(EU) 2021/1237Nařízení Komise (EU) 2021/1237 ze dne 23. července 2021 o změně nařízení (EU) č. 651/2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem (Text s významem pro EHP)

Publikováno: Úř. věst. L 270, 29.7.2021, s. 39-75 Druh předpisu: Nařízení
Přijato: 23. července 2021 Autor předpisu: Evropská komise
Platnost od: 1. srpna 2021 Nabývá účinnosti: 1. srpna 2021
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:
Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



29.7.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 270/39


NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2021/1237

ze dne 23. července 2021

o změně nařízení (EU) č. 651/2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 108 odst. 4 této smlouvy,

s ohledem na nařízení Rady (EU) 2015/1588 ze dne 13. července 2015 o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na určité kategorie horizontální státní podpory (1), a zejména na čl. 1 odst. 1 písm. a) uvedeného nařízení,

po konzultaci s Poradním výborem pro státní podpory,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Komise (EU) č. 651/2014 (2) představuje významnou výjimku z obecného pravidla, že členské státy musí všechny plány na poskytnutí nové podpory před jejich provedením oznámit Komisi za předpokladu, že byly splněny určité předem stanovené podmínky.

(2)

S ohledem na hospodářské a finanční důsledky, které měla pandemie COVID-19 na podniky, a v zájmu zajištění souladu s obecnou politickou reakcí schválenou Komisí, zejména v období 2020–2021, by mělo být nařízení (EU) č. 651/2014 změněno. Podniky, které se staly podniky v obtížích v důsledku pandemie COVID-19, by měly být po omezenou dobu, a sice od 1. ledna 2020 do 31. prosince 2021, i nadále způsobilé pro podporu podle nařízení (EU) č. 651/2014. Příjemci regionální investiční podpory, kteří dočasně nebo trvale propustili zaměstnance z důvodu pandemie COVID-19 v období od 1. ledna 2020 do 30. června 2021, by navíc neměli být považováni za osoby, které porušily povinnost zachovat tato pracovní místa v dotyčné oblasti po dobu pěti let ode dne jejich prvního obsazení, nebo po dobu tří let v případě malých a středních podniků („MSP“).

(3)

Státní podpora poskytnutá podnikům účastnícím se projektů operačních skupin evropského inovačního partnerství v oblasti zemědělské produktivity a udržitelnosti („EIP“), na které se vztahuje článek 35 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 (3), případně projektů v rámci komunitně vedeného místního rozvoje, na které se vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 (4) nebo nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 (5), má jen malý dopad na hospodářskou soutěž, zejména s ohledem na pozitivní roli, kterou tato podpora hraje při sdílení znalostí zejména v případě místních a zemědělských komunit, jakož i na často kolektivní povahu této podpory a její relativně malý rozsah. Tyto projekty mají integrovanou povahu zahrnující více subjektů a více odvětví, což může vést k určitým obtížím při jejich klasifikaci podle právních předpisů o státní podpoře. Vzhledem k místní povaze jednotlivých projektů operačních skupin evropského inovačního partnerství a komunitně vedeného místního rozvoje vybraných na základě víceleté strategie místního rozvoje stanovené a prováděné partnerstvím veřejného a soukromého sektoru a k jejich orientaci na společenské, sociální, environmentální a klimatické zájmy by toto nařízení mělo řešit určité obtíže, kterým čelí projekty operačních skupin EIP a komunitně vedeného místního rozvoje s cílem usnadnit jejich soulad s pravidly státní podpory.

(4)

Vzhledem k omezenému dopadu malých částek podpory poskytnuté malým a středním podnikům, které přímo nebo nepřímo využívají projektů operační skupiny EIP a komunitně vedeného místního rozvoje, na obchod a hospodářskou soutěž, by měla být stanovena jednoduchá pravidla pro případy, kdy celková částka podpory na projekt nepřesáhne určitý limit.

(5)

Podniky účastnící se projektů Evropské územní spolupráce („EÚS“), na něž se vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1299/2013 (6) nebo nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1059 (7), se často setkávají s potížemi při financování dodatečných nákladů, které vyplývají ze spolupráce mezi partnery nacházejícími se v různých regionech a v různých členských státech či ve třetích zemích. Vzhledem k významu Evropské územní spolupráce pro politiku soudržnosti, v jejímž rámci se uskutečňují společná opatření a politické výměny mezi subjekty z různých členských států a třetích zemí na vnitrostátní, regionální a místní úrovni, je třeba řešit určité obtíže, na něž projekty EÚS narážejí, aby tyto projekty lépe plnily podmínky souladu s pravidly státní podpory. Na základě zkušeností Komise by se nařízení (EU) č. 651/2014 mělo vztahovat na podporu poskytovanou projektům EÚS bez ohledu na velikost podniků, které jsou příjemci podpory.

(6)

Vzhledem k omezenému dopadu malých částek podpory poskytnuté podnikům účastnícím se projektů EÚS na obchod a hospodářskou soutěž zejména v případě, kdy tyto podniky obdrží uvedenou podporu nepřímo, by měla být stanovena jednoduchá pravidla pro případy, kdy celková částka podpory na podnik a projekt nepřesáhne určitý limit.

(7)

Projekty v oblasti výzkumu a vývoje nebo studie proveditelnosti, které na základě hodnocení a seřazení provedeného nezávislými odborníky získaly značku kvality – pečeť excelence a které jsou považovány za vynikající a vhodné pro získání veřejného financování, avšak nemohou být financovány z rámcového programu Horizont kvůli nedostatku dostupných rozpočtových prostředků, mohou být podpořeny z vnitrostátních zdrojů včetně zdrojů evropských strukturálních a investičních fondů na období 2014–2020 a z Evropského fondu pro regionální rozvoj a Evropského sociálního fondu plus na období 2021–2027. Státní podpora poskytnutá na tyto výzkumné a vývojové projekty prováděné malými a středními podniky by se měla považovat za slučitelnou s vnitřním trhem a za určitých podmínek by měla být vyňata z oznamovací povinnosti. Kromě toho by nemělo být nutné znovu posuzovat podmínky způsobilosti, které již byly posouzeny na úrovni Unie v souladu s pravidly programu Horizont 2020 nebo rámcového programu Horizont Evropa před udělením značky pečeť excelence. Ziskový či neziskový charakter subjektů provádějících projekty není podle práva hospodářské soutěže relevantním kritériem.

(8)

Státní podpora poskytnutá na podporu zavádění některých výkonných pevných širokopásmových sítí a státní podpora poskytnutá na podporu zavádění některých výkonných pasivních mobilních sítí by se měla považovat za slučitelnou s vnitřním trhem a za určitých podmínek by měla být vyňata z oznamovací povinnosti s cílem napomoci překlenutí digitální propasti v oblastech, kde došlo k selhání trhu, a zároveň omezit rizika narušení hospodářské soutěže a vytěsnění soukromých investic.

(9)

Státní podpora poskytnutá ve formě poukázek na konektivitu pro spotřebitele s cílem usnadnit služby v oblasti práce na dálku, on-line vzdělávání a odborné přípravy, jakož i pro malé a střední podniky, by se měla považovat za slučitelnou s vnitřním trhem a za určitých podmínek by měla být vyňata z oznamovací povinnosti s cílem napomoci překlenutí digitální propasti v oblastech, kde došlo k selhání trhu, a zároveň omezit rizika narušení hospodářské soutěže a vytěsnění soukromých investic.

(10)

Státní podpora poskytnutá na některé projekty společného zájmu v oblasti transevropských infrastruktur digitální konektivity financované podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1153 (8) nebo projekty, kterým byla udělena značka kvality – pečeť excelence podle uvedeného nařízení, by se měla považovat za slučitelnou s vnitřním trhem a za určitých podmínek by měla být vyňata z oznamovací povinnosti s cílem napomoci překlenutí digitální propasti v oblastech, kde došlo k selhání trhu, a zároveň omezit rizika narušení hospodářské soutěže a vytěsnění soukromých investic.

(11)

Granty poskytované Evropskou radou pro výzkum („ERV“) výzkumným pracovníkům v rámci ověření koncepce (Proof of Concept) a v rámci akcí „Marie Skłodowska-Curie“ (MSCA), které lze považovat za hospodářské činnosti, by se měly rovněž považovat za slučitelné s vnitřním trhem, pokud se na ně vztahuje značka kvality – pečeť excelence.

(12)

Kombinované veřejné financování ze zdrojů na vnitrostátní úrovni a ze zdrojů přímo spravovaných Unií poskytované projektům v oblasti výzkumu a vývoje (jako jsou projekty prováděné v rámci evropského institucionalizovaného partnerství podle článku 185 nebo článku 187 Smlouvy nebo akce na spolufinancování programů podle definice v rámcovém programu Horizont Evropa) může přispět ke zlepšení konkurenceschopnosti evropského výzkumu a vývoje, neboť tyto výzkumné a vývojové projekty jsou považovány za projekty, které plní cíle společného evropského zájmu a řeší náležitě vymezené případy selhání trhu. Má se za to, že tomu tak je v případě, kdy jsou tyto projekty vybrány na základě vyhodnocení a seřazení provedeného nezávislými odborníky v souladu s pravidly programu Horizont 2020 nebo rámcového programu Horizont Evropa na základě nadnárodních výzev, jichž se zúčastní alespoň tři členské státy (nebo v případě akcí „Teaming“ dva členské státy), případně dva členské státy a nejméně jedna přidružená země. Finanční příspěvky členských států, včetně zdrojů z evropských strukturálních a investičních fondů na období 2014–2020 a z Evropského fondu pro regionální rozvoj a Evropského sociálního fondu plus na období 2021–2027, na tyto spolufinancované výzkumné a vývojové projekty by měly být považovány za slučitelné s vnitřním trhem a za určitých podmínek by měly být vyňaty z oznamovací povinnosti. Kromě toho by nemělo být nutné znovu posuzovat podmínky způsobilosti, které již byly posouzeny na nadnárodní úrovni v souladu s pravidly programu Horizont 2020 nebo programu Horizont Evropa nezávislými odborníky před výběrem výzkumných a vývojových projektů.

(13)

Program Horizont 2020 a rámcový program Horizont Evropa stanoví, které výzkumné a inovační akce jsou způsobilé pro financování. V tomto ohledu výzkumné a inovační akce vymezené v rámcovém programu Horizont obvykle odpovídají činnostem v oblasti základního a průmyslového výzkumu, jak jsou definovány v nařízení (EU) č. 651/2014. Inovační akce podpořená na základě rámcového programu Horizont bude mimoto obvykle odpovídat definici činností v oblasti experimentálního vývoje podle nařízení (EU) č. 651/2014. Zjednodušení stanovená v tomto nařízení v oblasti výzkumu a vývoje by však neměla být využívána k zavádění opatření podpory pro financování činností, jež nejsou způsobilé podle pravidel státní podpory pro výzkum a vývoj, to jest činností, které jdou nad rámec činností v oblasti experimentálního vývoje. Za tímto účelem mohou členské státy zohlednit rovněž definice týkající se úrovně technologické připravenosti. Státní podpora na činnosti v oblasti výzkumu a vývoje na úrovni technologické připravenosti 9 jde nad rámec definice experimentálního vývoje, a tudíž by měla být z oblasti působnosti nařízení (EU) č. 651/2014 vyloučena.

(14)

Podpora opatření v oblasti energetické účinnosti v některých budovách může být v rámci fondu InvestEU a za zjednodušených podmínek kombinována s podporou výroby energie z obnovitelných zdrojů na místě a jejího skladování, dobíjecích stanic pro vozidla na místě a digitalizace těchto budov. Tato kombinovaná podpora za zjednodušených podmínek je možná v případě obytných budov, budov určených k poskytování vzdělání nebo sociálních služeb, budov určených pro činnosti související s veřejnou správou nebo se službami v oblasti spravedlnosti, policie a protipožární ochrany a budov, v nichž hospodářské činnosti zabírají méně než 35 % vnitřní podlahové plochy. Vzhledem k povaze činností, které se v těchto budovách uskutečňují, má podpora na zlepšení energetické náročnosti těchto budov omezenější dopad na hospodářskou soutěž. Aby bylo zajištěno jednotné zacházení s projekty financovanými z fondu InvestEU a z čistě vnitrostátních zdrojů, je vhodné změnit ustanovení nařízení (EU) č. 651/2014 týkající se investiční podpory na opatření ke zvýšení energetické účinnosti a zavést podmínky slučitelnosti s cílem usnadnit kombinaci investic do opatření ke zvýšení energetické účinnosti a investic snižujících energetickou náročnost dané budovy (to jest integrovaná zařízení na místě vyrábějící energii z obnovitelných zdrojů, zařízení na místě pro nabíjení elektrických vozidel uživatelů budovy) a investic do digitalizace budovy, zejména s cílem zvýšit její připravenost pro chytrá řešení, v rámci jednoho a téhož projektu. Za tímto účelem by měly způsobilé náklady představovat veškeré investiční náklady na dané opatření ke zvýšení energetické účinnosti a na jednotlivé části zařízení, přičemž by byla použita jednotná maximální intenzita podpory.

(15)

Aby se zajistilo jednotné zacházení s projekty financovanými v rámci podpory z fondu InvestEU a z čistě vnitrostátních zdrojů, je vhodné změnit nařízení (EU) č. 651/2014 zavedením podmínek slučitelnosti investiční podpory pro určité typy infrastruktury nízkoemisní mobility pro silniční vozidla. Investiční podpora veřejně přístupné dobíjecí infrastruktury nebo infrastruktury plnicích stanic pro silniční vozidla by měla být považována za slučitelnou s vnitřním trhem a měla by být vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud umožňuje vyšší úroveň ochrany životního prostředí a nepřiměřeně nenarušuje hospodářskou soutěž. Pokud jde o infrastrukturu plnicích stanic, měla by se bloková výjimka vzhledem k tomu, že neexistuje harmonizovaná definice nízkouhlíkového vodíku, vztahovat pouze na investiční podporu infrastruktury plnicích stanic vodíku z obnovitelných zdrojů pro silniční vozidla. Jakmile bude přijata harmonizovaná definice, Komise zváží rozšíření působnosti příslušných ustanovení tak, aby zahrnovala i nízkouhlíkový vodík. Kromě toho by měla být pro dobíjecí infrastrukturu i infrastrukturu plnicích stanic zavedena určitá ochranná opatření s cílem omezit narušení hospodářské soutěže. Podmínky slučitelnosti by měly zejména zajistit, aby podpora generovala další investice a řešila selhání trhu nebo neoptimální investiční situace, aby podpora nebránila rozvoji trhu, a zejména aby existoval otevřený a nediskriminační přístup k této infrastruktuře. Kromě toho by investiční podpora dobíjecí infrastruktury nebo infrastruktury plnicích stanic měla být poskytována na základě soutěžního nabídkového řízení s cílem zajistit proporcionalitu a minimalizovat narušení trhu v oblasti infrastruktury. A konečně by za účelem podpory účinné hospodářské soutěže měla být v rámci každého opatření omezena podpora poskytnutá stejnému příjemci.

(16)

Finanční produkty podporované z Fondu InvestEU mohou obsahovat finanční prostředky kontrolované členskými státy, včetně finančních prostředků Unie v rámci sdíleného řízení, příspěvků plynoucích z Nástroje pro oživení a odolnost nebo jiných příspěvků členských států, aby se zvýšil pákový efekt a podpořily další investice v Unii. Členské státy mohou například vložit část finančních prostředků Unie se sdíleným řízením nebo prostředků z Nástroje pro oživení a odolnost do složky záruky EU pro členské státy v rámci Fondu InvestEU. Členské státy by navíc mohly financovat finanční produkty podporované z Fondu InvestEU prostřednictvím vlastních finančních prostředků nebo národních podpůrných bank. Takové financování může být považováno za „státní prostředky“ a může být přičitatelné státu, mají-li členské státy s ohledem na využívání těchto zdrojů určitý prostor pro uvážení. Pokud členské státy s ohledem na využívání zdrojů naopak žádný prostor pro uvážení nemají nebo pokud jednají v souladu s běžnými tržními podmínkami, nesmí použití těchto finančních prostředků představovat státní podporu.

(17)

Pokud vnitrostátní finanční prostředky, včetně finančních prostředků Unie v rámci sdíleného řízení, představují státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy, je třeba stanovit soubor podmínek, na jejichž základě by mohla být podpora považována za slučitelnou s vnitřním trhem a vyňata z oznamovací povinnosti, aby se usnadnilo provádění Fondu InvestEU.

(18)

Návrh Fondu InvestEU zahrnuje řadu důležitých záruk v oblasti hospodářské soutěže, jako je podpora investic, které plní cíle politiky Unie a zajišťují přidanou hodnotu Unie, a požadavek, aby byl Fond InvestEU doplňkovým nástrojem a řešil selhání trhu a neoptimální investiční situace. Systém řízení a rozhodovací proces navíc před vydáním záruky EU zajistí, aby operace podporované z Fondu InvestEU splňovaly výše uvedené požadavky. Podpora poskytovaná Fondem InvestEU bude transparentní a její účinky budou posouzeny. Státní podpora obsažená ve finančních produktech podporovaných z Fondu InvestEU by se proto měla považovat za slučitelnou s vnitřním trhem a měla by být vyňata z oznamovací povinnosti na základě omezeného souboru podmínek.

