(EU) 2021/1805Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/1805 ze dne 12. října 2021 o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz válcovaného drátu pocházejícího z Čínské lidové republiky po přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036

(1)

Nařízením (ES) č. 703/2009 (2) uložila Rada konečné antidumpingové clo na dovoz válcovaného drátu pocházejícího z Čínské lidové republiky (dále jen „původní opatření“). Na šetření, které vedlo k uložení původních opatření, se zde dále odkazuje jako na „původní šetření“.

(2)

Evropská komise prováděcím nařízením (EU) 2015/1846 (3) opětovně uložila konečná antidumpingová opatření na dovoz válcovaného drátu pocházejícího z Čínské lidové republiky na základě přezkumu před pozbytím platnosti (dále jen „předchozí přezkum před pozbytím platnosti“).

(3)

Uložená opatření měla formu celostátního valorického cla ve výši 24 %, zatímco jedné skupině společností (dále jen „Valin Group“) byla určena individuální celní sazba ve výši 7,9 %.

(4)

Po zveřejnění oznámení o nadcházejícím pozbytí platnosti opatření (4) obdržela Evropská komise (dále jen „Komise“) žádost o přezkum podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení.

(5)

Žádost o přezkum podal dne 14. července 2020 Evropský ocelářský svaz (dále jen „EUROFER“) (dále jen „žadatel“) jménem výrobců v Unii představujících okolo 60 % celkové výroby válcovaného drátu v Unii. Žádost o přezkum byla odůvodněna tím, že pokud by opatření pozbyla platnosti, vedlo by to pravděpodobně k obnovení dumpingu a újmy působené výrobnímu odvětví Unie.

(6)

Komise poté, co po konzultaci s výborem zřízeným podle čl. 15 odst. 1 základního nařízení stanovila, že existují dostatečné důkazy pro zahájení přezkumu před pozbytím platnosti, dne 14. října 2020 zahájila přezkum před pozbytím platnosti týkající se dovozu válcovaného drátu pocházejícího z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“ nebo „dotčená země“) na základě čl. 11 odst. 2 základního nařízení. Oznámení o zahájení přezkumu zveřejnila v Úředním věstníku Evropské unie (5) (dále jen „oznámení o zahájení přezkumu“).

(7)

Období přezkumného šetření (dále jen „OPŠ“) zahrnovalo období od 1. července 2019 do 30. června 2020. Zkoumání trendů, které jsou důležité pro posouzení pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení újmy, se týkalo období od 1. ledna 2017 do konce období přezkumného šetření (dále jen „posuzované období“).

(8)

V oznámení o zahájení přezkumu byly zúčastněné strany vyzvány, aby se obrátily na Komisi a zúčastnily se šetření. Kromě toho Komise o zahájení šetření výslovně informovala žadatele, další známé výrobce v Unii, známé výrobce v ČLR a čínské orgány, známé dovozce, uživatele a obchodníky, o nichž je známo, že se jich zahájení přezkumu před pozbytím platnosti týká, a vyzvala je k účasti.

(9)

Zúčastněné strany měly příležitost vyjádřit se k zahájení přezkumu před pozbytím platnosti a požádat o slyšení u Komise a/nebo u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních. Žádná zúčastněná strana nepředložila připomínky ani nepožádala o slyšení.

(10)

V oznámení o zahájení přezkumu Komise uvedla, že v souladu s článkem 17 základního nařízení může přistoupit k výběru vzorku zúčastněných stran.

(11)

O tom, že předběžně vybrala vzorek výrobců v Unii, informovala Komise zúčastněné strany dne 14. října 2020. Komise vybrala vzorek na základě objemu výroby obdobného výrobku v období přezkumného šetření. Tento vzorek sestával ze čtyř výrobců v Unii. Výrobci v Unii zařazení do vzorku představovali téměř 25 % odhadovaného celkového objemu výroby obdobného výrobku v Unii a rovněž měli dobré zeměpisné rozložení. V souladu s čl. 17 odst. 2 základního nařízení vyzvala Komise zúčastněné strany, aby se k předběžnému výběru vzorku vyjádřily. Ve lhůtě sedmi dnů od oznámení prozatímního vzorku výrobců v Unii nebyly obdrženy žádné připomínky, předběžný vzorek byl proto potvrzen. Vzorek je pro výrobní odvětví Unie reprezentativní.

(12)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud shledá, že ano, aby mohla vzorek vybrat, požádala dovozce, kteří nejsou ve spojení, aby poskytli informace stanovené v oznámení o zahájení přezkumu.

(13)

Žádný ze známých dovozců, kteří byli kontaktováni, se k formuláři pro výběr vzorku nevyjádřil.

(14)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala všechny známé výrobce výrobku, který je předmětem přezkumu, v ČLR, aby poskytli informace upřesněné v oznámení o zahájení přezkumu. Komise kromě toho požádala zastoupení Čínské lidové republiky při Evropské unii, aby označilo a/nebo kontaktovalo případné další výrobce, kteří by mohli mít zájem o účast na šetření.

(15)

Ve stanovené lhůtě se žádná společnost z ČLR nepřihlásila. Komise následně verbální nótou ze dne 29. října 2020 informovala orgány ČLR, že při šetření týkajícím se přetrvání a/nebo obnovení dumpingu hodlá využít dostupných údajů podle článku 18 základního nařízení. Orgány ČLR nereagovaly.

(16)

Komise zaslala dotazník vládě ČLR (dále jen „čínská vláda“). Čínská vláda na dotazník neodpověděla.

(17)

Aniž bylo dotčeno použití článku 18 základního nařízení, Komise ověřila veškeré informace, které považovala za nezbytné pro stanovení pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení dumpingu a újmy a pro stanovení zájmu Unie.

(18)

Dotazník rovněž zaslala výrobcům v Unii zařazeným do vzorku a jednomu uživateli, který se přihlásil. Stejné dotazníky byly v den zahájení šetření zpřístupněny rovněž na internetu.

(19)

Komise obdržela odpovědi na dotazník od čtyř výrobců v Unii zařazených do vzorku, sdružení výrobců v Unii a jednoho uživatele.

(20)

Vzhledem k výskytu onemocnění COVID-19 a ke karanténním opatřením zavedeným různými členskými státy i různými třetími zeměmi nemohla Komise v prostorách následujících spolupracujících právnických osob provést inspekce na místě podle článku 16 základního nařízení.

—

Saarstahl AG, Německo

—

Riva Acier S.A.S., Francie

—

Moravia Steel a.s., Česká republika

—

Ferriere Nord S.p.A., Itálie

—

AGRATI France S.A.S., Francie

(21)

Komise tedy měla za to, že informace, které strany řádně předložily (např. odpovědi na dotazník nebo odpovědi na písemná upozornění na nedostatky), byly v souladu s oznámením ze dne 16. března 2020 o důsledcích výskytu onemocnění COVID-19 pro antidumpingová a antisubvenční šetření (6).

(22)

Výrobek, který je předmětem tohoto přezkumu, je stejný jako v původním šetření a v předchozím přezkumu před pozbytím platnosti, a to tyče a pruty, válcované za tepla, v nepravidelně navinutých svitcích, ze železa, nelegované oceli nebo legované oceli jiné než nerezavějící oceli, pocházející z Čínské lidové republiky, v současnosti kódů KN 7213 10 00, 7213 20 00, 7213 91 10, 7213 91 20, 7213 91 41, 7213 91 49, 7213 91 70, 7213 91 90, 7213 99 10, 7213 99 90, 7227 10 00, 7227 20 00, 7227 90 10, 7227 90 50 a 7227 90 95 (dále jen „výrobek, který je předmětem přezkumu“).

(23)

Jak bylo zjištěno v původním šetření, jakož i v předchozím přezkumu před pozbytím platnosti, tento přezkum před pozbytím platnosti potvrdil, že následující výrobky mají stejné základní fyzikální, chemické a technické vlastnosti, jakož i stejná základní použití:

(24)

Proto se tyto výrobky považují za obdobné výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(25)

Dne 17. června 2021 Komise poskytla podstatné skutečnosti a úvahy, na jejichž základě hodlá zachovat platná antidumpingová cla. Všem stranám byla poskytnuta lhůta, během níž se mohly k poskytnutým informacím vyjádřit.

(26)

Připomínky předložil pouze svaz EUROFER. Souhlasil se závěry, k nimž dospěla Komise.

(27)

V souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení Komise zkoumala, zda je pravděpodobné, že by došlo k přetrvání nebo obnovení dumpingu ze strany ČLR, kdyby platná opatření pozbyla platnosti.

(28)

Vzhledem k tomu, že při zahájení šetření byly k dispozici dostatečné důkazy poukazující na existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, zahájila Komise šetření podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(29)

Za účelem shromáždění údajů nezbytných pro případné použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení proto Komise v oznámení o zahájení přezkumu vyzvala výrobce v ČLR, aby poskytli informace o vstupech používaných při výrobě výrobku, který je předmětem přezkumu. Žádný výrobce neposkytl informace požadované v příloze III.

(30)

Aby Komise získala informace, jež považovala za nezbytné pro své šetření v souvislosti s údajnými podstatnými zkresleními, zaslala dotazník také čínské vládě. Kromě toho Komise v bodě 5.3.2 oznámení o zahájení přezkumu vyzvala všechny zúčastněné strany, aby sdělily svá stanoviska, předložily informace a do 37 dnů ode dne zveřejnění oznámení o zahájení přezkumu v Úředním věstníku Evropské unie poskytly podpůrné důkazy týkající se uplatnění čl. 2 odst. 6a základního nařízení. Od čínské vlády nebyla obdržena žádná odpověď na dotazník a ve stanovené lhůtě nebylo obdrženo žádné podání týkající se použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(31)

V oznámení o zahájení přezkumu Komise rovněž uvedla, že vzhledem k důkazům, které má k dispozici, bude možná muset vybrat vhodnou reprezentativní zemi podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení za účelem určení běžné hodnoty založené na nezkreslených cenách nebo referenčních hodnotách.

(32)

Dne 25. listopadu 2020 vydala Komise první poznámku ke spisu (dále jen „první poznámka o činitelích výroby“), v níž požádala zúčastněné strany o jejich stanovisko k příslušným zdrojům, jež Komise může použít k určení běžné hodnoty, v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. e) druhou odrážkou základního nařízení. V této poznámce Komise uvedla seznam všech činitelů výroby, jako jsou materiály, energie a práce, používaných vyvážejícími výrobci při výrobě výrobku, který je předmětem přezkumu. Kromě toho Komise na základě kritérií, kterými se řídí výběr nezkreslených cen nebo referenčních hodnot, určila tři možné reprezentativní země: Thajsko, Turecko a Peru.

(33)

Komise vyzvala zúčastněné strany k podání připomínek. Připomínky byly obdrženy pouze od žadatele, který poskytl argumenty proti tomu, aby bylo jako reprezentativní země použito Turecko. Žadatel rovněž uvedl, že nejlepší reprezentativní zemí by bylo Peru.

(34)

Těmito připomínkami se Komise zabývala ve druhé poznámce ke spisu ze dne 7. ledna 2021 (7) (dále jen „druhá poznámka o činitelích výroby“). Komise rovněž stanovila seznam činitelů výroby a dospěla k závěru, že nejvhodnější reprezentativní zemí podle čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážky základního nařízení je v této fázi Peru. Rovněž zúčastněné strany informovala, že stanoví prodejní, správní a režijní náklady a zisk na základě dostupných informací pro společnost Corporación Aceros Arequipa S.A. (dále jen „Aceros Arequipa“), výrobce v reprezentativní zemi. Komise vyzvala zúčastněné strany, aby se k tomu vyjádřily. Komise neobdržela žádné připomínky k výběru Peru za reprezentativní zemi.

(35)

Jak je uvedeno v 15. bodě odůvodnění, žádný čínský vyvážející výrobce při šetření nespolupracoval.

(36)

S Komisí při šetření nespolupracovala ani čínská vláda. Čínská vláda zejména neposkytla na dotazník žádnou odpověď ani nereagovala na důkazy ze spisu předloženého žadatelem, včetně „Pracovního dokumentu útvarů Komise o podstatných zkresleních v hospodářství Čínské lidové republiky pro účely šetření na ochranu obchodu“ (dále jen „zpráva“) (8). Podle čl. 2 odst. 6a písm. c) základního nařízení Komise vydala zprávu, která shromažďuje informace o existenci významných zásahů státu na mnoha úrovních hospodářství, včetně konkrétních zkreslení v mnoha klíčových činitelích výroby (jako jsou půda, energie, kapitál, suroviny a pracovní síla), jakož i v konkrétních odvětvích (jako je výroba oceli a chemických látek). Tato zpráva byla založena do vyšetřovacího spisu ve fázi zahájení řízení. Žádost o přezkum také obsahovala některé relevantní důkazy doplňující zprávu. Zúčastněné strany byly v době zahájení řízení vyzvány, aby důkazy obsažené ve vyšetřovacím spisu vyvrátily, vyjádřily se k nim nebo je doplnily.

(37)

Ve dnech 29. října 2020 a 23. listopadu 2020 Komise verbálními nótami informovala čínskou vládu, že vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany vývozců/výrobců v ČLR a vzhledem k neobdržení žádných odpovědí na dotazník ani připomínek ze strany čínské vlády hodlá při svých zjištěních vycházet z dostupných údajů v souladu s článkem 18 základního nařízení. Komise rovněž zdůraznila, že zjištění vycházející z dostupných údajů může být pro dotčenou stranu méně příznivé, a vyzvala čínskou vládu, aby se vyjádřila. Neobdržela žádné připomínky.

(38)

V souladu s čl. 18 odst. 1 základního nařízení byla proto níže uvedená zjištění týkající se pravděpodobnosti přetrvávání nebo obnovení dumpingu založena na dostupných údajích. Komise zejména vycházela z informací obsažených v žádosti o přezkum a v podáních zúčastněných stran a dalších zdrojů informací, jako jsou obchodní statistiky dovozu a vývozu (např. Eurostat a databáze Global Trade Atlas (dále jen „GTA“) (9)), jakož i databáze jako Dun & Bradstreet (10) a Orbis Bureau van Dijk (11).

(39)

V rámci nedávných šetření týkajících se odvětví oceli v ČLR (12) Komise zjistila, že existují podstatná zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení. Komise v tomto šetření došla k závěru, že na základě dostupných důkazů bylo náležité uplatnit rovněž čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(40)

V rámci těchto šetření Komise zjistila existenci významných zásahů státu v ČLR, které vedou k narušení účinného rozdělování zdrojů v souladu s tržními zásadami (13). Komise především dospěla k závěru, že v odvětví oceli, jež je hlavní surovinou pro výrobu výrobku, který je předmětem přezkumu, přetrvává nejen značná míra vlastnictví ze strany čínské vlády ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) první odrážky základního nařízení (14), ale čínská vláda rovněž může zasahovat do cen a nákladů prostřednictvím přítomnosti státu ve firmách ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) druhé odrážky základního nařízení (15). Komise dále zjistila, že narušující účinek na trh mají také přítomnost a zásahy státu na finančních trzích, jakož i v oblasti zásobování surovinami a vstupy. Systém plánování v ČLR celkově vede k tomu, že zdroje jsou soustředěny v odvětvích označených čínskou vládou za strategická nebo jinak politicky významná, místo aby byly alokovány v souladu s tržními silami (16). Komise navíc dospěla k závěru, že čínské právní předpisy upravující úpadek a vlastnictví řádně nefungují ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) čtvrté odrážky základního nařízení, následkem čehož vznikají zkreslení, především když jsou v ČLR drženy při životě insolventní firmy a když se přidělují práva k užívání pozemků (17). Ve stejném duchu zjistila Komise zkreslení mzdových nákladů v odvětví oceli ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) páté odrážky základního nařízení (18), jakož i narušení finančních trhů ve smyslu čl. 2 odst. 6a) písm. b) šesté odrážky základního nařízení, zejména pokud jde o přístup podnikových subjektů ke kapitálu v ČLR (19).

(41)

Stejně jako v předchozích šetřeních týkajících se odvětví oceli v ČLR Komise v tomto šetření prozkoumala, zda je vzhledem k existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení vhodné použít domácí ceny a náklady v ČLR, či nikoli. Komise tak učinila na základě důkazů dostupných ve spisu, včetně důkazů obsažených v žádosti, jakož i ve zprávě, jež vycházejí z veřejně dostupných zdrojů. Tato analýza zahrnovala zkoumání významných státních zásahů do hospodářství ČLR obecně, ale i zkoumání konkrétní situace na trhu v příslušném odvětví včetně výrobku, který je předmětem přezkumu. Komise na základě předchozích šetření prováděných v tomto ohledu tyto důkazní prvky dále doplnila vlastním výzkumem týkajícím se různých kritérií, která jsou relevantní pro potvrzení existence podstatných zkreslení v ČLR.

(42)

Žádost obsahovala informace o tom, že třináctý pětiletý plán pro ocelářství má na odvětví oceli účinky způsobující zkreslení. Dále zmínila zjištění, k nimž dospělo ministerstvo obchodu Spojených států amerických, týkající se odvětví oceli (20). V neposlední řadě zdůraznila úlohu Komunistické strany Číny ve státních podnicích (21) a účinky subvencí způsobující zkreslení, jak uvádí zpráva MMF o dané zemi č. 17/248 a tři dokumenty Obchodní komory EU: výroční zpráva za období 2016/2017, China Manufacturing 2025 (Čínská výroba v roce 2025) a European Business in China Position Paper 2016/2017 (Obchodování Evropy v Číně ve stanovisku ČLR 2016/2017). V žádosti se navíc tvrdilo, že vstupy používané pro výrobu válcovaného drátu jsou v zásadě stejné jako vstupy používané pro výrobu ploché za tepla válcované uhlíkové oceli. Žádost proto citovala zjištění, ke kterým Komise dospěla v nařízení (EU) 2017/969 (22) týkajícím se subvencí pro výrobce plochých za tepla válcovaných výrobků. V žádosti bylo uvedeno, že tato zjištění o účincích subvencí způsobujících zkreslení byla rovněž učiněna ve zprávě ThinkDesk (23). Žádost pojednávala zejména o zkreslení týkajícím se práv k užívání půdy, energie (elektřiny), preferenčních půjček a jiné finanční podpory a práce. Kromě toho zmínila narušení trhu s koksem a koksovatelným uhlím, železnou rudou a šrotem a feroslitinami. Nakonec byly v žádosti uvedeny účinky fiskální podpory způsobující zkreslení odvětví oceli a nízké normy v oblasti životního prostředí v ČLR.

(43)

Jak je uvedeno ve 37. bodě odůvodnění, čínská vláda se nevyjádřila ani nepředložila důkazy podporující nebo vyvracející stávající důkazy obsažené ve spisu k dané věci – včetně zprávy a dalších důkazů, které poskytl žadatel – ohledně existence podstatných zkreslení a/nebo ohledně vhodnosti použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení na danou věc.

(44)

Stejně jako v předchozích šetřeních týkajících se odvětví oceli v ČLR Komise prozkoumala, zda je vzhledem k existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení vhodné použít domácí ceny a náklady v ČLR, či nikoli. Komise tak učinila na základě důkazů dostupných ve spisu, včetně důkazů obsažených ve zprávě, jež vycházejí z veřejně dostupných zdrojů. Tato analýza zahrnovala zkoumání významných státních zásahů do hospodářství ČLR obecně, ale i zkoumání konkrétní situace na trhu v příslušném odvětví včetně výrobku, který je předmětem přezkumu. Komise na základě předchozích šetření prováděných v tomto ohledu tyto důkazní prvky dále doplnila vlastním výzkumem týkajícím se různých kritérií, která jsou relevantní pro potvrzení existence podstatných zkreslení v ČLR.

(45)

Konkrétně v odvětví oceli, která je hlavní surovinou při výrobě válcovaného drátu, přetrvává značná míra vlastnictví ze strany čínské vlády. Mnozí z největších výrobců jsou ve vlastnictví státu. Někteří z nich jsou výslovně uvedeni v „Plánu přizpůsobení a modernizace ocelářského průmyslu na období 2016–2020“. Například čínský státem vlastněný podnik Shanxi Taiyuan Iron & Steel Co. Ltd. (dále jen „Tisco“) na svých internetových stránkách uvádí, že je „významným gigantem v oboru železa a oceli“, který „se vyvinul do železářsko-ocelářského komplexu mimořádně velkého rozsahu, který je propojen s těžbou železné rudy a výrobou, zpracováním a dodávkami železa a oceli a s obchodem se železem a ocelí“ (24). Společnost Baosteel je dalším významným podnikem ve vlastnictví čínského státu, který se zabývá výrobou oceli a patří do nedávno konsolidované skupiny China Baowu Steel Group Co. Ltd. (dříve Baosteel Group and Wuhan Iron & Steel) (25). Zatímco nominální rozdělení mezi počtem státem vlastněných podniků a soukromých společností je téměř rovnoměrné, čtyři z pěti čínských výrobců oceli, kteří figurují mezi deseti největšími světovými výrobci oceli, jsou státem vlastněné podniky (26). Zároveň zatímco na deset největších výrobců připadalo v roce 2016 jen asi 36 % celkové výroby tohoto výrobního odvětví, čínská vláda si v uvedeném roce vytyčila cíl do roku 2025 konsolidovat 60 % až 70 % výroby oceli přibližně do deseti velkých podniků (27). Tento záměr čínská vláda zopakovala v dubnu 2019, kdy oznámila vydání pokynů ke konsolidaci ocelářského průmyslu (28). Taková konsolidace může znamenat nucené fúze ziskových soukromých společností se státními podniky, jež dosahují podprůměrných výsledků (29). Vzhledem k tomu, že čínští vývozci válcovaného drátu nespolupracovali, nebylo možné určit přesný poměr výrobců válcovaného drátu v soukromém a státním vlastnictví. Při šetření se však zjistilo, že v odvětví válcovaného drátu je řada velkých výrobců státními podniky, včetně společností Baoshan, Shougang, Hesteel, Jiangsu Shagang and Anshan Iron a Steel Group.

(46)

Ohledně toho, že čínská vláda může zasahovat do cen a nákladů prostřednictvím přítomnosti státu ve firmách ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) druhé odrážky základního nařízení, šetření zjistilo existenci osobních vazeb mezi výrobci výrobku, který je předmětem přezkumu, a Komunistickou stranou Číny, například členové Komunistické strany Číny jsou členy vrcholného vedení nebo členy představenstva v řadě společností vyrábějících válcovaný drát, včetně společností HBIS Group, Jiangsu Shagang, Anshan Iron and Steel Group, Baoshan (Baosteel) a Shougang.

(47)

Jak veřejné, tak soukromé podniky v odvětví válcovaného drátu jsou podrobeny politickému dohledu a pokynům. Výše uvedený trend rostoucí úrovně zásahů čínské vlády v odvětví ilustrují následující příklady. Mnoho výrobců válcovaného drátu na svých internetových stránkách výslovně zdůrazňuje činnosti v rámci budování strany, má členy strany ve vedení společnosti a upozorňuje na svou úzkou vazbu s Komunistickou stranou Číny. Šetření odhalilo činnosti v oblasti budování strany u řady výrobců válcovaného drátu, a to i u společnosti HBIS Group (Hesteel), která na svých internetových stránkách zdůraznila důležitost stranického výboru pro fungování společnosti. Společnost Jiangsu Shagang je dalším výrobcem válcovaného drátu, který uvádí, že „od svého založení před 45 lety společnost Shagang neustále prohlubuje své znalosti a snaží se vyvíjet úsilí o začlenění činností v oblasti budování strany do celkového rozvoje organizace podniku a o přeměnu přínosu organizace strany na konkurenční výhodu a přínos v oblasti rozvoje podniku“ a dále uvádí, že „v současnosti čítá stranický výbor společnosti Shagang šestnáct obecných stranických organizací a 66 stranických organizací, přičemž z celkového počtu zaměstnanců jich je členy strany více než 14 %“ (30). Společnost Anshan Iron and Steel Group zmiňuje důležitost činností v oblasti budováním strany takto: „Především je nutné dodržovat a posilovat obecné vedoucí postavení strany a zohlednit jej v rozšířeném rozsahu ideologického povědomí členů strany a kádrů, v celé oblasti podnikání a řízení podniku, v celém procesu správy a řízení společnosti, jakož i ve všech fázích reformy a rozvoje podniku“ (31). V dalším článku se o činnostech společnosti Anshan v oblasti budování strany uvádí, že „prioritou stranické organizace je sloužit ústředí a zapojit členy strany. V letošním roce stranická organizace prohloubila program „Projekt zaměřený na členy komunistické strany“, využila vnitřní potenciál zaměstnanců a usilovně pracovala na tom, aby pomohla zaměstnancům být přínosem na svých pozicích. Vypracovali celkem dvanáct „projektů zaměřených na členy komunistické strany“, které účinným způsobem řešily klíčové technické problémy omezující výrobu; bylo poskytnuto 160 návrhů racionalizace a dvě pokročilé provozní metody byly hodnoceny jako pokročilé provozní metody na úrovni skupiny“. (32) Společnost Baoshan (Baosteel) popisuje činnosti v oblasti budování strany takto: „Plňte svou hlavní povinnost v podobě důsledného a komplexního řízení strany; řiďte ideologickou a politickou činnost společnosti, jednotnou práci v přední linii, budování duchovní civilizace, budování firemní kultury a práci s širokou veřejností, jako jsou odborové organizace a Komunistická liga mládeže; řiďte budování stranické a poctivé vlády, podporujte disciplinární výbory, aby mohly efektivně plnit svou dozorčí úlohu“ (33). Ve společnosti Shougang hraje stranický výbor rovněž důležitou roli: „Stranický výbor společnosti Shougang hluboce rozumí postojům Si Ťin-pchinga v otázce socialismu s čínskými prvky v nové době, důkladně uskutečňuje ducha 19. národního sjezdu strany, trvá na stanovení směru, řízení celé situace a zajištění implementace, přenechání vedoucí úlohy stranickému výboru, vedení více než 40 000 členů strany v celé skupině a zaměření se na budování strany ve všech aspektech práce“ (34).

(48)

V odvětví výroby válcovaného drátu jsou dále zavedeny diskriminační politiky zvýhodňující domácí výrobce nebo jinak ovlivňující trh ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) třetí odrážky základního nařízení.

(49)

Přestože je výroba válcovaného drátu specializovaným odvětvím a během šetření nebylo možné určit žádné konkrétní politické dokumenty, kterými by se konkrétně rozvoj odvětví válcovaného drátu řídil, má toto odvětví prospěch z pokynů a zásahů státu týkajících se hlavních surovin pro výrobu válcovaného drátu, jmenovitě železa nebo nelegované oceli.

Ocelářský průmysl považuje čínská vláda za klíčové odvětví (35). To potvrzují četné plány, směrnice a jiné dokumenty se zaměřením na ocel, které jsou vydávány na celostátní, regionální i obecní úrovni, jako např. „Plán přizpůsobení a modernizace ocelářského průmyslu na období 2016–2020“, který byl platný v průběhu období šetření. Tento plán stanoví, že ocelářský průmysl je „důležité a zásadní odvětví čínské ekonomiky, základní kámen státu“ (36). Hlavní úkoly a cíle stanovené v tomto plánu zahrnují všechny aspekty rozvoje daného odvětví (37). Třináctý pětiletý plán hospodářského a sociálního rozvoje (38), který byl platný v průběhu období šetření, předpokládá podporu podniků vyrábějících špičkové druhy ocelových výrobků (39). Zaměřuje se také na dosažení vysoké kvality, trvanlivosti a spolehlivosti výrobků prostřednictvím podpory společností, jež využívají technologie spojené s výrobou čisté oceli, přesným válcováním a se zvyšováním kvality (40). „Katalog pokynů pro průmyslovou restrukturalizaci (verze 2011) (změna z roku 2013)“ (41) (dále jen „katalog“) uvádí výrobu oceli mezi podporovanými odvětvími.

(50)

Další důležitou surovinou používanou k výrobě válcovaného drátu je železo. Na železnou rudu se v období šetření vztahoval Národní plán pro nerostné zdroje na období let 2016–2020. Plán mimo jiné předjímal „zajištění koncentrace podniků a rozvoj velkých a středně velkých dolů, které jsou konkurenceschopné na trhu“, „zajištění řízení místních zdrojů tak, aby byly soustředěny na velké těžební skupiny“, „snížení zátěže pro podniky těžící železnou rudu, zvýšení konkurenceschopnosti domácích podniků těžících železnou rudu“, „odpovídající kontrolu rozvoje 1 000 metrů hlubokých dolů a malých mělkých dolů na železnou rudu“.

(51)

Železná ruda je rovněž zmíněna ve třináctém pětiletém plánu pro ocel na období let 2016–2020, který platil v období přezkumného šetření. Tento plán předjímá, že v souvislosti s železnou rudou je třeba „pokračovat v podpoře průzkumných prací v klíčových domácích oblastech nerostných surovin, […], podpořit řadu již působících a silně konkurenceschopných domácích podniků těžících železnou rudu prostřednictvím širšího a intenzivnějšího rozvoje […] a posílit bezpečnost domácích podloží nerostných zdrojů (dodávek)“.

(52)

Železná ruda je klasifikována jako strategické nově vznikající odvětví, a proto se na ni vztahuje třináctý pětiletý plán pro strategická nově vznikající odvětví. Železná ruda, surové železo a feroslitiny jsou také uvedeny v katalogu pokynů pro průmyslovou restrukturalizaci Národní komise pro rozvoj a reformy z roku 2019. Feroslitiny jsou uvedeny v katalogu pokynů pro rozvoj a přeměnu průmyslu čínského ministerstva průmyslu a informačních technologií z roku 2018.

(53)

Jak je patrné z výše uvedených příkladů týkajících se oceli, železa a feroslitin, jež všechny představují důležité suroviny pro výrobu válcovaného drátu, čínská vláda nadále řídí rozvoj odvětví výroby válcovaného drátu v souladu s celou řadou politických nástrojů a směrnic a řídí prakticky každý aspekt rozvoje a fungování tohoto odvětví. Odvětví výroby válcovaného drátu tedy těží z vládních pokynů a zásahů týkajících se hlavních surovin pro výrobu válcovaného drátu, konkrétně železa a nelegované oceli.

(54)

Nad rámec výše uvedeného jsou výrobci válcovaného drátu také příjemci státních dotací, z čehož jednoznačně vyplývá zájem státu o toto odvětví. Komise v průběhu šetření zjistila, že z přímých státních dotací těží řada výrobců válcovaného drátu, včetně společností HBIS Group (42), Jiangsu Shagang (43), Anshan Iron and Steel Group (44), Baoshan/Baosteel (45) a Shougang (46).

(55)

Souhrnně vzato čínská vláda zavedla opatření s cílem přimět hospodářské subjekty k dodržování cílů veřejné politiky, pokud jde o podporu preferovaných odvětví, včetně výroby oceli, železa a feroslitin jakožto hlavních surovin používaných k výrobě válcovaného drátu. Tato opatření brání volnému působení tržních sil.

(56)

Toto šetření neodhalilo žádné důkazy o tom, že by diskriminační uplatňování či nedostatečné vymáhání práva týkajícího se úpadku a vlastnictví podle čl. 2 odst. 6a písm. b) čtvrté odrážky základního nařízení v odvětví výroby válcovaného drátu uvedené výše ve 40. bodě odůvodnění nezasáhly výrobce výrobku, který je předmětem přezkumu.

(57)

Odvětví výroby válcovaného drátu je rovněž zasaženo zkreslením mzdových nákladů ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) páté odrážky základního nařízení, jak je rovněž uvedeno výše ve 40. bodě odůvodnění. Tato zkreslení ovlivňují odvětví jak přímo (při výrobě výrobku, který je předmětem přezkumu, nebo hlavních vstupů), tak nepřímo (v přístupu ke kapitálu nebo vstupům od společností, na které se vztahuje stejný pracovněprávní systém v ČLR) (47).

(58)

V tomto šetření navíc nebyly předloženy žádné důkazy prokazující, že odvětví výroby válcovaného drátu není zasaženo zásahy státu ve finančním systému ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) šesté odrážky základního nařízení, jak je rovněž uvedeno výše ve 40. bodě odůvodnění. Významné zásahy státu do finančního systému proto závažně ovlivňují tržní podmínky na všech úrovních.

(59)

Komise konečně připomíná, že k výrobě válcovaného drátu je zapotřebí široká škála vstupů. Když výrobci válcovaného drátu tyto vstupy nakupují nebo uzavírají smlouvy o jejich dodávkách, ceny, které platí (a které jsou zaznamenány jako jejich náklady), podléhají stejným systémovým zkreslením, jež byla uvedena výše. Například dodavatelé vstupů využívají pracovní sílu, která podléhá zkreslením, mohou si vypůjčit peněžní prostředky, které podléhají zkreslením ve finančním sektoru/při alokaci kapitálu, a podléhají systému plánování, který je uplatňován na všech úrovních státní správy a ve všech odvětvích.

(60)

V důsledku toho nejen že není vhodné použít domácí prodejní ceny válcovaného drátu ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, ale navíc jsou poznamenány i všechny vstupní náklady (včetně surovin, energie, půdy, financování, pracovní síly atd.), protože tvorbu jejich cen ovlivňují významné zásahy státu, jak je popsáno v částech A a B zprávy. Zásahy státu popsané v souvislosti s alokací kapitálu, půdy, pracovní síly, energie a surovin se totiž vyskytují v celé ČLR. To například znamená, že určitý vstup, který byl jako takový vyprodukován v ČLR díky společnému působení řady činitelů výroby, je vystaven podstatným zkreslením. Totéž platí o vstupu použitém v tomto vstupu a tak dále.

(61)

Čínská vláda ani vyvážející výrobci neuvedli v rámci stávajícího šetření žádné důkazy nebo argumenty, jež by svědčily o opaku.

(62)

Z dostupných důkazů celkově vyplývá, že ceny výrobku, který je předmětem přezkumu, ani náklady na jeho výrobu, včetně nákladů na suroviny, energii a pracovní sílu, nejsou výsledkem volného působení tržních sil, neboť jsou ovlivněny významnými zásahy státu ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, jak ukazuje skutečný nebo možný dopad jednoho nebo více příslušných prvků v něm uvedených. Na tomto základě a vzhledem k nespolupráci čínské vlády dospěla Komise k závěru, že v tomto případě není ke stanovení běžné hodnoty vhodné použít domácí ceny a náklady. Komise proto přikročila k určení běžné hodnoty výpočtem výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty, to jest v tomto případě na základě odpovídajících výrobních nákladů a nákladů na prodej ve vhodné reprezentativní zemi v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, jak o tom pojednává následující oddíl.

(63)

Volba reprezentativní země byla založena na těchto kritériích podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení:

(64)

Jak je uvedeno v oddíle 3.1, Komise zveřejnila dvě poznámky ke spisu ohledně zdrojů pro určení běžné hodnoty, v nichž informovala strany, že má v úmyslu použít Peru jako reprezentativní zemi.

(65)

Na základě rozhodnutí použít Peru jako reprezentativní zemi informovala Komise zúčastněné strany ve druhé poznámce o činitelích výroby, že k určení nezkreslených nákladů na většinu činitelů výroby použije databázi GTA (49). Navíc použije údaje peruánské Dozorové agentury pro investice do energetiky a těžby (Osinergmin) (50) ohledně cen zemního plynu a elektřiny pro průmyslové uživatele, Národní dozorové agentury pro sanitační služby (Sunass) (51) ohledně ceny průmyslového využití vody a MOP (52) ohledně ceny práce. Rovněž zmínila finanční údaje peruánské společnosti Aceros Arequipa (53), jež použije k určení nezkreslených prodejních, správních a režijních nákladů a zisku.

(66)

Komise vytvořila seznam činitelů výroby a zdrojů určených k použití u všech výrobních činitelů, jako jsou suroviny, energie a pracovní síla používané vyvážejícími výrobci při výrobě výrobku, který je předmětem přezkumu. Komise ohledně tohoto seznamu činitelů výroby neobdržela žádné vyjádření.

(67)

S ohledem na informace dostupné ve spisu, na základě žádosti o přezkum a informací následně předložených žadatelem byly identifikovány následující činitele výroby a případně kódy HS:

Tabulka 1

Činitele výroby a zdroje informací

(68)

Jak je uvedeno v první poznámce o činitelích výroby, z informací, které měla Komise k dispozici z žádosti o přezkum a předchozího přezkumu před pozbytím platnosti a původního šetření vyplývá, že čínští výrobci válcovaného drátu obecně vyrábějí válcovaný drát dvěma odlišnými postupy. Prvním je proces integrované vysoké pece, v rámci kterého společnost vyrábí ze surovin předvalky, které jsou následně znovu zpracovány na válcovaný drát. Druhým je proces elektrické obloukové pece, jenž nezačíná surovinami, ale předvalky, které jsou znovu zpracovány na válcovaný drát. Vzhledem k tomu, že čínští vyvážející výrobci válcovaného drátu nespolupracovali, a s ohledem na dostupné informace a skutečnosti založila Komise svou analýzu činitelů výroby pouze na neintegrovaném výrobním postupu, který začíná předvalky.

(69)

U surovin a šrotu Komise vycházela z dovozních cen v Peru. Dovozní cena v reprezentativní zemi byla určena jako vážený průměr jednotkových cen dovozu ze všech třetích zemí kromě Číny (56). Komise rozhodla o vyloučení dovozu do Peru z Číny kvůli existenci podstatných zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení. Vzhledem k tomu, že neexistují důkazy o tom, že tato zkreslení nemají vliv rovněž na výrobky určené na vývoz, Komise usoudila, že tato zkreslení ovlivnila tyto ceny.

(70)

V případě jednoho druhu předvalků (kód HS 7207 11) a dvou druhů šrotu (kódy HS 7204 10 a 7204 41) nebylo do Peru dovezeno během období přezkumného šetření žádné množství nebo bylo dovezeno jen zanedbatelné množství. To znamenalo, že buď kvůli malému objemu dovozu nebyla k dispozici žádná dovozní cena, nebo byla dovozní cena nereprezentativní. Za účelem určení nezkreslené ceny pro tyto činitele výroby Komise zkoumala, do jaké míry se cenové hladiny mezi dvěma druhy předvalků a mezi čtyřmi druhy šrotu liší. Při tomto zkoumání Komise posoudila dovozní ceny těchto surovin do několika dalších zemí, jako je Brazílie, Rusko, Kanada a Ukrajina, jakož i údaje, které žadatel uvedl ve své žádosti o přezkum.

(71)

Mezi těmito dvěma druhy předvalků ani mezi těmito čtyřmi druhy šrotu neexistoval v průměru žádný významný rozdíl v cenách. Ačkoli dovozní cena předvalků kódu HS 7207 11 byla v řadě zemí vyšší než cena předvalků kódu HS 7207 20, v jiných zemích byla nižší. Stejné cenové rozdíly byly pozorovány i u čtyř druhů šrotu. Informace, které měla Komise k dispozici o použitém množství různých druhů předvalků nebo šrotu vyvážejícími výrobci výrobku, který je předmětem přezkumu, navíc neumožňovaly rozlišit jednotlivé poddruhy. Informace, které žadatel poskytl ve své žádosti o přezkum a v pozdějších podáních, vypovídají o celkovém použitém množství obou druhů předvalků dohromady a různých druhů šrotu dohromady.

(72)

Vzhledem k cenovým výkyvům a ke skutečnosti, že dovozní ceny byly v průměru podobné u obou druhů předvalků i čtyř druhů šrotu, se Komise rozhodla použít pouze ceny předvalků a šrotu dovezených v podstatném množství do Peru během období přezkumného šetření. To znamenalo, že cena předvalků byla založena na ceně předvalků kódu HS 7207 20 a cena šrotu byla průměrnou cenou šrotu kódů HS 7204 29 a 7204 49.

(73)

Komise se snažila stanovit nezkreslené ceny surovin používaných při výrobě válcovaného drátu dodaného k bráně závodu vyvážejícího výrobce. Použila proto dovozní clo reprezentativní země na každou příslušnou zemi původu. K těmto dovozním cenám by běžně měly být připočteny také ceny vnitrostátní dopravy. Avšak s ohledem na zjištění uvedené v oddíle 3.5 i na povahu tohoto přezkumu před pozbytím platnosti, který je zaměřen na zjištění toho, zda během období přezkumného šetření přetrvával dumping nebo by mohl být obnoven, a nikoli na zjištění jeho přesného rozsahu, Komise rozhodla, že úpravy o vnitrostátní dopravu nejsou nezbytné. Tyto úpravy by pouze zapříčinily zvýšení běžné hodnoty, a tím i dumpingového rozpětí.

(74)

Náklady na suroviny (např. vedlejší produkty jiné než šrot) se zanedbatelným dopadem na náklady byly zahrnuty do nákladů na suroviny jako procentní podíl odpadu a šrotu. Podle informací uvedených v žádosti o přezkum představovaly skutečné náklady na tyto ostatní suroviny zanedbatelný podíl na celkových skutečných výrobních nákladech. Spotřební materiál byl navíc vyjádřen jako podíl nákladů na celkovém objemu surovin a použit na nezkreslené náklady na celkový objem surovin.

(75)

Pro účely určení referenční hodnoty nákladů na pracovní sílu použila Komise statistiku MOP, která poskytla údaje o průměrných skutečně odpracovaných hodinách týdně na zaměstnance a měsíčních výdělcích zaměstnanců ve výrobě během období přezkumného šetření (57). S použitím těchto údajů vypočítala Komise hodinovou mzdu ve výrobě, k níž byly připočteny další náklady související s pracovní silou (sociální zabezpečení a příspěvky na pojištění pro případ nezaměstnanosti hrazené zaměstnavatelem) (58).

(76)

Pro účely určení referenční hodnoty nákladů na plyn a elektřinu použila Komise referenční ceny stanovené společností Osinergmin.

(77)

Referenční ceny zemního plynu stanovuje společnost Osinergmin jednou za měsíc a jsou snadno dohledatelné na jejích internetových stránkách (59).

(78)

Referenční ceny elektřiny závisí na oblasti, do které je elektřina dodávána. Společnost Aceros Arequipa ve své výroční zprávě uvádí, že se její výroba soustředí v jejím závodě ve městě Pisco (Ica). Maximální ceny elektřiny účtované elektrárenskou společností ve městě Pisco rovněž stanovuje společnost Osinergmin a jsou snadno dohledatelné. Informace byly dostatečně podrobné k určení ceny elektřiny a ceny za používání distribuční soustavy, které měsíčně průmysloví odběratelé platí (60).

(79)

Cena za vodu pro průmyslové odběratele účtovaná místní společností ve městě Pisco (Emapisco) vychází z referenčních cen, které stanovuje společnost Sunass ve své zprávě na období let 2018–2023, jež je dostupná na internetu (61).

(80)

Pro zjištění nezkreslené hodnoty nákladů na výrobní režii a vzhledem k nedostatečné spolupráci čínských vyvážejících výrobců použila Komise dostupné údaje v souladu s článkem 18 základního nařízení. Na základě údajů výrobců v Unii poskytnutých žadatelem proto Komise stanovila poměr nákladů na výrobní režii a přímých výrobních nákladů. Tento procentuální podíl byl poté použit na nezkreslenou hodnotu přímých výrobních nákladů pro získání nezkreslené hodnoty nákladů na výrobní režii.

(81)

Při stanovení nezkreslené a přiměřené částky pro prodejní, správní a režijní náklady a pro zisk vycházela Komise z finančních údajů za rok 2019 společnosti Aceros Arequipa uvedených v auditovaných účetních závěrkách společnosti (62).

(82)

Na základě výše uvedených skutečností Komise početně zjistila běžnou hodnotu na základě ceny ze závodu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(83)

Zaprvé Komise určila nezkreslené výrobní náklady. Vzhledem k nedostatečné spolupráci vyvážejících výrobců vycházela Komise z informací, které poskytl žadatel v žádosti o přezkum ohledně použití každého činitele (surovin, energie a pracovní síly) pro výrobu válcovaného drátu. Komise vynásobila faktory použití nezkreslenými náklady na jednotku zjištěnými v reprezentativní zemi, kterou je Peru.

(84)

Po stanovení nezkreslených výrobních nákladů přičetla Komise náklady na výrobní režii, prodejní, správní a režijní náklady a zisk, jak je uvedeno v oddíle 3.3.2.5. Náklady na výrobní režii byly určeny na základě údajů poskytnutých žadatelem. Prodejní, správní a režijní náklady a zisk byly určeny na základě finančních výkazů společnosti Aceros Arequipa. K nezkresleným výrobním nákladům Komise připočetla tyto položky:

(85)

Tímto způsobem Komise početně zjistila běžnou hodnotu na základě ceny ze závodu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(86)

Vzhledem k tomu, že čínští vyvážející výrobci nespolupracovali, byla vývozní cena určena v souladu s článkem 18 základního nařízení na základě dostupných údajů. Komise pro účely určení vývozních cen chtěla použít dostupné statistické informace od Eurostatu.

(87)

Podle Eurostatu však bylo během období přezkumného šetření dovezeno z ČLR pouze 75 tun válcovaného drátu, což odpovídá méně než 1 % celkového dovozu. Tento objem je vzhledem k celkové spotřebě v Unii (18 826 155 tun) zanedbatelný. Komise proto dospěla k závěru, že tento nízký objem není pro analýzu přetrvání dumpingu dostatečný. Z tohoto důvodu zaměřila své šetření na pravděpodobnost obnovení dumpingu, pokud by opatření pozbyla platnosti.

(88)

S ohledem na úvahy uvedené výše v 86. a 87. bodě odůvodnění Komise dále zkoumala, zda existuje pravděpodobnost obnovení dumpingu, kdyby opatření pozbyla platnosti. Přitom byly analyzovány tyto prvky: vývozní cena čínského válcovaného drátu do zbytku světa, čínská výrobní kapacita a volná kapacita, chování čínských vývozců na jiných trzích a atraktivita trhu Unie.

(89)

Jelikož čínští vyvážející výrobci nespolupracovali, musela se Komise pro stanovení vývozních cen z ČLR na trhy jiných třetích zemí spoléhat na dostupné údaje podle článku 18 základního nařízení. Vzhledem k tomu, že nebyly k dispozici žádné jiné spolehlivé informace, použila Komise údaje o vývozu z databáze GTA.

(90)

Podle databáze GTA ČLR během období přezkumného šetření vyvezla do celého světa přes 3 699 934 tun válcovaného drátu. Tento údaj se rovná přibližně 20 % celkové spotřeby v Unii ve stejném období. Níže uvedená tabulka 2 obsahuje údaje týkající se pěti největších zemí z hlediska objemu čínského vývozu, jenž představuje téměř 65 % celkového čínského vývozu během období přezkumného šetření.

Tabulka 2

Čínský vývoz válcovaného drátu do světa (objem v tunách a ceny v EUR za tunu)

(91)

Průměrná vývozní cena zjištěná během období přezkumného šetření pro každou z výše uvedených zemí byla o více než 40 % nižší než běžná hodnota určená v 85. bodě odůvodnění. Toto zjištění naznačovalo, že pokud by bylo zboží na této cenové úrovni dovozeno z ČLR do Unie, uskutečňoval by se prodej tohoto dovezeného zboží za výrazně dumpingové ceny.

(92)

Z údajů dále vyplývá, že objem čínského vývozu se v posledních letech stejně jako objem celosvětového vývozu a globální poptávka snížil. Jak je však vysvětleno v níže uvedeném oddíle 3.5.1, volná kapacita výrazně převyšuje místní poptávku v ČLR, přičemž podle posledních tiskových zpráv se celosvětová poptávka po výrobku, který je předmětem přezkumu, zvyšuje a v příštím roce se ještě zvýší (64). ČLR je navíc i nadále jedna z deseti zemí s nejnižšími vývozními cenami válcovaného drátu.

(93)

Tiskové zprávy z roku 2021 v neposlední řadě naznačují, že se mezi čínským domácím trhem a vývozním trhem zvětšují rozdíly. Zatímco místní poptávka zpomaluje a snižují se místní ceny, roste atraktivita vývozního trhu pro čínské výrobce (65).

(94)

Na základě informací poskytnutých žadatelem a údajů od společnosti Mysteel (66) je čínská výroba válcovaného drátu v současné době na vyšší úrovni než v době posledního přezkumu před pozbytím platnosti. Výroba se od roku 2016 zvýšila na úroveň pohybující se od 155 do 165 milionů tun v roce 2019, což je více než osmkrát více než celková výroba v Unii.

(95)

Podle žádosti o přezkum mají čínští výrobci odhadovanou volnou kapacitu v přibližné výši 90 milionů tun. Podle žadatele mají velkou část této kapacity noví účastníci na čínském trhu s válcovaným drátem. Vzhledem k významné nadměrné kapacitě se tito noví účastníci budou stále více zaměřovat na vývozní trh, zejména s ohledem na zpomalující místní poptávku, jak je uvedeno v 93. bodě odůvodnění výše. Z důvodu čínské nespolupráce bylo obtížné získat další informace v tomto ohledu. S ohledem na vysoký objem výroby zmíněný v předchozím bodě odůvodnění by však ČLR podle evropských a celosvětových údajů mohla snadno ovlivnit mezinárodní trhy, a to i bez využití své volné kapacity.

(96)

Kvůli vyšším cenám na trhu Unie ve srovnání se zjištěnými čínskými prodejními cenami v jiných třetích zemích (viz tabulka 2) se trh Unie považuje pro čínské výrobce za atraktivní. Atraktivitu trhu Unie dále zvyšuje existence ochranných opatření na mnoha vývozních trzích (67). Lze tedy důvodně očekávat, že pokud by opatření pozbyla platnosti, obnovil by se značný objem čínského vývozu směřující na trh Unie. V tomto ohledu je třeba připomenout, že před uložením původních opatření činil v roce 2008 čínský objem prodeje na trhu Unie 1,1 milionu tun, přičemž v období přezkumného šetření činil 75 tun.

(97)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti dospěla Komise k závěru, že kdyby stávající opatření pozbyla platnosti, pravděpodobně by byl dumping obnoven. Pravděpodobnost obnovení dumpingu, kdyby stávající opatření pozbyla platnosti, naznačují zejména úroveň zjištěné běžné hodnoty v ČLR, úroveň čínských vývozních cen výrobků vyvážených na trhy třetích zemí, atraktivita trhu Unie a dostupnost významné výrobní kapacity v ČLR.

(98)

Obdobný výrobek vyrábělo v Unii v posuzovaném období 62 výrobců. Tito výrobci představují „výrobní odvětví Unie“ ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

(99)

Celková výroba v Unii během období přezkumného šetření byla stanovena na přibližně 18,3 milionu tun. Komise stanovila tento údaj na základě všech dostupných informací o výrobním odvětví Unie, jak je poskytl žadatel (68). Jak je uvedeno v 11. bodě odůvodnění, do vzorku byli vybráni čtyři výrobci v Unii, kteří představují téměř 25 % celkové výroby obdobného výrobku v Unii.

(100)

Komise zjistila, že část celkové výroby výrobců v Unii byla určena pro závislý trh, jak je uvedeno v tabulce 3. Závislý trh se v posuzovaném období zvýšil o pět procentních bodů a představoval 13,5 % spotřeby v Unii v období přezkumného šetření. Komise posoudila určité hospodářské ukazatele týkající se výrobního odvětví Unie na základě údajů týkajících se pouze volného trhu. Těmito ukazateli jsou: objem prodeje a prodejní ceny na trhu Unie, podíl na trhu, objem vývozu a vývozní ceny a ziskovost. U ostatních ukazatelů, jako je výroba, kapacita, produktivita, zaměstnanost a mzdy, se níže uvedené údaje týkají celé činnosti, a oddělení proto nebylo opodstatněné.

(101)

Komise stanovila spotřebu v Unii na základě a) údajů svazu EUROFER, které se týkaly prodeje obdobného výrobku výrobním odvětvím Unie v Unii a které byly porovnány s výrobci v Unii zařazenými do vzorku, a b) dovozu výrobku, který je předmětem přezkumu, ze všech třetích zemí podle údajů Eurostatu.

(102)

Spotřeba v Unii se vyvíjela takto:

Tabulka 3

Spotřeba v Unii (v tunách)  (69)

(103)

V průběhu celého posuzovaného období spotřeba v Unii na volném trhu klesla o 9 %. Z podrobné analýzy vyplývá, že od roku 2017 do roku 2018 se spotřeba Unie na volném trhu zvýšila o 4 % přibližně z 17,9 milionu tun na 18,6 milionu tun, poté se v roce 2019 snížila o 5 % a v období přezkumného šetření dále klesla o 8 procentních bodů na 16,3 milionu tun. Celková spotřeba v Unii sledovala podobný trend, když v roce 2018 vzrostla a následně v roce 2019 poklesla. Tento pokles pokračoval v období přezkumného šetření v důsledku pandemie COVID-19, která zapříčinila snížení celkové spotřeby válcovaného drátu, zejména v automobilovém a stavebním průmyslu.

(104)

Objem dovozu stanovila Komise na základě údajů Eurostatu. Podíl dovozu na trhu byl stanoven na základě spotřeby v Unii způsobem uvedeným ve 102. bodě odůvodnění.

(105)

Dovoz z dotčené země se vyvíjel takto:

Tabulka 4

Objem dovozu (v tunách) a podíl na trhu  (70)

(106)

Zatímco v období původního šetření čínský dovoz představoval 5 % podílu na trhu a 1,1 milionu tun, podle informací z Eurostatu se z trhu Unie prakticky ztratil. Ve skutečnosti se dovoz z ČLR v průběhu posuzovaného období snížil z 556 tun na 75 tun.

(107)

Společnost s 7,9 % celní sazbou je ve spojení se skupinou Arcelor Mittal a podle žadatelů již nevyrábí významné množství válcovaného drátu. Další čínští vyvážející výrobci však také přestali prodávat na trh Unie. Trh válcovaného drátu se zdá být velmi citlivý na cenu a 24 % zvýšení cen z důvodu platného antidumpingového cla způsobilo u čínských vývozců ztrátu zájmu o trh Unie.

(108)

Vzhledem k velmi nízkému objemu dovozu z ČLR nebylo možné ceny tohoto dovozu smysluplně analyzovat.

(109)

Jelikož vyvážející výrobci v ČLR nespolupracovali a vzhledem k velmi nízkému množství dováženému do Unie z ČLR nebylo možné během období přezkumného šetření stanovit žádné spolehlivé dovozní ceny, proto nebylo možné provést smysluplný výpočet cenového podbízení. Za těchto okolností Komise určila cenové podbízení dovozu z ČLR během období přezkumného šetření porovnáním:

(110)

Výsledek srovnání byl vyjádřen jako procentní podíl obratu výrobců v Unii zařazených do vzorku v období přezkumného šetření. Ukázal vážené průměrné rozpětí cenového podbízení pro dotčenou zemi ve výši 4,5 %. Očekává se proto podobná úroveň podbízení na trhu Unie, pokud by opatření pozbyla platnosti.

(111)

Dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, ze třetích zemí jiných než ČLR pocházel hlavně z Turecka, Ruska, Běloruska a Švýcarska.

(112)

(Agregovaný) objem dovozu, jakož i podíl na trhu a cenové trendy dovozu výrobku, který je předmětem přezkumu, z jiných třetích zemí, se vyvíjely takto:

Tabulka 5

Dovoz ze třetích zemí

(113)

Celkový objem dovozu výrobku, který je předmětem přezkumu, ze třetích zemí jiných než z dotčené země se v posuzovaném období snížil o 8 % (z 2,21 na 2,03 milionu tun), přičemž sledoval stejný klesající trend spotřeby na volném trhu v Unii, jak je uvedeno v tabulce 3. Třetí země si však v posuzovaném období do značné míry udržely svůj podíl na volném trhu díky cenám, které byly trvale nižší než ceny výrobního odvětví Unie. To ve stejném období ztratilo svůj podíl na volném trhu, jak je uvedeno v tabulce 7.

(114)

V rámci hodnocení hospodářské situace výrobního odvětví Unie byly vyhodnoceny všechny hospodářské ukazatele, které ovlivňovaly stav výrobního odvětví Unie během posuzovaného období.

(115)

Jak je uvedeno v 11. bodě odůvodnění, k posouzení hospodářské situace výrobního odvětví Unie byl proveden výběr vzorku.

(116)

Pro účely stanovení újmy Komise rozlišovala mezi makroekonomickými a mikroekonomickými ukazateli újmy. Komise posoudila makroekonomické ukazatele na základě údajů obsažených v odpovědi s údaji svazu EUROFER o prodeji obdobného výrobku výrobním odvětvím Unie v Unii, které byly porovnány s výrobci v Unii zařazenými do vzorku. Mikroekonomické ukazatele analyzovala Komise na základě údajů týkajících výrobců v Unii zařazených do vzorku, uvedených v odpovědích na dotazník. Oba soubory údajů byly pro hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie shledány reprezentativními.

(117)

Makroekonomické ukazatele jsou tyto: výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, objem prodeje, podíl na trhu, růst, zaměstnanost, produktivita, velikost dumpingového rozpětí a překonání účinků dřívějšího dumpingu.

(118)

Mikroekonomické ukazatele jsou tyto: průměrné jednotkové ceny, jednotkové náklady, náklady práce, zásoby, ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost opatřit si kapitál.

(119)

Celková výroba v Unii, výrobní kapacita a využití kapacity se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 6

Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

(120)

Objem výroby nejprve v roce 2018 vzrostl v důsledku nárůstu na závislém trhu. V roce 2019 a následně v období šetření se snížil, přičemž sledoval podobný klesající trend jako spotřeba v Unii v důsledku pandemie COVID-19, která zapříčinila snížení celkové spotřeby válcovaného drátu. Objem výroby v období přezkumného šetření klesl o 9 %.

(121)

Výrobní kapacita se během posuzovaného období zvýšila. Jelikož se objem výroby celkově snížil a kapacita vzrostla, využití kapacity vykazuje v posuzovaném období klesající tendenci (–14 %).

(122)

Objem prodeje a podíl výrobního odvětví Unie na trhu se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 7

Objem prodeje a podíl na trhu

(123)

Celkový prodej v EU vykazoval v posuzovaném období klesající tendenci (–7 %) navzdory zvýšení o 3 % v letech 2017–2018.

(124)

Celkový prodej výrobního odvětví Unie na volném trhu se v posuzovaném období snížil téměř o 1,5 milionu tun. Zatímco spotřeba dosáhla nejvyšší úrovně v roce 2018 (+3 %), již vykazovala sestupný trend (–2 %), který pokračoval i v roce 2019 a v období přezkumného šetření. Celkový prodej na volném trhu EU se snížil o 9 %.

(125)

Tržní podíl prodeje výrobního odvětví Unie na volném trhu zůstal během posuzovaného období poměrně stabilní. Podíl prodeje na volném trhu se v letech 2017–2019 nejprve zvýšil o 1 % a následně v období přezkumného šetření klesl o 1,3 procentního bodu.

(126)

V kontextu klesající spotřeby výrobní odvětví Unie přišlo nejen o objem prodeje v EU, nýbrž také o podíl na volném trhu. Výrobní odvětví Unie tedy během posuzovaného období nemělo prospěch z žádného růstu.

(127)

Zaměstnanost a produktivita se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 8

Zaměstnanost a produktivita

(128)

Výrobní odvětví Unie si dokázalo udržet, a dokonce zvýšit počet zaměstnanců zabývajících se výrobou výrobku, který je předmětem přezkumu, který se mezi rokem 2017 a obdobím přezkumného šetření zvýšil o 6 %.

(129)

Produktivita pracovních sil výrobního odvětví Unie měřená jako výstup (v tunách) na zaměstnance sledovala v posuzovaném období klesající trend (–14 %) v důsledku pandemie COVID-19, jež zapříčinila snížení celkového objemu výroby válcovaného drátu. Značný pokles produktivity lze objasnit vyšším poklesem objemu výroby, jenž je rovněž spojen s poklesem prodeje a poptávky po výrobcích výrobního odvětví Unie, ve srovnání s nárůstem počtu zaměstnanců.

(130)

Dumpingové rozpětí určené pro dotčenou zemi v původním šetření bylo podstatně vyšší než nepatrné. Jak je vysvětleno výše, v posuzovaném období nedošlo k dumpingovému dovozu z dotčené země, a proto velikost dumpingového rozpětí nebylo možné posoudit.

(131)

V předchozím přezkumu před pozbytím platnosti byl učiněn závěr, že výrobní odvětví Unie bylo i nadále zasaženo způsobenou újmou a jeho situace byla křehká. Během posuzovaného období tohoto přezkumu před pozbytím platnosti vykazovalo výrobní odvětví Unie známky překonání účinků dřívějšího dumpingu, avšak všechny hlavní ukazatele újmy, které byly v letech 2017–2019 relativně stabilní, se v období přezkumného šetření snížily a sledovaly stejný trend jako spotřeba v Unii, jež klesla v důsledku pandemie COVID-19. Výrobní odvětví Unie je tedy i nadále velmi zranitelné, pokud jde o poškozující účinky dumpingového dovozu na trhu Unie, a pokud by byla opatření zrušena, byl by účinek očekávaného dumpingu na výrobní odvětví Unie značný na základě klesajících cen vývozu z ČLR do třetích zemí, jak je uvedeno v 90. a 91. bodě odůvodnění.

(132)

Průměrné jednotkové prodejní ceny pro odběratele v Unii, kteří nejsou ve spojení, a průměrné jednotkové výrobní náklady výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 9

Prodejní ceny v Unii

(133)

V průběhu posuzovaného období se prodejní ceny na trhu Unie stranám, které nejsou ve spojení (na volném trhu), snížily o 2 %. Z podrobné analýzy vyplývá, že od roku 2017 do roku 2018 se prodejní ceny zvýšily o 14 %, následně se v roce 2019 snížily o osm procentních bodů a poté klesly o dalších osm procentních bodů v období přezkumného šetření. Zvýšení prodejních cen do určité míry sledovalo až do roku 2019 vývoj výrobních nákladů, které v letech 2017–2019 vzrostly o 13 %, ačkoli byly i nadále vyšší než průměrná prodejní cena. V období přezkumného šetření se výrobní náklady snížily o tři procentní body. Celkově se v posuzovaném období průměrná prodejní cena snížila o 2 %, přičemž výrobní náklady vzrostly o 10 %, v důsledku čehož výrobní odvětví Unie nebylo schopno zvýšit prodejní cenu k pokrytí zvýšených výrobních nákladů.

(134)

Průměrné náklady práce výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 10

Průměrné náklady práce na jednoho zaměstnance

(135)

Průměrné náklady práce na zaměstnance se nejprve v období let 2017 až 2018 zvýšily a následně se od roku 2019 a v období přezkumného šetření postupně snižovaly. Z celkového pohledu byly mezi rokem 2017 a obdobím přezkumného šetření průměrné náklady práce na zaměstnance stabilní.

(136)

Stav zásob výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 11

Zásoby

(137)

Zásoby výrobního odvětví Unie se mezi rokem 2017 a obdobím přezkumného šetření zvýšily, zůstaly však po celé posuzované období trvale pod 10 % ročního objemu výroby. Značný nárůst zásob o 40 % jako procentní podíl výroby pozorovaný od roku 2017 do období přezkumného šetření je do určité míry spojen s poklesem objemu výroby, jak je uvedeno ve 120. bodě odůvodnění, přičemž výrobci v EU nemohou nakládat se svou výrobou vzhledem k podobnému klesajícímu trendu celkové spotřeby v Unii, jak je uvedeno ve 103. bodě odůvodnění.

(138)

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic se u výrobců v Unii zařazených do vzorku v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 12

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic

(139)

Komise stanovila ziskovost výrobců v Unii zařazených do vzorku tak, že čistý zisk před zdaněním z prodeje obdobného výrobku odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, vyjádřila jako procentní podíl z obratu tohoto prodeje.

(140)

Ziskovost se poprvé zvýšila v roce 2018 v důsledku zvýšených prodejních cen stranám, které nejsou ve spojení (na volném trhu), na úroveň, která překračuje zvýšené výrobní náklady. V roce 2019 a dále v období přezkumného šetření se snížila a sledovala podobný klesající trend jako prodejní ceny, jak je vysvětleno ve 133. bodě odůvodnění. Záporné ziskové rozpětí výrobního odvětví Unie v roce 2019 a v posuzovaném období je způsobeno skutečností, že jednotkové výrobní náklady se pohybovaly nad průměrnou prodejní cenou. Jak ukazuje tabulka 9 výše, rozdíl mezi jednotkovými výrobními náklady a průměrnou prodejní cenou se v období přezkumného šetření dále zvětšil. Snížení spotřeby válcovaného drátu v Unii v důsledku pandemie COVID-19 a do určité míry vlivem konkurence na trhu ze strany dovozu z jiných třetích zemí trvale za ceny nižší než ceny výrobního odvětví Unie z celkového pohledu bránilo výrobnímu odvětví Unie stanovit prodejní ceny na úrovni, která by alespoň pokryla výrobní náklady.

(141)

Čistý peněžní tok představuje schopnost výrobců v Unii samofinancovat vlastní činnost. Čistý peněžní tok se vyvíjel do značné míry podobně jako ziskovost a nejprve se v roce 2018 zvýšil, poté se v roce 2019 a v období přezkumného šetření, kdy byla ziskovost na nejnižším bodě posuzovaného období, podstatně snížil.

(142)

Investice se v posuzovaném období lehce zvýšily o 14 %, což dále prokazuje obtížnou finanční situaci výrobního odvětví Unie.

(143)

Návratnost investic je zisk vyjádřený v procentech ve vztahu k čisté účetní hodnotě investic. V posuzovaném období se vyvíjela negativně, a to z 1,4 % v roce 2017 na –8,5 % v období přezkumného šetření. Tento vývoj sleduje klesající ziskovost výrobního odvětví Unie.

(144)

Většina makroekonomických ukazatelů vykazovala v posuzovaném období negativní trend, například výroba, využití kapacity, objem prodeje na trhu EU, podíl na trhu a produktivita. Pouze kapacita a zaměstnanost vykazovaly mírně pozitivní tendenci. Podobně většina mikroekonomických ukazatelů vykazovala v posuzovaném období negativní trend, například prodejní ceny na volném trhu EU, výrobní náklady, ziskovost, konečný stav zásob, peněžní tok a návratnost investic. Pouze investice vykazovaly pozitivní trend poté, co výrobci zařazení do vzorku investovali s cílem zachovat konkurenceschopnost a sledovat nejnovější vývoj výrobků. Stejné ukazatele újmy se vyvíjely negativně rovněž při pohledu na období 2017–2019, tj. před začátkem pandemie COVID-19.

(145)

Konkurence ze strany dovozu z třetích zemí jiných než z dotčené země a cenový tlak ještě více zhoršovaly ziskovost výrobního odvětví Unie, které v období přezkumného šetření zaznamenalo záporné ziskové rozpětí –10,4 %. Rovněž se zhoršil peněžní tok a návratnost investic, což výrobnímu odvětví Unie ztížilo získávání kapitálu a růst.

(146)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že výrobní odvětví Unie v průběhu období přezkumného šetření utrpělo podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

(147)

Komise posuzovala, zda existuje příčinná souvislost mezi dovozem z dotčené země a újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie.

(148)

Objem dovozu z dotčené země se po celé posuzované období držel na zanedbatelné úrovni.

(149)

Levný dovoz z třetích zemí jiných než dotčené země, například z Turecka, Ruska a Běloruska, současně vytvořil silný cenový tlak na výrobní odvětví Unie. Pro ilustraci, průměrná prodejní cena výrobního odvětví Unie pro odběratele, kteří nejsou ve spojení, během období přezkumného šetření činila 521 EUR/t, zatímco průměrná prodejní cena výrobků dovážených z Turecka činila 473 EUR/t a cena výrobků dovážených z Ruska činila 434 EUR/t.

(150)

S ohledem na výše uvedené dospěla Komise k závěru, že kvůli svému velmi omezenému objemu nemohl být dovoz z ČLR příčinou podstatné újmy, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie.

(151)

Komise proto dále šetřila pravděpodobnost, že by došlo k obnovení újmy původně způsobené dumpingovým dovozem z ČLR, pokud by opatření byla zrušena.

(152)

Ve 146. bodě odůvodnění dospěla Komise k závěru, že v období přezkumného šetření byla výrobnímu odvětví Unie způsobena podstatná újma. Ve 150. bodě odůvodnění došla Komise rovněž k závěru, že újma, která byla u výrobního odvětví Unie zjištěna v období přezkumného šetření, nemohla být způsobena dumpingovým dovozem z ČLR, a to vzhledem k jeho velmi omezenému objemu. Komise proto v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení posuzovala, zda existuje pravděpodobnost obnovení újmy původně způsobené dumpingovým dovozem ČLR, kdyby opatření pozbyla platnosti.

(153)

V tomto ohledu Komise zkoumala výrobní kapacitu a volnou kapacitu v dotčené zemi, vztah mezi cenami vývozu do třetích zemí a cenovou úrovní v Unii a dopad potenciálního dovozu a cenové úrovně dovozu z těchto zemí na situaci výrobního odvětví Unie, pokud by opatření pozbyla platnosti.

(154)

Jak již bylo popsáno v 94. a 95. bodě odůvodnění, vyvážející výrobci v ČLR mají významné volné kapacity, které společně podstatně převyšují současný objem výroby a vnitřní poptávku v této zemi (74), a tato volná kapacita by mohla být využita k výrobě výrobku, který je předmětem přezkumu, na vývoz do Unie, pokud by opatření pozbyla platnosti. Objem, který by mohli čínští vyvážející výrobci vyvážet, je v porovnání s velikostí trhu EU významný. Volné kapacity ve skutečnosti představují přibližně pětinásobek celkové spotřeby v Unii v období přezkumného šetření.

(155)

Jak je popsáno v 91. bodě odůvodnění a tabulce 2, čínští vyvážející výrobci na své hlavní třetí trhy vyváželi za dumpingové ceny, které jsou v průměru o 10 % až 15 % nižší než průměrné prodejní ceny výrobců v Unii na trhu Unie. Vzhledem k cenové úrovni vývozu z ČLR na jiné třetí trhy je proto vývoz do Unie pro čínské vývozce potenciálně mnohem přitažlivější. V důsledku toho lze důvodně očekávat, že pokud by byla opatření zrušena, čínští vyvážející výrobci by znovu začali vyvážet velké objemy výrobku, který je předmětem přezkumu, do Unie. Tento předpoklad je dále posílen dostupností podstatné volné kapacity v ČLR.

(156)

Jak je vysvětleno v oddíle 4.3.2, Komise provedla analýzu cenového podbízení bez antidumpingových opatření, aby zjistila, jak by dovoz z ČLR ovlivnil výrobní odvětví Unie, pokud by byla opatření ukončena.

(157)

Ve 110. bodě odůvodnění Komise uvedla, že výpočet cenového podbízení ukázal vážené průměrné rozpětí cenového podbízení ve výši 4,5 %.

(158)

Kromě toho Komise provedla simulaci s cílem lépe posoudit pravděpodobný dopad dovozu z ČLR na finanční situaci výrobního odvětví Unie. Modelovala dva scénáře, a to nárůst dovozu z ČLR i) bez dopadu na prodejní ceny výrobního odvětví Unie v případě prodeje odběratelům, kteří nejsou ve spojení, a ii) se snížením prodejních cen v Unii v důsledku zvýšené konkurence. Při určování hypotetických výrobních nákladů navíc Komise vzala v úvahu podíl fixních nákladů na celkových výrobních nákladech výrobců v Unii zařazených do vzorku.

(159)

V tomto ohledu Komise předpokládala, že spotřeba v Unii zůstane stejná jako v období přezkumného šetření, tj. 18,8 milionu tun, a že vyvážející výrobci z ČLR budou vyvážet do Unie objem odpovídající tržnímu podílu ČLR ve výši 5 % jako v období původního šetření, tj. 0,94 milionu tun.

(160)

Komise rovněž předpokládala, že 20 % celkového dovozu z ČLR by ovlivnilo výrobní odvětví Unie a zbývajících 80 % by ovlivnilo dovoz z jiných třetích zemí. Tato simulace vycházela z údajů předložených výrobci v Unii zařazenými do vzorku a jedná se o velmi konzervativní přístup, který zohledňuje, že průměrné prodejní ceny dovozu z jiných třetích zemí jsou nižší než průměrná prodejní cena výrobního odvětví Unie. To znamená, že dumpingový dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, z ČLR by s největší pravděpodobností nejprve získal tržní podíl na úkor výrobního odvětví Unie, a následně by převzal tržní podíl vývozu z jiných třetích zemí do Unie. I za tohoto konzervativního předpokladu by výrobní odvětví Unie utrpělo až 23 % ztrátu, jež je popsána níže. Za jakéhokoli jiného předpokladu (např. 50 % – 50 %) by byly ztráty mnohem vyšší a zapříčinily by ještě větší zhoršení ziskovosti výrobního odvětví Unie.

(161)

V prvním scénáři, tj. při zachování stejných prodejních cen jako v období přezkumného šetření, by ziskovost výrobního odvětví Unie klesla o 72 % nebo o 7,5 procentního bodu, tj. z –10,4 % na –17,9 %.

(162)

Ve druhém scénáři se zjistilo, že je dopad poklesu cen potenciálně velmi poškozující. V případě poklesu cen v Unii na úroveň cen vývozu z Číny do třetích zemí (cena CIF na hranici EU vypočítaná ve výši 499 EUR za tunu) by zisk klesl z –10,4 % na –23,2 %.

(163)

V obou scénářích by prudký nárůst čínského dovozu za nízké ceny podstatným způsobem zhoršil újmu, kterou již výrobní odvětví Unie utrpělo.

(164)

Na základě výše uvedených skutečností a s ohledem na stávající složitou situaci výrobního odvětví Unie dospěla Komise k závěru, že neexistence opatření by se vší pravděpodobností vedla k významnému nárůstu dumpingového dovozu z ČLR za ceny působící újmu a již tak nejistá situace výrobního odvětví Unie by se v důsledku toho dramaticky zhoršila, což by ohrozilo jeho samotnou existenci.

(165)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že pokud by byla opatření zrušena, je obnovení újmy, která byla původně způsobena dovozem z ČLR, pravděpodobné.

(166)

V souladu s článkem 21 základního nařízení Komise zkoumala, zda by zachování stávajících antidumpingových opatření nebylo v rozporu se zájmem Unie jako celku. Zájem Unie byl zjišťován na základě posouzení zájmů všech různých účastníků, včetně zájmu výrobního odvětví Unie, dovozců, distributorů a uživatelů.

(167)

Všem zúčastněným stranám byla poskytnuta příležitost, aby předložily svá stanoviska podle čl. 21 odst. 2 základního nařízení.

(168)

Ačkoliv platná antidumpingová opatření do značné míry zabránila vstupu dumpingového dovozu z ČLR na trh Unie, výrobní odvětví Unie utrpělo během období přezkumného šetření podstatnou újmu a jeho situace je křehká, což potvrzují negativní trendy ukazatelů újmy.

(169)

Na základě výše uvedených skutečností Komise zjistila, že pokud by byla opatření zrušena, je obnovení újmy, která byla původně způsobena dovozem z této země, velmi pravděpodobné. Příliv podstatného objemu dumpingového dovozu z ČLR by výrobnímu odvětví Unie způsobil další újmu. To by zhoršilo již tak velmi křehkou hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie a ohrozilo jeho životaschopnost.

(170)

Komise tedy dospěla k závěru, že zachování antidumpingových opatření vůči ČLR je v zájmu výrobního odvětví Unie.

(171)

Komise se obrátila na všechny známé dovozce, kteří nejsou ve spojení, obchodníky a uživatele. Jak je uvedeno v 19. bodě odůvodnění, Komise obdržela jednu odpověď na dotazník, kterou zaslal uživatel. Tento uživatel uvedl, že trh potřebuje určitou cenovou stabilitu, a nemůže si tedy dovolit destabilizační dopad dumpingového dovozu.

(172)

V předchozím přezkumu opatření před pozbytím platnosti a v původním šetření analýza zájmu Unie nenaznačila negativní účinek opatření na dovozce ani na obchodníky a uživatele a dospělo se k závěru, že celkový možný dopad uložení opatření na činnost uživatelů bude velmi malý. Zaprvé, naprostá většina uživatelů nakupuje válcovaný drát z nečínských zdrojů, jichž je mnoho. Zadruhé, na možný dopad uložení opatření by se mělo pohlížet z hlediska navazujících výrobků, jež mají vysokou přidanou hodnotu. Na tomto základě se vyvozuje závěr, že zachování opatření nebude mít negativní dopad na současnou situaci uživatelů.

(173)

Neexistovaly proto žádné náznaky, že by zachování opatření mělo mít značný negativní dopad na dovozce a uživatele, který by převážil nad pozitivními dopady opatření na výrobní odvětví Unie.

(174)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že neexistují žádné přesvědčivé důvody, pokud jde o zájem Unie, nezachovat stávající opatření na dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, pocházejícího z ČLR.

(175)

Na základě závěrů, k nimž Komise v otázce přetrvání dumpingu, obnovení újmy původně způsobené dumpingovým dovozem z dotčené země a zájmu Unie dospěla, Komise konstatovala, že antidumpingová opatření na dovoz válcovaného drátu pocházejícího z ČLR by měla být zachována.

(176)

Individuální sazby antidumpingového cla stanovené v tomto nařízení pro jednotlivé společnosti jsou použitelné výhradně na dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, pocházejícího z ČLR a vyrobeného uvedenými právnickými osobami. Na dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, vyrobeného jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů ve spojení s těmito konkrétně uvedenými společnostmi, by se měla vztahovat celní sazba platná pro „všechny ostatní společnosti“. Neměla by se na ně vztahovat žádná z uvedených individuálních sazeb antidumpingového cla.

(177)

Pokud společnost následně změní název svého subjektu, může požádat o uplatnění těchto individuálních sazeb antidumpingového cla. Tato žádost musí být předložena Komisi (75). Žádost musí obsahovat veškeré relevantní informace umožňující prokázat, že změna nemá vliv na právo dotyčné společnosti využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje.

(178)

Všechny zúčastněné strany byly informovány o základních skutečnostech a úvahách, na jejichž základě se mělo doporučit, aby stávající opatření uložená na dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, z ČLR zůstala zachována. Byla jim rovněž udělena lhůta pro podání připomínek k poskytnutým zjištěním. Komise zohlednila všechny obdržené připomínky.

(179)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného čl. 15 odst. 1 nařízení 2016/1036.

(180)

S ohledem na článek 109 nařízení 2018/1046 (76), pokud má být částka vrácena na základě rozsudku Soudního dvora Evropské unie, měla by být pro zaplacení úroku použita sazba, kterou uplatňuje Evropská centrální banka na své hlavní refinanční operace, uveřejněná v řadě C Úředního věstníku Evropské unie a platná první kalendářní den každého měsíce,