující hodnocení čínských finančních institucí jako veřejnoprávních subjektů.

(345)

V tomto ohledu Komise uvedla, že čínská vláda a skupina Nanshan neprokázaly, že všechny společnosti v ČLR mohou rovněž využívat preferenčních podmínek, které byly pozorovány v souvislosti s výrobním odvětvím KHF. Návrhy bankovních akceptů jsou navíc podobně jako úvěrové linky neoddělitelně spjaty s jinými druhy preferenčních půjček, jako jsou úvěry, a jsou součástí úvěrové podpory poskytované konkrétně podporovaným odvětvím, takže se na ně rovněž vztahuje analýza veřejnoprávních subjektů a analýza specifičnosti, jež byly popsány v oddílech 3.4.1.1 až 3.4.1.5 i v oddíle 3.4.2.2 výše u úvěrů. Kromě toho i kdyby určitá forma financování mohla být v zásadě dostupná pro společnosti v jiných odvětvích, konkrétní podmínky, za nichž je takové financování poskytováno společnostem z určitého odvětví, jako je výnos z financování a objem financování, by ji mohly učinit specifickou. Žádná ze zúčastněných stran nepředložila žádné důkazy, které by prokazovaly, že preferenční financování prostřednictvím návrhů bankovních akceptů poskytované společnostem v odvětví hliníku vychází z objektivních kritérií nebo podmínek ve smyslu čl. 4 odst. 2 písm. b) základního nařízení. V důsledku toho byla tato tvrzení zamítnuta.

(346)

Skupina Wanshun i skupina Nanshan požádaly o to, aby Komise, i kdyby trvala na svém rozhodnutí považovat návrh bankovního akceptu za subvenci, provedla ve výpočtu výhody následující změny, a to:

a)

referenční hodnota pro návrh bankovního akceptu by měla být stejná jako pro úvěrové linky, protože návrh bankovního akceptu neposkytuje společnosti žádné finanční prostředky, ale příslib úvěru od banky (tj. záruku, že zaplatí příjemcům, kteří jsou držiteli návrhu bankovního akceptu);

b)

od výše výhody by měly být odečteny veškeré poplatky zaplacené bance za otevření návrhu bankovního akceptu;

c)

od jistiny by měla být odečtena záloha zaplacená při otevření návrhu bankovního akceptu, protože společnost při otevření návrhu bankovního akceptu zaplatila zálohu, která byla v bance zmrazena;

d)

návrhy bankovních akceptů vydané přidruženým společnostem a vlastním pobočkám společnosti by měly být z výpočtu odstraněny, jinak by způsobily dvojí započtení, neboť jiné financování přidružených společností je napadeno.

(347)

Pokud jde o první bod, Komise již v 338. bodě odůvodnění konstatovala, že návrhy bankovních akceptů mají tentýž účel a tytéž účinky jako krátkodobé úvěry na provozní kapitál, a že by proto společnosti měly nést náklady odpovídající financování z krátkodobých úvěrů na provozní kapitál. Strana dále neodůvodnila, proč by měla být referenční hodnota pro návrh bankovního akceptu stejná jako pro úvěrovou linku. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(348)

Pokud jde o druhý bod, Komise uvedla již ve bodě odůvodnění, že společnosti zařazené do vzorku, které během období šetření použily návrhy bankovních akceptů, zaplatily pouze provizi za služby banky související s akcepty, která obvykle činila 0,05 % jmenovité hodnoty návrhu. Tato provize zaplacená za zpracování návrhu bankovního akceptu bankou je ve skutečnosti samostatný prvek na rozdíl od financování poskytnutého bankou, za něž spolupracující vyvážející výrobci nenesli žádné náklady. Tento poplatek je hrazen za účelem pokrytí administrativních nákladů banky na zpracování návrhů bankovních akceptů. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(349)

Pokud jde o třetí bod, jak Komise konstatovala v předchozích šetřeních (79), je třeba nejprve uvést, že je běžnou praxí, že banky při poskytování financování žádají od svých klientů záruky a kolaterály. Dále je třeba poznamenat, že tyto záruky slouží k zajištění toho, aby vyvážející výrobce nesl svou finanční odpovědnost vůči bance, a nikoli vůči dodavateli. Šetření rovněž odhalilo, že tyto záruky nejsou čínskými bankami systematicky vyžadovány a nejsou vždy spojeny s konkrétními návrhy bankovních akceptů. V tomto ohledu nepředstavují údajné vklady žádnou zálohovou platbu výstavce bankám, ale pouze dodatečnou záruku požadovanou v určité době bankami, která nemá žádný dopad na rozhodnutí banky o vydání návrhů bankovních akceptů bez dodatečných zápůjčních úroků pro výstavce. Kromě toho mohou mít různé formy včetně termínovaných vkladů a zástav. Vklady jsou úročeny ve prospěch výstavce, a proto nepředstavují pro výstavce návrhu bankovního akceptu náklady. Toto tvrzení bylo tedy zamítnuto.

(350)

Pokud jde o poslední bod, Komise připomíná, že jak je uvedeno výše, návrh bankovního akceptu je platebním prostředkem, a proto nemá za následek prodloužení lhůty splatnosti dohodnuté s dodavatelem, ale má za následek odklad platby v hotovosti. Příjemce (dodavatel) může přijmout návrh bankovního akceptu jako platební prostředek k vyrovnání vlastních závazků vůči jiným stranám. Proto nedochází k žádnému odpovídajícímu snížení likvidity stran ve spojení, které obdržely návrh bankovního akceptu. Nedochází ani k dvojímu započtení, neboť návrhy bankovních akceptů přijaté jako platební prostředek nebyly v žádné ze společností v žádném případě napadeny. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(351)

Po poskytnutí konečných informací požádala skupina Nanshan o opravu chyb ve výpočtu v důsledku chyb ve vzorci. Komise toto tvrzení přijala a výpočty odpovídajícím způsobem upravila.

3.5.2.3.   Výpočet výše subvence

(352)

Při výpočtu výše napadnutelné subvence posoudila Komise výhodu, která byla příjemcům poskytnuta v období šetření.

(353)

Jak je uvedeno ve 334. a 335. bodě odůvodnění, Komise zjistila, že vyvážející výrobci zařazení do vzorku využívali návrhy bankovních akceptů k řešení svých potřeb v oblasti krátkodobého financování bez placení protiplnění.

(354)

Komise proto dospěla k závěru, že výstavci bankovních akceptů by měli platit protiplnění za dobu financování. Komise se domnívala, že doba financování začala dnem vydání návrhu bankovního akceptu a skončila dnem splatnosti návrhu bankovního akceptu. Pokud jde o návrhy bankovních akceptů vydané před zahájením období šetření a návrhy bankovních akceptů s datem splatnosti po skončení období šetření, Komise vypočítala výhodu pouze pro dobu financování, na kterou se vztahuje období šetření.

(355)

V souladu s čl. 6 písm. b) základního nařízení, vzhledem k tomu, že návrhy bankovních akceptů představují formu krátkodobého financování a že mají ve skutečnosti stejný účel jako krátkodobé úvěry na provozní kapitál, měla Komise za to, že výhodou takto poskytnutou příjemcům je rozdíl mezi částkou, kterou společnost skutečně zaplatila jako protiplnění za financování prostřednictvím návrhů bankovních akceptů, a částkou, kterou by měla zaplatit s uplatněním úrokové sazby pro krátkodobé financování.

(356)

Komise určila výhodu vyplývající z nezaplacení nákladů na krátkodobé financování. Komise proto dospěla k závěru, že jak bylo zjištěno v předchozích šetřeních (80), návrhy bankovních akceptů by měly obnášet náklady odpovídající financování pomocí krátkodobých úvěrů. Komise proto uplatnila stejnou metodiku jako u financování pomocí krátkodobých úvěrů v RMB, jak je popsáno v oddíle 3.4.2.

3.6.   Konvertibilní podnikové dluhopisy

(357)

Společnosti ze dvou skupin zařazených do vzorku vydaly před zahájením období šetření konvertibilní podnikové dluhopisy. Jedna společnost ve skupinách zařazených do vzorku (Shantou Wanshun) vydala před zahájením období šetření konvertibilní podnikové dluhopisy, které byly během období šetření částečně přeměněny na kapitál. Tento konvertibilní dluhopis má progresivní strukturu úrokových sazeb s velmi nízkými úrokovými sazbami v rozmezí od 0,4 % do 2 %, což je výrazně méně než referenční úrokové sazby/základní úrokové sazby stanovené čínskou vládou.

(358)

Jiná společnost (Shandong Nanshan) vydala před zahájením období šetření konvertibilní dluhopisy, které byly v roce 2015 přeměněny na kapitál v rámci kapitalizace dluhu. Držiteli dluhopisů obou společností byly převážně finanční instituce ve vlastnictví státu. Komise rovněž zjistila, že konvertibilní dluhopisy obou společností byly přeměněny na kapitál za podstatně vyšší cenu, než byla převládající tržní cena akcií v době přeměny.

(359)

Komise zjistila, že obě společnosti zařazené do vzorku využily preferenčního financování v podobě konvertibilních dluhopisů.

3.6.1.1.   Právní základ/regulační rámec

zákon Čínské lidové republiky o cenných papírech (verze z roku 2014) (dále jen „zákon o cenných papírech“) (81),

správní opatření pro vydávání cenných papírů kótovanými společnostmi (verze z roku 2008) (82),

správní opatření pro sponzorství v oblasti vydávání a kótování cenných papírů (verze z roku 2008) (83),

správní opatření pro vydávání a upisování cenných papírů (verze z roku 2018),

předpisy pro správu korporátních dluhopisů, které vydala Státní rada dne 18. ledna 2011,

správní opatření pro emise korporátních dluhopisů a obchodování s nimi, nařízení Čínské komise pro regulaci cenných papírů č. 113, 15. ledna 2015,

opatření pro správu nástrojů dluhového financování jiných než finančních podniků na mezibankovním trhu dluhopisů, která vydala Čínská lidová banka, nařízení Čínské lidové banky [2008] č. 12, 9. dubna 2008.

(360)

Předpisy pro správu korporátních dluhopisů a správní opatření pro emise korporátních dluhopisů a obchodování s nimi stanoví obecný právní rámec platný pro podnikové dluhopisy. Existuje však i soubor zvláštních právních předpisů týkajících se konvertibilních podnikových dluhopisů, a to správní opatření pro vydávání cenných papírů kótovanými společnostmi, správní opatření pro vydávání a upisování cenných papírů a správní opatření pro sponzorství v oblasti vydávání a kótování cenných papírů.

(361)

Článek 14 správních opatření pro vydávání cenných papírů kótovanými společnostmi definuje „konvertibilní podnikové dluhopisy“ jako „podnikové dluhopisy vydané emitující společností podle zákona, které mohou být během určité doby a za stanovených podmínek převedeny na akcie“.

(362)

Podle článku 11 zákona o cenných papírech, který byl v platnosti v době vydání konvertibilních dluhopisů společnostmi zařazenými do vzorku, i článku 45 správních opatření pro vydávání cenných papírů kótovanými společnostmi a článku 2 správních opatření pro sponzorství v oblasti vydávání a kótování cenných papírů musí společnosti, které chtějí vydávat konvertibilní podnikové dluhopisy, využít služeb sponzora cenných papírů, který jedná jako upisovatel. Sponzor organizuje vydávání dluhopisů, poskytuje emitentovi doporučení, předkládá soubor se žádostí ke schválení CSRC, vyjedná úrokové sazby, za které bude dluhopis předložen investorům, a odpovídá za nalezení investorů, kteří budou akceptovat dohodnuté podmínky emise dluhopisu, včetně úrokové sazby.

(363)

V souladu s regulačním rámcem nelze v Číně emitovat konvertibilní dluhopisy a volně s nimi obchodovat. Emisi každého dluhopisu musí schválit CSRC. Článek 16 zákona o cenných papírech stanoví, že „kótované společnosti vydávající konvertibilní podnikové dluhopisy musí […] splňovat požadavky stanovené tímto zákonem týkající se veřejné nabídky na úpis akcií a musí získat schválení regulačních orgánů Státní rady pro cenné papíry.“ Podle článku 3 správních opatření pro vydávání a upisování cenných papírů, který se týká konvertibilních dluhopisů, „musí CSRC kontrolovat a řídit nabízení a upisování cenných papírů podle zákona“. Kromě toho podle článku 10 předpisů pro správu korporátních dluhopisů existují pro emise korporátních dluhopisů roční kvóty.

(364)

Podle článku 16 zákona o cenných papírech by měla veřejná emise dluhopisů splňovat následující požadavky: „účel použití výnosů musí být v souladu s průmyslovými politikami státu“„výnosy z veřejné nabídky podnikových dluhopisů musí být použity pouze ke schváleným účelům“. Článek 12 předpisů pro správu korporátních dluhopisů znovu opakuje, že účel získaných finančních prostředků musí být v souladu s průmyslovými politikami státu. Kromě toho čl. 10 odst. 2 správních opatření pro vydávání cenných papírů kótovanými společnostmi, což je lex specialis platný pro konvertibilní dluhopisy, stanoví, že „účel použití získaných finančních prostředků je v souladu s průmyslovou politikou státu“.

(365)

Jak je vysvětleno v 100. bodě odůvodnění, rozhodnutí č. 40 odkazuje na „Katalog pokynů pro průmyslovou restrukturalizaci“ a stanoví, že pokud „investiční projekt spadá do podporovaných projektů, musí být přezkoumán a schválen a zanesen do rejstříku podle příslušných vnitrostátních předpisů týkajících se investic; všechny finanční instituce poskytnou úvěrovou podporu podle úvěrových zásad. Z toho vyplývá, že emise konvertibilních podnikových dluhopisů, které, jak bylo uvedeno, se nutně zaměřují na podporovaná odvětví, odpovídají praxi finančních institucí, které tato odvětví podporují.

(366)

Přísně regulovány jsou rovněž úrokové sazby pro podnikové dluhopisy. Článek 16 správních opatření pro vydávání cenných papírů kótovanými společnostmi stanoví, že „úrokovou sazbu konvertibilního podnikového dluhopisu určí emitující společnost a hlavní upisovatel na základě vyjednávání, ale musí splňovat příslušná ustanovení státu“. Podle čl. 16 odst. 5 zákona o cenných papírech „nesmí kupónová sazba podnikových dluhopisů překročit kupónovou sazbu stanovenou Státní radou“. Kromě toho článek 18 předpisů pro správu podnikových dluhopisů, který je obecně platný pro všechny dluhopisy, poskytuje další podrobnosti a uvádí, že „úroková sazba nabízená pro jakékoli korporátní dluhopisy nesmí být vyšší než 40 % převládající úrokové sazby, kterou platí banky jednotlivcům u spořicích vkladů na dobu určitou se stejnou dobou splatnosti“.

(367)

Podle článku 17 správních opatření pro vydávání cenných papírů kótovanými společnostmi „aby mohla společnost veřejně vydávat konvertibilní podnikové dluhopisy, musí pověřit kvalifikovanou ratingovou agenturu, aby provedla ratingy a následné ratingy“. Kromě toho článek 18 obecně platných správních opatření pro emise korporátních dluhopisů a obchodování s nimi stanoví, že pouze určité dluhopisy splňující přísná kritéria kvality, jako je rating AAA, lze veřejně vydávat veřejným investorům nebo veřejně vydávat kvalifikovaným investorům. Podnikové dluhopisy, které tyto normy nesplňují, lze veřejně vydávat pouze kvalifikovaným investorům.

3.6.1.2.   Finanční instituce, které jednají jako veřejnoprávní subjekty

(368)

Podle informací uvedených ve studii China bond market insight 2021 společnosti Bloomberg představují dluhopisy kótované na mezibankovním trhu s dluhopisy 88 % celkového objemu obchodů s dluhopisy (84). Podle téže studie tvoří většinu investorů institucionální investoři, včetně finančních institucí. Především státem vlastněné komerční banky představují 57 % investorů a banky zajišťující vládní politiku představují 3 % (85). Komise dále zjistila, že všichni investoři konvertibilních dluhopisů vydaných jednou ze společností zařazených do vzorku jsou institucionální investoři, což je kategorie investorů, která zahrnuje finanční instituce.

(369)

Kromě toho má odvětví KHF jako odvětví podporované v rámci „Katalogu pokynů pro průmyslovou restrukturalizaci“ na základě rozhodnutí č. 40 nárok na úvěrovou podporu ze strany finančních institucí. Skutečnost, že konvertibilní dluhopisy, jako jsou konvertibilní dluhopisy vydávané společnostmi zařazenými do vzorku, mají nízkou úrokovou sazbu, je jasnou známkou toho, že finanční instituce, které jsou hlavními investory do těchto dluhopisů, jsou povinny těmto společnostem poskytovat „úvěrovou podporu“ a při rozhodování o investicích nebo financování zohledňovat jiné aspekty než obchodní hlediska, například cíle vládní politiky. Investor působící v tržních podmínkách by totiž byl citlivější na finanční návratnost investic a s největší pravděpodobností by do konvertibilních dluhopisů s velmi nízkými úrokovými sazbami neinvestoval. Navíc závěry, k nimž Komise dospěla ohledně finanční situace obou skupin vyvážejících výrobců v oddíle 3.4.2.3 výše, pokud jde o jejich profily likvidity a solventnosti, jsou další známkou toho, že investoři působící v tržních podmínkách by neinvestovali do finančních nástrojů, jako jsou konvertibilní dluhopisy nabízející nízkou finanční návratnost, když emitent představuje vysoká rizika likvidity a solventnosti. Proto podle názoru Komise by takovou investici mohli provést pouze investoři, kteří mají jinou motivaci než finanční návratnost svých investic, například dodržování zákonné povinnosti poskytovat financování společnostem v podporovaných odvětvích.

(370)

Na základě výše uvedených skutečností měla Komise za to, že existuje soubor potvrzujících důkazů, podle nichž významnou část investorů do konvertibilních dluhopisů vydaných společnostmi zařazenými do vzorku představují finanční instituce, které mají zákonnou povinnost poskytovat úvěrovou podporu výrobcům KHF.

(371)

Navíc, jak je popsáno v oddíle 3.4.1., finanční instituce se vyznačují silnou přítomností státu a čínská vláda má možnost vyvíjet na ně účinný vliv. Pro konvertibilní dluhopisy platí i obecný právní rámec, v němž tyto finanční instituce působí.

(372)

V oddíle 3.4.1 výše Komise dospěla k závěru, že finanční instituce ve vlastnictví státu jsou veřejnoprávními subjekty ve smyslu čl. 2 písm. b) ve spojení s čl. 3 odst. 1 písm. a) bodem i) základního nařízení a že jsou v každém případě považovány za pověřené nebo řízené čínskou vládou, aby vykonávaly funkce obvykle svěřené vládě ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu iv) základního nařízení. V oddíle 3.4.1.7 výše Komise dospěla k závěru, že z pověření vlády fungují a vládou jsou řízeny rovněž soukromé finanční instituce.

(373)

Komise rovněž pátrala po konkrétních důkazech o výkonu kontroly účinným způsobem na základě emisí konvertibilních dluhopisů. Zkoumala proto celkové právní prostředí, které popisuje 360. až 367. bod odůvodnění, v kombinaci s konkrétními zjištěními šetření.

(374)

Komise zjistila, že uvedené dvě skupiny vyvážejících výrobců zařazených do vzorku vydávaly konvertibilní dluhopisy za velmi nízké a podobné úrokové sazby bez ohledu na finanční situaci a stav úvěrového rizika společností. Komise rovněž zjistila, že významné množství těchto dluhopisů bylo přeměněno na akcie za podstatně vyšší cenu, než byla převládající tržní cena akcií. I když tedy byly dluhopisy přeměněny na akcie, míra návratnosti zůstala nižší než tržní hodnota.

(375)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem dospěla Komise k závěru, že čínské finanční instituce, které jsou hlavním investorem do konvertibilních dluhopisů vydávaných společnostmi zařazenými do vzorku, se řídily politickými směry stanovenými v rozhodnutí č. 40 poskytováním preferenčního financování společnostem patřícím k podporovému odvětví, a působily tak buď jako veřejnoprávní subjekty ve smyslu čl. 2 písm. b) základního nařízení, nebo jako subjekty, které jsou pověřené nebo řízené vládou ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu iv) základního nařízení.

(376)

Akceptováním investic do konvertibilních dluhopisů s velmi nízkou mírou návratnosti bez ohledu na rizikový profil emitenta, včetně nižší než bezrizikové referenční úrokové sazby nabízené bankou PBOC nebo zveřejněné centrem NIFC, jak je uvedeno ve 387. bodě odůvodnění níže, a souhlasem s převodem dluhopisů na akcie za cenu mnohem vyšší, než je jejich současná tržní hodnota, poskytovaly finanční instituce vyvážejícím výrobcům zařazeným do vzorku výhodu.

(377)

Po poskytnutí konečných informací čínská vláda tvrdila, že nákup podnikových dluhopisů a konvertibilních podnikových dluhopisů je běžnou obchodní praxí, která se vyskytuje ve všech hlavních jurisdikcích včetně Evropské unie a USA. Skutečnost, že mnozí z investorů do dluhopisů jsou institucionálními investory, včetně finančních institucí, je podle čínské vlády rovněž podobná situaci v EU. Čínská vláda tvrdila, že i kdyby byly údaje uvedené v poskytnutí informací akceptovány, takže 57 % investorů by byly státem vlastněné komerční banky a 3 % by byly banky zajišťující vládní politiku, podíl na trhu by v každém případě stále činil 40 %, což by nemělo být opomíjeno.

(378)

Podle čínské vlády Komise rovněž neprovedla samostatnou analýzu úloh finančních institucí na čínském trhu konvertibilních dluhopisů, jelikož ve srovnání s úvěry se jedná o jiný typ nástrojů, a úlohy, které vykonávají investiční finanční instituce, se rovněž zásadně liší. Totéž odůvodnění bylo použito i u podnikových dluhopisů uvedených v oddíle 3.6.2 níže.

(379)

Komise nesouhlasila s tvrzením čínské vlády, že neprovedla zvláštní posouzení chování finančních institucí jako veřejnoprávních subjektů pro funkci nákupu dluhopisů. Kromě závěrů, k nimž Komise dospěla v oddíle 3.4.1 výše, Komise rovněž pátrala po konkrétních důkazech o výkonu kontroly účinným způsobem na základě konkrétních emisí konvertibilních dluhopisů a provedla zvláštní posouzení v 373. a 374. bodě odůvodnění. Přestože Komise souhlasila s čínskou vládou v tom, že nákup podnikových dluhopisů a konvertibilních dluhopisů může být v zásadě běžnou obchodní praxí, která se vyskytuje ve všech hlavních jurisdikcích, poukázala na to, že nákup podnikových dluhopisů čínskými finančními institucemi se vyznačuje zasahováním státu, jak je uvedeno v 375. bodě odůvodnění.

3.6.1.3.   Specifičnost

(380)

Komise měla za to, že preferenční financování prostřednictvím konvertibilních dluhopisů je specifické ve smyslu čl. 4 odst. 2 písm. a) základního nařízení. Konvertibilní dluhopisy nelze vydávat bez schválení CSRC, která kontroluje, zda jsou splněny všechny regulační podmínky pro vydávání konvertibilních dluhopisů. Jak je vysvětleno ve 364. bodě odůvodnění, podle zákona o cenných papírech a správních opatřeních pro vydávání cenných papírů kótovanými společnostmi, která se týkají konkrétně konvertibilních dluhopisů, musí být emise konvertibilních dluhopisů v souladu s průmyslovými politikami státu. Komise se ve 366. bodě odůvodnění domnívala, že „v souladu s průmyslovými politikami státu“ znamená, že investiční projekt spadá do „podporovaného“ obsahu v Katalogu pokynů pro průmyslovou restrukturalizaci, do kterého patří i odvětví KHF.

(381)

Nebyly předloženy žádné důkazy o tom, že by jakýkoli podnik v ČLR (jiný než v rámci podporovaných odvětví) mohl využívat konvertibilní dluhopisy za stejných preferenčních podmínek.

(382)

Po poskytnutí konečných informací čínská vláda uvedla, že kritéria, která musí společnost splnit, aby mohla vydávat dluhopisy, jsou finanční povahy a nejsou orientována na politiku. Čínská vláda nesouhlasila se stanoviskem, že emise konvertibilních dluhopisů musí být v souladu s průmyslovou politikou státu a zopakovala, že odvětví KHF není podporovaným odvětvím. Totéž odůvodnění bylo použito i u podnikových dluhopisů uvedených v oddíle 3.6.2 níže.

(383)

V tomto ohledu Komise sice souhlasila s tím, že trhy dluhopisů jsou regulovány v každé zemi a že většina kritérií, která musí společnost splnit, aby mohla dluhopisy vydávat, je finanční povahy, nesouhlasila však s tvrzením čínské vlády, že vydávání konvertibilních dluhopisů v Číně není politicky orientované. Zaprvé Komise zopakovala své stanovisko, že odvětví KHF je podporovaným odvětvím. Zadruhé se Komise domnívala, že znění zákona ČLR o cenných papírech (verze z roku 2014) a správních opatření pro vydávání cenných papírů kótovanými společnostmi, která se konkrétně vztahují na konvertibilní dluhopisy a podle kterých musí být emise konvertibilních dluhopisů v souladu s průmyslovými politikami státu, je dostatečně jasné. A konečně Komise v 376. bodě odůvodnění uvedla, že akceptováním investic do konvertibilních dluhopisů s velmi nízkou mírou návratnosti bez ohledu na rizikový profil emitenta poskytovaly finanční instituce vyvážejícím výrobcům zařazeným do vzorku výhodu. Tato tvrzení čínské vlády byla proto zamítnuta.

3.6.1.4.   Výpočet výše subvence

(384)

Konvertibilní dluhopisy jsou hybridním dluhovým nástrojem, který má prvky dluhopisu, jako jsou úrokové platby, a zároveň poskytuje možnost převést za určitých podmínek investovanou částku na akcie.

(385)

Komise zjistila, že úroková sazba konvertibilních podnikových dluhopisů vydávaných společnostmi zařazenými do vzorku v období šetření byla na tak nízké úrovni, že do nich mohli investovat pouze investoři, kteří mají jinou motivaci než finanční návratnost investic, například dodržování zákonné povinnosti poskytovat financování společnostem v podporovaných odvětvích. O tom svědčila i skutečnost, že významnou část investorů do konvertibilních dluhopisů vydávaných společnostmi zařazenými do vzorku tvoří finanční instituce ve vlastnictví státu.

(386)

Komise zjistila, že ta část konvertibilních dluhopisů obou společností zařazených do vzorku, která nebyla přeměněna na akcie, poskytla investorům výnos ve formě úroků podobně jako úvěry nebo standardní dluhopisy. Jelikož metodika výpočtu úvěrů popsaná v 248. bodě odůvodnění je založena na dluhopisech, rozhodla se Komise postupovat podle stejné metodiky (86). To znamená, že relativní rozpětí mezi korporátními dluhopisy USA s ratingem AA a korporátními dluhopisy USA s ratingem BB o stejné délce trvání se použije na referenční úrokové sazby banky PBOC nebo po 20. srpnu 2019 na základní úrokové sazby pro úvěry zveřejněné NIFC (87) k určení tržní úrokové sazby dluhopisů.

(387)

Výhoda odpovídá rozdílu mezi částkou úroků, kterou měla společnost zaplatit při použití tržní úrokové sazby uvedené v 419. bodě odůvodnění, a skutečným úrokem, který společnost zaplatila.

(388)

Komise rovněž zjistila, že významná část těchto dluhopisů byla přeměněna na akcie. Komise zjistila, že konvertibilní dluhopisy obou společností byly přeměněny na kapitál za podstatně vyšší cenu, než byla převládající tržní cena akcií. V tomto případě Komise považovala dluh přeměněný na akcie za napadnutelný vklad vlastního kapitálu. Za výhodu této kapitálové injekce byl považován rozdíl mezi cenou akcií v okamžiku přeměny a dodatečnou prémií zaplacenou držiteli dluhopisů. Tato výhoda byla rozpočítána na období šetření na základě průměrné doby amortizace aktiv společností.

(389)

Po poskytnutí konečných informací vznesla čínská vláda a skupina Wanshun námitku proti použití stejné referenční hodnoty, jaká byla použita u úvěrů, pro dluhopisy a konvertibilní dluhopisy, protože konvertibilita dluhopisu je jeho základním prvkem, který z něj činí podstatně odlišný úvěrový nástroj. Čínská vláda rovněž tvrdila, že neexistuje žádný důvod pro to, aby Komise použila referenční hodnotu banky PBOC jako výchozí bod a pak připočetla přirážku. Podle čínské vlády evropští výrobci KHF s ratingem BB ve stejném období rovněž vydávali dluhopisy na podobnou dobu splatnosti s podstatně nižšími sazbami, než je vypočtená referenční sazba. Totéž odůvodnění bylo použito i u podnikových dluhopisů uvedených v oddíle 3.6.2 níže.

(390)

Skupina Wanshun navíc poukázala na to, že dluhopisy jsou vysoce obchodovatelné na trhu (osoba, která dluhopis drží, jej může prodat na trhu, aniž by musela čekat na jeho splatnost). Naproti tomu úvěr je dohoda mezi dvěma stranami, kde si jedna strana půjčuje peníze od druhé strany. Úvěr zpravidla není obchodovatelný na trhu. Kromě toho by se dluhopis společnosti Shantou Wanshun mohl přeměnit na akcie, čímž by byla držiteli dluhopisu poskytnuta další výhoda. Proto by byly úrokové sazby u konvertibilních dluhopisů logicky nižší než u úvěrů i u jiných druhů dluhopisů (investoři by byli ochotni přijmout u konvertibilního dluhopisu nižší kupónovou sazbu z důvodu jeho konvertibility). Jako alternativu navrhla skupina Wanshun použít hongkongskou referenční hodnotu založenou na sazbách výnosů dluhopisů, tj. stejnou referenční hodnotu jako je referenční hodnota navržená skupinou Nanshan pro půjčky v 264. bodě odůvodnění.

(391)

Komise poukázala na to, že úvěry a podnikové dluhopisy jsou v zásadě podobné finanční dluhové nástroje. Podnikový dluhopis je ve skutečnosti druhem úvěru, který používají velké subjekty k získání kapitálu. Úvěry i podnikové dluhopisy jsou sjednávány/vydávány na dobu určitou a mají úrokovou sazbu/kupónovou sazbu. Skutečnost, že financování prostřednictvím úvěru poskytuje finanční instituce a financování prostřednictvím podnikového dluhopisu poskytují investoři, kterými jsou ve většině případů také finanční instituce, je pro určení základních charakteristik obou nástrojů nepodstatná. Oba nástroje totiž slouží k financování obchodních operací, mají stejný druh odměny a mají podobné podmínky splácení. V průběhu šetření Komise dále zjistila, že podnikové dluhopisy vydané spolupracujícími vyvážejícími výrobci měly kupónové sazby a účel, které byly velmi podobné úrokovým sazbám a účelu úvěrů s podobnou dobou trvání, a proto by mohly být z hlediska výrobce považovány za vzájemně zaměnitelné, což by za zvláštních okolností tohoto případu odůvodňovalo použití stejné referenční hodnoty pro oba nástroje.

(392)

Komise navíc pokládala připomínky čínské vlády týkající se úrokových sazeb platných pro společnosti s ratingem BB v Evropské unii za nepodložené, protože bezriziková sazba v Evropské unii není stejná jako bezriziková sazba v ČLR, a proto není možné srovnávat úrokové sazby v absolutních hodnotách.

(393)

Komise souhlasila s tím, že konvertibilní podnikové dluhopisy jsou hybridním dluhovým nástrojem, který za určitých podmínek také umožňuje převést investovanou částku na akcie, a jako takové jsou v zásadě odlišné od podnikových dluhopisů. Komise prozkoumala možnost tento prvek konvertibility kvantifikovat. Avšak referenční hodnota navržená skupinou Wanshun tuto konvertibilitu nezohledňovala. Kromě toho to obecně nebyla vhodná referenční hodnota pro dluhopisy z důvodů, které již byly uvedeny ve 268. bodě odůvodnění. Nebyly předloženy žádné jiné možné referenční hodnoty a nebyly k dispozici žádné jiné veřejně dostupné informace, na základě kterých by bylo možné stanovit přesnější referenční hodnotu pro konvertibilní dluhopisy (např. indexy pro prémie u konvertibilních dluhopisů USA s ratingem AA a konvertibilních dluhopisů USA s ratingem BB) nebo pro aspekt konvertibility těchto dluhopisů. Referenční hodnota použitá jako základ pro konverzi byla navíc v každém případě bezrizikovou sazbou. Tato tvrzení byla proto zamítnuta.

(394)

Pokud jde o konvertibilní podnikové dluhopisy, skupina Wanshun tvrdila, že:

a)

většina investorů konvertibilních dluhopisů společnosti Shantou Wanshun byli jednotlivci působící na akciovém trhu v Šen-čenu, a nikoli institucionální investoři (veřejnoprávní subjekty nebo soukromé subjekty pověřené čínskou vládou). Komise neposkytla žádné důkazy o tom, že všichni tito investoři jsou institucionálními investory. Komise proto neměla považovat tyto konvertibilní dluhopisy za subvenci. Skupina Wanshun předložila stejné tvrzení týkající se také vkladu vlastního kapitálu (přeměny některých dluhopisů společnosti Shantou Wanshun na akcie);

b)

Komise ve svém výpočtu neodečetla výplatu kupónových výnosů od referenčních úrokových plateb, které provedla společnost Shantou Wanshun a které měly být odečteny.

(395)

Komise konstatuje, že skupina Wanshun neposkytla na podporu svého tvrzení, že většina investorů konvertibilních dluhopisů společnosti Shantou Wanshun byli jednotlivci působící na akciovém trhu v Šen-čenu, dostatek důkazů. Zdroj tohoto tvrzení totiž nebylo možné ověřit, podpůrný dokument neuvádí jasnou definici toho, co považuje za soukromé a státní investory, a neobsahuje ani jednotlivé názvy investorů. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(396)

Komise přijala žádost skupiny Wanshun o odpočet výplaty kupónových výnosů od referenčních úrokových plateb a výplatu kupónových výnosů týkajících se období šetření od referenčních úrokových plateb odečetla.