(19)

Nařízení (EU) č. 651/2014 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení (EU) č. 651/2014 se mění takto:

1)

Článek 1 se mění takto:

a)

odstavec 1 se mění takto:

i)

písmena m) a n) se nahrazují tímto:

„m)

podpora na regionální letiště;

n)

podpora na přístavy“;

ii)

doplňují se nová písmena o) a p), která znějí:

„o)

podpora na projekty Evropské územní spolupráce; a

p)

podpora obsažená ve finančních produktech podporovaných z Fondu InvestEU.“;

b)

v odstavci 2 se písmeno a) nahrazuje tímto:

„a)

režimy podle oddílů 1 (s výjimkou článku 15), 2, 3, 4, 7 (s výjimkou článku 44) a 10 kapitoly III tohoto nařízení a podporu poskytovanou ve formě finančních produktů podle oddílu 16 uvedené kapitoly, pokud průměrný roční rozpočet státní podpory na členský stát překračuje 150 milionů EUR, a to po uplynutí šesti měsíců od jejich vstupu v platnost. V případě podpory podle oddílu 16 kapitoly III tohoto nařízení se při posuzování toho, zda průměrný roční rozpočet státní podpory daného členského státu týkající se finančního produktu překračuje 150 milionů EUR, zohlední pouze příspěvky členského státu do složky členského státu v rámci záruky EU podle čl. 9 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/523 (*), které jsou určeny pro konkrétní finanční produkt. Komise může na základě hodnocení příslušného plánu hodnocení, který jí byl oznámen členským státem do dvaceti pracovních dní od vstupu daného režimu v platnost, rozhodnout, že se toto nařízení bude na jakýkoli z těchto režimů podpory používat i po uplynutí výše uvedeného období. Pokud Komise v souvislosti s těmito režimy již prodloužila použitelnost tohoto nařízení nad rámec původních šesti měsíců, mohou členské státy rozhodnout o prodloužení platnosti uvedených režimů do konce období použitelnosti tohoto nařízení za předpokladu, že dotčený členský stát předložil hodnotící zprávu v souladu s plánem hodnocení, jenž schválila Komise. Regionální podpora poskytnutá podle tohoto nařízení však může být odchylně prodloužena do konce doby platnosti příslušných map regionální podpory;

(*)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/523 ze dne 24. března 2021, kterým se zavádí Program InvestEU a mění nařízení (EU) 2015/1017 (Úř. věst. L 107, 26.3.2021, s. 30).;“"

c)

v odstavci 3 se písmena a) a b) nahrazují tímto:

„a)

podporu poskytnutou v odvětví rybolovu a akvakultury, na niž se vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1379/2013 (*), s výjimkou podpory na vzdělávání, podpory přístupu malých a středních podniků k financování, podpory v oblasti výzkumu a vývoje, podpory na inovace určené malým a středním podnikům, podpory pro znevýhodněné pracovníky a pracovníky se zdravotním postižením, regionální investiční podpory v nejvzdálenějších regionech, režimů regionální provozní podpory, podpory projektů operačních skupin evropského inovačního partnerství v oblasti zemědělské produktivity a udržitelnosti („EIP“), podpory projektů komunitně vedeného místního rozvoje, podpory na projekty Evropské územní spolupráce a podpory obsažené ve finančních produktech podporovaných z Fondu InvestEU s výjimkou operací uvedených v čl. 1 odst. 1 nařízení Komise (EU) č. 717/2014 (**);

b)

podporu poskytnutou v odvětví zemědělské prvovýroby, s výjimkou regionální investiční podpory v nejvzdálenějších regionech, režimů regionální provozní podpory, podpory na poradenství ve prospěch malých a středních podniků, podpory rizikového financování, podpory výzkumu a vývoje, podpory na inovace určené malým a středním podnikům, podpory na ochranu životního prostředí, podpory na vzdělávání, podpory pro znevýhodněné pracovníky a pracovníky se zdravotním postižením, podpory poskytnuté operačním skupinám evropských inovačních partnerství v oblasti zemědělské produktivity a udržitelnosti (EIP), podpory poskytnuté na projekty komunitně vedeného místního rozvoje, podpory poskytnuté na projekty Evropské územní spolupráce a podpory obsažené ve finančních produktech podporovaných z Fondu InvestEU;

(*)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1379/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné organizaci trhů s produkty rybolovu a akvakultury a o změně nařízení Rady (ES) č. 1184/2006 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 104/2000 (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 1)."

(**)  Nařízení Komise (EU) č. 717/2014 ze dne 27. června 2014 o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis v odvětví rybolovu a akvakultury (Úř. věst. L 190, 28.6.2014, s. 45).“"

d)

odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4.   Toto nařízení se nepoužije na:

a)

režimy podpory, které výslovně nevylučují vyplacení jednotlivé podpory ve prospěch podniku, vůči němuž byl v návaznosti na rozhodnutí Komise, jímž je podpora poskytnutá týmž členským státem prohlášena za protiprávní a neslučitelnou s vnitřním trhem, vystaven inkasní příkaz; výjimku představují režimy podpory na náhradu škod způsobených některými přírodními pohromami a režimy podpory, na které se vztahuje článek 19b oddíl 2a a oddíl 16 kapitoly III;

b)

podporu ad hoc ve prospěch podniku uvedeného v písmeni a);

c)

podporu určenou podnikům v obtížích, s výjimkou režimů podpory na náhradu škod způsobených některými přírodními pohromami, režimů podpory na zahájení činnosti, režimů regionální provozní podpory, režimů podpory, na které se vztahuje článek 19b, podpory malým a středním podnikům podle článku 56f a podpory pro finanční zprostředkovatele podle článků 16, 21, 22 a 39, jakož i oddílu 16 kapitoly III, za předpokladu, že se v rámci těchto režimů nedostává podnikům v obtížích příznivějšího zacházení než jiným podnikům. Toto nařízení se však odchylně vztahuje na podniky, které ke dni 31. prosince 2019 v obtížích nebyly, avšak dostaly se do obtíží v průběhu období od 1. ledna 2020 do 31. prosince 2021.“;

2)

Článek 2 se mění takto:

a)

body 63, 64 a 65 se zrušují;

b)

vkládají se nové body 102a, 102b a 102c, které znějí:

„102a)

„dobíjecí infrastrukturou“ se rozumí pevná nebo mobilní infrastruktura, která dodává silničním vozidlům elektřinu;

102b)

„infrastrukturou plnicích stanic“ se rozumí pevná nebo mobilní infrastruktura, která dodává silničním vozidlům vodík;

102c)

„vodíkem z obnovitelných zdrojů“ se rozumí vodík vyrobený elektrolýzou vody (v elektrolyzéru poháněném elektřinou pocházející z obnovitelných zdrojů), reformováním bioplynu nebo biochemickou přeměnou biomasy, pokud je to v souladu s kritérii udržitelnosti stanovenými v článku 29 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 (*).

(*)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 82).“;"

c)

vkládají se nové body 103a až 103e, které znějí:

„103a)

„obytnou budovou“ se rozumí budova sestávající výlučně z obydlí pro jednu či více rodin;

103b)

„sociálními službami“ se rozumějí jednoznačně určené služby, které uspokojují sociální potřeby, zejména pokud jde o zdravotní a dlouhodobou péči, péči o děti, přístup a opětovné začlenění na trh práce, přístup k sociálnímu bydlení (což znamená bydlení pro znevýhodněné občany nebo příslušníky sociálně méně zvýhodněných skupin, kteří nejsou z důvodů omezené solventnosti schopni získat bydlení za tržních podmínek) a péči o zranitelné skupiny a jejich sociální začleňování (jak je objasněno v 11. bodě odůvodnění rozhodnutí Komise 2012/21/EU (*));

103c)

„digitalizací“ se rozumí přijímání technologií provozovaných prostřednictvím elektronických zařízení nebo systémů, které umožňují zvýšit funkčnost výrobku, rozvíjet on-line služby, modernizovat postupy nebo přejít na obchodní modely založené na vynechání zprostředkovatelů u výroby zboží a poskytování služeb, což v konečném důsledku vede k transformačnímu dopadu;

103d)

„připraveností pro chytrá řešení“ se rozumí schopnost budov (nebo ucelených částí budov) přizpůsobit svůj provoz potřebám uživatelů včetně optimalizace energetické účinnosti a celkové energetické náročnosti a přizpůsobit provoz v reakci na signály ze sítě;

103e)

„malým podnikem se střední tržní kapitalizací“ se rozumí podnik s nejvýše 499 zaměstnanci, spočítanými v souladu s články 3 až 6 přílohy I, který není středním a malým podnikem a jehož roční obrat nepřesahuje 100 milionů EUR nebo jehož bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 86 milionů EUR; několik subjektů se považuje za jeden podnik, je-li splněna některá z podmínek stanovených v čl. 3 odst. 3 přílohy I;

(*)  Rozhodnutí Komise 2012/21/EU ze dne 20. prosince 2011 o použití čl. 106 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie na státní podporu ve formě vyrovnávací platby za závazek veřejné služby udělené určitým podnikům pověřeným poskytováním služeb obecného hospodářského zájmu (Úř. věst. L 7, 11.1.2012, s. 3).“;"

d)

bod 133) se zrušuje;

e)

bod 137) se nahrazuje tímto:

137)

„pasivní sítí“ se rozumí síť bez jakéhokoli aktivního prvku, například: infrastruktura inženýrských sítí, potrubí, kabelovody, inspekční komory, vstupní šachty, nenasvícená optická vlákna, rozvodné skříně, zdroje napájení, antény, pasivní antény, sloupy, stožáry a věže;“

f)

bod 138 se zrušuje;

g)

vkládají se nové body 139a, 139b a 139c, které znějí:

„139a)

„prostory v dosahu sítě“ se rozumějí prostory, které lze připojit během krátké doby za běžné aktivační poplatky pro koncového uživatele bez ohledu na to, zda jsou tyto prostory připojeny k síti. Provozovatel prostory nahlásí jako prostory v dosahu sítě pouze tehdy, pokud se zaváže, že na žádost koncového uživatele prostory připojí za běžné aktivační poplatky, to jest bez dodatečných nebo mimořádných nákladů, a tyto poplatky každopádně nepřesáhnou průměrný aktivační poplatek v dotyčném členském státě. Poskytovatel sítí elektronických komunikací a služeb musí být schopen připojit a aktivovat službu v konkrétních prostorech do čtyř týdnů ode dne podání žádosti;

139b)

„socioekonomickými aktéry“ se rozumí subjekty, které mohou na základě svého poslání, povahy nebo umístění přímo nebo nepřímo přinášet významné socioekonomické výhody občanům, podnikům a místním komunitám nacházejícím se na jejich území nebo v oblasti jejich vlivu, včetně mimo jiné orgánů veřejné moci, veřejných nebo soukromých subjektů pověřených poskytováním služeb obecného hospodářského zájmu, jak je uvedeno v čl. 106 odst. 2 Smlouvy, jakož i podniků s vysokou mírou digitalizace;

139c)

„koridorem 5G“ se rozumí dopravní trasa, silnice, železnice nebo vnitrozemská vodní cesta plně pokrytá infrastrukturou pro digitální konektivitu, zejména systémy 5G, která umožňuje nepřetržité poskytování synergických digitálních služeb podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1153 (*), jako je propojená a automatizovaná mobilita, obdobné inteligentní služby mobility pro železnice nebo digitální konektivita na vnitrozemských vodních cestách;

(*)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1153 ze dne 7. července 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro propojení Evropy a zrušují nařízení (EU) č. 1316/2013 a (EU) č. 283/2014 (Úř. věst. L 249, 14.7.2021, s. 38).“"

h)

doplňuje se nový nadpis a body 166 až 172, které znějí:

Definice v oblasti podpory obsažené ve finančních produktech podporovaných z Fondu InvestEU (pojmy definované v jiných záhlavích tohoto článku mají stejný význam, který je v tomto článku stanoven, rovněž pro podporu obsaženou ve finančních produktech podporovaných z Fondu InvestEU)

166)

pojmy „Fond InvestEU“, „záruka EU“, „finanční produkt“„národní podpůrné banky nebo instituce“ a „prováděcí partner“ mají význam stanovený v článku 2 nařízení (EU) 2021/523;

167)

„finančním zprostředkovatelem“ pro účely oddílu 16 se rozumí finanční zprostředkovatel ve smyslu bodu 34 s výjimkou prováděcích partnerů;

168)

„komerčním finančním zprostředkovatelem“ se rozumí finanční zprostředkovatel, který vykonává činnost za účelem dosažení zisku, zcela na své riziko a bez veřejné záruky; za komerční finanční zprostředkovatele se nepokládají národní podpůrné banky nebo instituce;

169)

„městský uzel sítě TEN-T“ má význam uvedený v čl. 3 písm. p) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1315/2013 (*);

170)

„novým účastníkem na trhu“ se rozumí železniční podnik ve smyslu čl. 3 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/34/EU (**), který splňuje tyto podmínky:

a)

obdržel licenci podle čl. 17 odst. 3 směrnice 2012/34/EU pro příslušný segment trhu méně než dvacet let před udělením podpory;

b)

není ve spojení ve smyslu čl. 3 odst. 3 přílohy I tohoto nařízení se železničním podnikem, který získal licenci ve smyslu čl. 3 odst. 14 směrnice 2012/34/EU před 1. lednem 2010;

171)

„městskou dopravou“ se rozumí doprava v rámci města nebo aglomerace a jejích zón dojíždění;

172)

pojmy „ekosystém“, „biologická rozmanitost“ a „dobrý stav ekosystému“ mají význam stanovený v článku 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 (***);

(*)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1315/2013 ze dne 11. prosince 2013 o hlavních směrech Unie pro rozvoj transevropské dopravní sítě a o zrušení rozhodnutí č. 661/2010/EU (Úř. věst. L 348, 20.12.2013, s. 1)."

(**)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/34/EU ze dne 21. listopadu 2012 o vytvoření jednotného evropského železničního prostoru (Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 32)."

(***)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic a o změně nařízení (EU) 2019/2088 (Úř. věst. L 198, 22.6.2020, s. 13).“"

3)

V článku 4 se odstavec 1 mění takto:

a)

písmeno f) se nahrazuje tímto:

„f)

u podpory poskytované podnikům, které se účastní projektů Evropské územní spolupráce: u podpory podle článku 20 částku ve výši 2 miliony EUR na podnik a projekt; u podpory podle článku 20a částky stanovené v čl. 20a odst. 2 na podnik na projekt;“;

b)

v písmenu i) se vkládají nové body vii) až x), které znějí:

„vii)

u podpory určené malým a středním podnikům na výzkumné a vývojové projekty, které získaly značku kvality – pečeť excelence a byly provedeny podle článku 25a, částka uvedená v článku 25a;

viii)

u podpory na akce „Marie Skłodowska-Curie“ a akce v rámci grantů ERV na tzv. ověření koncepce (Proof of Concept) podle článku 25b částky uvedené v článku 25b;

ix)

u podpory obsažené ve spolufinancovaných výzkumných a vývojových projektech prováděných podle článku 25c částky uvedené v článku 25c;

x)

u podpory na akce „Teaming“ částky stanovené v článku 25d;“

c)

písmeno s) se nahrazuje tímto:

„s)

u investiční podpory na ochranu životního prostředí s výjimkou investiční podpory na veřejně přístupnou dobíjecí infrastrukturu nebo infrastrukturu plnicích stanic pro vozidla s nízkými či nulovými emisemi uhlíku, investiční podpory na sanaci kontaminovaných lokalit a podpory ve prospěch distribuční sítě, která je součástí zařízení energeticky účinného dálkového vytápění a chlazení: 15 milionů EUR na podnik a na investiční projekt; 30 milionů EUR na podporu investic do energetické účinnosti některých budov spadajících do působnosti čl. 38 odst. 3a; a 30 milionů EUR z celkového nominálního nesplaceného financování podpory investic do energetické účinnosti některých budov spadajících do působnosti čl. 38 odst. 7;“

d)

vkládá se nové písmeno sa), které zní:

„sa)

u investiční podpory na veřejně přístupnou dobíjecí infrastrukturu nebo infrastrukturu plnicích stanic pro vozidla s nízkými či nulovými emisemi uhlíku: 15 milionů EUR na podnik a projekt, a v případě režimů průměrný roční rozpočet až do výše 150 milionů EUR;“

e)

písmeno t) se nahrazuje tímto:

„t)

u investiční podpory na projekty ke zvýšení energetické účinnosti částky uvedené v čl. 39 odst. 5;“

f)

písmeno y) se nahrazuje tímto:

„y)

u podpory pro zavedení pevných širokopásmových sítí udělené formou grantu: 100 milionů EUR celkových nákladů na projekt; u podpory pevných širokopásmových infrastruktur poskytnuté formou finančního nástroje nesmí nominální výše celkového financování poskytnutého konečnému příjemci na projekt přesáhnout 150 milionů EUR;“

g)

vkládají se nová písmena ya), yb) a yc), která znějí:

„ya)

u podpory na zavedení mobilních sítí 4G nebo 5G poskytnuté ve formě grantu: 100 milionů EUR celkových nákladů na projekt; u podpory na mobilní sítě 4G nebo 5G poskytnuté ve formě finančního nástroje nesmí nominální výše celkového financování poskytnutého konečnému příjemci na projekt přesáhnout 150 milionů EUR;

yb)

u podpory poskytnuté ve formě grantu na některé projekty společného zájmu v oblasti transevropských infrastruktur digitální konektivity financované podle nařízení (EU) 2021/1153 nebo projekty, kterým byla udělena značka kvality – pečeť excelence podle uvedeného nařízení: 100 milionů EUR celkových nákladů na projekt; u podpory na některé projekty společného zájmu v oblasti transevropských infrastruktur pro digitální konektivitu poskytnuté ve formě finančního nástroje nesmí nominální výše celkového financování poskytnutého konečnému příjemci na projekt přesáhnout 150 milionů EUR;

yc)

u podpory poskytnuté ve formě režimů poukázek na konektivitu: celkový rozpočet státní podpory za 24 měsíců na všechny režimy poukázek na konektivitu v členském státě nesmí překročit 50 milionů EUR (celková částka včetně vnitrostátních a regionálních nebo místních režimů poukázek);“

h)

doplňují se nová písmena gg) a hh), která znějí:

„gg)

u podpory obsažené ve finančních produktech podporovaných z Fondu InvestEU: částky stanovené v oddíle 16 kapitoly III;

hh)

u podpory poskytované malým a středním podnikům na náklady vzniklé v důsledku účasti na projektech komunitně vedeného místního rozvoje a projektech operačních skupin evropského inovačního partnerství v oblasti zemědělské produktivity a udržitelnosti („EIP“): u podpory podle článku 19a částku ve výši 2 miliony EUR na podnik a projekt; u podpory podle článku 19b částky stanovené v čl. 19b odst. 2 na podnik na projekt.“;

4)

V článku 5 se odstavec 2 mění takto:

a)

vkládá se nové písmeno ea), které zní:

„e a)

podpora poskytovaná podnikům na jejich účast v projektech Evropské územní spolupráce podle článku 20a, kde je stanovena horní hranice, která zajistí, že nebude překročena příslušná prahová hodnota stanovená v článku 20a;“;

b)

doplňuje se nové písmeno l), které zní:

„l)

podpora obsažená ve finančních produktech podporovaných z Fondu InvestEU, jsou-li splněny podmínky stanovené v oddíle 16 kapitoly III.“

5)

V čl. 6 odst. 5 se doplňují nová písmena i), j), k) a l), která znějí:

„i)

podpora poskytovaná podnikům účastnícím se projektů Evropské územní spolupráce, jsou-li splněny příslušné podmínky stanovené v článku 20 nebo v článku 20a;

j)

podpora na výzkumné a vývojové projekty, kterým byla udělena značka kvality – pečeť excelence, na akce „Marie Skłodowska-Curie“ a na akce v rámci grantů ERV na tzv. ověření koncepce (Proof of Concept), kterým byla udělena značka kvality – pečeť excelence, podpora obsažená ve spolufinancovaných projektech a ve spolufinancovaných akcích „Teaming“, jsou-li splněny příslušné podmínky stanovené v článku 25a, v článku 25b, v článku 25c nebo v článku 25d;

k)

podpora obsažená ve finančních produktech podporovaných z Fondu InvestEU, jsou-li splněny podmínky stanovené v oddíle 16 kapitoly III;

l)

podpora poskytovaná malým a středním podnikům, které se účastní projektů komunitně vedeného místního rozvoje nebo projektů operačních skupin evropského inovačního partnerství v oblasti zemědělské produktivity a udržitelnosti („EIP“) nebo je využívají, pokud jsou splněny příslušné podmínky uvedené v článku 19a nebo v článku 19b“;

6)

V čl. 7 odst. 1 se druhá věta nahrazuje tímto:

„Výši způsobilých nákladů lze vypočítat v souladu se zjednodušeným vykazováním nákladů podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 (*) nebo nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 (**) podle toho, co je použitelné, za předpokladu, že daná operace je alespoň částečně financována z fondu Unie, u něhož je možné použít toto zjednodušené vykazování nákladů, a daná kategorie nákladů je způsobilá podle příslušného ustanovení o vynětí.

