(EU) 2021/2245Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/2245 ze dne 12. října 2021, kterým se mění nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/891, pokud jde o výpočet hodnoty produkce uváděné na trh organizacemi producentů v odvětví ovoce a zeleniny

Publikováno: Úř. věst. L 453, 17.12.2021, s. 3-4 Druh předpisu: Nařízení v přenesené pravomoci
Přijato: 12. října 2021 Autor předpisu: Evropská komise
Platnost od: 18. prosince 2021 Nabývá účinnosti: 18. prosince 2021
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:
Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



17.12.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 453/3


NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2021/2245

ze dne 12. října 2021,

kterým se mění nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/891, pokud jde o výpočet hodnoty produkce uváděné na trh organizacemi producentů v odvětví ovoce a zeleniny

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007 (1), a zejména na čl. 37 písm. c) body i) a iv) uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Přírodní pohromy nebo nepříznivé klimatické jevy již několik let v narůstající míře poškozují produkci ovoce a zeleniny v Unii. V roce 2017 byly uvolněny prostředky z Fondu solidarity Evropské unie zřízeného nařízením Rady (ES) č. 2012/2002 (2) a Lotyšsku byla poskytnuta zvláštní pomoc s cílem napravit škody způsobené intenzivními záplavami během léta a podzimu roku 2017. V roce 2018 došlo v některých částech Unie (Estonsko, Lotyšsko, Litva a Finsko) k přívalovým dešťům a záplavám a zemědělcům byla poskytnuta podpora formou mimořádného opatření podle prováděcího nařízení Komise (EU) 2018/108 (3). Na jaře 2021 v některých regionech několika členských států (zejména ve Španělsku, Francii a Itálii) silně mrzlo a mráz poškodil některé produkty (broskve, nektarinky, jablka a další). Došlo tak ke ztrátě více než 50 % produkce.

(2)

Vzhledem k nárůstu frekvence přírodních pohrom nebo nepříznivých klimatických jevů je potřebné dlouhodobější řešení týkající se výpočtu hodnoty produkce uváděné na trh organizacemi producentů s cílem posílit do budoucna jejich odolnost. Je zapotřebí provést změnu nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/891 (4) a stanovit flexibilitu při výpočtu hodnoty produkce uváděné na trh organizacemi producentů v Unii v případě, že musí čelit přírodním pohromám a nepříznivým klimatickým jevům, v jejichž důsledku je jejich produkce nepoužitelná jak pro spotřebu, tak pro zpracování.

(3)

Vysoké ztráty hodnoty produkce uváděné na trh způsobené přírodními pohromami nebo nepříznivými klimatickými jevy mají významný dopad na výši podpory Unie, kterou organizace producentů dostanou v následujícím roce, neboť výše této podpory se vypočítává jako procentní podíl hodnoty produkce uvedené na trh každou organizací producentů. V případě ztráty celé úrody nebo její velké části existuje riziko, že organizace producentů přijdou o své uznání, neboť jedním z kritérií uznání je dosažení určité minimální hodnoty produkce uváděné na trh stanovené na vnitrostátní úrovni. Výsledkem by byla dvojí hospodářská ztráta, která by ohrozila dlouhodobou stabilitu organizací producentů.

(4)

Vzhledem k nárůstu frekvence přírodních pohrom nebo nepříznivých klimatických jevů a z toho vyplývajícím výrazně větším ztrátám produkce je záruka stanovená v čl. 23 odst. 4 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/891, podle níž činí hodnota produkce uvedené na trh u produktu 65 % hodnoty v předcházejícím referenčním období, nedostatečná.

(5)

Z toho důvodu, jakož i vzhledem k potřebě dosáhnout hospodářské a finanční stability organizací producentů postižených vysokými ztrátami na hodnotě produkce uváděné na trh způsobenými přírodními pohromami nebo nepříznivými klimatickými jevy, by měla být prahová hodnota pro výpočet hodnoty produkce uváděné na trh v daném referenčním období zvýšena. Vzhledem k významným škodám způsobeným nedávnými nepříznivými klimatickými jevy by se měla hodnota produkce uváděné na trh v případě přírodních pohrom a nepříznivých klimatických jevů stanovená v čl. 23 odst. 4 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/891 zvýšit na 85 %.

(6)

Dále by se mělo předcházet situacím, kdy organizacím producentů, které investují do preventivních opatření a navzdory tomu utrpí výraznou škodu kvůli přírodním pohromám, nepříznivým klimatickým jevům, chorobám rostlin nebo napadení škůdci, nejen že vzniknou ztráty hodnoty jejich produkce uváděné na trh, ale rovněž se jim sníží finanční podpora Unie. Hodnota produkce uváděné na trh stanovená v čl. 23 odst. 4 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/891 by proto měla být zvýšena na 100 % u organizací producentů, které prokáží, že přijaly nezbytná preventivní opatření proti chorobám rostlin, škůdcům, přírodním pohromám a nepříznivým klimatickým jevům, jako jsou systémy vytápění nebo sítě natažené na polích, systémy pojištění nebo zřizování vzájemných fondů.

(7)

Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/891 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(8)

Z hlediska provádění operačních programů podle kalendářních roků a vzhledem ke skutečnosti, že výpočet hodnoty produkce uváděné na trh, podle níž se stanoví maximální výše finanční podpory Unie, je založen na předcházejícím kalendářním roce, je nezbytné, aby toto nařízení vstoupilo v platnost co nejdříve, a to prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

V čl. 23 odst. 4 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/891 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Pokud dojde ke snížení hodnoty produktu nejméně o 35 % z důvodu přírodních pohrom, klimatických jevů, chorob rostlin nebo napadení škůdci, za něž organizace producentů nenese odpovědnost a jimž nemohla zabránit, vychází se z toho, že hodnota produkce uvedené na trh činí u tohoto produktu 85 % hodnoty v předcházejícím referenčním období. Organizace producentů musí příslušnému orgánu dotčeného členského státu dokázat, že za tyto důvody nenese odpovědnost a nemohla jim zabránit. V případě, že organizace producentů příslušnému orgánu dotčeného členského státu dokáže, že přijala nezbytná preventivní opatření proti dotčené přírodní pohromě, klimatickému jevu, chorobě rostlin nebo napadení škůdci, má se za to, že hodnota produkce uváděné na trh představuje 100 % její hodnoty v předcházejícím referenčním období.“.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 12. října 2021.

Za Komisi

předsedkyně

Ursula VON DER LEYEN


(1)  Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 671.

(2)  Nařízení Rady (ES) č. 2012/2002 ze dne 11. listopadu 2002 o zřízení Fondu solidarity Evropské unie (Úř. věst. L 311, 14.11.2002, s. 3).

(3)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/108 ze dne 23. ledna 2018 o mimořádném opatření ve formě podpory zemědělcům z důvodu záplav a přívalových dešťů v některých oblastech Litvy, Lotyšska, Estonska a Finska (Úř. věst. L 19, 24.1.2018, s. 6).

(4)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/891 ze dne 13. března 2017, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013, pokud jde o odvětví ovoce a zeleniny a odvětví výrobků z ovoce a zeleniny, a doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013, pokud jde o sankce uplatňované v uvedených odvětvích, a kterým se mění prováděcí nařízení Komise (EU) č. 543/2011 (Úř. věst. L 138, 25.5.2017, s. 4).


© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU