(EU) 2021/1281Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/1281 ze dne 2. srpna 2021, kterým se stanoví pravidla pro uplatňování nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/6, pokud jde o správnou farmakovigilanční praxi a formát, obsah a shrnutí základního dokumentu farmakovigilančního systému pro veterinární léčivé přípravky (Text s významem pro EHP)
Publikováno: | Úř. věst. L 279, 3.8.2021, s. 15-29 | Druh předpisu: | Prováděcí nařízení |
Přijato: | 2. srpna 2021 | Autor předpisu: | Evropská komise |
Platnost od: | 23. srpna 2021 | Nabývá účinnosti: | 28. ledna 2022 |
Platnost předpisu: | Ano | Pozbývá platnosti: | |
Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.
3.8.2021 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 279/15 |
PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2021/1281
ze dne 2. srpna 2021,
kterým se stanoví pravidla pro uplatňování nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/6, pokud jde o správnou farmakovigilanční praxi a formát, obsah a shrnutí základního dokumentu farmakovigilančního systému pro veterinární léčivé přípravky
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/6 ze dne 11. prosince 2018 o veterinárních léčivých přípravcích a o zrušení směrnice 2001/82/ES (1), a zejména na čl. 77 odst. 6 uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Správná farmakovigilanční praxe by se měla vztahovat na veškeré činnosti týkající se bezpečnosti v rámci řízení celého životního cyklu veterinárních léčivých přípravků registrovaných v souladu s článkem 5 nebo článkem 86 nařízení (EU) 2019/6. Nedodržování farmakovigilančních povinností by mohlo mít potenciálně závažný dopad na veřejné zdraví, zdraví zvířat a životní prostředí. |
(2) |
Pro dodržování správné farmakovigilanční praxe by držitelé rozhodnutí o registraci měli zavést silný a účinný farmakovigilanční systém, který by se měl opírat o systém řízení kvality vztahující se na veškeré farmakovigilanční činnosti, včetně systému řízení rizik vztahujícího se na veškeré postupy a procesy nezbytné pro optimalizaci bezpečného používání jejich veterinárních léčivých přípravků. Systém řízení kvality by měl být pravidelně aktualizován a kontrolován prostřednictvím auditů prováděných v intervalech založených na míře rizika a měl by zahrnovat pravidla pro určení nápravných a preventivních opatření a pro řízení a dokumentování příslušných změn uvedených opatření. |
(3) |
Pro snadnější prosazování farmakovigilančních povinností by si držitel rozhodnutí o registraci měl ponechat plnou odpovědnost za všechny farmakovigilanční povinnosti, které smluvně zadá třetím stranám. |
(4) |
Veškeré informace týkající se farmakovigilančních údajů, včetně standardních postupů, by jako významná součást systému řízení kvality držitele rozhodnutí o registraci měly být uloženy a uchovávány v systému správy dokumentů. Součástí systému správy dokumentů by měl být systém správy záznamů pro zpracovávání údajů o bezpečnosti. |
(5) |
Hlášení nežádoucích účinků zůstává i nadále hlavním informačním zdrojem pro poregistrační monitorování bezpečnosti a poskytuje většinu údajů pro hodnocení poměru přínosů a rizik přípravku. Držitelé rozhodnutí o registraci by měli do 30 dnů zaznamenat všechna shromážděná hlášení o nežádoucích účincích za všechny své veterinární léčivé přípravky do farmakovigilanční databáze Unie, aby umožnili analýzu informací získávaných v rámci celého životního cyklu přípravku. |
(6) |
V rámci harmonizace výměny farmakovigilančních informací by měla být používána standardní terminologie v oblasti lékařské vědy, aby se zlepšila konzistentnost údajů týkajících se hlášení nežádoucích účinků. |
(7) |
Výpočet incidence nežádoucích účinků by měl umožňovat porovnání různých přípravků, skupin přípravků či různých časových období u téhož přípravku. |
(8) |
Proces řízení signálu by měl umožňovat neustálé monitorování poměru přínosů a rizik veterinárního léčivého přípravku. Měl by proto být stěžejním prvkem farmakovigilančního systému umožňujícím přijetí vhodných opatření v souladu s čl. 77 odst. 4 nařízení (EU) 2019/6. |
(9) |
Sdělování informací o bezpečném a účinném používání veterinárních léčivých přípravků by mělo přispívat k jejich vhodnému používání a mělo by být zohledňováno v rámci celého procesu řízení rizik. |
(10) |
Základní dokument farmakovigilančního systému by měl obsahovat všechny relevantní informace a dokumenty týkající se farmakovigilančních činností, včetně informací o úkolech, které byly smluvně zadány třetím stranám. Uvedené informace by měly přispívat k tomu, aby držitelé rozhodnutí o registraci mohli vhodně plánovat a provádět audity a aby kvalifikované osoby odpovědným za farmakovigilanci mohli dohlížet na farmakovigilanční činnosti. Dále by uvedené informace měly příslušným orgánům umožňovat ověření, zda jsou všechny aspekty systému dodržovány. |
(11) |
Držitelé rozhodnutí o registraci by měli zajistit, aby jak oni sami, tak jakákoli třetí strana provádějící farmakovigilanční činnosti ve vztahu k jejich veterinárním léčivým přípravkům učinili nezbytné přípravné kroky, které usnadní kontroly či inspekce vnitrostátním příslušným orgánům nebo Evropské agentuře pro léčivé přípravky. |
(12) |
Toto nařízení by se mělo v souladu s čl. 153 odst. 1 nařízení (EU) 2019/6 použít ode dne 28. ledna 2022. |
(13) |
Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro veterinární léčivé přípravky, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
KAPITOLA 1
OBECNÁ USTANOVENÍ A FARMAKOVIGILANČNÍ SYSTÉM
Článek 1
Definice
Pro účely tohoto nařízení se rozumí:
a) |
„systémem řízení kvality“ formalizovaný systém, který stanoví ucelené procesy, postupy a povinnosti pro plnění politik a cílů v oblasti kvality, jejichž účelem je koordinace a usměrnění činností organizace a neustálé zlepšování její účinnosti a účelnosti v tomto ohledu; |
b) |
„ukazatelem výkonnosti“ informační položka shromažďovaná v pravidelných intervalech za účelem monitorování výkonnosti systému; |
c) |
„signálem“ informace pocházející z jednoho či více zdrojů, včetně pozorování a pokusů, která naznačuje potenciálně novou příčinnou souvislost nebo nový aspekt známé příčinné souvislosti mezi zásahem a nežádoucím účinkem nebo souborem souvisejících nežádoucích účinků, o nichž se soudí, že by mohly odůvodnit další šetření možné příčinnosti. |
Článek 2
Farmakovigilanční systém
1. Farmakovigilanční systém držitele rozhodnutí o registraci zřízený a spravovaný v souladu s čl. 77 odst. 1 nařízení (EU) 2019/6 musí splňovat požadavky stanovené tímto nařízením.
2. Držitel rozhodnutí o registraci zajistí, aby farmakovigilanční systém:
a) |
byl plně funkční; |
b) |
byl pokrytý uceleným systémem řízení kvality stanoveným v článcích 4 až 9 tohoto nařízení; |
c) |
zahrnoval systém řízení rizik vztahující se na veškeré postupy a procesy nezbytné pro optimalizaci bezpečného používání a monitorování poměru přínosů a rizik jeho veterinárních léčivých přípravků; |
d) |
jasně vymezoval úlohy, povinnosti a požadované úkoly pro všechny strany zapojené do provozování tohoto systému; |
e) |
umožňoval nad tímto systémem řádnou kontrolu a zajišťoval, aby v případě potřeby bylo možné provést v systému nezbytné změny pro zlepšení jeho provozu; |
f) |
byl jasně a jednoznačně zdokumentován v základním dokumentu farmakovigilančního systému. |
3. Držitelé rozhodnutí o registraci zajistí, aby kvalifikovaná osoba odpovědná za farmakovigilanci uvedená v čl. 77 odst. 8 nařízení (EU) 2019/6 měla nad farmakovigilančním systémem dostatečnou kontrolu, a mohla tak podporovat, udržovat a zlepšovat soulad s článkem 78 uvedeného nařízení. Držitelé rozhodnutí o registraci zajistí zavedení vhodného postupu pro zjišťování a řešení jakéhokoli střetu zájmů kvalifikované osoby odpovědné za farmakovigilanci.
4. Držitelé rozhodnutí o registraci musí mít k dispozici dostatečný počet způsobilých a náležitě kvalifikovaných a proškolených pracovníků, kteří pro něj zajišťují výkon farmakovigilančních činností.
5. Všechny osoby zapojené do postupů a procesů farmakovigilančního systému, zřízeného pro výkon farmakovigilančních činností při plnění své úlohy pro držitele rozhodnutí o registraci zajistí náležité fungování tohoto systému.
6. Držitelé rozhodnutí o registraci zavedou a zdokumentují záložní postupy k zajištění kontinuity činností, pokud jde o plnění farmakovigilančních povinností.
7. Držitelé rozhodnutí o registraci si ponechají plnou odpovědnost za všechny farmakovigilanční povinnosti zadané smluvně třetím stranám, jak je stanoveno v nařízení (EU) 2019/6 a v tomto nařízení.
Článek 3
Kvalifikovaná osoba odpovědná za farmakovigilanci
1. Kvalifikace a odborná příprava kvalifikované osoby odpovědné za farmakovigilanci uvedené v čl. 77 odst. 8 nařízení (EU) 2019/6 musí zahrnovat doložené zkušenosti v oblasti farmakovigilance.
2. Kvalifikovaná osoba odpovědná za farmakovigilanci musí mít ukončenou odbornou přípravu v oboru veterinárního lékařství v souladu s článkem 38 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES (2). Pokud kvalifikovaná osoba tuto odbornou přípravu nemá ukončenou, držitelé rozhodnutí o registraci zařídí, aby jí byl neustále nápomocen veterinární lékař. Tato nápomoc musí být řádně zdokumentována.
KAPITOLA 2
SYSTÉM ŘÍZENÍ KVALITY
Článek 4
Systém řízení kvality pro farmakovigilanci
1. Držitelé rozhodnutí o registraci pro výkon svých farmakovigilančních činností zřídí a zavedou vhodný a účinný systém řízení kvality.
2. Tento systém řízení kvality musí být popsán v základním dokumentu farmakovigilančního systému.
3. Držitelé rozhodnutí o registraci zajistí, aby systém řízení kvality zahrnoval podrobné politiky, procesy a postupy pro správu dokumentů, odborné školení, audity a řízení změn vztahující se na činnosti v souladu s články 5 až 9. Uvedené politiky, procesy a postupy musí stanovit přezkum systému řízení kvality prováděný v pravidelných intervalech založených na míře rizika a podle předem vymezených kritérií.
4. Držitelé rozhodnutí o registraci zajistí, aby systém řízení kvality zahrnoval podrobné politiky, procesy a postupy pro systém správy záznamů a sběr údajů v souladu s články 10 až 15 pro tyto farmakovigilanční činnosti:
a) |
prvotní zaznamenání všech podezření na nežádoucí účinky; |
b) |
sběr dalších údajů; |
c) |
porovnávání hlášení o podezření na nežádoucí účinky a dalších údajů; |
d) |
nakládání s údaji jiné než nakládání uvedené v písmenech a) až c); |
e) |
vyhodnocování údajů; |
f) |
monitorování kvality, integrity a úplnosti všech informací zaznamenaných ve farmakovigilančním systému, včetně informací nahlášených do farmakovigilanční databáze Unie a správy duplikátů; |
g) |
zaznamenávání veškerých nežádoucích účinků do farmakovigilanční databáze Unie; |
h) |
archivace všech relevantních dokumentů. |
5. Držitelé rozhodnutí o registraci zajistí, aby systém řízení kvality zahrnoval podrobné politiky, procesy a postupy pro řízení rizik, monitorování poměru přínosů a rizik, řízení signálu a komunikaci ke všem relevantním zúčastněným stranám v souladu s články 16 až 20.
6. Držitelé rozhodnutí o registraci zajistí, aby systém řízení kvality zahrnoval podrobné politiky, procesy a postupy pro správu a dostupnost základního dokumentu farmakovigilančního systému v souladu s články 24 a 25.
7. Držitelé rozhodnutí o registraci jasně vymezí úlohy a povinnosti osob zapojených do farmakovigilančních činností a do dokumentace v souladu s odstavci 3 až 6 tohoto článku.
8. Držitelé rozhodnutí o registraci zřídí systém řízení kvality, který používá tyto prvky:
a) |
plánování kvality: zavedení struktur, integrovaného plánování a konzistentních procesů; |
b) |
dodržování kvality: plnění úkolů a povinností v souladu s požadavky na kvalitu; |
c) |
kontrola a prokazování kvality: monitorování a hodnocení, jak účinně byly struktury a procesy zavedeny a jak účinně jsou procesy prováděny; |
d) |
zlepšování kvality: opravování a zlepšování struktur a procesů v případě potřeby. |
Článek 5
Systém správy dokumentů
1. Držitelé rozhodnutí o registraci zřídí a udržují systém správy dokumentů pro uchovávání všech dokumentů týkajících se farmakovigilančních činností. Uvedené dokumenty musí být archivovány a indexovány, aby byly správně a snadno dostupné po celou dobu uchovávání záznamů.
2. Dokumenty v příslušných případech podléhají správě verzí.
3. Dokumenty a farmakovigilanční údaje týkající se jednotlivých registrovaných veterinárních léčivých přípravků se uchovávají po celou dobu platnosti registrace přípravku a pět let po pozbytí její platnosti.
Článek 6
Odborné školení
1. Všem pracovníkům, kteří se podílejí na výkonu farmakovigilančních činností, se musí dostat počátečního a průběžného odborného školení zaměřeného na jejich úlohu a povinnosti související s činnostmi uvedenými v čl. 4 odst. 3 až 6, mezi něž patří také činnosti související s klinickým hodnocením, stížnostmi na přípravky technické povahy, normami, prodejem a uváděním na trh.
2. Držitelé rozhodnutí o registraci musí mít zavedený systém řízení odborného školení pro udržování a rozvíjení odborné způsobilosti svých pracovníků. Informace o plánech odborného školení týkajícího se farmakovigilančních činností a záznamech o něm, včetně odkazů na jejich umístění, se uchovávají v příloze IV bodě iv) základního dokumentu farmakovigilančního systému.
Článek 7
Ukazatele výkonnosti
Držitelé rozhodnutí o registraci musí používat relevantní ukazatele výkonnosti pro neustálé monitorování výkonnosti farmakovigilančních činností a výsledku opatření pro minimalizaci rizik. Seznam uvedených ukazatelů výkonnosti, včetně důvodů pro jejich volbu a popisu způsobu jejich používání, uchovávají v příloze IV bodě iii) základního dokumentu farmakovigilančního systému.
Článek 8
Audity
1. Držitelé rozhodnutí o registraci musí provádět audity farmakovigilančního systému v pravidelných intervalech založených na míře rizika, aby zajistili jeho soulad s požadavky stanovenými tímto nařízením a zjistili jeho účinnost. Audity se plánují tak, aby se vztahovaly na veškeré farmakovigilanční činnosti ve vymezeném období a ověřily jejich soulad s politikami, procesy a postupy systému řízení kvality. Audity musí provádět osobami, které se na auditovaných záležitostech a procesech přímo nepodílejí ani za ně nenesou odpovědnost.
2. Jakákoli třetí strana, jíž bylo smluvně zadáno provádění veškerých farmakovigilančních činností nebo jejich části jménem držitelů rozhodnutí o registraci nebo ve spojení s nimi, musí souhlasit s tím, že může být auditována držiteli rozhodnutí o registraci nebo jejich jménem.
3. Držitelé rozhodnutí o registraci vypracují harmonogram auditů založený na míře rizika. Proces pro plánování založeného na míře rizika se popíše a odůvodnění harmonogramu založeného na míře rizika se zdokumentuje. Seznam plánovaných a provedených auditů, včetně dosud nevyřešených kritických a závažných zjištění, se zdokumentuje v příloze IV bodě ii) základního dokumentu farmakovigilančního systému.
Článek 9
Řízení nápravných a preventivních opatření a změn
1. Držitelé rozhodnutí o registraci musí mít zavedený proces pro řízení nápravných a preventivních opatření ke zmírnění jakýchkoli odchylek zjištěných při auditech, každodenní provozní činnosti a inspekcích. Související nápravná a preventivní opatření se dokumentují po dobu posledních pěti let.
2. V plánech nápravných a preventivních opatření požadovaných příslušným orgánem se písemně zdokumentuje účinný proces zaměřený na systematické řešení a minimalizaci zjištěných rizik či závad. Musí obsahovat analýzu základních příčin, jasné určení možných nápravných a preventivních opatření, stanovení lhůt pro tato opatření a komunikaci k relevantním zúčastněným stranám.
3. Držitelé rozhodnutí o registraci monitorují a posuzují účinnost nápravných a preventivních opatření. Veškeré změny spojené s těmito opatřeními se vyhodnotí.
4. Řízení změn musí zajistit kontrolovaný proces změny, včetně monitorování a dokumentování účinnosti nápravných nebo preventivních opatření a komunikace k relevantním zúčastněným stranám.
KAPITOLA 3
SYSTÉM SPRÁVY ZÁZNAMŮ, SBĚR ÚDAJŮ A MONITOROVÁNÍ
Článek 10
Systém správy záznamů
1. Systém správy dokumentů uvedený v článku 5 musí zahrnovat systém správy záznamů pro přijímání, zaznamenávání, porovnávání a posuzování informací o nežádoucích účincích a pro zaznamenávání informací o bezpečnosti.
2. Popis systému správy záznamů pro zaznamenávání nežádoucích účinků a informací o bezpečnosti v oddíle D základního dokumentu farmakovigilančního systému musí zahrnovat tyto informace:
a) |
typ systému správy záznamů používaného pro hlášení o nežádoucích účincích, v příslušném případě včetně názvu používané databáze; |
b) |
místo, kde je systém správy záznamů uchováván; |
c) |
popis funkcí systému správy záznamů; |
d) |
provozní odpovědnost pracovníků odpovědných za systém správy záznamů; |
e) |
shrnutí posouzení jeho vhodnosti pro daný účel. |
3. Držitelé rozhodnutí o registraci mohou jako svůj elektronický systém správy záznamů pro zaznamenávání nežádoucích účinků používat farmakovigilanční databázi Unie. V uvedeném případě se v oddíle D základního dokumentu farmakovigilančního systému uvede, že používaným systémem správy záznamů je farmakovigilanční databáze Unie.
Článek 11
Podezření na nežádoucí účinky
Držitelé rozhodnutí o registraci shromažďují a uchovávají podrobné záznamy o všech podezřeních na nežádoucí účinky ze všech zdrojů v rámci Unie i mimo ni v souladu s čl. 77 odst. 1 nařízení (EU) 2019/6. Do uvedených záznamů se zahrnou rovněž poregistrační studie bezpečnosti, literatura týkající se jejich veterinárních léčivých přípravků a podezření na nežádoucí účinky týkající se používání jejich veterinárních léčivých přípravků nad rámec podmínek registrace.
Článek 12
Zaznamenávání nežádoucích účinků
1. Informace o podezření na nežádoucí účinky se zaznamenávají a kódují podle mezinárodně dohodnutých norem. Použijí se vždy nejnovější verze norem v souladu se stanovenou lhůtou pro jejich zavedení.
2. Záznamy o nežádoucích účincích zahrnují minimálně tyto údaje:
a) |
identifikovatelný ohlašovatel nebo zdroj (včetně kódu země); |
b) |
údaje o identifikovatelných zvířatech, osobách či prostředí; |
c) |
názvy veterinárních nebo humánních léčivých přípravků; |
d) |
údaje o nežádoucích účincích. |
3. Není-li v prvotním hlášení z primárního zdroje uveden název přípravku, držitelé rozhodnutí o registraci vynaloží přiměřené úsilí na zjištění názvu, nebo alespoň části obchodního názvu dotčeného léčivého přípravku. Nejsou-li název ani obchodní názvy známy a nelze je získat, zaznamená se do systému správy záznamů název účinných látek.
4. Držitelé rozhodnutí o registraci vynaloží přiměřené úsilí k vyžádání dalších nezbytných informací, které umožní podezření na nežádoucí účinky prošetřit, včetně výsledků vhodných diagnostických zkoušek, aby se zajistilo, že nahlášené údaje o nežádoucích účincích jsou úplné.
Článek 13
Zaznamenávání nežádoucích účinků do farmakovigilanční databáze Unie
1. Držitelé rozhodnutí o registraci zaznamenávají nežádoucí účinky do farmakovigilanční databáze Unie.
2. Pro zaznamenávání nekódovaných informací, včetně informací o nežádoucích účincích, k nimž došlo mimo Unii, do farmakovigilanční databáze Unie se používá jazyk obvyklý v oblasti lékařské vědy.
3. Držitelé rozhodnutí o registraci pravidelně monitorují odbornou literaturu, aby zjistili veškeré nežádoucí účinky týkající se jejich veterinárních léčivých přípravků. Metoda monitorování literatury a četnost, s níž je monitorování prováděno, zohlední přístup založený na míře rizika. Musí se vztahovat alespoň na tato témata: účinná látka, typ přípravku, stabilita počtu a incidence hlášení zaznamenaných v průběhu času na trhu a stabilita farmakovigilančního profilu.
Článek 14
Poskytnutí dalších údajů
1. Aby byla možná ucelená analýza hlášení o nežádoucích účincích z třetích zemí, zaznamenají držitelé rozhodnutí o registraci do unijní databáze přípravků příslušné názvy přípravků a registrační čísla téhož přípravku nebo, není-li tentýž přípravek v Unii registrován, podobného v Unii registrovaného přípravku v souladu s pokynem č. 24 Mezinárodní spolupráce pro harmonizaci technických požadavků na registraci veterinárních léčivých přípravků (VICH) (3). V případě potřeby držitelé rozhodnutí o registraci tyto informace aktualizují.
2. Incidence nahlášených nežádoucích účinků se vypočte z celkového počtu zvířat, u nichž se ve vymezeném období projevily nežádoucí účinky, jeho vynásobením číslem 100 a vydělením odhadovaným počtem zvířat léčených v uvedeném období. Pro výpočet odhadovaného počtu léčených zvířat z informací o objemu prodeje požadovaných podle čl. 58 odst. 12 nařízení (EU) 2019/6 držitel rozhodnutí o registraci určí a uvede do unijní databáze přípravků příslušný koeficient pro každý ze svých veterinárních léčivých přípravků podle země, cílového druhu a velikosti balení. V závislosti na dávkování přípravku tento koeficient určí, kolik zvířat může být jedním balením dané velikosti léčeno bez ohledu na jeho složení. Pro výpočet incidence hlášení o nežádoucích účincích z třetích zemí prostřednictvím odhadovaného počtu léčených zvířat poskytnou držitelé rozhodnutí o registraci informace o objemu prodeje pro každý ze svých veterinárních léčivých přípravků, dohromady za všechny třetí země podle cílových druhů, a ve vztahu ke stejné nebo srovnatelné velikosti balení.
3. Agentura zveřejní pokyny pro matematický vzorec, který se použije pro výpočet koeficientu. Držitelé rozhodnutí o registraci zaznamenají předpokládané rozložení prodeje podle cílových druhů a léčebný režim podle cílových druhů, které pro výpočet koeficientu používají, do základního dokumentu farmakovigilančního systému. V případě potřeby držitelé rozhodnutí o registraci koeficient aktualizují.
Článek 15
Poregistrační studie bezpečnosti
1. Poregistrační studie bezpečnosti mohou držitelé rozhodnutí o registraci provést z vlastní iniciativy nebo je musí provést na žádost příslušného orgánu nebo agentury v souladu s čl. 76 odst. 3 a 4 nařízení (EU) 2019/6.
2. Dobrovolné poregistrační studie bezpečnosti se bezprostředně po jejich zahájení oznámí odpovědnému příslušnému orgánu nebo agentuře. Držitel rozhodnutí o registraci předloží příslušnému orgánu, popřípadě agentuře protokol a závěrečnou zprávu do jednoho roku od dokončení sběru údajů.
3. V případě vyžádané poregistrační studie bezpečnosti držitel rozhodnutí o registraci předloží návrh protokolu studie příslušnému orgánu nebo agentuře, které si studii vyžádaly, ke schválení nejpozději dva měsíce před prováděním hodnocení.
4. Držitel rozhodnutí o registraci uvědomí příslušný orgán pro území, v němž je poregistrační studie bezpečnosti prováděna, pokud se nejedná o příslušný orgán, který si studii vyžádal.
5. Po dokončení studie držitel rozhodnutí o registraci předloží protokol studie, shrnutí závěrečné zprávy o studii a závěrečnou zprávu o studii příslušnému orgánu, popřípadě agentuře, které si poregistrační studii bezpečnosti vyžádaly, a příslušnému orgánu pro území, v němž byla studie prováděna.
6. Držitel rozhodnutí o registraci předloží veškeré relevantní dokumenty v jazyce obvyklém v oblasti lékařské vědy s výjimkou studií prováděných pro veterinární léčivé přípravky registrované pouze v jediném členském státě. U uvedených studií předloží držitel rozhodnutí o registraci překlad názvu, shrnutí protokolu studie a shrnutí závěrečné zprávy o studii v jazyce obvyklém v oblasti lékařské vědy.
7. Držitel rozhodnutí o registraci zajistí, aby se s veškerými informacemi týkajícími se studie nakládalo a aby byly uloženy takovým způsobem, aby mohly být správně nahlášeny, vyloženy a ověřeny. Držitel rozhodnutí o registraci zajistí, aby analytický datový soubor a statistické programy použité k získání údajů obsažených v závěrečné zprávě o studii byly uchovávány v elektronické podobě a na žádost příslušného orgánu, popřípadě agentury byly k dispozici pro účely auditů a inspekcí.
Článek 16
Systém řízení rizik
1. Držitelé rozhodnutí o registraci zajistí, aby farmakovigilanční systém zahrnoval systém řízení rizik, aby bylo možné v případě potřeby přijmout vhodná opatření k minimalizaci zjištěných rizik.
2. Systém řízení rizik musí zahrnovat proces pro monitorování poměru přínosů a rizik přípravků a pro provádění řízení signálu. Musí rovněž zahrnovat komunikační systém v souladu s článkem 20.
3. Držitelé rozhodnutí o registraci musí zajistit neustálé posuzování a dokumentovat opatření k řízení rizik a výsledku opatření k minimalizaci rizik v základním dokumentu farmakovigilančního systému.
Článek 17
Proces řízení signálu
1. Proces řízení signálu musí sestávat alespoň z farmakovigilančních procesů odhalování signálů, prioritizace, validace, posouzení a dokumentace výsledku.
2. Jsou-li držitelé rozhodnutí o registraci, kteří odpovídají za stejný nebo podobný veterinární léčivý přípravek, jak je vymezeno v pokynu č. 24 Mezinárodní spolupráce pro harmonizaci technických požadavků na registraci veterinárních léčivých přípravků (VICH) (4), registrovaného v různých členských státech prostřednictvím různých registračních postupů, lze proces řízení signálu provádět na úrovni účinných látek pro všechny tyto přípravky dohromady.
3. Držitelé rozhodnutí o registraci provádějí řízení signálu s využitím přístupu založeného na míře rizika a údaje monitorují s četností přiměřenou zjištěnému riziku. Přístup založený na míře rizika musí zohledňovat tato témata: typ přípravku, délka výskytu na trhu a stabilita farmakovigilančního profilu, zjištěná a potenciální rizika a potřeba dalších informací. Přístup založený na míře rizika se použije při určení metodiky, rozsahu a četnosti procesu řízení signálu a odůvodnění se zdokumentuje.
4. Při posuzování signálů se analyzuje a hodnotí potenciální dopad signálu na poměr přínosů a rizik přípravku a umožní se poměrné srovnání různých přípravků nebo skupin přípravků, včetně analýzy na úrovni účinných látek a stratifikovaných analýz.
5. Agentura zveřejní pokyny týkající se osvědčeného postupu pro řízení signálu.
6. Výsledek procesu řízení signálu se zaznamená a odůvodnění musí být uchováváno k dispozici k nahlédnutí.
7. Držitelé rozhodnutí o registraci provedou pro každou svou účinnou látku nebo přípravek ve farmakovigilanční databázi Unie alespoň jednu analýzu odhalování signálů ročně.
8. Držitelé rozhodnutí o registraci, kteří jako svůj systém správy záznamů pro hlášení o nežádoucích účincích používají farmakovigilanční databázi Unie, provádějí řízení signálu ve farmakovigilanční databázi Unie.
9. Pokud držitelé rozhodnutí o registraci farmakovigilanční databázi Unie pro řízení signálu nepoužívají, zajistí, aby jejich systém správy záznamů pro hlášení o nežádoucích účincích obsahoval všechna hlášení o nežádoucích účincích, za něž odpovídají. Zajistí zejména, aby v jejich vlastní databázi byla zaznamenána hlášení o nežádoucích účincích týkající se jejich veterinárních léčivých přípravků, které byly do farmakovigilanční databáze Unie nahlášeny z jiných zdrojů.
Článek 18
Monitorování poměru přínosů a rizik
1. Držitelé rozhodnutí o registraci musí neustále monitorovat poměr přínosů a rizik svých přípravků na základě všech dostupných informací získávaných od veterinárních lékařů, jiných zdravotnických pracovníků a široké veřejnosti, z hlášení o nežádoucích účincích od jiných držitelů rozhodnutí o registraci nebo příslušných orgánů, zaznamenaných ve farmakovigilanční databázi Unie, a z odborné literatury.
2. Držitelé rozhodnutí o registraci musí neustále monitorovat poměr přínosů a rizik a přijímat nezbytná opatření k minimalizaci rizik, aby optimalizovali bezpečné používání svých veterinárních léčivých přípravků.
3. Držitelé rozhodnutí o registraci zváží potenciální dopad každého nežádoucího účinku na poměr přínosů a rizik svých přípravků, s výjimkou případů, kdy mezi jejich přípravky a nežádoucím účinkem neexistuje příčinná souvislost.
Článek 19
Závěr ohledně poměru přínosů a rizik
1. Držitelé rozhodnutí o registraci každoročně zaznamenají svůj závěr ohledně poměru přínosů a rizik pro každý ze svých přípravků do farmakovigilanční databáze Unie a potvrdí, že byl proveden proces řízení signálu.
2. Do závěru uvedeného v odstavci 1 se zahrne výsledek procesu řízení signálu, pokud byl zjištěn nový validovaný signál nebo signály týkající se lékařsky významných termínů Veterinárního slovníku pro regulační činnosti v oblasti léčivých přípravků (VeDDRA), a to i v případech, kdy není považováno za nezbytné žádné další opatření. V závěru se vysvětlí, zda je poměr přínosů a rizik nadále považován za příznivý a zda jsou považována za nezbytná nějaká opatření pro jeho zlepšení.
3. Pokud držitelé rozhodnutí o registraci zjistí u některého ze svých přípravků nové riziko nebo změnu poměru přínosů a rizik, zaznamenají do farmakovigilanční databáze Unie shrnutí analýzy a závěr ohledně poměru přínosů a rizik. Učiní tak ve lhůtách stanovených v čl. 81 odst. 2 nařízení (EU) 2019/6 a uvědomí příslušný orgán, popřípadě agenturu.
Článek 20
Komunikace
1. Držitelé rozhodnutí o registraci musí mít zastřešující komunikační plán, v němž jsou určeny relevantní zúčastněné strany v Unii, včetně veterinárních lékařů, jiných zdravotnických pracovníků, zákazníků a široké veřejnosti. Tento plán rámcově popíše přístup, který je potřeba zaujmout v případech naléhavých bezpečnostních obav, aby obavy vyvstávající z farmakovigilančních údajů nebo v souvislosti s jinými relevantními farmakovigilančními informacemi byly včas oznámeny.
2. Součástí komunikačního plánu musí být informace o tom, jak držitelé rozhodnutí o registraci:
a) |
určí cílovou skupinu osob; |
b) |
určí účinné způsoby komunikace s uvažovanou cílovou skupinou osob; |
c) |
určí konkrétní cíle komunikace; |
d) |
stanoví harmonogram komunikace; |
e) |
zajistí relevantnost a srozumitelnost informací pro zamýšlenou cílovou skupinu osob; |
f) |
určí a zkoordinují všechny zúčastněné strany zapojené do komunikace; |
g) |
předem nebo současně uvědomí příslušný orgán, popřípadě agenturu o jakémkoli zveřejnění oznámení o farmakovigilančních informacích v souladu s čl. 77 odst. 11 nařízení (EU) 2019/6; |
h) |
měří účinnost komunikace. |
3. Držitelé rozhodnutí o registraci využívají k oznamování varování souvisejících s farmakovigilančními údaji síť pro zpracování údajů v rámci farmakovigilanční databáze Unie.
KAPITOLA 4
ZÁKLADNÍ DOKUMENT FARMAKOVIGILANČNÍHO SYSTÉMU
Článek 21
Obecné požadavky na základní dokument farmakovigilančního systému
1. Informace v základním dokumentu farmakovigilančního systému požadované podle čl. 77 odst. 2 nařízení (EU) 2019/6 musí být přesné a musí zohledňovat zavedený farmakovigilanční systém.
2. Smluvní ujednání mezi držiteli rozhodnutí o registraci a třetími stranami o farmakovigilančních činnostech musí být jasně zdokumentována a musí být podrobná a aktuální.
3. Je-li to vhodné, mohou držitelé rozhodnutí o registraci používat pro různé kategorie svých veterinárních léčivých přípravků různé farmakovigilanční systémy. Každý z těchto systémů se musí popsat v samostatném základním dokumentu farmakovigilančního systému.
Článek 22
Obsah a struktura základního dokumentu farmakovigilančního systému
1. Základní dokument farmakovigilančního systému musí sestávat z hlavní části popisující farmakovigilanční systém a z příloh obsahujících podrobné informace.
2. Hlavní část základního dokumentu farmakovigilančního systému musí obsahovat tyto oddíly:
a) |
oddíl A obsahující obecné informace o základním dokumentu farmakovigilančního systému:
|
b) |
oddíl B obsahující informace o kvalifikované osobě odpovědné za farmakovigilanci, nápomocném veterinárním lékaři a souvisejících záložních postupech:
|
c) |
oddíl C obsahující informace o držiteli rozhodnutí o registraci:
|
d) |
oddíl D obsahující popis systému správy dokumentů uvedeného v článku 5, včetně systému správy záznamů pro zaznamenávání nežádoucích účinků uvedeného v článku 10; |
e) |
oddíl E obsahující popis systému řízení kvality pro farmakovigilanční činnosti, včetně:
|
f) |
oddíl F obsahující popis případných smluvních ujednání mezi držiteli rozhodnutí o registraci a třetími stranami o farmakovigilančních činnostech. |
3. Základní dokument farmakovigilančního systému musí obsahovat tyto přílohy:
a) |
přílohu I: deník obsahující záznamy o všech změnách v hlavní části základního dokumentu farmakovigilančního systému; |
b) |
přílohu II: další informace o kvalifikované osobě odpovědné za farmakovigilanci, nápomocném veterinárním lékaři a souvisejících záložních ujednáních:
|
c) |
přílohu III: další informace o držiteli rozhodnutí o registraci:
|
d) |
přílohu IV: další údaje o systému řízení kvality:
|
e) |
přílohu V: podrobné informace o smluvních ujednáních mezi držiteli rozhodnutí o registraci a třetími stranami o farmakovigilančních činnostech:
|
4. V příslušném případě lze informace poskytnout ve formě grafů nebo vývojových diagramů.
Článek 23
Shrnutí
Shrnutí základního dokumentu farmakovigilančního systému musí obsahovat tyto informace:
a) |
referenční číslo základního dokumentu farmakovigilančního systému; |
b) |
umístění základního dokumentu farmakovigilančního systému; |
c) |
jméno, kontaktní údaje a místo působení kvalifikované osoby odpovědné za farmakovigilanci; |
d) |
podepsané prohlášení uvedené v čl. 22 odst. 2 písm. b) bodě i); |
e) |
typ systému správy záznamů používaného pro hlášení o nežádoucích účincích, v příslušném případě včetně názvu databáze. |
Článek 24
Údržba
1. Držitelé rozhodnutí o registraci musí základní dokument farmakovigilančního systému průběžně aktualizovat a v případě potřeby ho upravit tak, aby zohledňoval získané zkušenosti a technický a vědecký pokrok.
2. Držitelé rozhodnutí o registraci zajistí, aby kvalifikovaná osoba odpovědná za farmakovigilanci měla trvalý přístup k základnímu dokumentu farmakovigilančního systému pro účely plnění úkolů uvedených v článku 78 nařízení (EU) 2019/6.
3. Základní dokument farmakovigilančního systému podléhá správě verzí a uvádí se v něm datum jeho poslední aktualizace.
4. Držitelé rozhodnutí o registraci zaznamenají do deníku veškeré změny obsahu hlavní části základního dokumentu farmakovigilančního systému provedené v posledních pěti letech. Do deníku uvedou, kterého oddílu se změna týká, druh změny, datum, odpovědnou osobu a v příslušných případech důvod změny.
5. Držitelé rozhodnutí o registraci na požádání předloží kopii svého deníku či jiné požadované části základního dokumentu farmakovigilančního systému příslušným orgánům, popřípadě agentuře do sedmi dnů.
6. Držitelé rozhodnutí o registraci uvědomí relevantní příslušný orgán nebo agenturu o každé změně informací uvedených ve shrnutí základního dokumentu farmakovigilančního systému formou předložení změny podle článku 61 nařízení (EU) 2019/6.
7. Po formálním ukončení systému popsaného v základním dokumentu farmakovigilančního systému jsou držitelé rozhodnutí o registraci povinni uchovávat jeho elektronickou verzi po dobu pěti let.
Článek 25
Umístění a dostupnost
1. Základní dokument farmakovigilančního systému se musí nacházet v Unii v místě, kde jsou prováděny hlavní farmakovigilanční činnosti držitele rozhodnutí o registraci, nebo v místě, kde působí kvalifikovaná osoba odpovědná za farmakovigilanci.
2. Základní dokument farmakovigilančního systému může být uchováván nebo zpřístupňován v elektronické podobě. Média používaná pro jeho uchovávání nebo zpřístupnění musí umožnit vyhledávání a musí zůstat v průběhu času čitelná.
3. Na požádání se pro účely auditů a inspekcí poskytne tištěná kopie základního dokumentu farmakovigilančního systému uspořádaného v souladu s čl. 22 odst. 2 a 3 nebo jeho částí. Tištěná kopie nebo jeho požadovaná část musí být úplná a čitelná.
4. Základní dokument farmakovigilančního systému musí být trvale a okamžitě k dispozici k nahlédnutí v místě, kde je uchováván. Je-li základní dokument farmakovigilančního systému uchováván v elektronické podobě, postačuje, jsou-li přímo k dispozici údaje uložené v elektronické podobě.
KAPITOLA 5
KONTROLY A INSPEKCE PROVÁDĚNÉ PŘÍSLUŠNÝMI ORGÁNY
Článek 26
Kontroly
1. Držitelé rozhodnutí o registraci musí být připraveni na kontroly v souladu s článkem 123 nařízení (EU) 2019/6 a musí rovněž zajistit, aby na uvedené kontroly byli připraveni:
a) |
jejich kvalifikovaná osoba odpovědná za farmakovigilanci v souladu s čl. 77 odst. 8 nařízení (EU) 2019/6 a |
b) |
jejich zástupci odpovědní za hlášení nežádoucích účinků v souladu s čl. 14 odst. 1 písm. a) a l) a čl. 77 odst. 3 nařízení (EU) 2019/6; |
c) |
jakákoliv jiná fyzická či právnická osoba vykonávající veškeré farmakovigilanční činnosti nebo jejich část jménem držitelů rozhodnutí o registraci nebo ve spojení s nimi. |
2. Farmakovigilanční inspekce prováděné v souladu s čl. 123 odst. 6 nařízení (EU) 2019/6 mohou probíhat jako inspekce na místě nebo na dálku.
Článek 27
Farmakovigilanční inspekce
1. Držitelé rozhodnutí o registraci musí být připraveni na inspekce svého farmakovigilančního systému a příslušného základního dokumentu farmakovigilančního systému v souladu s čl. 123 odst. 6 a článkem 126 nařízení (EU) 2019/6 a musí zajistit, aby na ně byly připraveny rovněž všechny osoby uvedené v čl. 26 odst. 1.
2. Inspekce může být u držitelů rozhodnutí o registraci provedena v místě, kde se nachází základní dokument farmakovigilančního systému, nebo v jakémkoliv jiném místě, kde se nachází osoby, u nichž je prováděna inspekce v souladu s odstavcem 1. Pokud jde o farmakovigilanční činnosti prováděné třetími stranami, místo, v němž se má inspekce provést, se může nacházet v rámci Unie i mimo ni.
3. Držitelé rozhodnutí o registraci poskytnou pro inspekce prováděné na místě nebo na dálku nezbytné informace požadované příslušnými orgány nebo agenturou v souladu s čl. 79 odst. 6 nařízení (EU) 2019/6.
4. Farmakovigilanční inspekce mohou být buď běžné, nebo cílené; mohou se zaměřit na konkrétní přípravek nebo na obecný farmakovigilanční systém. Při inspekci držitelé rozhodnutí o registraci:
a) |
předloží doklady o tom, že mají k dispozici pracovníky, systémy a zařízení pro plnění svých farmakovigilančních povinností a že jsou kdykoliv připraveni podstoupit inspekci; |
b) |
předloží doklady o svých smluvních ujednáních, včetně jasného popisu úloh a povinností třetích stran, jimž jsou zadány farmakovigilanční činnosti, a ustanovení pro jejich inspekci a audit; |
c) |
prokážou, že farmakovigilanční systém je v souladu s právními předpisy nebo relevantními farmakovigilančními pokyny; |
d) |
poskytnou informace o řízení plánu nápravných a preventivních opatření a prokážou funkčnost a provádění jakéhokoliv řízení změn. |
5. Držitelé rozhodnutí o registraci mohou být příslušným orgánem nebo agenturou požádáni, aby sdělili svůj plán nápravných a preventivních opatření v souladu s čl. 9 odst. 2.
Článek 28
Vstup v platnost
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Použije se ode dne 28. ledna 2022.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 2. srpna 2021.
Za Komisi
předsedkyně
Ursula VON DER LEYEN
(1) Úř. věst. L 4, 7.1.2019, s. 43.
(2) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES ze dne 7. září 2005 o uznávání odborných kvalifikací (Úř. věst. L 255, 30.9.2005, s. 22).
(3) https://www.ema.europa.eu/en/documents/scientific-guideline/vich-gl24-guideline-pharmacovigilance-veterinary-medicinal-products-management-adverse-event-reports_en.pdf
(4) https://www.ema.europa.eu/en/documents/scientific-guideline/vich-gl24-guideline-pharmacovigilance-veterinary-medicinal-products-management-adverse-event-reports_en.pdf