(*)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 320)."

(**)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 ze dne 24. června 2021 o společných ustanoveních pro Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond plus, Fond soudržnosti, Fond pro spravedlivou transformaci a Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond a o finančních pravidlech pro tyto fondy a pro Azylový, migrační a integrační fond, Fond pro vnitřní bezpečnost a Nástroj pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky (Úř. věst. L 231, 30.6.2021, s. 159).“;"

7)

Článek 8 se mění takto:

a)

v odstavci 3 se písmeno b) nahrazuje tímto:

„b)

jinou státní podporou na úhradu týchž – částečně či plně se překrývajících – způsobilých nákladů, avšak pouze tehdy, nevede-li taková kumulace k překročení nejvyšší intenzity nebo výše podpory, která se na danou podporu použije podle tohoto nařízení.

Při určování souladu s ustanoveními o kumulaci stanovenými v první větě tohoto písmena se nebere v úvahu financování poskytnuté konečným příjemcům s podporou z Fondu InvestEU podle oddílu 16 kapitoly III a náklady, na něž se toto financování vztahuje. Částka, která je relevantní pro určení souladu s ustanoveními o kumulaci dle první věty tohoto písmena se místo toho vypočítá takto: Od celkových způsobilých nákladů projektu se nejprve odečte nominální výše financování podporovaného z Fondu InvestEU, čímž získáme zbývající celkové způsobilé náklady; za druhé se vypočte nejvyšší podpora tak, že se příslušná nejvyšší intenzita nebo výše podpory uplatní pouze na zbývající celkové způsobilé náklady.

V případě článků, kdy je prahová hodnota oznamovací povinnosti vyjádřena jako maximální výše podpory, se při určování, zda jsou dodrženy prahové hodnoty oznamovací povinnosti podle článku 4, k nominální výši financování poskytnutého konečným příjemcům v rámci podpory z Fondu InvestEU rovněž nepřihlíží.

Pokud jde o seniorní úvěry nebo záruky za seniorní úvěry půjčky podpořené z Fondu InvestEU podle oddílu 16 kapitoly III, může být hrubý grantový ekvivalent podpory obsažené v těchto úvěrech nebo zárukách poskytnutých konečným příjemcům vypočten podle potřeby podle čl. 5 odst. 2 písm. b) nebo c). Tento hrubý grantový ekvivalent podpory lze v souladu s první větou tohoto bodu použít k zajištění toho, aby kumulace s jinou podporou na stejné identifikovatelné způsobilé náklady nevedla k překročení nejvyšší intenzity nebo částky podpory, která se na danou podporu použije podle tohoto nařízení, nebo příslušné prahové hodnoty oznamovací povinnosti podle tohoto nařízení.“;

b)

odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4.   Podporu vyňatou podle článků 19b, 20a, 21, 22 nebo 23, čl. 56e odst. 5 písm. a) bodu ii) nebo iii), čl.56e odst. 8 písm. d), čl. 56e odst. 10 a článku 56f, u níž nelze identifikovat způsobilé náklady, lze kumulovat s jinou státní podporou, u níž způsobilé náklady identifikovat lze. Podporu, u níž nelze identifikovat způsobilé náklady, lze kumulovat s jinou státní podporou, u níž tyto náklady nelze identifikovat, pokud není překročena příslušná maximální prahová hodnota pro celkové financování, kterou stanoví za zvláštních okolností v jednotlivém případě toto či jiné nařízení o blokové výjimce či rozhodnutí Komise. Podporu vyňatou podle čl. 56e odst. 5 písm. a) bodu ii) a iii), čl. 56e odst. 8 písm. d), čl. 56e odst. 10 a článku 56f, u níž nelze identifikovat způsobilé náklady, lze kumulovat s jinou podporou, u níž nelze identifikovat způsobilé náklady, která je vyňata podle uvedených článků.“

8)

Článek 9 se mění takto:

a)

odstavce 1 a 2 se nahrazují tímto:

„1.   Dotyčný členský stát zajistí, aby se na souhrnné internetové stránce věnované státní podpoře na celostátní nebo regionální úrovni zveřejnily:

a)

souhrnné informace podle článku 11 ve standardizovaném formátu uvedeném v příloze II nebo odkaz na tyto informace;

b)

úplné znění každého opatření podpory podle článku 11 nebo odkaz umožňující přístup k úplnému znění;

c)

informace uvedené v příloze III týkající se každého poskytnutí jednotlivé podpory, která přesahuje 500 000 EUR, nebo v případě příjemců působících v oblasti zemědělské prvovýroby s výjimkou těch, na které se vztahuje oddíl 2a, každého poskytnutí jednotlivé podpory na takovouto výrobu, která přesahuje 60 000 EUR, a v případě příjemců působících v odvětví rybolovu a akvakultury s výjimkou těch, na které se vztahuje oddíl 2a, každého poskytnutí jednotlivé podpory, která přesahuje 30 000 EUR.

Pokud jde o podporu poskytovanou na projekty Evropské územní spolupráce podle článku 20, informace uvedené v tomto odstavci se zveřejní na internetových stránkách členského státu, v němž se nachází příslušný řídicí orgán definovaný v článku 21 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1299/2013 (*), nebo v článku 45 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1059 (**) podle toho, které ustanovení je použitelné. Zúčastněné členské státy se mohou alternativně rozhodnout, že každý z nich poskytne na příslušných internetových stránkách informace týkající se opatření podpory na svém území.

Povinnosti týkající se zveřejňování stanovené v prvním pododstavci se nepoužijí na podporu poskytovanou na projekty Evropské územní spolupráce podle článku 20a, jakož i na projekty operačních skupin evropského inovačního partnerství v oblasti zemědělské produktivity a udržitelnosti („EIP“) a na projekty komunitně vedeného místního rozvoje podle článku 19b.

2.   V případě režimů v podobě daňových zvýhodnění a režimů, na které se vztahují články 16 a 21 (***), se podmínky odst. 1 prvního podostavce písm. c) tohoto článku pokládají za splněné v případě, že členský stát zveřejní požadované údaje k výši jednotlivých podpor v následujících rozpětích (v milionech EUR):

 

0,03–0,5 (pouze pro rybolov a akvakulturu);

 

0,06–0,5 (pouze pro zemědělskou prvovýrobu);

 

0,5–1;

 

1–2;

 

2–5;

 

5–10;

 

10–30; a

 

30 a více.

(*)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1299/2013 ze dne 17. prosincem 2013 o zvláštních ustanoveních týkajících se podpory z Evropského fondu pro regionální rozvoj pro cíl Evropská územní spolupráce (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 259)."

(**)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1059 ze dne 24. června 2021 o zvláštních ustanoveních týkajících se cíle Evropská územní spolupráce (Interreg) podporovaného z Evropského fondu pro regionální rozvoj a nástrojů financování vnější činnosti (Úř. věst. L 231, 30.6.2021, s. 94)."

(***)  Pokud jde o režimy podle článků 16 a 21 tohoto nařízení, od požadavku na zveřejnění informací o každém poskytnutí jednotlivé podpory, která přesahuje 500 000 EUR, může být upuštěno v případě malých a středních podniků, které na žádném trhu neuskutečnily komerční prodej.“"

b)

vkládá se nový odstavec 3a, který zní:

„3a.   Pokud byl finanční produkt zaveden členským státem prostřednictvím složky členského státu v rámci programu InvestEU nebo národní podpůrnou bankou jednající jako prováděcí partner nebo jako finanční zprostředkovatel v rámci programu InvestEU, je členský stát i nadále povinen zajistit zveřejňování informací podle odst. 1 prvního podostavce písm. c). Tato povinnost se však považuje za splněnou, pokud prováděcí partner poskytne Komisi informace podle odst. 1 prvního podostavce písm. c) nejpozději do 30. června roku následujícího po rozpočtovém roce, v němž byla podpora poskytnuta, a pokud dohoda o záruce uzavřená mezi Komisí a prováděcím partnerem stanoví požadavek poskytovat Komisi informace podle odst. 1 prvního podostavce písm. c).“

9)

v článku 11 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.   Členské státy, resp. v případě podpory poskytnuté na projekty Evropské územní spolupráce podle článku 20 alternativně členský stát, kde se nachází řídicí orgán definovaný v článku 21 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1299/2013 nebo v článku 45 nařízení (EU) 2021/1059 podle toho, které ustanovení je použitelné, předloží Komisi:

a)

prostřednictvím systému Komise pro elektronické oznamování souhrnné informace o každém opatření podpory vyňatém podle tohoto nařízení, které jsou ve standardizovaném formátu uvedeném v příloze II, společně s odkazem umožňujícím přístup k úplnému znění opatření podpory, včetně jeho změn, a to do dvaceti pracovních dnů ode dne, kdy opatření nabylo účinnosti; a

b)

výroční zprávu o uplatňování tohoto nařízení, která je uvedena v nařízení Komise (ES) č. 794/2004 (*), je sestavena v elektronické podobě a obsahuje informace stanovené v uvedeném nařízení, a to za každý celý rok nebo část roku, během něhož se toto nařízení používá. U finančních produktů zavedených členským státem prostřednictvím složky členského státu v rámci programu InvestEU nebo národní podpůrnou bankou jednající jako prováděcí partner nebo jako finanční zprostředkovatel v rámci programu InvestEU je tato povinnost členského státu považována za splněnou, pokud prováděcí partner předkládá Komisi výroční zprávy v souladu s příslušnými požadavky na podávání zpráv stanovenými v dohodě o záruce uzavřené mezi Komisí a prováděcím partnerem.

Tento první pododstavec se nepoužije na podporu poskytnutou na projekty Evropské územní spolupráce podle článku 20a ani na projekty operačních skupin evropského inovačního partnerství v oblasti zemědělské produktivity a udržitelnosti („EIP“) a projekty komunitně vedeného místního rozvoje podle článku 19b.

(*)  Nařízení Komise (ES) č. 794/2004 ze dne 21. dubna 2004, kterým se provádí nařízení Rady (EU) 2015/1589, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 108 Smlouvy o fungování Evropské unie (Úř. věst. L 140, 30.4.2004, s. 1).“;"

10)

v článku 12 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.   Aby mohla Komise kontrolovat podporu, která je tímto nařízením vyňata z oznamovací povinnosti, jsou členské státy, respektive v případě podpory poskytnuté na projekty Evropské územní spolupráce podle článku 20 členský stát, v němž se nachází řídicí orgán, povinny vést podrobné záznamy s informacemi a podklady, které jsou nezbytné k ověření, zda jsou splněny všechny podmínky tohoto nařízení. Tyto záznamy se uchovávají po dobu deseti let ode dne poskytnutí podpory ad hoc nebo ode dne, kdy byla v rámci příslušného režimu poskytnuta poslední podpora.

První pododstavec se nepoužije na podporu poskytovanou na projekty Evropské územní spolupráce podle článku 20a ani na projekty operační skupiny evropského inovačního partnerství v oblasti zemědělské produktivity a udržitelnosti a na projekty komunitně vedeného místního rozvoje podle článku 19b.“

11)

Článek 14 se mění takto:

a)

v odstavci 9 se písmeno c) nahrazuje tímto:

„c)

všechna pracovní místa vytvořená investicí musí ode dne svého prvního obsazení zůstat v dotyčné oblasti zachována po dobu alespoň pěti let, resp. – v případě malých a středních podniků – po dobu tří let s výjimkou případů, kdy ke ztrátě pracovního místa dojde mezi 1. lednem 2020 a 30. června 2021.“;

b)

odstavec 15 se nahrazuje tímto:

„15.   V případě počáteční investice související s projekty Evropské územní spolupráce, na které se vztahuje nařízení (EU) č. 1299/2013 nebo nařízení (EU) 2021/1059, se intenzita podpory platná pro oblast, kde se počáteční investice nachází, použije na všechny příjemce, kteří se projektu účastní. Je-li počáteční investice realizována ve dvou či více podporovaných oblastech, je maximální intenzitou podpory intenzita podpory použitelná v podporované oblasti, v níž vznikla největší část způsobilých nákladů. V podporovaných oblastech způsobilých pro podporu podle čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy se toto ustanovení použije na velké podniky pouze v případě, je-li předmětem počáteční investice nová hospodářská činnost.“

12)

v článku 16 se odstavec 4 nahrazuje tímto:

„4.   Způsobilé jsou celkové náklady na urbanistický projekt, v rozsahu, v kterém splňují požadavky článků 37 a 65 nařízení (EU) č. 1303/2013 nebo články 67 a 68 nařízení (EU) 2021/1060 podle toho, které ustanovení je použitelné.“

13)

Vkládají se nové články 19a a 19b, které znějí:

„Článek 19a

Podpora na náklady vzniklé malým a středním podnikům účastnícím se projektů komunitně vedeného místního rozvoje nebo projektů operačních skupin evropského inovačního partnerství v oblasti zemědělské produktivity a udržitelnosti („EIP“)

1.   Podpora na náklady vzniklé malým a středním podnikům účastnícím se projektů komunitně vedeného místního rozvoje, označených jako LEADER – místní rozvoj v rámci Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova, na něž se vztahuje nařízení (EU) č. 1303/2013 nebo nařízení (EU) 2021/1060, jakož i projektů operačních skupin evropského inovačního partnerství, na které se vztahuje článek 35 nařízení (EU) č. 1305/2013, je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I.

2.   Pro projekty komunitně vedeného místního rozvoje a projekty operačních skupin evropského inovačního partnerství jsou způsobilé tyto náklady uvedené v čl. 35 odst. 1 nařízení (EU) č. 1303/2013 nebo v čl. 34 odst. 1 nařízení (EU) 2021/1060:

a)

náklady na přípravné podpůrné činnosti, budování kapacit, odbornou přípravu a vytváření sítí s cílem připravit a provádět strategii komunitně vedeného místního rozvoje nebo projekt operační skupiny evropského inovačního partnerství v oblasti zemědělské produktivity a udržitelnosti;

b)

provádění schválených operací;

c)

příprava a provádění činností skupiny v rámci spolupráce;

d)

provozní náklady související s řízením provádění strategie komunitně vedeného místního rozvoje nebo projektu operační skupiny evropského inovačního partnerství;

e)

oživení komunit EIP nebo strategie komunitně vedeného místního rozvoje s cílem usnadnit výměnu informací mezi zúčastněnými stranami, propagovat strategii a projekty a podpořit případné příjemce při vypracování operací a přípravě žádostí.

3.   Intenzita podpory nepřesáhne maximální míru spolufinancování stanovenou v nařízeních pro jednotlivé fondy na podporu komunitně vedeného místního rozvoje a projektů operačních skupin evropského inovačního partnerství.

Článek 19b

Omezené částky podpory poskytované malým a středním podnikům využívajícím projekty komunitně vedeného místního rozvoje nebo projekty operačních skupin evropského inovačního partnerství v oblasti zemědělské produktivity a udržitelnosti („EIP“)

1.   Podpora poskytovaná podnikům, které se účastní projektů komunitně vedeného místního rozvoje nebo projektů operačních skupin evropského inovačního partnerství podle čl. 19a odst. 1, případně tyto projekty využívají, je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I.

2.   Celková částka podpory poskytnuté podle tohoto článku na projekt nesmí přesáhnout 200 000 EUR u projektů komunitně vedeného místního rozvoje a 350 000 EUR u projektů operační skupiny evropského inovačního partnerství.“

14)

Za článek 19b se vkládá nový nadpis oddílu, který zní:

Oddíl 2a

Podpora Evropské územní spolupráce“

15)

Článek 20 se nahrazuje tímto:

„Článek 20

Podpora na náklady vzniklé podnikům účastnícím se projektu Evropské územní spolupráce

1.   Podpora na náklady vzniklé podnikům účastnícím se projektů Evropské územní spolupráce, na něž se vztahuje nařízení (EU) č. 1299/2013 nebo nařízení (EU) 2021/1059, je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I.