(397)

Skupina Wanshun dále tvrdila, že se Komise dopustila chyby, když napadla vklad vlastního kapitálu (převod některých dluhopisů společnosti Shantou Wanshun na akcie), neboť:

a)

Komise nemůže srovnávat počáteční převodní cenu stanovenou v červenci 2018 s burzovní cenou v červnu 2019, protože cena za akcii byla stanovena v době investice, ale převod (pokud k němu dojde) nastává později. Investor pak nese riziko nebo získá výhodu z vývoje této prodejní ceny akcií v průběhu času,

b)

cena přeměny dluhopisů použitá Komisí byla nesprávná, protože tato cena se od začátku do konce období šetření měnila.

(398)

Komise nesouhlasila s připomínkami týkajícími se počáteční převodní ceny stanovené v červenci 2018. Uvedla, že pokud je cena dané akcie na burze v okamžiku přeměny podstatně nižší než její tržní cena, racionální investor by se zdržel přeměny dluhopisů na akcie a místo toho by si dluhopisy ponechal. Racionální investor by se tak pokusil minimalizovat riziko nepříznivého vývoje cen.

(399)

Komise rovněž nesouhlasila s připomínkou týkající se nesprávné převodní ceny. Z informací předložených Komisi se zdálo, že změna ceny, o které se skupina Wanshun zmínila, ve skutečnosti nastala až po převodu akcií. Komise proto trvala na svém stanovisku, že při výpočtu výhody použila správnou převodní cenu.

3.6.2.   Podnikové dluhopisy

(400)

Jedna ze společností zařazených do vzorku využila preferenčního financování v podobě korporátních dluhopisů.

3.6.2.1.   Právní základ/regulační rámec

zákon o cenných papírech,

správní opatření pro emise korporátních dluhopisů a obchodování s nimi, nařízení Čínské komise pro regulaci cenných papírů č. 113, 15. ledna 2015,

předpisy pro správu korporátních dluhopisů, které vydala Státní rada dne 18. ledna 2011,

opatření pro správu nástrojů dluhového financování jiných než finančních podniků na mezibankovním trhu dluhopisů, která vydala Čínská lidová banka, nařízení Čínské lidové banky [2008] č. 12, 9. dubna 2008.

(401)

V souladu s regulačním rámcem nelze v Číně emitovat dluhopisy nebo s nimi volně obchodovat. Emisi každého dluhopisu musí schválit různé vládní orgány, například PBOC, NDRC nebo CSRC, podle druhu dluhopisu a typu emitenta. Kromě toho podle předpisů pro správu korporátních dluhopisů existují pro emise korporátních dluhopisů roční kvóty.

(402)

Navíc podle článku 16 zákona o cenných papírech platného v období šetření by měla veřejná nabídka podnikových dluhopisů splňovat následující požadavky: „účel použití výnosů musí být v souladu s průmyslovými politikami státu […]“„výnosy z veřejné nabídky podnikových dluhopisů musí být použity pouze ke schváleným účelům“. Článek 12 předpisů pro správu korporátních dluhopisů znovu opakuje, že účel získaných finančních prostředků musí být v souladu s průmyslovými politikami státu. Jak je vysvětleno ve 364. a 365. bodě odůvodnění, vydávání podnikových dluhopisů za takových podmínek je zaměřeno na podporované odvětví, jako je odvětví KHF, a odpovídá praxi finančních institucí, které tato odvětví podporují.

(403)

Podle čl. 16 odst. 5 zákona o cenných papírech „nesmí kupónová sazba podnikových dluhopisů překročit kupónovou sazbu stanovenou Státní radou“. Kromě toho článek 18 předpisů pro správu podnikových dluhopisů poskytuje další podrobnosti a uvádí, že „úroková sazba nabízená pro jakékoli korporátní dluhopisy nesmí být vyšší než 40 % převládající úrokové sazby, kterou platí banky jednotlivcům u spořicích vkladů na dobu určitou se stejnou dobou splatnosti“.

(404)

Kromě toho článek 18 správních opatření pro emise korporátních dluhopisů a obchodování s nimi stanoví, že pouze určité dluhopisy splňující přísná kritéria kvality, jako je rating AAA, lze veřejně vydávat veřejným investorům nebo veřejně vydávat kvalifikovaným investorům jen na základě vlastního uvážení emitenta. Podnikové dluhopisy, které tyto normy nesplňují, lze veřejně vydávat pouze kvalifikovaným investorům. Z toho vyplývá, že většina podnikových dluhopisů je vydávána kvalifikovaným investorům, kteří byli schváleni CSRC a kteří jsou čínskými institucionálními investory.

3.6.2.2.   Finanční instituce, které jednají jako veřejnoprávní subjekty

(405)

Jak je vysvětleno ve 369. a 370. bodě odůvodnění výše, Komise se domnívala, že existuje soubor potvrzujících důkazů, podle nichž významnou část investorů do konvertibilních dluhopisů vydaných společnostmi zařazenými do vzorku představují finanční instituce, které mají zákonnou povinnost poskytovat úvěrovou podporu výrobcům KHF. Stejné odůvodnění a závěr platí i pro podnikové dluhopisy, protože podmínky vydávání jsou velmi podobné, zejména podmínka dodržovat požadavky vnitrostátních právních předpisů a politik a průmyslové politiky státu.

(406)

Jak je uvedeno ve 403. bodě odůvodnění, článek 16 zákona o cenných papírech a článek 12 předpisů pro správu podnikových dluhopisů vyžadují, aby veřejná nabídka podnikových dluhopisů byla v souladu s průmyslovými politikami státu. V důsledku toho mohou být podnikové dluhopisy vydávány pouze pro účely, které jsou v souladu s cíli plánování čínské vlády, pokud jde o podporovaná odvětví, jak je vysvětleno ve 357. a 359. bodě odůvodnění. Institucionální investoři, kterými jsou, jak je uvedeno ve 368. bodě odůvodnění, do značné míry komerční banky a banky zajišťující vládní politiku, se musí řídit politickými směry stanovenými v rozhodnutí č. 40, které ve spojení s Katalogem pokynů pro průmyslovou restrukturalizaci stanoví zvláštní zacházení s některými projekty v rámci určitých podporovaných odvětví, jako je odvětví KHF. Příznivé zacházení s jednou ze skupin zařazených do vzorku vedlo k rozhodnutí investovat do podnikových dluhopisů vydaných s úrokovou sazbou, která neodpovídá tržním kritériím.

(407)

Jak je popsáno v oddíle 3.4.1., finanční instituce se vyznačují silnou přítomností státu a čínská vláda má možnost vyvíjet na ně účinný vliv. Pro podnikové dluhopisy platí i obecný právní rámec, v němž tyto finanční instituce působí.

(408)

V oddíle 3.4.1 výše Komise dospěla k závěru, že finanční instituce ve vlastnictví státu jsou veřejnoprávními subjekty ve smyslu čl. 2 písm. b) ve spojení s čl. 3 odst. 1 písm. a) bodem i) základního nařízení a že jsou v každém případě považovány za pověřené nebo řízené čínskou vládou, aby vykonávaly funkce obvykle svěřené vládě ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu iv) základního nařízení. V oddíle 3.4.1.7 výše Komise dospěla k závěru, že z pověření vlády fungují a vládou jsou řízeny rovněž soukromé finanční instituce.

(409)

Komise rovněž pátrala po konkrétních důkazech o výkonu kontroly účinným způsobem na základě emisí korporátních dluhopisů. Zkoumala proto celkové právní prostředí, které popisuje 402. až 405. bod odůvodnění, v kombinaci s konkrétními zjištěními šetření.

(410)

Komise zjistila, že podnikové dluhopisy byly emitovány s úrokovou sazbou nižší, než je úroveň, která měla být vzhledem k finanční a úvěrové situaci společností očekávána, včetně referenční sazby bez rizika nabízené PBOC nebo zveřejněné NIFC, jak je uvedeno v 419. bodě odůvodnění níže.

(411)

V praxi ovlivňuje úrokové sazby podnikových dluhopisů rating společnosti, podobně jako u úvěrů. Komise však ve 215. bodě odůvodnění dospěla k závěru, že místní ratingový trh je narušen a ratingy jsou nespolehlivé.

(412)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem dospěla Komise k závěru, že čínské finanční instituce se tím, že poskytovaly preferenční financování společnostem patřícím k podporovanému odvětví, řídily politickými směry stanovenými v rozhodnutí č. 40, a jednaly tak buď jako veřejnoprávní subjekty ve smyslu čl. 2 písm. b) základního nařízení, nebo jako subjekty, které jsou pověřené nebo řízené vládou ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu iv) základního nařízení.

(413)

Tím, že finanční instituce organizovaly vydávání podnikových dluhopisů s úrokovou sazbou nižší, než je tržní sazba odpovídající skutečnému rizikovému profilu emitenta, a akceptovaly investice do těchto podnikových dluhopisů, poskytovaly vyvážejícímu výrobci zařazenému do vzorku výhodu.

3.6.2.3.   Specifičnost

(414)

Jak je popsáno ve 380. bodě odůvodnění výše, Komise zastávala názor, že preferenční financování prostřednictvím dluhopisů je ve smyslu čl. 4 odst. 2 písm. a) základního nařízení specifické, neboť dluhopisy nelze emitovat bez souhlasu orgánů státní správy a zákon o cenných papírech uvádí, že emise dluhopisů musí být v souladu s průmyslovými politikami státu. Jak již bylo uvedeno v 104. bodě odůvodnění, odvětví KHF je v Katalogu pokynů pro průmyslovou restrukturalizaci považováno za podporované odvětví.

3.6.2.4.   Výpočet výše subvence

(415)

Vzhledem k tomu, že dluhopisy jsou v podstatě jiným druhem dluhového nástroje, který se v zásadě podobá úvěrům, a vzhledem k tomu, že metodika výpočtu pro úvěry již vychází z určitého koše dluhopisů, rozhodla se Komise použít metodiku výpočtu pro úvěry popsanou v oddíle 3.4.2.3. To znamená, že relativní rozpětí mezi korporátními dluhopisy USA s ratingem AA a korporátními dluhopisy USA s ratingem BB o stejné délce trvání se použije na referenční úrokové sazby banky PBOC nebo po 20. srpnu 2019 na základní úrokové sazby pro úvěry, které zveřejnila NIFC, k určení tržní úrokové sazby dluhopisů, která je následně porovnána se skutečnou úrokovou sazbou, kterou platí daná společnost, za účelem určení výhody.

(416)

Po poskytnutí konečných informací tvrdily skupiny Wanshun a Nanshan, že Komise nesprávně předpokládala, že všichni držitelé dluhopisů jsou finančními institucemi, které jednají jako veřejnoprávní subjekty. Vzhledem k tomu, že zpráva agentury Bloomberg, o níž se zmínila sama Komise, zjistila, že banky ve vlastnictví státu představují 57 % investorů a banky zajišťující vládní politiku představují 3 % držitelů konvertibilních podnikových dluhopisů v Číně, je napadnutelných pouze 60 % (57 % + 3 %) dluhopisů institucionálních investorů.

(417)

Komise zdůraznila, že existuje soubor potvrzujících důkazů, podle nichž významnou část investorů do dluhopisů vydaných společnostmi zařazenými do vzorku tvoří finanční instituce, které mají zákonnou povinnost poskytovat úvěrovou podporu výrobcům KHF. Komise by navíc chtěla zdůraznit, že zpráva agentury Bloomberg rovněž uvádí, že 27 % dluhopisů je drženo „produkty fondů“, což jsou v podstatě fondy spravované stejnými finančními institucemi. Při zohlednění 3 % „ostatních“ finančních institucí je celkový podíl finančních institucí investujících do dluhopisů ve skutečnosti 90 %. Vzhledem k vysokému podílu institucionálních investorů, včetně finančních institucí, měla Komise za to, že tito investoři určovali charakteristiky dotčených podnikových dluhopisů, zejména nízkou kupónovou sazbu, a že ostatní investoři, jako jsou soukromí investoři, tyto podmínky pouze dodržovali. Komise měla za to, že čínský systém finančního dohledu, pokud jde o podnikové dluhopisy a konvertibilní dluhopisy, je pouze jedním z prvků, který společně s normativním rámcem, jímž se řídí financování ze strany finančních institucí, popsaným v oddíle 3.4.1, jakož i s konkrétním chováním finančních institucí poukazuje na zásahy čínské vlády. Proto byla tato tvrzení zamítnuta.

(418)

Skupina Nanshan tvrdila, že Komise od svého výpočtu neodečetla výplatu kupónových výnosů, které provedla společnost Nanshan Group Co. Ltd. Komise tento bod nepřijala, protože v tabulkách poskytnutých společností nebyly žádné informace o výplatě kupónových výnosů uvedeny, ani před dálkovou křížovou kontrolou, ani během ní. Komise rovněž připomíná, že tyto informace jsou součástí chybějících informací, kvůli kterým byl použit článek 28. V každém případě není v této fázi šetření možné ověřit dodatečné informace poskytnuté jako příloha k připomínkám k poskytnutí informací.

3.6.3.   Závěr týkající se preferenčního financování: jiné typy financování

(419)

Komise dospěla k závěru, že všechny skupiny vyvážejících výrobců zařazené do vzorku využívaly preferenční financování ve formě úvěrových linek, návrhů bankovního akceptu a konvertibilních a korporátních dluhopisů. Vzhledem k existenci finančního příspěvku, výhody pro vyvážející výrobce a specifičnosti považovala Komise tyto typy preferenčního financování za napadnutelnou subvenci.

(420)

Sazba subvence zjištěná s ohledem na výše popsané preferenční financování během období šetření u skupin společností zařazených do vzorku činila:

Preferenční financování: jiné typy financování

Název společnosti

Výše subvence

Skupina Nanshan

7,78  %

Skupina Wanshun

3,20  %

Skupina Daching

2,82  %

3.6.4.   Preferenční pojištění: pojištění vývozních úvěrů

(421)

Komise zjistila, že společnost Sinosure poskytovala společnostem zařazeným do vzorku pojištění vývozních úvěrů. Společnost Sinosure na svých webových stránkách uvádí, že podporuje čínský vývoz zboží, zejména vývoz vyspělých technologických výrobků. Podle studie vypracované Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) získalo čínské odvětví vyspělých technologií, jehož součástí je i odvětví KHF, 21 % celkového pojištění vývozních úvěrů od společnosti Sinosure (88). Kromě toho se společnost Sinosure aktivně podílela na plnění iniciativy „Made in China 2025“, která vede podniky k využívání vnitrostátních úvěrových zdrojů, realizaci vědeckých a technologických inovací a technologických modernizací a pomáhá podnikům, které chtějí „vykročit do světa“, stát se konkurenceschopnějšími na světovém trhu (89).

3.6.4.1.   Právní základ/regulační rámec

oznámení o provádění strategie podpory obchodu prostřednictvím vědy a techniky s využitím pojištění vývozních úvěrů (Shang Ji Fa [2004] č. 368), vydané společně ministerstvem obchodu a společností Sinosure,

„Plán 840“ obsažený v Oznámení Státní rady ze dne 27. května 2009,

oznámení Státní rady o urychlení rozvoje nově vznikajících odvětví strategického významu (GuoFa [2010] č. 32 ze dne 18. října 2010), vydané Státní radou, a jeho prováděcí pokyny (GuoFa [2011] č. 310 ze dne 21. října 2011),

oznámení o vydání Vývozního katalogu čínských vyspělých technologických výrobků č. 16 pro rok 2006 Národního úřadu pro vědu a technologii (2006).

3.6.4.2.   Zjištění, jež šetření přineslo

(422)

Tři skupiny společností, které byly zařazeny do vzorku, měly během období šetření uzavřeny významné smlouvy o vývozním pojištění se společností Sinosure.

(423)

Jak je však uvedeno ve 122. bodě odůvodnění, společnost Sinosure nepředložila požadované podklady týkající se její správy a řízení, například stanovy.

(424)

Společnost Sinosure navíc neposkytla konkrétnější informace o pojištění vývozních úvěrů poskytnutém odvětví KHF, o výši pojistného nebo o podrobných číselných údajích týkajících se ziskovosti její obchodní činnosti v oblasti pojišťování vývozních úvěrů.

(425)

Komise tak musí poskytnuté informace doplnit dostupnými údaji.

(426)

Podle informací poskytnutých v předchozích antisubvenčních šetřeních (90) a podle webových stránek společnosti Sinosure (91) je společnost Sinosure pojišťovnou orientovanou na politiku, kterou zřídil a kterou podporuje stát s cílem podpořit zahraničně-ekonomický a obchodní rozvoj a spolupráci ČLR. Společnost je ve 100 % vlastnictví státu. Má představenstvo a dozorčí radu. Čínská vláda má pravomoc jmenovat a odvolávat vedoucí pracovníky společnosti. Na základě těchto informací dospěla Komise k závěru, že existují formální indicie vládní kontroly, pokud jde o společnost Sinosure.

(427)

Komise dále hledala informace o tom, zda čínská vláda vykonávala účinnou kontrolu nad chováním společnosti Sinosure, pokud jde o odvětví KHF.

(428)

Podle oznámení o vydání Vývozního katalogu čínských vyspělých technologických výrobků č. 16 pro rok 2006 „mohou výrobky zařazené do vydání vývozního katalogu z roku 2006 využívat preferenční politiky poskytované státem na vývoz vyspělých technologických výrobků“. Ve Vývozním katalogu vyspělých technologických výrobků je výslovně uvedena hliníková fólie (92).

(429)

Podle oznámení o provádění strategie podpory obchodu prostřednictvím vědy a technologie s využitím pojištění vývozních úvěrů (93) by také společnost Sinosure měla zvýšit svou podporu klíčových odvětví a výrobků posílením své celkové podpory vývozu vyspělých a nových technologických výrobků, včetně výrobků z „nových materiálů“. Vyspělá a nová technologická odvětví, jako je odvětví KHF, uvedená ve Vývozním katalogu čínských vyspělých technologických výrobků, by měla v rámci své činnosti považovat za cílová odvětví a měla by zajistit komplexní podporu, pokud jde o postupy upisování, schvalování s limity, rychlost zpracování pojistných nároků a pružnost sazeb. Pokud jde o pružnost sazeb, měla by výrobkům poskytovat maximální slevu na pojistném v rámci pohyblivé škály nabízené pojišťovnou úvěrů. Jak je uvedeno v 89. a 98. bodě odůvodnění, odvětví KHF je zahrnuto do obecnější kategorie „nové materiály“. Výroční zpráva společnosti Sinosure za rok 2019 kromě toho uvádí, že společnost Sinosure „podporuje neustálý rozvoj klíčových odvětví“„urychluje růst strategických vznikajících odvětví“ (94).

(430)

Na tomto základě vyvodila Komise závěr, že čínská vláda vytvořila normativní rámec, který musí vedení a orgány dohledu společnosti Sinosure jmenované čínskou vládou a odpovědné čínské vládě dodržovat. Čínská vláda se proto za účelem účinné kontroly chování společnosti Sinosure o takový normativní rámec opírala.

(431)

Komise rovněž pátrala po konkrétních důkazech o výkonu kontroly účinným způsobem na základě pojistných smluv. Nebyly však poskytnuty žádné konkrétní příklady týkající se odvětví KHF nebo společností zařazených do vzorku.

(432)

Vzhledem k tomu, že Komise neměla k dispozici konkrétní důkazy, zkoumala konkrétní chování společnosti Sinosure, pokud jde o pojištění poskytnuté společnostem zařazeným do vzorku. Toto chování bylo v rozporu s oficiálním postojem společnosti Sinosure, neboť společnost Sinosure nejednala podle tržních zásad.

(433)

Po srovnání celkových uhrazených pojistných nároků s celkovými pojistnými částkami (na základě údajů ve výroční zprávě společnosti Sinosure za rok 2019) (95) dospěla Komise k závěru, že v průměru by společnost Sinosure musela jako pojistné účtovat 0,33 % z pojistné částky, aby pokryla náklady na pojistná plnění (dokonce aniž by se zohlednily režijní náklady). V praxi však bylo pojistné zaplacené společnostmi zařazenými do vzorku nižší než minimální poplatek potřebný k pokrytí provozních nákladů.

(434)

Po poskytnutí konečných informací čínská vláda zopakovala, že společnost Sinosure není veřejnoprávním subjektem a že se při své obchodní činnosti řídí tržními principy. Při posuzování možnosti poskytnutí pojištění vývozních úvěrů společnost Sinosure komplexně zvažuje faktory, jako jsou vnitrostátní rizika, průmyslová rizika a úvěrová rizika dovozce. Čínská vláda rovněž znovu uvedla, že Komise měla použít domácí referenční hodnotu.

(435)

Jelikož čínská vláda nepředložila žádné nové důkazy týkající se funkce společnosti Sinosure jako veřejnoprávního subjektu, Komise v tomto ohledu trvá na svých závěrech. Navíc vzhledem k tomu, že společnost Sinosure měla během období šetření dominantní postavení na trhu, nebyla Komise schopna zjistit tržní vnitrostátní pojistné, jak je zdůrazněno v oddíle 3.6.4.3. Toto tvrzení bylo proto rovněž zamítnuto.

(436)

Komise proto dospěla k závěru, že společnost Sinosure uplatňuje při výkonu vládních funkcí s ohledem na odvětví KHF výše uvedený právní rámec. Společnost Sinosure jednala jako veřejnoprávní subjekt ve smyslu čl. 2 písm. b) ve spojení s čl. 3 odst. 1 písm. a) bodem i) základního nařízení a v souladu s příslušnou judikaturou WTO. Kromě toho získali vyvážející výrobci zařazení do vzorku výhodu, neboť pojištění bylo poskytnuto za ceny nižší než minimální poplatek, který společnost Sinosure potřebovala k pokrytí svých provozních nákladů.

(437)

Komise rovněž určila, že subvence poskytované v rámci programu vývozního pojištění jsou specifické, protože nemohly být získány bez vývozu, a jsou tedy závislé na vývozu ve smyslu čl. 4 odst. 4 písm. a) základního nařízení.

3.6.4.3.   Výpočet výše subvence

(438)

Vzhledem k tomu, že společnost Sinosure měla během období šetření dominantní postavení na trhu, nebyla Komise schopna zjistit tržní vnitrostátní pojistné. V souladu s předchozími antisubvenčními šetřeními Komise použila nejvhodnější externí referenční hodnotu, pro kterou byly informace okamžitě k dispozici, tj. sazby pojistného uplatňované bankou Export-Import Bank ve Spojených státech amerických pro nefinanční instituce u vývozu do zemí OECD.

(439)

Komise se domnívala, že výhoda, kterou příjemci získali, odpovídá rozdílu mezi částkou, kterou skutečně zaplatili jako pojistné, a částkou, kterou měli zaplatit při použití externí referenční pojistné sazby uvedené v 438. bodě odůvodnění.

(440)

Pokud jde o pojištění vývozních úvěrů, skupina Wanshun tvrdila, že Komise měla přezkoumat, zda byly účtované pojistné sazby byly přiměřené k pokrytí provozních nákladů a ztrát pojistitele. Strana poskytla informace o tom, že roční pojistné vybrané společností Sinosure v těchto letech bylo přiměřené k pokrytí jejích dlouhodobých provozních nákladů a ztrát.

(441)

Skupina Wanshun rovněž tvrdila, že Komise by měla při výpočtu vhodné pevné pojistné sazby zvážit nejen pojistnou částku a uhrazené pojistné nároky, ale měla by zvážit také vymáhání pohledávek. Kromě toho strana požádala Komisi, aby jí svůj přesný výpočet sdělila. Rovněž zdůraznila, že ne všechny společnosti platily pojistné pevně stanovenou sazbou.

(442)

Dále tvrdila, že pokud Komise trvá na svém rozhodnutí považovat pojištění vývozních úvěrů poskytnuté společností Sinosure za napadnutelnou subvenci, měla by přezkoumat nepřiměřeně vysokou sazbu pojistného. Komise neposkytla žádnou analýzu ani vysvětlení týkající se přiměřenosti zvolené referenční hodnoty a skupina vyzvala Komisi, aby alespoň vysvětlila, na základě čeho považuje sazby americké banky EXIM za vhodnější.

(443)

Komise s tvrzením skupiny Wanshun týkajícím se pojištění vývozních úvěrů nesouhlasí. Společnost Sinosure při šetření nespolupracovala a neposkytla žádné konkrétní informace o pojištění vývozních úvěrů poskytnutém odvětví KHF, údaje o výši pojistného nebo podrobné informace týkající se ziskovosti její činnosti v oblasti pojištění vývozních úvěrů. Proto nebylo možné provést srovnání mezi sazbami pojistného účtovanými společností Sinosure a provozními náklady a ztrátami pojistitele na úrovni žádného z daných odvětví, natož na úrovni vyvážejících výrobců. Proto nebylo možné posoudit křížové subvencování mezi odvětvími a společnostmi. Vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany společnosti Sinosure rovněž nebylo možné provést srovnání mezi pohledávkami a získanými pohledávkami, jak navrhovala skupina Wanshun. A konečně skupina Wanshun neposkytla žádné důkazy ani odůvodněné argumenty na podporu svého tvrzení, že vnější referenční hodnota, tj. sazby pojistného uplatňované bankou Export-Import Bank ve Spojených státech amerických pro nefinanční instituce při vývozu do zemí OECD, jak je vysvětleno ve 438. bodě odůvodnění, by byla nepřiměřená nebo zjevně chybná. Tato tvrzení byla proto zamítnuta.

(444)

Sazba subvence zjištěná s ohledem na výše popsaný režim během období šetření u skupin společností zařazených do vzorku činí:

Preferenční financování: pojištění vývozních úvěrů

Název společnosti

Výše subvence

Skupina Nanshan

0,11  %

Skupina Wanshun

0,27  %

Skupina Daching

0,13  %

3.7.   Grantové programy

(445)

Komise zjistila, že skupiny společností zařazených do vzorku využívaly řadu různých grantových programů, jako jsou granty v oblasti technologií, inovací a rozvoje, granty v oblasti aktiv, úrokové slevy na úvěry a granty na podporu vývozu. Významnou část grantů uváděných skupinami společností zařazených do vzorku představovaly granty v oblasti technologií, inovací a rozvoje. Komise proto seskupila granty do dvou kategorií: i) granty v oblasti technologií, inovací a rozvoje a ii) jiné granty.

3.7.1.   Granty v oblasti technologií, inovací a rozvoje

(446)

Všechny skupiny zařazené do vzorku získaly během období šetření granty v oblasti výzkumu, vývoje a industrializace, technologických modernizací a inovací.

3.7.1.1.   Právní základ/regulační rámec

13. pětiletý plán technologické inovace,

poradní stanoviska k podpoře obnovy podnikové technologie, Státní rada Guo Fa (2012) 44,

pracovní plán pro revitalizaci průmyslu a obnovu technologií, NDRC, MIIT, 2015,

fondy na podporu průmyslu a zvláštní fondy pro výzkum, vývoj a industrializaci, Dong Ban Fa (2018) č. 62,

Národní program výzkumu a vývoje vyspělých technologií (863), opatření v oblasti řízení,

oznámení o vydání první sady ukazatelů zvláštního fondu pro provinční transformaci a modernizaci průmyslu a informačního průmyslu v roce 2019,

oznámení o přidělení zvláštních prostředků na technickou obnovu, zvláštních prostředků na revitalizaci průmyslu, zvláštních prostředků na technickou transformaci a zvláštních prostředků na průmyslový rozvoj.

3.7.1.2.   Zjištění, jež šetření přineslo

(447)

Komise zjistila, že granty se týkaly jak technologické modernizace, renovace nebo transformace výrobního procesu, tak výzkumu a vývoje vyspělých, „pokročilých“ a nových technologií.

(448)

Podle poradních stanovisek k podpoře obnovy technologie v podnicích se ústřední a místní vlády vyzývají, aby dále navýšily částku finanční podpory a zvýšily investice se zaměřením na průmyslovou transformaci a modernizaci v klíčových oblastech a na kritické problémy spojené s obnovou technologií. Příslušné orgány by měly neustále inovovat a zlepšovat metody správy fondů, flexibilně realizovat různé druhy podpory a zvyšovat efektivnost využívání fiskálních prostředků.

(449)

Pracovní plán pro revitalizaci průmyslu a obnovu technologií provádí výše uvedená stanoviska do praxe, a sice zřizováním zvláštních fondů na podporu technologického pokroku a projektů technologické transformace. Tyto fondy zahrnují i investiční subvence a slevy na úvěry. Využívání fondů musí být v souladu s vnitrostátními makroekonomickými politikami, průmyslovými politikami a politikami regionálního rozvoje.

(450)

Grantové programy, které skupiny společností zařazené do vzorku využívaly, jsou svou koncepcí do značné míry podobné. V závislosti na jejich účelu jsou stanovena kritéria, na jejichž základě se mohou podniky přihlásit, a pokud kritéria splní, je jim poskytnuta finanční podpora.

(451)

Například některé granty, které byly společnostem zařazeným do vzorku poskytnuty, mají svůj právní základ v Národním programu výzkumu a vývoje vyspělých technologií, což opět ilustruje fungování státního plánování v ČLR, jak je uvedeno výše v 88. bodě odůvodnění. Článek 2 uvádí, že „Národní plán výzkumu a vývoje vyspělých technologií (863) je vědecký a technologický program s jasnými národními cíli, který je podporován centrálním přidělováním financí“. Článek 29 téhož dokumentu stanoví postup pro schvalování projektů, které jsou způsobilé. Odráží se v něm výše uvedený mechanismus: po podání, přijetí a posouzení žádostí postoupí skupina odborníků návrhy projektů a odhady financování projektů dál a nakonec společný úřad grant schválí a podepíše.

3.7.1.3.   Specifičnost

(452)

Granty v oblasti technologií, inovací a rozvoje, včetně výše uvedených grantů v oblasti výzkumu a vývoje, představují subvence ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu i) a čl. 3 odst. 2 základního nařízení, tj. převod finančních prostředků od čínské vlády na výrobce dotčeného výrobku ve formě grantů. Jak je uvedeno v 445. bodě odůvodnění výše, tyto finanční prostředky jsou v účetnictví vyvážejících výrobců zařazených do vzorku zaúčtovány jako státní dotace.

(453)

Tyto subvence jsou specifické ve smyslu čl. 4 odst. 2 písm. a) základního nařízení, protože na ně mají nárok pouze společnosti působící v klíčových oblastech nebo technologiích uvedených v pokynech, administrativních opatřeních a katalozích, které jsou pravidelně zveřejňovány, a odvětví KHF k těmto způsobilým odvětvím patří. V každém případě jsou granty oznámené společnostmi a prověřené Komisí specifické pro jednotlivé společnosti.

(454)

Po poskytnutí konečných informací čínská vláda tvrdila, že Komise neprokázala, že příslušné granty na výzkum a vývoj byly poskytnuty konkrétně ve smyslu čl. 4 odst. 2 písm. a), protože přidělování grantů na výzkum a vývoj je běžné po celém světě a není omezeno pouze na některé podniky.

(455)

Komise již prokázala specifičnost grantů, neboť jsou způsobilé pouze společnosti působící v klíčových oblastech nebo technologiích uvedených v pokynech, administrativních opatřeních a katalozích. Spolupracující vyvážející výrobci navíc poskytli dokumenty související s poskytováním grantů, jako jsou právní dokumenty a oznámení o udělení grantu, které prokázaly, že granty byly poskytovány společnostem, které patří do určitých specifických odvětví nebo sektorů a/nebo se podílejí na specifických průmyslových projektech podporovaných státem. Komise proto zopakovala svůj závěr, že tyto granty jsou k dispozici pouze jasně určené podskupině určitých podniků a/nebo hospodářských odvětví. Komise navíc zjistila, že podmínky způsobilosti u těchto grantů nebyly jasné a objektivní a neuplatňovaly se automaticky. Proto nesplňují požadavky čl. 4 odst. 2 písm. b) základního nařízení týkající se nespecifičnosti.

3.7.1.4.   Výpočet výše subvence

(456)

Za účelem stanovení výše výhody během období šetření Komise posoudila granty získané během období šetření i granty získané před obdobím šetření, jejichž doba amortizace však pokračovala během období šetření. U grantů, které se neodepisují, byla za výhodu považována částka získaná během období šetření. Pokud jde o granty související s projekty a granty související s aktivy, byla za výhodu považována ta část celkové výše grantu, která byla během období šetření odepsána.

(457)

Komise zvažovala, zda uplatnit dodatečnou roční komerční úrokovou sazbu v souladu s oddílem F písm. a) pokynů Komise pro výpočet výše subvencí (96). Takový přístup by však zahrnoval mnoho složitých hypotetických faktorů, pro něž nejsou k dispozici žádné přesné informace. Proto Komise shledala, že je vhodnější přičíst částky do období šetření podle odpisových sazeb projektů a aktiv výzkumu a vývoje v souladu s metodikou výpočtu použitou v předchozích případech (97).

3.7.2.   Jiné granty

(458)

Komise zjistila, že uvedené tři skupiny společností zařazené do vzorku získaly rovněž jiné granty, jako jsou granty související s aktivy, úrokové slevy na úvěry, granty na podporu vývozu a jiné jednorázové nebo opakující se granty od orgánů státní správy různé úrovně.

3.7.2.1.   Právní základ/regulační rámec

(459)

Tyto granty společnostem udělily správní orgány na úrovni státu, provincií, měst, správních obvodů nebo okresů a všechny se zdály být specifické pro společnosti zařazené do vzorku nebo specifické, pokud jde o zeměpisnou polohu a druh výrobního odvětví. Informace týkající se právního základu, na jehož základě byly tyto granty poskytnuty, neuvedly všechny společnosti zařazené do vzorku. Komise však od některých společností obdržela kopie dokumentů vydaných orgánem státní správy, který finanční prostředky uděloval, označovaných jako „oznámení“.

3.7.2.2.   Zjištění, jež šetření přineslo

(460)

Mezi takové jiné granty patří granty související s aktivy, patentové fondy, fondy a odměny v oblasti vědy a techniky, fondy na rozvoj podnikání, fondy na podporu vývozu, granty na zlepšení kvality odvětví a zvýšení účinnosti, fondy na podporu komunálního obchodu, fond na zahraničně-ekonomický a obchodní rozvoj a odměny za bezpečnost výroby.

(461)

Vzhledem k velkému množství grantů, které Komise v účetnictví společností zařazených do vzorku nalezla, je v tomto nařízení uvedeno jen shrnutí hlavních zjištění. Důkazy o existenci četných grantů a skutečnost, že byly poskytnuty orgány státní správy na různých úrovních, poskytly původně tři skupiny zařazené do vzorku. Podrobná zjištění o těchto grantech byla jednotlivým společnostem poskytnuta v jejich příslušných informačních dokumentech.

(462)

Tyto jiné granty představují subvence ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu i) a čl. 3 odst. 2 základního nařízení jakožto převod finančních prostředků od vlády v podobě grantů pro skupiny společností zařazené do vzorku, čímž jim byla poskytnuta výhoda.

(463)

Skupiny společností zařazených do vzorku poskytly informace o výši grantů a o orgánu, který každý grant udělil a zaplatil. Dotčené společnosti rovněž většinou tento příjem zaznamenávaly ve svém účetnictví jako „příjem ze subvencí“, přičemž toto účetnictví bylo ověřeno nezávislým auditem. Informace o těchto grantech byly Komisí považovány za skutečný důkaz subvence, která poskytla výhodu.

(464)

Po poskytnutí konečných informací čínská vláda tvrdila, že Komise neposkytla dostatečně podrobné informace o tom, které granty má na mysli, protože nepoukázala na konkrétní granty ani zákonné zdroje. Jak je uvedeno ve 459. a 461. bodě odůvodnění, granty uvedené v tomto oddíle zahrnují řadu malých částek poskytnutých na různých úrovních vlády, k nimž společnosti zařazené do vzorku v mnoha případech neposkytly žádnou podpůrnou dokumentaci, s výjimkou některých obecných označení. Komise proto není schopna předložit čínské vládě přesný právní základ. Jak je však uvedeno ve 461. bodě odůvodnění výše, podrobná zjištění o těchto grantech byla jednotlivým společnostem poskytnuta v jejich v příslušných informačních dokumentech.

3.7.2.3.   Specifičnost

(465)

Tyto granty jsou specifické také ve smyslu čl. 4 odst. 2 písm. a) a čl. 4 odst. 3 základního nařízení, protože z dokumentů poskytnutých spolupracujícími vyvážejícími výrobci se zdá, že se omezují na určité společnosti, určitá odvětví, jako je odvětví KHF, nebo konkrétní projekty v určitých regionech. Kromě toho závisí některé granty na vývozní výkonnosti ve smyslu čl. 4 odst. 4 písm. a) základního nařízení.

(466)

Tyto granty navíc nesplňují požadavky čl. 4 odst. 2 písm. b) základního nařízení týkající se nespecifičnosti, jelikož podmínky způsobilosti a skutečná kritéria pro výběr způsobilých podniků nejsou transparentní ani objektivní a neuplatňují se automaticky.

(467)

Po poskytnutí konečných informací skupina Nanshan tvrdila, že pokud jde o granty:

a)

při výpočtu výhody týkající se grantů Komise nesprávně zahrnula neodepisovatelné subvence obdržené před obdobím šetření do subvenčního rozpětí. Společnost požádala Komisi, aby neodepisovatelné granty obdržené před obdobím šetření ze subvenčního rozpětí vyloučila;

b)

v případě grantů, které obdržela jedna ze společností skupiny Nanshan, použila Komise nesprávnou dobu amortizace.

(468)

Komise uvedla, že neodepisovatelné subvence uvedené ve 467. bodě odůvodnění se týkají dlouhodobých aktiv. Proto Komise započítala výhodu do stejného období, v němž se odepisují dlouhodobá aktiva. Tato připomínka se proto zamítá.

(469)

Po připomínkách skupiny Nanshan Komise přezkoumala doby amortizace použité při výpočtech. V případech, kdy bylo použito nesprávné období, byl výpočet opraven.

(470)

Po poskytnutí konečných informací tvrdila skupina Wanshun, že Komise udělala chybu při výpočtu výhody u jednoho grantu poskytnutého jedné z jejích společností ve skupině. Konkrétně tvrdila, že jeden z projektů, na které byl grant určen, byl zahájen až od třetího čtvrtletí roku 2019, a proto bylo nesprávné přidělit jednu patnáctinu hodnoty (odpovídající 15leté době amortizace) do období šetření.

(471)

Komise konstatuje, že podle zavedené praxe jsou granty související s obdobím šetření přidělovány na základě počtu kalendářních let, který je základem pro výpočet. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

3.7.2.4.   Výpočet výše subvence

(472)

Komise vypočítala výhodu v souladu s metodikou popsanou v 457. bodě odůvodnění.

(473)

Sazby subvence zjištěné v souvislosti se všemi granty během období šetření byla u vyvážejících výrobců zařazených do vzorku tato:

Granty

Název společnosti

Výše subvence

Skupina Nanshan

1,22  %

Skupina Wanshun

0,42  %

Skupina Daching

0,25  %

3.8.   příjmy ušlé prostřednictvím programů osvobození od přímých daní a jejich snížení

3.8.1.   Osvobození od přímých daní a jejich snížení

3.8.1.1.   Úlevy na dani z příjmů podniků pro podniky zabývající se vyspělými a novými technologiemi

3.8.1.2.   Právní základ/regulační rámec

(474)

Právním základem tohoto programu je článek 28 zákona o dani z příjmů podniků (98) a článek 93 prováděcích pravidel k zákonu ČLR o dani z příjmů podniků (99) spolu s:

oběžníkem ministerstva pro vědu a technologie, ministerstva financí a státní daňové správy o revizi a vydávání „správních opatření pro uznávání podniků zabývajících se vyspělými technologiemi“, G.K.F.H. [2016] č. 32;

oběžník ministerstva pro vědu a technologie, ministerstva financí a státní daňové správy o revizi a vydávání pokynů pro správu akreditace podniků v oblasti vyspělých technologií, Guo Ke Fa Huo [2016] č. 195,

oznámení [2017] č. 24 státní daňové správy o uplatňování preferenčních politik v oblasti daně z příjmu pro podniky v oblasti vyspělých technologií,

Katalog oblastí vyspělých technologií podporovaných státem 2016 (100) a dále

Oznámení ministerstva financí a státní daňové správy [2019] č. 68.

(475)

Kapitola IV zákona o dani z příjmů podniků obsahuje ustanovení týkající se „preferenčního daňového zacházení“. Článek 25 zákona o dani z příjmů podniků, který je úvodní částí kapitoly IV, stanoví, že „stát nabídne preference v oblasti daně z příjmů podnikům působícím v odvětvích nebo projektech, jejichž rozvoj je výslovně podporován a podněcován státem“. Článek 28 zákona o dani z příjmů stanoví, že „sazba daně z příjmů podniků působících v oblasti vyspělých a nových technologií, které potřebují zvláštní podporu státu, se sníží na 15 %“.

(476)

Článek 93 prováděcích pravidel k zákonu o dani z příjmů podniků upřesňuje, že:

Důležitými podniky působícími v oblasti vyspělých a nových technologií, které mají být podporovány státem“, jak je uvedeno v čl. 28 odst. 2 zákona o dani z příjmů podniků, se rozumí podniky, které vlastní důležitá práva duševního vlastnictví a splňují tyto podmínky:

1.

Jsou v souladu s oblastí působnosti klíčových státem podporovaných oblastí vyspělých a nových technologií.

2.

Podíl výdajů na výzkum a vývoj v příjmech z prodeje nesmí být nižší než stanovený podíl.

3.

Podíl příjmů z technologie/produktu/služby v oblasti vyspělých technologií nesmí být nižší než stanovený podíl.

4.

Podíl technického personálu na celkovém počtu zaměstnanců podniku nesmí být nižší než stanovený podíl.

5.

Další podmínky stanovené v opatřeních pro správu identifikace podniku působícího v oblasti vyspělých technologií.

6.

Opatření pro správu identifikace podniku působícího v oblasti vyspělých technologií a klíčových státem podporovaných oblastí vyspělých a nových technologií budou formulována společně útvary pro technologie, finance a daně v rámci Státní rady a vstoupí v platnost po schválení Státní radou.“

(477)

Výše uvedená ustanovení jasně uvádějí, že snížená sazba daně z příjmů podniků je vyhrazena pro „významné a nové podniky působící v oblasti vyspělých a nových technologií, které mají být podporovány státem“, které vlastní důležitá práva duševního vlastnictví a splňují určité podmínky, jako je „soulad s oblastí působnosti klíčových státem podporovaných oblastí vyspělých a nových technologií“.

(478)

Podle článku 11 správních opatření pro uznávání podniků zabývajících se vyspělými technologiemi musí podnik, který má být uznán za podnik zabývající se vyspělými technologiemi, současně splňovat určité podmínky, mimo jiné: „[podnik] získal vlastnictví práv duševního vlastnictví, což hraje ústřední roli v technické podpoře jeho hlavních výrobků (služeb) během nezávislého výzkumu, převodů, grantů, fúzí a akvizic atd.“„technologie, která hraje ústřední roli v technické podpoře jeho hlavních výrobků (služeb), je v rozmezí předem stanovených oblastí vyspělých technologií podporovaných státem“.

(479)

Klíčové oblasti vyspělých technologií podporované státem jsou uvedeny v Katalogu oblastí vyspělých technologií podporovaných státem na rok 2016. Tento katalog jasně uvádí v části „nové materiály“/„kovové materiály“ hliníkovou fólii jako technologicky vyspělý výrobek podporovaný státem.

3.8.1.3.   Zjištění, jež šetření přineslo

(480)

Komise zjistila, že společnosti ve skupinách vyvážejících výrobců zařazených do vzorku byly v období šetření považovány za technologicky vyspělé společnosti, a proto měly sníženou sazbu daně z příjmů ve výši 15 %.

(481)

Komise dospěla k závěru, že v případě tohoto odpočtu daně se jedná o subvenci ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) a čl. 3 odst. 2 základního nařízení, neboť existuje finanční příspěvek v podobě příjmů prominutých čínskou vládou, čímž dotčené společnosti získávají výhodu. Výhoda pro příjemce se rovná daňové úspoře.

(482)

Tato subvence je specifická ve smyslu čl. 4 odst. 2 písm. a) základního nařízení, jelikož samotné právní předpisy omezují použití tohoto režimu pouze na podniky, které působí pouze v určitých prioritních oblastech vyspělých technologií určených státem, jak je uvedeno ve 477. až 479. bodě odůvodnění. Jak je uvedeno v 479. bodě odůvodnění, takovou vysokou technologickou prioritou je odvětví KHF.

3.8.1.4.   Výpočet výše subvence

(483)

Výše napadnutelné subvence byla vypočtena na základě výhody, kterou příjemci získali během období šetření. Tato výhoda byla vypočtena jako rozdíl mezi celkovou výší splatné daně podle běžné daňové sazby a celkovou výší zaplacené daně na základě snížené sazby daně.

(484)

Sazba subvence zjištěná pro tento specifický režim činila 0,55 % u skupiny Nanshan, 0,43 % u skupiny Wanshun a 0,47 % u skupiny Daching.

3.8.2.   Odpočet daně z příjmů podniků u výdajů na výzkumné a vývojové činnosti

(485)

Odpočet daně u výzkumných a vývojových činností opravňuje podniky k preferenčnímu daňovému zacházení v souvislosti s jejich výzkumnými a vývojovými činnostmi v určitých prioritních oblastech vyspělých technologií určených státem, pokud jsou splněny určité prahové hodnoty pro výdaje na výzkum a vývoj.

(486)

Konkrétně to znamená, že výdaje na výzkum a vývoj vzniklé v souvislosti s vývojem nových technologií, nových výrobků a nových postupů, které netvoří nehmotná aktiva a jsou zaúčtovány do zisků a ztrát ve stávajícím období, podléhají dodatečnému 75 % odpočtu po odpočtu v plném rozsahu s ohledem na konkrétní situaci. Pokud výše uvedené výdaje na výzkum a vývoj tvoří nehmotná aktiva, podléhají odpisům založeným na 175 % nákladů na nehmotná aktiva. Od ledna 2021 se dodatečný daňový odpočet u výdajů na výzkum a vývoj zvýšil na 100 % (101).

3.8.2.1.   Právní základ/regulační rámec

(487)

Právním základem tohoto programu je čl. 30 odst. 1 zákona o dani z příjmů podniků a článek 95 prováděcích pravidel k zákonu ČLR o dani z příjmů podniků, jakož i tyto dokumenty:

oznámení ministerstva financí a státní daňové správy a ministerstva pro vědu a techniku o zlepšování politiky daňového odpočtu u výdajů na výzkum a vývoj (Cai Shui [2015] č. 119),

oběžník o zvýšení podílu daňového odpočtu u výdajů na výzkum a vývoj (Cai Shui [2018] č. 99),

oznámení státní daňové správy č. 97 z roku 2015 o podstatných otázkách týkajících se politik dodatečných daňových odpočtů u výdajů podniků na výzkum a vývoj,

oznámení státní daňové správy č. 40 z roku 2017 o otázkách týkajících se způsobilého výpočtu dodatečných daňových odpočtů u výdajů na výzkum a vývoj a dále

Katalog oblastí vyspělých technologií podporovaných státem 2016.

(488)

V předchozích šetřeních (102) Komise dospěla k závěru, že „nové technologie, nové výrobky a nové dovednosti“, u nichž lze využít odpočtu daně, tvoří součást určitých oblastí vyspělých technologií podporovaných státem. Jak je uvedeno v 480. bodě odůvodnění, klíčové oblasti vyspělých technologií podporované státem jsou uvedeny v Katalogu oblastí vyspělých technologií podporovaných státem na rok 2016.

(489)

Jak je uvedeno v 479. bodě odůvodnění, kapitola IV zákona o dani z příjmů obsahuje ustanovení týkající se „preferenčního daňového zacházení“, zejména článek 25. Ustanovení čl. 30 odst. 1 zákona o dani z příjmů podniků, který je rovněž součástí kapitoly IV, uvádí, že „náklady na výzkum a vývoj vzniklé podnikům při vývoji nových technologií, nových výrobků a nových postupů“ mohou být dodatečně odečteny při výpočtu zdanitelného příjmu. Článek 95 prováděcích pravidel k zákonu o dani z příjmů podniků upřesňuje význam „výdajů na výzkum a vývoj vynaložených za účelem vývoje nových technologií, nových výrobků a nových dovedností“ stanovených v čl. 30 odst. 1 zákona o dani z příjmů podniků.

(490)

Podle oběžníku o zvýšení podílu daňového odpočtu u výdajů na výzkum a vývoj (Cai Shui [2018] č. 99) „pokud jde o výdaje na výzkum a vývoj skutečně vzniklé podniku z jeho činnosti v oblasti výzkumu a vývoje v období od 1. ledna 2018 do 31. prosince 2020, lze si před zdaněním odečíst dalších 75 % skutečné výše těchto výdajů, kromě jiných skutečných odpočtů, za předpokladu, že uvedené výdaje nejsou převedeny na nehmotná aktiva a začleněny do běžných zisků a ztrát tohoto podniku; pokud však byly uvedené výdaje převedeny na nehmotná aktiva, lze tyto výdaje během výše uvedeného období amortizovat sazbou 175 % nákladů na nehmotná aktiva před zdaněním“.

3.8.2.2.   Zjištění, jež šetření přineslo

(491)

Komise zjistila, že společnosti ve skupinách zařazených do vzorku měly „dodatečný odpočet výdajů na výzkum a vývoj, které vznikly v souvislosti s výzkumem a vývojem nových technologií, nových výrobků a nových postupů“.

(492)

Komise dospěla k závěru, že v případě tohoto odpočtu daně se jedná o subvenci ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) a čl. 3 odst. 2 základního nařízení, neboť existuje finanční příspěvek v podobě příjmů prominutých čínskou vládou, čímž dotčené společnosti získávají výhodu. Výhoda pro příjemce se rovná daňové úspoře.

(493)

Tato subvence je specifická ve smyslu čl. 4 odst. 2 písm. a) základního nařízení, jelikož samotné právní předpisy omezují použití tohoto opatření pouze na podniky, kterým vznikly výdaje na výzkum a vývoj v určitých prioritních oblastech vyspělých technologií určených státem, jako je odvětví KHF.

3.8.2.3.   Výpočet výše subvence

(494)

Výše napadnutelné subvence byla vypočtena na základě výhody, kterou příjemci získali během období šetření. Tato výhoda byla vypočtena jako rozdíl mezi celkovou výší splatné daně podle běžné daňové sazby a celkovou výší splatné daně po dodatečném 75 % odpočtu skutečných výdajů na výzkum a vývoj.

(495)

Výše subvence zjištěná pro tento specifický režim činila 1,24 % u skupiny Nanshan, 0,14 % u skupiny Wanshun a 0,37 % u skupiny Daching.

3.8.3.   Osvobození od daně z dividend mezi způsobilými rezidentními podniky

(496)

Zákon o dani z příjmu podniků poskytuje preference v oblasti daně z příjmů podnikům působícím v odvětvích nebo projektech, jejichž rozvoj je výslovně podporován a podněcován státem, a zejména osvobození od daně z příjmu z kapitálových investic, jako jsou dividendy a prémie, mezi způsobilými rezidentními podniky.

3.8.3.1.   Právní základ/regulační rámec

(497)

Právním základem tohoto programu je čl. 26 odst. 2 zákona o dani z příjmů podniků společně s prováděcími pravidly k zákonu ČLR o dani z příjmů podniků.

(498)

Článek 25 zákona o dani z příjmů podniků, který je úvodní částí kapitoly IV „Preferenční daňové politiky“ stanoví, že „stát nabídne preference v oblasti daně z příjmů podnikům působícím v odvětvích nebo projektech, jejichž rozvoj je výslovně podporován a podněcován státem“. Kromě toho čl. 26 odst. 2 upřesňuje, že se osvobození od daně vztahuje na příjmy z kapitálových investic mezi „způsobilými rezidentními podniky“, což zřejmě omezuje rozsah jeho působnosti pouze na některé rezidentní podniky.

3.8.3.2.   Zjištění, jež šetření přineslo

(499)

Komise zjistila, že jedné společnosti v jedné ze skupin zařazených do vzorku bylo poskytnuto osvobození od daně z příjmu z dividend mezi způsobilými rezidentními podniky.

(500)

Komise byla toho názoru, že tento režim představuje subvenci ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) a čl. 3 odst. 2 základního nařízení, neboť existuje finanční příspěvek v podobě ušlých příjmů čínské vlády, čímž získává dotčená společnost výhodu. Výhoda pro příjemce se rovná daňové úspoře.

(501)

Tato subvence je specifická ve smyslu čl. 4 odst. 2 písm. a) základního nařízení, jelikož samotné právní předpisy omezují použití tohoto osvobození pouze na způsobilé rezidentní podniky působící v odvětvích nebo projektech, jejichž rozvoj je výslovně podporován a podněcován státem, jako je odvětví KHF.

(502)

Po poskytnutí konečných informací skupina Nanshan tvrdila, že osvobození od daně z dividend mezi rezidentními podniky není napadnutelnou subvencí, protože není specifické, vztahuje se na všechny podniky a jeho cílem je pouze zamezení dvojího zdanění.

(503)

Ačkoli se Komise souhlasí s tím, že odstranění dvojího zdanění je legitimní daňovou praktikou, čl. 26 odst. 2 zákona o dani z příjmů podniků je součástí kapitoly IV „Preferenční daňové politiky“, která stanoví řadu preferenčních daňových zacházení, jež představují osvobození od obecných daňových pravidel. Kromě toho, jak je uvedeno ve 491. bodě odůvodnění, článek 25 zákona o dani z příjmů podniků, který je úvodní částí kapitoly IV „Preferenční daňové politiky“ stanoví, že „stát nabídne preference v oblasti daně z příjmů podnikům působícím v odvětvích nebo projektech, jejichž rozvoj je výslovně podporován a podněcován státem“. Kromě toho čl. 26 odst. 2 upřesňuje, že se osvobození od daně vztahuje na příjmy z kapitálových investic mezi „způsobilými rezidentními podniky“, což zřejmě omezuje rozsah jeho působnosti pouze na některé rezidentní podniky. Komise se proto domnívala, že tato preferenční daňová politika je omezena na určitá odvětví, která jsou výslovně podporována a podněcována státem, jako je odvětví KHF, a je proto specifická ve smyslu čl. 4 odst. 2 písm. a) základního nařízení. Komise proto potvrdila svůj závěr, že tento program je napadnutelnou subvencí. Toto tvrzení se proto zamítá.

3.8.3.3.   3. Výpočet výše subvence

(504)

Komise vypočítala výši subvence použitím běžné daňové sazby na příjmy z dividend, které byly odečteny od zdanitelných příjmů.

(505)

Výše subvence zjištěná pro tento specifický režim činila 0,15 % pro skupinu Nanshan.

3.8.4.   Osvobození od daní z užívání pozemků

(506)

Organizace nebo jednotlivec využívající pozemky ve městech, krajských městech a správních centrech a průmyslových a důlních oblastech musí obvykle platit daň z užívání městských pozemků. Daň z užívání pozemků vybírají orgány daňové správy v místě, kde jsou pozemky využívány. Některé kategorie půdy, jako je půda získaná z moře, půda pro využití vládními institucemi, lidovými organizacemi a vojenskými jednotkami pro jejich vlastní použití, půda pro využití institucemi financovanými z veřejných prostředků od ministerstva financí, půda, kterou využívají náboženské chrámy, veřejné parky a veřejné historické a přírodní lokality, ulice, silnice, veřejná prostranství, trávníky a další městské veřejné pozemky, jsou však od daně z užívání pozemků osvobozeny.

3.8.4.1.   Právní základ/regulační rámec

(507)

Právním základem tohoto programu je:

prozatímní nařízení Čínské lidové republiky o dani z nemovitostí (Guo Fa [1986], č. 90, ve znění z roku 2011)

prozatímní nařízení Čínské lidové republiky o dani z užívání městských pozemků (revidovaná v roce 2019), vyhláška Státní rady Čínské lidové republiky č. 709 a dále

několik stanovisek k významné podpoře udržitelného a zdravého rozvoje soukromého hospodářství (EFa [2018] č. 33).

3.8.4.2.   Zjištění, jež šetření přineslo

(508)

Jedna společnost v jedné ze skupin zařazených do vzorku využila snížení výše daně z užívání pozemků o 50 % na základě zvláštní politiky platné pro technologicky vyspělé společnosti v provincii Šan-tung v souladu s „oznámením lidové vlády provincie Šan-tung o vydání několika politik na podporu vysoce kvalitního rozvoje reálné ekonomiky“.

(509)

Dotčená společnost nespadala do žádné z vyňatých kategorií stanovených v článku 6 prozatímního nařízení Čínské lidové republiky o dani z užívání městských pozemků (revidováno v roce 2019).

3.8.4.3.   Specifičnost

(510)

Komise měla za to, že snížení daně z užívání pozemků pro technologicky vyspělé společnosti popsané výše představuje subvenci buď ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu i), nebo ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) a čl. 3 odst. 2 základního nařízení, neboť existuje finanční příspěvek v podobě přímého převodu finančních prostředků (vrácení zaplacené daně) nebo ušlých příjmů čínské vlády (nezaplacená daň), čímž dotčená společnost získává výhodu. Tato subvence je specifická, protože je zaměřena pouze na technologicky vyspělé společnosti v Šan-tungu.

(511)

Výhoda pro příjemce se rovná vrácené částce/úspoře na dani.

(512)

Po poskytnutí konečných informací skupina Wanshun tvrdila, že:

a)

společnost Jiangsu Zhongji Lamination Materials Co., Ltd. nevyužívala žádné osvobození od daně, pokud jde o její pozemky. Třída pozemků se změnila z jedné třídy na druhou, takže se změnila i platná daňová sazba. Údajná částečná platba daně z užívání pozemků ze strany společnosti tedy pouze odráží změnu třídy pozemků;

b)

pozemková daň zaplacená společností Jiangsu Huafeng Aluminium Industry Co., Ltd během období šetření byla vyšší než běžná splatná daň z užívání pozemků, jak Komise vypočítala. Společnost proto nezískala v tomto ohledu žádnou výhodu;

c)

Komise udělala při výpočtu pozemkové daně, kterou zaplatila společnost Shantou Whanshun, administrativní chybu.

(513)

S prvním tvrzením Komise nesouhlasí. Skupina Wanshun neposkytla žádnou dokumentaci ani další odůvodnění na podporu svého tvrzení, že kategorie pozemků se změnila z jedné třídy na druhou. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(514)

Pokud jde o druhé a třetí tvrzení, Komise tato tvrzení přijala a provedla opravu výpočtu výhody.

3.8.4.4.   Výpočet výše subvence

(515)

Výše napadnutelné subvence byla vypočtena na základě výhody, kterou příjemce získal během období šetření. Za tuto výhodu byla považována částka snížená během období šetření. Výše subvence zjištěná pro tento specifický režim činila 0,06 % u skupiny Nanshan a 0,01 % u skupiny Wanshun.

3.8.5.   Programy týkající se nepřímých daní a celních výjimek

3.8.5.1.   Osvobození od DPH a snížení dovozních cel při využívání dovezeného zařízení a technologií

(516)

Tento program poskytuje osvobození od DPH a dovozních cel na dovoz investičního vybavení používaného při výrobě. Osvobození od daně je podmíněno tím, že zařízení nesmí být uvedeno na seznamu nezpůsobilých zařízení a že žádající podnik musí obdržet osvědčení o státem podporovaném projektu, jež vydávají čínské orgány v souladu s příslušnými právními předpisy o investicích, daních a clech.

3.8.5.2.   Právní základ/regulační rámec

(517)

Právním základem tohoto programu je:

oběžník Státní rady o úpravě daňové politiky týkající se dováženého zařízení, Guo Fa [1997] č. 37,

oznámení ministerstva financí, všeobecné celní správy a státní daňové správy o úpravě některých preferenčních politik pro dovozní clo,

oznámení ministerstva financí, všeobecné celní správy a státní daňové správy [2008] č. 43,

oznámení NDRC o důležitých otázkách týkajících se nakládání s potvrzením pro projekty financované z domácích nebo zahraničních prostředků, jejichž vývoj je podporován státem [2006] č. 316 a dále

katalog dováženého zboží, jež nelze osvobodit od cla, pro podniky se zahraničními investicemi nebo tuzemské podniky, 2008.

3.8.5.3.   Zjištění, jež šetření přineslo

(518)

Zařízení dovážená za účelem rozvoje domácích nebo zahraničních investičních projektů v souladu s politikou podpory zahraničních nebo domácích investičních projektů mohou být osvobozena od platby DPH a/nebo dovozního cla, pokud není daná kategorie zařízení uvedena v katalogu zboží, jež nelze osvobodit od cla.

(519)

Čínská vláda tvrdila, že s účinností od 1. ledna 2009 platí osvobození pouze pro dovozní clo a DPH na dovoz zařízení pro vlastní potřebu se vybírá.

(520)

Avšak u společností zařazených do vzorku bylo během období šetření zjištěno osvobození jak od DPH, tak od dovozního cla. Jednalo se mimo jiné o osvobození v případě zařízení dovezených v předchozích letech, avšak výhoda u nich byla odepisována po dobu životnosti uvedených zařízení, a tudíž částečně započítána do období šetření. I když Komise neměla žádný důkaz o tom, že toto osvobození platilo v průběhu období šetření, na základě důkazů souvisejících se společnostmi zařazenými do vzorku obsažených ve spisu určila, že společnosti zařazené do vzorku během tohoto období stále využívaly výhody v rámci tohoto programu.

(521)

Tento program tak poskytuje finanční příspěvek v podobě ušlých příjmů čínské vlády ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení, neboť podniky se zahraničními investicemi a jiné způsobilé domácí podniky jsou osvobozeny od platby DPH a/nebo cel, které by jinak byly splatné. Představuje rovněž výhodu pro společnosti z řad příjemců ve smyslu čl. 3 odst. 2 základního nařízení.

(522)

Program je specifický ve smyslu čl. 4 odst. 2 písm. a) základního nařízení. Právní předpisy, kterými se orgán, který subvenci poskytuje, řídí, omezují přístup k subvenci na podniky, které investují v rámci konkrétní obchodní kategorie taxativně vymezené zákonem a které patří buď do podporované kategorie, nebo do omezené kategorie B v rámci Katalogu pro orientaci průmyslu v oblasti zahraničních investic a převodu technologií nebo které jsou v souladu s Katalogem klíčových odvětví, výrobků a technologií, jejichž rozvoj je podporován státem. Navíc nejsou dána ani objektivní kritéria, podle nichž lze vznik nároku na subvenci omezit, ani přesvědčivé důkazy o tom, že nárok vzniká automaticky v souladu s čl. 4 odst. 2 písm. b) základního nařízení.

(523)

Po poskytnutí konečných informací skupina Wanshun tvrdila, že společnost Anhui Maximum Aluminium Industries Co., Ltd neměla z režimu osvobození od DPH výhodu, protože byl ukončen dne 31. prosince 2008, zatímco strojní zařízení společnosti Maximum bylo zakoupeno v roce 2020. Kromě toho rozdíl mezi DPH skutečně zaplacenou společností a splatnou částkou DPH, kterou vypočítala Komise, vyplývá ze skutečnosti, že kupní ceny použité Komisí zahrnují i jiné výdaje.

(524)

Komise tvrzení společnosti Wanshun přijala a výpočty odpovídajícím způsobem upravila.

(525)

Skupina Nanshan rovněž tvrdila, že při stanovení výhody v souvislosti s osvobozením od dovozního cla na strojní zařízení se Komise dopustila tří chyb, které skupina Nanshan podrobněji uvádí níže.

(526)

Komise nesprávně přidělila výhodu do období šetření u některých zařízení zakoupených dávno před obdobím šetření, a tudíž plně odepsaných.

(527)

U jedné ze společností skupiny Nanshan použila Komise soupis dlouhodobých aktiv celé společnosti, který zahrnuje řadu strojů a zařízení používaných jinými obchodními jednotkami, než jsou stroje a zařízení související s KHF. Komise by proto měla vyloučit osvobození od dovozního cla týkající se zařízení, které není používáno pro výrobek, který je předmětem šetření.

(528)

Komise rovněž nesprávně klasifikovala zařízení mezi dovezená zařízení a zařízení pořízená na domácím trhu.

(529)

Komise přijala tvrzení týkající se zařízení, které bylo plně odepsáno před obdobím šetření, a výpočet odpovídajícím způsobem opravila. Komise však podotýká, že skupina Nanshan nevyplnila příslušnou část antisubvenčního dotazníku týkající se jejího strojního zařízení, a proto nemohla skupina Nanshan prokázat, kterou obchodní jednotkou je určité strojní zařízení používáno, ani nemohla předložit dostatečné důkazy o rozdělení zařízení mezi dovezená a pořízená na domácím trhu. Proto byla tato tvrzení zamítnuta.

3.8.5.4.   Výpočet výše subvence

(530)

Výše napadnutelné subvence se vypočte na základě výhody, kterou získal příjemce subvence a která je zjištěna za období šetření. Má se za to, že výhoda pro příjemce se rovná výši DPH a cel u dováženého zařízení, od nichž byli příjemci osvobozeni. Aby se zajistilo, že se napadnutelná částka bude vztahovat pouze na období šetření, byla získaná výhoda odepisována po dobu životnosti zařízení v souladu s běžnými účetními postupy společnosti.

(531)

Sazba subvence zjištěná pro tento specifický režim činila 0,47 % u skupiny Nanshan, 0,12 % u skupiny Wanshun a 0,21 % u skupiny Daching.

3.8.6.   Veškeré režimy osvobození od daní a programy jejich snížení celkem

(532)

Po poskytnutí konečných informací čínská vláda tvrdila, že všechny výše uvedené daňové programy obsahují objektivní kritéria, jimiž se řídí způsobilost pro přístup k výhodě. Jakmile jsou tato kritéria splněna, je výhoda udělena automaticky. Jak je však v předchozích oddílech vysvětleno u každého program zvlášť, tyto režimy se vztahují pouze na podniky, které působí v určitých prioritních oblastech vyspělých technologií nebo v podporovaných odvětvích. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(533)

Skupina Nanshan rovněž tvrdila, že Komise udělala administrativní chybu a u jedné ze společností skupiny omylem uvedla osvobození od daně. Toto tvrzení bylo přijato a výpočty byly příslušným způsobem upraveny.

(534)

Celková sazba subvencí zjištěná v souvislosti se všemi režimy osvobození od daní během období šetření byla u vyvážejících výrobců zařazených do vzorku tato:

Osvobození od daní a jejich snížení

Název společnosti

Výše subvence

Skupina Nanshan

2,51  %

Skupina Wanshun

0,70  %

Skupina Daching

1,06  %

3.9.   Dodání zboží nebo poskytnutí služeb vládou za cenu nižší než přiměřenou

3.9.1.   Poskytování pozemků za cenu nižší než přiměřenou

(535)

Veškeré pozemky v ČLR jsou buď vlastněny státem, nebo jsou v kolektivním vlastnictví (tvořeném buď vesnicemi, nebo městy) před tím, než může být právní nebo nestranný titul pozemků patentován nebo udělen vlastníkům ze strany podniků nebo jednotlivců. Veškeré pozemky v městských oblastech jsou ve vlastnictví státu a veškeré pozemky ve venkovských oblastech jsou ve vlastnictví místních obcí nebo měst.

(536)

Podle ústavy ČLR a zákona o půdě si však společnosti a jednotlivci mohou koupit „práva k užívání pozemků“. U průmyslových pozemků činí obvyklá doba trvání smlouvy o pronájmu 50 let s možností prodloužení o dalších 50 let.

(537)

Podle čínské vlády stanoví článek 137 zákona Čínské lidové republiky o vlastnictví, že „pozemky využívané pro účely průmyslu, obchodu, zábavního odvětví nebo nájemních obytných domů atd., jakož i pozemky se dvěma nebo více zamýšlenými uživateli se převádějí na základě aukce, podání nabídek či jiného veřejného nabídkového řízení“. Kromě toho čínská vláda odkazuje na článek 3 prozatímního nařízení Čínské lidové republiky o postoupení a převodu práva k užívání pozemků ve vlastnictví státu v městských oblastech. Tento článek stanoví, že „jakákoli společnost, podnik, jiná organizace a jednotlivec v Čínské lidové republice nebo mimo její území může, není-li zákonem stanoveno jinak, získat právo na užívání pozemků a zapojit se do rozvoje, využívání a řízení pozemků v souladu s ustanoveními těchto nařízení“.

