(EU) 2021/1811Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/1811 ze dne 14. října 2021 o uložení prozatímního antidumpingového cla na dovoz kalciumsilicia pocházejícího z Čínské lidové republiky

(1)

Dne 18. února 2021 zahájila Evropská komise (dále jen „Komise“) antidumpingové šetření týkající se dovozu kalciumsilicia pocházejícího z Čínské lidové republiky (dále jen „dotčená země“ nebo „ČLR“ nebo „Čína“) na základě článku 5 základního nařízení. Oznámení o zahájení řízení zveřejnila v Úředním věstníku Evropské unie (2) (dále jen „oznámení o zahájení řízení“).

(2)

Komise zahájila šetření na základě podnětu, který podalo dne 4. ledna 2021 sdružení Euroalliages (dále jen „žadatel“). Podnět byl podán jménem odvětví Unie vyrábějícího kalciumsilicium ve smyslu čl. 5 odst. 4 základního nařízení. Obsahoval důkazy o dumpingu a výsledné podstatné újmě, které byly dostatečné k zahájení šetření.

(3)

Podle čl. 14 odst. 5a základního nařízení by Komise měla během období předběžného poskytování informací celně evidovat dovoz, který je předmětem antidumpingového šetření, pokud nemá dostatečné důkazy ve smyslu článku 5 o tom, že požadavky podle čl. 10 odst. 4 písm. c) nebo d) nejsou splněny.

(4)

V tomto případě žadatel o evidenci dovozu nepožádal a Komise zjistila, že požadavky podle písmene d) nebyly splněny, jelikož kromě výše dovozu, která způsobila újmu během období šetření, nedošlo k dalšímu podstatnému zvýšení dovozu. Podle údajů Eurostatu se objem dovozu z Číny během prvních čtyř měsíců po zahájení šetření (tj. od března do června 2021) snížil o 86 % ve srovnání se stejnými měsíci během období šetření. Průměrný měsíční dovoz z Číny během prvních čtyř měsíců po zahájení šetření klesl o 74 % ve srovnání s průměrným měsíčním dovozem během období šetření. Komise proto během období předběžného poskytování informací dovoz celně neevidovala.

(5)

V oznámení o zahájení řízení vyzvala Komise zúčastněné strany, aby se na ni za účelem účasti na šetření obrátily. Kromě toho Komise výslovně informovala žadatele, známé výrobce v Unii, známé vyvážející výrobce a orgány v ČLR, známé dovozce, dodavatele a uživatele i sdružení, o nichž bylo známo, že se jich zahájení šetření týká, a vyzvala je, aby se šetření zúčastnili.

(6)

Zúčastněné strany měly příležitost se k zahájení šetření vyjádřit a požádat o slyšení u Komise a/nebo u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

(7)

V této fázi šetření nebyla požadována žádná slyšení.

(8)

Komise obdržela připomínky k zahájení řízení od svazu Eurofer a Německé ocelářské federace (Wirtschaftsvereinigung Stahl), které žádaly o ukončení šetření.

(9)

Svaz Eurofer tvrdil, že hlavním důvodem slabé výkonnosti výrobního odvětví Unie je pokles výroby oceli, nikoli čínský dovoz, a proto příčinná souvislost mezi čínským dovozem a situací ve výrobním odvětví Unie v podnětu nebyla prokázána. Svaz Eurofer rovněž tvrdil, že žadatel neposkytl žádné informace o tom, do jaké míry mohou výrobci kalciumsilicia vyrábět na stejném strojním zařízení jiné feroslitiny. Dále Eurofer tvrdil, že žadatel neprovedl řádnou analýzu jiných činitelů, než je dumpingový dovoz, které mohly vést k dané situaci v odvětví kalciumsilicia v Unii, jako je pandemie COVID-19 a souvislost s nadměrnou kapacitou oceli. Eurofer mimoto uvedl, že údajný prudký nárůst dovozu z Číny není v souladu s údaji Eurostatu/databáze Comext o dovozu týkajícími se kódu KN 7202 99 80. Podle těchto údajů nebyl nárůst dovozu z Číny během období šetření patrný, zatímco nárůst dovozu z Brazílie byl mnohem výraznější. Pokud jde o ziskovost, svaz Eurofer a Německá ocelářská federace navíc tvrdily, že její snížení je logickým důsledkem nejhorší hospodářské krize za více než deset let. Podle svazu Eurofer vedla ke špatným výsledkům žadatele spíše celková hospodářská situace než dovoz. Zejména pokud jde o náklady, poukázal svaz Eurofer na to, že na rozdíl od tvrzení žadatele se náklady na energii během období šetření snížily, a nemohly proto přispět ke zvýšení nákladů. Fixní náklady se podle svazu Eurofer rovněž nezvýšily, a to z důvodu nižší poptávky po oceli. Německá ocelářská federace doplnila, že je třeba rovněž zohlednit skutečnost, že čínští výrobci legujících prvků požívají při výrobě slitin zjevné komparativní nákladové výhody z důvodu nižších nákladů na energii a pracovní sílu a vlastních zdrojů surovin. To vše údajně ukazovalo na skutečnost, že snížení ziskovosti nebylo důsledkem čínského dovozu, ale logickým důsledkem celkové hospodářské situace a pandemie COVID-19.

(10)

V podnětu bylo cenové podbízení stanoveno na základě určitých transakcí, jež byly v dané fázi pro žadatele nejlepšími informacemi, které měl k dispozici. Svaz Eurofer tuto metodu kritizoval a rovněž poukázal na to, že stanovení cenového podbízení by mělo zohledňovat skutečnost, zda se jednalo o prodej volně loženého materiálu nebo plněného drátu.

(11)

Analýza Komise potvrdila, že žádný z uvedených prvků, ať už věcně správný, či nikoli, není dostatečný ke zpochybnění závěru, že podnět obsahuje dostatečné důkazy o tom, že dovoz dotčeného výrobku do Unie probíhá za dumpingové ceny a zřejmě způsobuje výrobcům v Unii podstatnou újmu. Tyto aspekty byly stanoveny na základě nejlepších důkazů, které měl žadatel v danou dobu k dispozici, a byly dostatečně reprezentativní a spolehlivé. Tvrzení předložená svazem Eurofer a Německou ocelářskou federací byla v průběhu šetření dále podrobně prozkoumána a jejich další posouzení je uvedeno níže.

(12)

Na základě výše uvedených skutečností Komise potvrdila, že žadatel předložil dostatečné důkazy o existenci dumpingu, způsobené újmě a příčinné souvislosti, čímž splnil požadavky stanovené v čl. 5 odst. 2 základního nařízení.

(13)

V oznámení o zahájení řízení Komise uvedla, že v souladu s článkem 17 základního nařízení může přistoupit k výběru reprezentativního vzorku určitých typů zúčastněných stran.

(14)

V oznámení o zahájení řízení Komise uvedla, že dotazníky zpřístupní pouze dvěma známým výrobcům v Unii, a to společnostem OFZ, a.s. a Ferropem. Komise nicméně vyzvala i další případné výrobce v Unii, aby se Komisi přihlásili a aby si do sedmi dnů po zveřejnění oznámení o zahájení řízení vyžádali dotazník.

(15)

Žádní jiní výrobci v Unii se Komisi nepřihlásili. Má se tedy za to, že dva uvedení výrobci v Unii představují 100 % výrobního odvětví Unie.

(16)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala dovozce, kteří nejsou ve spojení, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení řízení.

(17)

Požadované informace poskytli a se zařazením do vzorku souhlasili čtyři dovozci, kteří nejsou ve spojení (Affival SAS, Coftech GmbH, Sider Trading SpA, SKW Stahl-Metallurgie GmbH). Vzhledem k nízkému počtu odpovědí Komise rozhodla, že výběr vzorku není nutný. Komise vyzvala čtyři uvedené společnosti, aby vyplnily dotazník pro dovozce.

(18)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala všechny známé vyvážející výrobce v ČLR, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení řízení. Komise kromě toho požádala zastoupení Čínské lidové republiky při Evropské unii, aby označilo a/nebo kontaktovalo případné další vyvážející výrobce, kteří by mohli mít zájem o účast na šetření.

(19)

Požadované informace poskytli a se zařazením do vzorku souhlasili tři vyvážející výrobci v ČLR. Vzhledem k nízkému počtu odpovědí Komise rozhodla, že výběr vzorku není nutný.

(20)

Komise zaslala vládě ČLR (dále jen „čínská vláda“) dotazník týkající se existence podstatných zkreslení v ČLR ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení.

(21)

Žadatel dále v podnětu poskytl dostatečné důkazy o zkresleních na trhu surovin v ČLR, která se týkala dotčeného výrobku. Jak bylo oznámeno v oznámení o zahájení řízení, šetřením se proto zkoumají tato zkreslení na trhu surovin s cílem určit, zda se s ohledem na ČLR použije ustanovení čl. 7 odst. 2a a čl. 7 odst. 2b základního nařízení. Proto Komise zaslala vládě ČLR dodatečný dotazník zaměřený na tento aspekt.

(22)

Dotazníky pro výrobce v Unii, dovozce, kteří nejsou ve spojení, uživatele a vyvážející výrobce byly zpřístupněny na internetu (3) v den zahájení řízení.

(23)

Komise obdržela odpovědi na dotazník od dvou výrobců v Unii, dvou dovozců do Unie (Affival a Coftech), dvou uživatelů (AFV Acciaierie Beltrame S.p.A. a Filo d.o.o.) a tří spolupracujících vyvážejících výrobců (Ningxia Ketong New Material Technology Co., Ltd., Ningxia Shun Tai Smelting Co., Ltd. a jeho obchodník ve spojení Overseas Metallurgy Co., Ltd. a Shaanxi Shenghua Metallurgy-Chemical Co., Ltd.).

(24)

Komise si vyžádala a podrobila křížové kontrole všechny údaje, které považovala za nezbytné k předběžnému zjištění dumpingu, výsledné újmy a zájmu Unie. Vzhledem k vypuknutí pandemie COVID-19 a následným opatřením přijatým k jejímu řešení (dále jen „oznámení o COVID-19“) (4) nemohla Komise provést inspekce na místě v prostorách spolupracujících společností. Místo toho Komise provedla křížové kontroly na dálku prostřednictvím videokonference u informací poskytnutých těmito společnostmi:

—

OFZ, a.s., Istebné, Slovensko

—

Ferropem, Chambéry, Francie

—

Affival SAS, Solesmes, Francie

—

Ningxia Ketong New Material Technology Co., Ltd. (dále jen „Ketong“)

—

Ningxia Shun Tai Smelting Co., Ltd. a jeho obchodník ve spojení Overseas Metallurgy Co., Ltd. (dále jen „Shun Tai“)

—

Shaanxi Shenghua Metallurgy-Chemical Co., Ltd. (dále jen „Shenghua“).

(25)

Šetření dumpingu a újmy se týkalo období od 1. ledna 2020 do 31. prosince 2020 (dále jen „období šetření“). Zkoumání trendů významných pro posouzení újmy se týkalo období od 1. ledna 2017 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

(26)

Dotčeným výrobkem je slitina nebo chemická sloučenina obsahující 16 % hmotnostních nebo více vápníku, 45 % hmotnostních nebo více křemíku, méně než 14 % hmotnostních železa a maximálně 10 % hmotnostních jakéhokoli jiného prvku, ať už volně ložená, balená v pytlích nebo uložená v ocelových sudech, zapracovaná v ocelových plechách (nebo plněných drátech), nebo jinak dodávaná, pocházející z ČLR, v současnosti kódů KN ex 7202 99 80 a ex 2850 00 60 (kódy TARIC 7202998030 a 2850006091) (dále jen „dotčený výrobek“). Výrobek se běžně označuje jako kalciumsilicium nebo CaSi.

(27)

Kalciumsilicium se používá při výrobě speciálních kovových slitin. Slitiny kalciumsilicia se používají jako redukční a odsiřovací činidlo při výrobě ušlechtilé oceli.

(28)

Šetření prokázalo, že následující výrobky mají stejné základní fyzikální, chemické a technické vlastnosti, jakož i stejná základní použití:

(29)

Komise v této fázi rozhodla, že uvedené výrobky jsou proto obdobnými výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(30)

Komise neobdržela žádná tvrzení ohledně definice výrobku.

(31)

Vzhledem k tomu, že v souvislosti s ČLR byly při zahájení šetření k dispozici dostatečné důkazy poukazující na existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, považovala Komise za vhodné zahájit šetření vůči vyvážejícím výrobcům z uvedené země ve smyslu čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(32)

Za účelem shromáždění údajů nezbytných pro případné použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení proto Komise v oznámení o zahájení řízení vyzvala všechny čínské vyvážející výrobce, aby poskytli informace o vstupech používaných při výrobě kalciumsilicia. Příslušné informace předložili tři čínští vyvážející výrobci.

(33)

Aby Komise získala informace, jež považovala za nezbytné pro své šetření v souvislosti s údajnými podstatnými zkresleními, zaslala dotazník čínské vládě. Kromě toho Komise v bodě 5.3.2 oznámení o zahájení řízení vyzvala všechny zúčastněné strany, aby do 37 dnů ode dne zveřejnění uvedeného oznámení v Úředním věstníku Evropské unie sdělily svá stanoviska, předložily informace a poskytly příslušné důkazy v souvislosti s použitím čl. 2 odst. 6a základního nařízení. Čínská vláda ohledně požadovaných informací neodpověděla. Komise následně čínskou vládu informovala, že pro účely určení existence podstatných zkreslení v ČLR použije dostupné údaje ve smyslu článku 18 základního nařízení.

(34)

V bodě 5.3.2 oznámení o zahájení řízení Komise pro účely zjištění běžné hodnoty na základě nezkreslených cen nebo referenčních hodnot určila Brazílii jako potenciální reprezentativní zemi podle s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení. Komise dále uvedla, že prozkoumá další případně vhodné reprezentativní země v souladu s kritérii stanovenými v čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážce základního nařízení.

(35)

Dne 7. května 2021 informovala Komise poznámkou (dále jen „první poznámka“) zúčastněné strany o relevantních zdrojích, které zamýšlela použít pro zjištění běžné hodnoty. V této poznámce Komise uvedla seznam všech výrobních činitelů používaných při výrobě kalciumsilicia, jako jsou suroviny, pracovní síla a energie. Komise mimoto určila jako možné reprezentativní země Brazílii a Argentinu. Komise obdržela připomínky od žadatele a vyvážejících výrobců Ketong a Shenghua. Těmito připomínkami se podrobně zabývají 93. až 119. bod odůvodnění.

(36)

Dne 14. června 2021 informovala Komise druhou poznámkou (dále jen „druhá poznámka“) zúčastněné strany o relevantních zdrojích, které zamýšlela použít pro zjištění běžné hodnoty, a to s Brazílií jako reprezentativní zemí. Rovněž zúčastněné strany informovala, že stanoví správní, prodejní a režijní náklady a zisk na základě dostupných informací pro příslušnou společnost Rima Industrial S.A. (dále jen „Rima Industrial“) v reprezentativní zemi. Druhá poznámka se rovněž zabývala připomínkami, které byly obdrženy k první poznámce. Připomínky k druhé poznámce byly obdrženy od žadatele a vyvážejících výrobců Ketong a Shenghua. Těmito připomínkami se podrobně zabývají 122. až 136. bod odůvodnění.

(37)

V čl. 2 odst. 1 základního nařízení je uvedeno, že „[b]ěžná hodnota se obvykle zakládá na cenách, které jsou zaplaceny nebo mají být zaplaceny nezávislým odběratelem v zemi vývozu v běžném obchodním styku“.

(38)

Avšak čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení stanoví, že „[p]okud se […] zjistí, že není vhodné použít domácí ceny a náklady v zemi vývozu, jelikož v této zemi dochází k podstatným zkreslením ve smyslu písmene b), běžná hodnota se zjistí početně výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty“ a „zahrnuje nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk“.

(39)

Jak je dále vysvětleno níže, Komise v tomto šetření došla k závěru, že na základě dostupných důkazů a vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany čínské vlády, jak je uvedeno v 33. bodě odůvodnění, bylo použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení vhodné.

(40)

Při nedávném šetření týkajícím se ferosilicia pocházejícího z ČLR, jehož výrobci patří do odvětví feroslitin podobně jako výrobci kalciumsilicia (5), Komise zjistila, že v uvedeném odvětví se vyskytují podstatná zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení. Komise v uvedeném šetření dospěla k závěru, že na základě dostupných důkazů je rovněž vhodné použít čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(41)

Při uvedeném šetření Komise zjistila, že v ČLR dochází k významným vládním zásahům, což vede k narušení účinné alokace zdrojů v souladu s tržními zásadami (6). Komise zejména dospěla k závěru, že v odvětví ferosilicia nejen přetrvává značná míra vlastnictví ze strany čínské vlády ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) první odrážky základního nařízení (7), ale že čínská vláda může rovněž ovlivňovat ceny a náklady prostřednictvím přítomnosti státu ve firmách ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) druhé odrážky základního nařízení (8). Komise dále zjistila, že přítomnost státu a jeho zásahy na finančních trzích, jakož i při dodávkách surovin a vstupů mají na trh další rušivý vliv. Celkově systém plánování v ČLR vede k tomu, že zdroje jsou alokovány spíše do odvětví označených čínskou vládou za strategická nebo jinak politicky významná, místo aby byly alokovány v souladu s tržními silami (9). Kromě toho Komise dospěla k závěru, že čínské právní předpisy upravující úpadek a vlastnictví řádně nefungují ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) čtvrté odrážky základního nařízení, následkem čehož vznikají zkreslení, zejména když jsou v ČLR drženy při životě insolventní firmy a když se přidělují práva k užívání pozemků (10). Ve stejném duchu Komise zjistila zkreslení mzdových nákladů v odvětví ferosilicia ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) páté odrážky základního nařízení (11), jakož i zkreslení na finančních trzích ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) šesté odrážky základního nařízení, zejména pokud jde o přístup podnikových subjektů v ČLR ke kapitálu (12). Vzhledem k velké podobnosti použitých vstupů a výrobního procesu se tato zjištění do značné míry vztahují i na odvětví kalciumsilicia, které je rovněž součástí odvětví feroslitin.

(42)

Stejně jako v šetřeních týkajících se odvětví ferosilicia v ČLR Komise v tomto šetření prozkoumala, zda je kvůli existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení vhodné použít domácí ceny a náklady v ČLR, či nikoli. Komise tak učinila na základě důkazů dostupných ve spisu, včetně důkazů obsažených v podnětu, jakož i ve zprávě, jež vycházejí z veřejně dostupných zdrojů. Tato analýza zahrnovala zkoumání významných vládních zásahů do hospodářství ČLR obecně, ale také konkrétní situace na trhu v příslušném odvětví, včetně výrobku, který je předmětem šetření. Komise tyto důkazní prvky dále doplnila svým vlastním výzkumem týkajícím se různých kritérií relevantních pro potvrzení existence podstatných zkreslení v ČLR, jak bylo v tomto ohledu rovněž zjištěno v předchozích šetřeních.

(43)

Podnět v tomto případě odkazoval na zprávu, zejména na zkreslení v odvětví energetiky a zkreslení v souvislosti s určitými minerálními vstupy. Kromě toho žadatel předložil studii o státem vyvolaných narušeních trhu v čínském odvětví feroslitin a křemíku. Tato studie dokládala, že čínské výrobní odvětví feroslitin se musí vysokou měrou řídit pokyny ze strany vlády, která do něj dle svého uvážení také zasahuje. Studie dospěla k závěru, že čínské společnosti v tomto odvětví „působí ve zkresleném tržním prostředí, ve kterém konkurenční síly nemohou strukturovat domácí trh a uvádět jej do souladu s globálními trhy“. Tato studie byla založena do vyšetřovacího spisu ve fázi zahájení šetření. Žádná zúčastněná strana včetně čínské vlády a vyvážejících výrobců nepředložila k této studii vyjádření. Podnět obsahoval rovněž odkazy na seznam omezení vývozu průmyslových surovin sestavený OECD.

(44)

V odvětví kalciumsilicia přetrvává určitá míra vlastnictví a kontroly ze strany čínské vlády ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) první odrážky základního nařízení. Šetřením bylo zjištěno, že jeden ze spolupracujících vyvážejících výrobců – společnost Shenghua – je z 65 % vlastněn společností Shaanxi Metallurgical & Mining Group Co., která je zase dceřinou společností státem vlastněné společnosti Shaanxi Non-ferrous Metals Holding Group Co. (13) Uvedená společnost uznává, že je i nadále pod vlivem státního podniku a těží ze silné podpory vlády (14). I když se zdá, že další dva spolupracující vyvážející výrobci jsou v soukromém vlastnictví, jeden z nich – společnost Ningxia Shun Tai Smelting – také zřejmě udržuje blízké vztahy s místními orgány: nachází se v průmyslovém parku Čung-wej, který zavedeným společnostem poskytuje četné preferenční politiky, jako jsou nižší daně nebo ceny elektřiny (15). Na internetových stránkách parku je také uvedeno, že „projekt společnosti Ningxia Shun Tai Smelting na pec s ponorným obloukem na výrobu slitiny kalciumsilicia a na výrobu elektřiny z odpadního tepla je klíčovým projektem na podporu investic správy města Čung-wej“.

(45)

Vzhledem k tomu, že žádní další čínští vývozci výrobku, který je předmětem šetření, nespolupracovali, nebylo možné dále určit přesný poměr výrobců kalciumsilicia v soukromém a státním vlastnictví.

(46)

Kromě toho šetření podle čl. 2 odst. 6a písm. b) první odrážky základního nařízení potvrdilo, že v odvětví elektřiny, které je hlavním výrobním činitelem při výrobě kalciumsilicia, přetrvává značná míra vlastnictví ze strany čínské vlády. Jak Komise zjistila ve své zprávě, trh s elektřinou v Číně se vyznačuje silným zapojením státních podniků do různých fází dodavatelského řetězce a v roce 2017 bylo přibližně 50 % výrobní kapacity ve vlastnictví státu, zatímco celá přenosová síť je ve vlastnictví dvou státních podniků (16).

(47)

Pokud jde o to, že čínská vláda může ovlivňovat ceny a náklady prostřednictvím přítomnosti státu ve firmách ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) druhé odrážky základního nařízení, zjistila Komise během šetření existenci osobních vazeb mezi Komunistickou stranou Číny a nejméně jednou společností vyrábějící výrobek, který je předmětem šetření. Výkonný ředitel a majitel 35 % podílu společnosti Shenghua zároveň zastává funkci tajemníka strany (17).

(48)

Jak veřejné, tak soukromé podniky v odvětví kalciumsilicia také podléhají strategickému dohledu a pokynům. Podobně jako v kterémkoli jiném odvětví v ČLR jsou tito výrobci nuceni pořádat různé činnosti v rámci budování strany a udržovat blízké vztahy s Komunistickou stranou Číny a její ideologií. Výše uvedený trend rostoucí úrovně zásahů čínské vlády také v odvětví kalciumsilicia ilustruje následující příklad. Šetření odhalilo rozsáhlé činnosti v oblasti budování strany ve společnosti Shenghua. Internetové stránky tohoto výrobce jsou obzvlášť výmluvné, pokud jde o budování Komunistické strany Číny a její úlohu v této společnosti: „Dne 17. července uspořádal stranický výbor společnosti Shaanxi Shenghua Metallurgical Chemical Co., Ltd. čtvrté studijní zasedání ústřední skupiny výboru strany. Zasedání předsedal tajemník strany a výkonný ředitel Wej Sin-chua. Zasedání se zúčastnili členové stranického výboru, další členové nestranických výborů a tajemníci poboček. Jang Chuej, zástupce tajemníka stranického výboru, na zasedání představil studijní materiál „Základní zákon Komunistické strany Číny – stranická ústava 19. celostátního sjezdu Komunistické strany Číny“ a zajistil kolektivní studium projevu předsedy metalurgické skupiny dne 1. července na pochvalné konferenci „Spojme se s pokročilými a postupujme jednotně a rázně vpřed“. Účastníci si vyměňovali názory a diskutovali o tom, jak plnit povinnosti členů strany a jak plnit své poslání. […] [Wej Sin-chua] předložil několik požadavků na soudruhy z vedoucího týmu a členy strany: 1. Neustále se zdokonalovat důkladným čtením stranické ústavy, […] 2. Posilovat ideologii a víru, neochvějně se držet vedení stranického výboru společnosti, uskutečňovat ducha „Jen-an“ a ducha „zatloukání hřebíků“ a zaměřovat energii na plnění svých povinností a odvádění dobré práce pro společnost. […] 4. Zkoumat a napravovat vlastní problémy týkající se pracovního stylu v souladu se stranickou ústavou a disciplínou. Všechny pobočky se musí snažit o ideologické vzdělávání členů strany a kádrů a posilování jejich stranického ducha; […] podnikový výbor pro kontrolu kázně a úřad pro kontrolu a dodržování kázně musí důsledně plnit své povinnosti dohledu“ (18).

(49)

Dále bylo zjištěno, že v odvětví kalciumsilicia jsou zavedeny politiky, jež pozitivně diskriminují domácí dodavatele či jinak ovlivňují trh ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) třetí odrážky základního nařízení.

(50)

Toto odvětví je společně s dalšími dílčími odvětvími feroslitin, která hrají významnou úlohu při výrobě oceli, důležitým odvětvím pro čínskou vládu. Komise zejména zjistila, že podle Katalogu podporovaných odvětví v západních provinciích Národní rozvojové a reformní komise (NDRC) pro rok 2020 (19) je toto odvětví považováno za podporované odvětví v provincii Ning-sia.

(51)

Rovněž pokud jde o vstupy potřebné pro výrobu kalciumsilicia, byly na různých úrovních vydány četné plány, směrnice a další dokumenty. Z nich je patrná úroveň zásahů státu na trzích těchto vstupů.

(52)

Pokud jde o elektřinu, která představuje největší podíl vstupních nákladů, jak uvádí Komise ve zprávě, ceny elektřiny v ČLR nejsou tržní a jsou rovněž ovlivněny podstatnými zkresleními (prostřednictvím centrálního určování cen, cenové diferenciace a postupů přímého nákupu energie) (20). Přestože trh s energií v Číně prošel řadou změn a reforem (21), některé ceny významné pro energetický systém stále nejsou tržní. Vláda uznává, že ceny jsou stále do velké míry kontrolovány státem: „Současné řízení cen elektřiny stále vychází z vládních cen. Cenové úpravy často zaostávají za změnami nákladů a je obtížné včas a přiměřeně reagovat na náklady spotřeby energie […]. Dosud nebyl zaveden účinný mechanismus hospodářské soutěže pro prodej elektřiny, tržní transakce mezi podniky a uživateli elektřiny jsou omezené a je obtížné zapojit do přidělování zdrojů rozhodující úlohu trhu“ (22). Toto státem vyvolané oslabení trhu vede k dalším pokusům o řízení trhu, což se odráží v řadě následujících správních dokumentů. Například v listopadu 2020 vydala komise NDRC Oznámení o podpoře uzavírání střednědobých a dlouhodobých smluv o dodávkách elektřiny v roce 2021 (23). Dokument zejména uvádí, že je třeba „usilovat o to, aby smluvní objem elektřiny nebyl nižší než 80 % průměrného objemu za poslední tři roky“, a pokud jde o stanovení cen, že je třeba „zavést mechanismus pro vyrovnání odchylek […] v předpisech na místních trzích, který by řešil odchylky mezi smluvním objemem energie a skutečnou realizací“ a „[z]dokonalit mechanismus stanovení cen střednědobých a dlouhodobých transakcí. Všechny lokality musí striktně dodržovat ceny za přenos a distribuci energie schválené vládou“. Oznámení obsahuje rovněž zvláštní ustanovení týkající se provádění, zejména zavedením mechanismu sledování postupu při uzavírání smluv nebo posílením monitorování, zveřejňování a vynucování smluv (24). Kromě toho v lednu 2021 vydala Státní rada Stanovisko komise NDRC k normalizaci poplatků za městské dodávky vody, elektřiny a tepla s cílem podpořit vysoce kvalitní rozvoj tohoto odvětví. Oznámení obsahuje zvláštní ustanovení týkající se tvorby cen ze strany vlády: „[…] U projektů, které podléhají vládnímu stanovení cen nebo vládou řízenému stanovení cen, je třeba rozumně stanovit složení nákladů, posílit dohled nad náklady a přezkum, zlepšit mechanismus tvorby cen a vědecky stanovit cenovou úroveň. […]“ V rámci „hlavních cílů“ oznámení se konkrétně odkazuje na mechanismus vládních vstupů ve vztahu k tvorbě cen i na odvětvovou diferenciaci metod tvorby cen: „Do roku 2025 musí být dosaženo jasných výsledků, pokud jde o zjednodušení a normalizaci poplatků v oblasti zásobování vodou, dodávek energie, plynu a tepla. Bude vytvořen základ pro vědecký, normalizovaný a transparentní mechanismus tvorby cen a dále se zdokonalí mechanismus vládních vstupů. Výrazně se zlepší metody stanovování cen použitelné v příslušných odvětvích, metody kontroly a přezkumu nákladů, cenová politika a standardní komplexní pokrytí služeb, jakož i kvalita a účinnost dodávek vody, elektřiny, tepla a dalších výrobků a služeb“ (25).

(53)

Další surovinou používanou k výrobě kalciumsilicia je uhlí. Jak Komise zjistila ve své zprávě, trh s uhlím v ČLR podléhá zkreslením, zejména v důsledku subvencování (26), a prostřednictvím řízení a kontroly využívání uhelných zdrojů (27). Kromě toho Komise během šetření týkajícího se glutamátu sodného pocházejícího z ČLR a Indonésie učinila zjištění ohledně zásahů státu do tržních sil v čínském odvětví uhelného průmyslu na úrovni provincií, a zejména v provincii Šan-tung, a to prostřednictvím plánovacích dokumentů regulujících dodávku, lokalizaci a průmyslové koncepce (28). V rámci současného šetření Komise zjistila další prvky zásahu státu. V květnu 2021 vydala Národní energetická správa (NEA) společně s komisí NDRC Oznámení o opatřeních v rámci řízení kapacity těžby uhlí a kritériích schvalování s cílem regulovat kapacity uhelných dolů a prosazovat příslušné limity vypočítané na základě tohoto oznámení (29). Jako další příklad dalekosáhlé regulační činnosti státu na trhu s uhlím vydala komise NDRC v prosinci 2020 Oznámení o zajištění uzavírání a plnění střednědobých a dlouhodobých smluv na dodávky uhlí v roce 2021 (30). Oznámení výslovně zdůrazňuje cíl zvýšit vliv a dohled státu nad smluvním procesem: „Lépe využívat úlohu vlády, zaměřit se na posílení budování systému, zlepšit pravidla transakcí, posílit dohled nad úvěry a vést příslušné strany ke zvyšování povědomí o celkové situaci, přijmout sociální odpovědnost, normalizovat plnění smluv a zajistit hladké fungování trhu s uhlím.“ Toto oznámení také dává pokyn, aby „[s]e posilovala vlastní kontrola tohoto odvětví. Všechna příslušná odvětvová sdružení povedou podniky k posilování vlastní kontroly, k řádnému plnění požadavků střednědobých a dlouhodobých smluv a k tomu, aby nevyužívaly situaci na trhu nabídky a poptávky a výhodného postavení odvětví k uzavírání nevyvážených smluv. Velké podniky musí jít příkladem, provádět vlastní regulaci uzavírání smluv, zvyšovat své povědomí o plnění závazků, přebírat iniciativu k převzetí sociální odpovědnosti za zajištění dodávek a stabilních cen a podporovat hladké fungování trhu s uhlím na vnitrostátní úrovni“. Za zmínku stojí zejména jasný pokyn, aby při podpisu smluv nebyla zohledňována situace poptávky a nabídky na trhu. V dubnu 2021 vydala komise NDRC další Oznámení o zajištění dohledu a řízení střednědobých a dlouhodobých smluv na dodávky uhlí v roce 2021, jehož cílem je lepší dohled nad dodržováním smluv o prodeji a zajištění dodávek uhlí (zejména na základě ustanovení dříve citovaného oznámení č. 902). Na základě toho by měly příslušné strany zejména zajistit, aby měsíční míra dodržování smluv byla alespoň 80 % a čtvrtletní a roční míra dodržování smluv činila alespoň 90 % (31).

(54)

Státní zásahy na trhu s uhlím jsou patrné také z nedávného rozhodnutí o prodloužení doby zkušebního provozu uzavřených uhelných dolů o další rok s cílem zvýšit objem výroby a dodávky, aby bylo možné čelit zvýšení ceny komodity (poté, co byla důlní těžba dříve pozastavena) (32).

(55)

Kromě toho se na další dvě důležité suroviny používané k výrobě kalciumsilicia – křemenec a vápenec – vztahuje 13. pětiletý plán pro nerostné zdroje, který státu umožňuje řídit klíčové trhy s nerostnými surovinami v ČLR prakticky ve všech oblastech (33). Šetření navíc potvrdilo, že podle seznamu omezení vývozu průmyslových surovin sestaveného OECD z roku 2020 podléhal křemenec (kód HS 250590) v roce 2019 v ČLR požadavku na neautomatické udělování licencí k vývozu (34), což může omezovat vývozní činnost a tím narušovat trh.

(56)

Jak je patrné z výše uvedených příkladů, čínská vláda řídí rozvoj odvětví kalciumsilicia v souladu s širokou škálou politických nástrojů a směrnic a ovládá prakticky každý aspekt fungování tohoto odvětví. Tyto vládní pokyny a zásahy se týkají také hlavních vstupů používaných při výrobě výrobku, který je předmětem šetření. Společnost Shenghua například uznává, že svou obchodní činnost uvádí do souladu s dokumenty centrálního plánování a s klíčovými státními politikami, jak je popsáno v jejích podnikových cílech: „Usilujeme o vytváření a uvádění do provozu takových projektů, jako jsou vysoce čistý kovový vápník, chemický průmyslový silikon a mikrovlnné metalurgické výrobní linky i další projekty, a to do konce „13. pětiletého plánu“.“ Společnost rovněž tvrdí, že „se aktivně přizpůsobuje novému normálu národního hospodářského rozvoje, přesně chápe nový směr reformních politik na straně nabídky, svědomitě uplatňuje odpovědnost za bezpečnou a ekologickou výrobu a na základě stabilního vedení, které se uplatňuje v odvětví slitin kalciumsilicia, se spoléhá na vedoucí orgán společnosti Shaanxi Nonferrous Group, talenty a vědecký výzkum“ (35).

(57)

Kromě výše uvedených skutečností jsou výrobci kalciumsilicia rovněž příjemci různých forem státní podpory, což jasně poukazuje na zájem úřadů o toto odvětví. V průběhu šetření Komise zjistila, že společnost Ningxia Shun Tai Smelting měla z podpory prospěch díky svému podniku v průmyslovém parku Čung-wej (viz 44. bod odůvodnění), zatímco společnost Ketong byla uznána za „podnikové technologické centrum autonomní oblasti pro rok 2020“. V souvislosti s touto skutečností místní média uváděla, že: „Podle příslušných předpisů obdrží podnikové technologické centrum na úrovni autonomní oblasti, které získá toto uznání poprvé, finanční podporu ve výši 1 milion RMB“ (36). Další zprávy místních médií potvrdily podporu této společnosti ze strany provincie: „Příslušná odpovědná osoba na Ministerstvu průmyslu a informačních technologií autonomní oblasti uvedla, že náš okres důrazně podporuje strukturální transformaci, zelenou transformaci, inteligentní transformaci a technologickou transformaci průmyslových podniků, a to rozšiřováním průmyslového řetězce, což je považováno za prioritu, i prostřednictvím zelené transformace, inteligentní transformace a technologické transformace, které jsou považovány za klíčové nástroje, a že také podporuje strukturální úpravy a zdokonalování produktů v odvětví surovin. […] Pokud jde o materiály ze speciálních slitin, podporuje náš okres vývoj vysokoteplotních slitin, korozivzdorných slitin, ultrapevných slitin a dalších materiálů se speciálními vlastnostmi a speciálními funkcemi. Díky podnikům, jako jsou společnosti Shengyan Industrial, Ketong New Materials a Jun Magnetic New Materials, dosáhneme zásadního pokroku v hlavních technologiích zaměřených na vývoj slitin se speciálními požadavky, jako je vysoká teplotní odolnost, vysoká pevnost a vysoká odolnost proti korozi, které se v odvětví nerezové oceli a speciální oceli široce používají“ (37).

(58)

Souhrnně vzato čínská vláda zavedla opatření s cílem přimět hospodářské subjekty k dodržování cílů veřejné politiky, pokud jde o podporu preferovaných odvětví, včetně výroby kalciumsilicia i hlavních surovin používaných k výrobě tohoto výrobku. Tato opatření brání volnému působení tržních sil.

(59)

Stávající šetření neodhalilo žádný důkaz o tom, že by diskriminační uplatňování nebo nedostatečné vymáhání práva týkajícího se úpadku a vlastnictví podle čl. 2 odst. 6a písm. b) čtvrté odrážky základního nařízení v odvětví kalciumsilicia podle 41. bodu odůvodnění výše neovlivňovalo výrobce výrobku, který je předmětem šetření.

(60)

Odvětví kalciumsilicia je rovněž dotčeno zkresleními mzdových nákladů ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) páté odrážky základního nařízení, jak je rovněž uvedeno ve 41. bodě odůvodnění. Uvedená zkreslení ovlivňují toto odvětví jak přímo (při výrobě výrobku, který je předmětem šetření, nebo v případě hlavních surovin používaných k jeho výrobě), tak nepřímo (v přístupu ke kapitálu nebo vstupům od společností, na které se vztahuje stejný pracovněprávní systém v ČLR).

(61)

Ve stávajícím šetření nebyl navíc předložen žádný důkaz o tom, že by se odvětví kalciumsilicia netýkaly zásahy státu do finančního systému ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) šesté odrážky základního nařízení, jak je uvedeno výše ve 41. bodě odůvodnění. Významné zásahy státu do finančního systému proto závažně ovlivňují tržní podmínky na všech úrovních.

(62)

A konečně Komise připomíná, že pro výrobu výrobku, který je předmětem šetření, je zapotřebí řada vstupů. Když výrobci kalciumsilicia tyto vstupy nakupují nebo uzavírají smlouvy o jejich dodávkách, splatné ceny (které jsou zaznamenány jako jejich náklady) zjevně podléhají stejným systémovým zkreslením, jež byla uvedena výše. Například dodavatelé vstupů využívají pracovní sílu, která podléhá zkreslením. Mohou si vypůjčit peněžní prostředky, které podléhají zkreslením ve finančním sektoru/při alokaci kapitálu. Navíc podléhají systému plánování, který je uplatňován na všech úrovních státní správy a ve všech odvětvích.

(63)

V důsledku toho nejen že není vhodné použít domácí prodejní ceny kalciumsilicia ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, ale navíc jsou poznamenány i všechny vstupní náklady (včetně surovin, energie, půdy, financování, pracovní síly atd.), protože tvorbu jejich cen ovlivňují významné zásahy státu, jak je popsáno v částech A a B zprávy. Zásahy státu popsané v souvislosti s alokací kapitálu, půdy, pracovní síly, energie a surovin se totiž vyskytují v celé ČLR. To například znamená, že určitý vstup, který byl jako takový vyprodukován v ČLR díky společnému působení řady výrobních činitelů, je vystaven podstatným zkreslením. Totéž platí o vstupu použitém v tomto vstupu a tak dále.

(64)

Čínská vláda neuvedla žádné důkazy ani argumenty, jež by svědčily o opaku. Řadu připomínek však předložili vyvážející výrobci Ketong a Shenghua.

(65)

Společnost Ketong tvrdila, že metodika stanovená v čl. 2 odst. 6a základního nařízení pro účely určení běžné hodnoty je neslučitelná s protokolem o přistoupení Číny k WTO, s antidumpingovou dohodou WTO a s rozhodnutím Orgánu WTO pro řešení sporů (DSB), a neměla by se proto použít.

(66)

Společnost Ketong za prvé připomněla, že oddíl 15 protokolu o přistoupení Číny k WTO povoluje při určování běžné hodnoty a srovnatelnosti cen podle článku VI dohody GATT 1994 a antidumpingové dohody odchylky od standardní metodiky, tyto odchylky však byly časově omezené, neboť jejich platnost skončila dne 11. prosince 2016. Podle společnosti Ketong by se Unie od 12. prosince 2016 neměla při určování běžné hodnoty u výrobců ze zemí vývozu odchýlit od standardní metodiky a od používání pouze domácích cen a nákladů země vývozu, pokud další ustanovení dohod WTO včetně antidumpingové dohody nestanoví jinak. Společnost Ketong tvrdila, že čl. 2 odst. 6a základního nařízení v rozsahu, v němž umožňuje Unii použít údaje vhodné reprezentativní země, je v rozporu se závazky Unie podle dohod WTO, zejména s jejím závazkem podle oddílu 15 protokolu o přistoupení Číny k WTO.

(67)

Společnost Ketong rovněž tvrdila, že článek 2 antidumpingové dohody neumožňuje použít k určení běžné hodnoty jiné informace než ty v zemi vývozu. Také za výjimečných okolností, kdy je třeba běžnou hodnotu zjišťovat početně, je nezbytné údaje týkající se výrobních nákladů, prodejních, správních a režijních nákladů a zisku získat ze zdrojů v zemi vývozu. Podle společnosti Ketong pojem podstatné zkreslení v antidumpingové dohodě ani neexistuje.

(68)

Společnost Ketong za druhé připomněla, že ve věci Evropská unie – antidumpingová opatření uložená na bionaftu z Argentiny (38) Odvolací orgán WTO shledal, že Unie tím, že nevyužila záznamy vedené vyšetřovanými výrobci jako základ pro výpočet výrobních nákladů výrobku, který byl předmětem šetření, jednala v rozporu s článkem 2.2.1.1 antidumpingové dohody. Společnost Ketong zejména uvedla, že s ohledem na uvedené rozhodnutí nebyla samotná zkreslení v Argentině, která způsobovala rozdíl mezi domácími a mezinárodními cenami hlavní suroviny dotčeného výrobku, dostatečným základem podle článku 2.2.1.1 k vyvození závěru, že záznamy výrobce přiměřeně neodrážely náklady na surovinu spojené s výrobou a prodejem dotčeného výrobku, nebo k nezohlednění těchto nákladů při určování běžné hodnoty dotčeného výrobku.

(69)

Podobně společnost Shenghua tvrdila, že čl. 2 odst. 6a základního nařízení je v rozporu s právem WTO.

(70)

Společnost Shenghua za prvé namítala, že antidumpingová dohoda neuznává v článku 2.2 pojem podstatných zkreslení a umožňuje početní zjištění běžné hodnoty pouze v případě neexistence prodeje v běžném obchodním styku. Společnost Shenghua uvedla, že žádný článek antidumpingové dohody neumožňuje pro stanovení běžné hodnoty použít údaje ze třetí země, které nemohou odrážet ceny nebo úroveň nákladů dané země vývozu. Antidumpingová dohoda proto vyžaduje, aby byla běžná hodnota určena na základě prodejních cen nebo nákladů, které odrážejí úroveň cen nebo nákladů v zemi původu. Početně zjištěná cena založená na cenách v reprezentativní zemi proto nemůže odrážet úroveň cen a nákladů v zemi vývozu.

(71)

Za druhé, společnost Shenghua tvrdila, že i kdyby byl pojem podstatných zkreslení v souladu s právem WTO, bylo by nutné početně zjistit příslušnou hodnotu podle článku 2.2.1.1 antidumpingové dohody a jejího výkladu formulovaného Odvolacím orgánem WTO ve sporu EU – bionafta (DS473). Podstatná zkreslení by v zemi vývozu musela spadat pod definici prodeje, který „se neuskutečňuje v běžném obchodním styku“, nebo z důvodu „zvláštní situace na trhu“. Společnost Shenghua za třetí tvrdila, že i když pojem „běžný obchodní styk“ není v antidumpingové dohodě výslovně definován, článek 2.2.1 stanoví, že prodej výrobku nelze považovat za prodej v běžném obchodním styku a nebude k němu přihlíženo, „pouze pokud […] se tento prodej uskutečňuje během delšího období ve významných objemech a za ceny, které neumožňují pokrýt veškeré náklady […]“. V této souvislosti společnost Shenghua rovněž tvrdila, že žadatel nijak neprokázal, že údajná podstatná zkreslení spadají buď pod definici prodeje, který „se neuskutečňuje v běžném obchodním styku“, nebo „zvláštní situace na trhu“.

(72)

Komise měla za to, že ustanovení čl. 2 odst. 6a jsou plně v souladu s povinnostmi, které má Unie vůči WTO, a judikaturou citovanou společnostmi Ketong i Shenghua. S ohledem na závazky podle oddílu 15 protokolu o přistoupení Číny k WTO Komise připomíná, že v antidumpingových řízeních týkajících se výrobků z Číny platí pro stanovení běžné hodnoty nadále ty části oddílu 15 protokolu, jejichž platnost nevypršela, a to jak s ohledem na standardy tržního hospodářství, tak s ohledem na použití metodiky, která není založena na přísném porovnání s čínskými výrobky nebo náklady.

(73)

Pokud jde o spor EU – bionafta, příslušné rozhodnutí se netýkalo použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení, ale konkrétního ustanovení čl. 2 odst. 5 základního nařízení. Komise je toho názoru, že právo WTO, jak je vykládá panel WTO a Odvolací orgán ve sporu EU – bionafta, povoluje použití údajů ze třetí země, které jsou řádně upraveny, pokud je tato úprava nutná a odůvodněná. Z důvodu existence podstatných zkreslení jsou náklady a ceny v zemi vývozu nevhodné pro početní zjištění běžné hodnoty. Za těchto okolností čl. 2 odst. 6a základního nařízení předpokládá početní zjištění nákladů na výrobu a prodej na základě nezkreslených cen nebo referenčních hodnot, včetně nezkreslených cen nebo referenčních hodnot ve vhodné reprezentativní zemi s podobnou úrovní rozvoje, jakou má země vývozu.

(74)

Pokud jde o tvrzení týkající se nedostatečných důkazů předložených žadatelem, právní základ a podpůrné důkazy se v podnětu týkaly podmínek pro použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení. Jak je uvedeno v bodě 3 oznámení o zahájení řízení, Komise měla za to, že podnět poskytl dostatečné důkazy o podstatných zkresleních podle čl. 2 odst. 6a písm. e) základního nařízení k tomu, aby bylo možné šetření zahájit. V čl. 2 odst. 6a základního nařízení nejsou stanoveny žádné další důkazní požadavky, jak tato strana tvrdí.

(75)

Komise proto tato tvrzení společností Ketong a Shenghua zamítla.

(76)

Společnost Ketong uvedla, že prvky jejích nákladů nebo cen, u kterých Komise zkreslení neprokázala, by neměly být upraveny ani stanoveny na jiném základě.

(77)

Společnost Shenghua uvedla, že pokud se Komise rozhodne použít čl. 2 odst. 6a základního nařízení, bylo by nepřiměřené nahradit všechny faktory nákladů údaji z jiných zdrojů, neboť podle znění tohoto ustanovení se nahradí nezkreslenými cenami nebo referenčními hodnotami pouze ty výrobní náklady a náklady na prodej, u nichž se prokáže, že jsou zkreslené. Společnost Shenghua konkrétně tvrdila, že žadatel neprokázal, že by náklady práce v čínském odvětví kalciumsilicia byly zkreslené, a proto měla Komise použít skutečné náklady práce, jak je uvedli vyvážející výrobci. Podle společnosti Shenghua nebylo přiměřené nahradit tyto náklady práce náklady práce ve třetí zemi, jelikož byly ovlivněny několika faktory, například vztahem nabídky a poptávky na dotčeném trhu, stupněm automatizace výroby a úrovní cen komodit v daném regionu, ve kterém výrobci vykonávali svou činnost. K tomuto společnost Shenghua doplnila, že náklady práce se liší nejen mezi různými zeměmi, ale také mezi různými čínskými výrobci. Společnost Shenghua uvedla, že totéž platí i pro prodejní, správní a režijní náklady a pro zisk.

(78)

V reakci na tvrzení týkající se nedostatku důkazů o zkreslení v oblasti nákladů práce ve fázi zahájení řízení odkazuje Komise na své odůvodnění ve 41. a 63. bodě odůvodnění. K určení skutečné existence podstatných zkreslení a následnému použití metodiky stanovené v čl. 2 odst. 6a písm. a) dojde pouze v době poskytnutí prozatímních a/nebo konečných informací. Komise v tomto případě považovala důkaz podstatného zkreslení předložený žadatelem za dostatečný pro zahájení šetření na tomto základě. Komise sice uznává, že se mzdové náklady mohou v jednotlivých zemích nebo dokonce odvětvích lišit, na základě svého šetření však zjistila, že je trh práce v ČLR narušen na celostátní úrovni. Otázky související s čínským trhem práce, včetně neexistence odborových svazů nezávislých na vládě a omezení mobility pracovních sil v důsledku systému registrace domácností, narušují tvorbu mezd u všech hospodářských subjektů v ČLR. Skutečnost, že mzdové náklady mohou být v jiných zemích odlišné nebo že se mohou lišit v rámci ČLR, na tomto zjištění nic nemění.

(79)

Komise během šetření dále zjistila, jak je podrobně uvedeno v 51. až 55. bodě odůvodnění, že trhy se vstupy používanými výrobci kalciumsilicia v ČLR byly zasaženy řadou podstatných zkreslení, a to nejen konkrétních, ale také průřezových. Stejná situace byla zjištěna u výrobců základních vstupů používaných k výrobě kalciumsilicia i jeho surovin. Komise proto dospěla k závěru, že všechny náklady na vstupy používané při výrobě výrobku, který je předmětem šetření, včetně energie, byly v ČLR zkreslené. Tvrzení společnosti Shenghua, že mezi různými zeměmi existují rozdíly v nákladech na energii, nic na posouzení Komise, pokud jde o zkreslení cen energie v ČLR, nemění.

(80)

Ustanovení čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení v tomto ohledu sice umožňuje použití domácích nákladů, včetně nákladů práce a nákladů na energii, pokud se zjistí, že nejsou zkreslené, ve spisu se však nenacházejí žádné důkazy o tom, že se rozsáhlá zkreslení na úrovni celé země nevztahují na výrobce kalciumsilicia. Při početním zjišťování běžné hodnoty proto nemohly být žádné takové domácí náklady použity.

(81)

Pokud jde o prodejní, správní a režijní náklady a zisk, Komise konstatovala, že pokud se zjistí, že z důvodu existence podstatných zkreslení v zemi vývozu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení není vhodné použít domácí ceny a náklady v zemi vývozu, může Komise stanovit běžnou hodnotu prostřednictvím odkazu na nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty ve vhodné reprezentativní zemi pro každého vyvážejícího výrobce podle čl. 2 odst. 6a písm. a). Komise zdůrazňuje, že tento článek rovněž konkrétně požaduje, aby početně zjištěná běžná hodnota zahrnovala přiměřenou částku správních, prodejních a režijních nákladů a zisk. Pokud Komise během svého šetření na základě všech důkazů ve spisu prokáže existenci podstatných zkreslení, která mají vliv na dotčený výrobek, v zemi vývozu, vyplývá z toho, že prodejní, správní a režijní náklady vyvážejících výrobců jsou rovněž ovlivněny uvedenými zkresleními.

(82)

Tvrzení předložená společnostmi Shenghua a Ketong byla proto zamítnuta.

(83)

Společnost Shenghua rovněž tvrdila, že i kdyby byly použity údaje z jiných zdrojů, bylo by nepřiměřené použít údaje ze třetí země jako nezkreslenou cenu. Společnost Shenghua poukázala na záměr Komise odkazovat na databázi Global Trade Atlas (dále jen „GTA“), pokud jde o dovozní ceny reprezentativní země, a měla za to, že během období šetření nakupovala všechny suroviny pro výrobu výrobku, který je předmětem šetření, na domácím trhu. Komise by proto měla použít spolehlivější a rozumnější zdroj údajů a bez ohledu na použitý zdroj údajů by měla provést náležité úpravy (například u nákladů na dodání), aby se zajistilo, že údajná nezkreslená cena je stanovena za stejných podmínek nákupu jako suroviny nakoupené společností Shenghua.

(84)

Komise k této připomínce podotkla, že z důvodů uvedených ve 41. až 63. bodě odůvodnění použije v rámci tohoto šetření čl. 2 odst. 6a základního nařízení. Komise je proto povinna použít nezkreslené náklady ve vhodné reprezentativní zemi, u kterých lze zajistit, že použité náklady nebudou ovlivněny zkreslením a budou k dispozici na základě snadno dostupných údajů, jako jsou údaje o dovozu uvedené v databázi GTA. Vzhledem k tomu, že společnost Shenghua neposkytla žádné údaje, které by odůvodňovaly její tvrzení týkající se náležitých úprav (například u vyšších nákladů na dodání), má se za to, že hodnoty dovozu reprezentativní země splňují kritéria čl. 2 odst. 6a základního nařízení a poskytují přiměřený odhad ceny v reprezentativní zemi, včetně nákladů na dodání. Dále vzhledem k tomu, že dovážené vstupy konkurují na domácím trhu dané reprezentativní země z hlediska cen, je Komise považovala za spolehlivý ukazatel. Pokud by v případě dovozu nebyly zohledněny všechny náklady na dodání, výsledná cena by neodrážela nezkreslenou cenu na trhu reprezentativní země. To by bylo v rozporu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, a proto bylo toto tvrzení zamítnuto.

(85)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti z dostupných důkazů vyplývá, že ceny výrobku, který je předmětem šetření, ani náklady na jeho výrobu, včetně nákladů na suroviny, energii a pracovní sílu, nejsou výsledkem volného působení tržních sil, protože jsou ovlivněny významnými zásahy státu ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, jak ukazuje dopad jednoho nebo více příslušných prvků v něm uvedených. Na tomto základě a vzhledem k nespolupráci ze strany čínské vlády dospěla Komise k závěru, že v tomto případě není k určení běžné hodnoty vhodné použít domácí ceny a náklady. Komise proto přikročila k početnímu zjištění běžné hodnoty výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty, to jest v tomto případě na základě odpovídajících výrobních nákladů a nákladů na prodej ve vhodné reprezentativní zemi v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, jak o tom pojednává následující oddíl.

(86)

Volba reprezentativní země byla založena na těchto kritériích podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení:

(87)

Jak je vysvětleno ve 35. a 36. bodě odůvodnění, Komise zveřejnila dvě poznámky ke spisu týkající se zdrojů pro určení běžné hodnoty. Tyto poznámky popisovaly skutečnosti a důkazy, na nichž jsou založena příslušná kritéria, a zabývaly se také připomínkami stran k těmto prvkům a k příslušným zdrojům. Ve druhé poznámce o výrobních činitelích Komise informovala zúčastněné strany o svém záměru použít v tomto případě jako vhodnou reprezentativní zemi Brazílii, pokud se potvrdí existence podstatných zkreslení podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(88)

V první poznámce o činitelích výroby určila Komise Argentinu, Brazílii, Kazachstán, Malajsii a Mexiko jako země, které Světová banka považuje za země s úrovní hospodářského rozvoje obdobnou úrovni Číny, tj. všechny jsou zařazeny do kategorie zemí s „vyššími středními příjmy“ na základě hrubého národního důchodu.

(89)

Zúčastněné strany nepředložily žádné připomínky týkající se podobnosti úrovně hospodářského rozvoje zemí, které Komise určila, s úrovní ČLR.

(90)

Společnost Ketong uvedla, že Světová banka mezi země s „vyššími středními příjmy“ řadí, podobně jako ČLR, rovněž Rusko, a požádala Komisi, aby tuto zemi rovněž považovala za potenciální reprezentativní zemi. Komise však v Rusku nenalezla žádného výrobce kalciumsilicia s veřejně dostupnými finančními informacemi, které by byly reprezentativní pro účely početního zjištění běžné hodnoty výrobku, který je předmětem šetření, a tuto zemi proto dále neposuzovala.

(91)

V první poznámce Komise určila Brazílii a Argentinu jako země, u kterých je známo, že v nich probíhá výroba kalciumsilicia. V této poznámce Komise dále určila Kazachstán, Malajsii a Mexiko jako země vyrábějící feroslitiny, což je odvětví, které se z hlediska výrobního procesu a výrobních činitelů nejvíce podobá odvětví kalciumsilicia, jež by mohla použít v případě nedostatku vhodných údajů ze zemí vyrábějících kalciumsilicium. Připomínky byly obdrženy od společností Ketong, Shenghua a od žadatele.

(92)

Komise určila dva výrobce kalciumsilicia v Brazílii a jednoho v Argentině, u nichž byly veřejně dostupné finanční informace. Novější finanční údaje (tj. z roku 2019) však byly k dispozici pouze u argentinského výrobce a u jednoho ze dvou brazilských výrobců (Rima Industrial S.A.).

(93)

Žadatel vzal na vědomí, že Brazílie zůstala jednou z možných reprezentativních zemí, a podpořil její potenciální výběr jako reprezentativní země, jak v podnětu původně navrhoval.

(94)

Společnosti Shenghua i Ketong ve svých připomínkách k první poznámce tvrdily, že Brazílie nemůže být vhodnou reprezentativní zemí, protože objem dovozu několika surovin (jako je elektrodová pasta a křemen/křemenec) je nízký, a není tedy reprezentativní.

(95)

U elektrodové pasty však dovoz do Brazílie odpovídal nejméně 10 % hlášené spotřeby v Číně, a je proto považován za reprezentativní. Pokud jde o křemenec, Komise nepovažovala nízký objem dovozu do Brazílie za reprezentativní a vrátila se k průměrné nákupní ceně placené výrobci v Unii jako ke vhodné referenční hodnotě.

(96)

Společnost Shenghua tvrdila, že cena elektřiny v Brazílii je příliš vysoká, a žádala Komisi, aby z tohoto důvodu Brazílii jako reprezentativní zemi zamítla.

(97)

Komise konstatovala, že v kritériích výběru reprezentativní země stanovených v základním nařízení není nikde uvedeno, že by ceny veřejných služeb musely být v určitém rozmezí. Tento argument byl proto zamítnut.

(98)

Ve svých připomínkách k první poznámce společnost Ketong tvrdila, že trh s elektřinou v Brazílii je narušený, protože 1) brazilská vláda je hlavním akcionářem výrobce elektřiny Eletrobrás a 2) brazilská vláda reguluje cenu elektřiny prostřednictvím regulačního orgánu Agência Nacional de Energia Elétrica (dále jen „ANEEL“). Proto by Brazílie nebyla vhodnou reprezentativní zemí.

(99)

Komise uvedla, že společnost Ketong neposkytla žádné důkazy o tom, že by státní vlastnictví společnosti Eletrobrás vedlo ke narušení trhu s elektřinou v Brazílii, a zejména že by mělo dopad na výrobce kalciumsilicia, pokud jde o cenu elektřiny, kterou platili během období šetření. Kupříkladu, ačkoli 52 % akcií společnosti Eletrobrás vlastní vláda, zbytek akcií je veřejně obchodovatelný. Tato otázka je dále posouzena níže ve 133. bodě odůvodnění na základě dalších důkazů obdržených od zúčastněných stran a ve 152. bodě odůvodnění.

(100)

Společnost Shenghua tvrdila, že Brazílie je vysoce chráněným trhem a zemí, která se uchýlila ke „značnému počtu opatření potenciálně omezujících obchod“, což Komise ve svém hodnocení dovozních omezení v Brazílii potvrdila (40).

(101)

V první poznámce Komise uvedla, že v Brazílii nezjistila žádné narušení obchodu, které by mělo vliv na hlavní vstupy pro výrobu kalciumsilicia. Společnost Shenghua neprokázala, že by taková narušení existovala, ať už pokud jde o kalciumsilicium, nebo hlavní výrobní činitele. Toto tvrzení bylo považováno za neopodstatněné, a proto bylo zamítnuto.

(102)

Společnost Ketong dále tvrdila, že brazilští výrobci určení Komisí jsou aktivní v celé škále hospodářských činností, a jejich náklady, příjmy a zisky proto neodrážejí náklady výrobce kalciumsilicia.

(103)

Komise v první poznámce uznala, že brazilští výrobci mají i jiné činnosti než výrobu a prodej kalciumsilicia a že jejich finanční výkazy neumožňují rozdělení finančních výsledků podle jednotlivých výrobků. Komise objasnila, že tato skutečnost sama o sobě neoslabuje reprezentativnost těchto společností a že tedy může použít finanční výsledky na úrovni společností při stanovení referenčních hodnot pro prodejní, správní a režijní náklady a pro zisk. Tvrzení bylo proto zamítnuto.

(104)

Společnost Shenghua tvrdila, že prodejní, správní a režijní náklady a zisk jediné společnosti nejsou spolehlivé ani reprezentativní údaje pro účely početního zjištění běžné hodnoty.

(105)

Komise uvedla, že společnost Shenghua neodůvodnila, proč by prodejní, správní a režijní náklady a zisk jediného výrobce nemohly být spolehlivé nebo reprezentativní pro početní zjištění běžné hodnoty. Společnost Shenghua dále neuvedla jiné výrobce v Brazílii se snadno dostupnými veřejnými finančními informacemi, které by mohly být přidány do souboru údajů. Tvrzení bylo proto zamítnuto.

(106)

Společnost Ketong dále tvrdila, že není vhodné používat finanční údaje z databáze Dun & Bradstreet, protože nejsou dostatečně podrobné na to, aby poskytly nezbytné informace pro přesný výpočet dumpingového rozpětí.

(107)

Komise konstatovala, že globální finanční databáze společnosti Dun & Bradstreet je nástroj, který používá k získávání finančních výkazů a ukazatelů konkrétních společností v možných reprezentativních zemích. V této souvislosti Komise objasnila, že pojmy „přímé náklady“ a „nepřímé náklady“ používané v databázi Dun & Bradstreet označují „náklady na prodané zboží“, resp. „provozní náklady“. Na rozdíl od tvrzení společnosti Ketong má tedy Komise k dispozici údaje, které jsou dostatečně podrobné, aby jí umožnily zjistit příslušné informace pro početní zjištění běžné hodnoty podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení. Tvrzení bylo proto zamítnuto.

(108)

Společnosti Shenghua i Ketong tvrdily, že Argentina není vhodnou reprezentativní zemí kvůli narušení obchodu s polokoksem, který je jedním z nejdůležitějších výrobních činitelů, o čemž se Komise zmínila již v první poznámce.

(109)

Komise souhlasila s tím, že narušení obchodu (v tomto případě vývozní licence a daně) mohou vysvětlovat nízký objem dovozu polokoksu do Argentiny, a proto by použití dovozní ceny jako referenční ceny nebylo vhodné.

(110)

Společnost Ketong dále tvrdila, že pokud by Komise dospěla k závěru, že trh s mnoha vstupy v Číně je narušený, musela by považovat rovněž argentinský trh za narušený, protože řada klíčových vstupů do Argentiny pochází z Číny.

(111)

Komise toto tvrzení zamítla, protože na rozdíl od tvrzení společnosti Ketong byla převážná většina vstupů, s výjimkou polokoksu, do Argentiny dovážena z jiných zemí než z Číny. V první poznámce Komise uvedla, že do Argentiny se dováželo jen velmi omezené množství polokoksu nepocházejícího z Číny. Komise proto v této fázi usoudila, že objem dovozu polokoksu do Argentiny není reprezentativní. Polokoks představuje přibližně 10 % výrobních nákladů dotčeného výrobku.

(112)

Žadatel dále tvrdil, že Argentina nemůže v této fázi šetření splňovat kritéria pro výběr jako reprezentativní země vzhledem k veřejně dostupným informacím o jediném výrobci dotčeného výrobku v této zemi, který vykazuje ztrátu.

(113)

Komise souhlasila s tím, že jediného argentinského výrobce kalciumsilicia, jehož finanční údaje jsou veřejně dostupné, nelze použít jako referenční hodnotu pro ziskové rozpětí, jelikož společnost v roce 2019 utrpěla ztrátu. V případě, že budou později k dispozici finanční údaje za rok 2020, může Komise Argentinu znovu zvážit jako reprezentativní zemi.

(114)

Společnost Ketong požádala Komisi, aby jako reprezentativní zemi použila Rusko, neboť to bylo, podobně jako ČLR, Světovou bankou označeno za zemi s „vyššími středními příjmy“, vyrábí kalciumsilicium a má alespoň jednoho výrobce, společnost Kluchevsky Ferroalloy Plant PJSC.

(115)

Komise analyzovala tvrzení společnosti Ketong, pokud jde o použití Ruska jako vhodné reprezentativní země. Přezkoumala nejnovější finanční údaje předložené společností Ketong a týkající se ruského výrobce feroslitin, společnosti Kluchevsky Ferroalloy Plant PJSC, která podle svých internetových stránek údajně vyrábí také kalciumsilicium. Údaje se týkaly roku předcházejícího období šetření. Vzhledem k tomu, že z těchto údajů vyplýval téměř nulový zisk a velmi nízké prodejní, správní a režijní náklady, považovala Komise tyto údaje za nereprezentativní pro účely početního zjištění běžné hodnoty výrobku, který je předmětem šetření, podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(116)

Jelikož Komise nebyla schopna nalézt reprezentativní finanční údaje jiných možných výrobců kalciumsilicia v Rusku a společnost Ketong tyto údaje rovněž neposkytla, dospěla Komise k závěru, že Rusko není v této fázi šetření vhodnou reprezentativní zemí.

(117)

Společnosti Shenghua a Ketong tvrdily, že Brazílie ani Argentina nejsou vhodnými reprezentativními zeměmi z důvodů uvedených v 94., 96., 98., 100., 102., 104., 106., 108., 110. a 112. bodě odůvodnění, a navrhly, že vzhledem k omezené celosvětové výrobě kalciumsilicia by měla Komise místo toho použít údaje od výrobců feroslitin a/nebo výrobců křemíkového kovu, neboť tyto výrobky mají podobnou strukturu nákladů jako kalciumsilicium. Navrhovaly, aby byl použit Kazachstán, jelikož se jedná o jednoho z největších producentů feroslitin s několika výrobci, jejichž prodejní, správní a režijní náklady a údaje o zisku lze použít.

(118)

Komise konstatovala, že vzhledem k přítomnosti zemí, ve kterých se kalciumsilicium vyrábí, není Kazachstán v této fázi šetření považován za vhodnou reprezentativní zemi podle kritérií stanovených v čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, jelikož se nejedná o výrobce kalciumsilicia a nejsou o něm k dispozici žádné relevantní veřejné údaje.

(119)

Společnost Ketong dále tvrdila, že kvalita a úplnost údajů z databáze GTA, pokud jde o Kazachstán a Rusko, jsou nižší než v případě údajů ITC (Mezinárodní obchodní centrum), jež pak navrhla použít místo údajů z databáze GTA. Vzhledem k tomu, že Komise nemá v úmyslu použít žádnou z těchto zemí jako reprezentativní zemi, nebylo toto tvrzení v této fázi šetření dále zkoumáno.

(120)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem Komise v druhé poznámce informovala zúčastněné strany, že má v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážkou základního nařízení v úmyslu použít jako vhodnou reprezentativní zemi Brazílii a finanční údaje společnosti Rima Industrial S.A., aby mohla stanovit nezkreslené ceny nebo referenční úrovně pro výpočet běžné hodnoty.

(121)

Zúčastněné strany byly vyzvány, aby se ke vhodnosti Brazílie jako reprezentativní země a společnosti Rima Industrial S.A. jako výrobce v reprezentativní zemi vyjádřily. Připomínky byly obdrženy od společností Ketong, Shenghua a od žadatele.

(122)

Žadatel podpořil výběr Brazílie jako reprezentativní země a zamítl Kazachstán, Argentinu a Rusko jako nevhodné reprezentativní země. Ve svých připomínkách předložil žadatel nejnovější dostupné finanční údaje dvou známých brazilských výrobců kalciumsilicia zveřejněné v časopise Official Journal of Minas Gerais (41) (42). Žadatel dále tvrdil, že ruská společnost Kluchevsky Ferroalloy Plant PJSC, přestože podle svých internetových stránek údajně vyrábí kalciumsilicium, během posledních šesti let, včetně období šetření, kalciumsilicium nevyráběla a ani neměla v úmyslu v blízké budoucnosti kalciumsilicium vyrábět.

(123)

Společnost Shenghua zopakovala své tvrzení, že ceny elektřiny v Brazílii jsou příliš vysoké, a Brazílie by proto neměla být považována za vhodnou reprezentativní zemi. Společnost Shenghua tvrdila, že prohlášení Komise, že nikde v kritériích pro výběr stanovených v základním nařízení není uvedeno, že by ceny veřejných služeb musely být v určitém rozmezí, aby mohla být určitá země vybrána jako reprezentativní země, jak je uvedeno v 97. bodě odůvodnění, není v souladu se základním nařízením a s antidumpingovou dohodou WTO, která vyžaduje, aby Komise, i kdyby se rozhodla nepoužít prodejní ceny nebo náklady společností v zemi původu, použila k určení běžné hodnoty přiměřené náhradní údaje.

(124)

Jak je uvedeno v 86. bodě odůvodnění, při výběru reprezentativní země použije Komise příslušná kritéria podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení. Všechna tato kritéria splnila Brazílie. Skutečnost, že ceny elektřiny v Brazílii jsou vyšší než v jiných zemích, nevylučuje Brazílii jako vhodnou reprezentativní zemi. Tvrzení bylo proto zamítnuto.

(125)

Společnost Ketong tvrdila, že jediným důvodem, proč Komise odmítla Rusko jako reprezentativní zemi, byla skutečnost, že společnost Kluchevsky Ferroalloy Plant měla v roce 2019 nereprezentativní (tj. příliš nízké) ziskové rozpětí a prodejní, správní a režijní náklady. Společnost Ketong dále tvrdila, že ziskové rozpětí nebylo součástí testu podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení pro výběr reprezentativní země a že údaje musely být pouze snadno dostupné. Podle společnosti Ketong nelze z tohoto právního ustanovení vyvodit žádný další „test reprezentativnosti“, a toto ustanovení proto nepředstavuje kritérium pro posouzení vhodnosti reprezentativní země. Společnost Ketong dále tvrdila, že i kdyby bylo ziskové rozpětí součástí testu, není jasné, proč měla být společnost Rima Industrial S.A. s pouze 3 % ziskovým rozpětím lepší než společnost Kluchevsky Ferroalloy Plant s nízkým, avšak stále kladným ziskovým rozpětím.

(126)

Komise toto tvrzení zamítla. Podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení zahrnuje početně zjištěná běžná hodnota nezkreslenou a přiměřenou částku pro prodejní, správní a režijní náklady a pro zisk. Komise nepovažuje téměř nulové ziskové rozpětí za „přiměřenou částku“ ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) posledního odstavce základního nařízení.

(127)

Společnost Ketong dále tvrdila, že Rusko má kvalitnější údaje než Brazílie, a to z několika důvodů. Za prvé, společnost Rima Industrial se zabývá rozmanitějšími činnostmi než společnost Kluchevsky Ferroalloy Plant, která se zaměřuje na feroslitiny. Za druhé, společnost Ketong tvrdila, že Komise neodůvodnila své tvrzení, že přímé náklady společnosti Rima Industrial uvedené v databázi Dun&Bradstreet odpovídají nákladům na prodané zboží a nepřímé náklady představují provozní náklady. Údaje společnosti Kluchevsky Ferroalloy Plant naopak umožňovaly posoudit, co různé kategorie nákladů zahrnují. Za třetí, společnost Kluchevsky Ferroalloy Plant měla podrobnější prodejní, správní a režijní náklady.

(128)

Jak je vysvětleno ve 122. bodě odůvodnění, byly zpřístupněny novější finanční údaje týkající se dvou brazilských výrobců, které Komise určila. Podle těchto údajů zaznamenala společnost Rima Industrial S.A. v roce 2020 ztrátu. Společnost Bozel Brasil S.A. v roce 2020 naopak zaznamenala zisk. Jak je uvedeno v první poznámce, Komise použila údaje z roku 2020, protože byly k dispozici. Proto vzhledem k tomu, že na jedné straně společnost, která není zisková, není reprezentativní pro situaci na domácím trhu, a na druhé straně společnost Bozel Brasil S.A. vyrábí téměř výhradně kalciumsilicium, použila Komise údaje společnosti Bozel Brasil. Proto byla tato tvrzení zamítnuta.

(129)

Společnost Ketong dále zopakovala své tvrzení, že brazilský dovoz křemence nemusí být reprezentativní, zatímco ruská statistika dovozu křemence z ITC poskytuje spolehlivou referenční hodnotu ceny křemence pro průmyslové použití.

(130)

Jak je vysvětleno v 90. a 115. bodě odůvodnění, Komise nepovažovala Rusko za vhodnou reprezentativní zemi. Pokud jde o referenční hodnotu křemence, Komise se vzhledem k neexistenci reprezentativních objemů dovozu v Brazílii vrátila k ceně křemence na trhu Unie, jak je vysvětleno v 95. bodě odůvodnění. Tvrzení bylo proto zamítnuto.

(131)

Kromě toho společnost Ketong tvrdila, že pokud Komise zvolí jako reprezentativní zemi Brazílii, musí pro tuto zemi zvolit co nejpřesnější a nezkreslenou cenu elektřiny. Společnost Ketong zejména uvedla, že elektřina se v Brazílii uvádí na trh ve dvou různých smluvních prostředích: na regulovaném trhu a na volném trhu. Společnost Ketong tvrdila, že jelikož průmysloví odběratelé nakupují elektřinu především na volném trhu, je vhodným zdrojem reprezentativní ceny pro průmyslové spotřebitele elektřiny volný trh, a nikoli trh regulovaný. To by se týkalo zvláště velkých průmyslových spotřebitelů elektřiny, včetně výrobců kalciumsilicia. Podle názoru společnosti Ketong by bylo rozumné, kdyby výrobce kalciumsilicia se spotřebou elektrické energie značně převyšující 3 MW (výkon jedné pece je vyšší než 20 MW) nakupoval elektřinu přímo od výrobce energie za zvýhodněnou cenu na volném trhu. Společnost Ketong dále tvrdila, že ceny elektřiny společnosti EDP Brasil, které Komise použila ve druhé poznámce, odrážejí sazbu na odběr elektřiny na regulovaném trhu, který není reprezentativní pro ceny elektřiny, za něž nakupují elektřinu velcí průmysloví spotřebitelé, jako jsou výrobci kalciumsilicia. Společnost Ketong rovněž tvrdila, že sazba na odběr elektřiny společnosti EDP Brasil je maximální cena regulovaná regulačním orgánem ANEEL, a nikoli skutečná cena, za kterou byla elektřina prodávána. Na podporu tohoto tvrzení předložila společnost Ketong tiskovou zprávu, v níž bylo uvedeno, že orgán ANEEL schválil cenový strop pro dražbu plánovanou na prosinec 2020. Společnost Ketong navíc uvedla, že z provozních údajů společnosti EDP Brasil vyplynulo, že skutečná cena zaplacená zákazníky společnosti EDP Brasil, ať už na regulovaném, nebo volném trhu, byla nižší než uvedená sazba, a Komise by proto měla použít tyto údaje.

(132)

Komise uvedla, že ceny elektřiny na volném trhu jsou dohodnuty na dvoustranném základě a nejsou zveřejňovány (43). Nakupují-li spotřebitelé elektřinu na volném trhu, musí navíc podepsat dvě smlouvy: jednu smlouvu s výrobcem elektřiny, který je odpovědný za výrobu elektřiny, a další smlouvu s distributorem na využívání infrastruktury (přenosových vedení) (44). Sazba za elektřinu obecně zahrnuje náklady na výrobu, přenos, distribuci, odvětvové poplatky a daně. Ceny elektřiny ve výroční zprávě společnosti EDP Brasil, jak uvedla společnost Ketong, zahrnují pouze cenu elektřiny za výrobu elektřiny (vodní a tepelné), což není konečná cena placená spotřebitelem, a nelze ji proto použít jako referenční hodnotu.

(133)

Komise dále poznamenala, že společnost Ketong neposkytla žádné jiné důkazy než svůj vlastní předpoklad, že výrobci kalciumsilicia jsou zásobováni prostřednictvím volného trhu, a nikoli prostřednictvím trhu regulovaného. Kromě toho neexistují žádné důkazy o tom, že sazby použité Komisí z internetových stránek společnosti EDP Brasil, která je soukromou společností, jsou opravdu maximální ceny, jak naznačovala společnost Ketong, a nikoli sazby, které platí spotřebitelé. Důkazy, které společnost Ketong v tomto ohledu předložila, toto tvrzení nepodporují. V předložené tiskové zprávě se jednoduše uvádí, že regulační orgán ANEEL zvýšil cenový strop. Komise skutečně uvedla, že průměrná sazba používaná za elektřinu pro průmyslové uživatele v období šetření činila 391 BRL/MWh, zatímco ve výroční zprávě společnosti EDP předložené společností Ketong se uvádí, že sazba za elektřinu pro průmyslové uživatele činila v posledním čtvrtletí roku 2020 508 BRL/MWh, tedy mnohem více než sazba použitá Komisí pro výpočet referenční hodnoty. Vzhledem k tomu, že ve spisu nebyly k dispozici žádné vhodné alternativní údaje, Komise se předběžně rozhodla použít sazby zveřejněné společností EDP Brasil. Tvrzení bylo proto zamítnuto.

(134)

Společnost Ketong uvedla, že pokud by se Komise rozhodla použít finanční údaje společnosti Rima Industrial z databáze Dun&Bradstreet, a vzhledem k tomu, že tyto údaje jsou uvedeny v nepřesné a obecné podobě, která neumožňuje určit výdaje zahrnuté do „nepřímých nákladů“, úpravy vývozní ceny podle prodejních nákladů by nebyly odůvodněné, neboť tytéž náklady by byly zahrnuty do početně zjištěné běžné hodnoty.

(135)

Jak je uvedeno ve 128. bodě odůvodnění, Komise použije finanční výkazy společnosti Bozel Brasil S.A., a toto tvrzení proto již není relevantní.

(136)

Společnost Shenghua zopakovala své tvrzení, že jako vhodná reprezentativní země by měl být vybrán Kazachstán. Komise by skutečně měla zvážit země s výrobou feroslitin, protože výroba kalciumsilicia se nachází pouze v Argentině a v Brazílii, přičemž Argentinu Komise vyloučila a Brazílii nepovažovala za vhodnou společnost Shenghua z důvodu vysokých sazeb za elektrickou energii, jak je uvedeno ve 123. bodě odůvodnění.

(137)

Vzhledem k tomu, že v Brazílii existují výrobci s veřejně dostupnými finančními informacemi, není třeba brát v úvahu země s výrobou feroslitin, jako je Kazachstán. Tvrzení bylo proto zamítnuto.

(138)

Poté, co bylo v prozatímní fázi šetření na základě všech výše uvedených skutečností stanoveno, že Brazílie je vhodnou reprezentativní zemí, nebylo nutné posuzovat úroveň sociální a environmentální ochrany v souladu s poslední větou čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážky základního nařízení.

(139)

S ohledem na výše uvedenou analýzu splnila Brazílie kritéria stanovená v čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážce základního nařízení, aby mohla být považována za vhodnou reprezentativní zemi.

(140)

V první poznámce Komise uvedla výrobní činitele, jako jsou materiály, energie a pracovní síla, které vyvážející výrobci používají k výrobě dotčeného výrobku, a vyzvala zúčastněné strany k předložení připomínek a navržení snadno dostupných informací o nezkreslených hodnotách u každého z výrobních činitelů uvedených v této poznámce.

(141)

Následně v druhé poznámce Komise uvedla, že za účelem početního zjištění běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení použije ke stanovení nezkreslených nákladů většiny výrobních činitelů, zejména surovin, údaje z databáze GTA. Kromě toho, jak je vysvětleno dále ve 151. a 152. bodě odůvodnění, Komise uvedla, že pro stanovení nezkreslených nákladů práce použije statistiky Mezinárodní organizace práce (MOP) a snadno dostupné zdroje nákladů práce v Brazílii a pro stanovení nezkreslených nákladů na elektřinu použije snadno dostupné zdroje sazeb za průmyslovou distribuci zveřejněné poskytovatelem elektrické energie.

(142)

S ohledem na všechny informace předložené zúčastněnými stranami a shromážděné během křížových kontrol na dálku byly za účelem stanovení běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení určeny tyto výrobní faktory a jejich zdroje:

Tabulka 1

Výrobní činitele kalciumsilicia

(143)

Komise zahrnula hodnotu pro náklady na výrobní režii, aby se zohlednily náklady nezahrnuté do výrobních činitelů uvedených výše. Metodika stanovení této částky je náležitě vysvětlena ve 154. bodě odůvodnění.

(144)

Za účelem stanovení nezkreslené ceny surovin dodaných k bráně závodu výrobce v reprezentativní zemi použila Komise jako základ váženou průměrnou cenu dovozu do reprezentativní země vykázanou v databázi GTA, k níž byly připočteny dovozní cla a náklady na dopravu. Dovozní cena v reprezentativní zemi byla stanovena jako vážený průměr jednotkových cen dovozů ze všech třetích zemí s výjimkou ČLR a ze zemí, které nejsou členy Světové obchodní organizace, uvedených v příloze I nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/755 (48). Komise se rozhodla vyloučit dovoz z ČLR do reprezentativní země, neboť v 85. bodě odůvodnění dospěla k závěru, že vzhledem k existenci podstatných zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení není vhodné použít domácí ceny a náklady v ČLR. Vzhledem k tomu, že neexistují důkazy o tom, že tato zkreslení nemají vliv rovněž na výrobky určené na vývoz, Komise usoudila, že tato zkreslení ovlivnila vývozní ceny. Po vyloučení dovozu z Číny a zemí bez tržního hospodářství do Brazílie Komise zjistila, že dovoz hlavních surovin z jiných třetích zemí zůstal reprezentativní (více než 98 % celkového objemu dovozu do Brazílie). Databáze GTA uvádí dovozní hodnoty pro Brazílii na úrovni FOB. Aby se dospělo k dovozním hodnotám CIF pro Brazílii, bylo k hodnotám FOB připočteno 3,1 %, což je rozdíl mezi průměrnými vývozními cenami CIF a průměrnými vývozními cenami FOB kalciumsilicia za období šetření, jak je uvedli spolupracující vyvážející výrobci z Číny.

(145)

Vzhledem k tomu, že nejsou k dispozici žádné údaje o dovozu do Brazílie a není k dispozici vhodná nezkreslená mezinárodní cena uhlí, považovala Komise za vhodnou referenční hodnotu váženou průměrnou dovozní cenu bituminózního uhlí.

(146)

Vzhledem k tomu, že objem dovozu křemence do Brazílie je nízký, a proto je považován za nereprezentativní, a vzhledem k tomu, že není k dispozici nezkreslená mezinárodní cena křemence, považovala Komise za vhodnou referenční hodnotu průměrnou nákupní cenu placenou výrobci v Unii.

(147)

Jeden vyvážející výrobce rovněž uvedl křemenný písek jako výrobní činitel. U tohoto výrobního činitele představovaly skutečné náklady spolupracujících vyvážejících výrobců v období šetření zanedbatelný podíl celkových výrobních nákladů. Protože hodnota použitá u těchto výrobních činitelů neměla citelný dopad na výpočty dumpingového rozpětí bez ohledu na použitý zdroj, Komise se rozhodla zařadit tyto náklady do spotřebního materiálu. Komise vypočítala procentní podíl spotřebního materiálu jako zlomek celkových nákladů na suroviny a uplatnila jej na přepočtené náklady na suroviny při použití zjištěných nezkreslených cen.

(148)

Vedlejšími produkty byly mikrosilika (zařazená v HS jako struska) a silikokalcium v podobě vysráženého jemného prášku, což je odpad zařazený pod stejným kódem HS jako kalciumsilicium, přičemž každý z nich představoval méně než 1 % celkových výrobních nákladů. Vzhledem k tomu, že v období šetření nebyla do Brazílie dovážena struska, stanovila Komise referenční cenu tohoto vedlejšího produktu na základě poměru mezi jeho domácí prodejní hodnotou v ČLR a celkovými náklady na materiál a tento poměr použila na vypočtené nezkreslené celkové náklady na materiál. Výsledná částka pak byla vydělena skutečným prodaným množstvím, čímž se dospělo k nezkreslené jednotkové ceně uvedené v tabulce 1 ve 142. bodě odůvodnění. Pokud jde o další vedlejší produkt, odpad z kalciumsilicia, Komise upravila referenční cenu tím, že použila poměr mezi prodejní cenou vedlejšího produktu a domácí prodejní cenou kalciumsilicia v ČLR na referenční cenu kalciumsilicia z reprezentativní země. Výsledná upravená referenční hodnota je uvedena v tabulce 1.

(149)

Za účelem stanovení nezkreslené ceny surovin, jak je stanoveno v čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážce základního nařízení, Komise uplatnila příslušné dovozní clo v reprezentativní zemi.

(150)

Komise vyjádřila dopravní náklady spolupracujících vyvážejících výrobců na dodávky surovin jako procento skutečných nákladů na tyto suroviny a poté použila stejný procentní podíl na nezkreslené náklady na stejné suroviny, aby získala nezkreslené náklady na dopravu. Komise měla za to, že v rámci tohoto šetření lze poměr mezi surovinami vyvážejícího výrobce a vykázanými náklady na dopravu opodstatněně použít jako ukazatel pro odhad nezkreslených dopravních nákladů na suroviny při dodání do závodu společnosti.

(151)

Pracovní síla je důležitým výrobním činitelem, který představuje přibližně 5 až 10 % celkových výrobních nákladů. Ke stanovení mezd v Brazílii Komise použila statistiky MOP. Statistiky MOP (49) poskytují údaje o měsíčních mzdách pracovníků ve výrobním sektoru a průměrné týdenní pracovní době v Brazílii v roce 2020. Komise vypočítala náklady práce zaměstnavatele v Brazílii pomocí veřejně dostupných zdrojů (50) týkajících se nákladů práce v Brazílii.

(152)

Komise použila nejnovější cenu elektřiny (k srpnu 2021), kterou účtuje společnost EDP Brasil (51) a kterou bylo možné snadno zjistit. Tato cena byla upravena o inflaci, aby se získala cena platná pro rok 2020. Dostupné údaje umožňují určit cenu elektřiny a cenu za používání distribuční soustavy (modalidade tarifaria azul), které platí průmysloví uživatelé. Rovněž uvádějí podrobné informace o cenách placených průmyslovými uživateli, kteří se rozhodli využívat diferencované sazby na základě denní doby, kdy je elektřina spotřebována (modalidade tarifaria verde). Je třeba poznamenat, že brazilský regulační orgán ANEEL (52) za účelem regulace spotřeby elektřiny v zemi ukládá dodavatelům elektřiny povinnost příležitostně zvyšovat sazby o určitou procentní sazbu. ANEEL používá systém vlajek (53) (zelená, žlutá, červená úroveň 1, červená úroveň 2), kterým signalizuje, zda by cena elektřiny měla zůstat na úrovni navrhované dodavatelem (zelená), nebo by měla být zvýšena o 0,01343 BRL/kWh (žlutá), 0,04169 BRL/kWh (červená úroveň 1) nebo 0,06243 BRL/kWh (červená úroveň 2) (údaje z roku 2020). Tyto vlajky zveřejňuje orgán ANEEL každý měsíc a pro období šetření jsou snadno dostupné na internetových stránkách společnosti EDP Brasil (54). Během období šetření byl systém vlajek většinou zelený. Pouze v lednu 2020 se objevila žlutá vlajka a v prosinci 2020 červený stupeň 2, a proto musely být tarify elektřiny mírně zvýšeny. Celkově mělo toto zvýšení na sazbu nepatrný dopad.

(153)

Ustanovení čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení stanoví, že „[p]očetně zjištěná běžná hodnota zahrnuje nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk“. Kromě toho je třeba zjistit hodnotu nákladů na výrobní režii k pokrytí nákladů, které nejsou zahrnuty do výše uvedených výrobních činitelů.

(154)

Výrobní režijní náklady a snížení hodnoty, které vznikly spolupracujícím vyvážejícím výrobcům, byly vyjádřeny jako podíl výrobních nákladů skutečně vzniklých vyvážejícím výrobcům. Tento procentní podíl byl uplatněn na nezkreslené výrobní náklady.

(155)

Při stanovování nezkreslené a přiměřené částky pro prodejní, správní a režijní náklady a zisk se Komise opírala o finanční údaje ohledně společnosti Bozel Brasil S.A. za rok 2020, které získala z časopisu Journal of Minas Gerais (55).

(156)

Na základě výše popsaných nezkreslených cen a referenčních hodnot Komise početně zjistila běžnou hodnotu podle typu výrobku na základě ceny ze závodu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(157)

Za prvé, Komise stanovila nezkreslené výrobní náklady na základě výrobních činitelů pořizovaných každou z těchto společností. Poté uplatnila nezkreslené jednotkové náklady na skutečnou spotřebu jednotlivých výrobních činitelů u každého spolupracujícího vyvážejícího výrobce. Tyto míry spotřeby, které poskytl žadatel, byly potvrzeny během ověřování. Faktory použití vynásobila nezkreslenými náklady na jednotku zjištěnými v reprezentativní zemi, jak je popsáno v tabulce 1. Komise snížila výrobní náklady o nezkreslené náklady na vedlejší produkty.

(158)

Dále Komise přidala výrobní režijní náklady a odpisy, jak je vysvětleno ve 154. bodě odůvodnění, k nezkresleným provozním nákladům, aby dospěla k nezkresleným výrobním nákladům.

(159)

Na výrobní náklady stanovené v předchozím bodě odůvodnění Komise uplatnila prodejní, správní a režijní náklady a zisk společnosti Bozel Brasil S.A. Prodejní, správní a režijní náklady vyjádřila jako procentní podíl nákladů na prodané zboží a uplatnila je na nezkreslené výrobní náklady ve výši 11,98 %. Zisk vyjádřený jako procentní podíl nákladů na prodané zboží a uplatněný na nezkreslené výrobní náklady činil 18,96 %.

(160)

Na tomto základě Komise početně zjistila běžnou hodnotu podle typu výrobku na základě ceny ze závodu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(161)

Vyvážející výrobci uskutečňovali vývoz do Unie buď přímo nezávislým odběratelům, nebo prostřednictvím společnosti ve spojení se sídlem mimo Unii.

(162)

Vývozní cena byla cena, která byla nebo má být skutečně zaplacena za dotčený výrobek prodaný za účelem vývozu do Unie, v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení.

(163)

Komise srovnala běžnou hodnotu a vývozní cenu vyvážejících výrobců na základě ceny ze závodu.

(164)

Pokud to odůvodňovala potřeba zajistit spravedlivé srovnání, upravila Komise běžnou hodnotu a/nebo vývozní cenu o rozdíly, které mají vliv na ceny a srovnatelnost cen, v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení. Komise provedla úpravy o náklady na dopravu, pojištění, manipulaci, nakládku a vedlejší náklady, náklady na balení, náklady na úvěry, přirážky obchodníka a bankovní poplatky.

(165)

U spolupracujících vyvážejících výrobců Komise v souladu s čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení srovnávala váženou průměrnou běžnou hodnotu každého typu obdobného výrobku s váženou průměrnou vývozní cenou odpovídajícího typu dotčeného výrobku.

(166)

Na tomto základě činí prozatímní vážená průměrná dumpingová rozpětí vyjádřená jako procentní podíl z ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením:

(167)

U všech ostatních vyvážejících výrobců v ČLR stanovila Komise dumpingové rozpětí na základě dostupných údajů v souladu s článkem 18 základního nařízení. Za tímto účelem Komise určila úroveň spolupráce ze strany vyvážejících výrobců. Úroveň spolupráce představuje objem vývozu spolupracujících vyvážejících výrobců do Unie vyjádřený jako podíl na celkovém dovozu z dotčené země do Unie v období šetření, který byl stanoven na základě údajů Eurostatu.

(168)

V tomto případě vývoz spolupracujících vyvážejících výrobců představoval během období šetření asi 57,5 % celkového dovozu. Na základě toho Komise rozhodla, že stanoví zbytkové dumpingové rozpětí na úrovni nejvyššího individuálního dumpingového rozpětí stanoveného pro reprezentativní typ výrobku u jednoho spolupracujícího vyvážejícího výrobce.

(169)

Prozatímní dumpingová rozpětí vyjádřená jako procentní podíl z ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením činí:

(170)

Obdobný výrobek v Unii v období šetření vyráběli dva výrobci. Tito výrobci představují „výrobní odvětví Unie“ ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

(171)

Vzhledem k tomu, že údaje týkající se posouzení újmy byly získány především od dvou výrobců v Unii, jsou údaje o analýze újmy z důvodu důvěrnosti uvedeny v určitém rozmezí. Indexy jsou však založeny na skutečných údajích, nikoli na rozsahu.

(172)

Celková výroba v Unii během období šetření byla stanovena na 1 313–1 590 tun. Komise stanovila tento číselný údaj na základě všech dostupných informací, které se týkají výrobního odvětví Unie, a zejména odpovědí spolupracujících výrobců v Unii na antidumpingové dotazníky. Jak je uvedeno v 15. bodě odůvodnění, dva spolupracující výrobci v Unii představovali 100 % celkové výroby obdobného výrobku v Unii.

(173)

Aby mohla Komise zjistit, zda výrobní odvětví Unie utrpělo újmu, určit spotřebu a různé ekonomické ukazatele týkající se situace výrobního odvětví Unie, zkoumala navazující využití obdobného výrobku vyráběného výrobním odvětvím Unie v kontextu integrovaných výrobců v Unii.

(174)

Aby si Komise vytvořila co nejúplnější představu o výrobním odvětví Unie, obstarala si údaje o veškeré činnosti v oblasti kalciumsilicia a určila, zda je výroba určena k využití pro vlastní spotřebu, nebo pro volný trh. Rozlišení mezi závislým a volným trhem je pro analýzu újmy důležité, neboť výrobky určené pro vlastní spotřebu nejsou vystaveny přímé hospodářské soutěži ze strany dovozu. Naproti tomu je výroba určená k prodeji na volném trhu vystavena přímé hospodářské soutěži s dovozem dotčeného výrobku.

(175)

Komise zjistila, že 7,6 % celkové spotřeby v Unii představovalo během období šetření vlastní spotřebu, jak je uvedeno níže v tabulce 2. Podíl využití pro vlastní spotřebu byl v posuzovaném období poměrně stabilní, přičemž vzrostl pouze o 3 %. V tomto ohledu používal dotčený výrobce kalciumsilicium k výrobě navazujících feroslitin, a proto neprobíhal skutečný fakturovaný prodej.

(176)

Komise posoudila určité hospodářské ukazatele týkající se výrobního odvětví Unie na základě údajů týkajících se volného trhu. Těmito ukazateli jsou: objem prodeje a prodejní ceny na trhu Unie, podíl na trhu, růst, objem vývozu a ceny, ziskovost, návratnost investic a peněžní tok.

(177)

Další hospodářské ukazatele však bylo možné smysluplně posoudit pouze se zřetelem na veškerou činnost, včetně využití pro vlastní spotřebu výrobního odvětví Unie. Jedná se o: výrobu, kapacitu, vytížení kapacity, investice, zásoby, zaměstnanost, produktivitu, mzdy a schopnost opatřit si kapitál. Tyto ukazatele závisí na veškeré činnosti, bez ohledu na to, zda je výroba určena pro vlastní spotřebu, nebo prodávána na volném trhu.

(178)

Komise stanovila spotřebu v Unii připočtením prodeje výrobců v Unii na trhu Unie k dovozu kalciumsilicia. Údaje o prodeji v Unii byly získány z odpovědí výrobců v Unii na antidumpingový dotazník. Údaje o dovozu byly získány od vnitrostátních celních orgánů členských států, jak je popsáno v oddíle 4.4.1. níže.

(179)

Spotřeba v Unii se vyvíjela takto:

Tabulka 2

Spotřeba v Unii (v tunách)

(180)

Celková spotřeba v Unii a spotřeba na volném trhu v posuzovaném období trvale klesaly a během období šetření dosáhly přibližně poloviny své počáteční úrovně. V posuzovaném období bylo snížení spotřeby důsledkem poklesu dovozu přibližně o 25 %, jak je uvedeno v tabulce 6, a poklesu domácího prodeje v Unii přibližně o 75 %, jak je uvedeno v tabulce 12. Jedním z hlavních důvodů podstatného snížení spotřeby byl pokles výroby surové oceli, neboť kalciumsilicium je vstupní surovinou procesu výroby oceli a výroba oceli je pro kalciumsilicium zdaleka největším trhem, a ocelářský průmysl nakupoval do určité míry méně kalciumsilicia, protože spotřebovával své zásoby tohoto materiálu.

(181)

Dovozní statistiky v podnětu byly získány od Eurostatu pod kódy KN 7202 99 80 a 2850 00 60 a byly upraveny na základě ceny dovozu, aby se odstranily výrobky, jež nejsou předmětem šetření. Kvalitu údajů o dovozu (jak z hlediska objemu, tak z hlediska cen) použitých v této fázi kritizoval svaz Eurofer ve svém podání k zahájení šetření. Byl to však nejspolehlivější důkaz, který byl v této fázi k dispozici. Během tohoto šetření však bylo možné získat přesnější údaje o dovozu, které popisovaly dovážený výrobek v každém dovozním prohlášení podaném vnitrostátním celním orgánům členských států. Komise si vyžádala podrobné informace o poklesu dovozu v rámci kódů KN 7202 99 80 a 2850 00 60 z Francie, Itálie, Slovinska a Španělska, což jsou čtyři členské státy s nejvyšším objemem dovozu v podnětu. U tří z těchto členských států (Francie, Slovinska a Španělska) poté Komise stanovila objem dovozu a ceny kalciumsilicia na základě analýzy popisu výrobku zaznamenaného v informacích získaných od těchto členských států. Pokud jde o objem dovozu Itálie, čtvrtého členského státu, poskytnuté údaje nebyly v požadovaném formátu, a Komise proto musela vycházet z údajů v podnětu v prozatímní fázi. V podnětu bylo uvedeno, jaký procentní podíl tyto čtyři členské státy představují v každém roce posuzovaného období. Tyto procentní podíly Komise použila pro výpočet objemu dovozu.

(182)

Podíl dovozu na trhu byl stanoven podle dovozu z ČLR v porovnání s objemem spotřeby na volném trhu, jak je uvedeno v tabulce 2.

(183)

Dovoz z ČLR se vyvíjel takto:

Tabulka 3

Objem dovozu (v tunách) a podíl na trhu

(184)

Po mírném zvýšení dovozu o 6 % od roku 2017 do roku 2018 se dovoz z Číny od roku 2018 do období šetření postupně snížil o 27 %. Podíl tohoto dovozu na trhu se však mezi lety 2017 a 2020 postupně zvýšil o 57 %. I když se tedy dovoz z Číny snížil, jeho pokles byl mnohem méně výrazný než pokles spotřeby v EU.

(185)

Komise stanovila vážené průměrné ceny dovozu z ČLR na základě údajů vnitrostátních celních orgánů, ve kterých je uveden dovoz kalciumsilicia z ČLR stanovený v souladu se 181. bodem odůvodnění výše. Tyto ceny byly na úrovni cen CIF.

(186)

Vážená průměrná cena výrobků dovážených z ČLR se vyvíjela takto:

Tabulka 4

Dovozní ceny (v EUR za tunu)

(187)

Ceny dovozu z ČLR se od roku 2017 do roku 2018 a od roku 2018 do roku 2019 vždy zvýšily o 6 %, ale pak od roku 2019 do období šetření prudce poklesly o 15,5 % a dosáhly cenové úrovně o 5 % nižší než v roce 2017. Dovozní ceny z ČLR byly nižší než prodejní ceny v Unii, jak je uvedeno v tabulce 8, s rozdílem 15–30 % během období šetření.

(188)

Cenové podbízení v období šetření Komise stanovila srovnáním:

(189)

Cenové srovnání bylo provedeno u jednotlivých typů transakcí na stejné obchodní úrovni, v případě potřeby s náležitou úpravou o slevy a provize. Tato analýza podle typu zohledňovala skutečnost, zda se jednalo o prodej volně loženého materiálu nebo plněných drátů, jak uvedl svaz Eurofer ve svých připomínkách k zahájení šetření popsaných v 9. bodě odůvodnění. Výsledek srovnání byl vyjádřen jako procentní podíl teoretického obratu výrobců v Unii v období šetření. Zjištěné vážené průměrné cenové podbízení činilo 10,6 %. Vzhledem k tomu, že výrobek, který je předmětem šetření, je komoditou, byla tato hodnota pokládána za podstatné rozpětí cenového podbízení. Cenové podbízení bylo zjištěno u všech typů výrobků spolupracujících vyvážejících výrobců. Tento dovoz představoval asi 57 % celkového dovozu.

(190)

V souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení byly v rámci posouzení účinků dumpingového dovozu na výrobní odvětví Unie vyhodnoceny všechny hospodářské ukazatele, které ovlivňovaly stav výrobního odvětví Unie během posuzovaného období.

(191)

Pro účely stanovení újmy vycházely všechny ukazatele ze dvou spolupracujících výrobců v Unii, kteří představovali celé výrobní odvětví Unie, jak je uvedeno v 15. bodě odůvodnění.

(192)

Celková výroba v Unii, výrobní kapacita a vytížení kapacity se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 5

Výroba, výrobní kapacita a vytížení kapacity

(193)

Výroba výrobního odvětví Unie od roku 2017 do roku 2020 dramaticky poklesla o 91 %, zatímco kapacita se zvýšila o 3 %, což vedlo k 91 % pokledu vytížení kapacity.

(194)

Výrobní odvětví Unie vyrábí kalciumsilicium v pecích, které lze používat také k výrobě jiných feroslitin. Za těchto okolností nebyla výroba kalciumsilicia v Unii v posuzovaném období nepřetržitá, protože výrobci v Unii mohou optimalizovat zisky nebo minimalizovat ztráty tím, že ve stejných pecích vyrábějí co nejvýhodnější výrobek.

(195)

Jako další důvody přerušení výroby byly uvedeny technické problémy s výrobním zařízením a základní údržba. Aby mohlo výrobní odvětví Unie zajišťovat dodávky svým hlavním zákazníkům v obdobích, kdy neprobíhá výroba, dodávalo výrobky ze zásob a příležitostně z nákupů.

(196)

Během roku 2019 byla výroba nízká, a zejména byla nízká během období šetření, kdy výrobci čelili stlačení cen způsobenému značnými objemy levného dovozu kalciumsilicia, zejména z ČLR, navzdory nižší poptávce v Unii v důsledku snížené výroby oceli a pandemie COVID-19.

(197)

Kromě toho byly ceny energií, které tvoří významný podíl výrobních nákladů, vysoké. Společnost Ferropem se rozhodla, vzhledem k tomu, že si v letech 2018 a 2019 vytvořila zásoby křemičitanu vápenatého, v roce 2020 významně snížit výrobu.

(198)

V současné době společnost Ferropem uskutečňuje program rozsáhlé restrukturalizace svých činností. Pokud jde o kalciumsilicium, společnost Ferroglobe (mateřská společnost společnosti Ferropem) uvedla, že ve výrobě dotčeného výrobku v Unii hodlá pokračovat a v této souvislosti uskutečňuje v současné době dva projekty.

(199)

Druhý výrobce v Unii (OFZ) uvedl, že má značnou volnou kapacitu, která by mohla být použita ke zvýšení výroby v Unii za předpokladu, že budou na trhu existovat spravedlivé podmínky hospodářské soutěže.

(200)

Výrobní kapacita uvedená pro výrobní odvětví Unie vychází z kapacity pecí, které byly používány k výrobě kalciumsilicia během posuzovaného období. Jak však uvedl svaz Eurofer a Německá ocelářská federace ve svých podáních k zahájení šetření, je třeba objasnit, že tyto pece byly používány i k výrobě jiných výrobků, a proto byly míry vytížení kapacity uvedené v tabulce 5 (které se týkají pouze kalciumsilicia) během posuzovaného období nízké. Výrobní kapacitu uvedenou v Unii by však mohla v krátké lhůtě podstatně zvýšit výroba kalciumsilicia v jiných pecích, v nichž byly v posuzovaném období vyráběny jiné feroslitiny. Mírné zvýšení výrobní kapacity během posuzovaného období bylo výsledkem zlepšení účinnosti.

(201)

Šetřením bylo tedy zjištěno, že kapacita výrobního odvětví Unie uvedená v tabulce 5 svědčí o podmínkách panujících během posuzovaného období, ale že ji lze v krátkodobém horizontu podstatně zvýšit.

(202)

Objem prodeje a podíl výrobního odvětví Unie na trhu se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 6

Objem prodeje a podíl na trhu

(203)

Výše uvedená tabulka udává objem prodeje výrobků vytvořených výrobci v Unii. Objem prodeje na volném trhu v Unii se mezi rokem 2017 a koncem období šetření snížil o 75 %. Snížený objem prodeje kopíroval značný pokles výroby uvedený výše v tabulce 5.

(204)

Výrobní odvětví Unie ztratilo mezi rokem 2017 a obdobím šetření přibližně polovinu svého podílu na trhu. Pokles podílu na trhu nebyl tak výrazný jako pokles objemu prodeje, ale nastal v důsledku pokračování značného objemu dovozu, zejména z ČLR.

(205)

V kontextu klesající spotřeby přišlo výrobní odvětví Unie nejen o značný objem prodeje v Unii, nýbrž také o podíl na trhu. Proto je zřejmé, že se postavení výrobního odvětví Unie na trhu Unie v absolutním i relativním vyjádření snížilo.

(206)

Zaměstnanost a produktivita se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 7

Zaměstnanost a produktivita

(207)

Počet zaměstnanců se během posuzovaného období měnil, což odráží přesuny některých zaměstnanců v obdobích kolísání výroby na jiné výrobky. Počet zaměstnanců FTE v odvětví kalciumsilicia se v posuzovaném období snížil o 73 %.

(208)

Produktivita se od roku 2017 do roku 2018 zvýšila o 11 %, pak se od roku 2018 do roku 2019 snížila o 21 % a mezi rokem 2019 a obdobím šetření výrazně poklesla o 63 %. Vzhledem k výkyvům v míře zaměstnanosti uvedeným v tabulce 7 sledoval její trend zejména vývoj výroby, který v posuzovaném období výrazně poklesl.

(209)

Všechna dumpingová rozpětí byla podstatně vyšší než minimální úroveň. Vzhledem k objemu a cenám dovozu z dotčené země byl dopad rozsahu skutečných dumpingových rozpětí na výrobní odvětví Unie značný.

(210)

Jedná se o jediné antidumpingové šetření týkající se dotčeného výrobku. Proto nebyly k dispozici žádné údaje k posouzení účinků případného dřívějšího dumpingu.

(211)

Vážené průměrné jednotkové prodejní ceny výrobců v Unii účtované odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 8

Prodejní ceny v Unii (v EUR za tunu)

(212)

Průměrné jednotkové prodejní ceny na volném trhu Unie účtované odběratelům, kteří nejsou ve spojení, se od roku 2017 do roku 2018 zvýšily o 14 % a na této úrovni zůstaly i v roce 2019, načež v období šetření poklesly o 8 %. Ceny v období šetření byly o 5 % vyšší než v roce 2017. V letech 2018 a 2019 byly rostoucí prodejní ceny v souladu s rostoucími náklady. Vzhledem k tomu, že objem prodeje se výrazně snížil, prodejní ceny na trhu Unie v roce 2019 stagnovaly a v roce 2020 výrazně poklesly. Na ceny výrobců v Unii měl negativní vliv pokračující významný levný dovoz z Číny, který stlačoval ceny na trhu Unie.

(213)

Jednotkové výrobní náklady se od roku 2017 do roku 2020 postupně zvýšily o více než 50 %. Toto zvýšení nákladů bylo do velké míry způsobeno značným poklesem výroby v průběhu celého období šetření, k němuž došlo z důvodů uvedených ve 193. až 197. bodě odůvodnění. Nízká úroveň výroby v letech 2019 a 2020 znamenala zejména to, že fixní náklady (např. odpisy) bylo nutné pokrýt při nižších objemech výroby, což vedlo k vyšším jednotkovým výrobním nákladům. Kromě toho došlo ke zvýšení některých výrobních nákladů, jako například nákladů na energie.

(214)

Průměrné náklady práce se v posuzovaném období u výrobců v Unii vyvíjely takto:

Tabulka 9

Průměrné náklady práce na zaměstnance (EUR/FTE)

(215)

Náklady práce na zaměstnance se od roku 2017 do roku 2018 zvýšily o 22 % a poté mezi rokem 2018 a obdobím šetření poklesly o 27 %. Toto kolísání je důsledkem významných rozdílů v množství výroby a mzdových tarifech obou výrobců v Unii.

(216)

Úroveň zásob u výrobců v Unii se v posuzovaném období vyvíjela takto:

Tabulka 10

Zásoby

(217)

Úroveň konečného stavu zásob se od roku 2017 do roku 2019 postupně zvyšovala a poté se od roku 2019 do konce období šetření výrazně snížila. Výrobci v Unii nevyráběli po celou dobu posuzovaného období, ale činili rozhodnutí ohledně výroby podle situace na trhu s kalciumsiliciem a jinými feroslitinami a podle úrovní zásob kalciumsilicia. Úrovně zásob jsou proto obecně vyšší po obdobích výroby a pak se v období, kdy se výrobci rozhodnou prodávat ze zásob, snižují.

(218)

Konečný stav zásob vyjádřený jako procentní podíl výroby se během posuzovaného období zvýšil, zejména v důsledku podstatného snížení výroby uvedeného v tabulce 4.

(219)

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic se u výrobců v Unii vyvíjely v posuzovaném období takto:

Tabulka 11

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic

(220)

Ziskovost prodeje vlastní výroby výrobců v Unii stanovila Komise tak, že čistý zisk z prodeje obdobného výrobku před zdaněním odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, vyjádřila jako procentní podíl obratu z tohoto prodeje. V roce 2018 zůstala ziskovost zachována na podobné úrovni jako v roce 2017, protože zvýšení nákladů kompenzovaly vyšší prodejní ceny, a výrobní odvětví Unie proto dosáhlo úrovně zisku mezi 9,7 a 12,5 % obratu. Nižší objemy prodeje, stagnující tržní ceny a další zvýšení nákladů však způsobily pokles ziskovosti v roce 2019 na úroveň mezi 0,9 a 2,7 %. V roce 2020, kdy objem výroby a prodeje dále klesal, klesly i tržní ceny a náklady se opět zvýšily, což vedlo k velmi výrazným ztrátám. Svaz Eurofer použil výroční zprávy společnosti Ferroglobe ke zpochybnění ziskových rozpětí uvedených v podnětu. Výše uvedená zisková rozpětí se však týkají prodeje výrobních subjektů (Ferropem a OFZ) a vztahují se výhradně na kalciumsilicium, zatímco uvedené zprávy udávají ziskovost všech výrobků vyrobených společností Ferroglobe.

(221)

Čistý peněžní tok představuje schopnost výrobců v Unii financovat svou činnost z vlastních zdrojů. Peněžní tok byl v roce 2017 a v období šetření v zásadě kladný a v letech 2018 a 2019 v zásadě záporný. Tento trend byl obecně v souladu se změnami úrovně konečného stavu zásob. Při poklesu úrovně konečného stavu zásob v období šetření byl peněžní tok kladný, protože prodej se uskutečňoval ze zásob, zatímco v letech 2018 a 2019, kdy se úroveň konečného stavu zásob zvýšila, se peněžní tok z prodeje snížil.

(222)

Průměrné investice během posuzovaného období byly nízké, činily méně než 600 000 EUR ročně. Vyšší investice v roce 2019 jsou v souladu s mírným nárůstem kapacity v roce 2020.

(223)

Návratnost investic je zisk vyjádřený v procentech ve vztahu k čisté účetní hodnotě investic. Zatímco čistá účetní hodnota investic se během posuzovaného období mírně zvýšila, hlavním důvodem dramatického poklesu návratnosti investic v letech 2019 a 2020 byl značný pokles ziskovosti v těchto letech.

(224)

Ačkoli během posuzovaného období nebyly plánovány žádné velké investice, schopnost výrobců v Unii opatřit si kapitál by se v tomto období zhoršila, neboť klesla jejich míra ziskovosti.

(225)

Během posuzovaného období se snížil dovoz z dotčené země o 22 %, ale výrazně se zvýšil jeho podíl na trhu, neboť spotřeba klesla o 50 %. Dovoz z ČLR výrazně zvýšil svůj podíl na trhu (z 38,7 % na 60,8 %). Čínské dovozní ceny byly navíc během celého posuzovaného období trvale nízké a podstatně nižší než ceny výrobního odvětví Unie. V období šetření byly dovozní ceny spolupracujících vyvážejících výrobců nižší než ceny výrobního odvětví Unie v průměru o 10,6 %. Výrobní odvětví Unie proto nebylo schopno zvyšovat ceny ve stejné míře, v jaké se zvyšovaly náklady, kvůli tlaku na snižování cen způsobenému dovozem z Číny.

(226)

Újma, kterou výrobní odvětví Unie utrpělo, byla kombinací účinků jak na objem, tak na ceny. Řada objemových ukazatelů vykazovala během posuzovaného období výraznou zápornou tendenci: výroba klesla o 91 %, vytížení kapacity o 91 %, objem prodeje na trhu Unie klesl o 75 % a jeho podíl na trhu klesl o 25 procentních bodů. Kromě toho se snížila zaměstnanost o 73 %, průměrné náklady práce klesly o 11 % a produktivita klesla o 67 %.

(227)

Průměrné ceny výrobního odvětví Unie se během posuzovaného období zvýšily pouze o 5 % a jeho náklady vzrostly o 51 %. To mělo dramatický dopad na ziskovost a návratnost investic, které se z přiměřené úrovně v letech 2017 a 2018 snížily v období šetření a nastala situace výrazné ztráty. Investice byly během celého období nízké.

(228)

Velmi málo ukazatelů signalizovalo pozitivní vývoj. Kapacita vykazovala mírně pozitivní trend v důsledku zlepšení účinnosti výroby. Kalciumsilicium se obvykle prodává ze zásob a bylo zřejmé, že vývoj peněžního toku a vývoj zásob jsou úzce propojeny. Vzhledem k tomu, že zásoby byly vytvořeny v letech 2018 a 2019, byl peněžní tok záporný, ale v roce 2020, kdy byla výroba nižší a větší množství se prodávalo ze zásob, se peněžní tok zlepšil a byl kladný. Relativně malá vlastní spotřeba se v průběhu tohoto období zvýšila o 3 %, avšak tento vývoj měl pouze okrajový dopad na celkovou situaci tohoto odvětví.

(229)

Souhrnně lze říci, že spotřeba na trhu Unie rychle klesala, ale výrobní odvětví Unie nebylo schopno si udržet podíl na trhu. Dovoz z ČLR byl během posuzovaného období značný, a to za ceny, které byly nižší než ceny výrobního odvětví Unie. Na konci roku 2019 a v roce 2020 prodávalo výrobní odvětví Unie za ceny, které již nepokrývaly jeho náklady, v důsledku čehož výrobní odvětví podstatně snížilo úroveň výroby a prodeje. Největší výrobce v Unii v roce 2020 výrazně snížil výrobu a v období šetření uskutečňoval prodej převážně ze zásob. Tato situace nebyla udržitelná a byl vypracován plán restrukturalizace, jehož součástí bylo možné uzavření závodu na výrobu kalciumsilicia.

(230)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise v této fázi k závěru, že výrobní odvětví Unie utrpělo podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

(231)

V souladu s čl. 3 odst. 6 základního nařízení Komise zkoumala, zda dumpingový dovoz z dotčené země způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu. V souladu s čl. 3 odst. 7 základního nařízení Komise rovněž zkoumala, zda výrobní odvětví Unie mohlo souběžně utrpět také újmu způsobenou jinými známými činiteli. Komise zajistila, aby případná újma, kterou mohly způsobit jiné činitele než dumpingový dovoz z dotčené země, nebyla přičítána tomuto dumpingovému dovozu. Těmito činiteli jsou: dopad poklesu spotřeby v důsledku poklesu poptávky ocelářského průmyslu, dovoz ze třetích zemí, vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie, zvýšení výrobních nákladů v Unii, dopad dovozu na uspokojení poptávky a vlastní spotřeba.

(232)

Objem dovozu z ČLR se od roku 2017 do období šetření snížil (jak je uvedeno v tabulce 3) o 22 %. Podíl ČLR na trhu se však zvýšil o 57 %, tj. z 38,7 % na 60,8 %. Bylo to na úkor výrobního odvětví Unie. Ve stejném období (jak je uvedeno v tabulce 6) se prodej výrobního odvětví Unie na volném trhu snížil o 75 % a jeho podíl na volném trhu klesl z 50,5 % na 25,1 %, což představuje pokles o 50 %.

(233)

Ceny dumpingového dovozu klesly během posuzovaného období o 5 % (jak je uvedeno v tabulce 4). Pro srovnání, ceny výrobního odvětví Unie na volném trhu se ve stejném období zvýšily o 6 %. Čínský dovoz, který byl na trhu Unie v průběhu posuzovaného období stále více přítomen, se uskutečňoval za ceny, které byly trvale nižší než ceny výrobního odvětví Unie.

(234)

Tlak vyvíjený dumpingovým dovozem rovněž způsobil významné stlačení cen, o čemž svědčí skutečnost, že výrobní odvětví Unie nebylo schopno zvyšovat ceny stejným tempem jako náklady. Jak ukazuje tabulka 8, během období šetření byly výrobní náklady skutečně o více než 20 % vyšší než prodejní ceny výrobního odvětví Unie. Do roku 2019 způsobilo toto bránění nárůstu cen pokles ziskovosti výrobního odvětví Unie pod 3 %, což je jednoznačně neudržitelná úroveň. V období 2017–2019 se objem dovozu z ČLR snížil pouze o 6 %, avšak jeho podíl na trhu se zvýšil z 38,7 % na 55,3 %, zatímco podíl výrobního odvětví Unie na trhu klesl z 50,5 % na 29,5 %. Navzdory poklesu spotřeby mezi lety 2017 a 2019 o 34 % čínský dovoz nadále získával podíl na trhu na úkor výrobního odvětví Unie. Ve stejném období vzrostly čínské dovozní ceny o 12 % (tabulka 4), zatímco ceny výrobního odvětví Unie vzrostly více, o 14 %, avšak mnohem méně než výrobní náklady, které se zvýšily o 27 %. Výrobní odvětví Unie tak již do roku 2019 trpělo podstatnou újmou způsobenou dumpingovým dovozem.

(235)

V roce 2020 klesly čínské ceny ve srovnání s rokem 2019 o dalších 16 % a podíl čínského dovozu na trhu vzrostl z 55 % na 61 %, což je nárůst o 10 %. Ve stejném období klesly ceny výrobního odvětví Unie o 8,2 %, jeho výrobní náklady se zvýšily o 19 % a jeho podíl na trhu se snížil o 15 %, a to z 29,5 % na 25,1 %. Tato skutečnost měla významný dopad na výrobní odvětví Unie a způsobila, že jeho ziskovost byla v období šetření výrazně záporná.

(236)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k prozatímnímu závěru, že dovoz z Číny způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu. Tato újma měla účinky jak na objem, tak na ceny.

(237)

Vývoj spotřeby uvedený v tabulce 2 byl ze strany svazu Eurofer a Německé ocelářské federace v jejich podáních k zahájení šetření pokládán za hlavní příčinu újmy. Během posuzovaného období spotřeba klesla o 50 %. Tento vývoj odrážel nižší poptávku ze strany hlavního uživatelského odvětví (ocelářského průmyslu). Ocelářský průmysl snížil nákupy kalciumsilicia využíváním svých zásob tohoto materiálu a výroba surové oceli klesla v posuzovaném období o 18 %.

(238)

V roce 2018 klesla spotřeba kalciumsilicia ve srovnání s rokem 2017 o 14 % a výrobní odvětví Unie bylo stále schopno tomuto poklesu přizpůsobit své podnikání, takže ziskovost prodeje kalciumsilicia zůstala vyšší než 10 %. V roce 2019 však situace již nebyla pro výrobní odvětví Unie udržitelná, jelikož pronikání čínského dovozu znamenalo, že výroba a prodej výrobního odvětví Unie klesly na úroveň, která mu neumožňovala pokrýt rostoucí jednotkové náklady. V roce 2020, kdy začala pandemie COVID-19, se spotřeba snížila o dalších 25 %.

(239)

Svaz Eurofer i Německá ocelářská federace tvrdily, že hlavním důvodem újmy, kterou utrpělo odvětví kalciumsilicia, byl pokles výroby surové oceli, a nikoli čínský dovoz.

(240)

V kontextu klesající spotřeby se však podíl ČLR na trhu zvýšil o 57 %, tj. z 38,7 % na 60,8 %, zatímco pokles výroby, objemu prodeje, podílu na trhu, ziskovosti, zaměstnanosti a návratnosti investic výrobního odvětví Unie vykazoval větší snížení než spotřeba. Důvodem je skutečnost, že pronikání čínského dovozu na trh za nízké ceny způsobilo, pokud jde o tyto ukazatele újmy, značné škody.

(241)

Pokles spotřeby tedy nenarušil příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem z ČLR a podstatnou újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie. Navíc, jak upozornil svaz Eurofer, pandemie COVID-19 začala mít dopad v roce 2020, avšak situace újmy nastala již v roce 2019. Pandemie COVID-19 by proto měla být v roce 2020 považována za přitěžující faktor.

(242)

Výrobní náklady výrobního odvětví Unie se zvýšily ze dvou hlavních důvodů. Za prvé, náklady na elektřinu používanou při výrobě kalciumsilicia, které představují významný podíl výrobních nákladů (v posuzovaném období až 40 %), se u největšího výrobce v Unii v posuzovaném období zvýšily o více než 30 %.

(243)

Za druhé, jednotkové výrobní náklady se v posuzovaném období podstatně zvýšily v důsledku nižšího objemu výroby a prodeje výrobního odvětví Unie. Znamenalo to, že fixní náklady byly získány zpět při nižších objemech výroby a prodeje, čímž se zvýšil prvek jednotkových fixních nákladů v jednotkových výrobních nákladech.

(244)

Svaz Eurofer tvrdil, že z hodnocení podniku za druhé čtvrtletí roku 2020 ve společnosti Ferroglobe vyplývá, že došlo ke zlepšení nákladů, které lze přičíst poklesům cen energie. Toto hodnocení podniku se však týká společnosti Ferroglobe, která působí v několika zemích, a nikoli pouze závodu společnosti Ferropem na výrobu kalciumsilicia. Proto nemohla být námitka uznána.

(245)

V roce 2018 si výrobní odvětví Unie dokázalo navzdory zvýšení nákladů na elektřinu udržet úrovně zisku vyšší než 10 %, protože bylo schopno přenést toto zvýšení nákladů na své zákazníky. V roce 2019 však výrobní odvětví Unie již nebylo schopno zvyšovat ceny v důsledku cenového tlaku čínského dovozu, který do roku 2019 na trhu dominoval (s 55 % podílem na trhu) a působil jako jeho tvůrce cen. V roce 2019 se výrobní odvětví Unie již nedokázalo takto nízkých dovozních cen držet. Tato skutečnost přispěla k rozhodnutí společnosti Ferropem významně snížit výrobu v roce 2020.

(246)

Proto je třeba přijmout závěr, že příčinou újmy nebylo zvýšení výrobních nákladů. Byl jí levný čínský dovoz, který zvýšil svůj podíl na trhu Unie, a to i v situaci poklesu spotřeby, na úkor výrobního odvětví Unie a zabránil výrobnímu odvětví Unie zvýšit své ceny na ziskovou úroveň.

(247)

Během posuzovaného období nakupovalo výrobní odvětví Unie kalciumsilicium ze zemí mimo Unii (zejména z Argentiny). Komise proto zkoumala, zda rozhodnutí dovážet kalciumsilicium nezpůsobilo výrobnímu odvětví Unie újmu, protože mělo dopad na úroveň výroby a prodeje, a tedy na ziskovost. Tento dovoz, který během posuzovaného období kolísal a představoval 15 % celkového prodeje v tomto období, se obecně uskutečňoval v době technických problémů s výrobními zařízeními v Unii, aby bylo možné splnit objednávky zákazníků. Výrobnímu odvětví Unie tak umožnil uspokojit poptávku, a proto nelze mít za to, že přispěl k újmě, kterou výrobní odvětví Unie utrpělo. Kromě toho se tyto nákupy neuskutečňovaly během období šetření, kdy výrobní odvětví Unie čelilo největší újmě.

(248)

Svaz Eurofer uvedl, že vzhledem k tomu, že výrobní odvětví Unie vyrábělo kalciumsilicium na stejném zařízení jako jiné výrobky, přechod na jiné výrobky by zabránil výrobě kalciumsilicia.

(249)

Šetření však ukázalo, že výrobci v Unii měli po celé posuzované období volnou kapacitu, a to i pokud jde o tyto jiné feroslitiny. Proto je zřejmé, že výroba jiných výrobků nebyla v posuzovaném období překážkou výroby kalciumsilicia a nebyla nepřímou příčinou újmy.

(250)

Objem dovozu z jiných třetích zemí se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 12

Dovoz ze třetích zemí

(251)

Dovoz z Brazílie vzrostl během posuzovaného období o 30 %. Jeho tržní podíl v tomto období vzrostl ze 4,4 % na 11,5 %. Ceny tohoto dovozu byly v období 2017–2019 podobné jako ceny dovozu z Číny, ale v roce 2020 byly o 10 % nižší než čínské ceny. Dovoz z Brazílie by proto měl být považován za faktor zvyšující újmu, kterou výrobní odvětví Unie utrpělo zejména v roce 2020. Tuto záležitost zmínil rovněž svaz Eurofer a Německá ocelářská federace v souvislosti s připomínkami k podnětu.

(252)

Avšak vzhledem k tomu, že objem tohoto dovozu byl vždy nejméně pětkrát nižší než objem dovozu z Číny, je zřejmé, že významnějším příčinným faktorem byl čínský dovoz.

(253)

Dovoz z jiných třetích zemí pocházel hlavně z Argentiny, včetně nákupů jednoho z výrobců v Unii od společnosti ve spojení, tento dovoz se však neuskutečňoval v objemech a za ceny, které by v průběhu posuzovaného období způsobovaly újmu, a jak je vysvětleno ve 247. bodě odůvodnění, umožnil výrobnímu odvětví Unie uspokojit poptávku v konkrétních dobách technických problémů.

(254)

Proto i když se tento dovoz z Brazílie uskutečňoval ve značném množství a za nízké ceny, nebyl dostatečně významný na to, aby zmírnil příčinnou souvislost mezi významnými objemy dovozu kalciumsilicia z Číny za nízké ceny a újmou způsobenou výrobnímu odvětví Unie.

(255)

Objem vývozu výrobců v Unii se v průběhu posuzovaného období vyvíjel takto:

Tabulka 13

Vývozní výkonnost výrobců v Unii

(256)

Vývoz výrobního odvětví Unie se v posuzovaném období snížil o 46 %, což bylo podstatně méně než 75 % snížení objemu prodeje výrobců v Unii na trhu Unie za stejné období.

(257)

Průměrná cena tohoto vývozu se v roce 2018 nejprve zvýšila o 25 %. V roce 2019 byla tato úroveň zachována a pak se snížila na úroveň, která byla v období šetření stále výrazně vyšší než úroveň z roku 2017 (+14 %). Průměrná cena tohoto vývozu byla o něco nižší než cena, které bylo výrobní odvětví Unie schopno dosáhnout na trhu Unie v roce 2017, avšak po zbytek posuzovaného období zůstaly vývozní i domácí prodejní ceny na podobné úrovni.

(258)

Vzhledem k objemu a cenám vývozu výrobního odvětví Unie do třetích zemí a vzhledem k tomu, že se prodej na vývoz nezhoršil tolik jako prodej na trhu Unie (viz tabulka 6), dospěla Komise předběžně k závěru, že vývozní výkonnost přispěla, avšak pouze v minimální míře, k podstatné újmě, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie.

(259)

Výrobní odvětví Unie používalo dotčený výrobek pro vlastní spotřebu k výrobě jiných navazujících feroslitin. Jak je uvedeno v tabulce 2, využití pro vlastní spotřebu se v letech 2018 a 2019 zvýšilo, ale v posuzovaném období se zvýšilo pouze o 3 %. Závislý trh navíc představoval během posuzovaného období méně než 10 % celkového trhu.

(260)

Proto byl učiněn předběžný závěr, že vývoj na závislém trhu neměl na výrobní odvětví Unie významný dopad.

(261)

Dumpingový dovoz z Číny způsobil výrobnímu odvětví Unie v letech 2019 a 2020 podstatnou újmu z důvodu masivního pronikání na trh na úkor výrobního odvětví Unie. Pokud jde o ceny, rostoucí podíl dovozu na trhu neustále způsoboval cenové podbízení vůči cenám výrobního odvětví Unie, vytvářel výrazný cenový tlak a bránil zvýšení tržních cen, jež bylo nezbytné pro to, aby výrobní odvětví Unie dosáhlo přiměřené úrovně zisku.

(262)

Na výrobní odvětví Unie měly dopad i jiné faktory. Nejvýznamnějším z těchto faktorů byl pokles spotřeby z důvodu slabší poptávky ze strany ocelářského průmyslu. Vzhledem k tomu, že výrobní odvětví Unie utrpělo pokles výroby, objemu prodeje, podílu na trhu a ziskovosti, který byl mnohem větší než pokles spotřeby (50 %), a že na pozadí klesající spotřeby se podíl ČLR na trhu zvýšil o 57 %, tj. z 38,7 % na 60,8 %, však byl učiněn závěr, že pokles spotřeby představoval pouze přispívající faktor. Hlavní příčinou újmy byl čínský dovoz, který po celé posuzované období výrazně pronikal na trh Unie za nízké ceny.

(263)

Situaci výrobního odvětví Unie navíc ovlivnil i dovoz z Brazílie a vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie. Tyto faktory však měly na výrobní odvětví jen velmi omezený dopad, protože dovoz z Brazílie se uskutečňoval za podobné ceny jako čínský dovoz, ale při mnohem menších objemech. Hlavním důvodem, proč výrobní odvětví Unie přišlo o objem prodeje a nemohlo zvyšovat své ceny v souladu s výrobními náklady, což vedlo k vážným ztrátám, je masivní čínský dovoz za ceny mnohem nižší, než jsou ceny výrobního odvětví Unie.

(264)

Komise tedy rozlišila a oddělila účinky všech známých činitelů na situaci výrobního odvětví Unie od účinků dumpingového dovozu působícího újmu.

(265)

Na základě výše uvedeného dospěla Komise v této fázi k závěru, že dumpingový dovoz z dotčené země způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu a že ostatní činitele, jednotlivě ani společně, neutlumily příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem a podstatnou újmou. Újma je zjevná ve vývoji výroby, vytížení kapacity, objemu prodeje na trhu Unie, podílu na trhu, zaměstnanosti, produktivitě, výrobních nákladech, ziskovosti a návratnosti investic.

(266)

V daném případě žadatelé uváděli, že existovala zkreslení na trhu surovin ve smyslu čl. 7 odst. 2a základního nařízení. Za účelem posouzení náležité míry opatření Komise nejprve stanovila výši cla potřebnou k odstranění újmy, kterou by utrpělo výrobní odvětví Unie v případě, že by nedošlo ke zkreslením ve smyslu čl. 7 odst. 2a základního nařízení. Poté zkoumala, zda by dumpingové rozpětí spolupracujících vyvážejících výrobců bylo vyšší než jejich rozpětí prodeje pod cenou (viz 275. až 281. bod odůvodnění níže).

(267)

Újma by byla odstraněna, pokud by výrobní odvětví Unie dokázalo dosáhnout cílového zisku prodejem za cílovou cenu ve smyslu čl. 7 odst. 2c a 2d základního nařízení.

(268)

V souladu s čl. 7 odst. 2c základního nařízení vzala Komise při stanovení cílového zisku v úvahu tyto faktory: míru ziskovosti před zvýšením dovozu ze země, která je předmětem šetření, míru ziskovosti potřebnou na krytí celkových nákladů a investic, výzkumu a vývoje a inovací, jakož i míru ziskovosti očekávanou za běžných podmínek hospodářské soutěže. Toto ziskové rozpětí by nemělo být nižší než 6 %.

(269)

Jako první krok stanovila Komise základní zisk pokrývající úplné náklady za běžných podmínek hospodářské soutěže. V letech 2017 a 2018, před tím, než výrobní odvětví Unie utrpělo podstatnou újmu, se vážená průměrná míra ziskovosti výrobního odvětví Unie pohybovala mezi 9,7 % a 12,5 % obratu, jak je uvedeno v tabulce 11. Toto ziskové rozpětí bylo v tomto šetření považováno za základní zisk pokrývající celkové náklady za běžných podmínek hospodářské soutěže.

(270)

Vzhledem k tomu, že jeden z výrobců v Unii během období šetření nevyrobil významné množství kalciumsilicia, nebyly jeho náklady považovány za spolehlivé a vhodné pro účely stanovení cílové ceny. Jelikož se prodej tohoto výrobce se z velké části uskutečňoval ze zásob vyrobených v roce 2019, byly za vhodné pro toto šetření považovány výrobní náklady z tohoto roku.

(271)

Na základě těchto skutečností činí cena nepůsobící újmu 1 650 až 1 750 EUR za tunu. Ta byla získána uplatněním výše uvedeného ziskového rozpětí ve výši 9,7 % až 12,5 % na vážené průměrné výrobní náklady výrobců v Unii.

(272)

V souladu s čl. 7 odst. 2d základního nařízení Komise jako poslední krok posoudila budoucí náklady vyplývající z mnohostranných environmentálních dohod a protokolů k nim, jejichž smluvní stranou je Unie, a z úmluv Mezinárodní organizace práce (MOP) uvedených v příloze Ia, které vzniknou výrobnímu odvětví Unie během období uplatňování opatření podle čl. 11 odst. 2. Na základě důkazů dostupných v prozatímní fázi šetření Komise zjistila, že se na výrobní odvětví Unie v tomto ohledu nevztahují žádné další náklady.

(273)

Úroveň rozpětí cenového podbízení poté Komise určila na základě porovnání vážené průměrné dovozní ceny spolupracujících vyvážejících výrobců v dotčené zemi, jež byla stanovena pro účely výpočtů v souvislosti s cenovým podbízením, s váženou průměrnou cenou obdobného výrobku prodávaného v období šetření na trhu Unie výrobci v Unii, která nepůsobí újmu. Případný rozdíl vyplývající z tohoto porovnání se vyjádřil jako procento vážené průměrné dovozní hodnoty CIF.

(274)

Úroveň pro odstranění újmy pro „ostatní spolupracující společnosti“ a pro „všechny ostatní společnosti“ je definována stejným způsobem jako dumpingové rozpětí pro tyto společnosti (viz 168. bod odůvodnění).

(275)

Vzhledem k tomu, že takto vypočítané rozpětí prodeje pod cenou bylo nižší než dumpingové rozpětí, provedla Komise šetření požadované podle čl. 7 odst. 2a základního nařízení.

(276)

Žadatel v podnětu předložil dostatečné důkazy o tom, že v ČLR existuje ve vztahu k dotčenému výrobku zkreslení na trhu surovin ve smyslu čl. 7 odst. 2a základního nařízení. Podle důkazů uvedených v podnětu podléhá elektřina, která představuje 20 % výrobních nákladů dotčeného výrobku, v ČLR režimu dvojích cen. Jak bylo uvedeno v oznámení o zahájení řízení, týkalo se proto šetření Komise v souladu s čl. 7 odst. 2a základního nařízení i zkoumání údajných zkreslení a jiných zkreslení, na něž se vztahuje čl. 7 odst. 2a základního nařízení, v ČLR.

(277)

Komise nejprve určila hlavní suroviny, včetně energie, používané při výrobě dotčeného výrobku každým ze spolupracujících vyvážejících výrobců. Za hlavní suroviny byly považovány ty, u nichž je pravděpodobné, že budou představovat alespoň 17 % výrobních nákladů dotčeného výrobku. Komise zjistila, že jediná surovina, která představuje více než 17 % výrobních nákladů dotčeného výrobku, je elektřina.

(278)

Komise poté zkoumala, zda je elektřina předmětem zkreslení kvůli režimu dvojích cen nebo jiným opatřením uvedeným v čl. 7 odst. 2a základního nařízení. K tomuto účelu použila Komise informace uvedené v podnětu a informace poskytnuté spolupracujícími vyvážejícími výrobci. Jak je vysvětleno ve 21. bodě odůvodnění, zaslala Komise čínské vládě dotazník zaměřený na tento aspekt. Čínská vláda na tento dotazník neodpověděla. Komise následně čínskou vládu informovala v dopise ze dne 31. března 2021, že v souladu s článkem 18 základního nařízení může v tomto ohledu použít dostupné údaje. Čínská vláda neodpověděla ani na tento dopis.

(279)

Žadatel v podnětu tvrdil, že cena elektřiny v severních provinciích ČLR je zkreslená z důvodu režimu dvojích cen. Na podporu tohoto tvrzení podnět obsahoval srovnání cen elektřiny v severních provinciích ČLR, kde se nacházejí hlavní vývozci kalciumsilicia, s cenou při vývozu elektřiny z těchto provincií, přičemž ze srovnání vyplývá, že cena elektřiny na vývoz je soustavně výrazně vyšší.

(280)

Při šetření nebyl nalezen žádný důkaz o režimu dvojích cen ani o jiných opatřeních uvedených v čl. 7 odst. 2a základního nařízení v ČLR. Žádný ze spolupracujících vyvážejících výrobců se navíc v severních provinciích uvedených v podnětu nenachází. Dva ze spolupracujících vyvážejících výrobců uvedli, že ve své provincii nakupovali elektřinu za tržní cenu. Jeden z nich poskytl důkaz o tom, že ceny za elektřinu jsou v jeho regionu mnohem vyšší než ceny uvedené v podnětu.

(281)

Komise proto dospěla k předběžnému závěru, že na základě důkazů uvedených ve spisu v této fázi šetření a zvláštních okolností tohoto případu elektřina nebyla předmětem zkreslení ve smyslu čl. 7 odst. 2a základního nařízení.

(282)

Na základě výše uvedeného posouzení by mělo být prozatímní antidumpingové clo stanoveno tak, jak je uvedeno níže, v souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení:

(283)

Poté, co se Komise rozhodla použít čl. 2 odst. 7 základního nařízení, zkoumala, zda navzdory zjištění, že újmu způsobuje dumping, může učinit jednoznačný závěr, že v tomto případě není v zájmu Unie přijímat příslušná opatření v souladu s článkem 21 základního nařízení. Zájem Unie byl zjišťován na základě posouzení všech různých relevantních zájmů, včetně zájmů výrobního odvětví Unie, dovozců a uživatelů, jako jsou výrobci plněných drátů a ocelářský průmysl.

(284)

Výrobní odvětví Unie představuje v tomto šetření 100 % výroby v Unii. V roce 2019 nastaly vlivem kombinace faktorů, včetně rostoucího pronikání čínského dovozu za nízké ceny, obtížné tržní podmínky a tato situace se ještě zhoršila v roce 2020 dalším pronikáním dovozu a poklesem spotřeby částečně způsobeným pandemií COVID-19. Výrobní odvětví Unie utrpělo značný pokles výroby, objemu prodeje, zaměstnanosti a ziskovosti.

(285)

Společnost Ferropem, největší výrobce v Unii, byla nucena začít provádět plán restrukturalizace, jehož součástí bylo možné uzavření hlavního závodu na výrobu kalciumsilicia v Chateau Feuillet. Uložení opatření na čínský dovoz by společnosti Ferropem umožnilo znovu zahájit výrobu kalciumsilicia v jiném místě v Unii. Zaměstnanost v závodě Chateau Feuillet činila přibližně 250 FTE, z nichž významná část souvisela během posuzovaného období s kalciumsiliciem.

(286)

Opatření by zlepšila tržní podmínky pro oba výrobce v Unii, protože kdyby byly čínské dovozní ceny kvůli antidumpingovým clům vyšší, pomohla by jim získat zpět ztracený podíl na trhu a zrušit cenový tlak. Opatření by společnosti Ferropem rovněž usnadnila provedení jejího plánu restrukturalizace.

(287)

Neuložení opatření by ohrozilo výrobní odvětví Unie, protože pokračování neudržitelné situace na trhu v letech 2019 a 2020 by ohrozilo budoucí výrobu kalciumsilicia v Unii.

(288)

Kromě toho by byla ohrožena ziskovost, a dokonce samotná existence výroby jiných feroslitin, pokud by tyto výrobky používaly stejná zařízení jako kalciumsilicium. Je tomu tak proto, že závody na výrobu feroslitin jsou závislé na sdílení fixních nákladů za účelem snížení jednotkových výrobních nákladů, aby tyto závody byly ziskové.

(289)

Uložení opatření by nepochybně bylo v zájmu jak odvětví kalciumsilicia, tak širšího odvětví feroslitin.

(290)

Šetřením bylo zjištěno, že převážná většina dovozu ze všech zemí se uskutečňuje v podobě prášku nebo hrudek a že se tento dovoz předtím, než je v Unii prodán největšímu koncovému odvětví, ocelářskému průmyslu, obvykle přemění na výrobky z plněného drátu. Proto se zde společně se zájmem dovozců posuzuje i zájem výrobců plněných drátů.

(291)

Jak bylo uvedeno výše, dva dovozci předložili odpovědi na dotazník po rozhodnutí nepoužít výběr vzorku. Jednalo se o společnost Affival SAS ve Francii a Coftech G.m.b.H. v Německu. Další výrobce plněných drátů, společnost Filo D.o.o. ve Slovinsku, spolupracoval a předložil dotazník pro uživatele, protože není přímým dovozcem.

(292)

Šetření ukázalo, že výrobci plněných drátů vyrábějí i jiné výrovky ve formě plněného drátu. U výše uvedených spolupracujících výrobců se obrat výrobků obsahujících kalciumsilicium oproti celkovému obratu pohyboval od méně než 10 % po téměř 50 %.

(293)

Výrobci plněných drátů získávají kalciumsilicium z dotčené země, z jiných třetích zemí a z výrobního odvětví Unie. Jejich hlavní obavou bylo, že by opatření týkající se čínského dovozu narušila trh s kalciumsiliciem v Unii a mohla by omezit dovoz z některého z jejich hlavních zdrojů dodávek.

(294)

Je však třeba připomenout, že po celém světě existují i jiné zdroje dodávek, přičemž v posuzovaném období jsou hlavními zdroji Brazílie a Argentina, a cílem opatření je obnovit spravedlivou hospodářskou soutěž na trhu Unie ve prospěch všech subjektů na tomto trhu. Pokud by opatření nebyla uložena, mohlo by to ohrozit dodávky kalciumsilicia od dvou výrobců v Unii, což by bylo na úkor všech účastníků dodavatelského řetězce kalciumsilicia.

(295)

Z informací uvedených v podnětu vyplývá, že hlavním uživatelským odvětvím je odvětví oceli. Kalciumsilicium se však používá také ve slévárnách a v chemickém průmyslu.

(296)

Dotazník vyplnil pouze jeden výrobce oceli, společnost AFV Acciaierie Beltrame S.p.A. Svaz Eurofer a Německá ocelářská federace (Wirtschaftsvereinigung Stahl) kromě toho předložily připomínky týkající se šetření.

(297)

Svaz Eurofer a Německá ocelářská federace uvedly, že uložení antidumpingových cel není v zájmu Unie a že uložení antidumpingových opatření nemá žádné ekonomické opodstatnění. Hlavní obavy se týkaly dostupnosti dodávek do ocelářského odvětví. Bylo vzneseno tvrzení, že výrobní odvětví Unie nikdy nedodávalo více než 42 % zjevné spotřeby Unie.

(298)

Kromě toho bylo uvedeno, že údaje o kapacitě zveřejněné jedním z výrobců v Unii udávaly pouze omezené množství volné kapacity. Proto by bylo velmi sporné, zda by výrobní odvětví Unie bylo schopno zajistit dodávky uživatelům, kdyby byla na čínský dovoz uplatněna antidumpingová cla.

(299)

Kromě toho tyto subjekty tvrdily, že neexistuje žádný alternativní zdroj, který by mohl čínské objemy nahradit, a že cla jsou v Unii již uložena jako cla na dovoz z Číny.

(300)

Výrobní odvětví Unie v tomto ohledu uvedlo, že nezpochybňuje skutečnost, že by měl existovat prostor pro různé zdroje dodávek, pokud by se tento dovoz uskutečňoval za spravedlivé ceny. V současnosti se však dovoz z ČLR uskutečňuje na úrovni cen působící újmu, která ohrožuje výrobu v Unii.

(301)

Pokud jde o zdroje dodávek, dospěla Komise k závěru, že v současné době existuje několik zdrojů dodávek, včetně výrobců v Unii, kteří mají dostatečnou volnou kapacitu, a dovozu z Číny, Brazílie a Argentiny. Není však v zájmu Unie umožnit dumpingovému čínskému dovozu, aby i nadále ohrožoval existenci odvětví kalciumsilicia v Unii, které tradičně zásobovalo velkou část trhu Unie. Pokud by nebyla přijata žádná opatření, nastaly by v ocelářském průmyslu nepochybně problémy s dodávkami, protože výroba v Unii by již nemusela být možná.

(302)

Komise rovněž přezkoumala pravděpodobný finanční dopad opatření na ocelářský průmysl, pokud budou tato opatření uložena. Podle žadatele by obnovení spravedlivých tržních podmínek neznamenalo neúměrné náklady pro navazující výrobní odvětví. Z informací v odpovědi společnosti AFV Acciaierie Beltrame S.p.A. vyplývá, že nákup kalciumsilicia představuje velmi nízké procento jejích nákladů (méně než 0,5 %). Uložení opatření na ocelářský průmysl bude mít proto na toto výrobní odvětví jen okrajový finanční dopad.

(303)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že neexistují žádné přesvědčivé důvody se domnívat, že uložení opatření na dovoz kalciumsilicia pocházejícího z dotčené země v této fázi šetření není v zájmu Unie.

(304)

Na základě předběžných závěrů, k nimž Komise dospěla ohledně dumpingu, újmy, příčinné souvislosti a zájmu Unie, by měla být uložena prozatímní opatření, jež zabrání tomu, aby dumpingový dovoz způsoboval výrobnímu odvětví Unie další újmu.

(305)

Prozatímní antidumpingová opatření by měla být na dovoz kalciumsilicia pocházejícího z dotčené země uložena podle pravidla nižšího cla, které stanoví čl. 7 odst. 2 základního nařízení. Komise porovnala rozpětí prodeje pod cenou a dumpingová rozpětí, jak je uvedeno v 275. bodě odůvodnění výše. Výše cla byla stanovena tak, aby byla na úrovni nižší z hodnot dumpingových rozpětí a rozpětí prodeje pod cenou.

(306)

Na základě výše uvedených skutečností by sazby prozatímního antidumpingového cla vyjádřené v cenách CIF s dodáním na hranice Unie před proclením měly činit:

(307)

Individuální sazby antidumpingového cla uvedené v tomto nařízení byly pro dotčené společnosti stanoveny na základě zjištění plynoucích z tohoto šetření. Odrážejí proto situaci zjištěnou během tohoto šetření, pokud jde o tyto společnosti. Tyto sazby cla jsou použitelné výlučně na dovoz dotčeného výrobku pocházejícího z dotčené země a vyráběného uvedenými právními subjekty. Na dovoz dotčeného výrobku vyrobeného jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů ve spojení s těmito konkrétně uvedenými společnostmi, by se měla vztahovat celní sazba platná pro „všechny ostatní společnosti“. Neměla by se na ně vztahovat žádná z uvedených individuálních sazeb antidumpingového cla.

(308)

Aby bylo zajištěno řádné vymáhání antidumpingových cel, mělo by se sazba antidumpingového cla stanovená pro všechny ostatní společnosti vztahovat nejen na vyvážející výrobce, kteří při tomto šetření nespolupracovali, nýbrž také na výrobce, kteří v období šetření neuskutečnili žádný vývoz do Unie.

(309)

Za účelem minimalizace rizika obcházení těchto opatření kvůli rozdílu mezi celními sazbami je nutno přijmout zvláštní opatření, která zajistí uplatňování individuálních sazeb antidumpingového cla. Společnosti, na něž se vztahují individuální sazby antidumpingového cla, musí celním orgánům členských států předložit platnou obchodní fakturu. Tato faktura musí vyhovovat požadavkům uvedeným v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení. Na dovoz, k němuž není taková faktura přiložena, by se mělo vztahovat antidumpingové clo platné pro „všechny ostatní společnosti“.

(310)

I když je předložení této faktury celním orgánům členských států nezbytné pro uplatnění individuálních sazeb antidumpingového cla na dovoz, není tato faktura jediným prvkem, který celní orgány zohledňují. Celní orgány členských států totiž musí i v případě, že je jim předložena faktura splňující všechny požadavky stanovené v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení, provést své obvyklé kontroly a mohou si stejně jako ve všech ostatních případech vyžádat i další doklady (přepravní doklady atd.) pro účely ověření správnosti údajů uvedených v celním prohlášení a pro zajištění toho, že bude následné použití nižší celní sazby odůvodněné v souladu s celními předpisy.

(311)

Pokud by se po uložení dotčených opatření podstatně zvýšil objem vývozu některé ze společností využívajících nižší individuální celní sazby, lze takovéto zvýšení objemu považovat samo o sobě za změnu obchodních toků v důsledku uložených opatření ve smyslu čl. 13 odst. 1 základního nařízení. Za takových okolností a za předpokladu, že jsou splněny příslušné podmínky, lze zahájit šetření zaměřené proti obcházení předpisů. V rámci takového šetření lze mimo jiné prověřit potřebu zrušit individuální celní sazbu (sazby) a následně uložit celostátní clo.

(312)

V souladu s článkem 19a základního nařízení informovala Komise zúčastněné strany o plánovaném uložení prozatímních cel. Tato informace byla rovněž zveřejněna na internetových stránkách GŘ pro obchod. Zúčastněné strany dostaly tři pracovní dny na to, aby předložily připomínky k přesnosti výpočtů, které jim byly konkrétně sděleny.

(313)

K přesnosti výpočtů nebyly obdrženy žádné připomínky.

(314)

Komise v zájmu řádné správy vyzve zúčastněné strany k tomu, aby ve stanovené lhůtě předložily písemné připomínky a/nebo požádaly o slyšení u Komise a/nebo úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

(315)

Zjištění týkající se uložení prozatímních cel jsou prozatímní a mohou být v konečné fázi šetření změněna,