2.   V rozsahu, v jakém jsou spojeny s projektem spolupráce, jsou způsobilé níže uvedené náklady, které mají význam podle nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 481/2014 (*) nebo článků 38 až 44 nařízení (EU) 2021/1059 podle toho, které ustanovení je použitelné:

a)

náklady na zaměstnance;

b)

kancelářské a administrativní náklady;

c)

náklady na cestování a ubytování;

d)

náklady na externí odborné poradenství a služby;

e)

náklady na vybavení;

f)

náklady na infrastrukturu a stavební práce.

3.   Intenzita podpory nesmí přesáhnout maximální míru spolufinancování stanovenou v nařízení (EU) č. 1303/2013 nebo v nařízení (EU) 2021/1060 nebo v nařízení (EU) 2021/1059 podle toho, které je použitelné.

(*)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 481/2014 ze dne 4. března 2014, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1299/2013, pokud jde o zvláštní pravidla způsobilosti výdajů pro programy spolupráce (Úř. věst. L 138, 13.5.2014, s. 45).“"

16)

vkládá se nový článek 20a, který zní:

„Článek 20a

Omezené částky podpory poskytované podnikům na účast v projektech Evropské územní spolupráce

1.   Podpora poskytovaná podnikům na jejich účast v projektech Evropské územní spolupráce, na něž se vztahuje nařízení (EU) č. 1299/2013 nebo nařízení (EU) 2021/1059, je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I.

2.   Celková výše podpory poskytnuté podle tohoto článku na podnik a projekt nesmí přesáhnout 20 000 EUR.“

17)

v článku 25 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.   Podpora na projekty v oblasti výzkumu a vývoje, včetně projektů, které obdržely značku kvality – pečeť excelence v rámci programu Horizont 2020 nebo Horizont Evropa, a spolufinancovaných projektů v oblasti výzkumu a vývoje, případně podpora spolufinancovaných akcí „Teaming“, je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I.“

18)

Vkládají se nové články 25a až 25d, které znějí:

„Článek 25a

Podpora na projekty, kterým byla udělena značka kvality – pečeť excelence

1.   Podpora určená malým a středním podnikům na projekty v oblasti výzkumu a vývoje a na studie proveditelnosti, které obdržely značku kvality – pečeť excelence v rámci programu Horizont 2020 nebo programu Horizont Evropa, je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I.

2.   Způsobilými činnostmi v rámci podpořeného výzkumného a vývojového projektu nebo studie proveditelnosti jsou činnosti stanovené jako způsobilé podle pravidel programu Horizont 2020 nebo programu Horizont Evropa, s výjimkou činností, které jdou nad rámec činnosti v oblasti experimentálního vývoje.

3.   Kategoriemi, maximálními částkami a způsoby výpočtu způsobilých nákladů na podpořený výzkumný a vývojový projekt nebo studii proveditelnosti jsou kategorie, částky a způsoby výpočtu stanovené jako způsobilé podle pravidel programu Horizont 2020 nebo programu Horizont Evropa.

4.   Maximální výše podpory nesmí přesáhnout 2,5 milionu EUR na jeden malý nebo střední podnik a výzkumný a vývojový projekt nebo studii proveditelnosti.

5.   Celkové veřejné financování poskytnuté na každý výzkumný a vývojový projekt nebo studii proveditelnosti nesmí přesáhnout míru financování stanovenou pro daný výzkumný a vývojový projekt nebo studii proveditelnosti podle pravidel programu Horizont 2020 nebo programu Horizont Evropa.

Článek 25b

Podpora na akce „Marie Skłodowska-Curie „ a na akce v rámci grantů ERV na tzv. ověření koncepce (Proof of Concept)

1.   Podpora na akce „Marie Skłodowska-Curie „ a na akce v rámci grantů ERV na tzv. ověření koncepce (Proof of Concept), které získaly značku kvality – pečeť excelence v rámci programu Horizont 2020 nebo v rámci programu Horizont Evropa, je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I.

2.   Způsobilými činnostmi v rámci podporované akce jsou činnosti stanovené jako způsobilé podle pravidel programu Horizont 2020 nebo programu Horizont Evropa.

3.   Kategoriemi, maximálními částkami a způsoby výpočtu způsobilých nákladů na podporovanou akci jsou kategorie, částky a způsoby výpočtu stanovené jako způsobilé podle pravidel programu Horizont 2020 nebo programu Horizont Evropa.

4.   Celkové veřejné financování poskytnuté na každou akci nesmí přesáhnout maximální výši podpory stanovenou v programu Horizont 2020 nebo programu Horizont Evropa.

Článek 25c

Podpora obsažená ve spolufinancovaných výzkumných a vývojových projektech

1.   Podpora poskytnutá na spolufinancovaný projekt v oblasti výzkumu a vývoje nebo studii proveditelnosti (včetně výzkumných a vývojových projektů prováděných v rámci evropského institucionalizovaného partnerství podle článku 185 nebo článku 187 Smlouvy nebo akce na spolufinancování programů definované v pravidlech programu Horizont Evropa), které provádějí nejméně tři členské státy, nebo případně dva členské státy a nejméně jedna přidružená země, a které jsou vybrány na základě vyhodnocení a seřazení provedeného nezávislými odborníky na základě nadnárodních výzev v souladu s pravidly programu Horizont 2020 nebo programu Horizont Evropa, je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I.

2.   Způsobilými činnostmi v rámci podpořeného výzkumného a vývojového projektu nebo studie proveditelnosti jsou činnosti stanovené jako způsobilé podle pravidel programu Horizont 2020 nebo programu Horizont Evropa, s výjimkou činností, které jdou nad rámec činnosti v oblasti experimentálního vývoje.

3.   Kategoriemi, maximálními částkami a způsoby výpočtu způsobilých nákladů jsou kategorie, částky a způsoby výpočtu stanovené jako způsobilé podle pravidel programu Horizont 2020 nebo programu Horizont Evropa.

4.   Celkové poskytnuté veřejné financování nesmí přesáhnout míru financování stanovenou pro daný výzkumný a vývojový projekt nebo studii proveditelnosti na základě výběru, seřazení a hodnocení podle pravidel programu Horizont 2020 nebo programu Horizont Evropa.

5.   Financování poskytnuté z programu Horizont 2020 nebo programu Horizont Evropa pokrývá nejméně 30 % celkových způsobilých nákladů na výzkumnou a inovační akci nebo na inovační akci, jak jsou definovány v programu Horizont 2020 nebo v programu Horizont Evropa.

Článek 25d

Podpora na akce „Teaming“

1.   Podpora poskytnutá na spolufinancované akce „Teaming“, jichž se účastní nejméně dva členské státy a které byly vybrány na základě vyhodnocení a seřazení provedeného nezávislými odborníky na základě nadnárodních výzev v rámci programu Horizont 2020 nebo programu Horizont Evropa, je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I.

2.   Způsobilými činnostmi v rámci spolufinancované akce „Teaming“ jsou činnosti stanovené jako způsobilé podle pravidel programu Horizont 2020 nebo programu Horizont Evropa. Činnosti, které jdou nad rámec činnosti v oblasti experimentálního vývoje, jsou vyloučeny.

3.   Kategoriemi, maximálními částkami a způsoby výpočtu způsobilých nákladů jsou kategorie, částky a způsoby výpočtu stanovené jako způsobilé podle pravidel programu Horizont 2020 nebo programu Horizont Evropa. Způsobilé jsou mimoto investiční náklady na hmotný a nehmotný majetek související s projektem.

4.   Celkové poskytnuté veřejné financování nesmí přesáhnout míru financování stanovenou pro akci „Teaming“ na základě výběru, seřazení a hodnocení podle pravidel programu Horizont 2020 nebo programu Horizont Evropa. U investic do hmotného a nehmotného majetku souvisejícího s projektem nesmí podpora navíc přesáhnout 70 % investičních nákladů.

5.   V případě investiční podpory na infrastruktury v rámci akce „Teaming“ se použijí tyto dodatečné podmínky:

a)

jestliže infrastruktura vykonává hospodářské i nehospodářské činnosti, musí být příslušné financování, náklady a výnosy jednotlivých druhů činností účtovány odděleně na základě důsledně uplatňovaných a objektivně zdůvodnitelných zásad nákladového účetnictví;

b)

cena účtovaná za provoz nebo užívání infrastruktury musí odpovídat ceně tržní;

c)

přístup k infrastruktuře musí být umožněn více uživatelům za transparentních a nediskriminačních podmínek. Podniky, které financovaly alespoň 10 % investičních nákladů na infrastrukturu, mohou získat přednostní přístup se zvýhodněnými podmínkami. Tento přístup musí být přiměřený příspěvku daného podniku na investiční náklady a tyto podmínky musí být zveřejněny, aby nedocházelo k nadměrné kompenzaci;

d)

v případě infrastruktury, která dostává příspěvky z veřejných zdrojů na své hospodářské i nehospodářské činnosti, musí členské státy zavést mechanismus monitorování a zpětného vymáhání podpory, aby v důsledku navýšení v podílu hospodářských činností oproti stavu, který se předpokládal v době poskytnutí podpory, nedocházelo k překročení použitelné intenzity podpory.“

19)

vkládá se nový článek 36a, který zní:

„Článek 36a

Investiční podpora na veřejně přístupnou dobíjecí infrastrukturu nebo infrastrukturu plnicích stanic pro silniční vozidla s nízkými či nulovými emisemi uhlíku

1.   Podpora na zavedení dobíjecí infrastruktury nebo infrastruktury plnicích stanic pro dodávky energie silničním vozidlům s nulovými a nízkými emisemi pro účely přepravy je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I.

2.   Tento článek se vztahuje pouze na podporu na zavedení dobíjecích infrastruktur nebo infrastruktur plnicích stanic, které dodávají vozidlům elektřinu nebo vodík z obnovitelných zdrojů pro účely dopravy. Daný členský stát zajistí, aby byl požadavek na dodávky vodíku z obnovitelných zdrojů dodržován po celou dobu ekonomické životnosti této infrastruktury.

3.   Způsobilými náklady jsou náklady na výstavbu, instalaci nebo modernizaci dobíjecí infrastruktury nebo infrastruktury plnicích stanic. Ty mohou zahrnovat náklady na dobíjecí infrastrukturu nebo infrastrukturu plnicích stanic jako takovou, na instalaci nebo modernizaci elektrických nebo jiných součástek včetně výkonových transformátorů, které jsou nezbytné pro připojení dobíjecí infrastruktury nebo infrastruktury plnicích stanic k síti nebo k místnímu zařízení pro výrobu nebo skladování elektřiny nebo vodíku, jakož i související technické vybavení, stavební práce, pozemkové nebo silniční úpravy, náklady na instalaci a náklady na získání souvisejících povolení. Náklady na místní výrobní nebo skladovací zařízení vyrábějící nebo skladující elektrickou energii i náklady na místní zařízení na výrobu vodíku jsou vyloučeny.

4.   Podpora podle tohoto článku je poskytována v rámci soutěžního nabídkového řízení na základě jasných, transparentních a nediskriminačních kritérií, a intenzita podpory může dosáhnout výše až 100 % způsobilých nákladů.

5.   Podpora poskytnutá jednomu příjemci nepřekročí 40 % celkového rozpočtu dotčeného režimu.

6.   Podpora podle tohoto článku se poskytuje pouze na výstavbu, instalaci nebo modernizaci dobíjecí infrastruktury nebo infrastruktury plnicích stanic, která je přístupná veřejnosti a poskytuje uživatelům nediskriminační přístup včetně vztahu k sazbám, k metodám ověřování pravosti a k platebním metodám a k dalším podmínkám použití.

7.   Nezbytnost podpory, která by stimulovala zavádění dobíjecí infrastruktury nebo infrastruktury plnicích stanic stejné kategorie (například běžné nebo vysoce výkonné dobíjecí infrastruktury) je třeba ověřit v otevřené veřejné konzultaci ex ante nebo prostřednictvím nezávislé tržní studie. Zejména je nutno ověřit, že je nepravděpodobné, že tato infrastruktura bude do tří let ode dne zveřejnění plánovaného opatření zavedena za komerčních podmínek.

8.   Odchylně od odstavce 7 lze nezbytnost podpory dobíjecí infrastruktury nebo infrastruktury plnicích stanic předpokládat v případě, že každá z kategorií bateriových elektrických vozidel (pro dobíjecí infrastruktury) nebo vodíkových vozidel (pro infrastruktury plnicích stanic) představuje méně než 2 % celkového počtu vozidel stejné kategorie registrovaných v příslušném členském státě. Pro účely tohoto odstavce se osobní automobily a lehká užitková vozidla považují za součást stejné kategorie vozidel.

9.   Jakékoli koncese nebo jiná pověření třetí strany k provozu podporované dobíjecí infrastruktury nebo infrastruktury plnicích stanic se musí řídit konkurenčními, transparentními a nediskriminačními podmínkami s náležitým zohledněním platných pravidel pro zadávání veřejných zakázek.“

20)

Článek 38 se mění takto:

a)

odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3.   Způsobilými náklady jsou dodatečné investiční náklady nezbytné k dosažení vyšší úrovně energetické účinnosti. Způsobilé náklady se určují takto:

a)

lze-li náklady na investici do energetické účinnosti identifikovat v celkových investičních nákladech jako samostatnou investici, jsou způsobilé tyto náklady související s energetickou účinností;

b)

pokud se daná investice týká zvýšení energetické účinnosti i) obytných budov, ii) budov určených k poskytování vzdělání nebo sociálních služeb, iii) budov určených k činnostem souvisejícím s veřejnou správou nebo se službami v oblasti spravedlnosti, policie a protipožární ochrany, nebo iv) budov uvedených v bodech i), ii) nebo iii), v nichž činnosti jiné než ty, které jsou uvedeny ve zmíněných bodech zabírají méně než 35 % vnitřní podlahové plochy, jsou způsobilými náklady veškeré investiční náklady nezbytné k dosažení vyšší úrovně energetické účinnosti, a to za předpokladu, že zlepšení energetické účinnosti povede ke snížení potřeby primární energie o nejméně 20 % v případě renovace a k úsporám primární energie o nejméně 10 % ve srovnání s prahovou hodnotou stanovenou pro požadavky na budovy s téměř nulovou spotřebou energie ve vnitrostátních opatřeních, kterými se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU (*), v případě nových budov. Počáteční potřeba primární energie a odhadované zlepšení se stanoví na základě certifikátu energetické náročnosti ve smyslu čl. 2 odst. 12 směrnice 2010/31/EU;

c)

ve všech ostatních případech se náklady na investici do energetické účinnosti musí určit na základě srovnání s podobnou investicí, která nedosahuje stejné energetické účinnosti a která by byla pravděpodobně realizována bez poskytnutí podpory. Rozdíl mezi náklady na obě investice vymezuje náklady související s energetickou účinností a představuje způsobilé náklady.

Náklady, které nejsou přímo spojeny s dosažením vyšší úrovně energetické účinnosti, způsobilé nejsou.

(*)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU ze dne 19. května 2010 o energetické náročnosti budov (Úř. věst. L 153, 18.6.2010, s. 13).“;"

b)

vkládá se nový odstavec 3a, který zní:

„3a.   U budov uvedených v odst. 3 písm. b) lze investice do zvýšení energetické účinnosti budovy kombinovat s investicemi do některého nebo všech těchto prvků:

a)

integrovaná zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů na místě, která vyrábějí elektřinu nebo teplo;

b)

zařízení pro skladování energie vyrobené v zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů na místě;

c)

vybavení a související infrastruktura začleněná do budovy a určená k dobíjení elektrických vozidel uživatelů budovy;

d)

investice do digitalizace budovy, zejména s cílem zvýšit její připravenost pro chytrá řešení. Způsobilé investice mohou zahrnovat zásahy omezené na pasivní instalace domovních rozvodů nebo strukturovanou kabeláž pro datové sítě, a v případě potřeby i na doplňkovou část pasivní sítě nacházející se na soukromém pozemku mimo budovu. Rozvody nebo kabeláž pro datové sítě mimo soukromý pozemek jsou vyloučeny.

V případě takovýchto kombinovaných stavebních prací uvedených v prvním pododstavci písm. a) až d) představují způsobilé náklady veškeré investiční náklady na jednotlivé kusy zařízení.

Podpora může být poskytnuta buď vlastníkovi (vlastníkům) budovy, nebo nájemci (nájemcům) v závislosti na tom, kdo zadává stavební práce spojené se zvyšováním energetické účinnosti.“;

c)

vkládá se nový odstavec 7, který zní:

„7.   Podpora na opatření, která zvyšují energetickou účinnost budov, se může týkat rovněž usnadnění uzavírání smluv o energetických službách, a to za těchto kumulativních podmínek:

a)

podpora má formu půjčky nebo záruky poskytnuté poskytovateli opatření ke zvýšení energetické účinnosti v rámci smlouvy o energetických službách, případně spočívá ve finančním produktu zaměřeném na refinancování příslušného poskytovatele (například faktoring, odkup pohledávek);

b)

nominální částka celkového nesplaceného financování poskytnutého podle tohoto odstavce na příjemce nepřesahuje 30 milionů EUR;

c)

podpora je poskytována malým a středním podnikům nebo malým podnikům se střední tržní kapitalizací;

d)

podpora je poskytována na smlouvy o energetických službách ve smyslu čl. 2 bodu 27 směrnice 2012/27/EU;

e)

uzavírání smluv o energetických službách se vztahuje k budově uvedené v odst. 3 písm. b).“

21)

Článek 39 se mění takto:

a)

název se nahrazuje tímto:

„Článek 39

Investiční podpora na projekty ke zvýšení energetické účinnosti budov ve formě finančních nástrojů“;

b)

vkládá se nový odstavec 2a, který zní:

„2a.   Pokud se investice týká zvýšení energetické účinnosti i) obytných budov, ii) budov určených k poskytování vzdělání nebo sociálních služeb, iii) budov určených k činnostem souvisejícím s veřejnou správou nebo se službami v oblasti spravedlnosti, policie a protipožární ochrany, nebo iv) budov uvedených v bodech i), ii) nebo iii) a v nichž činnosti jiné než ty, které jsou uvedeny v bodech i, ii) nebo iii) zabírají méně než 35 % vnitřní podlahové plochy, lze projekty ke zvyšování energetické účinnosti podle tohoto článku kombinovat rovněž s některou z následujících investic:

a)

integrované zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů na místě, které vyrábí elektřinu nebo teplo;

b)

zařízení pro skladování energie vyrobené v zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů na místě;

c)

vybavení a související infrastruktura začleněná do budovy a určená k nabíjení elektrických vozidel uživatelů budovy;

d)

investice do digitalizace budovy, zejména s cílem zvýšit její připravenost pro chytrá řešení. Způsobilé investice mohou zahrnovat zásahy omezené na pasivní instalace domovních rozvodů nebo strukturovanou kabeláž pro datové sítě, a v případě potřeby i na doplňkovou část pasivní sítě nacházející se na soukromém pozemku mimo budovu. Rozvody nebo kabeláž pro datové sítě mimo soukromý pozemek jsou vyloučeny.“;

c)

odstavce 3, 4 a 5 se nahrazují tímto:

„3.   Způsobilými náklady jsou celkové náklady na projekt ke zvýšení energetické účinnosti s výjimkou budov uvedených v odstavci 2a, u nichž jsou způsobilými náklady celkové náklady na projekt zvýšení energetické účinnosti, jakož i investiční náklady na různé části zařízení uvedené v odstavci 2a.

4.   Podpora se poskytuje v podobě finanční dotace, kapitálové investice, záruky nebo půjčky a je určena fondu energetické účinnosti nebo jinému finančnímu zprostředkovateli, kteří ji v co největším rozsahu předají dále konečným příjemcům, tj. vlastníkům nebo nájemníkům budov, v podobě vyššího objemu financování, méně přísných požadavků na zajištění, nižších prémií za záruky nebo nižších úrokových sazeb.

5.   Podpora poskytnutá prostřednictvím fondu energetické účinnosti nebo jiného finančního zprostředkovatele na projekty ke zvýšení energetické účinnosti může mít podobu půjček nebo záruk. Nominální hodnota půjčky nebo částka, která je zajištěna zárukou, nesmí na úrovni konečných příjemců přesáhnout 15 milionů EUR na projekt, s výjimkou kombinovaných investic uvedených v odstavci 2a, kde nesmí přesáhnout 30 milionů EUR. Záruka nesmí převýšit 80 % podkladové půjčky.“

(22)

Článek 52 se nahrazuje tímto:

„Článek 52

Podpora pro pevné širokopásmové sítě

1.   Podpora na zavedení pevných širokopásmových sítí je slučitelná s vnitřním trhem podle čl. 107 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I.

2.   Způsobilé náklady jsou veškeré náklady na výstavbu, správu a provoz pevné širokopásmové sítě. Maximální výše podpory na projekt se stanoví na základě soutěžního výběrového řízení uvedeného v odst. 6 písm. a). Pokud je provedena investice podle odst. 6 písm. b) bez soutěžního výběrového řízení, nepřesáhne výše podpory výši rozdílu mezi způsobilými náklady a provozním ziskem z investice. Od způsobilých nákladů se odečte provozní zisk ex ante na základě odůvodněných předpokladů a ověří se ex post uplatněním mechanismu zpětného vymáhání podpory.

3.   Způsobilé jsou následující alternativní typy investic:

a)

Zavádění pevných širokopásmových sítí pro připojení domácností a socioekonomických aktérů v oblastech, kde není žádná síť schopná spolehlivě poskytovat rychlosti stahování alespoň 30 Mb/s (prahové rychlosti), která již existuje nebo jejíž zavedení je věrohodně plánováno do tří let od okamžiku zveřejnění plánovaného opatření podpory, nebo ve stejném časovém horizontu jako zavedení dotované sítě, který nesmí být kratší dvou let. To je nutno ověřit pomocí mapování a veřejné konzultace v souladu s odstavcem 4. Oblasti s nejméně jednou existující nebo věrohodně plánovanou sítí schopnou spolehlivě zajistit rychlosti stahování minimálně 30 Mb/s, jsou vyloučeny. Podporovaná síť musí zajistit alespoň zdvojnásobení rychlosti stahování a nahrávání ve srovnání se stávajícími nebo věrohodně plánovanými sítěmi, a musí být schopna spolehlivě zajistit rychlosti stahování alespoň 30 Mb/s (cílové rychlosti);

b)

Zavádění pevných širokopásmových sítí pro připojení domácností a socioekonomických aktérů v oblastech, kde není žádná síť schopná spolehlivě poskytovat rychlosti stahování alespoň 100 Mb/s (prahové rychlosti), která již existuje nebo jejíž zavedení je věrohodně plánováno do tří let od okamžiku zveřejnění plánovaného opatření podpory, nebo ve stejném časovém horizontu jako zavedení dotované sítě, který nesmí být kratší dvou let. To je nutno ověřit pomocí mapování a veřejné konzultace v souladu s odstavcem 4. Oblasti s nejméně jednou existující nebo věrohodně plánovanou sítí schopnou spolehlivě zajistit rychlost stahování minimálně 100 Mb/s, jsou vyloučeny. Podporovaná síť musí zajistit alespoň zdvojnásobení rychlosti stahování a nahrávání ve srovnání se stávajícími nebo věrohodně plánovanými sítěmi, a musí být schopna spolehlivě zajistit rychlosti stahování alespoň 300 Mb/s a nahrávání alespoň 100 Mb/s (cílové rychlosti);

c)

Zavádění pevných širokopásmových sítí pro připojení pouze socioekonomických aktérů v oblastech, kde je pouze jedna síť schopná spolehlivě poskytovat rychlosti stahování alespoň 100 Mb/s, ale nižší než 300 Mb/s (prahové rychlosti), která již existuje nebo jejíž zavedení je věrohodně plánováno do tří let od okamžiku zveřejnění plánovaného opatření podpory, nebo ve stejném časovém horizontu jako zavedení dotované sítě, který nesmí být kratší dvou let. To je nutno ověřit pomocí mapování a veřejné konzultace v souladu s odstavcem 4. Oblasti s nejméně jednou existující nebo věrohodně plánovanou sítí schopnou spolehlivě zajistit rychlost stahování minimálně 300 Mb/s, jsou vyloučeny. Oblasti se dvěma existujícími nebo věrohodně plánovanými sítěmi schopnými spolehlivě zajistit rychlost stahování minimálně 100 Mb/s, jsou rovněž vyloučeny. Podporovaná síť musí zajistit alespoň zdvojnásobení rychlosti stahování a nahrávání ve srovnání se stávajícími nebo věrohodně plánovanými sítěmi, a musí být schopna spolehlivě zajistit rychlosti stahování alespoň 1 Gb/s (cílové rychlosti).

4.   Mapování a veřejná konzultace uvedené v odstavci 3 musí splňovat všechny tyto požadavky:

a)

Mapování určí zeměpisné cílové oblasti, které mají být zahrnuty do dané veřejné intervence, a zohlední všechny existující veřejné a soukromé sítě schopné spolehlivě poskytovat prahové rychlosti uvedené v odstavci 3 v závislosti na typu investice. Mapování se provádí: i) pro čistě pevné sítě na úrovni adresy na základě prostorů v dosahu sítě, a ii) pro pevné bezdrátové přístupové sítě, na úrovni adresy na základě prostorů v dosahu sítě nebo na základě sítí o rozměru maximálně 100x100 metrů. U bodů i) a ii) se mapování vždy ověřuje prostřednictvím veřejné konzultace;

b)

Veřejnou konzultaci provede příslušný orgán veřejné správy zveřejněním hlavních charakteristik plánovaného opatření a seznamu zeměpisných cílových oblastí určených při mapování v souladu s písmenem a) na vhodných internetových stránkách (a to i na vnitrostátní úrovni). Veřejná konzultace vyzývá zúčastněné strany, aby se k danému opatření vyjádřily a předložily podložené informace v souladu s písmenem a) týkající se jejich mobilních sítí, které jsou schopny spolehlivě poskytovat prahové rychlosti uvedené v odstavci 3 v cílové oblasti, a které již existují nebo jejichž zavedení je věrohodně plánováno do tří let ode dne zveřejnění plánovaného opatření podpory. Pokud orgán poskytující podporu stanoví pro zavedení dotované infrastruktury kratší nebo delší časový horizont než tři roky, musí být stejný časový horizont, který nesmí být kratší dvou let, použit také pro posouzení, zda je zavedení sítí uvedených v předchozí větě věrohodně naplánováno. Doba pro vyjádření veřejnosti činí nejméně třicet dnů.

5.   Podporovaný projekt přinese významné zlepšení (skokovou změnu) v porovnání se sítěmi, které existují nebo jejichž zavedení je věrohodně plánováno do tří let od okamžiku zveřejnění plánovaného opatření podpory, nebo ve stejném časovém horizontu jako zavedení dotované sítě, které nesmí být kratší dvou let v souladu s odstavcem 4. Ke skokové změně dojde v případě, že se v důsledku dotovaného zásahu uskuteční významná nová investice do širokopásmové sítě a dotovaná síť přináší na trh významné nové možnosti, pokud jde o dostupnost a kapacitu služeb širokopásmového připojení k internetu, rychlost a hospodářskou soutěž, ve srovnání se stávajícími nebo věrohodně plánovanými sítěmi. Projekt musí zahrnovat významné investice do pasivní infrastruktury, které jdou nad rámec marginálních investic, jako jsou investice související pouze s modernizací aktivních prvků sítě.

6.   Podpora se poskytuje takto:

a)

Podpora se uděluje poskytovatelům sítí a služeb elektronických komunikací prostřednictvím otevřeného, transparentního a nediskriminačního soutěžního výběrového řízení v souladu se zásadami pravidel zadávání veřejných zakázek a za dodržení zásady technologické neutrality, aniž jsou dotčena platná pravidla pro zadávání veřejných zakázek na základě ekonomicky nejvýhodnější nabídky. Orgán poskytující podporu stanoví pro účely konkurenčního výběrového řízení předem objektivní, transparentní a nediskriminační kvalitativní kritéria pro zadání zakázky, která musí být vyvážena s požadovanou výší podpory. Za podobných kvalitativních podmínek se podpora přidělí uchazeči, který požaduje nejnižší částku podpory;

b)

Pokud je podpora poskytnuta bez soutěžního výběrového řízení orgánu veřejné správy za účelem zavedení a řízení pevné širokopásmové sítě buď přímo, nebo prostřednictvím interního subjektu, poskytuje daný orgán veřejné správy nebo interní subjekt s využitím dotované sítě pouze velkoobchodní služby. Orgán veřejné správy zajistí oddělené účetnictví mezi finančními prostředky použitými na provoz sítí a ostatními prostředky, které má k dispozici. Jakákoli koncese nebo jiné pověření třetí strany k vybudování nebo provozování sítě se uděluje prostřednictvím otevřeného, transparentního a nediskriminačního soutěžního výběrového řízení v souladu se zásadami pravidel zadávání veřejných zakázek a za dodržení zásady technologické neutrality, aniž jsou dotčena platná pravidla pro zadávání veřejných zakázek na základě ekonomicky nejvýhodnější nabídky.

7.   Provoz dotované sítě musí poskytovat co nejširší aktivní a pasivní velkoobchodní přístup v souladu s čl. 2 bodem 139 za spravedlivých a nediskriminačních podmínek, včetně fyzického zpřístupnění. Projekt může nabízet virtuální zpřístupnění místo fyzického zpřístupnění, je-li virtuální přístupový produkt prohlášen za rovnocenný fyzickému zpřístupnění ze strany vnitrostátního regulačního orgánu. Aktivní velkoobchodní přístup se poskytuje na dobu alespoň sedmi let a právo na přístup k fyzické infrastruktuře včetně kabelovodů nebo stožárů není časově omezeno. Stejné podmínky přístupu platí pro celou dotovanou síť, a to i pro části této sítě, kde byly použity stávající infrastruktury. Povinnosti poskytnout přístup se prosazují nezávisle na změně vlastnických vztahů, na správě nebo provozu dotované sítě. V případě podpory na výstavbu kabelovodů musí být kabelovody dostatečně velké na to, aby umožňovaly fungování nejméně tří sítí a různých síťových topologií.

8.   Cena za velkoobchodní přístup musí vycházet z jedné z následujících referenčních hodnot: i) průměrné zveřejněné velkoobchodní ceny, které platí v jiných srovnatelných konkurenčnějších oblastech členského státu nebo Unie; nebo ii) pokud takové zveřejněné ceny neexistují, regulované ceny, které již byly stanoveny nebo schváleny vnitrostátním regulačním orgánem pro dotčené trhy a služby; nebo iii) pokud takové zveřejněné nebo regulované ceny neexistují, musí být tvorba cen v souladu s nákladovou orientací a metodikou stanovenou v souladu s odvětvovým regulačním rámcem. Aniž jsou dotčeny pravomoci vnitrostátního regulačního orgánu podle regulačního rámce, je vnitrostátní regulační orgán konzultován ohledně podmínek přístupu včetně cen a ohledně sporů v souvislosti s uplatňováním tohoto článku.

9.   Členské státy zavedou mechanismy monitorování a zpětného vyžádání prostředků, pokud výše podpory poskytnuté na projekt přesahuje 10 milionů EUR.“;

23)

Vkládají se nové články 52a, 52b a 52c, které znějí:

„Článek 52a

Podpora na mobilní sítě 4G a 5G

1.   Podpora na zavádění mobilních sítí 4G a 5G je slučitelná s vnitřním trhem podle čl. 107 odst. 3 písm. a) Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I.

2.   Způsobilé náklady jsou veškeré náklady na výstavbu, správu a provoz pasivní mobilní sítě. Maximální výše podpory na projekt se stanoví na základě soutěžního výběrového řízení ve smyslu odstavce 7 písm. a). Pokud je provedena investice podle odst. 7 písm. b) bez soutěžního výběrového řízení, nepřesáhne výše podpory výši rozdílu mezi způsobilými náklady a provozním ziskem z investice. Od způsobilých nákladů se odečte provozní zisk ex ante na základě odůvodněných předpokladů a ověří se ex post uplatněním mechanismu zpětného vymáhání podpory.

3.   Investice do sítí 5G musí být umístěny v oblastech, kde dosud nejsou zavedeny mobilní sítě nebo kde jsou k dispozici pouze mobilní sítě schopné podporovat maximálně mobilní služby do 3G, a kde se nenacházejí žádné mobilní sítě 4G a 5G, nebo kde není jejich zavedení věrohodně plánováno do tří let od okamžiku zveřejnění plánovaného opatření podpory nebo ve stejném časovém horizontu jako zavedení dotované sítě, který nesmí být kratší dvou let. To musí být ověřeno na základě mapování a veřejné konzultace v souladu s odstavcem 4. Investice do sítí 4G musí být umístěny v oblastech, kde dosud nejsou zavedeny mobilní sítě nebo kde jsou k dispozici pouze mobilní sítě schopné podporovat maximálně mobilní služby do 2G, a kde se nenacházejí žádné mobilní sítě 3G, 4G ani 5G, nebo kde není jejich zavedení věrohodně plánováno do tří let od okamžiku zveřejnění plánovaného opatření podpory nebo ve stejném časovém horizontu jako zavedení dotované sítě, který nesmí být kratší dvou let. To musí být ověřeno na základě mapování a veřejné konzultace v souladu s odstavcem 4.

4.   Mapování a veřejná konzultace uvedené v odstavci 3 musí splňovat všechny tyto požadavky:

a)

Mapování jednoznačně určí zeměpisné cílové oblasti, které mají být zahrnuty do dané veřejné intervence, a zohlední všechny existující mobilní sítě v závislosti na typu investice. Mapování se provádí na základě sítí o rozměru maximálně 100x100 metrů. Mapování se vždy ověřuje prostřednictvím veřejné konzultace;

b)

Veřejnou konzultaci provede příslušný orgán veřejné správy zveřejněním hlavních charakteristik plánovaného opatření a seznamu zeměpisných cílových oblastí určených při mapování v souladu s písmenem a) na vhodných internetových stránkách (a to i na vnitrostátní úrovni). Veřejná konzultace musí vyzvat zúčastněné strany, aby se k danému opatření vyjádřily a předložily podložené informace v souladu s písmenem a) týkající se jejich mobilních sítí v cílové oblasti, které již existují nebo jejichž zavedení je věrohodně plánováno do tří let ode dne zveřejnění plánovaného opatření podpory. Pokud orgán poskytující podporu stanoví pro zavedení dotované infrastruktury kratší nebo delší časový horizont než tři roky, musí být stejný časový horizont, který nesmí být kratší dvou let, použit také pro posouzení, zda je zavedení sítí uvedených v předchozí větě věrohodně naplánováno. Doba pro vyjádření veřejnosti činí nejméně třicet dnů.

5.   Podporovaná infrastruktura se nezohledňuje pro účely splnění povinností provozovatelů mobilních sítí v oblasti pokrytí, které vyplývají z podmínek spojených s právy na využívání spektra 4G a 5G.

6.   Podporovaný projekt přinese významné zlepšení (skokovou změnu) v porovnání s mobilními sítěmi, které existují nebo jejichž zavedení je věrohodně plánováno do tří let od okamžiku zveřejnění plánovaného opatření podpory, nebo ve stejném časovém horizontu jako zavedení dotované sítě, které nesmí být kratší dvou let v souladu s odstavcem 4. Ke skokové změně dochází v případě, že se v důsledku dotovaného zásahu uskuteční významná nová investice do mobilní sítě a dotovaná síť přináší na trh významné nové možnosti, pokud jde o dostupnost a kapacitu mobilních služeb, rychlost a hospodářskou soutěž, ve srovnání se stávajícími nebo věrohodně plánovanými sítěmi. Projekt musí zahrnovat významné investice do pasivní infrastruktury, které jdou nad rámec marginálních investic, jako jsou investice související pouze s modernizací aktivních prvků sítě.

7.   Podpora se poskytuje takto:

a)

Podpora se uděluje poskytovatelům sítí a služeb v oblasti elektronických komunikací prostřednictvím otevřeného, transparentního a nediskriminačního soutěžního výběrového řízení v souladu se zásadami pravidel zadávání veřejných zakázek a za dodržení zásady technologické neutrality, aniž jsou dotčena platná pravidla pro zadávání veřejných zakázek na základě ekonomicky nejvýhodnější nabídky. Orgán poskytující podporu stanoví pro účely konkurenčního výběrového řízení předem objektivní, transparentní a nediskriminační kvalitativní kritéria pro zadání zakázky, která musí být vyvážena s požadovanou výší podpory. Za podobných kvalitativních podmínek see podpora přidělí uchazeči, který požaduje nejnižší částku podpory;

b)

Pokud je podpora poskytnuta bez soutěžního výběrového řízení orgánu veřejné správy za účelem zavedení a řízení pasivní mobilní sítě buď přímo, nebo prostřednictvím interního subjektu, poskytuje daný orgán veřejné správy nebo interní subjekt s využitím dotované sítě pouze velkoobchodní služby. Orgán veřejné správy zajistí oddělené účetnictví mezi finančními prostředky použitými na provoz sítí a ostatními prostředky, které má orgán veřejné správy k dispozici. Jakákoli koncese nebo jiné pověření třetí strany k vybudování nebo provozování sítě se uděluje prostřednictvím otevřeného, transparentního a nediskriminačního soutěžního výběrového řízení v souladu se zásadami pravidel zadávání veřejných zakázek a za dodržení zásady technologické neutrality, aniž jsou dotčena platná pravidla pro zadávání veřejných zakázek na základě ekonomicky nejvýhodnější nabídky.

8.   Provoz dotované sítě musí poskytovat co nejširší aktivní a pasivní velkoobchodní přístup v souladu s čl. 2 bodem 139 za spravedlivých a nediskriminačních podmínek. Aktivní velkoobchodní přístup se poskytuje na dobu alespoň sedmi let a právo na přístup k fyzické infrastruktuře včetně kabelovodů nebo stožárů není časově omezeno. Stejné podmínky přístupu platí pro celou dotovanou síť, a to i pro části této sítě, kde byly použity stávající infrastruktury. Povinnosti poskytnout přístup se prosazují nezávisle na změně vlastnických vztahů, na správě nebo provozu dotované sítě. V případě podpory na výstavbu kabelovodů musí být kabelovody dostatečně velké na to, aby mohly sloužit minimálně všem stávajícím operátorům mobilních sítí.

9.   Cena za velkoobchodní přístup musí vycházet z jedné z následujících referenčních hodnot: i) průměrné zveřejněné velkoobchodní ceny, které platí v jiných srovnatelných konkurenčnějších oblastech členského státu nebo Unie; nebo ii) pokud takové zveřejněné ceny neexistují, regulované ceny, které již byly stanoveny nebo schváleny vnitrostátním regulačním orgánem pro dotčené trhy a služby; nebo iii) pokud takové zveřejněné nebo regulované ceny neexistují, musí být tvorba cen v souladu s nákladovou orientací a metodikou stanovenou v souladu s odvětvovým regulačním rámcem. Aniž jsou dotčeny pravomoci vnitrostátního regulačního orgánu podle regulačního rámce, je vnitrostátní regulační orgán konzultován ohledně podmínek a přístupu včetně cen a ohledně sporů v souvislosti s uplatňováním tohoto článku.

10.   Členské státy zavedou mechanismy monitorování a zpětného vyžádání prostředků, pokud výše podpory poskytnuté na projekt přesahuje 10 milion EUR.

11.   Využívání veřejně financované sítě 4G nebo 5G k poskytování služeb pevných bezdrátových přístupových sítí je povoleno pouze tímto způsobem:

a)

V oblastech, kde se nenachází síť schopná spolehlivě zajišťovat rychlosti stahování nejméně 30 Mb/s nebo kde není věrohodně plánováno její zavedení do tří let ode dne zveřejnění plánovaného opatření podpory, případně ve stejném časovém horizontu jako zavedení dotované sítě, které nesmí být kratší dvou let, pokud jsou splněny následující kumulativní podmínky: i) mapování a veřejná konzultace zahrnují také pevné širokopásmové sítě, které již existují nebo které jsou věrohodně plánovány, stanovené podle čl. 52 odst. 4; ii) podporované pevné bezdrátové řešení 4G nebo 5G je schopno spolehlivě poskytovat rychlosti stahování alespoň 30 Mb/s a alespoň zdvojnásobení rychlosti stahování a nahrávání ve srovnání s pevnými sítěmi, které v těchto oblastech již existují nebo jejichž zavedení je věrohodně plánováno;

b)

V oblastech, kde se nenachází síť schopná spolehlivě zajišťovat rychlosti stahování nejméně 100 Mb/s nebo kde není věrohodně plánováno její zavedení do tří let ode dne zveřejnění plánovaného opatření podpory, případně ve stejném časovém horizontu jako zavedení dotované sítě, které nesmí být kratší dvou let, pokud jsou splněny následující kumulativní podmínky: i) mapování a veřejná konzultace zohledňují také pevné širokopásmové sítě, které již existují nebo které jsou věrohodně plánovány, stanovené podle čl. 52 odst. 4; ii) podporované pevné bezdrátové řešení 4G nebo 5G je schopno spolehlivě poskytovat rychlosti stahování alespoň 300 Mb/s a rychlosti nahrávání alespoň 100 Mb/s, a alespoň zdvojnásobení rychlosti stahování a nahrávání ve srovnání s pevnými sítěmi, které v těchto oblastech již existují nebo jejichž zavedení je věrohodně plánováno.

Článek 52b

Podpora na projekty společného zájmu v oblasti transevropské infrastruktury pro digitální konektivitu

1.   Podpora na projekty společného zájmu v oblasti transevropské infrastruktury pro digitální konektivitu, které jsou financovány podle nařízení (EU) 2021/1153 nebo které získaly značku kvality – pečeť excelence podle uvedeného nařízení je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I.

2.   Projekty musí splňovat kumulativní obecné podmínky slučitelnosti stanovené v odstavci 3. Kromě toho musí spadat do jedné z kategorií způsobilých projektů uvedených v odstavci 4 a musí splňovat všechny specifické podmínky slučitelnosti pro příslušnou kategorii stanovené v uvedeném odstavci. Výjimka podle odstavce 1 se vztahuje pouze na projekty, které se týkají výhradně prvků a subjektů uvedených v jednotlivých příslušných kategorií v odstavci 4.

3.   Obecné kumulativní podmínky slučitelnosti jsou tyto:

a)

Příjemce musí poskytnout finanční příspěvek ve výši alespoň 25 % způsobilých nákladů, a to z vlastních nebo z externích zdrojů, který neobsahuje žádnou finanční podporu z veřejných zdrojů. Pokud je příspěvek příjemce ve výši 25 % poskytován z externích zdrojů prostřednictvím investiční platformy kombinující různé zdroje financování, je podmínka uvedená v předchozí větě, tj. že financování z externích zdrojů nesmí obsahovat žádnou veřejnou finanční podporu, nahrazena požadavkem na přítomnost 30 % soukromých investic v takové platformě;

b)

Pro podporu jsou způsobilé pouze náklady, které jsou způsobilými investičními náklady podle nařízení (EU) 2021/1153 vynaloženými na zavedení infrastruktury.

c)

Projekt musí být vybrán v souladu s nařízením (EU) 2021/1153 jedním z následujících způsobů:

i)

nezávislým finančním zprostředkovatelem jmenovaným Evropskou komisí na základě společně dohodnutých investičních pokynů;

ii)

Komisí ve veřejné soutěži na základě jednoznačných, transparentních a nediskriminačních kritérií;

iii)

nezávislými odborníky jmenovanými Komisí;

d)

Projekt musí umožňovat, aby možnosti konektivity překračovaly požadavky související se stávajícími právními povinnostmi, jako jsou povinnosti spojené s právem využívání spektra;

e)

Projekt musí zajišťovat otevřený velkoobchodní přístup třetích stran, včetně zpřístupnění za spravedlivých, přiměřených a nediskriminačních podmínek v souladu s čl. 52 odst. 7 a 8, případně čl. 52a odst. 8 a 9.

4.   Kategorie způsobilých projektů a konkrétní kumulativní podmínky slučitelnosti, které se na ně vztahují, jsou tyto:

a)

Investice do zavedení přeshraničního úseku koridoru 5G podél dopravního koridoru uvedeného v hlavních směrech pro rozvoj transevropské dopravní sítě, stanovených v nařízení (EU) č. 1315/2013 (koridory TEN-T), které splňují tyto zvláštní kumulativní podmínky:

i)

projekt sestává z přeshraničního úseku koridoru 5G, který překračuje hranici mezi dvěma nebo více členskými státy, nebo překračuje hranice alespoň jednoho členského státu a alespoň jedné země Evropského hospodářského prostoru;

ii)

celková délka přeshraničních úseků koridorů 5G nacházejících se v určitém členském státě nepředstavuje více než 15 % celkové délky koridorů 5G podél transevropské hlavní dopravní sítě v daném členském státě, na které se nevztahují žádné stávající právní povinnosti, jako například povinnosti spojené s právem na využívání spektra. Výjimečně v případě, že členský stát podporuje zavádění přeshraničních koridorů 5G podél své komplexní transevropské dopravní sítě, nepředstavuje celková délka přeshraničních úseků koridorů 5G nacházejících se v tomto členském státě více než 15 % celkové délky koridorů 5G podél této komplexní transevropské dopravní sítě v daném členském státě, na které se nevztahují žádné stávající právní povinnosti, například povinnosti spojené s právem na využívání spektra;

iii)

projekt přináší významné nové investice do mobilní sítě 5G vhodné pro služby propojené a automatizované mobility, které jdou nad rámec marginálních investic, jako jsou investice související pouze s modernizací aktivních prvků sítě; a

iv)

projekt podporuje zavedení nové pasivní infrastruktury pouze tehdy, pokud stávající pasivní infrastrukturu nelze znovu použít.

b)

Investice do zavedení přeshraničního úseku celoevropské terabitové páteřní sítě podporujícího cíle evropského společného podniku pro vysoce výkonnou výpočetní techniku propojením některých počítačových zařízení, superpočítačových zařízení a datových infrastruktur, které splňují následující zvláštní kumulativní podmínky:

i)

projekt zavádí nebo získává aktiva související s konektivitou včetně nezrušitelných užívacích práv a nenasvícených optických vláken nebo zařízení pro účely vybudování přeshraničního úseku celoevropské páteřní sítě, který podporuje propojení s neomezeným spojením mezi koncovými body minimálně 1 Tb/s nejméně dvou počítačových zařízení, superpočítačových zařízení nebo datových infrastruktur, které: 1) jsou hostitelskými subjekty evropského společného podniku pro vysoce výkonnou výpočetní techniku zřízeného v souladu s nařízením Rady (EU) 2018/1488 (*), případně se jedná o výzkumné infrastruktury a jiné výpočetní a datové infrastruktury podporující výzkumné stěžejní iniciativy a mise stanovené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/695 (**) a v nařízení Rady (ES) č. 723/2009, které přispívají k cílům evropského společného podniku pro vysoce výkonnou výpočetní techniku; a 2) nacházejí se alespoň ve dvou členských státech nebo alespoň v jednom členském státě a v jednom členském státě Evropského výzkumného prostoru;

ii)

projekt zajišťuje významné nové investice do páteřní sítě, které jdou nad rámec marginálních investic, jako jsou investice související pouze s aktualizací softwaru nebo s udělováním licencí;

iii)

pořízení aktiv souvisejících s konektivitou se provádí prostřednictvím veřejných zakázek;

iv)

projekt podporuje zavedení nové pasivní infrastruktury pouze tehdy, pokud stávající pasivní infrastrukturu nelze znovu použít.

c)

Investice do zavedení přeshraničního úseku páteřní sítě propojujícího cloudové infrastruktury některých socioekonomických aktérů, které splňují následující zvláštní kumulativní podmínky:

i)

projekt propojuje cloudové infrastruktury socioekonomických aktérů, jimiž jsou orgány veřejné správy nebo veřejné nebo soukromé subjekty pověřené poskytováním služeb obecného zájmu nebo služeb obecného hospodářského zájmu ve smyslu čl. 106 odst. 2 Smlouvy;

ii)

projekt sestává z přeshraničního úseku zavedení nových přeshraničních páteřních sítí, případně spočívá ve významné modernizaci stávajících sítí, které 1) překračují hranici mezi dvěma nebo více členskými státy, nebo 2) překračují hranice alespoň jednoho členského státu a alespoň jedné země Evropského hospodářského prostoru;

iii)

projekt zahrnuje alespoň dva způsobilé socioekonomické aktéry podle bodu i), z nichž každý působí v jiném členském státě nebo v jednom členském státě a v jedné zemi Evropského hospodářského prostoru;

iv)

projekt zajišťuje významné nové investice do páteřní sítě, které jdou nad rámec marginálních investic, jako jsou investice související pouze s aktualizací softwaru nebo s udělováním licencí. Projekt je schopen spolehlivě zajišťovat symetrické rychlosti stahování a nahrávání alespoň o násobcích 10 Gb/s;

v)

projekt podporuje zavedení nové pasivní infrastruktury pouze tehdy, pokud stávající pasivní infrastrukturu nelze znovu použít.

d)

Investice do zavedení podmořské kabelové sítě, které splňují následující zvláštní kumulativní podmínky:

i)

projekt sestává z přeshraničního úseku podmořské kabelové sítě, který 1) překračuje hranici mezi dvěma nebo více členskými státy, nebo 2) překračuje hranice alespoň jednoho členského státu a alespoň jedné země Evropského hospodářského prostoru. Případně subjekt, který je příjemcem podpory, zajišťuje pouze poskytování velkoobchodních služeb, a podporovaná infrastruktura zlepšuje konektivitu nejvzdálenějších evropských regionů, zámořských území nebo ostrovních regionů, a to i v rámci jednoho členského státu;

ii)

projekt se nesmí týkat tras, které již obsluhují nejméně dvě stávající nebo věrohodně plánované páteřní infrastruktury;

iii)

projekt zajišťuje významné nové investice do podmořské kabelové sítě, a to zavedením nového podmořského kabelu nebo připojením ke stávajícímu podmořskému kabelu, řeší otázky redundance a přesahuje marginální investice. Projekt musí být schopen spolehlivě zajišťovat symetrické rychlosti stahování a nahrávání alespoň 1 Gb/s;

iv)

projekt podporuje zavedení nové pasivní infrastruktury pouze tehdy, pokud stávající pasivní infrastrukturu nelze znovu použít.

Článek 52c

Poukázky na konektivitu

1.   Podpora ve formě režimu poukázky na konektivitu pro spotřebitele s cílem usnadnit služby v oblasti práce na dálku, on-line vzdělávání a odborné přípravy, jakož i pro malé a střední podniky, je slučitelná s vnitřním trhem podle čl. 107 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I.

2.   Doba trvání režimu poukázek nesmí překročit 24 měsíců.

3.   Způsobilé jsou tyto kategorie režimů poukázek:

a)

Režimy poukázek, které jsou k dispozici spotřebitelům za předplatné nové služby širokopásmového přístupu k internetu nebo za upgrade stávajícího předplatného na službu poskytující rychlost stahování alespoň 30 Mb/s za předpokladu, že v rámci programu poukázek jsou všichni poskytovatelé služeb elektronických komunikací, kteří jsou schopni spolehlivě zajišťovat rychlost stahování alespoň 30 Mb/s, způsobilí podle režimu poukázek, přičemž poukázky se neudělují za změnu poskytovatele poskytujícího stejnou rychlost ani za upgrade stávajícího předplatného na rychlost stahování alespoň 30 Mb/s;

b)

Režimy poukázek, které jsou k dispozici malým a středním podnikům za předplatné nové služby širokopásmového přístupu k internetu nebo za upgrade stávajícího předplatného na službu poskytující rychlost stahování alespoň 100 Mb/s za předpokladu, že v rámci programu poukázek jsou všichni poskytovatelé, kteří jsou schopni spolehlivě zajišťovat rychlost stahování alespoň 100 Mb/s, způsobilí podle režimu poukázek, přičemž poukázky se neudělují za změnu poskytovatele poskytujícího stejnou rychlost ani za upgrade stávajícího předplatného na rychlost stahování alespoň 100 Mb/s.

4.   Poukázky pokrývají až 50 % celkových zřizovacích nákladů a měsíčního poplatku za předplatné služeb širokopásmového připojení k internetu s rychlostmi uvedenými v odstavci 3, ať už samostatně, nebo jako součást balíčku služeb, který zahrnuje alespoň nezbytné koncové zařízení (modem/směrovač) pro přístup k internetu s rychlostí uvedenou v odstavci 3. Poukázku hradí orgány veřejné moci přímo koncovým uživatelům nebo přímo poskytovateli služeb, kterého si koncoví uživatelé zvolili; v takovém případě se částka za poukázku odečte od faktury koncových uživatelů.

5.   Poukázky jsou spotřebitelům nebo malým a středním podnikům k dispozici pouze v oblastech, kde existuje alespoň jedna stávající síť schopná spolehlivě poskytovat rychlosti uvedené v odstavci 3, což bude ověřeno prostřednictvím mapování a veřejné konzultace. Mapování a veřejná konzultace určí zeměpisné cílové oblasti pokryté alespoň jednou sítí schopnou spolehlivě poskytovat rychlost uvedenou v odstavci 3 po dobu trvání režimu poukázek a způsobilé poskytovatele působící v dané oblasti a shromáždí informace pro výpočet jejich podílu na trhu. Mapování se provádí: i) pro kabelové pevné sítě na úrovni adresy na základě prostorů v dosahu sítě, a ii) pro pevné bezdrátové přístupové sítě nebo mobilní sítě na úrovni adresy na základě prostorů v dosahu sítě nebo na základě sítí o rozměru maximálně 100x100 metrů. Mapování se vždy ověřuje prostřednictvím veřejné konzultace. Veřejnou konzultaci provede příslušný orgán veřejné správy zveřejněním hlavních charakteristik plánovaného opatření a seznamu zeměpisných cílových oblastí určených při mapování na vhodných internetových stránkách, a to i na vnitrostátní úrovni. Veřejná konzultace vyzve zúčastněné strany, aby se k návrhu opatření vyjádřily a předložily podložené informace týkající se jejich stávajících sítí schopných spolehlivě poskytovat rychlost uvedenou v odstavci 3. Doba pro vyjádření veřejnosti činí nejméně třicet dnů.

6.   Režim poukázek musí být v souladu se zásadou technologické neutrality v tom smyslu, že poukázky lze použít na předplatné služeb jakýchkoli operátorů, kteří jsou schopni spolehlivě poskytovat rychlosti uvedené v odstavci 3 prostřednictvím stávající širokopásmové sítě bez ohledu na využívané technologie. V zájmu usnadnění výběru spotřebitelům nebo malým a středním podnikům se zveřejní seznam způsobilých poskytovatelů pro každou z cílových zeměpisných oblastí on-line, a každý poskytovatel, který o to bude mít zájem, může požádat o zařazení do tohoto seznamu na základě otevřených, transparentních a nediskriminačních kritérií.

7.   Aby byl poskytovatel služby širokopásmového přístupu k internetu způsobilý, musí v případech, kdy je vertikálně integrovaný a jeho maloobchodní podíl na trhu je vyšší než 25 %, nabízet na příslušném trhu velkoobchodního přístupu jakémukoli poskytovateli služeb elektronických komunikací alespoň jeden produkt velkoobchodního přístupu, který je schopen zajistit, že daný zájemce o přístup bude schopen spolehlivě poskytovat maloobchodní službu rychlostí uvedenou v odstavci 3 za otevřených, transparentních a nediskriminačních podmínek. Cena za velkoobchodní přístup se stanoví na základě jedné z následujících referenčních hodnot: i) průměrné zveřejněné velkoobchodní ceny, které platí v jiných srovnatelných konkurenčnějších oblastech členského státu nebo Unie; nebo ii) pokud takové zveřejněné ceny neexistují, regulované ceny, které již byly stanoveny nebo schváleny vnitrostátním regulačním orgánem pro dotčené trhy a služby; nebo iii) pokud takové zveřejněné nebo regulované ceny neexistují, musí být tvorba cen v souladu s nákladovou orientací a metodikou stanovenou v souladu s odvětvovým regulačním rámcem. Aniž jsou dotčeny pravomoci vnitrostátního regulačního orgánu podle regulačního rámce, je vnitrostátní regulační orgán konzultován ohledně podmínek přístupu včetně cen a ohledně sporů v souvislosti s uplatňováním tohoto článku.

(*)  Nařízení Rady (EU) 2018/1488 ze dne 28. září 2018, kterým se zřizuje evropský společný podnik pro vysoce výkonnou výpočetní techniku (Úř. věst. L 252, 8.10.2018, s. 1)."

(**)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/695 ze dne 28. dubna 2021, kterým se zavádí rámcový program pro výzkum a inovace Horizont Evropa a stanoví pravidla pro účast a šíření výsledků a zrušují nařízení (EU) č. 1290/2013 a (EU) č. 1291/2013 (Úř. věst. L 170, 12.5.2021, s. 1).“;"

24)

za článek 56c se vkládá nový oddíl 16, který zní:

Oddíl 16

Podpora obsažená ve finančních produktech podporovaných z Fondu InvestEU

Článek 56d

Oblast působnosti a společné podmínky

1.   Tento oddíl se použije na podporu obsaženou ve finančních produktech podporovaných z Fondu InvestEU, které poskytují podporu prováděcím partnerům, finančním zprostředkovatelům nebo konečným příjemcům.

2.   Podpora je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v kapitole I, v tomto článku a buď v článku 56e, nebo v článku 56f.

3.   Podpora je v souladu se všemi platnými podmínkami stanovenými v nařízení (EU) 2021/523 a s investičními pokyny k fondu InvestEU uvedenými v příloze nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/1078 (*).

4.   Maximální prahové hodnoty stanovené v článcích 56e a 56f se použijí na celkové nesplacené financování, pokud toto financování poskytované v rámci jakéhokoliv finančního produktu podporovaného z Fondu InvestEU obsahuje podporu. Maximální prahové hodnoty se použijí:

a)

na projekt v případě podpory, na niž se vztahuje čl. 56e odst. 2 a 4, čl. 56e odst. 5 písm. a) bod i), čl. 56e odst. 6 a 7, čl. 56e odst. 8 písm. a) a b) a čl. 56e odst. 9;

b)

na konečného příjemce v případě podpory, na niž se vztahuje čl. 56e odst. 5 písm. a) bod ii) a iii), čl. 56e odst. 8 písm. d), čl. 56e odst. 10 a článek 56f.

5.   Podpora se neposkytuje formou refinancování nebo záruk u stávajících portfolií finančních zprostředkovatelů.

Článek 56e

Podmínky pro podporu obsaženou ve finančních produktech podporovaných z Fondu InvestEU

1.   Podpora poskytnutá konečnému příjemci v rámci finančního produktu podporovaného z Fondu InvestEU:

a)

splňuje podmínky stanovené v jednom z odstavců 2 až 9; a

b)

je-li financování poskytnuto ve formě půjček konečnému příjemci, má úrokovou sazbu, která odpovídá alespoň základní referenční sazbě použitelné v době poskytnutí půjčky.

2.   Podpora na projekty společného zájmu v oblasti transevropské infrastruktury pro digitální konektivitu, které jsou financovány podle nařízení (EU) 2021/1153 nebo které získaly značku kvality – pečeť excelence podle uvedeného nařízení se poskytuje pouze na projekty, které splňují všechny obecné a zvláštní podmínky slučitelnosti stanovené v článku 52b. Nominální výše celkového financování poskytnutého konečnému příjemci na projekt v rámci podpory z Fondu InvestEU nesmí přesáhnout 150 milionů EUR.

3.   Podpora na investice do pevných širokopásmových sítí za účelem připojení pouze určitých způsobilých socioekonomických aktérů musí splňovat tyto podmínky:

a)

podpora se poskytuje pouze na projekty, které splňují všechny podmínky slučitelnosti stanovené v článku 52, není-li v písmenech c) a d) tohoto odstavce uvedeno jinak;

b)

nominální výše celkového financování poskytnutého konečnému příjemci na projekt v rámci podpory z Fondu InvestEU nesmí přesáhnout 150 milionů EUR;

c)

projekt propojuje pouze socioekonomické aktéry, jimiž jsou orgány veřejné správy nebo veřejné nebo soukromé subjekty pověřené poskytováním služeb obecného zájmu nebo služeb obecného hospodářského zájmu ve smyslu čl. 106 odst. 2 Smlouvy. Projekty zahrnující jiné prvky nebo subjekty než ty, které jsou uvedeny v tomto bodě, jsou vyloučeny;

d)

odchylně od odst. 52 bodu 4 musí být zjištěné selhání trhu ověřeno buď pomocí dostupného vhodného mapování, nebo v případě, není-li toto mapování k dispozici, na základě veřejné konzultace, takto:

i)

Mapování lze považovat za vhodné, pokud není starší než 18 měsíců a zahrnuje všechny sítě schopné spolehlivě poskytovat rychlost stahování alespoň 100 Mb/s, avšak nižší než 300 Mb/s (prahové rychlosti), které se nacházejí v dosahu prostorů způsobilého socioekonomického aktéra podle písmene c). Toto mapování musí provést příslušný orgán veřejné správy, musí zohlednit všechny sítě schopné spolehlivě poskytovat prahové rychlosti, které již existují nebo jsou věrohodně plánovány během příštích tří let či ve stejném časovém horizontu jako plánovaný podpořený zásah, který nesmí být kratší dvou let, a musí být provedeny i) pro čistě pevné sítě na úrovni adresy na základě prostorů v dosahu sítě a ii) pro pevné bezdrátové přístupové sítě na úrovni adresy na základě prostorů v dosahu sítě nebo na základě sítí o rozměru maximálně 100x100 metrů.

ii)

Veřejnou konzultaci musí uskutečnit příslušný orgán veřejné správy zveřejněním na příslušných internetových stránkách vyzývajícím zúčastněné strany k vyjádření k navrhovanému opatření a k předložení podložených informací ohledně sítí schopných spolehlivě poskytovat rychlosti stahování nejméně 100 Mb/s, ale nižší než 300 Mb/s (prahové rychlosti), které již existují nebo jsou věrohodně plánovány během příštích tří let nebo ve stejném časovém horizontu jako plánovaný podporovaný zásah, který nesmí být kratší dvou let, a které se nacházejí v dosahu prostorů způsobilého socioekonomického aktéra podle písmene c) na základě následujících informací: i) pro čistě pevné sítě na úrovni adresy na základě prostorů v dosahu sítě; a ii) pro pevné bezdrátové přístupové sítě na úrovni adresy na základě prostorů v dosahu sítě nebo na základě sítí o rozměru maximálně 100x100 metrů. Doba pro vyjádření veřejnosti činí nejméně třicet dnů.

4.   Podpora na výrobu energie a energetickou infrastrukturu splňuje tyto podmínky:

a)

podpora se poskytuje pouze na investice do energetické infrastruktury v odvětví plynu a elektřiny, která není vyňata z přístupu třetích osob, regulace sazeb a zpřístupnění na základě právních předpisů v oblasti vnitřního trhu s energií, pro tyto kategorie projektů:

i)

pokud jde o plynárenskou infrastrukturu, projekty zařazené na platný unijní seznam projektů společného zájmu v příloze VII nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 (**);

ii)

pokud jde o elektrickou infrastrukturu:

1.

inteligentní sítě včetně investic do rozvoje a modernizace infrastruktury pro přenos a distribuci elektrické energie a její přeměny na inteligentní síť,

2.

ostatní projekty:

ty, které splňují některé z kritérií stanovených v čl. 4 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) č. 347/2013, nebo

ty, které jsou zařazeny na platný unijní seznam projektů společného zájmu v příloze VII nařízení (EU) č. 347/2013,

3.

jiné projekty v podporovaných oblastech s výjimkou skladování elektřiny;

iii)

projekty na skladování elektřiny založené na nových a inovativních technologiích bez ohledu na úroveň napětí jejich připojení k síti;

b)

investiční podpora na výrobu energie z obnovitelných zdrojů splňuje tyto požadavky:

i)

podpora se poskytuje pouze na nová zařízení vybraná podle zásad hospodářské soutěže, transparentním, objektivním a nediskriminačním způsobem;

ii)

podpora může být poskytnuta na nová zařízení, a to rovněž v kombinaci se zásobníkovým zařízením nebo s elektrolyzéry vodíku za předpokladu že zařízení pro skladování elektřiny nebo vodíku a elektrolyzéry vodíku využívají pouze energii ze zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů;

iii)

podpora se neposkytuje na vodní elektrárny, které nesplňují podmínky stanovené ve směrnici 2000/60/ES;

iv)

v případě zařízení vyrábějících biopaliva se podpora poskytuje pouze pro zařízení vyrábějící udržitelná biopaliva jiná než biopaliva vyráběná z potravinářských plodin;

c)

Nominální výše celkového financování poskytnutého konečnému příjemci na projekt podle písmena a) v rámci podpory z Fondu InvestEU nesmí přesáhnout 150 milionů EUR. Nominální výše celkového financování poskytnutého konečnému příjemci na projekt podle písmena b) v rámci podpory z Fondu InvestEU nesmí přesáhnout 75 milionů EUR.

5.   Podpora na infrastrukturu a činnosti v sociální oblasti, v oblasti vzdělávání a kultury a v oblasti přírodního dědictví splňuje tyto podmínky:

a)

nominální výše celkového financování poskytnutého konečnému příjemci v rámci podpory z Fondu InvestEU nesmí přesáhnout:

i)

100 milionů EUR na projekt u investic do infrastruktury využívané k poskytování sociálních služeb a vzdělávání; 150 milionů EUR na projekt pro účely kultury a zachování kulturního dědictví a u činností uvedených v čl. 53 odst. 2 včetně přírodního dědictví;

ii)

30 milionů EUR u činností souvisejících se sociálními službami;

iii)

75 milionů EUR u činností souvisejících s kulturou a se zachováním kulturního dědictví; a

iv)

5 milionů EUR v případě vzdělávání a odborné přípravy;

b)

podpora se neposkytuje na odbornou přípravu ke splnění povinných vnitrostátních požadavků na odbornou přípravu.

6.   Podpora na dopravu a dopravní infrastrukturu splňuje tyto podmínky:

a)

podpora na infrastrukturu s výjimkou přístavů se poskytuje pouze na tyto projekty:

i)

projekty společného zájmu ve smyslu čl. 3 písm. a) nařízení (EU) č. 1315/2013, s výjimkou projektů týkajících se přístavní nebo letištní infrastruktury;

ii)

propojení s městskými uzly transevropské dopravní sítě;

iii)

kolejová vozidla pouze pro poskytování služeb železniční dopravy, na něž se nevztahuje smlouva o veřejných službách ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1370/2007 (***), pokud je příjemcem nový účastník na trhu;

iv)

městská doprava;

v)

dobíjecí infrastrukturu nebo infrastrukturu plnicích stanic, která zásobuje vozidla elektřinou nebo vodíkem z obnovitelných zdrojů.

b)

podpora na projekty přístavní infrastruktury splňuje tyto požadavky:

i)

podporu lze poskytnout pouze na investice do přístupové infrastruktury a přístavní infrastruktury, jež jsou k dispozici uživatelům, kteří o to projeví zájem, rovným a nediskriminačním způsobem za tržních podmínek;

ii)

jakákoli koncese nebo jiné pověření třetí strany k výstavbě, modernizaci, provozování nebo pronájmu podporované přístavní infrastruktury se udělují podle zásad hospodářské soutěže, transparentnosti, nediskriminace a bezpodmínečnosti;

iii)

podpora není poskytnuta na investice do přístavních superstruktur.

c)

nominální výše celkového financování poskytnutého podle písmena a) nebo b) konečnému příjemci na projekt v rámci podpory z Fondu InvestEU nesmí přesáhnout 150 milionů EUR.

7.   Podpora na jinou infrastrukturu splňuje tyto podmínky:

a)

podpora se poskytuje pouze na tyto projekty:

i)

investice do infrastruktury pro zásobování vodou a nakládání s odpadními vodami určené pro širokou veřejnost;

ii)

investice do nakládání s odpady, jejich recyklace a přípravy k opětovnému použití v souladu s čl. 47 odst. 1 až 6), pokud je zaměřena na nakládání s odpady vyprodukovanými jinými podniky;

iii)

investice do výzkumné infrastruktury;

iv)

investice do výstavby nebo modernizace zařízení inovačních klastrů;

b)

nominální výše celkového financování poskytnutého konečnému příjemci na projekt v rámci podpory z Fondu InvestEU nesmí přesáhnout 100 milionů EUR.

8.   Podpora na ochranu životního prostředí, včetně ochrany klimatu, splňuje tyto podmínky:

a)

podpora se poskytuje pouze na tyto projekty:

i)

investice, které podnikům umožní odstranit nebo zamezit poškození fyzického přírodního prostředí (včetně změny klimatu) nebo přírodních zdrojů vlastní činností příjemce, pokud se investice řídí přísnějšími environmentálními normami, než jsou normy Unie, nebo pokud investice zvyšuje úroveň ochrany životního prostředí v případě, že norma Unie neexistuje, nebo pokud představuje předčasné přizpůsobení se budoucím environmentálním normám Unie;

ii)

opatření k zvýšení energetické účinnosti podniku, pokud zvýšením energetické účinnosti nemá být dosaženo toho, aby podnik splnil normy Unie, které již byly schváleny, i když dosud nenabyly účinnosti;

iii)

sanace kontaminovaných lokalit, pokud není zjištěna právnická nebo fyzická osoba, která je podle platných právních předpisů odpovědná za vzniklou škodu na životním prostředí, v souladu se zásadou „znečišťovatel platí“, jak je uvedeno v čl. 45 odst. 3;

iv)

ekologické studie;

v)

zlepšování a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů, pokud tato činnost přispívá k ochraně, zachování nebo obnově biologické rozmanitosti a k dosažení dobrého stavu ekosystémů nebo k ochraně ekosystémů, které již jsou v dobrém stavu;

b)

Aniž je dotčeno písmeno a), pokud se opatření podpory týká zvýšení energetické účinnosti 1) obytných budov, 2) budov určených k poskytování vzdělání, sociálních služeb nebo k činnostem souvisejícím se službami v oblasti spravedlnosti, policie a protipožární ochrany, 3) budov určených k činnostem souvisejícím s veřejnou správou nebo 4) budov uvedených v bodech 1), 2) nebo 3), v nichž činnosti jiné než ty, které jsou uvedeny v bodech 1), 2) nebo 3) zabírají méně než 35 % vnitřní podlahové plochy, lze podporu poskytnout rovněž na opatření, která současně zvyšují energetickou účinnost těchto budov a integrují některou z následujících investic, případně všechny:

i)

integrovaná zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů na místě v budově, jíž se opatření podpory v oblasti energetické účinnosti týká. Integrované zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů na místě se týká výroby elektřiny a/nebo tepla. Může být kombinováno se zařízením pro skladování energie z obnovitelných zdrojů vyrobené na místě;

ii)

zařízení pro skladování na místě;

iii)

vybavení a související infrastruktura začleněná do budovy a určená k dobíjení elektrických vozidel uživatelů budovy;

iv)

investice do digitalizace budovy, zejména s cílem zvýšit její připravenost pro chytrá řešení. Investice do digitalizace budovy mohou zahrnovat zásahy omezené na pasivní instalace domovních rozvodů nebo strukturovanou kabeláž pro datové sítě, a v případě potřeby i na doplňkovou část pasivní sítě nacházející se na soukromém pozemku mimo budovu. Rozvody nebo kabeláž pro datové sítě mimo soukromý pozemek jsou vyloučeny.

Konečným příjemcem podpory může být buď vlastník (vlastníci) nebo nájemce (nájemci) budovy v závislosti na tom, kdo získá financování projektu;

c)

nominální výše celkového financování poskytnutého konečnému příjemci na projekt podle písmena a) v rámci podpory z Fondu InvestEU nesmí přesáhnout 50 milionů EUR.

d)

nominální výše celkového financování poskytnutého na projekt podle písmena b) v rámci podpory z Fondu InvestEU nesmí přesáhnout 50 milionů EUR na konečného příjemce a budovu;

e)

podpora na opatření, která zvyšují energetickou účinnost budov uvedená v písmenu b), se může týkat rovněž usnadnění uzavírání smluv o energetických službách, a to za těchto podmínek:

i)

podpora má formu půjčky nebo záruky poskytnuté poskytovateli opatření ke zvýšení energetické účinnosti v rámci smlouvy o energetických službách, případně spočívá ve finančním produktu zaměřeném na refinancování příslušného poskytovatele (např. faktoring, odkup pohledávek);

ii)

nominální výše celkového financování poskytnutého v rámci podpory z Fondu InvestEU nepřesahuje 30 miliony EUR;

iii)

podpora je poskytována malým a středním podnikům nebo malým podnikům se střední tržní kapitalizací;

iv)

podpora je poskytována na smlouvy o energetických službách ve smyslu čl. 2 bodu 27 směrnice 2012/27/EU;

v)

uzavírání smluv o energetických službách se vztahuje k budově uvedené v odst. 8 písm. b).“

9.   Podpora na výzkum, vývoj, inovaci a digitalizaci splňuje tyto podmínky:

a)

podporu lze poskytnout na:

i)

základní výzkum;

ii)

průmyslový výzkum;

iii)

experimentální vývoj;

iv)

inovace postupů nebo organizační inovace pro malé a střední podniky;

v)

poradenské služby v oblasti inovací a podpůrné služby v oblasti inovací pro malé a střední podniky;

vi)

digitalizaci malých a středních podniků;

b)

u projektů spadajících pod písm. a) body i), ii) a iii) nesmí nominální výše celkového financování poskytnutého konečnému příjemci na projekt v rámci podpory z Fondu InvestEU přesáhnout 75 milionů EUR. U projektů spadajících pod písm. a) body iv), v) a vi) nesmí nominální výše celkového financování poskytnutého konečnému příjemci na projekt v rámci podpory z Fondu InvestEU přesáhnout 30 milionů EUR.

10.   Malé a střední podniky nebo případně malé podniky se střední tržní kapitalizací mohou kromě kategorií podpory stanovených v odstavcích 2 až 9 obdržet podporu ve formě financování podporovaného z Fondu InvestEU rovněž za předpokladu, že je splněna jedna z následujících podmínek:

a)

nominální výše celkového financování poskytnutého konečnému příjemci v rámci podpory z Fondu InvestEU nepřesahuje 15 milionů EUR a je poskytnuta:

i)

nekotovaným malým a středním podnikům, které dosud nepůsobily na žádném trhu nebo které provozovaly činnost po dobu kratší než sedm let od prvního komerčního prodeje;

ii)

nekotovaným malým a středním podnikům vstupujícím na nový výrobkový nebo zeměpisný trh, přičemž počáteční investice pro vstup na nový výrobkový nebo zeměpisný trh musí být vyšší než 50 % průměrného ročního obratu za předchozích pět let;

iii)

malým a středním podnikům a malým podnikům se střední tržní kapitalizací, které jsou inovativními podniky, jak jsou definovány v čl. 2 bodě 80;

b)

nominální výše celkového financování poskytnutého konečnému příjemci v rámci podpory z Fondu InvestEU nepřesahuje 15 milionů EUR a je poskytnuta malým a středním podnikům nebo malým podnikům se střední tržní kapitalizací, jejichž hlavní činnosti se nacházejí v podporovaných oblastech, za předpokladu, že financování není použito na přemístění činností podle čl. 2 bodu 61a;

c)

nominální výše celkového financování poskytnutého konečnému příjemci v rámci podpory z Fondu InvestEU nepřesahuje 2 miliony EUR a je poskytována malým a středním podnikům nebo malým podnikům se střední tržní kapitalizací.

Článek 56f

Podmínky pro podporu obsaženou ve zprostředkovaných komerčně zaměřených finančních produktech podporovaných z Fondu InvestEU

1.   Finanční prostředky konečným příjemcům poskytují komerční finanční zprostředkovatelé, kteří jsou vybráni na základě objektivních kritérií otevřeným, transparentním a nediskriminačním způsobem.

2.   Komerční finanční zprostředkovatel, který konečnému příjemci poskytuje finanční prostředky, si u každé finanční transakce ponechá minimální rizikovou expozici ve výši 20 %.

3.   Nominální výše celkového financování poskytnutého každému konečnému příjemci komerčním finančním zprostředkovatelem nesmí přesáhnout 7,5 milionu EUR.

(*)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) X2021/1078 ze dne 14. dubna 2021, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/523 stanovením investičních pokynů pro Fond InvestEU (Úř. věst. L 234, 2.7.2021, s. 18)."

(**)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 ze dne 17. dubna 2013, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 1364/2006/ES a mění nařízení (ES) č. 713/2009, (ES) č. 714/2009 a (ES) č. 715/2009 (Úř. věst. L 115, 25.4.2013, s. 39)."

(***)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1370/2007 ze dne 23. října 2007 o veřejných službách v přepravě cestujících po železnici a silnici a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 1191/69 a č. 1107/70 (Úř. věst. L 315, 3.12.2007, s. 1).“"

25)

V článku 58 se odstavec 3a nahrazuje tímto:

„3a.   Jakákoli jednotlivá podpora, jež byla poskytnuta v období od 1. července 2014 do 2. srpna 2021 v souladu s ustanoveními tohoto nařízení platnými v době poskytnutí podpory je slučitelná s vnitřním trhem a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy. Jakákoli jednotlivá podpora, jež byla poskytnuta přede dnem 1. července 2014 v souladu s ustanoveními tohoto nařízení, s výjimkou článku 9, ve znění použitelném buď přede dnem 10. července 2017 nebo po tomto datu, případně přede dnem 3. srpna 2021 nebo po tomto datu, je slučitelná s vnitřním trhem a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy.“;

26)

V příloze II se část II nahrazuje zněním obsaženým v příloze tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 23. července 2021.

Za Komisi

předsedkyně

Ursula VON DER LEYEN


(1)  Úř. věst. L 248, 24.9.2015, s. 1.

(2)  Nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem (Úř. věst. L 187, 26.6.2014, s. 1).

(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 ze dne 17. prosince 2013 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 487).

(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 320).

(5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 ze dne 24. června 2021 o společných ustanoveních pro Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond plus, Fond soudržnosti, Fond pro spravedlivou transformaci a Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond a o finančních pravidlech pro tyto fondy a pro Azylový, migrační a integrační fond, Fond pro vnitřní bezpečnost a Nástroj pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky (Úř. věst. L 231, 30.6.2021, s. 159).

(6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1299/2013 ze dne 17. prosince 2013 o zvláštních ustanoveních týkajících se podpory z Evropského fondu pro regionální rozvoj pro cíl Evropská územní spolupráce (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 259).

(7)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1059 ze dne 24. června 2021 o zvláštních ustanoveních týkajících se cíle Evropská územní spolupráce (Interreg) podporovaného z Evropského fondu pro regionální rozvoj a nástrojů financování vnější činnosti (Úř. věst. L 231, 30.6.2021, s. 94).

(8)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1153 ze dne 7. července 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro propojení Evropy a zrušují nařízení (EU) č. 1316/2013 a (EU) č. 283/2014 (Úř. věst. L 249, 14.7.2021, s. 38).


PŘÍLOHA

„ČÁST II

Údaje poskytované prostřednictvím systému Komise pro elektronické oznamování podle článku 11

Uveďte, podle kterého ustanovení obecného nařízení o blokových výjimkách se opatření podpory provádí.

Primární cíl – obecné cíle (seznam)

Cíle

(seznam)

Maximální intenzita podpory

v %

nebo maximální roční výše podpory v národní měně (v plné výši)

Malé a střední podniky – bonusy

v %

Regionální podpora – investiční podpora  (1) (článek 14)

Režim podpory

…%

…%

Podpora ad hoc

…%

…%

Regionální podpora – provozní podpora (článek 15)

V řídce osídlených oblastech (čl. 15 odst. 2)

…%

…%

Ve velmi řídce osídlených oblastech (čl. 15 odst. 3)

…%

…%

V nejvzdálenějších regionech (čl. 15 odst. 4)

…%

…%

Regionální urbanistická podpora (článek 16)

.…národní měna

…%

Podpora určená malým a středním podnikům (články 17–19b)

Investiční podpora určená malým a středním podnikům (článek 17)

…%

…%

Podpora na poradenské služby ve prospěch malých a středních podniků (článek 18)

…%

…%

Podpora na účast malých a středních podniků na veletrzích (článek 19)

…%

…%

Podpora na náklady vzniklé malým a středním podnikům účastnícím se projektů komunitně vedeného místního rozvoje nebo projektů operačních skupin evropského inovačního partnerství v oblasti zemědělské produktivity a udržitelnosti („EIP“) (článek 19a)

…%

…%

Omezené částky podpory poskytované malým a středním podnikům využívajícím projekty komunitně vedeného místního rozvoje nebo projekty operačních skupin evropského inovačního partnerství v oblasti zemědělské produktivity a udržitelnosti („EIP“) (článek 19b)  (2)

…národní měna

…%

Podpora na Evropskou územní spolupráci (články 20–20a)

Podpora na náklady vzniklé podnikům, které se účastní projektů v rámci Evropské územní spolupráce (článek 20)

…%

…%

Omezené částky podpory poskytované podnikům na účast v projektech Evropské územní spolupráce (článek 20a)  (3)

…národní měna

…%

Podpora malých a středních podniků – přístup k financování (články 21–22)

Podpora rizikového financování (článek 21)

…národní měna

…%

Podpora na zahájení činnosti (článek 22)

…národní měna

…%

Podpora malých a středních podniků – podpora určená alternativním obchodním platformám zaměřeným na malé a střední podniky (článek 23)

...%

v případě opatření podpory na zahájení činnosti:

…národní měna

…%

Podpora malých a středních podniků – podpora na náklady spojené s výběrem vhodného investičního objektu (článek 24)

…%

…%

Podpora výzkumu, vývoje a inovací (články 25–30)

Podpora na výzkumné a vývojové-projekty (článek 25)

Základní výzkum (čl. 25 odst. 2 písm. a))

…%

…%

Průmyslový výzkum (čl. 25 odst. 2 písm. b))

…%

…%

Experimentální vývoj (čl. 25 odst. 2 písm. c))

…%

…%

Studie proveditelnosti (čl. 25 odst. 2 písm. d))

…%

…%

Podpora na projekty, kterým byla udělena značka kvality – pečeť excelence (článek 25a)

…národní měna

…%

Podpora na akce „Marie Curie-Skłodowska“ a na akce v rámci grantů Evropské rady pro výzkum na tzv. ověření koncepce (Proof of Concept) (článek 25b)

…národní měna

…%

Podpora obsažená ve spolufinancovaných výzkumných a vývojových projektech (článek 25c)

…%

…%

Podpora na akce „Teaming“ (článek 25d)

…%

…%

Investiční podpora na výzkumnou infrastrukturu (článek 26)

…%

…%

Podpora určená inovačním klastrům (článek 27)

…%

…%

Podpora na inovace určená malým a středním podnikům (článek 28)

…%

…%

Podpora na inovace postupů a organizační inovace (článek 29)

…%

…%

Podpora výzkumu a vývoje v odvětví rybolovu a akvakultury (článek 30)

…%

…%

Podpora na vzdělávání (článek 31)

…%

…%

Podpora pro znevýhodněné pracovníky a pracovníky se zdravotním postižením (články 32–35)

Podpora na nábor znevýhodněných pracovníků v podobě subvencování mzdových nákladů (článek 32)

…%

…%

Podpora na zaměstnávání pracovníků se zdravotním postižením v podobě subvencování mzdových nákladů (článek 33)

…%

…%

Podpora na úhradu dodatečných nákladů na zaměstnávání pracovníků se zdravotním postižením (článek 34)

…%

…%

Podpora na úhradu nákladů na asistenci poskytovanou znevýhodněným pracovníkům (článek 35)

…%

…%

Podpora na ochranu životního prostředí (články 36–49)

Investiční podpora, která podnikům umožní řídit se přísnějšími environmentálními normami, než jsou normy Unie, nebo zvyšovat ochranu životního prostředí v případě, že norma Unie neexistuje (článek 36)

…%

…%

Investiční podpora na veřejně přístupnou dobíjecí infrastrukturu nebo infrastrukturu plnicích stanic pro silniční vozidla s nízkými či nulovými emisemi uhlíku (článek 36a)

…%

…%

Investiční podpora na včasné přizpůsobení se budoucím normám Unie (článek 37)

…%

…%

Investiční podpora na opatření ke zvýšení energetické účinnosti (článek 38)

…%

…%

Investiční podpora na projekty ke zvýšení energetické účinnosti budov ve formě finančních nástrojů (článek 39)

…národní měna

…%

Investiční podpora na vysoce účinnou kombinovanou výrobu tepla a elektrické energie (článek 40)

…%

…%

Investiční podpora energie z obnovitelných zdrojů (článek 41)

…%

…%

Provozní podpora elektrické energie z obnovitelných zdrojů (článek 42)

…%

…%

Provozní podpora energie z obnovitelných zdrojů v malých zařízeních (článek 43)

…%

…%

Podpora v podobě úlev na ekologických daních podle směrnice Rady 2003/96/ES (článek 44 tohoto nařízení)

…%

…%

Investiční podpora na sanaci kontaminovaných lokalit (článek 45)

…%

…%

Investiční podpora na energeticky účinné dálkové vytápění a chlazení (článek 46)

…%

…%

Investiční podpora na recyklaci a opětovné použití odpadu (článek 47)

…%

…%

Investiční podpora na energetickou infrastrukturu (článek 48)

…%

…%

Podpora na ekologické studie (článek 49)

…%

…%

Režimy podpory na náhradu škod způsobených některými přírodními pohromami (článek 50)

Maximální intenzita podpory

…%

…%

Druh přírodní pohromy

zemětřesení

lavina

sesuv půdy

záplava

tornádo

hurikán

sopečná erupce

samovolný požár

Datum výskytu přírodní pohromy

dd/mm/rrrr dd/mm/rrrr

Sociální podpora na dopravu obyvatel odlehlých regionů (článek 51)

…%

…%

Podpora na pevné širokopásmové sítě (článek 52)

…národní měna

…%

Podpora na mobilní sítě 4G a 5G (článek 52a)

…národní měna

…%

Podpora na projekty společného zájmu v oblasti transevropské infrastruktury pro digitální konektivitu (článek 52b)

…národní měna

…%

Poukázky na konektivitu (článek 52c)

…%

…%

Podpora na kulturu a zachování kulturního dědictví (článek 53)

…%

…%

Režimy podpory audiovizuálních děl (článek 54)

 

 

…%

…%

Podpora na sportovní a multifunkční rekreační infrastrukturu (článek 55)

…%

…%

Investiční podpora na místní infrastrukturu (článek 56)

…%

…%

Podpora na regionální letiště (článek 56a)

…%

…%

Podpora na námořní přístavy (článek 56b)

…%

…%

Podpora na vnitrozemské přístavy (článek 56c)

…%

…%

Podpora obsažená ve finančních produktech podporovaných z Fondu InvestEU (články 56d–56f)

Článek 56e

Podpora na projekty společného zájmu v oblasti transevropské infrastruktury pro digitální konektivitu, které jsou financovány podle nařízení (EU) 2021/1153 nebo získaly značku kvality – pečeť excelence podle uvedeného nařízení (čl. 56e odst. 2)

…národní měna

…%

Podpora na investice do pevných širokopásmových sítí za účelem připojení pouze určitých způsobilých socioekonomických aktérů (čl. 56e odst. 3)

…národní měna

…%

Podpora na výrobu energie a energetickou infrastrukturu (čl. 56e odst. 4)

…národní měna

…%

Podpora na infrastrukturu a činnosti v sociální oblasti, v oblasti vzdělávání a kultury a v oblasti přírodního dědictví (čl. 56e odst. 5)

…národní měna

…%

Podpora na dopravu a dopravní infrastrukturu (čl. 56e odst. 6)

…národní měna

…%

Podpora na jinou infrastrukturu (čl. 56e odst. 7)

…národní měna

…%

Podpora na ochranu životního prostředí, včetně ochrany klimatu (čl. 56e odst. 8)

…národní měna

…%

Podpora na výzkum, vývoj, inovaci a digitalizaci (čl. 56e odst. 9)

…národní měna

…%

Podpora ve formě financování podporovaného z Fondu InvestEU poskytnutá malým a středním podnikům nebo malým podnikům se střední tržní kapitalizací (čl. 56e odst. 10)

…národní měna

…%

Podpora obsažená ve zprostředkovaných komerčně zaměřených finančních produktech podporovaných z Fondu InvestEU (článek 56f)

…národní měna

…%


(1)  V případě regionální podpory ad hoc, která doplňuje podporu poskytnutou v rámci jednoho či více režimů podpory, uveďte jak intenzitu podpory v rámci režimu, tak intenzitu podpory ad hoc.

(2)  Podle čl. 11 odst. 1 není podávání zpráv o podpoře poskytnuté podle článku 19b povinné. Podávání zpráv o této podpoře je tedy pouze nepovinné.

(3)  Podle čl. 11 odst. 1 není podávání zpráv o podpoře poskytnuté podle článku 20a povinné. Podávání zpráv o této podpoře je tedy pouze nepovinné.“


© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU