(EU) 2021/1529Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1529 ze dne 15. září 2021, kterým se zřizuje Nástroj předvstupní pomoci (NPP III)

(1)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 231/2014 (4) pozbylo platnosti dne 31. prosince 2020. V zájmu udržení účinnosti vnější činnosti Unie by měl být zachován rámec pro plánování a poskytování vnější pomoci v období 2021–2027.

(2)

Cílem Nástroje předvstupní pomoci je připravit příjemce na budoucí členství v Unii a podpořit jejich proces přistoupení. Je proto nezbytné mít k dispozici specializovaný Nástroj předvstupní pomoci příjemcům uvedeným v příloze I na období 2021–2027 (NPP III) na podporu rozšíření a zároveň zajistit, aby jeho cíle a fungování byly v souladu s obecnými cíli vnější činnosti Unie stanovenými v článku 21 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“), včetně dodržování základních práv a zásad a ochrany a prosazování lidských práv, demokracie a právního státu, a aby je doplňovaly. Tento nástroj by se měl rovněž doplňovat s Nástrojem pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa (NDICI), zřízeným nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/947 (5).

(3)

Článek 49 Smlouvy o EU stanoví, že každý evropský stát, který uznává hodnoty úcty k lidské důstojnosti, svobody, demokracie, rovnosti, právního státu a dodržování lidských práv, včetně práv příslušníků menšin, a zavazuje se k jejich podpoře, může požádat o členství v Unii. Tyto hodnoty jsou společné členským státům ve společnosti vyznačující se pluralismem, nepřípustností diskriminace, tolerancí, spravedlností, solidaritou a rovností žen a mužů.

(4)

Každý evropský stát, který požádal o přistoupení k Unii, se může stát členským státem Unie pouze tehdy, pokud bylo potvrzeno, že v plném rozsahu splňuje kritéria pro přistoupení stanovená na zasedání Evropské rady v Kodani v červnu 1993 (dále jen „kodaňská kritéria“), a za předpokladu, že Unie je schopna nového člena integrovat. Kodaňská kritéria se týkají stability institucí zaručujících demokracii, právní stát, lidská práva a respektování a ochranu menšin, existence fungujícího tržního hospodářství a schopnosti vyrovnat se s konkurenčním tlakem a tržními silami v rámci Unie a schopnosti převzít nejen práva, nýbrž rovněž povinnosti podle Smluv, včetně plnění cílů politické, hospodářské a měnové unie.

(5)

Politika rozšíření Unie je strategickou investicí do míru, bezpečnosti, stability a prosperity v Evropě a umožňuje Unii lépe řešit globální výzvy. Poskytuje také více hospodářských a obchodních příležitostí, jež jsou vzájemně prospěšné Unii i zemím, které o členství v Unii usilují, a současně zajišťuje postupnou transformaci příjemců. Vyhlídka na členství v Unii má silný transformační účinek, protože přináší pozitivní demokratické, politické, hospodářské a společenské změny.

(6)

Proces rozšíření je založen na stanovených kritériích a spravedlivých a přesně vymezených podmínkách. Každý příjemce je posuzován podle svých vlastních výsledků. Posouzení dosaženého pokroku a určení nedostatků mají fungovat jako pobídka a návod, jak mají příjemci uvedení v příloze I provádět nezbytné dalekosáhlé reformy. Aby se vyhlídka na rozšíření stala skutečností, je i nadále zásadní důsledně dodržovat přístup „základní zásady na prvním místě“. Přístup „základní zásady na prvním místě“ propojuje právní stát a základní práva s dvěma dalšími klíčovými oblastmi procesu přistoupení, a to se správou ekonomických záležitostí – s posíleným zaměřením na hospodářský rozvoj a lepší konkurenceschopnost – a posílením demokratických institucí a reformou veřejné správy. Každá z těchto tří základních zásad má klíčový význam pro reformní procesy příjemců uvedených v příloze I a reaguje na hlavní obavy občanů. Pokrok na cestě k přistoupení závisí v případě každého žadatele na dodržování hodnot Unie a na jeho schopnosti zavést a provádět potřebné reformy s cílem přizpůsobit svůj politický, institucionální, právní, správní a hospodářský systém pravidlům, standardům, politikám a postupům v Unii.

(7)

Dobré sousedské vztahy a regionální spolupráce jsou zásadními prvky procesu rozšíření a jsou rozhodující pro bezpečnost a stabilitu Unie jako celku. Důležité je rovněž definitivní, inkluzivní a závazné řešení dvoustranných sporů.

(8)

Přijetí a dodržování základních evropských hodnot je otázkou volby, přičemž pro všechny partnery usilující o členství v Unii se jedná o otázku zásadního významu. Partneři by tudíž měli převzít odpovědnost a plně se zavázat k evropským hodnotám, prosazovat světový řád založený na pravidlech a hodnotách a důrazně provádět nezbytné reformy v zájmu svého lidu. Znamená to i postupné sbližování se společnou zahraniční a bezpečnostní politikou Unie, zejména pokud se jedná o důležité záležitosti společného zájmu, jako jsou omezující opatření a boj proti dezinformacím a jiným hybridním hrozbám.

(9)

Komise ve svém sdělení ze dne 6. února 2018 s názvem „Přesvědčivá perspektiva rozšíření pro západní Balkán a větší angažovanost Unie v tomto regionu“ kladla důraz na pevnou a výsledky podloženou vyhlídku západního Balkánu na členství v Unii. Dne 5. února 2020 Komise předložila revidovanou metodiku procesu přistoupení ve svém sdělení nazvaném „Posílení procesu přistoupení – přesvědčivá perspektiva EU pro západní Balkán“, které schválila Rada. Komise rovněž předložila hospodářský a investiční plán pro západní Balkán pro dlouhodobější oživení po krizi způsobené onemocněním COVID-19.

(10)

Unie a její členské státy v Sofijském prohlášení ze dne 17. května 2018 a Záhřebském prohlášení ze dne 6. května 2020 znovu potvrdily jednoznačnou podporu, již věnují evropské perspektivě západního Balkánu, jakož i svou angažovanost na všech úrovních s cílem podpořit politickou, hospodářskou a sociální transformaci regionu. V Záhřebském prohlášení vyslovily Unie a její členské státy partnerům ze západního Balkánu znovu hlubokou solidaritu, zejména v souvislosti s krizí způsobenou onemocněním COVID-19.

(11)

Evropská rada udělila status kandidátské země Albánské republice, Islandu, Černé Hoře, Republice Severní Makedonie, Republice Srbsko a Turecku. Potvrdila evropskou perspektivu západního Balkánu na základě procesu stabilizace a přidružení, který zůstává společným rámcem pro vztahy se západním Balkánem. Aniž jsou dotčeny postoje k otázce statusu nebo jakákoli budoucí rozhodnutí přijatá Evropskou radou či Radou, mohou být země s evropskou perspektivou, kterým dosud nebyl udělen status kandidátské země, výhradně pro účely tohoto nařízení považovány za potenciální kandidáty. V březnu roku 2015 vláda Islandu požádala Unii, aby Island již nepovažovala za kandidátskou zemi, avšak žádost Islandu o členství oficiálně nestáhla.

(12)

Pomoc by měla být také poskytována v souladu s dohodami, které Unie uzavřela s příjemci uvedenými v příloze I. Pomoc podle tohoto nařízení by se měla zaměřovat především na podporu příjemců uvedených v příloze I při posilování demokratických institucí a právního státu, reformě soudnictví a veřejné správy, dodržování základních práv včetně základních práv příslušníků menšin a prosazování genderové rovnosti, tolerance, sociálního začleňování a zákazu diskriminace, včetně ve vztahu k osobám ve zranitelné situaci, dětem nebo osobám se zdravotním postižením. Rovněž by měl být podporován rozvoj sociálně tržního hospodářství v souladu s klíčovými zásadami a právy vymezenými v evropském pilíři sociálních práv, slavnostně vyhlášeném a přijatém dne 17. listopadu 2017 Evropským parlamentem, Radou a Komisí. (6) V rámci pomoci by neměly být podporovány činnosti, které přispívají k jakékoli formě segregace nebo sociálního vyloučení.

(13)

Protože dobré sousedské vztahy a regionální spolupráce jsou základními prvky procesu rozšíření, měla by pomoc také nadále podporovat úsilí příjemců uvedených v příloze I o posílení regionální, makroregionální a přeshraniční spolupráce a územního rozvoje, mimo jiné prováděním makroregionálních strategií Unie. Tyto programy by měly dále přispět k výrazné viditelnosti pomoci v Unii a u příjemců uvedených v příloze I. Pomoc podle tohoto nařízení by měla rovněž zlepšit hospodářský a sociální rozvoj a správu ekonomických záležitostí příjemců, podporovat jejich hospodářskou integraci s jednotným trhem Unie včetně celní spolupráce, prosazovat otevřený a spravedlivý obchod, což je základem agendy inteligentního, udržitelného a inkluzivního růstu, mimo jiné prováděním politik regionálního rozvoje a soudržnosti, politiky rozvoje zemědělství a venkova, sociální politiky a politiky zaměstnanosti, včetně pracovní mobility, rozvoje digitální ekonomiky a společnosti, a posilovat výzkum a inovace, a to i v kontextu stěžejní iniciativy Digitální agenda pro západní Balkán z roku 2018.

(14)

Akce v rámci NPP III by měly podporovat usmíření, budování míru a předcházení konfliktům prostřednictvím mediace, opatření k budování důvěry a postupů prosazujících spravedlnost, zjišťování pravdy, odškodnění a záruky, že nedojde k recidivě.

(15)

Pomoc podle tohoto nařízení by měla být využívána k posílení zdravotní bezpečnosti a připravenosti na mimořádné události v oblasti veřejného zdraví, jakož i k řešení významného hospodářského otřesu způsobeného šířením onemocnění COVID-19, ke zmírnění jeho závažných socioekonomických dopadů a k mobilizaci zdrojů k urychlení hospodářského oživení regionu, a to spolu s dalšími nástroji Unie.

(16)

Zvláštní důraz by měl být kladen na vytváření dalších příležitostí pro mladé lidi, včetně mladých odborníků, přičemž je nutné zajistit, aby tyto příležitosti vedly k socioekonomickému rozvoji příjemců uvedených v příloze I. Pomoc podle tohoto nařízení by měla také zamezit odlivu mozků.

(17)

Je třeba, aby příjemci uvedení v příloze I i Unie náležitě informovali o úsilí, které Unie vynakládá prostřednictvím financování z NPP III na podporu pokroku v oblasti reforem u příjemců. Unie by v tomto ohledu měla posílit komunikaci a kampaně s cílem zajistit viditelnost financování z NPP III.

(18)

Na základě zkušeností členských států by Unie měla poskytnout podporu pro transformaci na cestě k přistoupení ve prospěch příjemců uvedených v příloze I. Tato spolupráce by se měla zaměřit zejména na výměnu zkušeností, které členské státy získaly ve vlastním reformním procesu.

(19)

Posílení právního státu včetně nezávislosti soudnictví, boje proti korupci, praní peněz a organizované trestné činnosti, jakož i transparentnost, řádná správa věcí veřejných na všech úrovních a reforma veřejné správy včetně oblastí zadávání veřejných zakázek, hospodářské soutěže a státní podpory zůstávají klíčovými úkoly, jež mají zásadní význam pro to, aby se příjemci přiblížili Unii a připravili se na plné převzetí povinností vyplývajících z členství v Unii. Vzhledem k dlouhodobější povaze reforem prováděných v těchto oblastech a k potřebě dosahovat lepších výsledků by finanční pomoc podle tohoto nařízení měla tyto otázky řešit co nejdříve.

(20)

Komise by v souladu se zásadou participativní demokracie měla u každého příjemce uvedeného v příloze I podporovat posilování parlamentních kapacit, parlamentní dohled, demokratické postupy a spravedlivé zastoupení.

(21)

Posílená strategická a operativní spolupráce mezi Unií a příjemci uvedenými v příloze I v oblasti bezpečnosti je klíčová pro účinné a efektivní řešení bezpečnostních hrozeb, hrozeb organizované trestné činnosti a teroristických hrozeb.

(22)

Spolupráce v oblasti migrace na mezinárodní a regionální úrovni, včetně dalšího upevnění kapacit v oblasti správy hranic a řízení migrace, zajištění přístupu k mezinárodní ochraně, sdílení příslušných informací, posílení ochrany hranic a úsilí o řešení nelegální migrace, řešení nuceného vysídlování a boj proti obchodování s lidmi a převaděčství, je důležitým aspektem spolupráce mezi Unií a příjemci uvedenými v příloze I.

(23)

Měly by být posíleny komunikační kapacity příjemců uvedených v příloze I, aby veřejnost podporovala a chápala hodnoty Unie, jakož i výhody a povinnosti plynoucí z potenciálního členství v Unii, a aby byly řešeny dezinformace.

(24)

Je nezbytné, aby Unie stála v čele přechodu ke zdravé planetě a propojenějšímu světu. V Zelené dohodě pro Evropu, obsažené ve sdělení Komise ze dne 11. prosince 2019, se stanoví obnovený závazek a nový strategický rámec pro dosažení tohoto globálního cíle. Unie by měla využít svého vlivu, odborných znalostí a finanční pomoci k mobilizaci příjemců uvedených v příloze I, aby spolu s ní nastoupili cestu udržitelnosti. Tímto nařízením by proto měla být podpořena zelená agenda posílením ochrany životního prostředí, přispěním ke zmírňování změny klimatu a zvyšováním odolnosti vůči ní a urychlením přechodu na nízkouhlíkové hospodářství.

(25)

Je třeba, aby příjemci uvedení v příloze I byli lépe připraveni na řešení globálních výzev, jako je udržitelný rozvoj a změna klimatu, a zajistili soulad s úsilím Unie při řešení těchto záležitostí. S ohledem na význam boje proti změně klimatu v souladu se závazky Unie provádět Pařížskou dohodu, přijatou v rámci Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (7), a na cíle Organizace spojených národů pro udržitelný rozvoj by měl NPP III přispívat k začleňování činnosti v oblasti klimatu do politik Unie a k dosahování obecného cíle, kterým je vynakládat 30 % výdajů z rozpočtu EU na podporu cílů v oblasti klimatu, a k naplnění ambice, aby se na výdaje v oblasti biologické rozmanitosti věnovalo 7,5 % rozpočtu v roce 2024 a 10 % rozpočtu v letech 2026 a 2027, přičemž je třeba zohledňovat, jak se cíle v oblasti klimatu a cíle v oblasti biologické rozmanitosti překrývají. Očekává se, že akce v rámci NPP III přispějí 18 % celkového finančního krytí NPP III k cílům v oblasti klimatu, přičemž cílem je zvýšit do roku 2027 tento podíl na 20 %. Příslušné akce budou identifikovány během přípravy a provádění NPP III a celkový příspěvek z něj by měly být zohledněny v příslušných hodnoceních a přezkumech.

(26)

Akce v rámci NPP III by měly podporovat provádění Agendy OSN pro udržitelný rozvoj 2030, přijaté v září 2015, jakožto univerzální agendy, k jejímuž plnění se Unie a členské státy plně zavázaly a kterou všichni příjemci uvedení v příloze I schválili. Za účelem dosažení těchto cílů by kromě akcí, u nichž je otázka klimatu jedním z hlavních cílů, měly akce v rámci NPP III, pokud možno, začleňovat cíle v oblasti udržitelnosti životního prostředí a změny klimatu do všech odvětví, přičemž je třeba věnovat zvláštní pozornost ochraně životního prostředí a řešení problému přeshraničního znečištění, a mělo by se usilovat o zohlednění otázky zeleného růstu ve vnitrostátních a místních strategiích, včetně podpory kritérií udržitelnosti při zadávání veřejných zakázek. Akce v rámci NPP III by měly respektovat ekologickou zásadu „neškodit“, pokud jde o životní prostředí, a měly by být co nejvíce v souladu s taxonomií Unie, zejména s cílem zajistit udržitelnost investic na západním Balkáně a v Turecku.

(27)

Provádění tohoto nařízení by se mělo řídit zásadami genderové rovnosti a posílení postavení žen a dívek a mělo by usilovat o ochranu a prosazování práv žen a dívek v souladu s akčními plány EU pro genderovou rovnost a s příslušnými závěry Rady a mezinárodními úmluvami, včetně závěrů Rady o ženách, míru a bezpečnosti ze dne 10. prosince 2018. Posílení genderové rovnosti a posílení postavení žen a dívek v rámci vnější činnosti Unie a zvýšení úsilí o dosažení minimálních výkonnostních standardů stanovených v akčních plánech EU pro genderovou rovnost by mělo vést k přístupu zohledňujícímu genderovou rovnost a k transformačnímu přístupu ve spolupráci mezi Unií a příjemci uvedenými v příloze I. Genderová rovnost by měla být zohledňována a začleňována po celou dobu provádění tohoto nařízení.

(28)

Toto nařízení stanoví pro celou dobu trvání NPP III finanční krytí, které má v ročním rozpočtovém procesu pro Evropský parlament a Radu představovat hlavní referenční částku ve smyslu bodu 18 interinstitucionální dohody ze dne 16. prosince 2020 mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení, jakož i o nových vlastních zdrojích, včetně plánu na zavedení nových vlastních zdrojů (8).

(29)

Komise a členské státy by měly zajistit soulad, soudržnost, jednotnost a doplňkovost své pomoci, zejména prostřednictvím pravidelných konzultací a častých výměn informací v průběhu různých fází cyklu pomoci, a to i na místní úrovni. Dále je třeba podniknout kroky nezbytné k zajištění lepší koordinace a doplňkovosti s dalšími dárci, mimo jiné prostřednictvím pravidelných konzultací. Komise by měla zajistit, aby byly příslušné zúčastněné strany v příjemcích uvedených v příloze I, případně včetně organizací občanské společnosti a místních a regionálních orgánů, náležitě konzultovány a aby měly včasný přístup k odpovídajícím informacím, které jim umožní hrát smysluplnou úlohu během procesů přípravy a provádění programů a souvisejícího monitorování. Měla by být posílena úloha občanské společnosti v programech prováděných vládními orgány i jako přímého příjemce pomoci Unie. Pomoc Unie by rovněž měla podporovat obránce lidských práv.

(30)

Priority akcí zaměřených na dosažení cílů v příslušných oblastech politiky, které budou podporovány podle tohoto nařízení, by měly být stanoveny v programovém rámci, jejž vypracuje Komise na dobu trvání víceletého finančního rámce Unie na období 2021 až 2027 (dále jen „programový rámec NPP“). Programový rámec NPP by měl být vypracován v partnerství s příjemci uvedenými v příloze I v souladu s celkovým politickým rámcem a zásadami, jakož i s obecnými a specifickými cíli stanovenými v tomto nařízení a měl by řádně zohledňovat relevantní vnitrostátní strategie. Programový rámec NPP by měl určit oblasti, jež je třeba poskytnutím pomoci podporovat, a orientační příděl na jednotlivé oblasti podpory, včetně odhadu výdajů souvisejících s oblastí klimatu.

(31)

Je ve společném zájmu Unie a příjemců uvedených v příloze I, aby tito příjemci pokročili v reformním úsilí zaměřeném na politické, právní a hospodářské systémy za účelem členství v Unii. Pomoc by měla vycházet jak z přístupu založeného na výkonnosti, tak ze zásady spravedlivého rozdělení, přičemž by měl být zajištěn pokrok u všech příjemců uvedených v příloze I. Pomoc by měla být cílená a uzpůsobená jejich konkrétní situaci a měla by zohledňovat veškeré další úsilí potřebné ke splnění cílů tohoto nařízení. Měla by zohledňovat potřeby a kapacity příjemců uvedených v příloze I v souladu se zásadou spravedlivého rozdělení, aby se zamezilo nepřiměřeně nízké úrovni pomoci ve srovnání s ostatními příjemci. Rozsah a intenzita pomoci podle tohoto nařízení by se měly lišit podle výkonnosti příjemců uvedených v příloze I, zejména podle jejich odhodlání provádět reformy a pokroku dosaženého při jejich provádění, zejména v oblasti právního státu a základních práv, demokratických institucí a reformy veřejné správy, hospodářského rozvoje a konkurenceschopnosti.

(32)

Pokud příslušné ukazatele ukáží, že v oblastech spadajících pod přístup „základní zásady na prvním místě“ dochází u příjemců uvedených v příloze I k výrazné regresi nebo trvajícímu nedostatečnému pokroku, rozsah a intenzita pomoci by měly být příslušným způsobem upraveny, aniž by byly dotčeny pravomoci Rady přijímat omezující opatření na základě rozhodnutí o pozastavení, omezení nebo úplném přerušení hospodářských a finančních vztahů s jednou nebo více třetími zeměmi v souladu s článkem 215 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) a pravomoc Komise pozastavit platby nebo plnění dohod o financování v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (9) (dále jen „finanční nařízení“). Je třeba věnovat náležitou pozornost tomu, aby příjemci dodržovali zásady Charty Organizace spojených národů a mezinárodního práva.

(33)

Komise by měla každý rok posoudit provádění programového rámce NPP a popsat, jakým způsobem byly přístup založený na výkonnosti a zásada spravedlivého rozdělení uplatňovány. Součástí posouzení by měl být rovněž aktuální stav, pokud jde o úroveň financování pro každý cíl i každého příjemce uvedeného v příloze I. Výbor zřízený tímto nařízením by měl mít díky tomuto posouzení k dispozici náležité informace, aby mohl napomáhat Komisi.

(34)

Komise by měla zajistit, aby byly zavedeny jasné mechanismy monitorování a hodnocení s cílem zaručit účinnou odpovědnost a transparentnost při plnění rozpočtu Unie a zaručit účinné posouzení pokroku při dosahování cílů tohoto nařízení. Bude-li to možné a vhodné, měly by být výsledky činnosti Unie monitorovány a vyhodnocovány na základě předem definovaných, transparentních a měřitelných ukazatelů pro jednotlivé země, které jsou přizpůsobeny specifikům a cílům NPP III.

(35)

Přechod od přímého řízení prostředků předvstupní pomoci ze strany Komise k nepřímému řízení příjemci by měl být postupný a měl by odpovídat kapacitám těchto příjemců při zohlednění zásad řádné správy. Komise by měla přijmout vhodná opatření v oblasti dohledu zajišťující ochranu finančních zájmů Unie a měla by být v případě potřeby schopná uvedený přechod zvrátit. Pomoc by měla i nadále využívat struktury a nástroje, které se osvědčily v předvstupním procesu.

(36)

Unie by měla usilovat o co nejúčinnější využití dostupných zdrojů k optimalizaci dopadu své vnější činnosti. Toho by mělo být dosahováno soudržností, jednotností a doplňkovostí nástrojů Unie pro financování vnější činnosti, jakož i synergiemi s dalšími politikami a programy Unie, jako jsou například program Horizont Evropa – rámcový program pro výzkum a inovace, zavedený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/695 (10), Erasmus+, zavedený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/817 (11), program Kreativní Evropa, zavedený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/818 (12), Zelená dohoda pro Evropu, Fond pro spravedlivou transformaci, zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1056 (13), nebo Nástroj pro propojení Evropy, zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1153 (14) v relevantních případech zahrnuje soudržnost a doplňkovost s makrofinanční pomocí.

(37)

Aby se maximalizoval dopad kombinovaných intervencí za účelem dosažení společného cíle, mělo by být možné z NPP III přispívat k činnostem v rámci jiných programů, pokud tyto příspěvky nebudou pokrývat stejné náklady.

(38)

Finanční prostředky Unie z NPP III by měly být použity k financování činností v rámci mezinárodního rozměru programu Erasmus+, jejichž provádění by mělo probíhat podle nařízení (EU) 2021/817.

(39)

Na toto nařízení se použijí horizontální finanční pravidla přijatá Evropským parlamentem a Radou na základě článku 322 Smlouvy o fungování EU. Tato pravidla jsou stanovena ve finančním nařízení a upravují zejména podrobnosti týkající se sestavování a plnění rozpočtu prostřednictvím grantů, cen, zadávání veřejných zakázek a nepřímého řízení, jakož i kontrolu odpovědnosti účastníků finančních operací. Pravidla přijatá na základě článku 322 Smlouvy u fungování EU rovněž zahrnují obecný režim podmíněnosti na ochranu rozpočtu Unie.

(40)

Vzhledem k tomu, že dodržování demokratických zásad, lidských práv a právního státu má zásadní význam pro řádné finanční řízení a účinné financování z prostředků Unie, jak je uvedeno ve finančním nařízení, lze pomoc v případě zhoršení stavu demokracie, lidských práv nebo právního státu na straně některého příjemce uvedeného v příloze I pozastavit.

(41)

Typy financování a metody provádění podle tohoto nařízení by měly být voleny na základě jejich schopnosti dosáhnout specifických cílů činností a přinášet výsledky, přičemž se přihlédne zejména k nákladům na kontroly, administrativní zátěži a očekávanému riziku nesouladu. Je potřeba rovněž zvážit použití jednorázových částek, paušálních sazeb a jednotkových nákladů a financování, které není spojeno s náklady, jak je uvedeno v čl. 125 odst. 1 finančního nařízení.

(42)

Unie by měla nadále uplatňovat společná pravidla pro provádění své vnější činnosti. Pravidla a postupy pro provádění nástrojů Unie pro financování vnější činnosti jsou stanoveny v nařízení (EU) 2021/947. Další podrobná ustanovení by měla být stanovena pro řešení specifických situací, zejména v oblastech politiky přeshraniční spolupráce, zemědělství a rozvoje venkova.

(43)

Vnější činnost je často prováděna ve vysoce nestálém prostředí, což vyžaduje průběžné a rychlé přizpůsobení měnícím se potřebám partnerů Unie a globálním výzvám, jako jsou lidská práva, demokracie a řádná správa věcí veřejných, bezpečnost a stabilita, změna klimatu a životní prostředí, nelegální migrace a nucené vysídlování a jejich základní příčiny. Sladění zásady předvídatelnosti s nutností rychle reagovat na nové potřeby tedy znamená přizpůsobení finančního provádění programů. S cílem zvýšit schopnost Unie reagovat na nepředvídané potřeby a současně respektovat zásadu, že rozpočet Unie se sestavuje každoročně, by mělo toto nařízení zachovat flexibilitu, kterou umožňuje finanční nařízení u jiných politik, totiž převody a opětovné přidělení přislíbených finančních prostředků, jsou-li i nadále plněny cíle stanovené v tomto nařízení. Tím bude zajištěno účinné využití prostředků Unie jak pro občany Unie, tak pro příjemce uvedené v příloze I, a maximalizují se tak prostředky Unie dostupné pro intervence Unie v oblasti vnější činnosti.

(44)

Nový Evropský fond pro udržitelný rozvoj plus (EFSD+), zřízený nařízením (EU) 2021/947, navazující na svého předchůdce by měl představovat integrovaný finanční balíček poskytující finanční kapacitu ve formě grantů, rozpočtových záruk a dalších finančních nástrojů po celém světě, mimo jiné příjemcům uvedeným v příloze I. Řízení operací EFSD+ zahrnujících západní Balkán a prováděných podle tohoto nařízení by měl zajišťovat investiční rámec pro západní Balkán. Jeho řídící výbor v současnosti zahrnuje příjemce ze západního Balkánu uvedené v příloze I, přispěvatele do Evropského společného fondu pro západní Balkán, příslušné finanční instituce a příslušné regionální organizace. Zvláštní strategická rada pro operace EFSD+ týkající se západního Balkánu by měla být stejně inkluzivní.

(45)

Operace EFSD+ by měla podporovat záruka pro vnější činnost, zřízená nařízením (EU) 2021/947, a NPP III by měl přispívat k potřebám v oblasti tvorby rezerv, co se týče operací ve prospěch příjemců uvedených v příloze I, včetně tvorby rezerv a závazků vyplývajících z úvěrů v rámci makrofinanční pomoci.

(46)

Je důležité zajistit, aby programy přeshraniční spolupráce byly prováděny v souladu s rámcem stanoveným v programech vnější činnosti a nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1059 (15). V tomto nařízení by měla být uvedena zvláštní ustanovení o spolufinancování.

(47)

Roční nebo víceleté akční plány a opatření uvedené v tomto nařízení představují pracovní programy podle finančního nařízení. Roční nebo víceleté akční plány sestávají ze souboru opatření seskupených do jednoho dokumentu.

(48)

V souladu s finančním nařízením, nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (16) a nařízeními Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 (17), (Euratom, ES) č. 2185/96 (18) a (EU) 2017/1939 (19) mají být finanční zájmy Unie chráněny prostřednictvím přiměřených opatření, včetně opatření týkajících se prevence, odhalování, nápravy a vyšetřování nesrovnalostí včetně podvodů, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených či nesprávně použitých finančních prostředků a případného ukládání správních sankcí. Zejména má Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) v souladu s nařízeními (Euratom, ES) č. 2185/96 a (EU, Euratom) č. 883/2013 pravomoc provádět správní vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, s cílem zjistit, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu nebo ohrožujícímu finanční zájmy Unie. V souladu s nařízením (EU) 2017/1939 má Úřad evropského veřejného žalobce pravomoc vyšetřovat a stíhat trestné činy poškozující nebo ohrožující finanční zájmy Unie, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 (20). V souladu s finančním nařízením mají všechny osoby nebo subjekty, kterým jsou poskytovány finanční prostředky Unie, plně spolupracovat na ochraně finančních zájmů Unie, udělit Komisi, OLAFu, Účetnímu dvoru a v případě členských států účastnících se posílené spolupráce podle nařízení (EU) 2017/1939 Úřadu evropského veřejného žalobce nezbytná práva a potřebný přístup a zajistit, aby rovnocenná práva udělily i třetí osoby podílející se na vynakládání finančních prostředků Unie. Příjemci uvedení v příloze I by měli také neprodleně oznámit Komisi nesrovnalosti, včetně podvodů, které se staly předmětem prvotního odhalení ve správním nebo soudním řízení, a průběžně ji informovat o vývoji správního a soudního řízení. V zájmu sladění osvědčených postupů v členských státech by měla být tato oznámení předkládána elektronicky za použití systému pro řízení nesrovnalostí zřízeného Komisí.

(49)

Pomoc podle tohoto nařízení by měla být prováděna transparentním, odpovědným a odpolitizovaným způsobem. Tuto skutečnost, a to i na místní úrovni, by měla pečlivě sledovat Komise.

(50)

Komunikace podporuje demokratickou diskusi, posiluje institucionální kontrolu a dohled nad financováním z prostředků Unie a přispívá k posílení důvěryhodnosti Unie. Unie a příjemci unijních finančních prostředků by měli zvýšit viditelnost akcí Unie a náležitě informovat o přidané hodnotě podpory Unie. V tomto ohledu by v souladu s finančním nařízením měly dohody uzavřené s příjemci finančních prostředků Unie obsahovat povinnosti zajišťující náležitou viditelnost a Komise by měla vhodně a včas jednat, pokud tyto povinnosti nejsou splněny.

(51)

Za účelem zohlednění změn rámce politiky rozšíření nebo významných změn týkajících se příjemců uvedených v příloze I by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, kterými se upravují a aktualizují tematické priority pro poskytování pomoci uvedené v přílohách II a III, jakož i přijmout akt v přenesené pravomoci, jímž se toto nařízení doplňuje stanovením některých specifických cílů a tematických priorit pomoci. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (21). Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(52)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení, zejména pokud jde o specifické podmínky a struktury pro nepřímé řízení s příjemci uvedenými v příloze I a o provedení pomoci v oblasti rozvoje venkova, by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (22). Při stanovování jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být zohledněny poznatky získané při řízení a provádění předchozí předvstupní pomoci. Bude-li to vyžadovat vývoj situace, měly by být tyto jednotné podmínky změněny.

(53)

Výbor zřízený tímto nařízením by měl být rovněž příslušný pro právní akty a závazky podle nařízení Rady (ES) č. 1085/2006 (23) a nařízení (EU) č. 231/2014 a pro provádění článku 3 nařízení Rady (ES) č. 389/2006 (24).

(54)

Jelikož cílů tohoto nařízení nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o EU. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(55)

Za účelem zajištění nepřetržitého poskytování podpory v relevantní oblasti politiky a umožnění provádění od začátku víceletého finančního rámce na období 2021–2027 by mělo toto nařízení vstoupit v platnost co nejdříve a mělo by se použít se zpětnou působností od 1. ledna 2021,