(538)

Čínská vláda se domnívá, že v ČLR existuje volný trh s pozemky a že cena, kterou průmyslový podnik platí za nájemní právo vztahující se k pozemku, odráží tržní cenu.

3.9.1.1.   Právní základ/regulační rámec

(539)

Poskytování práv k užívání pozemků v Číně spadá do oblasti působnosti zákona o správě půdy Čínské lidové republiky. Kromě toho jsou součástí právního základu tyto dokumenty:

1)

zákon Čínské lidové republiky o vlastnictví (vyhláška č. 62 prezidenta Čínské lidové republiky);

2)

zákon Čínské lidové republiky o správě pozemků (vyhláška č. 28 prezidenta Čínské lidové republiky);

3)

zákon Čínské lidové republiky o správě městských nemovitostí (vyhláška č. 18 prezidenta Čínské lidové republiky);

4)

prozatímní nařízení Čínské lidové republiky o postoupení a převodu práva k užívání pozemků ve vlastnictví státu v městských oblastech (výnos Státní rady Čínské lidové republiky č. 55);

5)

nařízení o provádění zákona o správě půdy Čínské lidové republiky (vyhláška Státní rady Čínské lidové republiky [2014] č. 653);

6)

předpis o přidělování práv k užívání stavebních pozemků ve státním vlastnictví na základě výzev k podávání nabídek, dražeb a cenových odhadů (oznámení CSRC č. 39) a dále

7)

oznámení Státní rady o příslušných otázkách týkajících se posílení kontroly půdy (Guo Fa (2006) č. 31).

3.9.1.2.   Zjištění, jež šetření přineslo

(540)

Podle článku 10 „předpisu o přidělování práv k užívání stavebních pozemků ve státním vlastnictví na základě výzev k podávání nabídek, dražeb a cenových odhadů“ stanoví místní orgány ceny pozemků podle systému hodnocení městských pozemků, který se aktualizuje každé tři roky, a podle vládní průmyslové politiky.

(541)

V předchozích šetřeních dospěla Komise k závěru, že ceny placené za práva k užívání pozemků v ČLR nepředstavují tržní cenu určenou nabídkou a poptávkou na volném trhu, jelikož bylo zjištěno, že systém dražeb je nejasný, netransparentní a nefunguje v praxi a že ceny stanoví libovolně úřady. Jak je uvedeno v předchozím bodě odůvodnění, úřady stanoví ceny podle systému oceňování městských pozemků, který jim při určování ceny pozemků pro průmyslové využití ukládá kromě dalších kritérií povinnost brát v úvahu průmyslovou politiku.

(542)

Současné šetření neukázalo v tomto ohledu žádné výrazné změny. Komise například zjistila, že většina společností zařazených do vzorku získala svá práva k užívání pozemků prostřednictvím přidělování místními orgány, a nikoli prostřednictvím nabídkového řízení.

(543)

Pokud jde o pozemky, které byly poskytnuty prostřednictvím nabídkového řízení, Komise zjistila, že v každém případě existoval pouze jediný uchazeč o pozemek a zaplacená cena odpovídala vyvolávací ceně nabídkového řízení. Vzhledem k tomu, že nebyly poskytnuty další podrobné informace o skutečném průběhu aukce, nebylo jisté, že počáteční cena byla stanovena nezávisle a odpovídala tržní hodnotě práva k užívání pozemků.

(544)

Komise navíc zjistila, že některé společnosti obdržely od místních orgánů zpětné platby jako náhradu za ceny, které zaplatily za práva k užívání pozemků. Kromě toho se za některá získaná práva k užívání pozemků mělo zaplatit teprve několik let poté, co se pozemek začal využívat. Pokud jde o práva k užívání pozemků vlastněných společnostmi skupiny Nanshan, jak je uvedeno ve 135. až 137. bodě odůvodnění, u většiny pozemků ve skupině nebylo možné poskytnout důkazy o procesu nákupu.

(545)

Výše uvedené důkazy jsou v rozporu s tvrzením čínské vlády, že ceny placené za práva k užívání pozemků v ČLR představují cenu určenou nabídkou a poptávkou na volném trhu. Závěry tohoto šetření naopak ukazují, že situace týkající se nabývání práv k užívání pozemků v ČLR byla netransparentní a že ceny svévolně stanovují příslušné orgány.

(546)

Po poskytnutí konečných informací čínská vláda tvrdila, že společnostem zařazeným do vzorku nebyla poskytnutím práv k užívání pozemků udělena žádná výhoda, protože v ČLR existuje volný trh s pozemky. Čínská vláda v tomto ohledu uvedla článek 347 občanského zákoníku ČLR, podle kterého „pokud jsou pozemky používány pro průmyslové, obchodní, turistické nebo zábavní účely, pro stavbu obytných domů nebo pro jiné výdělečné účely, nebo pokud by stejný pozemek chtěly používat dvě osoby nebo více, právo na využití pozemku pro výstavbu se přiděluje na základě výzev k podávání nabídek, dražeb nebo jiného otevřeného nabídkového řízení. Cena pozemku je stanovena na základě hospodářské soutěže na trhu“.

(547)

Komise však zjistila, že i když existují právní předpisy, jejichž cílem je přidělovat práva k užívání pozemků transparentním způsobem a za tržní ceny, například zavedením nabídkových řízení, tyto předpisy se běžně nedodržují a někteří kupující získávají půdu zdarma nebo za nižší než tržní ceny. Orgány kromě toho při přidělování pozemků často sledují konkrétní politické cíle, včetně plnění hospodářských plánů. V každém případě, jak je uvedeno v 543. bodě odůvodnění výše, ve vzácných případech, kdy byl pozemek poskytnut prostřednictvím dražebního procesu, nebyly poskytnuté informace dostatečné pro učinění závěru, že jsou ceny stanovovány nezávisle a odpovídají tržní hodnotě pozemku.

(548)

Poskytování práv k užívání pozemků čínskou vládou představuje subvenci ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu iii) a čl. 3 odst. 2 základního nařízení v podobě dodání zboží, kterým získávají společnosti z řad příjemců výhodu. Jak je vysvětleno v 541. až 545. bodě odůvodnění, fungující trh s pozemky v ČLR neexistuje a z použití vnější referenční hodnoty (viz 551. až 554. bod odůvodnění) vyplynulo, že částka, kterou výrobci zařazení do vzorku za práva k užívání pozemků zaplatili, je výrazně pod úrovní běžné tržní ceny.

3.9.1.3.   Specifičnost

(549)

V souvislosti s preferenčním přístupem k průmyslovým pozemkům pro společnosti, které patří do určitých odvětví, Komise konstatovala, že cena stanovená místními orgány musí zohledňovat průmyslovou politiku vlády, jak je uvedeno ve 541. bodě odůvodnění. V rámci této průmyslové politiky je odvětví KHF uvedeno jako podporované odvětví (103). Kromě toho rozhodnutí č. 40 ukládá veřejným orgánům povinnost zajistit, aby byly pozemky poskytovány podporovaným odvětvím. Článek 18 rozhodnutí č. 40 objasňuje, že odvětví, která jsou „omezená“, nebudou mít k právům k užívání pozemků přístup. Z toho vyplývá, že subvence je specifická podle čl. 4 odst. 2 písm. a) a c) základního nařízení, jelikož preferenční poskytování pozemků je omezeno na společnosti, které patří do určitých odvětví, v tomto případě do odvětví KHF, a vládní postupy v této oblasti jsou nejasné a netransparentní.

(550)

Po poskytnutí konečných informací čínská vláda nesouhlasila s Komisí v tom, že opatření jsou specifická, avšak neposkytla žádné další důkazy. Komise proto trvá na svých závěrech.

3.9.1.4.   Výpočet výše subvence

(551)

Stejně jako v předchozích šetřeních (104) a v souladu s čl. 6 písm. d) bodem ii) základního nařízení byly jako vnější referenční hodnota použity ceny pozemků ze samostatného celního území Tchaj-wan, Penghu, Kinmen a Matsu (dále jen „Čínská Tchaj-pej“) (105). Výhoda pro příjemce se vypočte s ohledem na rozdíl mezi částkou, kterou ve skutečnosti zaplatí každý vyvážející výrobce zařazený do vzorku (tj. zaplacená skutečná cena uvedená ve smlouvě a v příslušných případech cena uvedená ve smlouvě snížená o částku zpětných vládních plateb či grantů) za práva k užívání pozemků, a částkou, která by měla být běžně zaplacena na základě referenční hodnoty Čínské Tchaj-peje.

(552)

Předpokládalo se, že skutečně zaplacená cena za pozemky skupiny Nanshan, u kterých nebylo možné poskytnout žádné podpůrné důkazy, byla nulová.

(553)

Komise považuje Čínskou Tchaj-pej za vhodné externí měřítko z těchto důvodů:

srovnatelná úroveň hospodářského rozvoje, HDP a hospodářské struktury v Čínské Tchaj-peji a ve většině provincií a měst v ČLR, kde sídlí vyvážející výrobci zařazení do vzorku,

fyzická blízkost ČLR a Čínské Tchaj-peje,

vysoký stupeň rozvoje průmyslové infrastruktury v Čínské Tchaj-peji a v mnoha provinciích v ČLR,

silné hospodářské vazby a přeshraniční obchod mezi Čínskou Tchaj-pejí a ČLR,

vysoká hustota obyvatelstva v mnoha provinciích ČLR a v Čínské Tchaj-peji,

podobný typ pozemků a obchodních transakcí použitých pro stanovení odpovídající referenční hodnoty v Čínské Tchaj-peji a v ČLR a dále

společné demografické, jazykové a kulturní charakteristické rysy Čínské Tchaj-peje a ČLR.

(554)

V návaznosti na metodiku použitou v předchozích šetřeních (106) použila Komise průměrnou cenu pozemků za metr čtvereční v Čínské Tchaj-peji, jež byla upravena o inflaci a vývoj HDP ode dne, kdy byla uzavřena daná smlouva o přidělení práv k užívání pozemků. Údaje o cenách pozemků pro průmyslové využití od roku 2015 byly získány z webových stránek odboru průmyslu tchajwanského ministerstva obchodu (107). Pokud jde o předchozí roky, byly ceny opraveny s použitím míry inflace a vývoje HDP na obyvatele při současných cenách v USD na Tchaj-wanu, kterou zveřejnil Mezinárodní měnový fond pro rok 2015.

(555)

Po poskytnutí konečných informací čínská vláda tvrdila, že Komise měla u pozemků použít domácí referenční hodnotu. Čínská vláda však neposkytla žádné statistiky ani údaje, které by bylo možné k tomuto účelu použít.

(556)

Čínská vláda rovněž tvrdila, že ceny v Čínské Tchaj-peji nejsou vůbec srovnatelné s cenami v pevninské Číně, a to z populačních a geografických důvodů, ale také proto, že pozemky v Číně jsou pronajímány, nikoli vlastněny, zatímco trh s pozemky v Čínské Tchaj-peji podléhá kupním právům. Čínská vláda proto tvrdila, že je třeba provést úpravu, aby se tyto faktory zohlednily.

(557)

Skupina Wanshun i skupina Nanshan dále tvrdily, že referenční hodnota použitá Komisí v souvislosti s právy k užívání pozemků je nepřiměřeně vysoká a neodráží převládající tržní podmínky v Číně. Bylo to způsobeno skutečností, že Tchaj-wan v posledních letech čelil výjimečné situaci nedostatku pozemků a průmyslového zabírání půdy, která v Číně neexistuje. Tato vysoká referenční hodnota proto uměle a nespravedlivě zvýšila výhodu v souvislosti s právy k užívání pozemků a celou výši subvence stanovenou pro skupinu. Dodaly, že Tchaj-wan nemá k dispozici mnoho pozemků pro průmysl a ve srovnání s Čínou je na jiné hospodářské úrovni. Jako vhodnou referenční hodnotu v souvislosti s právy k užívání pozemků by bylo lepší použít ceny pozemků v Thajsku.

(558)

V tomto ohledu Komise uvedla, že volba Čínské Tchaj-peje jako referenční hodnoty vycházela z posouzení několika faktorů uvedených v 553. bodě odůvodnění. Ačkoli existují určité rozdíly v tržních podmínkách mezi právy k užívání pozemků v pevninské Číně a prodejem pozemků v Čínské Tchaj-peji, nejsou takové povahy, aby znemožňovaly volbu Čínské Tchaj-peje jako přiměřené referenční hodnoty. Navíc při bližším pohledu na hustotu obyvatelstva v konkrétních lokalitách vyvážejících výrobců se zdá, že údaje o hustotě obyvatelstva jsou v průměru podobné jako v Čínské Tchaj-peji. Například hustota obyvatelstva ve městě Ťiang-jin činila v roce 2020 1 600 osob na km2 (108) a hustota ve městě Sia-men činila 3 036 osob na km2 (109). Komise rovněž nezohledňuje dopady krize s pozemky na vývoj referenčních cen. Přestože v letech 2015–2016 došlo k prudkému nárůstu cen, v posledních letech zůstaly ceny poměrně stabilní. V každém případě byla většina pozemků získána společnostmi zařazenými do vzorku dlouho před tím, a nedávné události na ně tudíž nemohly mít vliv. Komise proto dospěla k závěru, že žádná úprava není odůvodněná.

(559)

Výše subvence zjištěná v souvislosti s právy k užívání pozemků během období šetření činí u vyvážejících výrobců zařazených do vzorku:

Poskytování pozemků za cenu nižší než přiměřenou

Název společnosti

Výše subvence

Skupina Nanshan

4,47  %

Skupina Wanshun

1,78  %

Skupina Daching

1,28  %

3.9.2.   Poskytování elektrické energie za sníženou sazbu

3.9.2.1.   Právní základ/regulační rámec

oběžník Národní komise pro rozvoj a reformy a Národní energetické správy o aktivní propagaci tržně orientovaných přímých transakcí s elektřinou a dalším zlepšení mechanismu obchodování, Fa Gua Yun Xing [2018] č. 1027, vydaný dne 16. července 2018,

několik stanovisek ústředního výboru Komunistické strany Číny a Státní rady pro další prohloubení reformy energetické soustavy (Zhong Fa [2015] č. 9),

oznámení o plánu na úplnou liberalizaci výroby a spotřeby elektřiny pro komerční uživatele (Národní komise pro rozvoj a reformy [2019] č. 1105),

pravidla obchodování s elektřinou u střednědobých a dlouhodobých transakcí v provincii Ťiang-su,

oznámení cenového úřadu provincie Ťiang-su o přiměřené úpravě struktury cen elektřiny, Su Jia Gong [2017] č. 124 a dále

oběžník Národní komise pro rozvoj a reformy týkající se snížení nákladů podniků na elektřinu na podporu obnovy rozvoje práce a výroby a reformy cen [2020] č. 258.

3.9.2.2.   Zjištění, jež šetření přineslo

(560)

Dvě skupiny společností zařazené do vzorku nakupovaly elektřinu. Společnost Nanshan mimoto vyráběla elektřinu ve vlastní vnitropodnikové uhelné elektrárně.

(561)

Komise dospěla k závěru, že prošetřované společnosti v těchto dvou skupinách zařazených do vzorku využívaly slev nebo náhrad/úprav části nákladů na elektřinu, protože tyto společnosti se podílely na pilotním programu pro tržně orientované transakce s elektřinou.

(562)

Komise dále zjistila, že některé prošetřované společnosti mají povoleno nakupovat elektřinu přímo od výrobců elektřiny na základě uzavření smluv o přímém nákupu místo nákupu ze sítě. V těchto smlouvách je stanoveno určité množství elektřiny za určitou cenu, která je nižší než oficiální ceny stanovené pro velké průmyslové uživatele na úrovni provincií.

(563)

Možnost uzavírat takové přímé smlouvy není v současné době otevřena všem velkým průmyslovým spotřebitelům. Na vnitrostátní úrovni stanoviska ústředního výboru Komunistické strany Číny a Státní rady pro další prohloubení reformy energetické soustavy například upřesnila, že „podniky, které nejsou v souladu s vnitrostátní průmyslovou politikou a jejichž výrobky a procesy jsou vyloučeny, by se neměly účastnit přímých transakcí“ (110). Stejná stanoviska také stanoví, že „po vymezení přístupových norem bychom měli také aktualizovat katalogy místních podniků vyrábějících elektřinu a maloobchodníků s elektřinou, kteří splňují normy, jež vlády každoročně zveřejňují, a provádět dynamickou regulaci katalogu uživatelů. Podniky vyrábějící elektřinu, maloobchodníci s elektřinou a uživatelé zahrnutí do katalogu se mohou dobrovolně zaregistrovat u obchodních institucí, aby se mohli stát účastníky trhu.“ Aby se tedy společnost mohla podílet na systému přímého obchodování, měla by splňovat určité normy a měla by být zahrnuta do „katalogu uživatelů“.

(564)

V praxi provádějí přímé obchody s elektřinou provincie. Společnosti musí podat k provinčním orgánům žádost o souhlas s účastí v pilotním programu přímých nákupů elektřiny a musí splnit určitá kritéria. U některých společností neexistuje žádný skutečný od trhu odvozený postup vyjednávání nebo předkládání nabídek, neboť množství nakupovaná v rámci přímých smluv nevycházejí z reálné nabídky a poptávky. Výrobci elektřiny a odběratelé elektřiny totiž nemohou volně prodávat ani nakupovat veškerou svou elektřinu přímo. Jsou omezeni množstevními kvótami, které jim přiděluje místní samospráva. Navíc jakkoli se předpokládá, že ceny budou sjednávány přímo mezi výrobci elektřiny a odběrateli elektřiny nebo prostřednictvím zprostředkovatelů služeb, faktury společnostem ve skutečnosti vystavuje státní rozvodná společnost. Kromě toho všechny podepsané smlouvy o přímých nákupech musí být předloženy místní samosprávě pro účely evidence.

(565)

V roce 2018 vydala čínská vláda oběžník Národní komise pro rozvoj a reformy a Národní energetické správy o aktivní propagaci tržně orientovaných přímých transakcí s elektřinou a dalším zlepšení mechanismu obchodování. Ačkoli je cílem oběžníku zvýšit počet přímých transakcí na trhu s elektřinou, zmiňují se v něm konkrétně určitá odvětví, včetně odvětví vyspělých technologií, jako je odvětví KHF, jakožto odvětví, která jsou podporována a těží z liberalizace trhu s elektřinou. Zejména oddíl III „Otevření se uživateli splňujícímu požadavky“ bod 2) stanoví, že „podpora vznikajících odvětví s vysokou přidanou hodnotou, jako jsou odvětví s vyspělými technologiemi, internet, data velkého objemu a vyspělá výroba, jakož i podniky, které mají specifické výhody a vlastnosti a vysoký obsah technologií, pro účast na transakcích, bez omezení v oblasti úrovní napětí a spotřeby elektrické energie“.

(566)

Oznámení o plánu na úplnou liberalizaci výroby a spotřeby elektřiny pro komerční uživatele, jehož cílem je další liberalizace trhu s elektřinou, dále stanoví, že „ti z komerčních uživatelů elektřiny, kteří nedodržují národní průmyslové politiky, se nebudou dočasně účastnit tržních transakcí a uživatelé elektřiny, jejichž výrobky a procesy patří do vyloučených a omezených kategorií „katalogu pokynů pro průmyslovou restrukturalizaci“, musí přísně provádět současnou politiku diferencovaných cen elektřiny.“

(567)

Tento právní předpis tedy stanoví selektivní uplatňování přímých transakcí na trhu s elektřinou omezených pro určitá odvětví, jako jsou odvětví, která jsou v souladu s vnitrostátními průmyslovými politikami se zvláštním důrazem na vyspělé technologie. Proto platí tato odvětví za elektřinu nižší ceny.

(568)

Komise dospěla k závěru, že v případě této snížené sazby za elektřinu a náhrad/úprav v důsledku přímého obchodování s elektřinou, na kterém se společnosti zařazené do vzorku podílely, se jedná o subvenci ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) a čl. 3 odst. 2 základního nařízení, neboť existuje finanční příspěvek v podobě příjmů prominutých čínskou vládou (tj. provozovatelem rozvodné sítě), čímž dotčené společnosti získávají výhodu. Výhoda pro příjemce se rovná úspoře z ceny elektřiny, a to buď prostřednictvím snížených cen elektřiny, nebo prostřednictvím náhrad/úprav, neboť elektřina byla dodána za sazby nižší, než je běžná cena v rozvodné síti, kterou platí ostatní velcí průmysloví odběratelé, kteří nemohou využívat přímé dodávky nebo nebyli součástí pilotního projektu pro přímé dodávky.

(569)

Po poskytnutí konečných informací čínská vláda tvrdila, že pouhá přítomnost státních podniků ve výrobě energie není dostatečným důkazem o subvencování a že evropští výrobci KHF rovněž obdrželi subvence od příslušných členských států EU. Čínská vláda rovněž zdůraznila, že Čína v posledních letech aktivně podporuje reformu trhu s elektřinou. Mezi hlavní aspekty reformy patří urychlené vytvoření konkurenceschopné a účinné struktury a systému pro trh s elektřinou, jakož i tržně orientované cenové mechanismy včetně smluv o přímém nákupu. U elektráren, které prodávají elektřinu přímo průmyslovým a jiným uživatelům, se cena elektřiny stanoví na základě jednání a tržního předkládání nabídek mezi dodavateli a uživateli.

(570)

Čínská vláda uvedla několik právních dokumentů, z nichž její odůvodnění vychází. Většina těchto dokumentů se však týkala tvorby cen v rozvodné síti v Číně, což v tomto případě není podstatné. Podobně i případné dotace, které obdržely evropské společnosti, jsou mimo rozsah tohoto šetření. Jediný dokument, který se konkrétněji odvolává na transakce přímého nákupu energie, obsahoval pouze obecné prohlášení o „přiměřené tvorbě cen“. Jak je zdůrazněno v 561. až 567. bodě odůvodnění výše, toto obecné prohlášení neodpovídá tomu, co Komise zjistila v praxi. Tato tvrzení byla proto zamítnuta.

3.9.2.3.   Specifičnost

(571)

Tato subvence je specifická ve smyslu čl. 4 odst. 2 písm. a) základního nařízení, jelikož samotné právní předpisy omezují použití tohoto režimu pouze na podniky, které vyhovují určitým cílům průmyslové politiky, které určuje stát, a jejichž výrobky nebo procesy jsou považovány za způsobilé.

(572)

Komise tudíž konstatovala, že během období šetření existoval režim subvencí a že je specifický ve smyslu čl. 4 odst. 2 písm. a) a čl. 4 odst. 3 základního nařízení.

3.9.2.4.   Výpočet výše subvence

(573)

Výše napadnutelné subvence byla vypočtena na základě výhody, kterou příjemci získali během období šetření. Tato výhoda byla vypočtena jako rozdíl mezi celkovou cenou elektřiny splatnou podle standardní ceny elektřiny a celkovou cenou elektřiny zaplacenou skupinami společností zařazených do vzorku v rámci snížené sazby a/nebo po odečtení různých forem náhrad/úprav.

(574)

Po poskytnutí konečných informací skupina Daching tvrdila, že úprava účiníku jakožto hodnotící mechanismus, který má uživatele motivovat k účinnějšímu využívání energie, by neměla být považována za subvenci. Komise potvrdila, že na základě poskytnutí konečných informací skupině byla tato úprava od vypočtené výhody skutečně odečtena.

(575)

Sazba subvence zjištěná pro tento režim během období šetření činí u vyvážejících výrobců zařazených do vzorku:

Poskytování elektrické energie za sníženou sazbu

Název společnosti

Výše subvence

Skupina Wanshun

0,18  %

Skupina Daching

0,20  %

3.9.3.   Poskytování vstupních materiálů za cenu nižší než přiměřenou

(576)

Jak je uvedeno v oddíle 3.2 výše, Komise informovala čínskou vládu, že vzhledem k tomu, že dodavatelé vstupních materiálů, které jsou předmětem šetření, a to surového hliníku a energetického uhlí, neodpověděli na dotazník, může být nucena založit svá zjištění na dostupných údajích podle čl. 28 odst. 1 základního nařízení, pokud jde o informace týkající se dodavatelů výše uvedených vstupních materiálů. Komise zkoumala, zda společnosti zařazené do vzorku obdržely vstupní materiály na výrobu KHF za subvencované ceny od čínské vlády.

3.9.3.1.   Poskytování surového hliníku za cenu nižší než přiměřenou

(577)

Žadatelé v podnětu předložili důkazy, že čínští výrobci KHF působí v podporovaném odvětví a že je důvodné se domnívat, že subvence poskytované výrobcům surového hliníku používaného při výrobě KHF přinesou v konečném důsledku výhodu výrobcům KHF. Tuto výhodu by získali výrobci KHF přímo do té míry, do jaké jsou vertikálně integrováni, a nepřímo do té míry, do jaké tyto subvence vedou k nižším cenám vstupů na čínském domácím trhu, než by tomu bylo v opačném případě.

(578)

Vzhledem k tomu, že prošetřované skupiny společností byly vertikálně integrované, zahrnula Komise do šetření dodavatele surovin ve spojení a subvence obdržené na úrovni těchto dodavatelů ve spojení byly začleněny do výpočtů u každého subvenčního režimu. Komise rovněž zjistila, že vzhledem k tomu, že tři skupiny vyvážejících výrobců zařazené do vzorku byly vertikálně integrovány, bylo pouze velmi malé množství surového hliníku (hliníkových ingotů a desek) nakupováno od dodavatelů, kteří nejsou ve spojení Kromě toho Komise v samostatném antidumpingovém šetření (111) zjistila, že společnosti zařazené do vzorku nakupovaly surový hliník za ceny, které jsou v souladu s mezinárodními referenčními hodnotami.

(579)

Vzhledem k tomu, že nebyly předloženy žádné důkazy o podstatné výhodě, kterou získali vyvážející výrobci zařazení do vzorku, se Komise rozhodla v šetření tohoto údajného subvenčního režimu nepokračovat.

3.9.3.2.   Poskytování energetického uhlí za cenu nižší než přiměřenou

(580)

Podnět obsahoval tvrzení o poskytování energetického uhlí za cenu nižší než přiměřenou. Téměř všechny hutě v Číně, včetně výrobců KHF, totiž využívají uhlí k výrobě alespoň části elektřiny, kterou potřebují, ve svých elektrárnách pro vlastní spotřebu. Z důkazů dostupných v podnětu vyplývá, že čínské státní podniky poskytovaly výrobcům KHF energetické uhlí za ceny nižší než přiměřené, které mají navazujícím výrobcům hliníku, jako je KHF, poskytovat konkurenční výhodu.

(581)

Jak je vysvětleno v oddíle 3.2.3 výše, Komise požádala čínskou vládu, aby předala zvláštní dotazník určený pro dodavatele energetického uhlí známým dodavatelům v Číně. Čínská vláda to neudělala. Komise dále požádala čínskou vládu, aby poskytla údaje o cenách a cenových mechanismech i názvy a vlastnickou strukturu čínských dodavatelů energetického uhlí. Čínská vláda však žádné z požadovaných informací neposkytla. Proto nebyla Komise schopna ověřit, jak byly stanoveny ceny, kteří čínští výrobci jsou ve vlastnictví státu a jaký podíl na čínské výrobě představují.

(582)

Pouze jedna ze skupin společností zařazených do vzorku nakupovala energetické uhlí od dodavatelů, kteří nejsou ve spojení. Komise však zjistila, že vzhledem k celosvětovému poklesu cen na uhelném trhu způsobenému pandemií Covid-19 během období šetření nakupovaly společnosti zařazené do vzorku energetické uhlí za ceny, které jsou v souladu s mezinárodními referenčními hodnotami. Vzhledem k tomu, že nebyly předloženy žádné důkazy o podstatné výhodě, kterou získali vyvážející výrobci zařazení do vzorku, se Komise rozhodla v šetření tohoto údajného subvenčního režimu nepokračovat.

3.10.   Závěr ohledně subvencování

(583)

Na základě dostupných informací vypočítala Komise výši napadnutelných subvencí pro společnosti zařazené do vzorku v souladu s ustanoveními základního nařízení tak, že zkoumala každou subvenci nebo program subvencí a sečtením těchto výsledků vypočítala celkovou výši subvencování pro každého vyvážejícího výrobce za období šetření. Při výpočtu celkového subvencování Komise nejprve vypočetla procento subvencování, což je procentní podíl výše subvence na celkovém obratu společnosti. Tento procentní podíl byl poté použit k výpočtu subvence, jež připadá na vývoz dotčeného výrobku do Unie v období šetření. Poté byla vypočítána výše subvence na tunu dotčeného výrobku vyvezeného do Unie během období šetření a rozpětí byla vypočítána jako procento hodnoty nákladů, pojištění a přepravného („CIF“) téhož vývozu za tunu.

(584)

Po poskytnutí konečných informací skupina Daching tvrdila, že jako jmenovatel pro výpočet výše subvence by měl být použit konsolidovaný obrat vyvážejícího výrobce Xiamen Xiashun a jeho společnosti ve spojení Daching Enterprises Ltd. Komise uvedla, že společnost Daching Enterprises Ltd působila jako vývozce ve spojení pro skupinu a že veškerý vývozní obrat společnosti Daching Enterprises Ltd pocházel od společnosti Xiamen Xiashun. Komise tedy měla za to, že všechny subvence zjištěné u společnosti Daching Enterprises Ltd. se týkaly zboží vyváženého vyvážejícím výrobcem. Výše subvence byla proto vypočtena jako procento vývozního obratu společnosti Xiamen Xiashun. Tvrzení této strany bylo tedy zamítnuto.

(585)

Po poskytnutí konečných informací skupina Wanshun tvrdila, že celkový obrat společnosti vyvážejícího výrobce Jiangsu Zhongji, který Komise použila, byl chybný, protože do něj nebyla nezahrnuta přirážka, kterou si účtovala společnost Jiangsu Zhongji Lamination Materials Co., (HK) Ltd., která výrobek společnosti Jiangsu Zhongji Lamination Materials Co., Ltd. dále prodávala na zahraničních trhy. Vyrovnávací cla se totiž vybírají na základě hodnoty vývozu CIF (která zahrnuje přirážku společnosti Zhongji HK).

(586)

Komise s tímto tvrzením nesouhlasila. Pokud jde o subvence související s vývozem, Komise skutečně použila vývozní obrat obchodníka ve spojení. V případě subvencí nesouvisejících s vývozem však Komise v souladu se svou ustálenou praxí používá celkový obrat vyvážejícího výrobce. Komise se snaží stanovit výši výhody na úrovni vyvážejícího výrobce. Příslušným referenčním bodem pro stanovení výhody subvencování na úrovni vyvážejícího výrobce je tedy obrat vyvážejícího výrobce. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(587)

Skupina Wanshun dále tvrdila, že Komise automaticky a bez další analýzy přidala výši subvence každé společnosti skupiny, a to:

a)

úvěry a úvěrové linky, které byly poskytnuty společnosti Jiangsu Zhongji Lamination Materials Co., (HK) Ltd., protože obě strany těchto transakcí mají sídlo mimo Čínu, přičemž zúčastněnou finanční institucí je singapurská, nikoli čínská, banka a

b)

subvence poskytnuté společnosti Shantou Wanshun, přičemž tato společnost nevykonávala žádnou činnost týkající se výrobku, který je předmětem šetření. V souladu se zprávou odvolacího orgánu WTO (112) existuje požadavek provést v případech, kdy je subvence poskytnuta společnosti, která není předcházejícím výrobcem vstupů a neposkytuje nic, co by se týkalo dotčeného výrobku, důkladnou analýzu. Taková důkladná analýza v poskytnutí konečných informací uvedena nebyla. Existují různé údajné subvence, které z jejich podstaty nelze přenést. To se týká zejména pozemků společnosti Shantou Wanshun používaných k výrobě jiných výrobků a grantů, které společnost Shantou Wanshun obdržela na jiné výrobky. Pokud jde o první bod, Komise konstatovala, že bez ohledu na status Hongkongu v tomto šetření se skutečné centrum činností a kontroly společnosti Jiangsu Zhongji Hong Kong v podstatě nachází v pevninské Číně. 99 % činností tohoto obchodníka ve skutečnosti souviselo s dalším prodejem zboží vyrobeného vyvážejícím výrobcem v Číně. Kromě toho společnost ve svých účtech nebo v odpovědi na dotazník Komise neuvedla žádné zaměstnance, kteří se nacházejí v Hongkongu, a získané subvence, které poskytovaly výhodu dotčenému výrobku, poskytly čínské subjekty. Například pojištění vývozních úvěrů týkající se zboží vyváženého společností Jiangsu Zhongji Hong Kong bylo uzavřeno u společnosti Sinosure mateřskou společností v Číně. Kromě toho, jak potvrdil Odvolací orgán ve věci United States - Anti-Dumping and Countervailing Measures on Large Residential Washers from Korea, mohou být pro výpočet výše valorického subvencování relevantní subvence poskytované příjemci v jiných zemích, než je člen poskytující subvenci. (113)

(588)

Dotčené financování bylo skutečně poskytnuto prostřednictvím singapurské banky (OCBC), která má sídlo v Singapuru. Ve smlouvách o úvěru však bylo rovněž stanoveno, že úvěr je zajištěn akreditivem vydaným státem vlastněnou bankou Ningbo (se sídlem v pevninské Číně) a že „před tím, než banka vyplatí příslušnou zálohu, kterou jste navrhli k čerpání, musí obdržet příslušný standby akreditiv“. Kromě toho je ve smlouvě výslovně stanoveno sdílení informací týkající se dlužníka, účtů dlužníka u banky OCBC, jeho bonity a finanční situace i nástrojů poskytnutých tomuto subjektu s bankou Ningbo. Úvěr byl tudíž poskytnut díky intervenci čínské banky, která podléhá stejnému normativnímu rámci jako kterákoli jiná banka v ČLR. Tvrzení bylo proto zamítnuto.

(589)

Pokud jde o druhý bod, Komise zjistila, že společnost Shantou Wanshun sjednávala financování jménem svých dceřiných společností. Například při přezkumu úvěrů a dluhopisů Komise zjistila, že v účelu financování byly uvedeny rovněž finanční potřeby dceřiných společností. Společnost Shantou Wanshun navíc působila jako ručitel různých úvěrů sjednaných společnostmi ve skupině, které jsou ve spojení, a dokonce sama poskytovala mezipodnikové úvěry. Tyto transakce i různé mezipodnikové toky ukazují, že mezi subvencemi, které získala společnost Shantou Wanshun, a výrobou a vývozem dotčeného výrobku existuje zjevná souvislost. Skutečnost, že některé subvence, které společnost Shantou Wanshun obdržela, se týkají pozemků nebo grantů, je v tomto ohledu nepodstatná. Podstatná je naopak skutečnost, že výhody plynoucí z těchto subvencí mohly snadno proudit do společností ve skupině, které jsou ve spojení, protože peníze jsou zastupitelné. Za těchto okolností a vzhledem k těsné blízkosti mezi těmito subjekty ve skupině příslušná judikatura WTO potvrzuje, že mezi subjekty ve spojení lze předpokládat průchozí financování, což je zjevně tento případ. Tvrzení této strany bylo tedy zamítnuto.

(590)

Po poskytnutí konečných informací skupina Nanshan tvrdila, že Komise:

a)

chybovala při stanovení alokačního klíče pro společnost Shandong Nanshan Aluminium Co., Ltd. (dále jen „společnost A“), když vyloučila obrat ostatních divizí společnosti;

b)

nesprávně provedla důkladnou analýzu společnosti Nanshan Group Co. Ltd, když vydělila výši subvence společnosti Nanshan Group Co. Ltd. jejím konsolidovaným obratem a pak toto subvenční rozpětí přidělila vyvážejícímu výrobci. Společnost Nanshan Group Co. Ltd. totiž dotčený výrobek nevyrábí a Komise neprokázala, že skupina převedla výši subvence na vyvážejícího výrobce, protože mezi mateřskou a dceřinou společností neprobíhaly v období šetření žádné finanční ani jiné transakce. Komise by měla přinejmenším, podobně, jako tomu bylo v předchozích případech, subvenci přidělit na základě příslušných procentních podílů akcií mezi společnostmi, tj. na základě procentního podílu vlastního kapitálu, který drží ve společnosti A, a poté tuto část přidělit vyvážejícímu výrobci.

(591)

Pokud jde o první bod, Komise uvedla, že v průběhu šetření společnost předložila obrat společnosti A a prodejní toky společnostem ve spojení podle divizí místo na úrovni celé společnosti. Komise měla za to, že divize A1 až A4 představují všechny relevantní údaje společnosti A. Nyní se však zdá, že společnost v průběhu šetření nepředložila všechny relevantní informace. Komise totiž nemůže zohlednit obrat chybějících divizí vyrábějících jiné výrobky, protože společnost neposkytla příslušné informace o prodeji stranám ve spojení pocházejícím z těchto chybějících divizí, natož aby je mohla ověřit, přestože se jedná o klíčový prvek pro stanovení alokačního klíče. Proto vzhledem k tomu, že společnost neposkytla všechny relevantní informace, musela Komise výpočet ponechat tak, jak je.

(592)

Pokud jde o druhý bod, Komise nesouhlasila s tvrzením, že mezi mateřskou společností a jejími dceřinými společnostmi neprobíhaly žádné finanční transakce ani transakce jiného typu. Během šetření totiž Komise zjistila, že společnost Nanshan Group Co. Ltd. původně získala téměř všechna vlastnická práva k pozemkům, které využívají společnosti ve spojení, a tyto pozemky pak rozdělila mezi své dceřiné společnosti prostřednictvím převodů mezi společnostmi. Kromě toho společnost Nanshan Group Co. Ltd. rovněž sjednávala financování jménem svých dceřiných společností. Například při přezkumu úvěrů a dluhopisů Komise zjistila, že v účelu financování byly uvedeny rovněž finanční potřeby dceřiných společností. Společnost Nanshan Group Co. Ltd. navíc působila jako ručitel různých úvěrů sjednaných společnostmi ve skupině, které jsou ve spojení. A konečně značná část financování skupiny probíhala prostřednictvím vnitropodnikové banky Nanshan Finance. Tento subjekt je financován především prostřednictvím vkladů společností ve skupině, z nichž významnou část tvoří společnost Nanshan Group Co. Ltd. Prostřednictvím tohoto vnitropodnikového prostředku tak může být externí financování přeneseno na její dceřiné společnosti. Vzhledem k tomu, že subvence společnosti Nanshan Group Co. Ltd. přinášely výhodu všem společnostem ve skupině, které jsou ve spojení, měla Komise za to, že výpočet subvencí jako podílu z konsolidovaného obratu je nejvhodnější postup. Na rozdíl od toho, co tvrdí společnost, je tato metodika totožná i s metodikou použitou v případě textilií ze skleněných vláken, kdy byly subvence obdržené nejvyšší mateřskou společností ve skupině CNBM, která byla na stejné úrovni organizační struktury skupiny jako společnost Nanshan Group Co. Ltd., rovněž vyděleny konsolidovaným obratem a poté přiděleny vyvážejícímu výrobci. Tato tvrzení byla proto zamítnuta.

(593)

V souladu s čl. 15 odst. 3 základního nařízení byla celková výše subvence pro spolupracující společnosti nezařazené do vzorku vypočtena na základě celkového váženého průměru napadnutelných subvencí zjištěných pro spolupracující vyvážející výrobce zařazené do vzorku, s výjimkou zanedbatelných výší a rovněž výše subvencí zjištěných u položek, na něž se vztahují ustanovení čl. 28 odst. 1 základního nařízení. Komise však při určování uvedených částek neopominula zohlednit závěry částečně založené na dostupných údajích. Komise se totiž domnívá, že dostupné údaje, které byly v uvedených případech použity, neovlivnily podstatným způsobem informace nezbytné ke spravedlivému určení výše subvencování, takže vývozci, kteří nebyli požádáni o spolupráci při šetření, nebudou použitím tohoto přístupu poškozeni (114).

(594)

Vzhledem k vysoké míře spolupráce čínských vyvážejících výrobců a reprezentativnosti vzorku, i pokud jde o způsobilost pro získání subvence, stanovila Komise výši pro „všechny ostatní společnosti“ na úrovni nejvyšší výše stanovené pro společnosti zařazené do vzorku.

Název společnosti

Výše subvence

Skupina Nanshan

18,2  %

Skupina Wanshun

8,6  %

Skupina Daching

10,1  %

Ostatní spolupracující společnosti

12,3  %

Všechny ostatní společnosti

18,2  %

4.   ÚJMA

4.1.   Definice výrobního odvětví Unie a výroby v Unii

(595)

Jak je uvedeno v 86. bodě odůvodnění, přechodné období pro vystoupení Spojeného království z EU skončilo dne 31. prosince 2020 a Spojené království přestalo od 1. ledna 2021 podléhat právu Unie. Komise proto vyzvala zúčastněné strany, aby poskytly aktualizované informace na úrovni EU-27. Níže uvedené ukazatele i rozpětí cenového podbízení a prodeje pod cenou byly následně vypočteny výhradně na základě údajů pro EU-27.

(596)

Obdobný výrobek v Unii vyrábělo během období šetření jedenáct výrobců. Tito výrobci představují „výrobní odvětví Unie“ ve smyslu čl. 9 odst. 1 základního nařízení.

(597)

Celková výroba v Unii během období šetření byla stanovena přibližně na 209 000 tun. Tento číselný údaj Komise stanovila na základě veškerých dostupných informací týkajících se výrobního odvětví Unie, například údajů poskytnutých výrobci v Unii zařazenými do vzorku i výrobci v Unii nezařazenými do vzorku. Tyto údaje byly podrobeny křížové kontrole z hlediska spolehlivosti a úplnosti a porovnány s údaji uvedenými v podnětu. Jak je uvedeno v 37. bodě odůvodnění, tři výrobci v Unii zařazení do vzorku představovali více než 50 % celkové výroby obdobného výrobku v Unii.

4.2.   Určení příslušného trhu Unie

(598)

Aby zjistila, zda výrobní odvětví Unie utrpělo újmu, a za účelem stanovení spotřeby a různých ekonomických ukazatelů týkajících se situace výrobního odvětví Unie Komise zkoumala, zda a do jaké míry musí být v analýze vzato v úvahu následné využití obdobného výrobku vyráběného výrobním odvětvím Unie.

(599)

Aby Komise získala co nejúplnější představu o výrobním odvětví Unie, shromáždila údaje o celé činnosti týkající se KHF a určila, zda je výroba určena pro vlastní spotřebu, nebo pro volný trh.

(600)

Komise zjistila, že část celkové výroby výrobců v Unii byla určena pro závislý trh, jak je uvedeno v tabulce č. 1. Závislý trh se v posuzovaném období zvýšil, ale v období šetření zůstal na poměrně nízké úrovni, která činila přibližně 15 % spotřeby. Nicméně Komise nemá žádné přesvědčivé důkazy o tom, zda si mohou společnosti, které používají KHF pro navazující výrobu, volně vybrat dodavatele, nebo nikoli, protože údaje o závislém prodeji a výrobě pro vlastní spotřebu vycházejí z údajů získaných od společností, které nejsou zařazeny do vzorku. Komise měla za to, že mezi nimi může existovat hospodářská soutěž, a proto se všechny podíly na trhu vypočítávají na základě celkové spotřeby v EU. V této fázi se jedná o nejkonzervativnější přístup, který v žádném případě nemění zjištění o újmě.

(601)

Komise přezkoumala určité hospodářské ukazatele týkající se výrobního odvětví Unie výhradně na základě údajů týkajících se volného trhu. Těmito ukazateli jsou: objem prodeje a prodejní ceny na trhu Unie, růst, objem vývozu a ceny, ziskovost, návratnost investic a peněžní tok. Pokud to bylo možné a odůvodněné, Komise tyto zjištěné údaje porovnala s údaji pro závislý trh, aby získala kompletní představu o situaci ve výrobním odvětví Unie.

(602)

Další hospodářské ukazatele však bylo možné smysluplně posoudit pouze se zřetelem na veškerou činnost, včetně využití pro vlastní spotřebu výrobního odvětví Unie. Jedná se o: výrobu, výrobní kapacitu, využití kapacity, investice, zásoby, zaměstnanost, produktivitu, mzdy a schopnost získat kapitál. Tyto ukazatele závisejí na veškeré činnosti bez ohledu na to, zda je výroba určena pro vlastní spotřebu nebo prodávána na volném trhu.

4.3.   Spotřeba v Unii

(603)

Komise stanovila spotřebu Unie na základě údajů poskytnutých výrobci v Unii zařazenými do vzorku a výrobci v Unii nezařazenými do vzorku a údajů o dovozu na základě údajů Eurostatu.

(604)

Spotřeba v Unii se v průběhu posuzovaného období vyvíjela takto:

Tabulka 1

Spotřeba v Unii (v tunách)

 

2017

2018

2019

Období šetření

Celková spotřeba v Unii

201 281

201 696

191 084

189 149

Index

100

100

95

94

Závislý trh

27 209

27 340

28 727

29 128

Index

100

100

106

107

Volný trh

174 073

174 356

162 358

160 021

Index

100

100

93

92

Zdroj:

výrobci v Unii zařazení do vzorku a výrobci v Unii nezařazení do vzorku a Eurostat

(605)

Během posuzovaného období se spotřeba nejprve mírně zvýšila o méně než 1 % v roce 2018, poté klesla o 5 % v roce 2019 a pak o další procento během období šetření. V důsledku toho se spotřeba během posuzovaného období snížila o 6 %. Toto snížení je alespoň částečně způsobeno obecnými pokyny, které EU vydala v roce 2019 pro oběhové hospodářství, včetně cílů týkajících se recyklovatelnosti základních materiálů, jakými jsou hliník, ocel, sklo atd. Lamináty, do kterých se používají lehké fólie v kombinaci s jinými základními materiály, jako jsou plastové fólie, papír atd., jsou přísně kontrolovány, protože pomocí stávajících technologií je lze recyklovat jen obtížně. To mělo negativní vliv na poptávku po lehké hliníkové fólii.

(606)

Zdá se, že pandemie COVID-19 spotřebu neovlivnila. Podle informací poskytnutých výrobci v Unii vytváření velkých zásob potravin na začátku pandemie ve skutečnosti zpočátku spotřebu zvýšilo, avšak tyto výrobky byly v následujících měsících spotřebovávány, čímž se prodej potravinářských obalů zase mírně snížil.

4.4.   Dovoz z dotčené země

4.4.1.   Objem dovozu z dotčené země a jeho podíl na trhu

(607)

Objem dovozu stanovila Komise na základě dvou kódů TARIC (115) získaných z databáze Eurostat. Podíl dovozu na trhu byl zjištěn na základě objemu dovozu z dotčené země ve srovnání s objemem celkové spotřeby v Unii, jak je uvedeno v tabulce č. 2.

(608)

Dovoz z dotčených zemí se za posuzované období vyvíjel takto:

Tabulka 2

Objem dovozu a jeho podíl na trhu

 

2017

2018

2019

Období šetření

Objem dovozu z dotčené země (v tunách)

36 660

42 343

46 595

44 276

Index

100

115

127

121

Podíl na trhu

18  %

21  %

24  %

23  %

Index

100

115

134

129

Zdroj:

Eurostat

(609)

Objem dovozu z ČLR se během posuzovaného období zvýšil o 21 %, přičemž jeho podíl na trhu se zvýšil o 5 procentních bodů a v období šetření dosáhl 23 %. Před pandemií, tj. v roce 2019, dosáhl podíl čínského dovozu na trhu dokonce 24 %.

4.4.2.   Ceny dovozu z dotčené země a cenové podbízení

(610)

Ceny dovozu stanovila Komise na základě údajů Eurostatu pomocí kódů TARIC uvedených v 607. bodě odůvodnění.

(611)

Vážená průměrná cena dovozu z dotčených zemí se v posuzovaném období vyvíjela takto:

Tabulka 3

Ceny dovozu (v EUR za tunu)

 

2017

2018

2019

Období šetření

Dovozní cena

2 869

2 893

2 801

2 782

Index

100

101

98

97

Zdroj:

Eurostat

(612)

Průměrné ceny dovozu z Číny klesly během posuzovaného období o 3 % z 2 869 EUR za tunu na 2 782 EUR za tunu. Tyto ceny byly během posuzovaného období výrazně nižší než prodejní ceny výrobců v Unii zařazených do vzorku a výrobní náklady v průběhu posuzovaného odvětví, jak je uvedeno v tabulce č. 7.

(613)

Cenové podbízení v období šetření Komise stanovila srovnáním:

vážených průměrných prodejních cen jednotlivých typů výrobku u výrobců v Unii, kteří byli zařazeni do vzorku, účtovaných odběratelům na trhu Unie, kteří nejsou ve spojení, upravených na úroveň ceny ze závodu a dále

odpovídajících vážených průměrných cen podle typu výrobku z dovozu spolupracujících čínských výrobců, které byly účtovány prvnímu nezávislému odběrateli na trhu Unie, stanovených na základě cen CIF (zahrnujících náklady, pojištění a přepravu zboží), s příslušnou úpravou o náklady na celní odbavení a náklady po dovozu.

(614)

Cenové srovnání bylo provedeno podle jednotlivých typů transakcí na stejné obchodní úrovni, v případě potřeby s náležitou úpravou a po odečtení rabatů a slev. Výsledek srovnání byl vyjádřen jako procentní podíl teoretického obratu výrobců v Unii zařazených do vzorku v období šetření. Ukázal, že rozpětí cenového podbízení u dovozu z dotčené země na trh Unie se pohybovalo od 3,9 % do 14,2 %. Zjištěné vážené průměrné cenové podbízení činilo 10,8 %.

4.5.   Hospodářská situace výrobního odvětví Unie

4.5.1.   Obecné poznámky

(615)

V souladu s čl. 8 odst. 3 základního nařízení zahrnovalo posouzení dopadu subvencovaného dovozu na výrobní odvětví Unie posouzení všech hospodářských ukazatelů, které ovlivňovaly stav výrobního odvětví Unie v posuzovaném období.

(616)

Jak je uvedeno v 37. bodě odůvodnění, za účelem zjištění možné újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie byl proveden výběr vzorku.

(617)

Pro účely stanovení újmy rozlišovala Komise mezi makroekonomickými a mikroekonomickými ukazateli újmy. Makroekonomické ukazatele Komise posoudila na základě údajů poskytnutých výrobci zařazenými do vzorku a výrobci nezařazenými do vzorku a tyto údaje porovnala s údaji v podnětu. Mikroekonomické ukazatele Komise posoudila na základě údajů poskytnutých výrobci v Unii, kteří byli zařazeni do vzorku. Obě sady údajů byly shledány jako reprezentativní pro hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie.

(618)

Makroekonomické ukazatele jsou tyto: výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, objem prodeje, podíl na trhu, růst, zaměstnanost, produktivita, velikost subvenčního rozpětí a překonání účinků dřívějšího subvencování.

(619)

Mikroekonomické ukazatele jsou tyto: průměrné jednotkové ceny, jednotkové náklady, náklady práce, zásoby, ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost opatřit si kapitál.

4.5.2.   Makroekonomické ukazatele

4.5.2.1.   Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

(620)

Celková výroba v Unii, výrobní kapacita a využití kapacity se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 4

Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

 

2017

2018

2019

Období šetření

Objem výroby (v tunách)

240 005

240 349

212 713

208 976

Index

100

100

89

87

Výrobní kapacita (v tunách)

296 161

283 091

281 091

278 319

Index

100

96

95

94

Využití kapacity

81  %

85  %

76  %

75  %

Index

100

105

93

93

Zdroj:

výrobci v Unii zařazení do vzorku a výrobci v Unii nezařazení do vzorku

(621)

Objem výroby byl v letech 2017 a 2018 téměř beze změny a poté v roce 2019 a dále v období šetření klesl. Celkový objem výroby se v posuzovaném období snížil o 13 %. Vzhledem k situaci na volném trhu a klesajícím prodejům (viz tabulka 5) výrobci v Unii zvýšili závislý prodej (viz tabulka 5) a také prodej na vývoz (viz tabulka 12) za účelem zachování výroby a rozpuštění fixních nákladů. Navzdory tomuto úsilí objem výroby stále klesal.

(622)

Výrobní kapacita se během posuzovaného období snížila o 6 %. To byla umírněná reakce s cílem omezit újmu vzhledem ke klesajícím prodejům na volném trhu, který v posuzovaném období stáhl výrobu. Vzhledem k tomu, že výroba poklesla výrazněji než výrobní kapacita, využití kapacity v posuzovaném období kleslo o 7 % a v období šetření dosáhlo 75 %.

c)   Objem prodeje a podíl na trhu

(623)

Objem prodeje a podíl výrobního odvětví Unie na trhu se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 5

Objem prodeje a podíl na trhu

 

2017

2018

2019

Období šetření

Celkový objem prodeje na trhu Unie (v tunách)

148 840

144 726

130 060

132 227

Index

100

97

87

89

Podíl na trhu

74  %

72  %

68  %

70  %

Index

100

97

92

95

Prodej na závislých trzích (v tunách)

22 378

22 392

23 972

25 106

Index

100

100

107

112

Tržní podíl prodeje na závislém trhu

11  %

11  %

13  %

13  %

Index

100

100

113

119

Prodej na volném trhu (v tunách)

126 462

122 334

106 087

107 120

Index

100

97

84

85

Tržní podíl prodeje na volném trhu

63  %

61  %

56  %

57  %

Index

100

97

88

90

Zdroj:

výrobci v Unii zařazení do vzorku a výrobci v Unii nezařazení do vzorku

(624)

Celkový objem prodeje v EU vykazoval v posuzovaném období klesající tendenci a dosáhl hodnoty –11 %. Mezi lety 2018 a 2019 byl pokles nejvýraznější (–10 %), po něm následoval mírný nárůst o 2 %, který se časově shodoval s narušením globálního dodavatelského řetězce v důsledku vypuknutí pandemie COVID-19 v ČLR.

(625)

Jak je uvedeno ve 600. bodě odůvodnění, pro závislý trh byla určena část celkové výroby výrobců v Unii. Tato část odpovídala 15 % spotřeby v Unii během období šetření a během posuzovaného období vzrostla o 12 %. K tomuto růstu došlo zejména v letech 2018 až 2019 a poté v období šetření.

(626)

Celkový prodej výrobního odvětví Unie na volném trhu se v posuzovaném období snížil o 15 %. V důsledku toho klesl podíl prodeje výrobního odvětví Unie na volném trhu z 63 % v roce 2017 na 57 % v období šetření. Po poklesu o 5 procentních bodů v období 2018–2019 se zvýšil o 1 procentní bod.

4.5.2.2.   Růst

(627)

V kontextu klesající spotřeby výrobní odvětví Unie přišlo nejen o objem prodeje v EU, nýbrž také o podíl na volném trhu, jak je uvedeno v 623. bodě odůvodnění.

4.5.2.3.   Zaměstnanost a produktivita

(628)

Zaměstnanost a produktivita se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 6

Zaměstnanost a produktivita

 

2017

2018

2019

Období šetření

Počet zaměstnanců

2 220

2 151

2 072

2 003

Index

100

97

93

90

Produktivita (v t/FTE)

108

112

103

104

Index

100

103

95

97

Zdroj:

výrobci v Unii zařazení do vzorku a výrobci v Unii nezařazení do vzorku

(629)

Zaměstnanost se v posuzovaném období snížila o 10 %, jelikož se výrobní odvětví Unie snažilo zajistit svou udržitelnost a přizpůsobit se poptávce na domácím trhu.

(630)

Následně se jeho produktivita nejprve zlepšila v roce 2018 ze 108 na 112 tun/FTE a pak poklesla po snížení objemu výroby. Celková produktivita se tudíž zhoršila o 3 %. Je tomu tak proto, že se v roce 2018 snížila zaměstnanost, zatímco výroba zůstala relativně stabilní. Od roku 2019 do konce období šetření však výroba klesla rychleji než zaměstnanost vzhledem k menšímu prodeji, což bylo výsledkem odpovídajícího poklesu produktivity.

4.5.2.4.   Velikost subvenčního rozpětí a překonání účinků dřívějšího subvencování

(631)

Všechna subvenční rozpětí byla významně nad úrovní de minimis. Vzhledem k objemu a cenám dovozu z dotčené země byl dopad rozsahu skutečných subvenčních rozpětí na výrobní odvětví Unie značný.

(632)

Jedná se o první antisubvenční šetření týkající se dotčeného výrobku. Proto nebyly k dispozici žádné údaje k posouzení účinků případného dřívějšího subvencování.

4.5.3.   Mikroekonomické ukazatele

4.5.3.1.   6. Ceny a činitele, které ovlivňují vývoj cen

(633)

Vážené průměrné jednotkové prodejní ceny výrobců v Unii zařazených do vzorku účtované odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 7

Prodejní ceny v Unii

 

2017

2018

2019

Období šetření

Průměrná jednotková prodejní cena na volném trhu (v EUR za tunu)

3 396

3 557

3 408

3 359

Index

100

105

100

99

Jednotkové výrobní náklady (v EUR za tunu)

3 423

3 642

3 733

3 687

Index

100

106

109

108

Zdroj:

výrobci v Unii zařazení do vzorku

(634)

Prodejní ceny na volném trhu nejprve vzrostly z 3 396 na 3 557 EUR/t v roce 2018. Následně poklesly z 3 408 v roce 2019 a pak znovu v období šetření na 3 359 EUR/t.

(635)

Jednotkové výrobní náklady výrobců zařazených do vzorku se zvýšily z 3 423 EUR/t o 6 % v roce 2018 a poté o další 3 % v roce 2019, kdy dosáhly 3 733 EUR/t. Tato hodnota zůstala během období šetření více méně stabilní. Jednomu z výrobců v Unii zařazených do vzorku vznikly náklady spojené s restrukturalizací (zejména na odstupné), což mělo dopad na výrobní náklad v období šetření. Nicméně i bez těchto nákladů by v období šetření byly jednotkové výrobní náklady výrobců v Unii zařazených do vzorku o 3 % vyšší než v roce 2017.

(636)

Celkové zvýšení jednotkových výrobních nákladů v posuzovaném období bylo způsobeno především poklesem objemu výroby o 13 % (u výrobců v Unii zařazených do vzorku o 15 %). S výjimkou mimořádných nákladů na restrukturalizaci je to patrné zejména v roce 2019, kdy byly tyto náklady malé, ale pokles výroby u výrobců v Unii zařazených do vzorku byl velmi významný (-19 %). Poté se všichni výrobci v Unii zařazení do vzorku začali přizpůsobovat, což mělo za následek, že se objem prodeje a výroby v období šetření mírně zlepšil také díky nižšímu dovozu z ČLR v důsledku propuknutí pandemie. Toto odstranění a rozpuštění některých fixních nákladů vedlo ke snížení jednotkových výrobních nákladů v období šetření (pokud se nezohlední náklady na restrukturalizaci).

4.5.3.2.   7. Náklady práce

(637)

Průměrné náklady práce u výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 8

Průměrné náklady práce na zaměstnance

 

2017

2018

2019

Období šetření

Průměrné náklady práce na zaměstnance (v EUR)

75 686

80 542

74 897

94 489

Index

100

106

99

125

Zdroj:

Výrobci v Unii zařazení do vzorku

(638)

Průměrné náklady práce na zaměstnance se v roce 2018 zvýšily o 6 % a pak se v roce 2019 o 7 % snížily. Pak vzrostly o 26 % během období šetření, což odpovídá vzniku faktoru nákladů na restrukturalizaci. Pokud by se tyto mimořádné náklady nebraly v úvahu, činil by tento údaj v období šetření [77 000 – 81 000], což je nárůst o [2–7] % oproti roku 2017.

4.5.3.3.   Zásoby

(639)

Stav zásob výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 9

Zásoby

 

2017

2018

2019

Období šetření

Konečný stav zásob (v tunách)

8 745

8 598

6 664

7 491

Index

100

98

76

86

Konečný stav zásob vyjádřený jako procento výroby

7,9  %

7,9  %

7,3  %

8,2  %

Index

100

99

92

103

Zdroj:

výrobci v Unii zařazení do vzorku

(640)

Konečný stav zásob zůstal v celém posuzovaném období na přiměřené úrovni. Jelikož odvětví KHF obvykle funguje na základě výroby na objednávku, má tento ukazatel v celkové analýze újmy menší význam.

(641)

Procentní podíl konečných zásob vyjádřený jako podíl výroby vykazuje mírný pokles v roce 2019 a mírný nárůst v období šetření. Nejedná se však o mimořádné změny stavu zásob.

4.5.3.4.   Ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost opatřit si kapitál

(642)

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic se u výrobců v Unii zařazených do vzorku v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 10

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic

 

2017

2018

2019

Období šetření

Ziskovost prodeje v Unii odběratelům, kteří nejsou ve spojení (v % obratu z prodeje)

–1,9  %

–1,0  %

–8,1  %

–9,6  %

Peněžní tok (v EUR)

1 714 095

12 673 563

2 805 796

–11 241 877

Index

100

739

164

- 656

Investice (v EUR)

21 447 204

19 751 766

19 457 392

16 592 531

Index

100

92

91

77

Návratnost investic

–2  %

–5  %

–19  %

–24  %

Index

– 100

– 210

– 769

– 997

Zdroj:

výrobci v Unii zařazení do vzorku

(643)

Komise stanovila ziskovost výrobců v Unii zařazených do vzorku tak, že čistý zisk z prodeje obdobného výrobku odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, před zdaněním vyjádřila jako procentní podíl z obratu tohoto prodeje.

(644)

Prodej výrobního odvětví Unie odběratelům, kteří nejsou ve spojení, byl v roce 2017 ztrátový, v roce 2018 o něco méně ztrátový, v roce 2019 výrazně ztrátový a v období šetření dokonce ještě více ztrátový (–9,6 %). Je třeba poznamenat, že jeden z výrobců v Unii zařazených do vzorku zahájil během období šetření restrukturalizaci. Náklady na tuto restrukturalizaci, včetně plateb odstupného, negativně ovlivnily druhou část období šetření. I bez těchto mimořádných výdajů by však výrobci zařazení do vzorku v období šetření přesto utrpěli ztrátu ve výši –5,6 %.

(645)

Je zřejmé, že výrobní odvětví Unie bylo poškozeno již v roce 2017. To není překvapivé vzhledem k podílu čínského dovozu na trhu (18 % v roce 2017), a to za ceny nejen nižší, než jsou ceny výrobního odvětví Unie, ale také nižší, než jsou jeho výrobní náklady. Náklady výrobců v Unii vzrostly více než jejich ceny, což vedlo k snížení ziskovosti výrobního odvětví Unie. Výrobní odvětví Unie nebylo schopno zvýšit ceny stejným tempem, jakým rostly náklady, a kvůli tlaku na snižování způsobenému dovozem z ČLR (jak z hlediska objemu, tak z hlediska nízkých cen). Během celého posuzovaného období byly čínské ceny skutečně trvale nízké a podstatně nižší než ceny výrobního odvětví Unie (viz tabulky č. 3 a č. 7), což omezovalo růst cen. To vedlo ke stlačení cen a snížení ziskovosti, což pokračovalo po celé období šetření. Potom přirozeně následoval mírný nárůst o 1 % v roce 2018, čínské ceny poklesly o 3 % v roce 2019 a pak o 0,7 % v období šetření. Stále však zůstávaly významně pod úrovní cen ve výrobním odvětví Unie. To dokládají i významná rozpětí cenového podbízení uvedená v 614. bodě odůvodnění.

(646)

Čistý peněžní tok představuje schopnost výrobců v Unii financovat svou činnost z vlastních zdrojů. Trend čistého peněžního toku se v posuzovaném období vyvíjel negativně v souladu s vývojem ziskovosti.

(647)

Investice během posuzovaného období klesly o 23 %. Ambiciózní investiční plány byly kvůli nedostatečné ziskovosti zastaveny. Místo nich byly realizovány méně ambiciózní plány.

(648)

Návratnost investic je zisk vyjádřený v procentech ve vztahu k čisté účetní hodnotě investic. V posuzovaném období se vyvíjela negativně, a to z –2 % v roce 2017 na –24 % v období šetření. Tento vývoj sleduje klesající ziskovost výrobního odvětví Unie.

(649)

Jak vyplývá z ukazatelů v 642. bodě odůvodnění, pro výrobce v Unii zařazené do vzorku je stále obtížnější získávat kapitál na investice. Jelikož návratnost investic klesla tak rychle, je schopnost výrobců zařazených do vzorku opatřit si v budoucnu kapitál ještě více ohrožena.

4.6.   Závěr ohledně újmy

(650)

Během posuzovaného období významně vzrostl dovoz KHF z ČLR, který byl významný již v roce 2017, jak v absolutním (+21 %), tak i v relativním vyjádření (+5 procentních bodů podílu na trhu), zatímco spotřeba v EU klesla o 6 %. V období šetření byly dovozní ceny vyvážejících výrobců zařazených do vzorku nižší než ceny v Unii v průměru o 10,8 %. Bez ohledu na konkrétní cenové podbízení zjištěné u vyvážejících výrobců zařazených do vzorku Komise rovněž zjistila, že čínské ceny byly během celého posuzovaného období trvale nízké a podstatně nižší než ceny výrobního odvětví Unie (viz tabulky č. 3 a č. 7). Výrobní odvětví Unie nebylo schopno zvýšit ceny ve stejném rozsahu, v jakém rostly náklady, a to kvůli tlaku na snižování způsobenému dovozem z ČLR (jak z hlediska objemu, tak z hlediska nízkých cen).

(651)

Výrobní odvětví Unie vykazovalo známky újmy již na začátku posuzovaného období. To není překvapivé vzhledem k podílu čínského dovozu na trhu ve výši 18 % v roce 2017 a vzhledem k tomu, že jeho cena je výrazně nižší než cena výrobního odvětví Unie (viz tabulky 3 a 7).

(652)

Všechny makroekonomické ukazatele, jako je výroba, kapacita, využití kapacity, objem prodeje na trhu EU, podíl na trhu, zaměstnanost a produktivita, vykazovaly v posuzovaném období negativní trend. Podobně téměř všechny mikroekonomické ukazatele, jako jsou prodejní ceny na volném trhu EU, výrobní náklady, náklady práce, ziskovost, konečný stav zásob, peněžní tok, investice a návratnost investic vykazovaly v posuzovaném období negativní trend. Stejné ukazatele újmy se vyvíjely negativně rovněž při pohledu na období 2017–2019, tj. před začátkem pandemie COVID-19. U mnoha ukazatelů byla situace v období šetření lepší než v roce 2019. Důvodem je především nižší úroveň dovozu z ČLR, kterou způsobilo vypuknutí pandemie na konci roku 2019 a na začátku roku 2020. Z toho je ještě více patrný dopad těchto dovozů na celkovou situaci výrobního odvětví Unie.

(653)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že výrobní odvětví Unie utrpělo podstatnou újmu ve smyslu čl. 8 odst. 4 základního nařízení.

5.   PŘÍČINNÁ SOUVISLOST

(654)

V souladu s čl. 8 odst. 5 základního nařízení Komise zkoumala, zda subvencovaný dovoz z dotčené země způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu. V souladu s čl. 8 odst. 6 základního nařízení Komise rovněž zkoumala, zda výrobní odvětví Unie mohlo souběžně utrpět také újmu způsobenou jinými známými činiteli a ujistila se, že žádná možná újma způsobená jinými činiteli, než je dovoz subvencovaných výrobků z dotčené země, nebyla tomuto dovozu připisována. Byly zjištěny tyto potenciální činitele: spotřeba; pandemie COVID-19; údajný nedostatek investic; restrukturalizace výrobního odvětví Unie; vysoké výrobní náklady v Unii; dovoz ze třetích zemí; vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie.

5.1.   Účinek dovozu subvencovaných výrobků

(655)

Zhoršení situace výrobního odvětví Unie se časově shodovalo s významným pronikáním dovozu z Číny, jehož ceny byly soustavně nižší než ceny výrobního odvětví Unie a který stlačoval ceny na trhu Unie. Jak je uvedeno v 614. bodě odůvodnění, dovozní ceny vyvážejících výrobců zařazených do vzorku byly v průměru nižší než ceny Unie o 10,8 %.

(656)

Objem dovozu z ČLR se zvýšil (jak je uvedeno v tabulce č. 2) přibližně z 36 660 tun v roce 2017 na zhruba 44 276 tun v období šetření, což představuje nárůst o 21 %. Naopak podíl na trhu vzrostl o 29 %, tj. z 18 % na 23 %. Za stejné období (jak je vidět v tabulce č. 5), prodej výrobní odvětví Unie na volném trhu klesl o 15 % a jeho podíl na volném trhu poklesl z 63 % na 57 %, tedy o 6 %.

(657)

Situace v období 2017–2019 je ještě výmluvnější, neboť čínský dovoz se zvýšil o 27 % (z 36 660 tun na 46 595 tun) a dosáhl 24 %podílu na trhu, zatímco podíl výrobního odvětví Unie na volném trhu klesl na 56 % (pokles o 12 %). Navzdory poklesu spotřeby mezi roky 2018 a 2019 čínský dovoz nadále rostl a od výrobního odvětví Unie získal podíl na trhu.

(658)

Ceny dovozu subvencovaných výrobků klesly během posuzovaného období o 3 % (jak je uvedeno v tabulce č. 3), a to z 2 869 na 2 781 EUR/t. Pro srovnání, ceny výrobního odvětví Unie se ve stejném období snížily pouze o 1 %, ze 3 396 EUR/t v roce 2017 na 3 359 EUR/t v období šetření. Ačkoliv čínské ceny vycházely z nižší cenové úrovně v roce 2017, klesly během posuzovaného období více (–88 EUR/t) než ceny výrobního odvětví Unie (–37 EUR/t). Rovněž v období 2017–2019 činil pokles čínských cen 2 %, zatímco ceny výrobního odvětví Unie vzrostly o méně než 1 % (12 EUR/t).

(659)

Tlak vyvíjený dovozem subvencovaných výrobků tak vedl k významnému stlačení cen výrobního odvětví Unie. Výrobní odvětví Unie nebylo schopno zvýšit ceny stejnou rychlostí, jakou rostly náklady, a to kvůli tlaku na snižování způsobenému dovozem z Číny (jak z hlediska objemu, tak z hlediska nízkých cen). Míra takového stlačování je jednoznačně vidět na skutečnosti, že během posuzovaného období byly čínské ceny trvale nízké a významně pod cenami výrobního odvětví Unie a výrobními náklady, což omezovalo možnost ceny zvýšit (viz 614. bod odůvodnění). To vedlo k poklesu ziskovosti výrobního odvětví Unie.

(660)

Rozdíl mezi rokem 2019 a obdobím šetření je zvlášť výmluvný, pokud jde o příčinnou souvislost mezi dovozem z ČLR a situací výrobního odvětví Unie. Když se snížil dovoz kvůli narušení výroby a vývozu v ČLR v důsledku pandemie, výroba výrobců v Unii zařazených do vzorku, prodej, jednotkové výrobní náklady a ziskovost výrobního odvětví Unie se mírně zlepšily (bez ohledu na mimořádné náklady na restrukturalizaci).

(661)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že dovoz z Číny způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu. Tato újma měla účinky jak na objem, tak na ceny.

5.2.   Vliv dalších činitelů

5.2.1.   Spotřeba

(662)

Jeden vyvážející výrobce tvrdil, že nahrazení KHF v některých segmentech jinými výrobky by mohlo být zdrojem újmy výrobnímu odvětví Unie.

(663)

Jak je uvedeno v 605. bodě odůvodnění, spotřeba v Unii v roce 2019 a v období šetření se snížila. Dovoz z ČLR se však během posuzovaného období zvýšil, zatímco spotřeba se snížila. Jestliže se poptávka snižuje, obvykle by se očekávalo, že všichni výrobci budou dotčeni stejně, nebo že se vývoz vzhledem k blízkosti mezi domácími výrobci a odběrateli ve srovnání s domácím prodejem (prodej v Unii) dokonce více sníží. V průběhu posuzovaného období se však dovoz z ČLR zvýšil o 21 % (27 % v roce 2019), zatímco prodej Unie na volném trhu se snížil o 15 % (16 % v roce 2019). Navíc mírné zlepšení některých ukazatelů uvedených v 630. bodě odůvodnění se shodovalo s průběžným poklesem spotřeby, jak je uvedeno v tabulce 2. Jediným významným rozdílem mezi těmito dvěma obdobími byla nižší míra levného dovozu z ČLR v důsledku pandemie.

(664)

Po poskytnutí konečných informací čínská vláda tvrdila, že za příčinu újmy by měl být považován pokles na trhu, jelikož trh během posuzovaného období poklesl o 6 %. Komise již pokles na trhu zohlednila a čínská vláda nepředložila žádné důkazy, které by závěr Komise v předchozím bodě odůvodnění vyvrátily. Komise proto toto tvrzení zamítla.

5.2.2.   Pandemie COVID-19

(665)

Pandemie COVID-19, která začala v první polovině roku 2020, ovlivnila situaci na trhu EU různými způsoby. Jak je uvedeno v 605. bodě odůvodnění, celková spotřeba nebyla ovlivněna, i když došlo k mírnému poklesu dovozu z ČLR.

(666)

Jak je uvedeno v 657. bodě odůvodnění, čínský dovoz subvencovaných výrobků v období 2017–2019 již meziročně trvale rostl, což až do začátku pandemie COVID-19 v první polovině roku 2020 vedlo k nárůstu o více než 27 %. Jinými slovy, podstatná újma, kterou výrobnímu odvětví Unie způsobil dovoz subvencovaných výrobků, se již v době, než se začalo brát v potaz onemocnění COVID-19, projevila, jak dokládá negativní vývoj všech makroekonomických a mikroekonomických ukazatelů v období 2017–2019. Navíc, jak je uvedeno ve 636. bodě odůvodnění, měl nižší objem dovozu z ČLR v důsledku pandemie na počátku roku 2020 pozitivní dopad na některé ukazatele újmy. To je dalším příkladem silné příčinné souvislosti mezi dovozem a situací újmy výrobního odvětví Unie.

(667)

Na základě výše uvedeného učinila Komise závěr, že pandemie COVID-19 nepřispěla k podstatné újmě, kterou utrpělo odvětví Unie.

(668)

Po poskytnutí konečných informací čínská vláda tvrdila, že Komise nedostatečně prozkoumala účinek pandemie COVID-19. Čínská vláda tvrdila, že pandemie způsobila krizi na straně poptávky, která byla viditelná i na 6 % snížení HDP Unie v roce 2020. Vlastní předpovědi Komise, pokud jde o očekávané oživení ekonomiky, ukázaly dočasný účinek pandemie.

(669)

Komise toto tvrzení zamítla s odkazem na 666. bod odůvodnění, ve kterém Komise shrnuje dopad pandemie COVID-19.

5.2.3.   Nedostatek investic

(670)

Jeden vyvážející výrobce a dva uživatelé tvrdili, že jedním z důvodů újmy je nedostatek investic výrobního odvětví Unie do jejich výrobních zařízení.

(671)

Je pravda, že, jak je uvedeno ve 647. bodě odůvodnění, některé ambiciózní investice výrobců v Unii zařazených do vzorku byly zastaveny. To však bylo výsledkem újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie, nikoli jeho příčinou. Navzdory zoufalé situaci výrobního odvětví Unie v průběhu posuzovaného období šetření prokázalo investice do mechanismů řadové kontroly kvality a další modernizace stávajícího strojního parku. Kromě toho několik společností investovalo do výzkumu a vývoje s cílem vyrábět tenčí KHF a KHF pro výrobu akumulátorů do elektromobilů. To dokládá, že výrobní odvětví Unie se v rámci svých finančních možností přizpůsobilo požadavkům trhu.

(672)

Ačkoli nelze vyloučit, že k zajištění dlouhodobé udržitelnosti výrobního odvětví Unie mohou být zapotřebí další investice do nejnovějších technologií, dospěla Komise k závěru, že stav výrobního zařízení výrobního odvětví Unie a vývoj jeho provozních nákladů neoslabují zjištěnou příčinnou souvislost mezi dovozem subvencovaných výrobků a podstatnou újmou způsobenou výrobnímu odvětví Unie.

(673)

S ohledem na výše uvedené učinila Komise závěr, že omezené investice nepřispěly k podstatné újmě, kterou utrpělo odvětví Unie.

(674)

Konsorcium dovozců požádalo o to, aby jeho připomínky učiněné v rámci samostatného antidumpingového šetření byly začleněny do tohoto antisubvenčního šetření, a rovněž se vyjádřilo k poskytnutí konečných informací v tomto řízení. Konsorcium dovozců tvrdilo, že Komise zopakovala své závěry z prozatímního nařízení, aniž by poskytla důkazy, které by mohly vyvrátit tvrzení konsorcia, že újma způsobená výrobnímu odvětví Unie byla způsobena nedostatkem investic, což vedlo k neschopnosti poskytnout tenké fólie. Konsorcium tvrdilo, že ačkoli poskytlo veškeré důkazy, které mohlo přiměřeně shromáždit, bylo by na Komisi, aby ověřila správnost těchto tvrzení a v případě potřeby tyto záležitosti dále prošetřila tím, že si od výrobců v Unii vyžádá dodatečné informace. Nedostatek investic do nových strojů a technologií vedl k tomu, že výrobní linky výrobců v Unii zastaraly, neboť drtivá většina závodů na hliníkové fólie v EU je starší než 20 let.

(675)

Na rozdíl od toho, co tvrdilo konsorcium, Komise ověřila výsledky zkoušek kvality, a to konkrétně pro KHF < 6 během křížových kontrol na dálku týkajících se výrobců v Unii zařazených do vzorku, jelikož konsorcium tvrdilo, že u tenkých fólií existují problémy s kvalitou. Ačkoli Komise uznala, že některé investice byly zastaveny, ověřila rovněž investice do stávajících strojních parků a výsledné zkoušky kvality. Komise proto zamítla tvrzení, že v návaznosti na předložené důkazy nevyvinula nezbytné úsilí k posouzení tvrzení konsorcia.

5.2.4.   Restrukturalizace výrobního odvětví Unie

(676)

Jeden uživatel poukázal na to, že důvodem újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie je odchod výrobců v Unii z trhu a jejich restrukturalizace.

(677)

Většina odchodů z trhu, které uživatel uvedl, se uskutečnila před posuzovaným obdobím. Neexistovaly žádné důvody, které by naznačovaly, že k těmto uzavřením podniků došlo za spravedlivých tržních podmínek. Pokud došlo k uzavření výrobních zařízení a podniků, jsou tato uzavření podobně jako situace týkající se investic výsledkem újmy výrobního odvětví Unie, nikoli jeho příčinou. Tato uzavření v rámci restrukturalizace a přizpůsobení se situaci újmu obvykle zmírňují, nikoli zhoršují.

(678)

Je pravda, že náklady na restrukturalizaci jednoho z výrobců v Unii zařazených do vzorku ve druhé polovině období šetření mohly mít dopad na některé ukazatele, jako jsou výrobní náklady, náklady na zaměstnanost a ziskovost. Proto Komise rovněž posoudila situaci újmy bez ohledu na tyto náklady. Dokonce i bez těchto nákladových prvků je jasné, že výrobní odvětví Unie utrpělo v posuzovaném období včetně období šetření újmu. Výše uvedená tvrzení proto byla zamítnuta.

(679)

Na základě výše uvedeného dospěla Komise k závěru, že restrukturalizace výrobního odvětví Unie nepřispěla k podstatné újmě, kterou utrpělo odvětví Unie.

(680)

Po poskytnutí konečných informací společnost Xiamen Xiashun tvrdila, že nelze nezohlednit restrukturalizaci výrobního odvětví Unie a zastavení výroby společnosti Novelis Lüdenscheid. Společnost Xiamen Xiashun tvrdila, že v poskytnutí konečných informací nebylo specifikováno, jak byly náklady na restrukturalizaci skutečně zohledněny a vysvětleny, a že Komise neposkytla podrobnější odůvodnění.

(681)

Na rozdíl od tvrzení společnosti Xiamen Xiashun Komise jasně uvedla, jak v rámci výpočtu ukazatelů újmy posoudila restrukturalizaci výrobního odvětví Unie. Jak je popsáno v bodech odůvodnění poskytnutí konečných informací, Komise v 510. bodě odůvodnění poskytnutí konečných informací vysvětlila, že restrukturalizaci nejprve považovala za součást přizpůsobení se v důsledku újmy, a v podstatě restrukturalizaci zahrnula do svého výpočtu. Dále v 511. bodě odůvodnění poskytnutí konečných informací Komise vysvětlila, že provedla paralelní výpočet, ve kterém vůbec nezohlednila náklady na restrukturalizaci jednoho z výrobců v Unii zařazených do vzorku, a posoudila, zda by to mělo nějaký dopad, jak je zopakováno v 678. bodě odůvodnění výše. Komise proto tvrzení společnosti Xiamen Xiashun zamítla, protože nejen popsala použitou metodu, ale také uvedla, že i kdyby tyto náklady měly být vyloučeny, závěr o činitelích újmy a příčinné souvislosti by se nezměnil.

5.2.5.   Vysoké mzdy, náklady na energii a nedostatek vertikální integrace

(682)

Jeden uživatel tvrdil, že důvodem nepříznivé situace výrobního odvětví Unie jsou vysoké mzdy a ceny energie.

(683)

Výrobci v Unii od snížili roku 2017 do období šetření počet zaměstnanců ve výrobě a správě, čímž podstatně snížili celkové náklady práce, aby si zachovali konkurenceschopnost s menším podílem na trhu. Jak je uvedeno v tabulce 8, průměrné náklady na zaměstnance se v období šetření zvýšily, ale to bylo především z důvodu restrukturalizaci jednoho z výrobců zařazených do vzorku. Bez ohledu na tyto mimořádné výdaje zůstaly průměrné náklady na zaměstnance v průběhu posuzovaného období relativně stabilní, zatímco výrobci v Unii zařazení do vzorku stále vykazovali ztrátu.

(684)

Pokud jde o náklady na energii, tyto náklady představují relativně malou část výrobních nákladů (přibližně 3 %) a jako takové nemají významný dopad na zvýšení výrobních nákladů uvedených v tabulce 7. Přestože náklady na energii na tunu KHF vyrobené výrobci v Unii zařazenými do vzorku se během posuzovaného období zvýšily o 12 %, jsou částečně způsobeny snížením objemu výroby a vzhledem k podílu nákladů na energii ve výrobních nákladech nemohou v žádném případě způsobovat zvýšení výrobních nákladů, jak je uvedeno v tabulce 7.

(685)

Jeden uživatel tvrdil, že zdrojem podstatné újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie je nedostatek vertikální integrace.

(686)

Komise konstatovala, že nedostatek vertikální integrace nezpůsobuje narušení příčinných souvislostí, protože tento faktor se v průběhu posuzovaného období nezměnil. Kromě toho nejsou vertikálně integrováni ani všichni čínští vyvážející výrobci. Toto tvrzení bylo proto odmítnuto.

(687)

Na základě výše uvedeného dospěla Komise k závěru, že mzdy, náklady na energii a nedostatek vertikální integrace nepřispěly k podstatné újmě, kterou utrpělo odvětví Unie.

(688)

Po poskytnutí konečných informací čínská vláda tvrdila, že Komise dostatečně nezohlednila náklady na pracovní sílu, které se od roku 2019 do konce období šetření zvýšily o 25 %.

(689)

Na rozdíl od tvrzení čínské vlády Komise analyzovala účinek vyšších nákladů na pracovní sílu a dospěla k závěru, že je třeba na něj pohlížet společně s poklesem personálu výrobců v Unii, který vedl k mimořádným nákladům. Bez ohledu na mimořádné výdaje na přizpůsobení zůstaly náklady na zaměstnance relativně stabilní, jak již bylo uvedeno výše v 683. bodě odůvodnění. Komise proto toto tvrzení zamítla.

5.2.6.   Dovoz ze třetích zemí

(690)

Objem dovozu z jiných třetích zemí se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 11

Dovoz z třetích zemí

Stát

 

2017

2018

2019

Období šetření

Celkem za všechny třetí země kromě dotčené země

Objem (v tunách)

10 950

9 680

9 675

8 625

Index

100

88

88

79

Podíl na trhu

5  %

5  %

5  %

5  %

Průměrná cena

3 192

3 386

3 474

3 575

Index

100

106

109

112

Zdroj:

Eurostat

(691)

Dovoz ze třetích zemí byl poměrně omezený. Průměrné ceny dovozu ze třetích zemí byly v průběhu posuzovaného období trvale vyšší než čínské ceny. V letech 2017 a 2018 byly jen mírně nižší než ceny Unie a v roce 2019 a v období šetření je překročily. Jejich objemy se v posuzovaném období snížily (–21 %). Vzhledem ke snížení spotřeby činil jejich podíl na trhu v posuzovaném období nadále přibližně 5 %. Jejich ceny během posuzovaného období vzrostly o 12 %.

(692)

Na tomto základě dospěla Komise k závěru, že vývoj dovozu z jiných zemí v posuzovaném období nepřispěl k podstatné újmě, která byla způsobena výrobnímu odvětví Unie.

5.2.7.   Vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie

(693)

Objem vývozu výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 12

Vývozní výkonnost výrobců v Unii zařazených do vzorku

 

2017

2018

2019

Období šetření

Objem vývozu (v tunách)

57 956

74 277

69 027

61 811

Index

100

128

119

107

Průměrná cena (v EUR/t)

3 498

3 632

3 475

3 400

Index

100

104

99

97

Zdroj:

výrobní odvětví Unie zařazené do vzorku a výrobní odvětví Unie nezařazené do vzorku

(694)

Vývoz výrobního odvětví Unie se v posuzovaném období zvýšil o 7 % z 57 356 tun v roce 2017 přibližně na 61 811 tun v období šetření.

(695)

Průměrná cena těchto vývozů nejprve vzrostla o 4 % v roce 2018 a poté postupně klesala na nižší úroveň než v roce 2017 (–3 %) v období šetření. Průměrná cena těchto vývozů zůstala trvale vyšší než cena, kterou by výrobní odvětví Unie mohlo dosáhnout na trhu EU.

(696)

Vzhledem k cenové úrovni vývozu výrobního odvětví Unie do třetích zemí učinila Komise závěr, že vývozní výkonnost nepřispěla k podstatné újmě, kterou utrpělo odvětví Unie.

5.3.   Závěr ohledně příčinných souvislostí

(697)

Mezi zhoršením situace výrobního odvětví Unie a zvýšením dovozu z ČLR existuje jasná spojitost.

(698)

Komise rozlišila a oddělila účinky všech známých činitelů na situaci výrobního odvětví Unie od účinků subvencovaného dovozu působícího újmu. K negativnímu vývoji ukazatelů újmy pozorovanému v posuzovaném období nepřispěl žádný z činitelů samostatně ani v kombinaci s jinými činiteli.

(699)

Na základě výše uvedeného dospěla Komise v této fázi k závěru, že dovoz subvencovaných výrobků z dotčené země způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu a že ostatní činitele, jednotlivě ani společně, neutlumily příčinnou souvislost mezi dovozem subvencovaných výrobků a podstatnou újmou.

6.   ZÁJEM UNIE

6.1.   Zájem výrobního odvětví Unie a dodavatelů v Unii

(700)

V Unii existuje přibližně jedenáct známých skupin společností, které vyrábějí KHF. Výrobní odvětví Unie zaměstnává přímo více než 2 000 pracovníků a mnohem více osob je na něm závislých nepřímo. Výrobci jsou rozptýleni po celé Unii.

(701)

Neexistence opatření bude mít pravděpodobně významný negativní dopad na výrobní odvětví Unie, pokud jde o další stlačování cen, nižší prodej a další zhoršení ziskovosti. Opatření umožní výrobnímu odvětví Unie rozvinout jeho potenciál na trhu Unie, získat zpět ztracený podíl na trhu a zlepšit ziskovost na úroveň, kterou lze očekávat za běžných podmínek hospodářské soutěže.

(702)

Komise proto dospěla k závěru, že uložení opatření je v zájmu výrobního odvětví Unie a jeho dodavatelů na počátku hodnotového řetězce.

6.2.   Zájem uživatelů

(703)

Na dotazník odpovědělo devět uživatelů zastupujících odvětví flexibilních obalů a odvětví stavebních materiálů. Těchto devět společností představuje přibližně 27 % čínského dovozu během období šetření. Další tři uživatelé poskytli připomínky, ale neposkytli odpovědi na dotazník. Na základě těchto odpovědí Komise nezjistila významnou závislost na KHF dovážených z ČLR. U většiny spolupracujících uživatelů představovaly KHF z ČLR nula až 7 % výrobních nákladů na výrobky z KHF. Výjimkou byli dva uživatelé (jeden ve stavebnictví a druhý v odvětví obalů), kteří dovážejí [80–95] % a [85–100] % svého celkového objemu KHF z ČLR, což představuje [15–25] %, resp. [20–30] % jejich nákladů na příslušnou výrobu.

(704)

Šest uživatelů tvrdilo, že výrobci v Unii nemohou poskytovat KHF stejné kvality jako čínští výrobci z důvodu nedostatečných investic do nových strojů a zařízení pro kontrolu kvality. I když je pravda, že výrobci v Unii mají obecně starší strojový park než čínští výrobci, tak investovali a také používají nástroje pro in-line detekci kvality. Jak vyplývá z údajů o vývozu výrobního odvětví Unie, jsou výrobci v Unii schopni rovněž úspěšně konkurovat na trzích třetích zemí, což prokazuje, že jejich výrobek není ve srovnání s celosvětovým standardem obecně horší. Ačkoli někteří z čínských lídrů trhu mají zařízení schopná efektivně vyrábět vysoce kvalitní výrobek, analýza kvality poskytnutá jedním uživatelem ukázala, že to neplatí u všech odvětví KHF v Číně a jejich vyvážejících výrobců.

(705)

Tři uživatelé tvrdili, že výrobci v Unii by nedodávali velké šířky nebo by měli přinejmenším problémy s dodávkami určitých rozměrů. Šetřením bylo zjištěno, že výrobci v Unii mohli poskytovat všechny šířky, které trh požaduje. Určité šířky mohou být nákladově efektivnější než jiné, v závislosti na maximální šířce válcovací stolice, což se pak odráží v jednáních o cenách, to je však běžná obchodní praxe.

(706)

Tři uživatelé tvrdili, že výrobci v Unii by nebyli schopni dodat kvalitní KHF o tloušťce menší než 6 mikrometrů. Jak je vysvětleno v 63. bodě odůvodnění, Komise zjistila, že výrobní odvětví Unie má v tomto segmentu nejen stávající kapacitu a uskutečňuje komerční prodej, ale že investuje také do výroby tlouštěk menších než 6 mikrometrů, což byl během období šetření rozvíjející se segment trhu s relativně nízkou spotřebou.

(707)

Dva uživatelé tvrdili, že vyrovnávací cla by vedla k přerušení dodavatelského řetězce. Přestože maximální poptávka v určitých situacích může způsobit delší dodací lhůty a čínští výrobci mají větší finanční flexibilitu, pokud jde o zásoby surovin, je důležité poznamenat, že může rovněž nastat přerušení dodavatelského řetězce z ČLR, jak tomu bylo kvůli dopadům pandemie COVID-19, a v důsledku toho je přežití výrobců v Unii důležitým faktorem pro stabilitu dodávek v Evropě. V každém případě, jak je uvedeno v tabulce 4, je v Unii pro uživatele k dispozici značná volná výrobní kapacita.

(708)

Dva uživatelé tvrdili, že vyrovnávací cla by ohrozila konkurenceschopnost odvětví zpracování hliníku na trhu Unie, neboť by konkurovalo výrobcům ze zemí mimo Unii, protože by nemohlo přenést zvýšení nákladů na své zákazníky. Evropští zpracovatelé by proto mohli přesunout výrobu mimo Unii. Nebyly však předloženy žádné konkrétní důkazy o neschopnosti přenést dodatečné náklady na zpracovatele.

(709)

Dva uživatelé tvrdili, že cla by byla v rozporu s evropským cílem udržitelnosti, protože používání tenčí KHF by přispělo k dosažení těchto cílů. Avšak vzhledem k tomu, že Komise již výše dospěla k závěru (viz 63. bod odůvodnění), že výrobní odvětví Unie je dokonale schopné vyrábět tenčí KHF, je třeba poznamenat, že Evropská unie nemůže budovat udržitelnou zelenou politiku, jejíž součástí jsou ekologičtější izolační materiály pro stavebnictví, na dovozech značně subvencovaných výrobků z Číny působících újmu.

(710)

Jeden uživatel tvrdil, že cla by narušila trh, neboť dva z největších výrobců KHF, kteří jsou rovněž zpracovateli, by měli vlastní spotřebu vyšší než 70 % své výroby. Vzhledem k počtu výrobců v Unii je velmi nepravděpodobné, že by vlastní spotřeba dvou integrovaných výrobců KHF, kteří jsou rovněž zpracovateli, narušila trh. V EU je navíc k dispozici značná volná výrobní kapacita KHF. A konečně neuložení antisubvenčních opatření z tohoto důvodu by znamenalo upřednostnění jednoho obchodního modelu (neintegrované výroby) před druhým.

(711)

Jeden uživatel tvrdil, že místo uložení cel by mohla být výrobnímu odvětví Unie poskytnuta státní podpora. Komise však poznamenala, že finanční podpora není správným nástrojem pro boj proti subvencování působícímu újmu.

(712)

S ohledem na výše uvedené dospěla Komise k závěru, že neexistuje jednotný zájem uživatelů jak ve prospěch opatření, tak proti uložení opatření. Uživatelé, kteří měli námitky proti uložení opatření, mohou čelit určitým negativním důsledkům.

(713)

Společnost Manreal tvrdila, že výrobci v Unii nebudou mít z opatření prospěch. Naopak by tím prospěli výrobcům KHF v Turecku, Thajsku, Brazílii nebo Rusku, jelikož uživatelé by nakupovali v těchto zemích, a nikoli od výrobců v Unii.

(714)

Společnost Manreal však nedoložila, proč by výrobci v Unii nebyli schopni za spravedlivých podmínek konkurovat výrobcům z jiných zemí.

(715)

Společnost Manreal navíc tvrdila, že pokud by uživatelé přenesli své náklady na své zákazníky, ohrozilo by to konkurenceschopnost těchto zákazníků. Společnost však toto tvrzení dále nedoložila nad rámec této obecné poznámky.

(716)

Společnost Manreal dále tvrdila, že ve 354. bodě odůvodnění nařízení (EU) 2021/983 Komise uvedla, že uloží opatření ve prospěch integrovaných výrobců. Požádala Komisi, aby prošetřila pravděpodobné účinky opatření „na spravedlivou hospodářskou soutěž v EU“.

(717)

Tento výklad nařízení (EU) 2021/983 je nesprávný, jelikož Komise pouze uvedla, že neuložení opatření by zvýhodnilo neintegrované uživatele. Při neexistenci opatření mohou totiž tito uživatelé nakupovat KHF za dumpingové ceny, zatímco integrovaní uživatelé vyrábějící KHF v Unii by z této neoprávněné výhody prospěch neměli. Pokud jde o žádost společnosti Manreal o prošetření pravděpodobných účinků opatření „na spravedlivou hospodářskou soutěž v EU“, Komise tomu rozumí tak, že společnost Manreal tvrdí, že cla by pro integrované výrobce v Unii představovala nespravedlivou konkurenční výhodu vůči neintegrovaným podnikům. Komise připomněla, že v souladu s čl. 31 odst. 1 základního antisubvenčního nařízení se při posuzování zájmu Unie věnuje zvláštní pozornost potřebě odstranit účinky subvencování působícího újmu, které narušují obchod, a obnovit účinnou hospodářskou soutěž.

(718)

Společnost Manreal dále tvrdila, že Komise porušila její právo na obhajobu, jelikož společnost Manreal neměla přístup k analýze uvedené v 704. bodě odůvodnění.

(719)

Komise má povinnost chránit důvěrné obchodní informace stran a vyvažovat přístup k těmto informacím se zájmem jiných stran na výkonu jejich práv. Podrobnou analýzu kvality výrobků od různých dodavatelů z ČLR a Unie prováděnou během několika let lze oprávněně považovat za obchodní tajemství, které se nesdílí s konkurenty. Nesdílení obchodního tajemství proto nevedlo k porušení práva společnosti Manreal na obhajobu.

(720)

Dvě společnosti, Gascogne a Manreal, tvrdily, že prohlášení Komise, že neexistuje jednotný zájem uživatele proti opatřením ve 712. bodě odůvodnění, je nesprávné, jelikož všechny připomínky předložené uživateli se vyslovovaly proti opatřením.

(721)

Při svém posouzení se Komise může rovněž opírat o důvěrné údaje předložené ze strany uživatelů jako odpovědi na dotazník. Z údajů vyplývá, že existují dva uživatelé, kteří nakupují vysoké procento KHF z Číny a pro něž KHF z Číny představuje velice značnou část jejich nákladů na suroviny, avšak ostatní uživatelé nakupují KHF především od výrobců v Unii a nebyli by opatřeními ovlivněni stejným způsobem. Zpřístupnění podrobností o tom, jaké procento jednotlivých uživatelů nakupuje od konkrétních výrobců KHF, by odhalilo jejich dodavatelské řetězce. Strany však již mohou argumentovat na základě informací, že uživatelé spoléhají na dovoz z ČLR v různé míře.

(722)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti Komise potvrzuje své posouzení, že neexistuje jednotný zájem uživatelů ve prospěch nebo proti uložení opatření, i když uživatelé, kteří se vyslovili proti uložení opatření, zejména dva uživatelé, pro něž KHF představuje vysoký procentní podíl jejich výrobních nákladů, mohou čelit určitým negativním důsledkům.

(723)

Společnost Walki tvrdila, že obecně informační dokument neodráží správně nebo spravedlivě zájem uživatelů. Společnost Walki dále tvrdila, že závěr Komise o neexistenci „jednotného zájmu“ uživatelů na základě skutečnosti, že „uživatelé se v různé míře spoléhají na dovoz z ČLR“, je zavádějící a diskriminační analýzou uživatelů.

(724)

Komise dospěla k závěru, že neexistuje jednotný zájem uživatelů vzhledem k velmi rozdílným úrovním, na základě kterých uživatelé spoléhají na KHF pocházející z ČLR. Tímto prohlášením Komise nepopřela, že všichni spolupracující uživatelé se vyslovili proti uložení antidumpingových cel.

(725)

Společnost Walki dále tvrdila, že Komise neodpověděla na její žádost o přiměřenější odůvodnění analýzy týkající se klíčových prvků zájmu Unie. Společnost Walki požadovala opravu prohlášení Komise, pokud jde o odkaz na argumenty uživatelů ohledně skutečnosti, že výrobní odvětví Unie nemůže z důvodu nedostatečných investic poskytnout stejně kvalitní KHF jako čínští výrobci. Společnost Walki tvrdila, že šest uživatelů předložilo společné prohlášení tvrdící, že „žádající výrobci nemají výrobní schopnost dodávat některé důležité specifikace KHF. Jejich neschopnost komerčně dodávat tyto specifikace uživatelům v Unii nejzřetelněji souvisí s tím, že žadatelé dlouhodobě neinvestovali do výrobního zařízení a technologií nezbytných k rozšíření jejich stávajícího rozsahu výroby KHF s cílem dodávat tenčí specifikace, které tito uživatelé potřebují.“

(726)

Šest uživatelů skutečně předložilo společné prohlášení, v němž tvrdilo, že výrobní odvětví Unie neinvestovalo, a to v návaznosti na čtyři uživatele, kteří již tento argument předložili jednotlivě. Komise se však obsahem tohoto tvrzení zabývala již v oddílech 5.2.3 a 6.2 nařízení 2021/983. V této fázi žádný uživatel neposkytl nové faktické informace, ale pouze zopakoval stejné tvrzení. Komise proto své závěry potvrdila.

(727)

Společnost Walki dále tvrdila, že Komise nesprávně dospěla k závěru, že výrobky Unie nejsou horší, a to na základě obecné schopnosti výrobců v Unii vyvážet a úspěšně konkurovat na trzích třetích zemí. Společnost Walki tvrdila, že to platí pouze pro schopnost vyrábět kvalitní tlustší fólie nad 20 mikrometrů. Tvrdila rovněž, že Komise neuvedla, že sem patří všechny tenčí fólie, které jsou těžištěm problému omezení dodávek v Unii.

(728)

Společnost Walki dále tvrdila, že tvrzení, že žádný z čínských výrobců nedokáže účinně vyrábět vysoce kvalitní výrobek, nemá vliv na tvrzení uživatelů, že výrobní odvětví Unie není schopno účinně vyrábět vysoce kvalitní tenčí fólie.

(729)

Komise provedla křížovou kontrolu údajů o prodeji dotčených výrobců v Unii, z níž vyplývá, že KHF pod 20 mikrometrů se vyváží do třetích zemí. Argument společnosti Walki, že výrobci v Unii jsou konkurenceschopní pouze s KHF nad 20 mikrometrů, proto neobstojí.

(730)

Společnost Walki dále tvrdila, že posouzení volné výrobní kapacity provedené Komisí neznamená schopnost vyrábět množství kvalitních tenkých KHF.

(731)

Komise řádně analyzovala schopnost vyrábět tenčí fólie, která je omezena stroji, jež dokáží provádět poslední fázi válcování. Někteří výrobci v Unii předložili výsledky zkoušek prokazující, že výroba zkušebních rolí KHF < 6 úspěšně splňovala požadavky příslušného odběratele. Komise dále poukazuje na své posouzení, že KHF < 6 je rozvíjejícím se novým trhem a vzhledem k velmi malé poptávce během období šetření přirozeně všichni výrobci v Unii nepřizpůsobili své strojové parky tomuto segmentu trhu.

(732)

Společnost Walki dále tvrdila, že klíčové prvky skutečných důkazů, které společnost Walki předložila v průběhu druhého šetření, byly zcela ignorovány nebo chybně interpretovány. Komise měla za to, že toto tvrzení je nesprávné. Komise vzala v úvahu všechny argumenty a důkazy, avšak z důvodu zachování důvěrnosti nebylo možné v nařízení zveřejnit některé velmi konkrétní informace.

(733)

Společnost Manreal tvrdila, že Komise porušila zásadu řádné správy. Společnost Manreal tvrdila, že Komise bez udání důvodu nezohlednila všechny připomínky společnosti Manreal, a tvrdila, že Komise použila nespravedlivý způsob vyvracení, když poukázala na to, že společnost Manreal svá tvrzení dostatečně nepodložila.

(734)

Na rozdíl od toho, co tvrdí společnost Manreal, Komise splnila svou povinnost posoudit u každé z připomínek společnosti Manreal, zda je dostatečně odůvodněná, a vysvětlila důvody, proč jednotlivé připomínky nebyly dostatečně odůvodněné, v jednotlivých případech bodů odůvodnění zmíněných společností Manreal. Základní nařízení nestanoví povinnost Komise dále prošetřovat připomínky, které nejsou dostatečně podloženy.

(735)

Komise proto toto tvrzení zamítla.

6.3.   Žádost o výjimku pro konečné použití

(736)

Společnost Effegidi požádala v samostatném antidumpingovém šetření o výjimku pro konečné použití KHF při výrobě povlaků pro odstínění kabelů a uzávěrů lahví na víno. Společnost Effegidi tento požadavek rozšířila i na toto řízení.

(737)

Žádost vychází z procentního podílu nákladů, které KHF představují na výrobních nákladech povlaků pro odstínění kabelů a vinných uzávěrů, a na dopadu opatření na společnost. Podle společnosti Effegidi jsou povlaky pro odstínění kabelů a vinné uzávěry okrajovými trhy a jejich spotřeba KHF je právě tak zanedbatelná. To znamená, že osvobození od cla pro konečné použití by nenarušilo celkovou účinnost antidumpingového cla.

(738)

Šetření však odhalilo, že společnost Effegidi nevyrábí pouze tyto dva výrobky, pro které požádala o výjimku pro konečné použití, ale její portfolio obsahuje řadu dalších výrobků, jako jsou potahy pro kabely, které neobsahují KHF, jakož i další potravinové a nepotravinové obaly, z nichž některé KHF obsahují. Komise proto nemohla na základě údajů poskytnutých společností Effegidi určit celkový dopad antidumpingových cel na ziskovost společnosti. V důsledku toho Komise při poskytnutí konečných informací zamítla výjimku pro konečné použití.

(739)

Po poskytnutí konečných informací předložila společnost Effegidi Komisi své finanční výkazy za roky 2019, 2020 a za první pololetí roku 2021. Společnost Effegidi dále požádala Komisi o pokyny, jaké další dokumenty potřebuje k tomu, aby mohla být udělena výjimka pro konečné použití.

(740)

Komise zjistila, že informace zaslané po poskytnutí konečných informací nebyly dostatečné k tomu, aby mohla posoudit celkový dopad možné výjimky na účinnost cla. Společnost Effegidi neposkytla žádné informace o odvětví odstíněných kabelů a vinných uzávěrů.

(741)

Komise proto nemohla posoudit, zda by výjimka pro konečné použití byla v zájmu Unie, a proto potvrdila, že žádost společnosti Effegidi o výjimku zamítá.

6.4.   Zájem dovozců

(742)

K zahájení řízení se vyjádřilo konsorcium pěti dovozců, kteří nejsou ve spojení. Na dotazník dovozců však odpověděl pouze jeden dovozce, který není ve spojení, a který představuje [15–25 %] dovozu z ČLR.

(743)

Konsorcium tvrdilo, že výrobci v Unii nejsou schopni vyrábět celé spektrum KHF v požadované kvalitě a objemu z důvodu technických omezení, která vyplývají z nedostatečné vertikální integrace většiny výrobců v Unii. Ta by způsobila vyšší výrobní náklady, nižší kvalitu, závislost na surovinovém trhu s materiálem na fólie a delší dodací lhůty v důsledku delšího dodavatelského řetězce. Dále tvrdili, že nedostatek investic, zejména do systémů in-line detekce, způsobil problémy s kvalitou. Proto pokud by byla uložena opatření, očekává konsorcium nedostatek dodávek, zejména pokud jde o tenké KHF. To by společně s vyššími cenami narušilo konkurenceschopnost zpracovatelů v Unii (uživatelů).

(744)

Jak je uvedeno v oddíle 4.5.2.1, zdá se, že výrobní odvětví Unie má dostatečnou volnou kapacitu, a to i s ohledem na vysokou úroveň využití pro vlastní potřebu u dvou velkých výrobců v Unii. V rozporu s tvrzením konsorcia dovozců bylo investováno do kontroly kvality a z údajů nevyplývá trvale vyšší kvalita čínského KHF.

(745)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že uložení opatření nemusí být nutně v zájmu dovozců. Při zvažování různých dotčených zájmů však blíže posoudila jejich pravděpodobné účinky (viz oddíl 4.4).

(746)

Po poskytnutí konečných informací zopakovalo konsorcium dovozců tvrzení, že výrobci v Unii nejsou schopni uspokojit stávající poptávku po KHF, zejména v tržním segmentu tenkých KHF, v němž v současné době za účelem uspokojení poptávky dovážejí z ČLR. Konsorcium tvrdilo, že by trvalo nejméně dva roky, než by se výroba KHF o tenké tloušťce stala efektivní a funkční, a že výrobci v Unii zřejmě nesplňují požadované kvalitativní normy, aby nahradili současný dovoz z Číny v tomto tržním segmentu.

(747)

Kromě toho, že konsorcium neprokázalo, proč by zprovoznění výroby KHF o tenké tloušťce trvalo dva roky, dospěla Komise již v oddíle 4.5.2.1 nařízení (EU) 2021/983 k závěru, že výrobní odvětví Unie má podle všeho dostatečnou volnou kapacitu. Výrobní odvětví Unie navíc prokázalo v případě prodeje a výroby zkušebních rolí, že je schopno poptávku zákazníků uspokojit, jak je popsáno v 50. a 51. bodě odůvodnění nařízení (EU) 2021/983.

(748)

Na základě výše uvedených skutečností Komise potvrdila svůj závěr, že uložení opatření nemusí být nutně v zájmu dovozců. Při zvažování různých dotčených zájmů však blíže posoudila jejich pravděpodobné účinky (viz oddíl 6.4).

(749)

Po poskytnutí konečných informací konsorcium tvrdilo, že Komise zcela nezohlednila skutečnost, že postupný přesun poptávky po KHF k tenčím tloušťkám vedl ke zvýšení poptávky po KHF ≤ 7 mikrometrů. Komise dále podcenila skutečnost, že dosažení účinné a funkční výroby tenkých KHF v EU by trvalo nejméně dva roky.

(750)

Konsorcium dále tvrdilo, že Komise nevysvětlila, jak může značná volná kapacita výrobního odvětví Unie uspokojit poptávku po tenkých KHF.

(751)

Konsorcium rovněž zopakovalo, že výrobní odvětví Unie nemůže splňovat normy kvality pro tenké KHF, pokud jde o pórovitost a zpracovatelnost, a zdůraznilo, že válcovny vyrábějící KHF jsou stejné jako pro odvětví výroby automobilových baterií, což dále snižuje kapacitu pro KHF. Tvrdilo, že přehlížení těchto aspektů vedlo Komisi k chybnému závěru, že uložení cel je v zájmu Unie.

(752)

Jak je vysvětleno v 51. bodě odůvodnění nařízení (EU) 2021/983, Komise posoudila schopnost výrobního odvětví Unie vyrábět tenčí KHF, konkrétně KHF < 6, na základě posouzení kapacity poslední fáze válcování, která je nezbytná k dosažení této tenké tloušťky. Ukázalo se, že předchozí fáze válcování mají dostatečnou volnou kapacitu. Problematickým místem při výrobě KHF < 6 je proto poslední fáze válcování. Komise objasnila, jak může výrobní odvětví Unie uspokojit poptávku po tenkých KHF. Argument, že dosažení účinné a funkční výroby tenkých KHF by trvalo nejméně dva roky, se vztahuje pouze na nové kapacity, které by výrobní odvětví Unie instalovalo v důsledku obnovení spravedlivé cenové soutěže a další rostoucí poptávky. Vzhledem k tomu, že očekávanou poptávku v blízké budoucnosti mohou uspokojit již stávající kapacity, nezohlednila Komise při svém výpočtu případné další budoucí kapacity. Není podstatné, že by určitý čas trvalo, než by se nové kapacity uplatnily ve výrobě. Komise proto toto tvrzení zamítla.

6.5.   Vážení protichůdných zájmů

(753)

V souladu s čl. 31 odst. 1 základního nařízení Komise posoudila protichůdné zájmy a věnovala zvláštní pozornost potřebě odstranit účinky subvence působící újmu, které narušují obchod, a obnovit účinnou hospodářskou soutěž.

(754)

Pokud jde o zvýšení cen, šetření prokázalo, že čínské ceny byly v průměru o 10,8 % nižší než ceny v Unii a že stlačení cen vedlo ke zhoršení situace výrobního odvětví Unie. Komise měla za to, že pokud by ceny opět vzrostly na udržitelnou úroveň, bylo by takové zvýšení vzhledem k úrovni hospodářské soutěže na trhu Unie omezené. Jak již bylo zmíněno v oddíle 4.5.2.1, výrobní odvětví Unie má dostatečnou volnou kapacitu. Negativní dopad na uživatele by proto byl rovněž omezený. Žádný z konkrétních argumentů, které uživatelé a dovozci vznesli a o kterých je pojednáno v oddílech 6.2 a 6.4, tento závěr nemění.

(755)

Při posuzování významu negativních účinků pro dovozce Komise nejprve poznamenala, že úroveň spolupráce byla relativně nízká, protože údaje poskytl pouze jeden z pěti spolupracujících dovozců.

(756)

Společnost Manreal tvrdila, že analýza trhu a zájmu Unie provedená v nařízení (EU) 2021/983 již není platná, a to v důsledku drastického zvýšení cen a spekulací na trhu s komoditami, které jsou důsledkem šetření a pandemie COVID-19. Transformující se obalový průmysl je silně zasažen nejen zvýšením cen hliníku o 40 %, ale také zvýšením cen sulfátového papíru o 40 % a nákladů na přepravu kontejnerů, které se zvýšily o 400 %. Průměrná doba dodávky papíru se zvýšila ze 3–4 týdnů na 4 měsíce. V některých smlouvách o dodávkách se dodavatelé odvolávají na zásah vyšší moci a dodávají se šestiměsíčním zpožděním, přičemž požadují o 20 % vyšší ceny než v době objednávky.

(757)

Na podporu tvrzení společnosti Manreal zdůraznily společnosti Walki, Gascogne a Effegidi i to, že po období šetření se situace na trhu zásadně změnila, což vedlo k nedostatku dodávek nejen v případě KHF, ale i u jejich dalších surovin. Podle společnosti Gascogne se cena hliníku na londýnské burze kovů od října 2020 do května 2021 zvýšila o 30 %. Za současné situace se rovněž zdá, že v Unii existuje pouze jeden velký výrobce, který je schopen vyřizovat nové objednávky, aniž by dodací lhůta činila několika měsíců. Společnost Effegidi tvrdila, že podle prohlášení výrobců v Unii v červenci 2021 nebudou dodávky KHF pro její výrobu k dispozici dříve než v roce 2022.

(758)

Jiný uživatel, společnost Alupol, tvrdil, že od prosince 2020 zaznamenal slabý zájem o smlouvy ze strany výrobců v Unii, a dokonce došlo k tomu, že byla dvouletá smlouva o dodávkách uzavřená s jedním z výrobců v Unii tímto výrobcem po půl roce ukončena, což ukazuje na omezení kapacity. Společnost Walki poskytla další důkazy týkající se žádostí o KHF o tloušťce 6,35 mikrometrů, které prokazují, že problémy s dodávkami, kterým čelila v roce 2021, nadále přetrvávají.

(759)

Sdružení dovozců rovněž tvrdilo, že od počátku šetření se ceny KHF zvýšily o 25 % a dodací lhůty se prodloužily z průměrných dvou měsíců na čtyři měsíce. Současný nedostatek dodávek rovněž vede k tomu, že integrované společnosti přednostně zásobují své subjekty ve spojení a ponechávají tak pro otevřený trh menší kapacitu. Konsorcium očekává, že clo naruší dodavatelské řetězce a povede k nedostatku dodávek u celé škály KHF, ale zejména u tlouštěk menších než 6 mikrometrů.

(760)

Ačkoli tyto změny na trhu mají skutečně dopad na různé zájmy výrobců, uživatelů a dovozců, jsou způsobeny výjimečnou situací s pandemií COVID-19 a následným silným hospodářským oživením, které způsobilo nedostatek kapacity mezinárodní dopravy a nedostatek dodávek. Proto je možné, že může být zapotřebí určitého období, aby se trhy přizpůsobily, dokud se hospodářské oživení a růst nenormalizují a poptávka a nabídka nebudou opět v rovnováze, a to i v odvětví KHF.

(761)

Společnost Manreal dále tvrdila, že v souladu s článkem 11 Smlouvy o fungování EU by ochrana před dovozem subvencovaných výrobků měla být vyvážena s jinými cíli Unie, jako je ochrana životního prostředí, a dospěla k závěru, že uložení opatření bude mít velmi negativní dopad na životní prostředí. Společnost Manreal tvrdila, že bez ohledu na možné negativní dopady na pracovní místa nebo průmyslovou politiku by zánik výrobců v Unii, kteří způsobují větší znečištění, byl pro životní prostředí EU přínosný. Společnost Manreal proto požádala Komisi, aby do šetření zahrnula pravděpodobné účinky opatření na životní prostředí.

(762)

Komise za prvé uvedla, že společnost Manreal neprokázala, jakým způsobem výrobci v Unii způsobují více znečištění než čínští výrobci. Kromě toho, i když Unie pro své výrobce stanoví v oblasti životního prostředí náročné normy, účelem článku 11 Smlouvy o fungování EU není bránit hospodářské činnosti, ale začlenit požadavky na ochranu životního prostředí do politiky, kterou se hospodářská činnost řídí. Návrh společnosti Manreal snížit emise v Unii tím, že by její průmysl podlehl nekalé hospodářské soutěži, je nejen neslučitelný s cíli EU v oblasti životního prostředí, ale je v rozporu s řadou dalších politik. Žádost společnosti Manreal o prošetření dopadu takového scénáře na životní prostředí byla proto zamítnuta.

(763)

Společnost Manreal dále poukázala na 355. bod odůvodnění prozatímního nařízení v antidumpingovém řízení, v němž Komise v reakci na předchozí tvrzení společnosti Manreal, že státní podpora by mohla být vhodnějším opatřením než uložení cel, uvedla, že finanční podpora není tím správným nástrojem pro boj proti dumpingu působícímu újmu. Společnost Manreal tvrdila, že se jedná o politické rozhodnutí, které by nemělo být přijato bez konzultace s Generálním ředitelstvím pro hospodářskou soutěž (dále jen „GŘ pro hospodářskou soutěž“). Společnost Manreal dále tvrdila, že argument Komise předpokládá, že ze strany GŘ pro hospodářskou soutěž nebude schválena žádná podpora poskytnutá výrobcům v Unii.

(764)

Komise připomněla, že čl. 15 odst. 1 první pododstavec základního nařízení stanoví, že pokud z konečného zjištění skutkového stavu vyplývá, že existují napadnutelné subvence a jimi způsobená újma a v zájmu Unie je nutné zasáhnout, uloží Komise konečné vyrovnávací clo. Proti prokázanému subvencování působícímu újmu ze strany čínských vývozců totiž Komise nemůže přestat svými právními nástroji bojovat pouze proto, že výrobci v Unii mohou rovněž těžit ze státní podpory. Státní podporu navíc poskytují členské státy, nikoli Komise.

(765)

Proto žádný z argumentů následujících po vyhlášení nařízení (EU) 2021/983, které vznesli uživatelé a dovozci rovněž v souvislosti s antisubvenčním šetřením, závěr Komise nezměnil.

(766)

Několik stran navrhlo, aby Komise společně s připomínkami k poskytnutí konečných informací posoudila možné pozastavení cel podle čl. 24 odst. 4 základního antisubvenčního nařízení. Případné pozastavení cel může Komise v přiměřené době zvážit podle čl. 24 odst. 4 základního antisubvenčního nařízení.

(767)

Po poskytnutí konečných informací čínská vláda tvrdila, že světové hospodářství i hospodářství EU čelí neustálým závažným narušením dodavatelského řetězce. Vzhledem k této situaci by v současné době nebylo v zájmu Unie opatření zavést. Čínská vláda rovněž požádala Komisi, aby posoudila pozastavení případných cel.

(768)

Jak je vysvětleno výše v 760. bodě odůvodnění, měla pandemie COVID 19 negativní účinky na dodavatelské řetězce. Jedná se však o dočasnou situaci a Komise nepředpokládá, že by způsobila trvalý převažující zájem proti uložení opatření.

(769)

Po poskytnutí konečných informací tvrdilo konsorcium dovozců, že uložení konečných vyrovnávacích cel vedle antidumpingových cel by bylo jednoznačně proti zájmu dovozců a uživatelů v EU, protože se zvyšuje poptávka po KHF ≤ 7 mikrometrů a zvýšení výroby fólie do autobaterií by snížilo dostupnou kapacitu pro jiné KHF, což by způsobilo přemístění výrobních kapacit zpracovatelského průmyslu mimo EU.

(770)

Komise již dospěla k závěru, že volné kapacity výrobců v Unii by v nadcházejících letech umožnily uspokojit poptávku po menších tloušťkách KHF a po hliníkových fóliích do autobaterií. Antidumpingová cla se nevypočítávají způsobem, který by automaticky napravil rovněž subvencování dovozu. Různí vývozci především mohou být do dumpingového dovozu a subvencování zapojeni různě. Komise proto zamítla tvrzení, že by v případě uložení antidumpingových cel bylo proti zájmu Unie uložit vyrovnávací cla.

(771)

Po poskytnutí konečných informací společnost Xiamen Xiashun tvrdila, že by bylo v zájmu Unie vyloučit z oblasti působnosti šetření fólie do autobaterií, jelikož výrobci v Unii by neměli kapacitu na to, aby mohli v krátkodobém až střednědobém horizontu uspokojit poptávku.

(772)

Vzhledem k tomu, že společnost Xiamen Xiashun neposkytla pro toto tvrzení nové důkazy a že Komise již analýzu kapacity výrobců v Unii s ohledem na krátkodobou až střednědobou poptávku provedla, Komise toto tvrzení zamítla.

6.6.   Závěr ohledně zájmu Unie

(773)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že neexistují žádné přesvědčivé důvody pro závěr, že není v zájmu Unie uložit na dovoz KHF pocházejících z Číny konečná vyrovnávací opatření.

7.   NABÍDKA CENOVÉHO ZÁVAZKU

(774)

Po poskytnutí konečných informací a ve lhůtě stanovené v čl. 13 odst. 2 základního nařízení předložil nabídku na cenový závazek jeden vyvážející výrobce: Společnost Jiangsu Zhongji Lamination Materials Co., Ltd., spolu se svým obchodníkem ve spojení, společností Jiangsu Zhongji Lamination Materials Co., (HK) Limited.

(775)

Podle článku 13 základního antisubvenčního nařízení musí být nabídky cenového závazku přiměřené k odstranění poškozujícího účinku subvencování a jejich přijetí nesmí být považováno za neúčelné. Komise nabídku posoudila s ohledem na tato kritéria a dospěla k závěru, že její přijetí by bylo z následujících obecných důvodů neúčelné.

(776)

Za prvé, společnost vyrábí a prodává různé typy výrobku se značnými cenovými rozdíly. Typy konvertovaných hliníkových fólií nelze snadno odlišit fyzickou kontrolou. Zejména by bylo velmi obtížné posoudit pouze fyzickou kontrolou tloušťku. Bez podrobné laboratorní analýzy by celní orgány nebyly schopny určit, zda dovážený výrobek odpovídá tomu, co se uvádí v celním prohlášení.

(777)

Za druhé, velké množství typů výrobku s sebou nese vysoké riziko křížové kompenzace mezi různými typy výrobku, přičemž dražší typy výrobku mohou být nesprávně deklarovány jako levnější typy výrobku, na které se rovněž vztahuje závazek. Tím se závazek stává nevymahatelným, a tudíž neproveditelným ve smyslu článku 13 základního nařízení. Za třetí, společnost Zhongji má značný počet společností ve spojení, které se přímo podílejí na výrobě nebo prodeji výrobku, který je předmětem šetření. Navíc společnost Zhongji prodává výrobek jak přímo, tak nepřímo. Takto složitá struktura skupiny s sebou nese vysoké riziko křížové kompenzace. Komise by nebyla schopna sledovat a zajistit dodržování závazku u nepřímého prodeje prostřednictvím společnosti ve spojení v Hongkongu a případně prostřednictvím jiných společností ve spojení. Už jen proto by nabídka byla neproveditelná.

(778)

Komise rovněž posoudila konkrétní nabídku závazků podniku, kterou společnost Zhongji předložila pro vyřešení hlavních problémů uvedených výše. Pokud jde o různé typy výrobků, společnost nabídla, že bude vyvážet pouze typy výrobků patřící do pěti PCN. Pokud jde o složitou strukturu skupiny, společnost Zhongji dále nabídla, že se zaváže prodávat do Unie výhradně přímo prostřednictvím společnosti Zhongji Lamination Materials Co., Ltd a že stejným odběratelům v Unii, jimž se prodává výrobek, který je předmětem šetření, nebude prodávat žádné jiné výrobky.

(779)

Komise zjistila, že ani tyto konkrétní předložené závazky by neodstranily skutečnosti, kvůli kterým jsou nabídky závazku nevymahatelné.

(780)

I kdyby závazek společnosti Zhongji vyvážet pouze pět PCN snížil, i když neodstranil riziko křížové kompenzace, bylo by krajně neproveditelné jej vymáhat. Celní orgány by nedokázaly určit, zda dovážený výrobek odpovídá tomu, co je deklarováno, pouze fyzickou kontrolou bez zvláštních měřicích nástrojů.

(781)

Ze stejného důvodu by bylo nesmírně obtížné vymáhat závazek společnosti Zhongji neprodávat stejným odběratelům v EU jiné výrobky než výrobek, který je předmětem šetření. Společnosti ve spojení se společností Zhongji navíc vyvážejí do EU jiné výrobky z hliníku, na něž se rovněž vztahují antidumpingová opatření, přičemž existují platná opatření pro výrobky z hliníku, které jsou zařazeny pod stejný kód KN jako výrobek, který je předmětem šetření (116). Na vlastní dotčený výrobek se vztahují rovněž antidumpingová opatření v samostatném antidumpingovém šetření a nabídka závazku předložená stejnou společností v uvedeném případě již byla zamítnuta.

(782)

Komise zaslala žadateli dopis, v němž uvedla výše uvedené důvody odmítnutí nabídky závazku.

(783)

Žadatel k tomu podal připomínky. Tyto připomínky byly zúčastněným stranám zpřístupněny ve spisu.

(784)

Společnost Zhongji zopakovala své argumenty uvedené v nabídce závazku a tvrdila, že konkrétní závazky vysvětlené v 778. bodě odůvodnění by byly dostatečné k tomu, aby nabídka závazku byla proveditelná. Společnost Zhongji rovněž nevzala v úvahu skutečnost, že vzájemné odlišení různých typů výrobků fyzickou kontrolou by bylo obtížné nebo že mechanismus úpravy cen, který navrhla, by byl složitý.

(785)

Komise nesouhlasí. Jak je vysvětleno v 779. až 781. bodě odůvodnění, konkrétní předložené závazky by neodstranily základní skutečnosti, které činí závazek nevymahatelným.

(786)

Komise proto považovala nabídku závazku za nevymahatelnou, a tudíž neproveditelnou ve smyslu článku 13 základního nařízení, a proto nabídku odmítla.

8.   KONEČNÁ VYROVNÁVACÍ OPATŘENÍ

(787)

Vzhledem k závěrům ohledně subvencování, újmy, příčinných souvislostí a zájmu Unie a v souladu s článkem 15 základního nařízení by mělo být uloženo konečné vyrovnávací clo.

8.1.   Úroveň konečných vyrovnávacích opatření

(788)

V čl. 15 odst. 1 třetím pododstavci základního nařízení je stanoveno, že výše vyrovnávacího cla nesmí být vyšší než výše zjištěných napadnutelných subvencí.

(789)

V čl. 15 odst. 1 čtvrtém pododstavci se stanoví, že „jestliže Komise může na základě veškerých předložených informací jednoznačně konstatovat, že není v zájmu Unie určit výši vyrovnávacího cla v souladu s třetím pododstavcem, výše vyrovnávacího cla musí být nižší, pokud je takové nižší clo dostatečné k odstranění újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie“.

(790)

Komisi nebyly žádné takové informace předloženy, a proto bude úroveň vyrovnávacích opatření stanovena podle čl. 15 odst. 1 třetího pododstavce.

(791)

Na základě výše uvedených skutečností by sazby konečného vyrovnávacího cla vyjádřené v cenách CIF na hranici Unie před proclením měly být tyto:

Společnost

Konečné vyrovnávací clo

Skupina Daching, včetně společnosti Xiamen Xiashun Aluminium Foil Co., Ltd

10,1  %

Skupina Nanshan, včetně společnosti Yantai Donghai Aluminum Foil Co., Ltd.

18,2  %

Skupina Wanshun, včetně společnosti Jiangsu Zhongji Lamination Materials Co., Ltd.

8,6  %

Ostatní spolupracující společnosti uvedené v příloze

12,3  %

Všechny ostatní společnosti

18,2  %

(792)

Antisubvenční šetření bylo provedeno souběžně se samostatným antidumpingovým šetřením týkajícím se téhož dotčeného výrobku pocházejícího z ČLR, v němž Komise uložila antidumpingová opatření na úrovni rozpětí újmy. Komise se ujistila, že uložení kumulovaného cla, které by odráželo míru subvencování a úplnou míru dumpingu, by nevedlo k vyrovnání účinků subvencování dvakrát („dvojí započtení“) v souladu s čl. 24 odst. 1 a čl. 15 odst. 2 základního nařízení.

(793)

V samostatném antidumpingovém šetření byla běžná hodnota stanovena v souladu s čl. 2 odst. 6a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036 ze dne 8. června 2016 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropské unie, s odkazem na nezkreslené náklady a zisk ve vhodné externí reprezentativní zemi. V důsledku toho Komise v souladu s čl. 15 odst. 2 základního nařízení a s cílem zabránit dvojímu započtení nejprve uložila konečné vyrovnávací clo na úrovni stanovené konečné výše subvencování a poté uložila zbývající konečné antidumpingové clo, které odpovídá příslušnému dumpingovému rozpětí sníženému o částku vyrovnávacího cla až do příslušné úrovně pro odstranění újmy stanovené v samostatném antidumpingovém šetření. Jelikož Komise snížila zjištěné dumpingové rozpětí o celkovou výši subvencování zjištěnou v ČLR, nenastal problém dvojího započtení ve smyslu čl. 24 odst. 1 základního nařízení. Pokud je částka vzniklá odečtením výše subvence od dumpingového rozpětí vyšší než rozpětí újmy, Komise omezila výši antidumpingového cla na rozpětí újmy. Pokud je částka vzniklá odečtením výše subvence od dumpingového rozpětí nižší než rozpětí újmy, Komise stanovila úroveň antidumpingového cla na základě nižší částky.

(794)

Vzhledem k vysoké míře spolupráce čínských vyvážejících výrobců Komise zjistila, že úroveň nejvyššího cla uloženého společnostem zařazeným do vzorku bude reprezentativní jako clo pro „všechny ostatní společnosti“. Clo pro „všechny ostatní společnosti“ bude použito na společnosti, které při tomto šetření nespolupracovaly.

(795)

Jak je uvedeno ve 594. bodě odůvodnění, celková výše subvence pro spolupracující vyvážející výrobce nezařazené do vzorku byla vypočtena na základě celkového váženého průměru napadnutelných subvencí zjištěných pro spolupracující vyvážející výrobce zařazené do vzorku, s výjimkou zanedbatelných výší a rovněž výše subvencí zjištěné u položek, na něž se vztahují ustanovení čl. 28 odst. 1 základního nařízení. Komise však při určování uvedených částek neopominula zohlednit závěry částečně založené na dostupných údajích. Komise totiž dospěla k závěru, že dostupné údaje, které byly v uvedených případech použity, neovlivnily podstatným způsobem informace nezbytné ke spravedlivému určení výše subvencování, takže vývozci, kteří nebyli požádáni o spolupráci při šetření, nebudou použitím tohoto přístupu poškozeni.

(796)

Na základě výše uvedených skutečností jsou sazby cel, která budou uložena, stanoveny takto:

Společnost

Výše subvencování

Dumpingové rozpětí

Úroveň pro odstranění újmy

Sazba vyrovnávacího cla

Sazba antidumpingového cla

Skupina Wanshun, včetně společnosti Jiangsu Zhongji Lamination Materials Co., Ltd.

8,6  %

81,5  %

28,5  %

8,6  %

28,5  %

Skupina Daching, včetně společnosti Xiamen Xiashun Aluminium Foil Co., Ltd

10,1  %

16,1  %

15,4  %

10,1  %

6,0  %

Skupina Nanshan, včetně společnosti Yantai Donghai Aluminum Foil Co., Ltd.

18,2  %

98,5  %

24,6  %

18,2  %

24,6  %

Ostatní společnosti spolupracující v antidumpingovém a antisubvenčním šetření uvedené v příloze I

12,3  %

69,5  %

23,6  %

12,3  %

23,6  %

Ostatní společnosti spolupracující v antidumpingovém šetření, avšak nikoli v antisubvenčním šetření uvedené v příloze II

18,2  %

69,5  %

23,6  %

18,2  %

23,6  %

Všechny ostatní společnosti

18,2  %

98,5  %

28,5  %

18,2  %

28,5  %

(797)

Individuální sazba vyrovnávacího cla pro společnosti uvedené v tomto nařízení byla stanovena na základě zjištění v rámci tohoto šetření. Proto odráží situaci dotčené společnosti zjištěnou při tomto šetření. Tato celní sazba (na rozdíl od celostátního cla použitelného pro „všechny ostatní společnosti“) je proto použitelná výlučně na dovoz výrobků pocházejících z dotčené země a vyráběných uvedenou společností. Na dovážené výrobky vyrobené jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů ve spojení se společnostmi konkrétně uvedenými, se tyto sazby nevztahují a tyto výrobky podléhají celní sazbě použitelné na „všechny ostatní společnosti“.

(798)

Pokud společnost následně změní název svého subjektu, může požádat o uplatnění těchto individuálních celních sazeb. Tato žádost musí být předložena Komisi. Žádost musí obsahovat veškeré podstatné informace umožňující prokázat, že změna nemá vliv na právo dotyčné společnosti využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje. Pokud změna názvu společnosti nemá vliv na její právo využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje, bude přijato pozměňující nařízení, kterým bude předchozí název nahrazen novým názvem, a zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

(799)

Za účelem minimalizace rizika obcházení opatření kvůli rozdílům v celních sazbách je zapotřebí přijmout zvláštní opatření, která zajistí uplatňování individuálních vyrovnávacích cel. Společnosti, na něž se vztahují individuální sazby vyrovnávacího cla, musí celním orgánům členských států předložit platnou obchodní fakturu. Tato faktura musí vyhovovat požadavkům uvedeným v čl. 1 odst. 4 tohoto nařízení. Na dovoz, k němuž není přiložena taková faktura, by se mělo vztahovat vyrovnávací clo platné pro „všechny ostatní společnosti“.

(800)

I když je předložení této faktury celním orgánům členských států nezbytné pro uplatnění individuálních sazeb vyrovnávacího cla na dovoz, tato faktura není jediným prvkem, který celní orgány zohledňují. Celní orgány členských států by totiž měly i v případě, že je jim předložena faktura splňující všechny požadavky stanovené v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení, provést své obvyklé kontroly a měli by si stejně jako ve všech ostatních případech vyžádat i další doklady (přepravní doklady atd.) pro účely ověření správnosti údajů uvedených v celním prohlášení a pro zajištění toho, že bude následné použití nižší celní sazby odůvodněné v souladu s celními předpisy.

(801)

Pokud by se po uložení dotčených opatření podstatně zvýšil objem vývozu některé ze společností využívajících nižší individuální celní sazby, lze takovéto zvýšení objemu považovat samo o sobě za změnu obchodních toků v důsledku uložených opatření ve smyslu čl. 23 odst. 1 základního nařízení. Za takových okolností a za předpokladu, že jsou splněny příslušné podmínky, lze zahájit šetření zaměřené proti obcházení předpisů. Při tomto šetření může být mimo jiné zkoumána nutnost zrušení individuální celní sazby (individuálních celních sazeb) a následného uložení celostátně platného cla,

(802)

Aby bylo zajištěno řádné vymáhání vyrovnávacího cla, neměla by se výše cla pro všechny ostatní společnosti vztahovat jen na nespolupracující vyvážející výrobce, nýbrž rovněž na výrobce, kteří během období šetření neuskutečnili žádný vývoz do Unie.

(803)

Po poskytnutí konečných informací tvrdily společnosti Xiamen Xiashun a Gascogne, že obecný informační dokument nestanoví, jak by se Komise vyhnula dvojímu započtení, jak je stanoveno v základním nařízení. Společnost Xiamen Xiashun odkázala na nařízení Komise ve věci textilií ze skleněných vláken, v němž bylo konečné vyrovnávací clo stanoveno na úrovni stanovené konečné výše subvencování, zatímco konečné antidumpingové clo bylo stanoveno na úrovni konečného dumpingového rozpětí sníženého o konečné vyrovnávací clo, pokud je příslušné dumpingové rozpětí snížené o vyrovnávací clo nižší než úroveň pro odstranění újmy. Společnost Xiamen Xiashun požádala Komisi o sdělení metody, kterou použije při výpočtu kombinovaných cel.

(804)

Jak uznala společnost Xiamen Xiashun, 555. bod odůvodnění obecného informačního dokumentu stanoví, že v případě uložení antidumpingových cel musí Komise zajistit, aby uložení kumulovaného cla odrážejícího úroveň subvencování a úplnou míru dumpingu nevedlo k vyrovnání účinků subvencování dvakrát („dvojí započtení“). Jak je uvedeno v 793. bodě odůvodnění, Komise použila postup, na jaký odkazovala společnost Xiamen Xiashun, z případu textilií ze skleněných vláken. Jedná se o standardní praxi Komise v situaci, kdy se antisubvenční a antidumpingová šetření týkají stejného výrobku. V době poskytnutí konečných informací v tomto případě nebyla v antidumpingovém řízení dosud uložena žádná konečná cla. Komise se proto nemohla vyjádřit ke změně uložených cel, protože žádná cla v té době formálně zavedena nebyla. Společnosti Xiamen Xiashun a Gascogne však měly možnost se k zamezení dvojího započtení v reakci na poskytnutí konečných informací vyjádřit. V každém případě mají strany v této fázi možnost se k případnému dvojímu započtení vyjádřit. Komise proto žádost o další poskytnutí informací zamítla.

(805)

Po poskytnutí konečných informací požádalo Komisi konsorcium dovozců a skupina Nanshan o použití pravidla nižšího cla v čl. 15 odst. 1 základního nařízení a o omezení kombinovaného antidumpingového a vyrovnávacího cla na úrovni rozpětí újmy vzhledem k tomu, že ve spisu je k dispozici dostatek informací dokládajících, že uložení vyrovnávacího cla vedle antidumpingového cla by narušilo trh Unie s KHF.

(806)

Komise nejprve připomíná, že odůvodnění pro pravidlo podle čl. 15 odst. 1 čtvrtého pododstavce základního nařízení v antidumpingových řízeních je podrobně popsáno v 10. bodě odůvodnění nařízení 2018/825 (117), který uvádí, že „napadnutelné subvence poskytované třetími zeměmi mají proto zvlášť rušivý účinek na obchod“, a proto „již není zpravidla možné uplatňovat pravidlo nižšího cla“. V rámci řízení o uložení vyrovnávacího cla je pravidlem, že pravidlo nižšího cla se nepoužije, pokud neexistují důkazy o tom, že je zjevně v zájmu Unie jej použít. Standard důkazů pro učinění tohoto závěru je značný a měl by konkrétně a přesvědčivě prokázat, že je v zájmu Unie uplatnit nižší úroveň cla, než je výše zjištěného subvencování.

(807)

V projednávaném případě se Komise zabývala všemi argumenty stran týkajícími se zájmu Unie, včetně argumentů předložených konsorciem dovozců a skupinou Nanshan, v oddíle 6 výše. Komise dospěla k závěru, že neexistují žádné přesvědčivé důvody pro závěr, že uložení konečných vyrovnávacích opatření stanovujících clo na úrovni zjištěných napadnutelných subvencí není v zájmu Unie. Konsorcium dovozců a skupina Nanshan neposkytly žádné skutečné a konkrétní důkazy, které by Komisi umožnily dospět k závěru, že stanovení cla na takové úrovni zjevně není v zájmu Unie, a Komise by místo toho měla stanovit clo na nižší úrovni, která by byla omezena rozpětím újmy. Proto není splněn standard důkazů požadovaný v čl. 15 odst. 1 čtvrtém pododstavci a tvrzení těchto stran bylo zamítnuto.

9.   POSKYTOVÁNÍ INFORMACÍ

(808)

Zúčastněné strany byly dne 3. listopadu 2021 informovány o podstatných skutečnostech a úvahách, na jejichž základě bylo zamýšleno doporučit uložení konečného vyrovnávacího cla na dovoz KHF pocházející z ČLR. Zúčastněným stranám bylo umožněno předložit připomínky k přesnosti výpočtů, které jim byly konkrétně sděleny.

(809)

Připomínky k poskytnutí informací předložilo devět stran. Několik zúčastněných stran dále vyjádřilo přání začlenit připomínky předložené v rámci samostatného antidumpingového řízení do tohoto antisubvenčního šetření. Na požádání se konala slyšení s konsorciem dovozců, skupinou Nanshan a skupinou Wanshun. Připomínky podané zúčastněnými stranami byly řádně zváženy a v náležitých případech byla zjištění patřičně upravena.

10.   ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

(810)

S ohledem na článek 109 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (118) se použije jako úroková sazba v případech, kdy má být částka vrácena na základě rozsudku Soudního dvora Evropské unie, sazba, kterou uplatňuje Evropská centrální banka na své hlavní refinanční operace, uveřejněná v řadě C Úředního věstníku Evropské unie a platná první kalendářní den každého měsíce.

(811)

Jak je vysvětleno v 788. až 793. bodě odůvodnění, Komise od dumpingového rozpětí odečetla část výše subvence, aby zamezila dvojímu započtení. Pokud by tedy došlo k jakékoli změně nebo zrušení konečných vyrovnávacích cel, měla by se úroveň antidumpingových cel automaticky zvýšit o stejný podíl, aby se zohlednil skutečný rozsah dvojího započtení v důsledku této změny nebo zrušení. Tato změna antidumpingových cel by měla být provedena s účinkem od vstupu tohoto nařízení v platnost.

(812)

Opatření stanovená v tomto nařízení jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 25 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1037 ze dne 8. června 2016 o ochraně před subvencovaným dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropské unie (119),

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

1.   Ukládá se konečné vyrovnávací clo na dovoz konvertovaných hliníkových fólií o tloušťce menší než 0,021 mm, bez podložky, válcovaných, avšak dále neopracovaných, v rolích o hmotnosti přesahující 10 kg, v současnosti kódu KN ex 7607 11 19 (kódy TARIC 7607111960 a 7607111991), pocházejících z Čínské lidové republiky.

2.   Vyloučeny jsou tyto výrobky:

Hliníkové fólie pro domácnost o tloušťce nejméně 0,008 mm a nejvýše 0,018 mm, bez podložky, válcované, avšak dále neopracované, v rolích o šířce nepřesahující 650 mm a o hmotnosti přesahující 10 kg.

Hliníkové fólie pro domácnost o tloušťce nejméně 0,007 mm a méně než 0,008 mm, bez ohledu na šířku rolí, ať už žíhané, či nikoli.

Hliníkové fólie pro domácnost o tloušťce nejméně 0,008 mm a nejvýše 0,018 mm a v rolích o šířce přesahující 650 mm, ať už žíhané, či nikoli.

Hliníkové fólie pro domácnost o tloušťce větší než 0,018 mm a méně než 0,021 mm, bez ohledu na šířku rolí, ať už žíhané, či nikoli.

3.   Sazby konečného vyrovnávacího cla použitelné na čistou cenu s dodáním na hranice Unie před proclením jsou pro výrobek popsaný v odstavci 1 a vyrobený níže uvedenými společnostmi stanoveny takto:

Společnost

Konečné vyrovnávací clo

Doplňkový kód TARIC

Xiamen Xiashun Aluminium Foil Co., Ltd

10,1  %

C687

Yantai Donghai Aluminum Foil Co., Ltd.

18,2  %

C688

Jiangsu Zhongji Lamination Materials Co., Ltd.

8,6  %

C686

Ostatní společnosti spolupracující v antisubvenčním i antidumpingovém šetření uvedené v příloze I

12,3  %

Viz příloha I

Ostatní společnosti spolupracující v antidumpingovém šetření, avšak nikoli v antisubvenčním šetření, uvedené v příloze II

18,2  %

Viz příloha II

Všechny ostatní společnosti

18,2  %

C999

4.   Použití individuálních sazeb vyrovnávacího cla stanovených pro společnosti uvedené v odstavci 3 je podmíněno předložením platné obchodní faktury celním orgánům členských států, která musí obsahovat datované prohlášení podepsané zástupcem subjektu, který obchodní fakturu vystavil, s uvedením jeho jména a funkce, v tomto znění: „Já, níže podepsaný/podepsaná, potvrzuji, že (objem) (název dotčeného výrobku) prodaných na vývoz do Evropské unie, na něž se vztahuje tato faktura, vyrobila společnost (název a adresa) (doplňkový kód TARIC) v Čínské lidové republice. Prohlašuji, že informace uvedené v této faktuře jsou úplné a správné.“ Není-li taková faktura předložena, použije se celní sazba platná pro všechny ostatní společnosti.

5.   Není-li stanoveno jinak, použijí se platná ustanovení o clech.

6.   V případech, kdy bylo u určitých vyvážejících výrobců od antidumpingového cla odečteno vyrovnávací clo, vedou žádosti o vrácení zaplaceného cla podle článku 21 nařízení (EU) 2016/1037 rovněž k posouzení dumpingového rozpětí u tohoto vyvážejícího výrobce, které převažovalo v období šetření týkajícím se vrácení zaplaceného cla.

Článek 2

Prováděcí nařízení (EU) 2021/2170 se mění takto:

1)

V článku 1 se odstavec 3 nahrazuje tímto:

„3.   Sazby konečného antidumpingového cla, které se použijí na čistou cenu s dodáním na hranice Unie před proclením, jsou pro výrobek popsaný v odstavci 1 a vyráběný níže uvedenými společnostmi stanoveny takto:

Společnost

Konečné antidumpingové clo

Doplňkový kód TARIC

Xiamen Xiashun Aluminium Foil Co., Ltd

6,0  %

C687

Yantai Donghai Aluminum Foil Co., Ltd.

24,6  %

C688

Jiangsu Zhongji Lamination Materials Co., Ltd.

28,5  %

C686

Ostatní společnosti spolupracující v antisubvenčním i antidumpingovém šetření uvedené v příloze I

23,6  %

Viz příloha I

Ostatní společnosti spolupracující v antidumpingovém šetření, avšak nikoli v antisubvenčním šetření uvedené v příloze II

23,6  %

Viz příloha II

Všechny ostatní společnosti

28,5  %

C999“

2)

V článku 1 se doplňuje nový odstavec 6, který zní:

„6.   „Pokud budou konečná vyrovnávací cla uložená článkem 1 prováděcího nařízení (EU) 2021/2170 změněna nebo zrušena, cla uvedená v odstavci 2 nebo v přílohách I a II se zvýší o stejný podíl, přičemž se omezí na zjištěné skutečné dumpingové rozpětí nebo na rozpětí újmy zjištěné v příslušných případech u jednotlivých společností, a to s účinkem od vstupu tohoto nařízení v platnost.“

3)

V článku 1 se doplňuje nový odstavec 7, který zní:

„7.   V případech, kdy bylo u určitých vyvážejících výrobců od antidumpingového cla odečteno vyrovnávací clo, vedou žádosti o vrácení zaplaceného cla podle článku 21 nařízení (EU) 2016/1037 rovněž k posouzení dumpingového rozpětí u tohoto vyvážejícího výrobce, které převažovalo v období šetření týkajícím se vrácení zaplaceného cla.“

4)

Příloha se nahrazuje přílohami I a II.

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 17. prosince 2021.

Za Komisi

předsedkyně

Ursula VON DER LEYEN


(1)  Úř. věst. L 176, 30.6.2016, s. 55.

(2)  Úř. věst. C 419, 4.12.2020, s. 32.

(3)  Pojem „čínská vláda“ se v tomto nařízení používá v širším smyslu a zahrnuje Státní radu, jakož i všechna ministerstva, úřady, agentury a správní orgány na ústřední, regionální a místní úrovni.

(4)  Úř. věst. C 352 I, 22.10.2020, s. 1.

(5)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/969 ze dne 8. června 2017, kterým se ukládají konečná vyrovnávací cla na dovoz určitých plochých za tepla válcovaných výrobků ze železa, nelegované nebo ostatní legované oceli pocházejících z Čínské lidové republiky a kterým se mění prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/649, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo na dovoz určitých plochých za tepla válcovaných výrobků ze železa, nelegované nebo ostatní legované oceli pocházejících z Čínské lidové republiky (Úř. věst. L 146, 9.6.2017, s. 17) (dále jen případ PVT), prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/1690 ze dne 9. listopadu 2018, kterým se ukládají konečná vyrovnávací cla na dovoz určitých pneumatik, nových nebo protektorovaných, z kaučuku, používaných pro autobusy nebo nákladní automobily a s indexem zatížení převyšujícím 121, pocházejících z Čínské lidové republiky a kterým se mění prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/1579, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo a s konečnou platností vybírá prozatímní clo uložené na dovoz určitých pneumatik, nových nebo protektorovaných, z kaučuku, používaných pro autobusy nebo nákladní automobily, s indexem zatížení převyšujícím 121, pocházejících z Čínské lidové republiky a kterým se ruší prováděcí nařízení (EU) 2018/163 (Úř. věst. L 283, 12.11.2018, s. 1) (dále jen „případ pneumatik“) a prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/72 ze dne 17. ledna 2019, kterým se ukládá konečné vyrovnávací clo na dovoz elektrických jízdních kol pocházejících z Čínské lidové republiky (Úř. věst. L 16, 18.1.2019, s. 5) (dále jen „případ elektrických kol“), prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/776 ze dne 12. června 2020, kterým se ukládají konečná vyrovnávací cla na dovoz některých tkaných a/nebo vpichovaných textilií ze skleněných vláken pocházejících z Čínské lidové republiky a Egypta a kterým se mění prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/492, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo na dovoz některých tkaných a/nebo vpichovaných textilií ze skleněných vláken pocházejících z Čínské lidové republiky a Egypta (Úř. věst. L 189, 15.6.2020, s. 33) (dále jen „případ textilií ze skleněných vláken“).

(6)  Viz zpráva panelu, United States – Countervailing Duty Measures on Certain Products from China (Spojené státy americké – Vyrovnávací celní opatření týkající se určitých výrobků z Číny), WT/DS437/R, přijatá dne 16. ledna 2015, bod 7.152.

(7)  http://www.gov.cn/xinwen/2019-11/06/5449193/files/26c9d25f713f4ed5b8dc51ae40ef37af.pdf.

(8)  Commission Staff Working Document on Significant Distortions in the Economy of the People’s Republic of China for the purposes of Trade Defence Investigations (Pracovní dokument útvarů Komise o podstatných zkresleních v ekonomice Čínské lidové republiky pro účely šetření na ochranu obchodu), 20. prosince 2017 (SWD(2017) 483 final/2) (dále jen „zpráva o Číně“).

(9)  Viz případy uvedené v poznámce pod čarou č. 5 výše.

(10)  K dispozici na adrese https://trade.ec.europa.eu/tdi/case_details.cfm?id=2501.

(11)  Oznámení o důsledcích výskytu onemocnění COVID-19 pro antidumpingová a antisubvenční šetření (2020/C 86/06) Úř. věst. C 86, 16.3.2020, s. 6.

(12)  Pracovní dokument útvarů Komise o podstatných zkresleních v ekonomice Čínské lidové republiky pro účely šetření na ochranu obchodu, 20. prosince 2017, SWD(2017) 483 final/2 (dále jen „zpráva“) – kapitola 4, s. 41–42, 83.

(13)  Zpráva – kapitola 2, s. 17.

(14)  Cestovní mapa iniciativy „Made in China 2025“ – kapitola 9.

(15)  Viz 10. pětiletý plán, strana 11.

(16)  Viz 11. pětiletý plán, strana 16.

(17)  Viz 12. pětiletý plán, strana 10.

(18)  Viz 13. pětiletý plán, strana 1.

(19)  Viz Rozhodnutí Státní rady o vyhlášení a provedení Dočasných pravidel o podpoře průmyslové restrukturalizace ze dne 2. prosince 2005, kapitola III, články 12, 13, 14 a 17.

(20)  Viz Směrný index restrukturalizace průmyslu (verze z roku 2005), VIII.7.

(21)  Viz rozvojový plán pro odvětví neželezných kovů (pro období 2016–2020), s 1 a 34.

(22)  Viz oznámení týkající se pokynů pro urychlení restrukturalizace hliníkového průmyslu, s. 1.

(23)  Viz oznámení týkající se pokynů pro urychlení restrukturalizace hliníkového průmyslu, s. 4.

(24)  Viz Katalog vyspělých a nových technologických výrobků (2006).

(25)  Viz US-China Economic and Security Review Commission: The 13th Five-Year Plan (Komise pro přezkum hospodářských a bezpečnostních vztahů USA a Číny: 13. pětiletý plán), s. 12.

(26)  https://www.ndrc.gov.cn/fzggw/jgsj/gjss/sjdt/201806/t20180612_1154987.html?code=&state=123, naposledyzobrazeno dne úterý 21. září 2021.

(27)  https://www.cae.cn/cae/html/files/2015-10/29/20151029105822561730637.pdf, naposledy zobrazeno dne 28. června 2021.

(28)  Oznámení Státní rady o vyhlášení plánu „Made in China 2025“, odvětví 9 Nové materiály.

(29)  https://www.ndrc.gov.cn/xxgk/zcfb/gg/201702/t20170204_961174.html?code=&state=123, naposledy zobrazeno dne 21. září 2021.

(30)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/2447 ze dne 24. listopadu 2015, kterým se stanoví prováděcí pravidla k některým ustanovením nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (Úř. věst. L 343, 29.12.2015, s. 558).

(31)  WT/DS379/AB/R (US – Anti-dumping and Countervailing Duties on Certain Products from China), zpráva Odvolacího orgánu ze dne 11. března 2011, DS 379, bod 318. Viz také WT/DS436/AB/R (US – Carbon Steel (India)), zpráva Odvolacího orgánu ze dne 8. prosince 2014, body 4.9–4.10, 4.17–4.20, a WT/DS437/AB/R (United States – Countervailing Duty Measures on Certain Products from China), zpráva Odvolacího orgánu ze dne 18. prosince 2014, bod 4.92.

(32)  Vyhláška Státní rady Čínské lidové republiky (č. 283).

(33)  https://www.reuters.com/article/us-china-banks-party-idUSKBN1JN0XN, naposledy zobrazeno dne 13. srpna 2021.

(34)  Oficiální politický dokument Čínské komise pro regulaci bankovnictví a pojišťovnictví ze dne 28. srpna 2020: Tříletý akční plán pro zlepšení vedení podniků v odvětví bankovnictví a pojišťovnictví (2020–2022). http://www.cbirc.gov.cn/cn/view/pages/ItemDetail.html?docId=925393&itemId=928 (naposledy zobrazeno 3. dubna 2021).

(35)  Čínská komise pro regulaci bankovnictví a pojišťovnictví (cbirc.gov.cn), naposledy zobrazeno dne 21. října 2021.

(36)  Podle prováděcích opatření CBIRC pro záležitosti poskytování správních licencí pro komerční banky financované z Číny (vyhláška CBIRC [2017] č. 1), prováděcích opatření CBIRC pro záležitosti poskytování správních licencí v souvislosti s bankami financovanými ze zahraničí (vyhláška CBIRC [2015] č. 4) a správních opatření pro kvalifikace ředitelů a vyšších úředníků finančních institucí v bankovním odvětví (CBIRC [2013] č. 3).

(37)  Článek 13 oznámení o pravidlech dohledu týkajících se chování velkých akcionářů bankovních a pojišťovacích institucí (CBIRC, [2021] č. 43).

(38)  Viz oznámení o metodě hodnocení výkonnosti bank Čínské komise pro regulaci bankovnictví a pojišťovnictví, vydané dne 15. prosince 2020. http://jrs.mof.gov.cn/ gongzuotongzhi/202101/t20210104_3638904.htm (naposledy zobrazeno dne 12. dubna 2021).

(39)  http://www.pbc.gov.cn/zhengcehuobisi/125207/125213/125440/3876551/de24575c/index2.html, naposledy zobrazeno dne 3. srpna 2021.

(40)  Viz http://english.eximbank.gov.cn/Profile/AboutTB/Introduction/, naposledy zobrazeno dne 30. listopadu 2021.

(41)  Viz http://english.eximbank.gov.cn/Profile/Organization/BoardOD/#heightXwyLnaposledy zobrazeno dne 30. listopadu 2021.

(42)  Viz http://english.eximbank.gov.cn/Profile/Organization/BoardOS/#heightXwyL, naposledy zobrazenou dne 30. listopadu 2021, která rovněž potvrzuje, že dozorčí rada podléhá přímo Státní radě.

(43)  Viz http://english.eximbank.gov.cn/Profile/Organization/ExecutiveM/#heightXwyL, naposledy zobrazeno dne 30. listopadu 2021.

(44)  Viz případy uvedené v poznámce pod čarou č. 5 výše.

(45)  Viz případy uvedené v poznámce pod čarou č. 5 výše.

(46)  WT/DS/296 (DS296 United States – Countervailing duty investigation on Dynamic Random Access Memory (DRAMS) from Korea), zpráva Odvolacího orgánu ze dne 21. února 2005, bod 116.

(47)  Zpráva Odvolacího orgánu, DS 296, bod 116.

(48)  Zpráva Odvolacího orgánu, DS 296, bod 115.

(49)  Zpráva Odvolacího orgánu, DS 296, bod 114, souhlasně se zprávou panelu, DS 194, bod 8.31.

(50)  Zpráva Odvolacího orgánu, DS 296, bod 115.

(51)  http://www.pbc.gov.cn/zhengcehuobisi/125207/125213/125440/3876551/de24575c/index2.html, naposledy zobrazeno dne 3. srpna 2021.

(52)  Pracovní dokument MMF „Resolving China’s Corporate Debt Problem“ (Řešení problému zadlužení podniků v Číně), autoři: Wojciech Maliszewski, Serkan Arslanalp, John Caparusso, José Garrido, Si Guo, Joong Shik Kang, W. Raphael Lam, T. Daniel Law, Wei Liao, Nadia Rendak, Philippe Wingender, Jiangyan, říjen 2016, WP/16/203.

(53)  Livingston, M. Poon, W.P.H. a Zhou, L. (2017). Are Chinese Credit Ratings Relevant? A Study of the Chinese Bond Market and Credit Rating Industry (Odpovídají čínské ratingy realitě? Studie čínského trhu s dluhopisy a odvětví ratingu), v: Journal of Banking & Finance, s. 24.

(54)  China bond market insight 2021, https://assets.bbhub.io/professional/sites/10/China-bond-market-booklet.pdf, naposledy zobrazeno dne 8. srpna 2021.

(55)  China bond market insight 2021, poznámka pod čarou č. 59, s. 31.

(56)  Price, A.H., Brightbill, T.C., DeFrancesco, R.E., Claeys, S.J., Teslik, A. a Neelakantan, U. (2017). China’s broken promises: why it is not a market-economy (Nesplněné sliby Číny: proč to není tržní ekonomika), Wiley Rein LLP, s. 68.

(57)  Lin, L.W. a Milhaupt, C.J. (2016). Bonded to the State: A network Perspective on China’s Corporate Debt Market („Pevná vazba na stát: síťový pohled na čínský trh s korporátními dluhopisy“) Columbia Law and Economics Working Paper č. 543, s. 20; Livingstone, tamtéž, s. 9.

(58)  Viz předběžná opatření pro správu odvětví ratingů, pokud jde o trh cenných papírů, která vyhlásila Čínská regulační komise pro cenné papíry, nařízení Čínské komise pro regulaci cenných papírů [2007] č. 50, 24. srpna 2007; oznámení Čínské lidové banky o kvalifikacích China Cheng Xin Securities Rating Co., Ltd. a ostatních institucí působících v odvětví ratingů korporátních dluhopisů, Yinfa [1997] č. 547 ze dne 16. prosince 1997 a oznámení Čínské lidové banky a Čínské komise pro regulaci cenných papírů č. 14 [2018] o otázkách týkajících se poskytování ratingových služeb ratingovými agenturami na mezibankovním trhu s dluhopisy a trhu cenných papírů.

(59)  Pracovní dokument PBOC č. 2017/5, 25. května 2017, s. 28.

(60)  Working_Paper (pbc.gov.cn) (naposledy zobrazeno dne 28. listopadu 2021)

(61)  „Pokyny pro klasifikaci úvěrů na základě rizika“ vydané CBRC, článek X, bod II.

(62)  Viz případ PVT (152. až 244. bod odůvodnění), případ pneumatik (236. bod odůvodnění) a případ textilií ze skleněných vláken (300. bod odůvodnění) uvedené v poznámce pod čarou č. 5.

(63)  Viz případ PVT (152. až 244. bod odůvodnění), případ pneumatik (236. bod odůvodnění) a případ textilií ze skleněných vláken (300. bod odůvodnění) uvedené v poznámce pod čarou č. 5.

(64)  Viz případ PVT (152. až 244. bod odůvodnění), případ pneumatik (236. bod odůvodnění) a případ textilií ze skleněných vláken (300. bod odůvodnění) uvedené v poznámce pod čarou č. 5.

(65)  Viz 177. bod odůvodnění.

(66)  V případě úvěrů s pevnou úrokovou sazbou. Pro úvěry s pohyblivou úrokovou sazbou byla použita referenční sazba PBOC platná během období šetření.

(67)  Případy PVT a pneumatik, 175. až 187. bod odůvodnění ve věci PVT a od 256. bodu odůvodnění ve věci pneumatik

(68)  Společnost v dohledné budoucnosti pokračuje ve své činnosti.

(69)  „Promoting LPR Reform Orderly“ (Podpora řádné reformy základní úrokové sazby pro úvěry), vydáno Skupinou pro analýzu měnové politiky Čínské lidové banky, 15. září 2020, http://www.pbc.gov.cn/en/3688110/3688172/4048269/4094018/2020091518070233600.pdf, naposledy zobrazeno 30. listopadu 2021

(70)  Viz https://www.barclays.co.uk/current-accounts/bank-account/overdrafts/overdraft-charges/, naposledy zobrazeno dne 18. srpna 2021, poplatky za kontokorentní úvěry pro vedoucí pracovníky – „u úvěrů převyšujících 15 000 GBP je poplatek za sjednání stanoven na 1,5 % ze sjednaného limitu přečerpání a poplatek za obnovení na 1,5 %“.

(71)  Viz případ textilií ze skleněných vláken uvedený v poznámce pod čarou č. 5 (354. a 355. bod odůvodnění).

(72)  Obecný informační dokument, poznámka pod čarou č. 55

(73)  Obecný informační dokument, poznámka pod čarou č. 55.

(74)  Viz webové stránky Čínské lidové banky:

https://www.boc.cn/en/cbservice/cncb6/cb61/200811/t20081112_1324239.html, naposledy zobrazeno dne 18. srpna 2021.

(75)  Tamtéž.

(76)  Viz webové stránky DBS Bank: https://www.dbs.com.cn/corporate/financing/working-capital/bank-acceptance-draft-bad-issuance, naposledy zobrazeno dne 18. srpna 2021.

(77)  Konkrétnější popis způsobu, jakým se návrhy bankovních akceptů obvykle používají, je uveden v případu textilií ze skleněných vláken, na nějž se odkazuje v poznámce pod čarou č. 5 výše, 359. až 370. bod odůvodnění.

(78)  Viz případ textilií ze skleněných vláken uvedený v poznámce pod čarou č. 5, 385. bod odůvodnění.

(79)  Viz případ elektrických kol, 316. bod odůvodnění, a případ textilií ze skleněných vláken, 407. bod odůvodnění, oba citované v poznámce pod čarou č. 5

(80)  Viz případ textilií ze skleněných vláken uvedený v poznámce pod čarou č. 5, 399. bod odůvodnění.

(81)  Naposledy pozměněn dne 28. prosince 2019 prezidentským výnosem č. 37 s účinkem od 1. března 2020.

(82)  Naposledy pozměněna dne 14. února 2020 na základě rozhodnutí Čínské komise pro regulaci cenných papírů o revizi „správních opatření pro vydávání cenných papírů kótovanými společnostmi“ s účinkem od 14. února 2020.

(83)  Nahrazena správními opatřeními pro sponzorské služby zaměřené na vydávání a kótování cenných papírů, výnos č. 170 Čínské komise pro regulaci cenných papírů ze dne 12. června 2020 s účinkem od 12. června 2020.

(84)  Viz China bond market insight 2021, poznámka pod čarou č. 59, s. 33.

(85)  Viz China bond market insight 2021, poznámka pod čarou č. 59, s. 33.

(86)  Jelikož nebyly k dispozici žádné veřejně dostupné údaje konkrétně pro konvertibilní podnikové dluhopisy, použila Komise údaje, které byly k dispozici pro podnikové dluhopisy, jež by měly zahrnovat i konvertibilní podnikové dluhopisy.

(87)  Viz 177. bod odůvodnění.

(88)  Studie OECD o čínských politikách a programech vývozních úvěrů, s. 7, bod 32, k dispozici na adrese https://www.oecd.org/officialdocuments/publicdisplaydocumentpdf/?cote=TAD/ECG(2015)3&doclanguage=en, naposledy zobrazeno dne 18. srpna 2021.

(89)  Viz webové stránky společnosti Sinosure, profil společnosti, podpora iniciativy „Made in China“, https://www.sinosure.com.cn/en/Resbonsiblity/smic/index.shtml, naposledy zobrazeno dne 17. srpna 2021.

(90)  Viz případ pneumatik uvedený v poznámce pod čarou č. 5, 429. bod odůvodnění.

(91)  https://www.sinosure.com.cn/en/Sinosure/Profile/index.shtml, naposledy zobrazeno dne 18. srpna 2021.

(92)  Vývozní katalog čínských vyspělých technologických výrobků, č. 417.

(93)  http://www.mofcom.gov.cn/aarticle/b/g/200411/20041100300040.html, naposledy zobrazeno dne 12. srpna 2021.

(94)  Výroční zpráva společnosti Sinosure za rok 2019, s. 11, https://www.sinosure.com.cn/images/xwzx/ndbd/2020/08/27/38BBA5826A689D7D5B1DAE8BB66FACF8.pdf, naposledy zobrazeno dne 18. srpna 2019.

(95)  Tamtéž, s. 38.

(96)  Úř. věst. C 394, 17.12.1998, s. 6.

(97)  Např. prováděcí nařízení Rady (EU) č. 452/2011 (Úř. věst. L 128, 14.5.2011, s. 18) (bezdřevý natíraný papír), prováděcí nařízení Rady (EU) č. 215/2013 (Úř. věst. L 73, 11.3.2013, s. 16) (ocel s organickým povlakem), prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/366 (Úř. věst. L 56, 3.3.2017, s. 1) (solární panely), prováděcí nařízení Komise (EU) č. 1379/2014 (Úř. věst. L 367, 23.12.2014, s. 22) (nekonečná skleněná vlákna), prováděcí rozhodnutí Komise 2014/918/EU (Úř. věst. L 360, 16.12.2014, s. 65) (polyesterová střižová vlákna).

(98)  http://www.npc.gov.cn/zgrdw/englishnpc/Law/2009-02/20/content_1471133.htm

(99)  Nařízení o provádění zákona Čínské lidové republiky o dani z příjmů podniků (revidovaná v roce 2019) – vyhláška Státní rady Čínské lidové republiky č. 714.

(100)  http://kj.quanzhou.gov.cn/wsbs/xgxz/201703/t20170322_431820.htm, naposledy zobrazeno dne 17. srpna 2021.

(101)  Oznámení [2021] č. 13 ministerstva financí a státní daňové správy o dalších vylepšeních politiky váženého daňového odpočtu u výdajů na výzkum a vývoj.

(102)  Viz případy PVT, pneumatik a textilií ze skleněných vláken uvedené v poznámce pod čarou č. 5, v 330., 521. resp. 560. bodě odůvodnění.

(103)  Viz oddíl 3.1 výše.

(104)  Viz případy textilií ze skleněných vláken, oceli s organickým povlakem a solárních panelů.

(105)  Jak potvrdil Tribunál ve věci Gold East Paper a Gold Huacheng Paper v. Rada, T-444/11, rozsudek Tribunálu ze dne 11. září 2014, ECLI:EU:T:2014:773.

(106)  Viz případy textilií ze skleněných vláken, oceli s organickým povlakem a solárních panelů.

(107)  https://idbpark.moeaidb.gov.tw/, naposledy zobrazeno dne 18. srpna 2021.

(108)  Jiangyin - Wikipedia

(109)  Sia-men - Wikipedie

(110)  Několik stanovisek ústředního výboru Komunistické strany Číny a Státní rady pro další prohloubení reformy energetické soustavy (Zhong Fa [2015] č. 9), oddíl III odst. 4.

(111)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/983 ze dne 17. června 2021 o uložení prozatímního antidumpingového cla na dovoz konvertovaných hliníkových fólií pocházejících z Čínské lidové republiky, Úř. věst. L 216/142, 18. června 2021, 382. bod odůvodnění.

(112)  Zpráva Odvolacího orgánu WTO ve věci US – Softwood Lumber IV, body. 142–143.

(113)  Zpráva Odvolacího orgánu United States - Anti-Dumping and Countervailing Measures on Large Residential Washers from Korea (WT/DS464/AB/R), 7. září 2016, bod 5.298.

(114)  Viz rovněž obdobně WT/DS294/AB/RW, US – Zeroing (článek 21.5 DSU), zpráva Odvolacího orgánu ze dne 14. května 2009, bod 453.

(115)  Kódy TARIC 7607111960 a 7607111993 (který do 17. února 2017 měl číslo 7607111995).

(116)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/2384 ze dne 17. prosince 2015 o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz některých hliníkových fólií pocházejících z Čínské lidové republiky a o zastavení řízení týkajícího se dovozu některých hliníkových fólií pocházejících z Brazílie na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 1225/2009.

(117)  Úř. věst. L 143, 7.6.2018, s. 1.

(118)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014, (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).

(119)  Úř. věst. L 176, 30.6.2016, s. 21, naposledy pozměněné nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/825 ze dne 30. května 2018, kterým se mění nařízení (EU) 2016/1036 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropské unie, a nařízení (EU) 2016/1037 o ochraně před dovozem subvencovaných výrobků ze zemí, které nejsou členy Evropské unie (Úř. věst. L 143, 7.6.2018, s. 1).


PŘÍLOHA I

Ostatní společnosti spolupracující v antisubvenčním i antidumpingovém šetření

Země

Název

Doplňkový kód TARIC

Čínská lidová republika

Zhangjiagang Fineness Aluminum Foil Co., Ltd.

C689

Čínská lidová republika

Kunshan Aluminium Co., Ltd.

C690

Čínská lidová republika

Luoyang Wanji Aluminium Processing Co., Ltd.

C692

Čínská lidová republika

Shanghai Sunho Aluminum Foil Co., Ltd.

C693

Čínská lidová republika

Binzhou Hongbo Aluminium Foil Technology Co. Ltd.

C694


PŘÍLOHA II

Ostatní společnosti spolupracující v antidumpingovém šetření, ale nikoli v antisubvenčním šetření

Země

Název

Doplňkový kód TARIC

Čínská lidová republika

Suntown Technology Group Corporation Limited

C691


© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU