(EU) 2021/983Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/983 ze dne 17. června 2021 o uložení prozatímního antidumpingového cla na dovoz konvertovaných hliníkových fólií pocházejících z Čínské lidové republiky

(1)

Dne 22. října 2020 zahájila Evropská komise (dále jen „Komise“) antidumpingové šetření týkající se dovozu konvertovaných hliníkových fólií pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“, „Čína“ nebo „dotčená země“) na základě článku 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036. Oznámení o zahájení řízení zveřejnila v Úředním věstníku Evropské unie (2) (dále jen „oznámení o zahájení řízení“).

(2)

Komise zahájila šetření na základě podnětu, který podalo dne 7. září 2020 (3) šest výrobců v Unii (dále jen „žadatelé“), kteří představují více než 50 % celkové výroby konvertovaných hliníkových fólií (dále jen „KHF“ nebo „výrobek, který je předmětem šetření“) v Unii. Podnět obsahoval důkazy o dumpingu a výsledné podstatné újmě, které byly dostatečné k zahájení šetření.

(3)

Podle čl. 14 odst. 5a základního nařízení by měla Komise, pokud nemá dostatečné důkazy o tom, že nejsou splněny určité požadavky, zavést v období předběžného poskytování informací celní evidenci dovozu, který je předmětem antidumpingového šetření. Jak je uvedeno v čl. 10 odst. 4 písm. d) základního nařízení, jedním z těchto požadavků je, že kromě výše dovozu, která způsobila újmu během šetřeného období, došlo k dalšímu podstatnému zvýšení dovozu. Jak je patrné z tabulky č. 1, dovoz konvertovaných hliníkových fólií pocházejících z ČLR vykázal ve srovnání s obdobím šetření během pěti měsíců po zahájení řízení (od 1. července 2019 až 30. června 2020) pokles o 22 %. Jelikož ve spisu nebyly žádné údaje o tom, že dovoz konvertovaných hliníkových fólií definovaných ve 45. bodě odůvodnění podléhá sezónním výkyvům, nepovažovala Komise za nutné porovnat také úroveň dovozu v období od listopadu 2019 do března 2020 s úrovní dovozu během stejných měsíců v období šetření. Údaje po zahájení šetření byly založeny na kódech TARIC vytvořených pro dotčený výrobek při zahájení šetření. Ty byly srovnány s měsíčním průměrným dovozem z ČLR během období šetření.

Tabulka č. 1

Dovoz z Číny v období šetření a po zahájení šetření (v tunách)

(4)

Komise proto nezavedla celní evidenci dovozu výrobku, který je předmětem šetření, podle čl. 14 odst. 5a základního nařízení, jelikož nebyla splněna podmínka stanovená v čl. 10 odst. 4 písm. d) základního nařízení, tj. další podstatné zvýšení dovozu.

(5)

V oznámení o zahájení vyzvala Komise zúčastněné strany, aby se jí přihlásily, a mohly se tak zúčastnit šetření. O zahájení šetření mimoto výslovně informovala žadatele, známé výrobce v Unii, známé vyvážející výrobce a orgány v ČLR, známé dovozce a uživatele, jakož i sdružení, o nichž je známo, že se jich zahájení šetření týká, a vyzvala je k účasti.

(6)

Zúčastněné strany měly možnost se k zahájení šetření vyjádřit a požádat o slyšení u Komise nebo u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

(7)

Několik stran požádalo o slyšení u útvarů Komise. Stranám, které podaly žádost ve stanovené lhůtě, byla poskytnuta příležitost ke slyšení.

(8)

Jeden uživatel, společnost Manreal, a konsorcium pěti dovozců, společností Cartonal Italia, Cutting Packaging, Now Plastics, QualityFoil a Transparent Paper, tvrdili, že informace uvedené v podnětu jsou často nekonzistentní a vycházejí z nepodložených a nespolehlivých předpokladů. Jeden z vyvážejících výrobců, společnost Xiamen, předložil podobné argumenty.

(9)

Za prvé, zúčastněné strany tvrdily, že podnět je nekonzistentní, pokud jde o způsob, jakým byly údaje týkající se výrobního odvětví EU a podílu žadatelů na celkové výrobě KHF shromážděny. Žadatelé uváděli různé hodnoty, když udávali svůj podíl na výrobním odvětví Unie, a to: 69,93 %, 61,20 % a 70 % celkové výroby v Unii.

(10)

Komise považovala vysvětlení uvedená v podnětu u těchto různých hodnot za dostatečně jasná. Jak je uvedeno na straně 6 podnětu, hodnota 69,93 % představuje procentní podíl celkové výroby všech žadatelů v Unii. Tato hodnota by se snížila na 61,20 %, pokud by Komise usoudila, že jednu ze společností, které podaly podnět, je třeba z výpočtu vyloučit, protože tato společnost dováží z ČLR jen omezené množství KHF. Na straně 36 žadatelé uvádějí, že analýza újmy se vztahuje na skupinu společností, včetně společnosti Novelis, jež mezi žadatele nepatří, která jako celek pokrývá nejméně 70 % výroby v Unii. Těchto 70 % představuje hodnotu, která se vztahuje k podílu všech žadatelů na výrobě v EU, tj. 69,93 % plus podíl společnosti Novelis, a je to hodnota zaokrouhlená. Vzhledem k tomu, že hodnota 70 % je použita pro popis, a nikoli pro výpočet, nemá zaokrouhlení na analýzu žádný vliv. V každém případě všechny tyto procentní podíly splňují prahovou hodnotu uvedenou v čl. 5 odst. 4 základního nařízení.

(11)

Za druhé, zúčastněné strany považují za nekonzistentní, že žadatelé do analýzy újmy zahrnuli údaje o společnosti Novelis, která ukončila výrobu dotčeného výrobku v roce 2019. Dopad přerušení výroby společnosti Novelis na celkovou výrobu KHF v Unii v roce 2019 a v období šetření (viz 38. bod odůvodnění) i podíl celkové výroby v Unii určené k využití pro vlastní spotřebu považují za nespolehlivý.

(12)

Komise pokládala vysvětlení týkající se dopadu údajů společnosti Novelis v podnětu za spolehlivá. V průběhu celé analýzy újmy byly v podnětu uvedeny konkrétní údaje nebo podrobnosti týkající se společnosti Novelis, které demonstrovaly dopad těchto údajů. Navíc opuštění výroby dotčeného výrobku společností Novelis je součástí vývoje výrobního odvětví Unie během posuzovaného období. Vzhledem k tomu, že zařazení údajů společnosti Novelis bylo jasně uvedeno, byla Komise schopna posoudit vliv na využití pro vlastní spotřebu, které je pro újmu významné. Důkazy, včetně údajů společnosti Novelis, byly považovány za spolehlivé a dostatečné k zahájení šetření.

(13)

Za třetí, zúčastněné strany kritizovaly postup žadatelů, kteří při výpočtu celkové výroby v Unii vycházeli z údajů sdružení EAFA (Evropského sdružení pro hliníkové fólie) upravených podle objemu výroby žadatelů a použili další úpravu o 5 % vzhledem k tomu, že dvě společnosti, které podaly podnět, nevyrábějí fólii pro domácnost, a uvedly, že postup je ze své podstaty nejistý a založený na předpokladech. Společnost Xiamen dodala, že pokles výroby sledoval trend spotřeby, a byl dokonce o něco menší než pokles spotřeby. Odchod různých výrobců v Unii z trhu s KHF byl údajně popsán zavádějícím způsobem jakožto důsledek újmy, a to v rozporu s tiskovými zprávami, které tento krok chválily a uváděly, že se jedná o dobrovolná obchodní rozhodnutí.

(14)

Komise považovala metodu výpočtu vycházející z údajů sdružení EAFA za dostatečný důkaz, který odůvodňuje zahájení šetření. Tvrzení společnosti Xiamen, že pokles výroby jen sledoval pokles spotřeby, neodpovídá skutečnosti, že výrobci v Unii během tohoto období ztratili podíl na trhu. Pozitivně vyznívající tiskové zprávy výrobců v Unii, kteří se rozhodli opustit trh, však nejsou důkazem skutečných důvodů odchodu dotčených výrobců z trhu.

(15)

Za čtvrté, zúčastněné strany tvrdily, že metoda žadatelů použitá pro odhad celkového objemu prodeje jako „spotřeba dotčeného výrobku v EU minus celkový dovoz dotčeného výrobku“ je zkreslená, protože neobsahuje rozlišení závislého prodeje. Tvrdili, že z hlediska analýzy by měla být přípustná pouze výroba určená pro volný trh EU. Společnost Xiamen doplnila argument, že přinejmenším jeden výrobce v Unii údajně vyráběl téměř výhradně hliníkové fólie pro domácnost, což dále zkreslilo odhadovaný celkový objem prodeje.

(16)

Komise měla za to, že metoda žadatelů je pro účely podnětu dostatečně přesná. Jak je patrné z analýzy prodeje během období uvažovaného ve 271. bodu odůvodnění, závislý prodej není dostatečně významný na to, aby zpochybnil celkovou analýzu újmy.

(17)

Za páté, zúčastněné strany tvrdily, že údaje jsou kvůli použité metrice zkreslené. Vzhledem k tomu, že údaje v podnětu jsou uvedeny v tunách, měly být doplněny zprůměrovanými údaji v mikrometrech, protože tendence trhu ke snižování tloušťky KHF by při vyjádření v m2 na tunu vedla k vyššímu objemu výroby.

(18)

Komise měla za to, že trend používání menší tloušťky KHF neznamená, že údaje v tunách jsou nespolehlivé, protože jsou doplněny také údaji o podílu na trhu, a trend přechodu k tenčím fóliím ovlivňuje všechny výrobce stejně.

(19)

Za šesté, zúčastněné strany zpochybnily spolehlivost a přesnost ukazatelů uvedených v podnětu a odkázaly na několik izolovaných prvků týkajících se rozdílů mezi hodnotami v tabulkách uvedených v podnětu a v tabulkách uvedených ve veřejně přístupné verzi přílohy 1A.2 podnětu, což údajně ovlivnilo ukazatele.

(20)

Komise upozornila na to, že údajné nesrovnalosti v hodnotách vyplývají ze skutečnosti, že příloha 1A.2 poskytuje souhrn celkových údajů od společností, které podaly podnět, zatímco v důvěrné verzi jsou uvedeny podrobné údaje od jednotlivých společností. Kromě toho tabulky v podnětu obsahují údaje o společnosti Novelis, což je však v dokumentu jednoznačně uvedeno. Nesrovnalosti v údajích mezi hlavním dokumentem a přílohami tudíž nejsou nekonzistentní. Navíc Komise ve svém posouzení vycházela z podrobnějších důvěrných verzí příloh vztahujících se k jednotlivým společnostem. Různé způsoby uvedení údajů tedy na schopnost Komise posoudit ukazatele újmy neměly vliv.

(21)

Za sedmé, zúčastněné strany tvrdily, že podnět neobsahuje skutečné důkazy o existenci podstatné újmy způsobené dovozem pocházejícím z ČLR, a poukázaly na chyby v tvrzeních o makroekonomických a mikroekonomických ukazatelích na základě toho, že několik ukazatelů neodráží pokles nebo jenom mírný pokles.

(22)

Komise připomněla, že podle čl. 5 odst. 2 základního nařízení musí podnět obsahovat informace, nakolik jsou žadateli dostupné, o vývoji objemu dovozu označeného za dumpingový, účinku tohoto dovozu na ceny obdobného výrobku na trhu Unie a následném dopadu dovozu na výrobní odvětví Unie, doložené příslušnými činiteli a ukazateli (nikoli však nutně všemi), jako jsou činitele a ukazatele uvedené v čl. 3 odst. 3 a 5 základního nařízení, které ovlivňují stav výrobního odvětví Unie. V tomto případě analýza konkrétní újmy v podnětu obsahovala důkazy o významném pronikání čínského dovozu na trh EU za ceny, které byly podstatně nižší než ceny výrobního odvětví Unie a podbízely se vůči nim. Komise tudíž měla za to, podnět obsahuje dostatek důkazů o tom, že byla výrobnímu odvětví Unie způsobena významná újma. V důsledku toho byla tato tvrzení zamítnuta.

(23)

Jeden uživatel, společnost Alupol Packaging, kritizoval, že v rozporu s definicí výrobku ze strany žadatelů, která obsahovala znění „válcované, avšak dále neopracované“, nakoupené konvertované hliníkové fólie pravidelně procházejí dalším zpracováním ze strany výrobce, včetně dělení, řezání na požadovanou šířku, navíjení na daná jádra a průměry a žíhání (normalizace).

(24)

Komise přihlédla k tomu, že další výrobní kroky uvedené společností Alupol Packaging jsou nedílnou součástí výrobního procesu a lze tedy výrobky považovat za „válcované, avšak dále neopracované“. Kromě toho hodnota šíře tvoří část kontrolního čísla výrobku (PCN). Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(25)

V připomínkách k zahájení řízení uváděly různé zúčastněné strany připomínky týkající se žádostí o vyloučení KHF o tloušťce menší než 6 mikrometrů a KHF, která se používá do baterií elektromobilů. Ve fázi zahájení řízení nic nenasvědčovalo tomu, že by tyto segmenty musely být analyzovány samostatně. Komise se však rozhodla shromáždit další údaje týkající se těchto žádostí. Tyto připomínky i připomínky ohledně zavedení dolní hranice rozměrů do obecné definice výrobku jsou projednány samostatně v oddíle 2.3 týkajícím se žádostí o vyloučení. Připomínkami týkajícími se očekávaného nedostatku dodávek v případě uložení cel, včetně cel vyplývajících z vlastní spotřeby, i tvrzeními týkajícími se nedostatečných investic výrobního odvětví Unie se zabývá oddíl 6 o zájmu Unie.

(26)

V oznámení o zahájení řízení Komise uvedla, že v souladu s článkem 17 základního nařízení bude možná nutné vybrat vzorek zúčastněných stran.

(27)

V oznámení o zahájení řízení Komise uvedla, že předběžně vybrala vzorek výrobců v Unii. Komise vybrala vzorek na základě objemu výroby a prodeje obdobného výrobku v Unii během období šetření. Tento vzorek sestával ze tří výrobců v Unii. Výrobci v Unii vybraní do vzorku představovali více než 50 % odhadované celkové výroby a 40 % odhadovaného celkového objemu prodeje obdobného výrobku v Unii. Komise zúčastněné strany vyzvala, aby se k předběžnému výběru vzorku vyjádřily. K předběžnému výběru vzorku nebyly obdrženy žádné připomínky.

(28)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem byl vzorek považován za reprezentativní pro výrobní odvětví Unie.

(29)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala dovozce, kteří nejsou ve spojení, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení řízení.

(30)

Požadované informace poskytli a se zařazením do vzorku souhlasili dva dovozci, kteří nejsou ve spojení. Vzhledem k malému počtu odpovědí nebyl výběr vzorku dovozců, kteří nejsou ve spojení, v tomto případě nutný.

(31)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala všechny známé vyvážející výrobce v ČLR, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení přezkumu. Komise kromě toho požádala zastoupení Čínské lidové republiky při Evropské unii, aby označilo nebo kontaktovalo případné další vyvážející výrobce, kteří by mohli mít o účast na šetření zájem.

(32)

Požadované informace poskytlo devět vyvážejících výrobců v dotčené zemi, kteří souhlasili rovněž se zařazením do vzorku. V souladu s čl. 17 odst. 1 základního nařízení Komise vybrala vzorek tří společností na základě největšího reprezentativního objemu vývozu do Unie, který mohl být ve stanovené lhůtě přiměřeně prošetřen. Tyto společnosti představovaly více než 90 % odhadovaného celkového dovozu dotčeného výrobku do Unie. V souladu s čl. 17 odst. 2 základního nařízení měli všichni známí dotčení vyvážející výrobci a orgány dotčené země příležitost vyjádřit se k výběru vzorku. Nebyly obdrženy žádné připomínky.

(33)

Šest vyvážejících výrobců v Číně, kteří požádali o individuální zjišťování podle čl. 17 odst. 3 základního nařízení, bylo vyzváno, aby poskytli odpovědi na dotazník. Žádný vyvážející výrobce však ve stanovené lhůtě vyplněný dotazník nepředložil. Proto nemohla být žádná žádost o individuální zjišťování přezkoumána.

(34)

Komise zaslala vládě Čínské lidové republiky (dále jen „vláda ČLR“) dotazník týkající se existence podstatných zkreslení v Číně ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení. Čínské vládě zaslala rovněž dotazník týkající se zkreslení na trhu surovin ve smyslu čl. 7 odst. 2a a 2b základního nařízení.

(35)

Komise zaslala dotazníky výrobcům v Unii zařazeným do vzorku, vybraným dovozcům, uživatelům a vyvážejícím výrobcům zařazeným do vzorku. Stejné dotazníky byly v den zahájení šetření zpřístupněny rovněž na internetu (4).

(36)

Komise obdržela odpovědi na dotazník od tří výrobců v Unii zařazených do vzorku, šesti výrobců v Unii nezařazených do vzorku (makrodotazník), jednoho dovozce, který není ve spojení, devíti uživatelů a tří vyvážejících výrobců.

(37)

Vzhledem k výskytu onemocnění COVID-19 a ke karanténním opatřením zavedeným různými členskými státy i různými třetími zeměmi nemohla Komise v prozatímní fázi provést inspekce na místě podle článku 16 základního nařízení. Komise místo toho provedla na dálku křížovou kontrolu všech informací, které považovala za nezbytné pro svá prozatímní zjištění v souladu se svým oznámením o důsledcích výskytu onemocnění COVID-19 pro antidumpingová a antisubvenční šetření (5). Komise provedla dálkové křížové kontroly těchto společností/stran:

(38)

Šetření o dumpingu a újmě se týkalo období od 1. července 2019 do 30. června 2020 (dále jen „období šetření“ nebo „OŠ“). Zkoumání trendů významných pro posouzení újmy se týkalo období od 1. ledna 2017 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

(39)

Toto řízení bylo zahájeno během přechodného období po vystoupení Spojeného království z EU. Během tohoto přechodného období Spojené království i nadále podléhalo právu Unie. Přechodné období skončilo 31. prosince 2020. Od 1. ledna 2021 proto společnosti a sdružení sídlící ve Spojeném království již nejsou považovány za zúčastněné strany v tomto řízení. Z toho plyne, že vzhledem k tomu, že Spojené království již nepodléhá právu Unie, vycházejí zjištění týkající se dumpingu a újmy z údajů o trhu EU-27.

(40)

Výrobkem, který je předmětem tohoto šetření, jsou konvertované hliníkové fólie (dále jen „KHF“) o tloušťce menší než 0,021 mm, bez podložky, válcované, avšak dále neopracované, v rolích o hmotnosti přesahující 10 kg pocházející z Čínské lidové republiky, v současnosti zařazené do kódu KN ex 7607 11 19 (kódy TARIC 7607111960 a 7607111991) (dále jen „dotčený výrobek“). Kód KN a kódy TARIC se uvádějí pouze pro informaci.

Vyloučeny jsou tyto výrobky:

(41)

KHF jsou dodávány v rolích jumbo a pak zpracovány v konvertoru (laminovány, natírány, lakovány, extrudovány (potištěny) formátovány). Po úpravě má KHF široké spektrum použití, mimo jiné slouží k balení potravin, farmaceutických, kosmetických a tabákových výrobků a využívá se i ve stavebních materiálech.

(42)

KHF se vyrábí nejprve válcováním zahřátých ingotů (válcováním za tepla) do svitků o tloušťce 2 až 4 mm. Poté se svitky postupně válcují za studena na požadovanou tloušťku fólie. Při použití druhého možného způsobu válcování fólie, kontinuálního lití, je vynechána fáze ingotů a roztavený kov se přeměňuje přímo na silný pás, který se okamžitě svine do svitku, z nějž se pak válcuje fólie.

(43)

Šetření prokázalo, že následující výrobky mají stejné základní fyzikální, chemické a technické vlastnosti, jakož i stejná základní použití:

(44)

Komise v této fázi rozhodla, že uvedené výrobky jsou proto obdobnými výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(45)

Několik stran předložilo žádosti o vyloučení těchto výrobků: KHF o tloušťce menší než 6 mikrometrů (dále jen „KHF < 6“) a KHF pro baterie elektrických vozidel (dále jen „KHF pro autobaterie“).

(46)

Několik uživatelů, společnosti Walki, Gascogne a Alupol, tvrdilo, že výrobci v Unii nenabízejí KHF < 6. To údajně dokládá skutečnost, že výrobci v Unii takové výrobky nepropagují na svých webových stránkách a v brožurách, i skutečnost, že takové výrobky odmítají objednávat. Výrobci v Unii ani nemají zájem nabízet KHF < 6, protože jejich výrobní kapacita je naplněna objednávkami jiných výrobků, rovněž s ohledem na očekávanou poptávku po fóliích do autobaterií. Výrobci v Unii nejsou schopni poskytnout požadovanou „obchodní“ jakost, zejména pokud jde o pórovitost/propustnost měřenou maximálním počtem pórů na čtvereční metr. Použití tenčí KHF je kromě toho šetrnější k životnímu prostředí a také z tohoto důvodu by měl být tento výrobek vyloučen.

(47)

Další uživatelé, společnosti Tetrapak a Huhtamäki, navíc tvrdili, že výrobní odvětví Unie by mělo v případě tenčí KHF problémy s dodávkami.

(48)

Komise požádala všech devět uživatelů, kteří při šetření spolupracují, aby upřesnili svou současnou poptávku po KHF a zdroje KHF < 6. Pouze jeden uživatel potvrdil, že během období šetření nakoupil od jednoho čínského výrobce určité množství KHF < 6, které překročilo hranici kvality pro komerční výrobu. I u tohoto uživatele však KHF < 6 představuje velmi malou část jeho spotřeby KHF. Další uživatelé pouze uváděli požadavky svých příslušných zákazníků na výrobky obsahující KHF < 6, které po období šetření vedly ke zkušebním objednávkám jak pro výrobní odvětví KHF v Unii, tak pro čínské výrobce.

(49)

Z odpovědí vyplývalo, že poptávka po KHF < 6 se objevila teprve velmi nedávno a má rostoucí trend. Jak je uvedeno v 50. bodě odůvodnění, v posledních deseti letech po nich byla určitá omezená poptávka, ta ale nevykazovala jednoznačnou tendenci. To je v souladu s vysvětleními výrobců v Unii, že také v minulosti docházelo k postupnému přechodu k tenčím tloušťkám KHF, a to od 7–8 mikrometrů, které byly dříve na spodní hranici, až na 6 a 6,35 mikrometrů, které se u mnoha aplikací staly současným standardem.

(50)

Přestože průzkum mezi výrobci v Unii ukázal, že s výjimkou přímých jednání žádný z nich v současné době KHF < 6 aktivně nenabízí, Komise shromáždila dostatečné důkazy o tom, že výrobci v Unii jsou schopni KHF < 6 vyrábět. To zahrnuje výrobu zkušebních rolí po období šetření, která podle zkušební dokumentace uspokojila technickou poptávku kupujícího. Kromě toho Komise mohla dále potvrdit prodej KHF < 6 různými výrobci v Unii v komerčním množství, i když v omezeném měřítku, v průběhu deseti let před začátkem období šetření. Komise rovněž pozorovala investice do kontroly kvality. Komise proto dospěla k závěru, že výrobní odvětví Unie může poskytnout kvalitu, která by vyhovovala poptávce na trhu.

(51)

Za druhé, kapacita výroby KHF < 6 je omezena posledním krokem, tj. válcovnami. Komise tudíž analyzovala kapacitu různých výrobců v Unii z hlediska tohoto posledního kroku a zohlednila rovněž poptávku po jiných výrobcích v různých výrobních krocích. Všichni výrobci v Unii zařazení do vzorku mají dostatečnou volnou kapacitu, která jim umožňuje vyrábět KHF < 6, i kdyby se v budoucnu zvýšila poptávka po fóliích do autobaterií. Komise proto nemohla potvrdit riziko nedostatečných dodávek pro budoucí zvýšení poptávky po KHF < 6.

(52)

Za třetí, pokud jde o tvrzení, že používání tenčích KHF je šetrnější k životnímu prostředí, Komise připomněla, že zamýšleným účinkem opatření na ochranu obchodu ve formě cel není bránit dovozu daného výrobku, ale zajistit, aby se tento dovážený výrobek prodával za ceny, které nepůsobí újmu. Komise rovněž připomněla schopnost výrobců v Unii vyrábět KHF < 6, jak je popsáno v 50. bodě odůvodnění výše.

(53)

A konečně, pokud jde o tvrzení společností Tetrapak a Huhtamäki týkající se problémů s dodávkami, šetření ukázalo, že výrobní kapacita výrobního odvětví Unie, pokud jde o KHF < 6, je podstatně vyšší než poptávka.

(54)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem Komise předběžně zamítla žádost o vyloučení KHF < 6 z definice výrobku, který je předmětem šetření.

(55)

Jedna zúčastněná strana, společnost Xiamen, požádala o vyloučení hliníkové fólie do autobaterií z těchto důvodů:

(56)

V reakci na to Komise za prvé poukázala na to, že všechny slitiny uvedené zúčastněnou stranou mají stejnou vlastnost v tom, že všechny obsahují více než 98 % hliníku, a podnět není omezen na určitou slitinu. Použití různých slitin pro různé varianty výrobků není neobvyklé a nemůže sloužit jako kritérium pro vyloučení.

(57)

Za druhé, lesklý/matný povrch je důsledkem válcování dvou vrstev KHF dohromady na poslední válcovací stolici, kdy se povrchy KHF, které se během válcování dotýkají, stanou matnými. Na tuto výrobní metodu se vztahoval podnět, ve kterém bylo výslovně uvedeno, že oba povrchy KHF mohou být lesklé, pokud to zákazník výslovně požadoval (6). Zamýšlené použití jako KHF pro autobaterie proto nemůže být důvodem vyloučení z definice výrobku, protože fyzické vlastnosti výrobku jsou stejné. Totéž platí pro vyšší náklady v důsledku válcování jedné vrstvy.

(58)

Za třetí, výroba autobaterií v Unii je stále v počáteční fázi. Komise shromáždila důkazy, které prokazují, že výrobci v Unii se připravují na to, aby uspokojili poptávku tohoto nově vznikajícího segmentu trhu. Navíc proti tomuto argumentu stojí tvrzení společnosti Walki týkající se vyloučení KHF < 6, že výrobní odvětví Unie by se mohlo na výrobu fólií do autobaterií soustředit do takové míry, že by potenciálně nemělo zájem věnovat dostatečnou výrobní kapacitu KHF < 6.

(59)

Za čtvrté, skutečnost, že v současné době nejsou z ČLR vyvážena žádná větší množství tohoto výrobku, odpovídá tomu, že výroba baterií do elektrických vozidel v EU je stále v plenkách, a není přesvědčivým argumentem pro vyloučení.

(60)

Analýza ukázala, že KHF do baterií pro elektrická vozidla jsou technicky KHF zahrnuté do vymezeného rozsahu šetření.

(61)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem Komise předběžně zamítla žádost o vyloučení KHF do baterií elektromobilů z definice výrobku, který je předmětem šetření.

(62)

Důkazy, které byly k dispozici při zahájení šetření, naznačovaly existenci podstatných zkreslení v ČLR ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení. Komise proto považovala za vhodné zahájit šetření s ohledem na čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(63)

Za účelem shromáždění údajů nezbytných pro případné použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení vyzvala Komise všechny vyvážející výrobce v dotčené zemi, aby poskytli informace o vstupech používaných při výrobě KHF. Příslušné informace předložilo sedm čínských vyvážejících výrobců.

(64)

Komise navíc vyzvala všechny zúčastněné strany, aby předložily svá stanoviska a poskytly informace a příslušné důkazy ohledně použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení do 37 dnů ode dne zveřejnění oznámení v Úředním věstníku Evropské unie.

(65)

V bodě 5.3.2 oznámení o zahájení řízení Komise zúčastněné strany informovala, že na základě informací, které jsou v této fázi k dispozici, by možnými vhodnými reprezentativními zeměmi podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení mohly být Turecko a Brazílie. Komise rovněž uvedla, že v souladu s kritérii stanovenými v čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážce základního nařízení přezkoumá další případně vhodné reprezentativní země.

(66)

Dne 25. listopadu 2020 vydala Komise první poznámku ke zdrojům pro určení běžné hodnoty (dále jen „první poznámka“), v níž zúčastněné strany informovala o příslušných zdrojích, které zamýšlí použít ke stanovení běžné hodnoty. V této poznámce Komise uvedla seznam všech výrobních faktorů používaných při výrobě KHF, jako jsou suroviny, pracovní síla a energie. Komise mimoto určila jako možné vhodné reprezentativní země Brazílii, Rusko a Turecko. Komise poskytla všem zúčastněným stranám možnost podat připomínky. Komise obdržela připomínky od všech vyvážejících výrobců zařazených do vzorku.

(67)

Dne 17. března 2021 vydala Komise po analýze obdržených připomínek druhou poznámku ke zdrojům pro určení běžné hodnoty (dále jen „druhá poznámka“) (první poznámka a druhá poznámka jsou dále souhrnně označovány jako „poznámky“). Ve druhé poznámce Komise aktualizovala seznam výrobních faktorů a informovala zúčastněné strany o svém záměru použít Turecko jako reprezentativní zemi podle čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážky základního nařízení. Rovněž zúčastněným stranám sdělila, že stanoví prodejní, správní a režijní náklady a zisk na základě veřejně dostupných finančních výkazů výrobců hliníkových výlisků v Turecku. Komise vyzvala zúčastněné strany, aby se k tomu vyjádřily. Komise obdržela připomínky od všech vyvážejících výrobců zařazených do vzorku.

(68)

Po analýze připomínek a informací obdržených ke druhé poznámce dospěla Komise k prozatímnímu závěru, že Turecko je vhodnou reprezentativní zemí, z níž budou získány nezkreslené ceny a náklady pro určení běžné hodnoty. Základní důvody této volby jsou podrobně popsány v oddíle 3.4 níže.

(69)

Po zahájení šetření na základě čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení zaslala Komise čínské vládě dva dotazníky týkající se existence zkreslení. Čínská vláda však neposkytla žádné odpovědi. Komise verbální nótou ze dne 8. prosince 2020 čínskou vládu informovala o tom, že hodlá použít ustanovení článku 18 základního nařízení, pokud jde o možnou existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a základního nařízení na čínském domácím trhu s konvertovanými hliníkovými fóliemi a možnou existenci zkreslení na trhu surovin ve smyslu čl. 7 odst. 2a základního nařízení. Komise vyzvala čínskou vládu, aby předložila své připomínky k použití článku 18. Neobdržela žádné připomínky.

(70)

V čl. 2 odst. 1 základního nařízení je uvedeno, že „běžná hodnota se obvykle zakládá na cenách, které jsou zaplaceny nebo mají být zaplaceny nezávislým odběratelem v zemi vývozu v běžném obchodním styku.“

(71)

Avšak čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení stanoví, že „pokud se […] zjistí, že není vhodné použít domácí ceny a náklady v zemi vývozu, jelikož v této zemi dochází k podstatným zkreslením ve smyslu písmene b), běžná hodnota se zjistí početně výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty“ a „zahrnuje nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk“.

(72)

Jak je dále objasněno níže, Komise v tomto šetření dospěla k závěru, že na základě dostupných důkazů a vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany čínské vlády je vhodné použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(73)

V čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení se stanoví, že „podstatná zkreslení jsou taková zkreslení, k nimž dochází v případě, kdy vykazované ceny nebo náklady, včetně nákladů na suroviny a energii, nejsou výsledkem volného působení tržních sil, neboť jsou ovlivňovány významnými zásahy státu. Při posuzování toho, zda existují podstatná zkreslení, se bere v úvahu mimo jiné možný dopad jednoho či více z těchto prvků:

(74)

Jelikož seznam v čl. 2 odst. 6a písm. b) není kumulativní, není třeba při zjišťování podstatných zkreslení zohlednit všechny prvky. Stejné skutkové okolnosti lze mimoto použít k prokázání existence jednoho nebo více prvků z tohoto seznamu. Jakýkoli závěr ohledně podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) však musí vycházet ze všech důkazů, které jsou k dispozici. V celkovém posouzení toho, zda existují zkreslení, může být rovněž brán zřetel na celkový kontext a situaci v zemi vývozu, zejména tam, kde základní prvky hospodářského a správního zřízení vyvážející země dávají vládě významné pravomoci zasahovat do ekonomiky takovým způsobem, že ceny a náklady nejsou výsledkem volného působení tržních sil.

(75)

V čl. 2 odst. 6a písm. c) základního nařízení je stanoveno, že „[p]okud má Komise k dispozici podložené informace týkající se možné existence podstatných zkreslení uvedených v písmeni b) v určité zemi či v určitém odvětví v této zemi a pokud je to v zájmu účinného uplatňování tohoto nařízení, Komise vypracuje, zveřejní a pravidelně aktualizuje zprávu popisující tržní podmínky uvedené v písmeni b) v této zemi nebo v tomto odvětví.“

(76)

Na základě uvedeného ustanovení vydala Komise zprávu o ČLR (dále jen „zpráva“) (7), která prokazuje existenci významných zásahů státu na mnoha úrovních hospodářství, včetně konkrétních zkreslení v mnoha klíčových výrobních faktorech (jako jsou půda, energie, kapitál, suroviny a pracovní síla), jakož i v konkrétních odvětvích (jako je výroba oceli a chemických látek). Zpráva byla založena do vyšetřovacího spisu ve fázi zahájení šetření. Podnět také obsahoval některé podstatné důkazy doplňující tuto zprávu. Zúčastněné strany byly v době zahájení šetření vyzvány, aby důkazy obsažené ve vyšetřovacím spisu vyvrátily, vyjádřily se k nim nebo je doplnily.

(77)

Podnět obsahoval informace o dodatečných studiích a zprávách, které analyzují situaci v odvětví hliníku v ČLR. Za prvé, žadatel uvedl dokument OECD nazvaný „Měření zkreslení na mezinárodních trzích – hodnotový řetězec hliníku“ (dále jen „studie OECD“) (8), který podrobně analyzuje udělování finančních subvencí společnostem vyrábějícím hliník. Jak uvedli žadatelé na základě studie OECD, čínský rozvojový plán pro odvětví neželezných kovů na období 2016–2020 vyzývá mimo jiné k přijetí ochranných opatření prostřednictvím rozšíření finanční a daňové podpory, včetně zásahů na pomoc společnostem nebo pomoci s úvěry se selháním. Za druhé, žadatelé poukázali na zprávu vypracovanou pro WVMetalle, německé sdružení průmyslu neželezných kovů, ze dne 24. dubna 2017 (9) (dále jen „zpráva WVMetalle“), která podporuje zjištění uvedená ve zprávě i ve studii OECD. Žadatelé dále poukázali na to, že v nedávném přezkumu před pozbytím platnosti týkajícím se antidumpingových cel na dovoz některých hliníkových fólií v rolích pocházejících z Číny (10) Komise potvrdila existenci podstatných zkreslení ceny hliníku a trvala na tom, že toto zjištění není omezeno na dotčený výrobek v daném šetření, ale vztahuje se i na KHF, které využívají stejný vstupní materiál a mají totožný výrobní proces. Žadatelé nakonec poukazují na antisubvenční šetření Ministerstva obchodu USA týkající se čínských hliníkových fólií, které bylo ukončeno v roce 2018 (11) a které zjistilo existenci čínské vládní podpory pro čínský průmysl hliníkových fólií a subvencování surového hliníku.

(78)

Jak je uvedeno v 69. bodě odůvodnění, čínská vláda se v počáteční fázi nevyjádřila ani nepředložila důkazy podporující nebo vyvracející stávající důkazy obsažené ve spisu k dané věci – včetně zprávy a dalších důkazů, které poskytl žadatel – ohledně existence podstatných zkreslení nebo ohledně vhodnosti použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení na danou věc. Připomínkami, které byly v tomto ohledu obdrženy od řady zúčastněných stran, se zabývá oddíl 3.3.1.11 níže.

(79)

Komise prozkoumala, zda je vzhledem k existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení vhodné použít domácí ceny a náklady v ČLR, či nikoli. Komise tak učinila na základě důkazů dostupných ve spisu, včetně důkazů obsažených ve zprávě, jež vycházejí z veřejně dostupných zdrojů. Tato analýza zahrnovala zkoumání významných zásahů státu do hospodářství ČLR obecně, ale i zkoumání konkrétní situace na trhu v příslušném odvětví včetně dotčeného výrobku. Komise tyto důkazní prvky dále doplnila vlastním výzkumem týkajícím se různých kritérií, která jsou významná pro potvrzení existence podstatných zkreslení v ČLR.

(80)

Čínský hospodářský systém je založen na koncepci „socialistického tržního hospodářství“. Tato koncepce je zakotvena v čínské ústavě a určuje správu ekonomických záležitostí ČLR. Ústřední zásadou je „socialistické veřejné vlastnictví výrobních prostředků, tzn. všelidové vlastnictví a kolektivní vlastnictví pracujících“. Hospodaření státních podniků je „vedoucí silou národního hospodářství“ a stát je zmocněn „zajistit jeho upevňování a růst“ (12). Celkové uspořádání čínské ekonomiky proto nejen umožňuje státu výrazně do ekonomiky zasahovat, ale stát je k takovým zásahům výslovně zmocněn. Pojem nadřazenosti veřejného vlastnictví soukromému vlastnictví prolíná celým právním systémem a je zdůrazněn jako obecná zásada ve všech hlavních právních předpisech. Názorným příkladem je čínský zákon o vlastnictví: odkazuje na první fázi socialismu a ukládá státu prosazovat základní hospodářský systém, ve kterém hraje dominantní úlohu veřejné vlastnictví. Jiné formy vlastnictví jsou tolerovány a zákon povoluje jejich rozvoj spolu se státním vlastnictvím (13).

(81)

Podle čínských právních předpisů je kromě toho socialistické tržní hospodářství rozvíjeno pod vedením Komunistické strany Číny. Struktury čínského státu a Komunistické strany Číny jsou vzájemně propojeny na všech úrovních (právní, institucionální, personální) a vytvářejí nadstavbu, v níž jsou úlohy Komunistické strany Číny a státu navzájem k nerozeznání. Po změně čínské ústavy v březnu 2018 byla vedoucí úloha Komunistické strany Číny ještě více zdůrazněna prostřednictvím formulace v článku 1 ústavy, která tuto úlohu potvrzuje. Za stávající první větu ústavy: „[s]ocialistické zřízení je základním zřízením Čínské lidové republiky“ byla vložena nová druhá věta, která zní: „[u]rčujícím znakem socialismu s čínskými rysy je vedení Komunistické strany Číny“ (14). To dokládá nespornou a neustále narůstající kontrolu Komunistické strany Číny nad hospodářským systémem v ČLR. Tato vedoucí úloha a kontrola jsou nedílnou součástí čínského systému a jdou daleko nad rámec situace obvyklé v jiných zemích, kde vlády uplatňují obecnou makroekonomickou kontrolu, v jejíchž hranicích probíhá volné působení tržních sil.

(82)

Při plnění cílů, které se spíše shodují s politickým programem vytyčeným Komunistickou stranou Číny, než aby odrážely hospodářské podmínky převládající na volném trhu (15), uplatňuje čínský stát intervenční hospodářskou politiku. Čínské orgány při tom používají celou řadu intervenčních hospodářských nástrojů, včetně systému průmyslového plánování, finančního systému, a to i na úrovni právního prostředí.

(83)

Za prvé, pokud jde o úroveň celkové administrativní kontroly, zaměření čínského hospodářství se řídí složitým systémem průmyslového plánování, které ovlivňuje veškeré hospodářské činnosti v zemi. Tyto plány ve svém souhrnu zahrnují ucelenou a složitou soustavu odvětvových a průřezových politik a jsou přítomny na všech úrovních státní správy. Plány na úrovni provincií jsou podrobné, zatímco celostátní plány stanoví obecnější cíle. Plány stanovují také nástroje na podporu příslušných průmyslových a jiných odvětví, jakož i časové rámce, ve kterých má být cílů dosaženo. Některé plány ještě obsahují explicitní cíle týkající se výstupů, což bylo běžnou součástí předchozích plánovacích cyklů. V rámci plánů jsou jednotlivá průmyslová odvětví nebo projekty označovány za (pozitivní nebo negativní) priority v souladu s prioritami vlády a jsou jim přiřazovány konkrétní rozvojové cíle (průmyslová modernizace, mezinárodní expanze atd.). Hospodářské subjekty, soukromé i státem vlastněné, musí v podstatě přizpůsobovat své podnikatelské činnosti skutečnostem, jež nastoluje tento systém plánování. Je tomu tak nejen kvůli závazné povaze plánů, ale i proto, že příslušné čínské orgány na všech úrovních veřejné správy se systémem plánů řídí a využívají své zákonné pravomoci v souladu s ním, čímž nutí hospodářské subjekty k dodržování priorit stanovených v plánech (viz též oddíl 3.3.1.5 níže) (16).

(84)

Za druhé, na úrovni umísťování finančních zdrojů dominují finančnímu systému ČLR státem vlastněné komerční banky. Tyto banky se při vytváření a provádění své úvěrové politiky musí přizpůsobovat cílům vládní průmyslové politiky, místo aby primárně posuzovaly ekonomickou hodnotu daného projektu (viz též oddíl 3.3.1.8 níže) (17). Totéž platí o ostatních složkách čínského finančního systému, jako jsou akciové trhy, trhy dluhopisů, trhy soukromého kapitálu atd. Také tyto části finančního sektoru, které nejsou bankami, jsou institucionálně a operačně uspořádány způsobem, který není zaměřen na co nejefektivnější fungování finančních trhů, ale na zajištění kontroly a umožnění zásahů ze strany státu a Komunistické strany Číny (18).

(85)

Za třetí, pokud jde o úroveň regulačního prostředí, nabývají zásahy státu v hospodářství řady forem. Například pravidla pro zadávání veřejných zakázek jsou běžně využívána k dosažení jiných cílů politiky, než je hospodářská efektivita, což narušuje tržní zásady v této oblasti. Platné právní předpisy výslovně stanoví, že zadávání veřejných zakázek se musí provádět tak, aby se usnadnilo dosažení cílů vytyčených státními politikami. Povaha těchto cílů však není vymezena, což ponechává rozhodovacím orgánům široké posuzovací pravomoci (19). Obdobně v oblasti investic si čínská vláda ponechává významnou kontrolu a vliv, pokud jde o místo určení a rozsah jak státních, tak soukromých investic. Prověřování investic, jakož i různé pobídky, omezení a zákazy týkající se investic používají státní orgány jako důležitý nástroj na podporu cílů průmyslové politiky, např. na zachování státní kontroly nad klíčovými odvětvími nebo posílení domácího výrobního odvětví (20).

(86)

Celkově je tedy čínský hospodářský model založen na určitých základních axiomech, které zajišťují a podporují různé zásahy státu. Takto významné zásahy státu jsou v rozporu s volným působením tržních sil, a vedou tedy k narušení účinné alokace zdrojů v souladu s tržními zásadami (21).

(87)

Podniky, jež jsou ve vlastnictví státu, jsou jím ovládány nebo jsou pod jeho strategickým dohledem nebo se řídí jeho pokyny, představují podstatnou součást ekonomiky ČLR.

(88)

Čínská vláda a Komunistická strana Číny udržují struktury, které zajišťují jejich trvalý vliv na podniky, a to zejména na podniky vlastněné státem. Stát (a v mnoha ohledech také Komunistická strana Číny) nejen aktivně vytváří obecné hospodářské politiky a dohlíží na to, aby je jednotlivé státem vlastněné podniky realizovaly, ale také si nárokuje právo podílet se na provozním rozhodování těchto podniků. To se obvykle děje prostřednictvím rotace kádrů mezi orgány státní správy a státem vlastněnými podniky, prostřednictvím přítomnosti členů strany ve výkonných orgánech státem vlastněných podniků a stranických buněk ve společnostech (viz také oddíl 3.3.1.4), jakož i prostřednictvím formování podnikové struktury v sektoru státem vlastněných podniků (22). Výměnou za to mají státní podniky v čínském hospodářství zvláštní postavení, z něhož vyplývá řada ekonomických výhod, zejména ochrana před konkurencí a preferenční přístup k důležitým vstupům, včetně financování (23). Prvky, které naznačují, že podniky v odvětví hliníku jsou ovládány státem, jsou blíže rozvedeny v oddíle 3.3.1.5 níže.

(89)

Studie OECD, kterou žadatel předložil jako důkaz, zmiňuje státní podniky v odvětví hliníku, které ve svých ve svých regulatorních podáních výslovně zdůrazňují, jak státní vlastnictví ovlivňuje příslušné průmyslové politiky a jak se státní vlastnictví promítá do vládní podpory. Konkrétně, jeden státní podnik ve svém prospektu týkajícím se dluhopisů z roku 2016 uvádí, že je jedním z 52 stěžejních státních podniků, že hraje klíčovou úlohu při vytváření a provádění politik v odvětví energetiky a že se mu dostává komplexní a trvalé podpory od čínské vlády. Jiný státní podnik ve svém prospektu týkajícím se dluhopisů z roku 2017 zmiňuje skutečnost, že vláda příslušné provincie může skupinu významně ovlivňovat (24).

(90)

ČLR je největším výrobcem hliníku na světě, přičemž několik velkých státních podniků patří celosvětově mezi největší jednotlivé výrobce. Zpráva WVMetalle upozorňuje na to, že státní podniky mají dominantní podíl na domácím trhu (25), což potvrzují i jiné odhady, podle nichž na státní podniky připadá více než 50 % celkové produkce surového hliníku v ČLR (26). Přestože je zvýšení kapacity v posledních letech zčásti připisováno společnostem v soukromém vlastnictví, takovéto zvýšení je obvykle spojeno také s různými formami zapojení (místních) orgánů státní správy, jakými je např. tolerování nezákonného rozšíření kapacity (27). Kapacita výroby hliníku se mimoto zvýšila rovněž u hlavních státních podniků, třebaže v menší míře (28).

(91)

Kromě ovládání státních podniků čínská vláda ovlivňuje rovněž soukromé společnosti v ČLR. Během šetření bylo zjištěno, že výrobci KHF obdrželi od státu subvence. Například všechny společnosti zařazené do vzorku uvedly ve svých výročních zprávách řadu státních subvencí. Poskytování všech těchto subvencí rovněž ukazuje na významný zásah státu v oblasti trhu.

(92)

Vzhledem k vysoké míře zásahů státu do odvětví hliníku a vysokému podílu státních podniků v tomto odvětví nemohou za tržních podmínek fungovat ani výrobci hliníku působící v segmentu KHF, kteří jsou v soukromém vlastnictví. Jak veřejných, tak soukromých podniků v odvětví hliníku se totiž týká také strategický dohled a pokyny, jak je uvedeno níže v oddíle 3.3.1.5.

(93)

Kromě výkonu kontroly nad ekonomikou prostřednictvím vlastnictví státních podniků a jiných nástrojů může čínská vláda zasahovat do cen a nákladů prostřednictvím přítomnosti státu ve firmách. Lze mít za to, že právo příslušných státních orgánů jmenovat a odvolávat klíčové vedoucí pracovníky ve státních podnicích, zakotvené v čínských právních předpisech, odráží odpovídající vlastnická práva, (29) avšak dalším významným kanálem, jehož prostřednictvím může stát zasahovat do podnikatelských rozhodnutí, jsou buňky Komunistické strany Číny v podnicích, jak ve státních, tak v soukromých. Podle čínského práva obchodních společností má být organizace Komunistické strany Číny zřízena v každé společnosti (alespoň se třemi členy této strany v souladu se stranickými stanovami (30)) a daná společnost musí vytvořit nezbytné podmínky pro činnost stranické organizace. V minulosti tento požadavek podle všeho nebyl vždy dodržován nebo striktně vymáhán. Nejpozději od roku 2016 však Komunistická strana Číny zesílila své nároky, pokud jde o ovládání obchodních rozhodnutí státních podniků jakožto politický princip. Komunistická strana Číny údajně vyvíjí tlak i na soukromé společnosti, aby na první místo stavěly „vlastenectví“ a dodržovaly stranickou kázeň (31). V roce 2017 údajně existovaly stranické buňky v 70 % z asi 1 860 000 soukromých společností a rostl tlak na to, aby organizace Komunistické strany Číny měly konečné slovo v podnikatelských rozhodnutích přijímaných v rámci společností, v nichž působí (32). Tato pravidla mají obecnou platnost v celém čínském hospodářství, a to ve všech odvětvích, včetně výrobců hliníkových výrobků a dodavatelů jejich vstupů.

(94)

Dne 15. září 2020 byl navíc zveřejněn dokument nazvaný „Pokyny Generální kanceláře úřadu Ústředního výboru Komunistické strany Číny pro posílení činnosti Sjednocené fronty v soukromém sektoru pro novou éru“ (33), který dále rozšířil úlohu stranických výborů v soukromých podnicích. Podle oddílu II.4 pokynů: „Musíme zvýšit celkovou schopnost strany řídit činnost Sjednocené fronty v soukromém sektoru a účinně zintenzívnit práci v této oblasti.“ a oddílu III.6: „Musíme dále posílit budování strany v soukromých podnicích a umožnit, aby stranické buňky plnily účinněji svou úlohu coby pevnost, a umožnit členům strany, aby působili jako předvoj a průkopníci.“ Tímto dokumentem zdůraznila strana úlohu soukromých podniků v „činnosti Sjednocené fronty“ při úsilí o zvýšení úlohy Komunistické strany Číny v nestranických organizacích a subjektech (34).

(95)

Výše uvedený trend rostoucí úrovně zásahů čínské vlády v odvětví hliníku ilustrují následující příklady.

(96)

Jak zjistila Komise při jiném šetření týkajícím se některých hliníkových fólií v rolích pocházejících z Číny (35), v roce 2017 čínský státem vlastněný výrobce hliníku, China Aluminium International Engineering Corporation Limited (dále jen „Chalieco“), pozměnil své stanovy v zájmu posílení úlohy stranických buněk ve společnosti. Do stanov zařadil celou kapitolu o stranickém výboru, jejíž článek 113 stanoví: „Při rozhodování o významných podnikových otázkách představenstvo předem konzultuje stranický výbor společnosti.“ (36) Rovněž společnost Aluminum Corporation of China (dále jen „Chalco“) ve své výroční zprávě za rok 2017 (37) uvádí, že řada členů řídících a dozorčích orgánů a vyšších vedoucích pracovníků – včetně předsedy představenstva a výkonného ředitele a předsedy dozorčího výboru – jsou členy Komunistické strany Číny.

(97)

Pokud jde o podniky působící v oblasti výroby výrobků z KHF, společnost Xiamen vysvětluje úsilí o budování strany takto: „Společnost Xiashun aktivně podporuje budování strany a práci odborových svazů a po léta je zastáncem systému společných schůzí strany, vlády a pracovníků, který zaměstnancům poskytuje důležitou platformu pro účast na rozhodování, ochranu jejich práv a zájmů a budování harmonického ovzduší.“ (38)

(98)

Fungování trhu dále narušují přítomnost státu a jeho zásahy na finančních trzích (viz také oddíl 3.3.1.8 níže) i při dodávkách surovin a vstupů (39). Přítomnost státu ve firmách, včetně státních podniků, v odvětví hliníku a v jiných odvětvích (např. ve finančním sektoru a v odvětvích dodávajících vstupy) tak umožňuje čínské vládě ovlivňovat ceny a náklady.

(99)

Zaměření čínského hospodářství je do značné míry určováno propracovaným systémem plánování, který stanoví priority a předepisuje, na které cíle se musí ústřední vláda a místní orgány státní správy zaměřit. Příslušné plány existují na všech úrovních státní správy a zahrnují prakticky všechna odvětví hospodářství. Cíle stanovené nástroji plánování mají závaznou povahu a orgány na každé úrovni veřejné správy sledují plnění plánů orgány na příslušné nižší správní úrovni. Systém plánování v ČLR celkově vede k tomu, že zdroje jsou směrovány do odvětví označených vládou za strategická nebo jinak politicky významná, místo aby byly alokovány v souladu s tržními silami (40).

(100)

Vláda například hraje klíčovou úlohu v rozvoji čínského odvětví hliníku. To potvrzují četné plány, směrnice a další dokumenty týkající se přímo či nepřímo tohoto odvětví, vydávané na státní, regionální a komunální úrovni. Prostřednictvím těchto a dalších nástrojů vláda řídí a ovládá prakticky každý aspekt rozvoje a fungování odvětví hliníku. Tyto politiky mají významný přímý nebo nepřímý dopad na výrobní náklady výrobků z hliníku.

(101)

Podle zjištění Komise ve věci některých hliníkových fólií v rolích pocházejících z Číny (41), ve věci hliníkových výlisků (42) a ve věci plochých válcovaných výrobků z hliníku (prozatímní opatření) (43) platí následující skutečnosti i pro tento dotčený výrobek, který je podobně hliníkovým následným výrobkem.

(102)

Přestože 13. pětiletý plán hospodářského a sociálního rozvoje (44) pokrývající období šetření neobsahuje zvláštní ustanovení o hliníku, pro odvětví neželezných kovů jako celek stanoví strategii podpory spolupráce v oblasti mezinárodní výrobní kapacity a výroby zařízení. V zájmu dosažení těchto cílů plán potvrzuje, že posílí podpůrné systémy týkající se zdanění, financování, pojištění, investičních a finančních platforem, jakož i platforem pro posuzování rizik (45).

(103)

Odpovídající odvětvový plán, rozvojový plán pro odvětví neželezných kovů (2016–2020) (dále jen „plán“), stanoví konkrétní politiky a cíle, kterých chce vláda dosáhnout pro řadu odvětví neželezných kovů (46), včetně odvětví hliníku.

(104)

Plán má za cíl modernizovat sortiment výrobků vyráběných čínským odvětvím hliníku, mimo jiné prostřednictvím podpory inovací. Vyzývá k rychlému rozvoji systému smíšeného vlastnictví a posílení životaschopnosti státních podniků. Počítá rovněž s možností vytvoření velkých zásob neželezných kovů pro zvýšení bezpečnosti zdrojů, včetně hliníku, a stanoví konkrétní kvantitativní cíle pro snížení spotřeby energie, zvýšení podílu recyklovaného hliníku ve výrobě a lepší využití kapacity (47).

(105)

Plán dále řeší strukturální přizpůsobení prostřednictvím přísnější kontroly nových tavicích zařízení a likvidace zastaralých kapacit. Upravuje zeměpisné rozmístění zpracovatelských závodů, zaměřuje se na projekty pro větší využívání zdrojů, jako jsou bauxit a oxid hlinitý, a zabývá se dodávkami elektřiny a cenovou politikou (48).

(106)

S touto širokou škálou opatření a politik představuje tento plán pokračování plánu pro přizpůsobení a revitalizaci odvětví neželezných kovů z roku 2009, který byl přijat s cílem zmírnit nepříznivé dopady finanční krize na odvětví neželezných kovů. Ke klíčovým cílům uvedeným v plánu patří mimo jiné kontrola objemu výroby, restrukturalizace, získávání surovin, politika v oblasti vývozních daní, bezpečnost zdrojů, vytváření velkých zásob, technologické inovace, finanční politika, jakož i plánování a provádění (49).

(107)

Dalším politickým dokumentem zaměřeným na odvětví hliníku jsou standardní podmínky platné pro odvětví hliníku vydané MIIT dne 18. července 2013 s cílem urychlit strukturální korekci a zamezit neřízenému rozšiřování kapacit tavení hliníku. Uvedené standardní podmínky zavádějí minimální objemy výroby pro nové závody, normy kvality a bezpečnost dodávek pro bauxit a oxid hlinitý z dovozu a z domácích zdrojů. Ve standardních podmínkách se uvádí, že MIIT je orgánem odpovědným za normalizaci a řízení odvětví hliníku, jakož i za zveřejňování seznamu společností oprávněných působit v odvětví hliníku (50).

(108)

V hlavním stanovisku o vytvoření vynikajícího tržního prostředí podporujícího strukturální změny a transformaci odvětví zpracování neželezných kovů a zvyšujícího přínosy, které vydala generální kancelář Státní rady v roce 2016 (2016/42) (51), čínské orgány uvádějí jako hlavní cíle: „optimalizovat strukturu průmyslu zpracování neželezných kovů; zásadně vyvážit nabídku a poptávku klíčových kategorií výrobků; zachovat míru využití kapacity elektrolytické výroby hliníku nad 80 %; výrazně zvýšit zabezpečení kapacity nabídky nerostných surovin například u mědi a hliníku“ (52). Dokument se rovněž zaměřuje na „přísnou kontrolu nové výrobní kapacity“. Za tímto účelem je nezbytné: „zajistit realizaci nových (přepracovaných, rozšířených) stavebních projektů nezbytných pro elektrolýzu hliníku; […] využívat společenský dohled a další nástroje; zintenzivnit dohled a kontroly; důkladně prošetřit a vyřešit porušení předpisů u nových projektů na elektrolýzu hliníku“ (53). Tato ustanovení dokazují významné zásahy čínské vlády do odvětví neželezných kovů, včetně odvětví hliníku.

(109)

Výše uvedené zásahy státu do fungování odvětví hliníku prostřednictvím plánovacích dokumentů se odrážejí rovněž na úrovni provincií. Například oznámení vlády provincie Šan-tung (kde sídlí společnost Donghai, významný výrobce KHF) o prováděcím plánu pro urychlení vysoce kvalitního rozvoje sedmi energeticky náročných průmyslových odvětví (2018/248) ze dne 6. listopadu 2018 se zaměřuje na „podporu rozšiřování řetězce průmyslu elektrolytické výroby hliníku“ pomocí následujících opatření: „další zvýšení poměru jemného a hlubokého zpracování kapalin pro elektrolýzu hliníku a materiálů pro zpracování hliníku; urychlení a podpora rozšiřování řetězce odvětví hliníku o hotové výrobky a špičkové technologické výrobky; rozšířené používání špičkových hliníkových materiálů; zlepšení možností rozvoje odvětví zpracování hliníku“ (54).

(110)

Stát zasahoval do fungování odvětví hliníku mnoho let před vydáním výše uvedených politických dokumentů, což dokládají například Pokyny pro urychlení restrukturalizace odvětví hliníku (dále jen „pokyny k restrukturalizaci“) (55), které vydala Národní komise pro rozvoj a reformy v dubnu 2006. Ta považovala hliník za základní produkt pro rozvoj národního hospodářství. V pokynech k restrukturalizaci se uvádí, že při provádění politiky průmyslového rozvoje schválené Státní radou má být dosaženo konkrétních cílů v některých oblastech. Těmito oblastmi jsou: zvýšení koncentrace v daném odvětví; přístup k finančnímu kapitálu (viz také oddíl 3.3.1.8); organizace daného odvětví, přísná kontrola vývozu elektrolytického hliníku a odstranění zastaralých kapacit.

(111)

Ceny klíčových vstupů, jako jsou energie a elektřina, jsou navíc ovlivňovány také různými typy zásahů státu. (56) Stát zasahoval ve prospěch čínských výrobců zejména prostřednictvím diferencovaných, výhodnějších cen energie. V hlavním stanovisku o vytvoření vynikajícího tržního prostředí podporujícího strukturální změny a transformaci odvětví zpracování neželezných kovů a zvyšujícího přínosy uvedeném výše čínské orgány uznaly politický cíl týkající se „dalšího uplatňování politiky diferencovaných cen energie; vybízení způsobilých spotřebitelů elektřiny k uzavírání přímých smluv s výrobci elektřiny; stanovování cen jednáním“. (57). Komise rovněž zjistila, že podobné politiky byly prováděny na úrovni provincií. Například v provincii Jün-nan podle informací v časopisu China Industry Journal z listopadu 2019: „Aby provincie Jün-nan dokázala tento plán realizovat, vydala konkrétní zásady, například „Prováděcí stanovisko k podpoře integrovaného rozvoje vodních elektráren a hliníkových materiálů“ a „Plán realizující preferenční ceny na podporu využívání energie z vodních zdrojů. Je zjevné, že každý podnik, který poskytne kvótu své kapacity provincii Jün-nan, získá výhody z politiky „preferenčních cen a úplného přenosu“, což znamená, že po dobu prvních 5 let bude elektrolytická výroba hliníku zvýhodněna preferenční cenou elektřiny ve výši 0,25 RMB/kWh. U hloubkového zpracování materiálů je zaručena speciální preferenční cena elektřiny ve výši 0,20 RMB/kWh. Podle zpráv integrované projekty společností Henan Shenhuo a Sichuan Qiya poskytujících kvóty, které budou vybudovány v Jün-nanu, již této politiky využívají pro integrační projekty a podepsaly příslušné smlouvy s místní správou a dodavateli a výrobci elektřiny.“ (58)

(112)

Dalším příkladem zasahování státu na úrovni provincií jsou úředně stanovené cíle transformace a modernizace odvětví elektrolytické výroby hliníku, pokud jde o využití energie, zveřejněné v oznámení vlády provincie Šan-tung o realizaci plánu na urychlení vysoce kvalitního rozvoje sedmi energeticky náročných průmyslových odvětví (viz 109. bod odůvodnění): „Do roku 2022 klesne spotřeba elektřiny při elektrolytické výrobě hliníku na přibližně 12 800 kWh na tunu, poměr elektrolytického hloubkového zpracování elektrolytického hliníku v provincii dosáhne přibližně 50 % a přidaná hodnota tuny hliníku se v průměru zvýší o více než 30 %.“ (59)

(113)

Pokud jde o prosazování ustanovení obsažených ve výše zmíněných plánovacích dokumentech, důležitou úlohu hrají čínská průmyslová sdružení. Tyto subjekty mají zajistit uplatňování politik čínské vlády. Tuto úlohu potvrzuje skutečnost, že při své činnosti úzce spolupracují se státními orgány, což se odráží v jejich stanovách. V případě odvětví hliníku stanovy Čínského sdružení průmyslu neželezných kovů zejména uvádějí, že „se sdružení řídí základní stranickou linií a různými zásadami a politikami, dodržuje ústavu, zákony, předpisy a vnitrostátní politiky a zachovává společenské a morální hodnoty. Drží se cíle sloužit vládě, průmyslu, podnikům a vedení podniků; vytváří a vylepšuje průmyslové mechanismy vlastní kontroly; při získání pomoci plně angažuje vládní zaměstnance; hraje úlohu prostředníka mezi vládou a podniky.“ (článek 3). Článek 25 ve stejném duchu stanoví, že předseda, místopředseda a generální tajemník sdružení musí: „dodržovat stranickou linii, zásady a politiky a mít správné politické vlastnosti“ (60).

(114)

Podobně stanovy Čínského sdružení průmyslu výroby neželezných kovů uvádějí, že „sdružení souhlasí s obchodním vedením a rovněž s dohledem a vedením Komise pro kontrolu a správu státního majetku a Správní komise Státní rady, Ministerstva pro občanské záležitosti a Čínského sdružení průmyslu neželezných kovů“ (článek 4). Jedním ze stanovených prvků rámce obchodní činnosti sdružení je rovněž „aktivní předkládání návrhů a stanovisek týkajících se rozvoje průmyslu, odvětvových politik a právních předpisů v souladu s obecnými zásadami a úkoly strany a státu týkajícími se budování systému socialistické tržní ekonomiky a se zohledněním aktuální situace v průmyslu“ (článek 6). A konečně článek 22 také uvádí, že předseda, místopředseda a generální tajemník musí kromě jiných podmínek: „dodržovat stranickou linii, zásady a politiky a mít správné politické vlastnosti“ (61).

(115)

Četné plány, směrnice a další dokumenty týkající se hliníku, vydané na celostátní, regionální a komunální úrovni, tudíž jednoznačně prokazují vysokou míru zásahů ze strany čínské vlády v odvětví hliníku (62). Prostřednictvím těchto a dalších nástrojů vláda řídí a ovládá prakticky každý aspekt rozvoje a fungování tohoto odvětví.

(116)

Kromě uvedených plánů mají zásahy vlády v tomto odvětví mimo jiné podobu opatření souvisejících s vývozem, včetně vývozních cel, vývozních kvót, požadavků na vývozní výkonnost a požadavků na minimální vývozní ceny různých surovin pro výrobu hliníku.

(117)

Čínská vláda kromě toho odrazuje od vývozu primárního hliníku a jeho vstupních zdrojů s cílem podporovat výrobky z hliníku s vyšší přidanou hodnotou. Tento cíl sleduje prostřednictvím plných nebo částečných odpočtů DPH u navazujících výrobků z hliníku ve spojení s neúplnými odpočty DPH a vývozními daněmi u surového hliníku (63).

(118)

K dalším typům zásahů státu vedoucím k narušení trhu patří politika hromadění zásob prostřednictvím Správy státních hmotných rezerv a úloha Shanghai Futures Exchange (SHFE) (64). V rámci několika šetření na ochranu obchodu bylo navíc prokázáno, že čínská vláda výrobcům hliníku soustavně přiznává různé druhy opatření státní podpory (65). Rozsáhlé zásahy čínské vlády v odvětví hliníku vedly k nadměrné kapacitě, (66) což pravděpodobně nejzřetelněji ilustruje důsledky politik čínské vlády a z nich vyplývajících zkreslení.

(119)

Ve studii OECD byla zjištěna i další státní podpora ovlivňující tržní síly v odvětví hliníku. Tato podpora má obvykle podobu prodeje vstupů, zejména elektřiny a surového oxidu hlinitého, za nižší než tržní ceny (67). Studie OECD dále popisuje, jak jsou cíle čínské vlády pro odvětví hliníku převáděny do průmyslových politik a konkrétních opatření na provinční a místní úrovni, což zahrnuje například kapitálové injekce, přednostní práva na vlastnictví nerostných surovin, státní granty a subvence nebo daňové pobídky (68).

(120)

Souhrnně vzato čínská vláda zavedla opatření s cílem přimět hospodářské subjekty k dodržování cílů veřejné politiky, pokud jde o podporu klíčových odvětví, včetně odvětví hliníku, což zahrnuje výrobu výrobků z KHF. Tato opatření brání volnému působení tržních sil.

(121)

Podle informací ve spisu čínský systém v oblasti úpadků neplní řádně své vlastní hlavní cíle, jako jsou spravedlivé uhrazení pohledávek a dluhů a ochrana zákonných práv a zájmů věřitelů a dlužníků. Je to zřejmě zapříčiněno tím, že ačkoli čínské úpadkové právo formálně vychází ze zásad, které jsou obdobné jako zásady uplatňované v odpovídajících právních předpisech v jiných zemích, pro čínský systém je charakteristické to, že jsou systematicky nedostatečně prosazovány. Počet úpadků je i nadále pozoruhodně nízký s ohledem na velikost ekonomiky této země, v neposlední řadě proto, že insolvenční řízení trpí řadou nedostatků, což v praxi působí jako faktor odrazující od vyhlášení úpadku. Kromě toho hraje v insolvenčním řízení i nadále významnou a aktivní úlohu stát, který často přímo ovlivňuje výsledek řízení (69).

(122)

Dále je třeba uvést, že nedostatky systému vlastnických práv jsou zvláště patrné ve vztahu k vlastnictví půdy a právům k užívání pozemků v ČLR (70). Veškerou půdu vlastní čínský stát (půda na venkově je v kolektivním vlastnictví a půda ve městech ve státním vlastnictví). Její přidělování závisí pouze na státu. Existují právní ustanovení zaměřená na udělování práva k užívání pozemků transparentním způsobem a za tržní ceny, například prostřednictvím zavedení dražebních postupů. Tyto předpisy však běžně nejsou dodržovány a někteří kupující získávají půdu zdarma nebo za ceny pod tržními sazbami (71). Orgány kromě toho při přidělování pozemků často sledují konkrétní politické cíle, včetně plnění hospodářských plánů (72).

(123)

Podobně jako ostatní odvětví v čínském hospodářství podléhají výrobci výrobků z KHF běžným pravidlům čínského úpadkového práva, práva obchodních společností a majetkového práva. Následkem toho se těchto společností také týkají zkreslení vytvářená shora a vznikající v důsledku diskriminačního uplatňování nebo nedostatečného vymáhání úpadkového a majetkového práva. Toto šetření neodhalilo nic, co by mohlo tato zjištění zpochybnit. Komise tedy dospěla k závěru, že čínské právní předpisy upravující úpadek a vlastnictví řádně nefungují, následkem čehož vznikají zkreslení, když jsou v ČLR drženy při životě insolventní firmy a když se přidělují práva k užívání pozemků. Tyto úvahy se na základě dostupných důkazů zdají být plně použitelné i v odvětví výrobků z KHF.

(124)

Toto zjištění je podpořeno předběžným kladným nálezem Ministerstva obchodu USA v rámci šetření týkajícího se některých hliníkových fólií z Číny, v jehož rámci bylo na základě dostupných skutečností zjištěno, že poskytování pozemků čínskou vládou za cenu nižší než přiměřenou představuje finanční příspěvek ve smyslu § 771 odst. 5 písm. D) zákona o clech z roku 1930 ve znění pozdějších předpisů (73).

(125)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem dospěla Komise k závěru, že v odvětví hliníku dochází k diskriminačnímu uplatňování nebo nedostatečnému vymáhání právních předpisů týkajících se úpadku a vlastnictví, a to i pokud jde o dotčený výrobek.

(126)

V ČLR se nemůže plně rozvinout systém tržních mezd, protože pracovníkům a zaměstnavatelům je bráněno v jejich právu na kolektivní organizování. Čína neratifikovala řadu základních úmluv Mezinárodní organizace práce („MOP“), zejména ty, které se týkají svobody sdružování a kolektivního vyjednávání (74). Na základě vnitrostátního práva působí pouze jedna odborová organizace. Tato organizace však není nezávislá na státních orgánech a její zapojení do kolektivního vyjednávání a ochrany práv pracujících je nadále slabé (75). Mobilitu čínské pracovní síly navíc omezuje systém registrace domácností, který omezuje přístup k celému spektru sociálního zabezpečení a dalším výhodám poskytovaným místním obyvatelům v dané správní oblasti. To obvykle vede k tomu, že pracující, kteří nemají registraci k pobytu v daném místě, se v zaměstnání ocitají ve zranitelném postavení a mají nižší příjem než držitelé registrace k pobytu (76). Tyto zjištěné skutečnosti vedou ke zkreslení mzdových nákladů v ČLR.

(127)

Nebyly předloženy žádné podstatné důkazy toho, že by se odvětví hliníku, včetně výrobců KHF, popsaný čínský systém pracovního práva netýkal. Odvětví hliníku je tudíž ovlivněno zkreslením mzdových nákladů jak přímo (při výrobě dotčeného výrobku nebo hlavních surovin pro jeho výrobu), tak nepřímo (při přístupu ke kapitálu nebo vstupům od společností, na něž se vztahuje stejný pracovněprávní systém v ČLR).

(128)

Přístup podniků ke kapitálu v ČLR se vyznačuje různými zkresleními.

(129)

Za prvé, čínský finanční systém se vyznačuje silným postavením státem vlastněných bank (77), které při zajišťování přístupu k financím zohledňují jiná kritéria než ekonomickou životaschopnost projektu. Podobně jako nefinanční státem vlastněné podniky jsou tyto banky nadále propojeny se státem nejen prostřednictvím vlastnictví, ale také formou personálních vztahů (nejvyšší vedoucí pracovníci velkých finančních institucí ve vlastnictví státu jsou v konečném důsledku jmenováni Komunistickou stranou Číny) (78) a – opět stejně jako u nefinančních státem vlastněných podniků – banky pravidelně provádějí veřejné politiky vytvořené vládou. Tím banky plní výslovnou právní povinnost vykonávat svou činnost v souladu s potřebami národního hospodářského a sociálního rozvoje a v souladu s průmyslovými politikami státu (79). K tomu přistupují ještě další platná pravidla, která směrují finanční prostředky do odvětví označených vládou za preferovaná nebo jinak důležitá (80).

(130)

Přestože se uznává, že různá právní ustanovení zmiňují potřebu řídit se obvyklými bankovními postupy a obezřetnostními pravidly, jako je potřeba zkoumat úvěruschopnost dlužníka, z naprosté většiny důkazů, včetně zjištění v rámci šetření na ochranu obchodu, vyplývá, že tato ustanovení hrají při uplatňování různých právních nástrojů pouze druhotnou úlohu.

(131)

Čínská vláda například nedávno uvedla, že i rozhodnutí týkající se soukromého obchodního bankovnictví musí být pod dohledem Komunistické strany Číny a musí být v souladu s vnitrostátními politikami. Jedním ze tří stěžejních cílů státu v oblasti správy bankovnictví je nyní posílení vedoucího postavení strany v odvětví bankovnictví a pojišťovnictví, a to i pokud jde o provozní a správní záležitosti ve společnostech (81). Rovněž kritéria hodnocení výkonnosti komerčních bank nyní musí zohledňovat zejména to, jak jednotlivé subjekty „slouží cílům národního rozvoje a reálné ekonomice“, a především to, jak „slouží strategickým a nově vznikajícím odvětvím“ (82).

(132)

Zkresleny jsou často i dluhopisové a úvěrové ratingy, což má řadu důvodů včetně toho, že posuzování rizik je ovlivněno strategickým významem dané firmy pro čínskou vládu a silou případné implicitní záruky ze strany vlády. Odhady silně nasvědčují tomu, že čínské úvěrové ratingy soustavně odpovídají nižším mezinárodním ratingům (83).

(133)

K tomu přistupují ještě další platná pravidla, která směrují finanční prostředky do odvětví označených vládou za preferovaná nebo jinak důležitá (84). Z toho plyne zaujatost ve prospěch poskytování úvěrů státem vlastněným podnikům, velkým soukromým firmám s dobrými konexemi a firmám v klíčových odvětvích průmyslu, což znamená, že dostupnost kapitálu a jeho náklady nejsou pro všechny subjekty na trhu stejné.

(134)

V tomto ohledu studie OECD odkazuje na neoficiální důkazy o tom, že někteří výrobci hliníku v ČLR získali financování za zvýhodněných podmínek, přičemž se zdálo, že náklady na financování jsou odděleny od odpovídající úrovně finanční páky společností. Podle této studie jeden státem vlastněný výrobce hliníku ve svém prospektu týkajícím se dluhopisů z roku 2016 výslovně uvedl, že od čínských bank zajišťujících vládní politiku získává značnou finanční podporu s úrokovou sazbou nižší, než je referenční sazba. Obdobně se jiný státem vlastněný výrobce v prospektu týkajícím se dluhopisů z roku 2017 zmiňuje o silných vazbách společnosti s čínskými bankami, včetně bank zajišťujících vládní politiku, které této společnosti poskytly zdroje nízkonákladového financování. Studie OECD dospěla v této souvislosti k závěru, že ačkoli může existovat mnoho důvodů, proč jsou pro tyto podniky úrokové sazby nízké, kontrast mezi špatnými finančními ukazateli a nízkými úrokovými sazbami může ukazovat na určité potenciální podhodnocení rizika spojeného s těmito dlužníky (85).

(135)

Za druhé, výpůjční náklady jsou uměle udržovány na nízké úrovni, aby se podpořil růst investic. To vedlo k nadměrnému používání kapitálových investic při ještě nižší návratnosti investovaných prostředků. Tuto skutečnost dokládá nárůst zadluženosti společností ve státním sektoru, k němuž došlo navzdory prudkému poklesu ziskovosti, což svědčí o tom, že se mechanismy působící v bankovním systému neřídí obvyklými obchodními reakcemi.

(136)

Za třetí, přestože v říjnu 2015 bylo dosaženo liberalizace nominálních úrokových sazeb, cenové signály stále nejsou výsledkem volného působení tržních sil, nýbrž je ovlivňují zkreslení způsobená zásahy státu. Podíl úvěrů poskytnutých na úrovni referenční sazby nebo nižší totiž na konci roku 2018 stále představuje nejméně třetinu všech poskytnutých úvěrů (86). Oficiální sdělovací prostředky v ČLR nedávno oznámily, že Komunistická strana Číny vyzvala ke „snižování úrokové sazby na úvěrovém trhu“ (87). Uměle nízké úrokové sazby mají za následek podhodnocení a následně nadměrné využívání kapitálu.

(137)

Celkový růst úvěrů v ČLR naznačuje zhoršující se efektivnost alokace kapitálu bez jakýchkoli náznaků omezování úvěrů, které by bylo možné očekávat v nenarušeném tržním prostředí. Následkem toho v posledních letech prudce vzrostly úvěry se selháním. V situaci rostoucího rizika zadlužení se čínská vláda rozhodla vyhnout se platební neschopnosti podniků. V důsledku toho byly problémy úvěrů se selháním řešeny refinancováním, což vedlo k vytvoření takzvaných zombie společností, nebo převodem vlastnictví dluhu (např. prostřednictvím fúzí nebo kapitalizací pohledávek), aniž by se nezbytně odstranil celkový dluhový problém či řešily jeho základní příčiny.

(138)

V podstatě lze říci, že navzdory krokům, které byly v nedávné době podniknuty směrem k liberalizaci trhu, je systém podnikových úvěrů v ČLR postižen významnými systémovými problémy a zkresleními, které vyplývají z pokračující výrazné role státu na kapitálových trzích.

(139)

Nebyly předloženy žádné důkazy o tom, že by se výše popsané zásahy státu do finančního systému netýkaly odvětví hliníku, včetně výrobců výrobků z KHF. Významné zásahy státu do finančního systému proto závažně ovlivňují tržní podmínky na všech úrovních.

(140)

Komise konstatovala, že zkreslení popsaná ve zprávě jsou pro čínskou ekonomiku typická. Z dostupných důkazů vyplývá, že fakta a znaky čínského systému, popsané výše v oddílech 3.3.1.1–3.3.1.5, se vztahují na celou zemi a na všechna odvětví hospodářství. Totéž platí pro popis výrobních faktorů, jak je uvedeno výše v oddílech 3.3.1.6–3.3.1.8.

(141)

Komise připomíná, že pro výrobu výrobků z KHF je zapotřebí široká škála vstupů. Vyšetřovací spis neobsahuje žádné důkazy o tom, že tyto vstupy nepocházejí z ČLR. Když výrobci výrobků z KHF tyto vstupy nakupují nebo uzavírají smlouvy o jejich dodávkách, ceny, které platí (a které jsou zaznamenány jako jejich náklady), zjevně podléhají stejným systémovým zkreslením, jež byla uvedena výše. Například dodavatelé vstupů využívají pracovní sílu, která podléhá zkreslením. Mohou si vypůjčit peněžní prostředky, které podléhají zkreslením ve finančním sektoru / při alokaci kapitálu. Navíc podléhají systému plánování, který je uplatňován na všech úrovních státní správy a ve všech odvětvích.

(142)

V důsledku toho nejen že není vhodné použít domácí prodejní ceny výrobků z KHF ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, ale navíc jsou poznamenány i všechny vstupní náklady (včetně surovin, energie, půdy, financování, pracovní síly atd.), protože tvorbu jejich cen ovlivňují významné zásahy státu, jak je popsáno v částech A a B zprávy. Zásahy státu popsané v souvislosti s alokací kapitálu, půdy, pracovní síly, energie a surovin se totiž vyskytují v celé ČLR. To například znamená, že určitý vstup, který byl jako takový vyprodukován v ČLR díky společnému působení řady výrobních faktorů, je vystaven podstatným zkreslením. Totéž platí o vstupu použitém v tomto vstupu a tak dále. Argumenty a důkazy předloženými v tomto ohledu vyvážejícími výrobci se zabývá další oddíl.

(143)

Z předchozí analýzy, která zahrnuje posouzení všech dostupných důkazů týkajících se zásahů státu do čínského hospodářství obecně, jakož i do odvětví hliníku (včetně dotčeného výrobku), vyplývá, že ceny dotčeného výrobku ani náklady na jeho výrobu, včetně nákladů na suroviny, energii a pracovní síly, nejsou výsledkem volného působení tržních sil, neboť jsou ovlivněny významnými zásahy státu ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, jak ukazuje skutečný nebo možný dopad jednoho nebo více příslušných prvků v něm uvedených. Na tomto základě a vzhledem k nespolupráci čínské vlády dospěla Komise k závěru, že v tomto případě není ke stanovení běžné hodnoty vhodné použít domácí ceny a náklady.

(144)

Společnost Xiamen uvedla v reakci na druhou poznámku, že není třeba využívat referenčních sazeb, jestliže společnost Xiamen využívá výrobní faktory za běžných tržních podmínek. Společnost Xiamen zejména uvedla, že referenční ceny a ceny, které společnost Xiamen uhradila za ingoty a desky, byly srovnatelné, což zjevně vyvrací tvrzení o podstatných zkresleních. Dále společnost Zhongji tvrdila, že nakupovala suroviny a energii za běžných tržních podmínek.

(145)

Komise konstatovala, že jakmile je zjištěno, že vzhledem k existenci podstatných zkreslení ve vyvážející zemi v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení není vhodné použít domácí ceny a náklady ve vyvážející zemi, je podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení pro každého vyvážejícího výrobce běžná hodnota početně zjištěna na základě nezkreslených cen nebo referenčních hodnot ve vhodné reprezentativní zemi. Stejné ustanovení základního nařízení umožňuje použití domácích nákladů, pokud je na základě přesných a vhodných důkazů spolehlivě zjištěno, že nejsou zkreslené. V tomto případě však společnost Xiamen ani společnost Zhongji žádné takové přesné a vhodné důkazy nepředložily. Podobné úrovně cen některých surovin ve vyvážející zemi a v reprezentativní zemi nejsou samy o sobě ukazatelem neexistence podstatných zkreslení podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení, protože ceny mohou v určitém období kolísat nebo být vyrovnané z mnoha jiných důvodů. Naopak existuje řada dalších faktorů, které přispívají ke zjištění podstatného zkreslení, jak je prokázáno v oddílech 3.3.1.2 až 3.3.1.9. Pouhá zmínka o srovnatelnosti domácích cen určitých surovin s referenčními hodnotami v reprezentativní zemi proto nemůže splňovat podmínku předložení přesných a vhodných důkazů. Proto musela být tvrzení společností Xiamen a Zhongji zamítnuta.

(146)

Dále společnost Xiamen ve svých připomínkách k zahájení řízení nejprve tvrdila, že čl. 2 odst. 6a není v souladu s antidumpingovou dohodou WTO. Je tomu tak proto, že článek 2.2 antidumpingové dohody uznává tři scénáře, které umožňují určení běžné hodnoty: i) prodeje se neuskutečňují v běžném obchodním styku; ii) existuje zvláštní situace na trhu, nebo iii) vzhledem k nízkému objemu prodeje na domácím trhu nejsou tyto prodeje reprezentativní. Společnost Xiamen uvedla, že podstatná zkreslení nesplňují žádné ze tří kritérií. Společnost také uvedla, že i kdyby bylo možné mít za to, že pojem „podstatná zkreslení“ patří pod druhé z výše uvedených kritérií, panel ve věci WTO DS529 Austrálie – antidumpingová opatření uložená na papír formátu A4 do kopírek potvrdil, že skutečnost, že domácí cena dotčeného výrobku a jeho vstupy jsou ovlivněny zásahy státu, nepostačuje k vyvození závěru, že náležité srovnání prodeje na domácím trhu a prodeje na vývoz je ovlivněno „z důvodu zvláštní situace na trhu“. Společnost Xiamen navíc uvedla, že Komise systematicky uplatňuje početní zjišťování běžné hodnoty, zatímco by měla v každém jednotlivém případě ověřit, zda jsou splněny podmínky článku 2.2 antidumpingové dohody. Společnost Xiamen dále uvedla, že ustanovení článku 2.2 antidumpingové dohody vyžaduje, aby početní zjištění běžné hodnoty odráželo „náklady v zemi původu“, jak bylo potvrzeno ve věcech WTO DS529 Austrálie – antidumpingová opatření uložená na papír formátu A4 do kopírek a WTO DS473 Evropská unie – antidumpingová opatření uložená na bionaftu z Argentiny. Společnost Xiamen dále uvedla, že početní zjištění běžné hodnoty by mělo být v souladu s požadavky článku 2.2.1.1 antidumpingové dohody, a dodala, že zjištění ve výše uvedené zprávě DS473 a ve věci WTO DS427 Čína – antidumpingová a vyrovnávací cla vztahující se na výrobky z brojlerů z USA vyžadovala, aby vyšetřující orgány zohlednily vykázané náklady vyvážejících výrobců, ledaže nejsou v souladu s obecně uznávanými účetními zásadami nebo neodrážejí přiměřeně náklady spojené s výrobou a prodejem posuzovaného výrobku. Třebaže vykázané náklady tyto dvě podmínky splňovaly, jsou ustanovení čl. 2 odst. 6a základního nařízení podle společnosti Xiamen rozporu s článkem 2.2.1.1 antidumpingové dohody WTO, jelikož náklady vyvážejícího výrobce se systematicky neberou v úvahu.

(147)

Komise se domnívala, že ustanovení čl. 2 odst. 6a základního nařízení jsou plně v souladu se závazky Evropské unie v rámci WTO. Jak výslovně objasnil Odvolací orgán WTO ve věci DS473 Evropská unie – antidumpingová opatření uložená na bionaftu z Argentiny, právo WTO povoluje použití údajů ze třetí země, které jsou náležitě upraveny, je-li taková úprava nezbytná a odůvodněná. Komise připomněla, že se věci DS529 Austrálie – antidumpingová opatření uložená na papír formátu A4 do kopírek a DS427 Čína – výrobky z brojlerů netýkají výkladu čl. 2 odst. 6a základního nařízení ani podmínek pro jeho použití. Příslušné skutkové podstaty v těchto věcech se navíc lišily od výchozí situace a kritérií, na jejichž základě byla použita metodika podle tohoto ustanovení základního nařízení, jež se týká existence podstatných zkreslení ve vyvážející zemi. Podle čl. 2 odst. 6a se běžná hodnota vypočte na základě nezkreslených nákladů a cen získaných v reprezentativní zemi nebo odkazem na mezinárodní referenční hodnotu pouze tehdy, je-li zjištěno, že podstatná zkreslení existují a ovlivňují náklady a ceny. Ustanovení čl. 2 odst. 6a druhého pododstavce třetí odrážky základního nařízení každopádně umožňuje použít domácí náklady, je-li zjištěno, že nejsou zkreslené. Komise proto tato tvrzení zamítla.

(148)

Za druhé, společnost Xiamen uvedla, že ustanovení čl. 2 odst. 6a základního nařízení není v souladu s článkem 2.2.2 antidumpingové dohody. Rovněž uvedla, že Odvolací orgán ve věci DS219 ES – tvarovky pro potrubí nebo trubky potvrdil, že vyšetřující orgán je povinen použít skutečné prodejní, správní a režijní náklady a zisk vyvážejících výrobců, pokud takové údaje existují. Společnost Xiamen proto uvedla, že ustanovení čl. 2 odst. 6a základního nařízení není slučitelné s článkem 2.2.2 antidumpingové dohody.

(149)

Komise konstatovala, že jakmile je zjištěno, že vzhledem k existenci podstatných zkreslení ve vyvážející zemi v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení není vhodné použít domácí ceny a náklady ve vyvážející zemi, je podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení pro každého vyvážejícího výrobce běžná hodnota početně zjištěna na základě nezkreslených cen nebo referenčních hodnot ve vhodné reprezentativní zemi. Jak je vysvětleno výše v 147. bodě odůvodnění, stejné ustanovení základního nařízení umožňuje rovněž použití domácích nákladů, pokud se prokáže, že nejsou zkreslené. V této souvislosti měli vyvážející výrobci možnost předložit důkazy o tom, že jejich individuální prodejní, správní a režijní náklady nebo jiné vstupní náklady nebyly ve skutečnosti zkreslené. Jak však bylo doloženo v oddílech 3.3.1.2 až 3.3.1.9, Komise zjistila existenci zkreslení v čínském odvětví hliníku a neexistovaly žádné jednoznačné důkazy o nezkreslených výrobních faktorech u jednotlivých vyvážejících výrobců. Proto byla tato tvrzení zamítnuta.

(150)

Za třetí společnost Xiamen uvedla, že podle ustanovení čl. 2 odst. 6a základního nařízení může Komise použít domácí náklady a že byla v tomto ohledu povinna provést analýzu zaměřenou na konkrétní společnost a náklady. Proto měla být na základě dotazníku, který předložila, provedena zvláštní analýza společnosti Xiamen.

(151)

Komise uvedla, že existence podstatných zkreslení, která vedou k použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení, je zjištěna na celostátní úrovni. Je-li zjištěna existence podstatných zkreslení, pak se ustanovení čl. 2 odst. 6a vztahují a priori na všechny vyvážející výrobce v ČLR a týkají se všech nákladů souvisejících s jejich výrobními faktory. Stejné ustanovení základního nařízení každopádně umožňuje použití domácích nákladů, u nichž se má jednoznačně za to, že nejsou ovlivněny podstatnými zkresleními. Pokud tomu tak je u jednoho nebo více vyvážejících výrobců, vyžaduje čl. 2 odst. 6a třetí pododstavec samostatné posouzení těchto tvrzení u každého vývozce a výrobce jednotlivě, aniž jsou dotčena ustanovení o výběru vzorku.

(152)

Výpočty týkající se sazby antidumpingového cla u společnosti Xiamen zohledňují údaje předložené samotnou společností, které byly vypočteny v souladu s ustanoveními základního nařízení, zejména čl. 2 odst. 6a. Nebyly k dispozici žádné důkazy o tom, že domácí ceny a náklady společnosti Xiamen nebyly zkresleny všudypřítomnými zkresleními zjištěnými na základě dostupných důkazů, s výjimkou tyčí ze slitiny titanu, bóru a hliníku, jak je uvedeno ve 161. bodě odůvodnění. Prozatímní dumpingová rozpětí proto odrážejí konkrétní situaci společnosti, včetně výrobních faktorů a částek, které společnost uvedla v odpovědi na dotazník, náležitě však zohledňují existenci a dopad podstatných zkreslení v ČLR. Tato tvrzení byla proto zamítnuta.

(153)

Pokud jde o individuální situaci společnosti, společnost Xiamen uvedla, že je soukromá společnost a že neexistují žádné důkazy o tom, že by byla ve vlastnictví čínských orgánů, byla těmito orgány ovládána nebo byla pod jejich strategickým dohledem či se řídila jejich pokyny stejně jako státní podniky, a že nepodléhá strategickému dohledu ani se neřídí pokyny v důsledku přítomnosti státu, který má možnost ovlivňovat ceny a náklady. Tvrdila tudíž, že „není ve vlastnictví orgánů země vývozu, není těmito orgány ovládána ani není pod jejich strategickým dohledem a neřídí se jejich pokyny“, jak je uvedeno v čl. 2 odst. 6a písm. b) první odrážce základního nařízení.

(154)

Komise zopakovala, že jakmile jsou zjištěna podstatná zkreslení, použije se metodika podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení na celostátní úrovni, není-li jednoznačně stanoveno, že určité náklady nejsou zkreslením ovlivněny. Společnost Xiamen nepředložila žádný takový důkaz, nýbrž pouze obecná tvrzení týkající se určitých kritérií uvedených v čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení ohledně existence podstatných zkreslení ve vyvážející zemi jako celku, která nesouvisejí s jejími nezkreslenými konkrétními náklady. Tvrzení společnosti Xiamen, že je nezávislá na státní kontrole, nemůže zpochybnit značné množství důkazů a závěry uvedené v oddílech 3.3.1.3 až 3.3.1.5, které prokazují rozsah a všudypřítomnost vlivu vlády a Komunistické strany Číny v čínském hospodářství, včetně odvětví hliníku. Jak je mimoto uvedeno v oddíle 3.3.1.8, vláda disponuje velkým množstvím nástrojů a finančních pobídek k tomu, aby se společnosti, včetně společností v soukromém vlastnictví, řídily jejími pokyny. Jak je popsáno v témže oddíle, finanční instituce, včetně soukromých, mají pobídky k usnadnění přístupu k financování v případě projektů, jež jsou v souladu s plány vlády, což má významný dopad na soukromé společnosti, které kvůli zajištění finanční likvidity musí dodržovat vládní směrnice. Argument společnosti Xiamen, že nepodléhá vlivu státu, včetně vlastnické kontroly nebo strategického dohledu a pokynů ze strany čínských orgánů, neodpovídá skutečnosti.

(155)

Komise konkrétně uvedla, že je společnost Xiamen je formálně uznána: Státní radou jako klíčový technicky vyspělý podnik na vnitrostátní úrovni; Hospodářskou komisí a komisí pro IT provincie Fu-ťien jako stěžejní podnik provincie Fu-ťien pro strategická a nově vznikající odvětví; Úřadem provincie Fu-ťien pro vědu a techniku, Hospodářskou komisí a komisí pro IT provincie Fu-ťien, Federací odborových svazů provincie Fu-ťien a Komisí Státní rady pro kontrolu a správu majetku ve vlastnictví státu v provincii Fu-ťien jako inovativní podnik provincie Fu-ťien (88). Aby společnost získala tato formální uznání, musí splnit příslušné požadavky na způsobilost, které zahrnují mimo jiné dodržování oficiální linie čínské vlády a oficiálních vládních strategií a politik. Je to rovněž nezbytné k tomu, aby bylo možné tato uznání zachovat a dále využívat přímou nebo nepřímou státní podporu, která je s nimi spojena. Například některé konkrétní politiky, cíle a přínosy spojené s uznáním podniku jako stěžejního podniku pro strategická a nově vznikající odvětví v provincii Fu-ťien, což je titul, jehož držitelem je společnost Xiamen, zahrnují: „zapojování stěžejních podniků jako lídrů a příkladů, podporu urychleného vědeckého rozvoje strategických nově vznikajících odvětví v provincii Fu-ťien a plnění cílů a úkolů stanovených v prováděcím plánu pro urychlení rozvoje strategických nově vznikajících odvětví v provincii Fu-ťien“; „podporu různých typů fondů rizikového kapitálu v provincii Fu-ťien pro strategická nově vznikající odvětví k uskutečňování kapitálových investic za účelem rozvoje klíčových projektů stěžejních podniků“; „podněcování a podporu provinčních stěžejních podniků ve strategických nově vznikajících odvětvích, aby nabízely akcie na burze za účelem financování a vydávaly podnikové dluhopisy, krátkodobé finanční směnky atd. a poskytovaly příslušnou podporu a služby pro podnikové financování“; „společně s hospodářskými a obchodními odbory okresů, měst, komplexní pilotní zóny Pingtan a s provinčními skupinovými (holdingovými) společnostmi zřídil Hospodářský a obchodní výbor provincie pracovní a kontaktní systém se stěžejními podniky v nově vznikajících odvětvích s cílem pomoci koordinovat a řešit obtíže a problémy, které se vyskytly při rozvoji podniků, a zajistit sledování a analýzu rozvoje stěžejních podniků“ (89). Komise proto neuznala konkrétní obhajobu společnosti, že společnost Xiamen nepodléhá kontrole, strategickému dohledu ani pokynům orgánů ČLR.

(156)

Společnost Xiamen dále uvedla, že je stoprocentně zahraničním podnikem (dále jen „WOFE“) a podléhá čínským právním předpisům. Jejím akcionářem je společnost Daching Enterprises Limited založená v Hongkongu. Společnost dále uvedla, že její účetní závěrky jsou ověřovány podle mezinárodních účetních standardů, neboť je součástí mezinárodní skupiny, a že byla založena podle zákona Čínské lidové republiky o zahraničním obchodu, zákona Čínské lidové republiky o zahraničních investicích, zákona Čínské lidové republiky o obchodních společnostech a podléhá zákonu Čínské lidové republiky o úpadku podniků. Podle těchto zákonů je chráněna úpadkovým právem a její kapitál může být v souladu se zákonem volně převeden do země nebo do zahraničí. Dále tvrdila, že její účetní závěrky jsou ověřovány podle mezinárodních účetních standardů, a to společností Ernst & Young, a pokud by její finanční zdraví bylo ohroženo, musela by se řídit mezinárodními standardy a případně by na ni musel být prohlášen konkurz.

(157)

Komise připomenula, že (jak je popsáno v oddíle 3.3.1.6) zkreslení v ČLR v oblasti práva nevyplývá ze skutečnosti, že čínské právní předpisy nejsou pro svůj účel adekvátní. Čínské právní předpisy naopak vycházejí z podobných zákonů v jiných zemích, a proto neexistuje žádný problém s kvalitou právních předpisů jako takových. Problém spočívá v nedostatečném prosazování těchto právních předpisů a v úloze státu v insolvenčním řízení. Na základě zjištění uvedených v oddíle 3.3.1.6 a vzhledem k neexistenci důkazů o tom, že se společnosti Xiamen nebudou týkat celostátní zkreslení v souvislosti s konkurzním řízením, bylo toto tvrzení zamítnuto.

(158)

Společnost Xiamen také uvedla, že se svými zákazníky v EU nebo jinde vede nezávislá jednání o cenách na základě výrobních nákladů a převládajících tržních podmínek. Dodala, že při prodeji zákazníkům v EU je její cena založena na příplatku za úpravu a ceně hliníku kotované při prodeji do EU na Londýnské burze kovů (LME).

(159)

V souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení musí být běžná hodnota početně zjištěna na základě nezkreslených cen nebo referenčních hodnot, pokud se zjistí, že není vhodné použít domácí ceny a náklady ve vyvážející zemi vzhledem k existenci podstatných zkreslení v této zemi. Tvrzení shrnutá v předchozím bodě odůvodnění se týkají ceny při vývozu do EU (nebo jinam), a nikoli běžné hodnoty. Komise proto toto tvrzení zamítla.

(160)

Pokud jde o suroviny, společnost Xiamen uvedla, že neexistují žádné veřejné politiky či opatření, jež by pozitivně diskriminovaly domácí dodavatele nebo jinak ovlivňovaly volné působení tržních sil v ČLR. Podle jejího názoru si může své dodavatele, ať už výrobce, nebo distributory, svobodně vybrat za smluvní ceny. Dodala, že kupní cena surovin a dalších vstupů je stanovena na základě vyjednávání a podání nabídek ze strany několika dodavatelů. Společnost Xiamen dále dodala, že nakupuje část svých surovin v zahraničí. Tak je tomu zejména v případě tyčí ze slitiny titanu, bóru a hliníku, které pořizuje výhradně ve Spojeném království.

(161)

V tomto ohledu Komise připomenula, že společnost Xiamen nepředložila důkazy, které by jednoznačně prokazovaly, že její náklady týkající se vstupů pořizovaných z domácích zdrojů nejsou ovlivněny významnými zásahy státu podle zjištění uvedených v oddílech 3.3.1.2 až 3.3.1.9. Šetřením byla zjištěna zkreslení v celém řetězci odvětví hliníku. Tato zkreslení se týkají rovněž dodavatelů surovin, na něž se vztahují všechny typy zkreslení zjištěných v ČLR, včetně nákladů na elektřinu, práce, přístupu k financování atd. Naproti tomu v případě nákupů společnosti Xiamen v zahraničí bylo na základě předložených důkazů a následně provedených dálkových křížových kontrol, včetně odpovědi na dotazník, analýzy cen těchto nákupů (prokazující ceny podobné cenám používaným v reprezentativní zemi), a bez jakýchkoli důkazů o zkreslení u tohoto vstupu ve Spojeném království jednoznačně zjištěno, že kupní cena tyčí ze slitiny titanu, bóru a hliníku pořizovaných ve Spojeném království (jež představuje malou část celkových nákladů této společnosti na suroviny) zkreslená není a nemusí být nahrazena údaji z reprezentativní země.

(162)

Šetření kromě toho odhalilo, že společnost Xiamen založila společně se společností Yunnan Yunlv Yongxin Metal Processing Co., Ltd (státní podnik) podnik registrovaný pod názvem Yunnan Yongshun Aluminium Co., Ltd. v prefektuře Ťien-šuej v provincii Jün-nan. Hlavní činností této společnosti je výroba velkých desek z hliníkové slitiny a je dodavatelem společnosti Xiamen. Z toho je patrné, že společnost Xiamen za prvé úzce spolupracuje s čínským státem tím, že zakládá společný podnik se státním podnikem, a za druhé, že se celostátní zkreslení týkají rovněž jejích dodavatelů.

(163)

Společnost Xiamen dále uvedla, že vláda nijak neovlivňuje její schopnost získat úvěr nebo úvěrové podmínky, které byly společnosti přiznány, a že úvěrové podmínky, jako je úroková sazba, jsou určeny příslušnou aktuální tržní sazbou. Společnost Xiamen rovněž uvedla, že její správní, prodejní a režijní náklady nejsou zkreslené a že jsou přiměřené a měly by být zohledněny.

(164)

Komise připomněla, že za účelem zjištění existence podstatných zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení se potenciální dopad jednoho nebo více prvků narušujících hospodářskou soutěž, které jsou uvedeny ve zmíněném ustanovení, analyzuje s ohledem na ceny a náklady ve vyvážející zemi. I kdyby vyvážející výrobce nevyužil žádné významné státní financování přímo, což není pravda, byla by společnost Xiamen způsobilá pro finanční podporu, jak je popsáno v oddíle 3.3.1.8 ve spojení s oddílem 3.3.1.5 výše. Důvodem je skutečnost, že (jak je objasněno v oddíle 3.3.1.5) se vyvážející výrobce, stejně jako všechny společnosti v odvětví hliníku, řídí čínskými státními plánovacími dokumenty a pokyny a má v rámci čínského finančního systému přístup k financování, jak je popsáno v oddíle 3.3.1.8. V tomto ohledu banky a jiné finanční instituce podle pokynů čínské vlády usnadňují přístup k financování účastníkům trhu, včetně výrobců výrobků z hliníku, čímž vytvářejí finanční záchrannou síť pro tyto podniky a poskytují jim výhodu ve srovnání s jejich protějšky se sídlem mimo ČLR. Navíc, jak je uvedeno v 118. bodě odůvodnění, společnost Xiamen, která má postavení podniku ve strategickém nově vznikajícím odvětví, je způsobilá k čerpání finanční podpory poskytované společnostem, které mají status podniku ve strategickém nově vznikajícím odvětví, jak je popsáno ve zmíněném bodě odůvodnění.

(165)

Pokud jde o práci, společnost Xiamen uvedla, že se řídí řádným a běžným systémem mzdových nákladů. Sjednává se svými zaměstnanci individuální mzdy nezávisle na základě tržních sazeb a jejich osobních odborných znalostí a výsledků. Dodala, že v ČLR neexistuje žádný příkaz státu, pokud jde o kontrolu mezd.

(166)

Komise připomenula, že v oddíle 3.3.1.7 byla zjištěna zkreslení na trhu práce na celostátní úrovni. Otázky související s čínským trhem práce, včetně neexistence odborových svazů nezávislých na vládě a omezení mobility pracovních sil v důsledku systému registrace domácností, jak je popsáno v 130. bodě odůvodnění, narušují tvorbu mezd v ČLR. V tomto ohledu nejsou k dispozici žádné důkazy o tom, že by se na společnost Xiamen nevztahovaly účinky způsobující zkreslení, které vyplývají z neexistence nezávislých odborových svazů na celostátní úrovni a systému registrace domácností. Tvrzení bylo proto zamítnuto.

(167)

Společnost Xiamen uvedla, že ze všech výše uvedených důvodů jsou její správní, prodejní a režijní náklady a zisk nezkreslené a rovněž přiměřené a měly by se ve výpočtech vzít v úvahu.

(168)

Pokud jde o tvrzení týkající se prodejních, správních a režijních nákladů a zisku, Komise nejprve uvedla, že je obecné a nepodložené, neboť pouze odkazuje na ostatní tvrzení tohoto vyvážejícího výrobce, která byla všechna zamítnuta. V čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení se navíc výslovně vyžaduje, aby v případě zjištění podstatných zkreslení zahrnovala početně zjištěná běžná hodnota nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk. Jelikož tomu tak je v tomto šetření a vyvážející výrobce i jeho dodavatelé jsou těmito zkresleními dotčeni, byla tato tvrzení zamítnuta.

(169)

Následně a s náležitým zohledněním výjimky, pokud jde o tyče z titanu, bóru a hliníku, Komise přikročila k početnímu zjištění běžné hodnoty výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty, to jest v tomto případě na základě odpovídajících výrobních nákladů a nákladů na prodej ve vhodné reprezentativní zemi v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, jak o tom pojednává následující oddíl.

(170)

Volba reprezentativní země byla založena na těchto kritériích podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení:

(171)

Jak je vysvětleno v 70. a 71. bodě odůvodnění, Komise zveřejnila a založila do spisu dvě poznámky týkající se zdrojů pro stanovení běžné hodnoty. Tyto poznámky popisovaly skutečnosti a důkazy, na nichž jsou založena příslušná kritéria, a zabývaly se připomínkami stran k těmto prvkům a k příslušným zdrojům. Ve druhé poznámce informovala Komise zúčastněné strany o svém záměru považovat v tomto případě Turecko za vhodnou reprezentativní zemi, pokud se potvrdí existence podstatných zkreslení podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení. Posouzení Komise je možné shrnout takto.

(172)

V první poznámce Komise určila 55 zemí s podobnou úrovní hospodářského rozvoje jako Čína. V období šetření klasifikovala Světová banka tyto země na základě hrubého národního důchodu jako země s „vyššími středními příjmy“. Bylo však zjištěno, že velký objem výroby výrobku, který je předmětem šetření, produkuje pouze pět z těchto zemí, a to Arménie, Brazílie, Indonésie, Ruská federace a Turecko.

(173)

Vzhledem k nedostupnosti smysluplných údajů o dovozu/vývozu nebo finančních údajů výrobců KHF v Arménii a Indonésii nebyly uvedené země dále zkoumány jako potenciální reprezentativní země.

(174)

Po vydání první poznámky společnost Xiamen tvrdila, že Komise by měla za možnou reprezentativní zemi považovat Malajsii. Tento vyvážející výrobce tvrdil, že v Malajsii se vyrábí dostatečně reprezentativní množství hliníkových fólií a uvedl dvě společnosti vyrábějící dotčený výrobek, a to společnosti Alcom a UACJ Foil Malaysia. Po vydání druhé poznámky společnost Xiamen své tvrzení zopakovala.

(175)

Za prvé, Komise uvedla, že v Malajsii existují omezení obchodního vývozu ve formě licenčních povinností a vývozních daní týkající se hliníkového šrotu. Tento výrobní faktor představuje přibližně 5 % až 10 % výrobních nákladů. Za druhé, společnost Alcom podle všeho nevyráběla KHF a společnost UACJ Foil Malaysia byla podle nejnovějších finančních údajů za rok 2019 (období, které se částečně překrývalo s obdobím šetření) dostupných v databázi Dun&Bradstreet ztrátová (91). Nakonec poznámky obsahují zvláštní přílohu, která strany informuje, jak mohou předkládat informace o možných dalších reprezentativních zemích anebo společnostech pro účel čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení. Společnost Xiamen neposkytla informace požadované úrovně a úrovně podrobnosti, jaké uvedená příloha stanoví. Z výše uvedených důvodů bylo nutné tvrzení společnosti Xiamen zamítnout.

(176)

Kromě toho bylo v případě Ruska zjištěno, že existují omezení vývozu ve formě vývozní daně týkající se hliníkového šrotu (92), což je významný vedlejší produkt, který lze do určité míry znovu použít ve výrobním procesu KHF. Navíc se většina materiálu na fólie (což je klíčový vstup pro výrobu KHF, který v závislosti na výrobním procesu představuje více než 90 % výrobních nákladů) dováží z Číny nebo ze zemí uvedených v příloze I nařízení (EU) 2015/755 (93) (dále jen „nařízení 2015/755“). Komise proto vyloučila Rusko ze svých úvah a jako potenciální reprezentativní země v poznámkách podrobněji analyzovala Brazílii a Turecko.

(177)

Po vydání první poznámky všichni vyvážející výrobci zařazení do vzorku tvrdili, že Brazílie není vhodnou reprezentativní zemí vzhledem k existenci různých zkreslení na brazilském trhu s hliníkem. Dále tvrdili, že společnost Novelis do Brasil Ltda, kterou Komise navrhla jako reprezentativního výrobce, není vhodná, zejména s ohledem na neobvykle vysokou úroveň vykázaných zisků, která byla považována za nereprezentativní pro dotčené průmyslové odvětví a v tomto případě za nevhodnou pro použití.

(178)

Komise si je vědoma, že brazilské orgány zahájily dne 29. července 2020 antidumpingové šetření týkající se čínského dovozu výrobků z hliníku do Brazílie (oběžník č. 46 ze dne 28. července 2020 – brazilský sekretariát zahraničního obchodu – „SECEX“) (94). Definice výrobku v rámci šetření uvedeného v oběžníku č. 46 se do značné míry překrývala s definicí výrobku, který je předmětem tohoto šetření, jak je uvedena v oddíle 2 výše. Oběžník č. 46 rovněž zveřejnil prostřednictvím ukazatelů provozní výsledky žadatelů (tři společnosti včetně společnosti Novelis do Brasil), které ukázaly, že v období 2015–2019 vykázali žadatelé ztráty.

(179)

Na základě těchto důkazů Komise považovala za nepravděpodobné, že by společnost Novelis do Brasil dosáhla vykázaného zisku (19,4 % v posledním účetním období) v souvislosti s výrobkem, který je předmětem šetření. V této souvislosti měla Komise vzhledem k tomu, že společnost vyrábí velký sortiment výrobků, za to, že takový zisk byl s největší pravděpodobností a do značné míry dosažen ve vztahu k jiným výrobkům vyráběným společností Novelis do Brasil, jako jsou výrobky pro letecký a kosmický průmysl nebo automobilový průmysl a nápojové plechovky.

(180)

Komise se proto domnívala, že údaje společnosti Novelis do Brasil nepředstavují vhodnou referenční hodnotu pro stanovení přiměřených prodejních, správních a režijních nákladů a zisku u výrobku, který je předmětem šetření. Komise proto ve fázi druhé poznámky Brazílii vyloučila jako možnou vhodnou reprezentativní zemi a zaměřila se ve své analýze na Turecko.

(181)

Analýza dovozu hlavních výrobních faktorů do Turecka ukázala, že dovoz materiálu na fólie do Turecka nebyl významně ovlivněn dovozem z Číny nebo z některé ze zemí uvedených v příloze I nařízení 2015/755. Dále bylo zjištěno, že pro Turecko jsou k dispozici přesnější údaje o dovozu hlavních vstupních zdrojů (včetně materiálu na fólie) než pro Brazílii.

(182)

V tomto případě Komise určila dva turecké výrobce KHF – Assan Aluminyum a Asaş Aluminyum. Zatímco společnost Assan Aluminyum byla v účetním období 2019 (částečně se překrývajícím s obdobím šetření) ztrátová, zisk společnosti Asaş Aluminyum v roce 2019 byl na hranici rentability. Komise v tomto ohledu uvedla, že jak je uvedeno v čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, „zahrnuje početně zjištěná běžná hodnota nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk“. Zisk na hranici rentability nemůže být považován za přiměřený, zejména s ohledem na úroveň zisku dosaženého jinými tureckými společnostmi v odvětví hliníku (95). Údaje týkající se společnosti Asaş Aluminyum jako výrobce KHF proto nebyly předběžně považovány za vhodnou referenční hodnotu.

(183)

Vzhledem k neexistenci vhodné referenční hodnoty pro stanovení přiměřených prodejních, správních a režijních nákladů a zisku u výrobku, který je předmětem šetření, v Turecku, se Komise předběžně domnívala, že za těchto okolností by mohly být vhodné údaje společností v odvětví vyrábějícím podobný výrobek. Komise se konkrétně domnívala, že by bylo vhodné použít údaje o tureckých společnostech působících v odvětví hliníkových výlisků. Komise učinila uvedený závěr na základě poznatků a informací, které již byly k dispozici v rámci jiného nedávného antidumpingového šetření (96) ve stejném odvětví (hliník) a které se vztahovaly na podobný výrobek a podobné období, totiž hliníkové výlisky. Ty byly navíc doplněny dalším výzkumem.

(184)

Hliníkové výlisky jsou výrobky, které mají podobné složení zdrojového materiálu jako KHF. Pokud jde o výrobní proces, hliník lze přetvářet na různé výrobky protlačováním, válcováním nebo odléváním. Výlisky jsou společně s KHF považovány za hliníkové polotovary, a proto spadají do stejné obecné kategorie výrobků. Společnosti vyrábějící výlisky navíc v některých případech vyrábějí i jiné hliníkové výrobky, včetně válcovaných výrobků, které zahrnují rovněž KHF (viz 193. bod odůvodnění, kde jsou uvedeny podrobnější informace). To odůvodňuje výběr výrobců výlisků pro určení zisku a prodejních, správních a režijních nákladů v reprezentativní zemi.

(185)

Pro účely tohoto případu byla nejprve zjištěna dostupnost údajů společností za účetní období 2019, které pokrývá polovinu období šetření. Za rok 2020 nebyly k dispozici žádné finanční údaje. Následně byly vybrány společnosti, které byly v uvedeném účetním období ziskové (97). Na základě údajů v databázi Dun & Bradstreet (D&B) bylo zjištěno, že tři (98) z určených společností vykazovaly v roce 2019 přiměřenou míru ziskovosti.

(186)

Na základě doplňkového výzkumu, který Komise provedla, bylo navíc zjištěno, že společnost Asaş Aluminyum (výrobce KHF) i další dvě společnosti, které uvedla společnost Zhongji ve svých připomínkách v reakci na první poznámku (P.M.S. Metal Profil Aluminyum Sanayi Ve Ticaret Anonim Sirketi a Cansan Aluminyum Profil Sanayi Ve Ticaret Anonim Sirketi) se kromě výroby dalších polotovarů z hliníku podílejí na výrobě hliníkových výlisků (99). Navíc finanční údaje společností P.M.S. Metal a Cansan Aluminyum jsou snadno dostupné v databázi D&B a na rozdíl od společnosti Asaş Aluminyum tyto společnosti také uvedly v roce 2019 přiměřené míry zisku. Komise tedy pro účely tohoto případu považuje tyto dvě společnosti za reprezentativní výrobce v Turecku (úplný seznam vybraných společností viz 223. bod odůvodnění).

(187)

V reakci na druhou poznámku všichni vyvážející výrobci zařazení do vzorku odmítli použití údajů o prodejních, správních a režijních nákladech a zisku společností z odvětví výlisků a místo toho požadovali použití odpovídajících údajů buď tureckých výrobců KHF (s použitím skutečných nebo upravených údajů), nebo výrobců jiných hliníkových výrobků, jako je hliníková fólie. Tyto společnosti tvrdily, že výlisky a KHF nespadají do stejné obecné kategorie výrobků nebo odvětví a že mezi těmito dvěma výrobky neexistuje žádná shoda, ať už jde o fyzické nebo technické vlastnosti, konečné použití, výrobní proces nebo výrobní náklady.

(188)

Za prvé je třeba připomenout, že Komise usiluje o zjištění skutečných, přiměřených a nezkreslených prodejních, správních a režijních nákladů a zisku v reprezentativní zemi. Jak je uvedeno ve druhé poznámce, Komise může při hledání takových vhodných referenčních hodnot v reprezentativní zemi, je-li to nezbytné, zvážit rovněž výrobce vyrábějící výrobek ve stejné obecné kategorii nebo odvětví, jako je výrobek, který je předmětem šetření. Ačkoli určité vlastnosti, koncové použití, výrobní procesy a výrobní náklady nemusí být u KHF a hliníkových výlisků stejné, v tomto případě nemohou být uvedené aspekty považovány za rozhodující. Kromě důvodů, které již byly uvedeny v 184. bodě odůvodnění, odvětví hliníkových výlisků spadá do stejné obecné kategorie hospodářské činnosti a stejného odvětví jako výroba KHF podle statistické klasifikace ekonomických činností v Unii (100).

(189)

Pokud jde o tvrzení, že by Komise měla použít výrobce jiných hliníkových výrobků, zejména hliníkové fólie (jiné než KHF), tato strana nevysvětlila, v čem by byl tento výrobek a jeho vlastnosti a použití vhodnější než hliníkové výlisky a v čem se tyto výrobky podobají. Vyvážející výrobci navíc nenavrhli výrobce hliníkových fólií s dostupnými finančními údaji a přiměřeným ziskem z potenciální reprezentativní země. V každém případě, jak je uvedeno níže ve 190. bodě odůvodnění, jsou společnosti předběžně použité v tomto šetření reprezentativní pro širší skupinu výrobků z hliníku, včetně válcovaných výrobků.

(190)

Za druhé, společnosti považované za vhodné v souvislosti s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení často vyrábějí více než jeden výrobek. Podobně je běžné, že úroveň podrobnosti veřejně dostupných finančních údajů vhodných společností v reprezentativní zemi nedovoluje podrobnější analýzu prodejních, režijních a správních nákladů a zisku na úrovni jednotlivých výrobků. Podobně v tomto případě platí, že finanční údaje o zjištěných výrobcích výlisků jsou k dispozici pouze na úrovni souhrnných ukazatelů v databázi D&B, přičemž někteří výrobci výlisků vyrábějí také jiné polotovary z hliníku, jak je uvedeno ve 186. bodě odůvodnění výše. Dostupné finanční údaje o společnostech vyrábějících hliníkové výlisky jsou proto reprezentativní nejen čistě pro situaci na trhu s výlisky, ale také pro trh širší skupiny výrobků, včetně válcovaných výrobků. Požadavek na využití alternativních finančních údajů byl proto zamítnut.

(191)

Kromě toho všichni vyvážející výrobci zařazení do vzorku kritizovali skutečnost, že Komise nezohlednila společnost Asaş Aluminyum (výrobce KHF) z důvodu příliš nízkého zisku, přičemž jako potenciálně reprezentativní výrobce zvažovala všechny ziskové společnosti vyrábějící hliníkové výlisky bez ohledu na jejich individuální míru zisku. Společnost Zhongji dále uvedla, že ziskovost společnosti Asaş Aluminyum nebyla v odvětví KHF nepřiměřená.

(192)

Komise podotkla, že pro účely zjištění přiměřené částky pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk je použití souhrnných a vážených finančních údajů skupiny společností s přiměřenými údaji o zisku (vyššími než záporný zisk nebo zisk na hranici rentability) vhodnější než zkoumání výkonnosti jednotlivého výrobce. Jak je uvedeno ve 177. bodě odůvodnění i v poznámkách, zisk na hranici rentability vycházející výhradně z údajů jediné společnosti, v tomto případě nemůže být považován za přiměřený ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(193)

Společnost Zhongji dále tvrdila, že zjištění Komise týkající se finančních údajů, které mají být použity pro reprezentativní výrobce, musí být poté, co budou k dispozici údaje za rok 2020, revidována. Podle společnosti Zhongji nebyly údaje čínských ani jiných výrobců v potenciálních reprezentativních zemích za rok 2019 většinou ovlivněny pandemií COVID-19, zatímco údaje za rok 2020 byly pandemií plně ovlivněny.

(194)

V reakci na to Komise poznamenala za prvé, že pandemie COVID-19 byla vyhlášena až v březnu 2020 (101), takže se s obdobím šetření kryla pouze z jedné čtvrtiny. Za druhé, šetření se vztahovalo na období od července 2019 do června 2020, což znamená, že údaje za rok 2019 i za rok 2020 jsou pro posouzení Komise stejně důležité. V každém případě Komise nezjistila žádné dostupné finanční údaje za rok 2020, které by byly pro tento případ podstatné. Tvrzení společnosti Zhongji o dopadu pandemie COVID-19 na výrobce je navíc neopodstatněné a vzhledem k výkonnosti vyvážejících výrobců zařazených do vzorku v období šetření ve srovnání s rokem 2019 se zdá nepravděpodobné.

(195)

Závěrem lze říci, že finanční údaje reprezentativní skupiny výrobců hliníkových výlisků, které se považují za ukazatele situace a míry zisku v segmentu polotovarů z hliníku (včetně KHF), jsou k dispozici a jsou pokládány za přiměřené pro stanovení běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(196)

Po zjištění, že Turecko je v této fázi šetření vhodnou reprezentativní zemí na základě všech výše uvedených skutečností, nebylo nutné posuzovat úroveň sociální a environmentální ochrany v souladu s poslední větou čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážky základního nařízení.

(197)

S ohledem na výše uvedenou analýzu a v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení má Komise v úmyslu (v souladu s druhou poznámkou) použít Turecko jako vhodnou reprezentativní zemi a použít finanční údaje výrobců hliníkových výlisků, jejichž seznam je uveden ve 223. bodě odůvodnění.

(198)

Na základě informací předložených zúčastněnými stranami a dalších příslušných informací dostupných ve spisu Komise v první poznámce uvedla počáteční seznam výrobních faktorů, jako jsou materiály, energie a pracovní síla, používaných při výrobě výrobku, který je předmětem šetření.

(199)

V souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení Komise rovněž určila zdroje, které mají být použity ke stanovení nezkreslených cen a referenčních hodnot. Hlavním zdrojem, který Komise navrhla použít, byla databáze Global Trade Atlas (dále jen „GTA“). A konečně Komise určila kódy harmonizovaného systému (HS) náležející výrobním faktorům, o nichž se v první poznámce původně uvažovalo, že budou použity pro analýzu databáze GTA na základě informací poskytnutých zúčastněnými stranami.

(200)

Komise vyzvala zúčastněné strany, aby se vyjádřily a navrhly veřejně dostupné informace o nezkreslených hodnotách pro každý z výrobních faktorů uvedených v první poznámce. Následně Komise ve druhé poznámce aktualizovala informace o řadě výrobních faktorů na základě připomínek obdržených od zúčastněných stran.

(201)

Komise dále zjistila, že řada výrobních faktorů původně uvedených v poznámkách nebude pro účely výpočtu běžné hodnoty zohledněna, protože tyto výrobní faktory ve skutečnosti nebyly žádným z vyvážejících výrobců zařazených do vzorku ve výrobním procesu KHF použity (viz také 230. a 231. bod odůvodnění, kde jsou uvedeny podrobnější informace).

(202)

Vzhledem ke skutečnostem uvedeným výše byly za účelem určení běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení určeny následující výrobní faktory a jejich zdroje, pokud jde o Turecko:

Tabulka 2

Výrobní faktory KHF

(203)

Ke stanovení nezkreslené ceny surovin použila Komise jako základ váženou průměrnou cenu dovozu do reprezentativní země, jak je uvedena v databázi GTA, ze všech třetích zemí kromě ČLR a zemí, které nejsou členy WTO a jsou uvedeny v příloze I nařízení 2015/755. Komise se rozhodla vyloučit dovoz z Číny, neboť dospěla k závěru, že není vhodné použít domácí ceny a náklady v Číně z důvodu existence podstatných zkreslení v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení (viz oddíl 3.3.1 výše). Jelikož neexistují žádné důkazy, které by prokazovaly, že stejná zkreslení neovlivňují stejně výrobky určené na vývoz, měla Komise za to, že stejná zkreslení ovlivňují i vývoz. Vážená průměrná dovozní cena byla podle potřeby upravena o dovozní cla.

(204)

Komise vyjádřila dopravní náklady spolupracujících vyvážejících výrobců na dodávky surovin jako procento skutečných nákladů na tyto suroviny a poté použila stejný procentní podíl na nezkreslené náklady na stejné suroviny, aby získala nezkreslené náklady na dopravu. Komise měla za to, že v rámci tohoto šetření lze poměr mezi surovinami vyvážejícího výrobce a vykázanými náklady na dopravu opodstatněně použít jako ukazatel pro odhad nezkreslených nákladů na suroviny při dodání do závodu společnosti.

(205)

U malého počtu výrobních činitelů představovaly skutečné náklady spolupracujících vyvážejících výrobců v období šetření zanedbatelný podíl celkových nákladů na suroviny. Jelikož hodnota použitá u těchto činitelů neměla citelný dopad na výpočty dumpingového rozpětí, a to bez ohledu na použitý zdroj, považovala Komise tyto výrobní faktory za spotřební materiál, jak je vysvětleno v 227. bodě odůvodnění.

(206)

V reakci na druhou poznámku společnost Zhongji tvrdila, že databáze, ze kterých Komise vychází (především GTA a D&B), nejsou běžně dostupné, jsou přístupné pouze pro předplatitele a že bez předplatného nemohou strany odpovídajícím způsobem uplatnit své právo na obhajobu. Společnost Zhongji dále vyjádřila obavu týkající se spolehlivosti údajů uvedených v databázi D&B s odkazem na nepřesnosti zjištěné v údajích zadaných v databázi o pobočce společnosti Zhongji v Hongkongu. A nakonec společnost Zhongji tvrdila, že Komise ve druhé poznámce nezveřejnila aktualizované hodnoty, které měly být použity pro každý výrobní faktor, ani základní zdrojové údaje a provedené výpočty.

(207)

Za prvé, Komise uvedla, že podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení nemusí být údaje „veřejně dostupné“, ale „snadno dostupné“. Komise poznamenala, že „veřejně dostupné“ znamená dostupné veřejnosti obecně, zatímco „snadno dostupné“ znamená dostupné komukoli za předpokladu, že jsou splněny určité podmínky, například uhrazení poplatku. Za druhé, databáze D&B je komplexní a široce používaný a uznávaný obchodní katalog hospodářských subjektů, který Komise plošně používá k identifikaci výrobců v potenciálních reprezentativních zemích. Žádné případné nepřesnosti zadané do databáze u hongkongské pobočky společnosti Zhongji nebyly doloženy. Záznamy o této společnosti nejsou v databázi D&B (102) ani k dispozici, a navíc výňatek poskytnutý společností Zhongji obsahuje modelové, a nikoli skutečné příjmy. V žádném případě by údajné nepřesnosti nemohly ohrozit spolehlivost údajů použitých v tomto případě Komisí, protože údaje pro hongkongskou pobočku Zhongji nebyly žádným způsobem využity pro účely použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení. Za třetí, všechny příslušné informace použité k výpočtu běžné hodnoty pro vyvážející výrobce, včetně všech podkladových údajů a podrobných výpočtů, byly výrobcům poskytnuty prostřednictvím obecných sdělení nebo sdělení týkajících se konkrétní společnosti, což uvedeným společnostem umožnilo řádně uplatnit svá práva na obhajobu. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(208)

V reakci na druhou poznámku společnost Donghai i společnost Zhongji opakovaně zpochybnily zahrnutí dovozního cla zaplaceného v reprezentativní zemi za každý surovinový vstup použitý při výpočtu běžné hodnoty. Podle společnosti Zhongji Komise tím, že zahrnuje do nákladů dovozní cla, tyto náklady zkresluje, a nezíská tak nezkreslené výrobní náklady v Číně. Společnost Zhongji dále tvrdila, že odpovídající náklady v Číně nezahrnují v souladu s čl. 2 odst. 6a základního nařízení dovozní cla, protože vstupy se vyrábějí na domácím trhu. Kromě toho společnost Donghai podobným způsobem tvrdila, že vzhledem k tomu, že podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení se posouzení provádí u každého vývozce a výrobce zvlášť, nelze považovat zahrnutí dovozních cel na suroviny, které čínské společnosti nakoupily na domácím trhu, za přiměřené.

(209)

Je třeba poznamenat, že pro účely použití čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení je cílem stanovit nezkreslené ceny vstupů na reprezentativních trzích. Nejsou-li k dispozici údaje o domácích cenách v možných reprezentativních zemích (což je i tento případ), použijí se údaje o dovozních cenách, které jsou pro Komisi snadno dostupné. Aby bylo možné získat přiměřený zástupný indikátor představující nezkreslenou cenu na domácím trhu ve vybrané reprezentativní zemi, je třeba zjištěné dovozní ceny upravit připočtením příslušných dovozních cel, protože i ta ovlivňují skutečnou cenu na domácím trhu. Nejsou-li dovozní cla připočtena, cena nebude představovat reprezentativní tržní cenu v reprezentativní zemi. Kromě toho toto posouzení bylo provedeno pro každého vybraného vyvážejícího výrobce odděleně vytvořením jejich samostatných dumpingových rozpětí. Tvrzení zúčastněných stran bylo proto zamítnuto.

(210)

V reakci na druhou poznámku společnost Donghai i společnost Zhongji uvedly, že hliníkový šrot, který vytvářejí během procesu výroby KHF, má stejnou nebo podobnou čistotu jako hliníkový ingot a že se tento šrot ve fázi odlévání používá stejným způsobem jako hliníkové ingoty. Podle těchto společností by se tedy kód HS uvedený Komisí v poznámkách (7602 00), nebo dokonce osmimístný kód 7602 00 90 vztahoval na jiný výrobek, a to na hliníkový šrot z různých zdrojů, nižší čistoty a odlišného složení slitiny, protože neodpovídá kvalitě šrotu, který tyto společnosti skutečně vytvářejí.

(211)

Za prvé, Komise na základě důkazů předložených během dálkových křížových kontrol společností Donghai i společností Zhongji zjistila, že hliníkový šrot používaný (a prodávaný) těmito vyvážejícími výrobci nebyl oceněn na stejné úrovni jako hliníkové ingoty, nýbrž bylo provedeno snížení ceny v závislosti na jeho třídě, aby se zohlednila čistota šrotu. Bylo tudíž potvrzeno, že cena hliníkového ingotu byla vyšší než cena vzniklého hliníkového šrotu.

(212)

Za druhé, Komise zjistila, že příslušný zbožový kód podle turecké nomenklatury rozlišuje tzv. šrot z výroby s osmimístným zbožovým kódem 7602 00 19 a šrot s osmimístným zbožovým kódem 7602 00 90. Na základě přezkumu příslušných kódů a argumentů předložených stranami Komisí se zdá, že zbožový kód 7602 00 19 lépe odpovídá druhu šrotu spotřebovávanému a vyráběnému společností Donghai i společností Zhongji. Komise se proto rozhodla použít jako referenční hodnotu dovozní cenu pod zbožovým kódem 7602 00 19, a nikoli dovozní cenu ingotu, jak navrhly uvedené společnosti.

(213)

V reakci na druhou poznámku společnost Zhongji tvrdila, že použití tureckých údajů o dovozu z databáze GTA s osmimístným zbožovým kódem pro materiál na fólie (7606 12 92) není reprezentativní ani neodpovídá nákladům společnosti Zhongji na materiál na fólie. Konkrétně společnost Zhongji tvrdila, že turecké ceny v databázi GTA jsou vyšší než ceny v Unii. Podle této společnosti se navíc údaje o dovozu pro zbožový kód 7606 12 92 vztahují rovněž na dovoz materiálu na fólie používaného na součásti letadel a v automobilovém průmyslu, což údajně vede k výrazné inflaci cen. Společnost Zhongji dále uvedla, že údaje z databáze GTA nerozlišují mezi jednotlivými druhy slitin. Zatímco společnost Zhongji používá jako materiál na fólie pouze určité levnější druhy slitiny, údaje v databázi GTA, které používá Komise, zahrnují všechny slitiny. Společnost Zhongji proto požádala o úpravu údajů z databáze GTA ve zprávě CRU (103) na základě ceny konkrétní slitiny podobné z hlediska chemických a kovových složek třídám používaným společností Zhongji. Společnost Zhongji tvrdila, že samotný podnět vycházel z údajů zprávy CRU, konkrétně v souvislosti s Tureckem jako reprezentativní zemí. Společnost Donghai předložila tvrzení v podobném duchu a uvedla, že je vhodnější použít údaje CRU, protože umožňují rozlišení výrobků na základě konkrétních typů slitin. Společnost Zhongji také tvrdila, že několik dovozních transakcí zahrnutých do databáze GTA pro dovoz materiálu na fólie vykazuje abnormálně vysoké jednotkové ceny a tyto transakce by měly být vyloučeny.

(214)

Úvodem je třeba připomenout, že v souladu s čl. 2 odst. 6a základního nařízení se Komise snažila zjistit odpovídající výrobní náklady v příslušné reprezentativní zemi s podobnou úrovní hospodářského rozvoje jako vyvážející země, nebo pokud to považovala za vhodné, nezkreslené mezinárodní ceny, náklady nebo referenční hodnoty (104).

(215)

V tomto případě jsou dovozní ceny do Turecka k dispozici v databázi GTA (105). Pokud jde o materiál na fólie, údaje v databázi GTA jsou k dispozici formou osmimístného kódu, což Komisi umožňuje konkrétně zjistit dovoz materiálu na fólie o tloušťce používané výrobci KHF (tloušťka menší než 3 mm). Osmimístný kód rovněž vylučuje materiál na fólie, který je silnější, a fólie určené pro jiná koncová použití, jako jsou nápojové plechovky nebo potahovaný materiál na fólie. Proto údaje v databázi GTA ve formě osmimístného kódu nezachycují pouze všechny typy materiálu na fólie používaného při výrobě KHF, ale také vylučují v nezanedbatelné míře druhy materiálu na fólie, který má jiné využití. Z toho plyne, že takové údaje jsou vhodné za účelem uplatnění čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(216)

Navíc, na rozdíl od údajů z databáze GTA, které spolehlivě pokrývají materiál na fólie používaný výrobci KHF, mají údaje pocházející ze zprávy CRU řadu vlastností, kvůli nimž jsou pro použití méně vhodné. Za prvé, údaje z databáze CRU, ze kterých vycházely společnosti Donghai a Zhongji, se týkají pouze cen materiálu na fólie vyrobeného z konkrétní slitiny typu 1050. Na druhé straně vyvážející výrobci zařazení do vzorku nejen používali slitiny jiné série 1xxx, ale v podstatných množstvích také slitiny série 8xxx, o nichž je známo, že mají vynikající kvalitu (jak se také potvrdilo během dálkových křížových kontrol společnosti Zhongji), a tudíž vyšší cenu než slitiny série 1xxx. Proto nelze cenu za slitinu 1050 považovat za reprezentativní pro ceny za materiál na fólie, který výrobci KHF při výrobním procesu skutečně používali. Kromě toho se ceny ve zprávách CRU navrhované stranami vztahovaly na ceny v několika členských státech Unie (Německo, Itálie, Francie) a ve Spojeném království, a proto neodrážely situaci v reprezentativní zemi s podobnou úrovní hospodářského rozvoje ani mezinárodní referenční hodnoty. Navíc, i když byly v podnětu použity údaje CRU, bylo to za účelem stanovení výrobní kapacity a spotřeby KHF v Turecku, spíše než pro stanovení referenčních hodnot pro výrobní faktory.

(217)

Komise rovněž posoudila dostupné údaje o dovozu materiálu na fólie jako celek. Použití průměrné ceny snižuje dopad případných neobvyklých cen na spodní a horní hranici rozpětí a současně odráží různé kvality použité suroviny (v tomto případě např. slitiny sérií 1xxx a 8xxx) na dotčeném reprezentativním trhu.

(218)

Ke stanovení referenční hodnoty nákladů práce použila Komise nejnovější statistiky zveřejněné tureckým statistickým úřadem (106). Tento úřad zveřejňuje podrobné informace o nákladech práce v různých hospodářských odvětvích v Turecku. Komise stanovila referenční hodnotu na základě hodinových nákladů práce za rok 2016 pro hospodářskou činnost C.24 (výroba základních kovů) (107). Hodnoty byly dále upraveny o inflaci za použití indexu cen domácích výrobců (108) zveřejněného tureckým statistickým institutem, aby odrážely náklady za období šetření.

(219)

Společnost Donghai i společnost Zhongji tvrdily, že pokud jde o referenční hodnotu nákladů práce, je výroba KHF blíže činnostem pod kódem 25 (Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení), a to třídě 25.50 (Kování, lisování, ražení, válcování a protlačování kovů; prášková metalurgie) nebo třídě 25.92 (Výroba drobných kovových obalů) než činnostem pod kódem C.24. Společnost Zhongji dále tvrdila, že někteří výrobci v Unii (Amcor a Carcano Antonio) jsou zařazeni do třídy 25.92 podle klasifikace NACE.

(220)

Komise konstatovala, že na základě statistické klasifikace ekonomických činností v Unii (která je v souladu s mezinárodní klasifikací OSN) spadá výroba hliníku do oddílu 24, konkrétně do skupiny 24.4 (Výroba a hutní zpracování drahých a jiných neželezných kovů) a do třídy 24.42 (109). Uvedená třída se vztahuje na výrobu hliníku, včetně činností, jako je výroba polotovarů z hliníku a výroba hliníkové balicí fólie. Skutečnost, že někteří výrobci KHF mohou být zařazeni do jiné třídy podle klasifikace NACE (například 25.92), jednoduše znamená, že uvedené společnosti vyrábějí mimo jiné také kovové obaly, které se však nepovažují za KHF. Proto Komise trvala na svém stanovisku, že správně stanovila referenční hodnotu na základě nákladů práce pro hospodářskou činnost C.24 (výroba základních kovů) jako základ, a tvrzení stran musela být zamítnuta.

(221)

Ke stanovení referenční ceny elektřiny použila Komise ceny elektřiny pro společnosti (průmyslové odběratele) v Turecku zveřejněné tureckým statistickým úřadem (110). Referenční hodnota byla stanovena na základě ceny elektřiny zveřejněné dne 23. září 2020. Uvedená cena je průměr za 2. pololetí roku 2019 a 1. pololetí roku 2020. Komise použila údaje o cenách průmyslové elektřiny ve spotřebitelském pásmu, které činí 70 000 ≤ T < 150 000 MWh a > 150 000 MWh. Komise použila ceny na čisté úrovni (bez DPH).

(222)

Podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení „početně zjištěná běžná hodnota zahrnuje nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk“. Kromě toho je třeba zjistit hodnotu nákladů na výrobní režii k pokrytí nákladů, které nejsou zahrnuty do výše uvedených výrobních faktorů.

(223)

Ke stanovení nezkreslené a přiměřené částky pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk použila Komise správní, prodejní a režijní náklady a zisk pěti společností v Turecku, o kterých bylo zjištěno, že vyrábějí podobný výrobek (mimo jiné polotovary z hliníku), tj. hliníkové výlisky, jak je uvedeno ve 190.–196. bodě odůvodnění. Jak je vysvětleno v uvedených bodech odůvodnění, Komise použila finanční údaje za rok 2019, protože se jednalo o nejnovější dostupné údaje, které se navíc o půl roku překrývají s obdobím šetření. Byly použity údaje pěti následujících společností:

(224)

Na základě výše popsaných nezkreslených cen a referenčních hodnot Komise početně zjistila běžnou hodnotu podle typu výrobku na základě ceny ze závodu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(225)

Za účelem stanovení nezkreslených výrobních nákladů pro každý právní subjekt vyrábějící a vyvážející dotčený výrobek nahradila Komise u každého vyvážejícího výrobce výrobní faktory nakupované jak od stran ve spojení, tak od stran, které nejsou ve spojení, výrobními faktory v tabulce 2.

(226)

Za prvé, Komise stanovila nezkreslené výrobní náklady na základě výrobních faktorů pořizovaných každou z těchto společností. Poté uplatnila nezkreslené jednotkové náklady na skutečnou spotřebu jednotlivých výrobních faktorů u každého spolupracujícího vyvážejícího výrobce. Komise snížila výrobní náklady o nezkreslené náklady na vedlejší produkty opětovně použité ve výrobním procesu.

(227)

Za druhé, aby Komise dospěla k celkovým nezkresleným výrobním nákladům, připočetla náklady na výrobní režii. Náklady na výrobní režii u spolupracujících vyvážejících výrobců byla zvýšena o náklady na spotřební materiál uvedené v 205. bodě odůvodnění a následně vyjádřené jako podíl výrobních nákladů skutečně vynaložených každým z vyvážejících výrobců. Tento procentní podíl byl uplatněn na nezkreslené výrobní náklady.

(228)

Komise nakonec připočítala prodejní, správní a režijní náklady a zisk, jak bylo stanoveno na základě pěti tureckých společností (viz 223. bod odůvodnění). Prodejní, správní a režijní náklady vyjádřené jako procentní podíl nákladů na prodané zboží a použité na nezkreslené celkové výrobní náklady činily 8,7 %. Zisk vyjádřený jako procentní podíl výrobních nákladů a uplatněný na celkové nezkreslené výrobní náklady činil 7,5 %.

(229)

Na tomto základě Komise početně zjistila běžnou hodnotu podle typu výrobku na základě ceny ze závodu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(230)

Společnost Donghai tvrdila, že jeho subjekt vyrábějící KHF by měl být posuzován společně s dalšími subjekty, které patří do stejné skupiny společností (skupina Nanshan), a to konsolidovaným způsobem, pokud jde o výpočet běžné hodnoty, tj. Komise by měla uvážit nahrazení pouze cen výrobních faktorů, které skupina Nanshan nakupovala na začátku výrobního procesu od strany, která není ve spojení, referenčními cenami. V této souvislosti společnost Donghai odkázala na praxi Komise týkající se pojmu „jediný hospodářský subjekt‘ použitého pro účely stanovení vývozní ceny. Podobně společnost Zhongji tvrdila, že její subjekt vyrábějící KHF pořizoval většinu materiálu na fólie od přidružených společností a že Komise by měla při výpočtu běžné hodnoty výrobního subjektu společnosti Zhongji vzít v úvahu nákladové složky (na výrobu materiálu na fólie) těchto přidružených společností. Podle společnosti Zhongji by měla být skutečnost, že výrobní subjekt společnosti Zhongji byl součástí integrované skupiny společností a pořizoval suroviny od subjektů ve spojení, zohledněna a posuzována jinak než při scénáři, kdy jsou suroviny dodávány dodavateli, kteří nejsou ve spojení.

(231)

Za prvé, Komise uvedla, že pojem „jediný hospodářský subjekt“ se používá pro stanovení vývozní nebo domácí ceny, protože odráží určení příslušné ceny pro nezávislé zákazníky a možné úpravy takových cen, když jsou domácí nebo vývozní trhy ovlivněny přes obchodníky ve spojení. Naopak otázka vznesená společnostmi Donghai a Zhongji se vztahuje k výrobnímu procesu, který společnosti použily, a k příslušným vstupům, které použily výrobní subjekty při výrobě dotčeného výrobku. V tomto ohledu je ustálenou praxí Komise (použitou i v tomto případě) vypočítat běžnou hodnotu pro každého jednotlivého vyvážejícího výrobce na základě konkrétního výrobního procesu a vstupů nakoupených každým právním subjektem vyrábějícím dotčený výrobek. Žádost o určení výrobního procesu na konsolidovaném základě a za použití výrobních faktorů přidružených výrobců výrobků v předcházejících fázích dodavatelského řetězce jiných než KHF by znepřehlednila průmyslovou a hospodářskou realitu subjektů vyrábějících KHF neodůvodněným předpokladem, že skupina společností ve spojení tvoří jediný integrovaný výrobní subjekt. Tvrzení předložená společnostmi Donghai a Zhongji byla proto zamítnuta.

(232)

První z vyvážejících výrobců zařazených do vzorku, společnost Donghai, vyvážel dotčený výrobek do Unie prostřednictvím společnosti ve spojení se sídlem v Číně a vývozní cena byla v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení stanovena na základě cen skutečně zaplacených nebo splatných za dotčený výrobek prodávaný na vývoz do Unie.

(233)

Dále společnost Donghai prodávala dotčený výrobek do Unie rovněž prostřednictvím další společnosti ve spojení se sídlem v Unii, která působí jako dovozce. U tohoto prodeje byla vývozní cena v souladu s čl. 2 odst. 9 základního nařízení početně zjištěna na základě ceny, za kterou byl dovezený výrobek poprvé znovu prodán nezávislým odběratelům v Unii. Provedené úpravy se týkaly všech nákladů vzniklých mezi dovozem a dalším prodejem, včetně prodejních, správních a režijních nákladů a zisku, s cílem stanovit spolehlivou vývozní cenu na úrovni hranice Unie.

(234)

Druhá společnost zařazená do vzorku, společnost Zhongji, vyvážela dotčené výrobky přímo nezávislým odběratelům v Unii i prostřednictvím společnosti ve spojení se sídlem v Hongkongu. Vývozní cena společnosti Zhongji byla cenou, která byla nebo má být skutečně zaplacena za dotčený výrobek při prodeji na vývoz do Unie v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení.

(235)

A konečně třetí výrobce zařazený do vzorku, společnost Xiamen, vyvážel dotčený výrobek prostřednictvím společnosti ve spojení se sídlem v Hongkongu a v menším množství přímo nezávislým odběratelům v Unii. Vývozní cena společnosti Xiamen byla cenou, která byla nebo má být skutečně zaplacena za dotčený výrobek při prodeji na vývoz do Unie v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení.

(236)

Komise srovnala běžnou hodnotu a vývozní cenu vyvážejících výrobců zařazených do vzorku na základě ceny ze závodu.

(237)

Aby bylo zajištěno spravedlivé srovnání, upravila Komise běžnou hodnotu nebo vývozní cenu o rozdíly ovlivňující ceny a srovnatelnost cen v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení. Vývozní cena byla upravena o náklady na dopravu, pojištění, manipulaci a nakládku, balení, provize, slevy, náklady na úvěry, bankovní poplatky, slevy na konci roku a celní poplatky.

(238)

Veškerý prodej dotčeného výrobku určený na vývoz ze strany společnosti Donghai se uskutečnil prostřednictvím domácího obchodníka ve spojení v Číně, který prodával KHF buď přímo nezávislým odběratelům v Unii, nebo prostřednictvím obchodní společnosti ve spojení v Německu. Podle společnosti Donghai působil domácí obchodník jako interní obchodní oddělení výrobních společností. Na základě posouzení důkazů, které jsou v současné době k dispozici, Komise toto tvrzení předběžně přijala a pro domácího obchodníka nebyla provedena žádná úprava podle čl. 2 odst. 10 písm. i).

(239)

Během období šetření navíc společnost Zhongji i společnost Xiamen vyvážely KHF do Unie prostřednictvím obchodníků ve spojení se sídlem mimo Unii, v Hongkongu. Komise zjistila, že funkce těchto obchodníků jsou podobné funkcím zástupců, protože za své služby obdrží obchodní přirážku.

(240)

V této souvislosti společnost Xiamen požádala o to, aby byl jejímu obchodníkovi se sídlem v Hongkongu přiznán status „jediného hospodářského subjektu“. Je zjištěno, že: i) obchodník společnosti Xianmen nesídlil ve stejné budově nebo nedaleko výrobců a své účetní záznamy uchovával ve vlastních prostorách; ii) obchodník navíc ke svým vlastním obchodním činnostem také působí jako nákupčí určitých pomocných materiálů pro skupinu a také je zapojen do zajištění a finančních operací jako holdingová společnost skupiny; iii) na základě ověřeného výkazu zisku a ztráty vlastní zisk obchodníka ve spojení pokryl jeho administrativní výdaje; iv) obchodník nesl úvěrové riziko odběratele; v) obchodník platil poplatky za nákladní námořní přepravu a bankovní poplatky při vývozních prodejích dotčeného výrobku do Unie; vi) ne všechno zboží vyrobené společností Xianmen se prodává přes obchodníky ve spojení – asi [20 % – 30 %] prodejů dotčeného výrobku do EU a 100 % prodejů ostatních výrobků do EU a do dalších třetích zemí realizovala přímo společnost Xianmen. S ohledem na výše uvedené bylo nutné tvrzení společnosti Xiamen zamítnout.

(241)

Proto byla provedena úprava o prodej prostřednictvím obchodních společností ve spojení Xiamen a Zhongji podle čl. 2 odst. 10 písm. i). Analogicky byl použit čl. 2 odst. 9 a úprava v tomto případě spočívala v odečtení prodejních, správních a režijních nákladů příslušných obchodních společností a teoretického zisku na základě ziskového rozpětí u jediného spolupracujícího dovozce, který není ve spojení.

(242)

U spolupracujících vyvážejících výrobců zařazených do vzorku Komise porovnala váženou průměrnou běžnou hodnotu každého typu obdobného výrobku s váženou průměrnou vývozní cenou odpovídajícího typu dotčeného výrobku za účelem výpočtu dumpingového rozpětí v souladu s čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení.

(243)

Pro spolupracující vyvážející výrobce, kteří nebyli zařazeni do vzorku, vypočetla Komise vážené průměrné dumpingové rozpětí v souladu s čl. 9 odst. 6 základního nařízení. Toto rozpětí bylo tudíž stanoveno na základě rozpětí u vyvážejících výrobců zařazených do vzorku.

(244)

Na tomto základě činí prozatímní dumpingové rozpětí spolupracujících vyvážejících výrobců, kteří nebyli zařazeni do vzorku, 69,6 %.

(245)

U všech ostatních vyvážejících výrobců v Číně stanovila Komise dumpingové rozpětí na základě dostupných údajů v souladu s článkem 18 základního nařízení. Za tímto účelem Komise určila úroveň spolupráce ze strany vyvážejících výrobců. Úroveň spolupráce je určena na základě objemu vývozu spolupracujících vyvážejících výrobců do Unie vyjádřeném jako podíl na celkovém objemu vývozu – jak je uveden v dovozních statistikách Eurostatu – z dotčené země do Unie.

(246)

Úroveň spolupráce je v tomto případě pokládána za vysokou, protože vývoz spolupracujících vyvážejících výrobců představoval více než 90 % celkového vývozu do Unie v období šetření. Komise proto považovala za vhodné stanovit celostátní dumpingové rozpětí platné pro všechny ostatní nespolupracující vyvážející výrobce na úrovni nejvyššího rozpětí stanoveného pro vyvážející výrobce zařazené do vzorku, zejména pro společnost Donghai. Takto stanovené dumpingové rozpětí činilo 98,9 %.

(247)

Prozatímní dumpingová rozpětí vyjádřená jako procentní podíl z ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením činí:

(248)

Jak je uvedeno v 39. bodě odůvodnění, přechodné období pro vystoupení Spojeného království z EU skončilo dne 31. prosince 2020 a Spojené království přestalo od 1. ledna 2021 podléhat právu Unie. Komise proto vyzvala zúčastněné strany, aby poskytly aktualizované informace na úrovni EU-27. Níže uvedené ukazatele i rozpětí cenového podbízení a prodeje pod cenou byly následně vypočteny výhradně na základě údajů pro EU-27.

(249)

Obdobný výrobek v Unii vyrábělo během období šetření jedenáct výrobců. Tito výrobci představují „výrobní odvětví Unie“ ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

(250)

Celková výroba v Unii během období šetření byla stanovena přibližně na 209 000 tun. Tento číselný údaj Komise stanovila na základě veškerých dostupných informací týkajících se výrobního odvětví Unie, například odpovědí výrobců v Unii zařazených do vzorku na antidumpingové dotazníky i odpovědí výrobců v Unii nezařazených do vzorku na makrodotazník. Tyto údaje byly podrobeny křížové kontrole z hlediska spolehlivosti a úplnosti a porovnány s údaji uvedenými v podnětu. Jak je uvedeno v 27. bodě odůvodnění, tři výrobci v Unii zařazení do vzorku představovali více než 50 % celkové výroby obdobného výrobku v Unii.

(251)

Aby zjistila, zda výrobní odvětví Unie utrpělo újmu, a za účelem stanovení spotřeby a různých ekonomických ukazatelů týkajících se situace výrobního odvětví Unie Komise zkoumala, zda a do jaké míry musí být v analýze vzato v úvahu následné využití obdobného výrobku vyráběného výrobním odvětvím Unie.

(252)

Aby Komise získala co nejúplnější představu o výrobním odvětví Unie, shromáždila údaje o celé činnosti týkající se KHF a určila, zda je výroba určena pro vlastní spotřebu, nebo pro volný trh.

(253)

Komise zjistila, že část celkové výroby výrobců v Unii byla určena pro závislý trh, jak je uvedeno v tabulce č. 3. Závislý trh se v posuzovaném období zvýšil, ale v období šetření zůstal na poměrně nízké úrovni, která činila přibližně 15 % spotřeby. Nicméně v této fázi šetření nemá Komise žádné přesvědčivé důkazy o tom, zda si mohou společnosti, které používají KHF pro navazující výrobu, volně vybrat dodavatele, nebo nikoli, protože údaje o závislém prodeji a výrobě pro vlastní spotřebu vycházejí z údajů získaných od společností, které nejsou zařazeny do vzorku. Komise měla předběžně za to, že mezi nimi může existovat hospodářská soutěž, a proto se všechny podíly na trhu vypočítávají na základě celkové spotřeby v EU. V této fázi se jedná o nejkonzervativnější přístup, který v žádném případě nemění zjištění o újmě.

(254)

Komise přezkoumala určité hospodářské ukazatele týkající se výrobního odvětví Unie výhradně na základě údajů týkajících se volného trhu. Těmito ukazateli jsou: objem prodeje a prodejní ceny na trhu Unie, růst, objem vývozu a ceny, ziskovost, návratnost investic a peněžní tok. Pokud to bylo možné a odůvodněné, Komise tyto zjištěné údaje porovnala s údaji pro závislý trh, aby získala kompletní představu o situaci ve výrobním odvětví Unie.

(255)

Další hospodářské ukazatele však bylo možné smysluplně posoudit pouze se zřetelem na veškerou činnost, včetně využití pro vlastní spotřebu výrobního odvětví Unie. Jedná se o: výrobu, výrobní kapacitu, využití kapacity, investice, zásoby, zaměstnanost, produktivitu, mzdy a schopnost získat kapitál. Tyto ukazatele závisejí na veškeré činnosti bez ohledu na to, zda je výroba určena pro vlastní spotřebu nebo prodávána na volném trhu.

(256)

Komise stanovila spotřebu Unie na základě odpovědí výrobců v Unii na antidumpingový dotazník, makrodotazník a údajů o dovozu na základě údajů Eurostatu.

(257)

Spotřeba v Unii se v průběhu posuzovaného období vyvíjela takto:

Tabulka č. 3

Spotřeba v Unii (v tunách)

(258)

Během posuzovaného období se spotřeba nejprve mírně zvýšila o méně než 1 % v roce 2018, poté klesla o 5 % v roce 2019 a pak o další procento během období šetření. V důsledku toho se spotřeba během posuzovaného období snížila o 6 %. Toto snížení je alespoň částečně způsobeno obecnými pokyny, které EU vydala v roce 2019 pro oběhové hospodářství, včetně cílů týkajících se recyklovatelnosti základních materiálů, jakými jsou hliník, ocel, sklo atd. Lamináty, do kterých se používají lehké fólie v kombinaci s jinými základními materiály, jako jsou plastové fólie, papír atd., jsou přísně kontrolovány, protože pomocí stávajících technologií je lze recyklovat jen obtížně. To mělo negativní vliv na poptávku po lehké hliníkové fólii.

(259)

Zdá se, že pandemie COVID-19 spotřebu neovlivnila. Podle informací poskytnutých výrobci v Unii vytváření velkých zásob potravin na začátku pandemie ve skutečnosti zpočátku spotřebu zvýšilo, avšak tyto výrobky byly v následujících měsících spotřebovávány, čímž se prodej potravinářských obalů zase mírně snížil.

(260)

Objem dovozu stanovila Komise na základě dvou kódů TARIC (111) získaných z databáze Eurostat. Podíl dovozu na trhu byl zjištěn na základě objemu dovozu z dotčené země ve srovnání s objemem celkové spotřeby v Unii, jak je uvedeno v tabulce č. 3.

(261)

Dovoz z dotčených zemí se za posuzované období vyvíjel takto:

Tabulka 4

Objem dovozu a jeho podíl na trhu

(262)

Objem dovozu z ČLR se během posuzovaného období zvýšil o 21 %, přičemž jeho podíl na trhu se zvýšil o 5 procentních bodů a v období šetření dosáhl 23 %. Před pandemií, tj. v roce 2019, dosáhl podíl čínského dovozu na trhu dokonce 24 %.

(263)

Ceny dovozu stanovila Komise na základě údajů Eurostatu pomocí kódů TARIC uvedených v 260. bodě odůvodnění.

(264)

Vážená průměrná cena dovozu z dotčených zemí se v posuzovaném období vyvíjela takto:

Tabulka 5

Ceny dovozu (v EUR za tunu)

(265)

Průměrné ceny dovozu z Číny klesly během posuzovaného období o 3 % z 2 869 EUR za tunu na 2 782 EUR za tunu. Tyto ceny byly během posuzovaného období výrazně nižší než prodejní ceny výrobců v Unii zařazených do vzorku a výrobní náklady v průběhu posuzovaného odvětví, jak je uvedeno v tabulce č. 9.

(266)

Cenové podbízení v období šetření Komise stanovila srovnáním:

(267)

Toto cenové srovnání bylo provedeno u jednotlivých typů transakcí na stejné obchodní úrovni, v případě potřeby s náležitou úpravou a po odečtení rabatů a slev z cen. Výsledek srovnání byl vyjádřen jako procentní podíl teoretického obratu výrobců v Unii zařazených do vzorku v období šetření. Ukázal, že rozpětí cenového podbízení u dovozu z dotčené země na trh Unie se pohybovalo od 3,9 % do 14,2 %. Zjištěné vážené průměrné cenové podbízení činilo 10,8 %.

(268)

V souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení byly v rámci posouzení účinků dumpingového dovozu na výrobní odvětví Unie vyhodnoceny všechny hospodářské ukazatele, které ovlivňovaly stav výrobního odvětví Unie během posuzovaného období.

(269)

Jak je uvedeno v 27. bodě odůvodnění, za účelem zjištění možné újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie byl proveden výběr vzorku.

(270)

Pro účely stanovení újmy rozlišovala Komise mezi makroekonomickými a mikroekonomickými ukazateli újmy. Makroekonomické ukazatele Komise posoudila na základě údajů uvedených v odpovědích výrobců zařazených do vzorku na antidumpingový dotazník i odpovědí výrobců nezařazených do vzorku na makrodotazník a tyto údaje porovnala s údaji v podnětu. Mikroekonomické ukazatele Komise posoudila na základě údajů obsažených v odpovědích na dotazník od výrobců v Unii, kteří byli zařazeni do vzorku. Oba soubory údajů byly shledány reprezentativními pro hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie.

(271)

Posuzovanými makroekonomickými ukazateli jsou: výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, objem prodeje, podíl na trhu, růst, zaměstnanost, produktivita, velikost dumpingového rozpětí a překonání účinků dřívějšího dumpingu.

(272)

Posuzovanými mikroekonomickými ukazateli jsou: průměrné jednotkové ceny, jednotkové náklady, náklady práce, stav zásob, ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost opatřit si kapitál.

(273)

Celková výroba v Unii, výrobní kapacita a využití kapacity se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 6

Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

(274)

Objem výroby byl v letech 2017 a 2018 téměř beze změny a poté v roce 2019 a dále v období šetření klesl. Celkový objem výroby se v posuzovaném období snížil o 13 %. Vzhledem k situaci na volném trhu a klesajícím prodejům (viz tabulka 7) výrobci v Unii zvýšili závislý prodej (viz tabulka 7) a také prodej na vývoz (viz tabulka 14) za účelem zachování výroby a rozpuštění fixních nákladů. Navzdory tomuto úsilí objem výroby stále klesal.

(275)

Výrobní kapacita se během posuzovaného období snížila o 6 %. To byla umírněná reakce s cílem omezit újmu vzhledem ke klesajícím prodejům na volném trhu, který v posuzovaném období stáhl výrobu. Vzhledem k tomu, že výroba poklesla výrazněji než výrobní kapacita, využití kapacity v posuzovaném období kleslo o 7 % a v období šetření dosáhlo 75 %.

(276)

Objem prodeje a podíl výrobního odvětví Unie na trhu se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 7

Objem prodeje a podíl na trhu

(277)

Celkový objem prodeje v EU vykazoval v posuzovaném období klesající tendenci a dosáhl hodnoty –11 %. Mezi lety 2018 a 2019 byl pokles nejvýraznější (–10 %), po něm následoval mírný nárůst o 2 %, který se časově shodoval s narušením globálního dodavatelského řetězce v důsledku vypuknutí pandemie COVID-19 v ČLR.

(278)

Jak je uvedeno ve 253. bodě odůvodnění, pro závislý trh byla určena část celkové výroby výrobců v Unii. Tato část odpovídala 15 % spotřeby v Unii během období šetření a během posuzovaného období vzrostla o 12 %. K tomuto růstu došlo zejména v letech 2018 až 2019 a poté v období šetření.

(279)

Celkový prodej výrobního odvětví Unie na volném trhu se v posuzovaném období snížil o 15 %. V důsledku toho klesl podíl prodeje výrobního odvětví Unie na volném trhu z 63 % v roce 2017 na 57 % v období šetření. Po poklesu o 5 procentních bodů v období 2018–2019 se zvýšil o 1 procentní bod.

(280)

V kontextu klesající spotřeby výrobní odvětví Unie přišlo nejen o objem prodeje v EU, nýbrž také o podíl na volném trhu, jak se ukazuje v oddíle 4.5.2.2.

(281)

Zaměstnanost a produktivita se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 8

Zaměstnanost a produktivita

(282)

Zaměstnanost se v posuzovaném období snížila o 10 %, jelikož se výrobní odvětví Unie snažilo zajistit svou udržitelnost a přizpůsobit se poptávce na domácím trhu.

(283)

Následně se jeho produktivita nejprve zlepšila v roce 2018 ze 108 na 112 tun/FTE a pak poklesla po snížení objemu výroby. Celková produktivita se tudíž zhoršila o 3 %. Je tomu tak proto, že v roce 2018 se snížila zaměstnanost, zatímco výroba zůstala relativně stabilní. Od roku 2019 do konce období šetření však výroba klesla rychleji než zaměstnanost vzhledem k menšímu prodeji, což bylo výsledkem odpovídajícího poklesu produktivity.

(284)

Všechna dumpingová rozpětí byla podstatně vyšší než nepatrná. Vzhledem k objemu a cenám dovozu z dotčené země byl dopad výše skutečných dumpingových rozpětí na výrobní odvětví Unie značný.

(285)

Jde o první antidumpingové šetření týkající se dotčeného výrobku. Proto nebyly k dispozici žádné údaje k posouzení účinků případného dřívějšího dumpingu.

(286)

Vážené průměrné jednotkové prodejní ceny výrobců v Unii zařazených do vzorku účtované nezávislým odběratelům v Unii se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 9

Prodejní ceny v Unii

(287)

Prodejní ceny na volném trhu nejprve vzrostly z 3 396 na 3 557 EUR/t v roce 2018. Následně poklesly z 3 408 v roce 2019 a pak znovu v období šetření na 3 359 EUR/t.

(288)

Jednotkové výrobní náklady výrobců zařazených do vzorku se zvýšily z 3 423 EUR/t o 6 % v roce 2018 a poté o další 3 % v roce 2019, kdy dosáhly 3 733 EUR/t. Tato hodnota zůstala během období šetření více méně stabilní. Jednomu z výrobců v Unii zařazených do vzorku vznikly náklady spojené s restrukturalizací (zejména na odstupné), což mělo dopad na výrobní náklad v období šetření. Nicméně i bez těchto nákladů by v období šetření byly jednotkové výrobní náklady výrobců v Unii zařazených do vzorku o 3 % vyšší než v roce 2017.

(289)

Celkové zvýšení jednotkových výrobních nákladů v posuzovaném období bylo způsobeno především poklesem objemu výroby o 13 % (u výrobců v Unii zařazených do vzorku o 15 %). S výjimkou mimořádných nákladů na restrukturalizaci je to patrné zejména v roce 2019, kdy byly tyto náklady malé, ale pokles výroby u výrobců v Unii zařazených do vzorku byl velmi významný (–19 %). Poté se všichni výrobci v Unii zařazení do vzorku začali přizpůsobovat, což mělo za následek, že se objem prodeje a výroby v období šetření mírně zlepšil také díky nižšímu dovozu z ČLR v důsledku propuknutí pandemie. Toto odstranění a rozpuštění některých fixních nákladů vedlo ke snížení jednotkových výrobních nákladů v období šetření (pokud se nezohlední náklady na restrukturalizaci).

(290)

Průměrné náklady práce u výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 10

Průměrné náklady práce na zaměstnance

(291)

Průměrné náklady práce na zaměstnance se v roce 2018 zvýšily o 6 % a pak se v roce 2019 o 7 % snížily. Pak vzrostly o 26 % během období šetření, což odpovídá vzniku faktoru nákladů na restrukturalizaci. Pokud by se tyto mimořádné náklady nebraly v úvahu, činil by tento údaj v období šetření [77 000–81 000], což je nárůst o [2–7] % oproti roku 2017.

(292)

Stav zásob výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 11

Zásoby

(293)

Konečný stav zásob zůstal v celém posuzovaném období na přiměřené úrovni. Jelikož odvětví KHF obvykle funguje na základě výroby na objednávku, má tento ukazatel v celkové analýze újmy menší význam.

(294)

Procentní podíl konečných zásob vyjádřených jako podíl výroby vykazuje mírný pokles v roce 2019 a mírný nárůst v období šetření. Nejedná se však o mimořádné změny stavu zásob.

(295)

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic se u výrobců v Unii zařazených do vzorku v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 12

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic

(296)

Komise stanovila ziskovost výrobců v Unii zařazených do vzorku tak, že čistý zisk z prodeje obdobného výrobku odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, před zdaněním vyjádřila jako procentní podíl z obratu tohoto prodeje.

(297)

Prodej výrobního odvětví Unie odběratelům, kteří nejsou ve spojení, byl v roce 2017 ztrátový, v roce 2018 o něco méně ztrátový, v roce 2019 výrazně ztrátový a v období šetření dokonce ještě více ztrátový (–9,6 %). Je třeba poznamenat, že jeden z výrobců v Unii zařazených do vzorku zahájil během období šetření restrukturalizaci. Náklady na tuto restrukturalizaci, včetně plateb odstupného, negativně ovlivnily druhou část období šetření. I bez těchto mimořádných výdajů by však výrobci zařazení do vzorku v období šetření přesto utrpěli ztrátu ve výši –5,6 %.

(298)

Je zřejmé, že výrobní odvětví Unie bylo poškozeno již v roce 2017. To není překvapivé vzhledem k podílu čínského dovozu na trhu (18 % v roce 2017), a to za ceny nejen nižší, než jsou ceny výrobního odvětví Unie, ale také nižší, než jsou jeho výrobní náklady. Jak je vysvětleno ve 260. a 261. bodě odůvodnění, náklady výrobců v Unii vzrostly více než jejich ceny, což vedlo ke snížení ziskovosti výrobního odvětví Unie. Výrobní odvětví Unie nebylo schopno zvýšit ceny stejným tempem, jakým rostly náklady, a kvůli tlaku na snižování způsobenému dovozem z ČLR (jak z hlediska objemu, tak z hlediska nízkých cen). Během celého posuzovaného období byly čínské ceny skutečně trvale nízké a podstatně nižší než ceny výrobního odvětví Unie (viz tabulky č. 5 a č. 9), což omezovalo růst cen. To vedlo ke stlačení cen a snížení ziskovosti, což pokračovalo po celé období šetření. Potom přirozeně následoval mírný nárůst o 1 % v roce 2018, čínské ceny poklesly o 3 % v roce 2019 a pak o 0,7 % v období šetření. Stále však zůstávaly významně pod úrovní cen ve výrobním odvětví Unie. To dokládají i významná rozpětí cenového podbízení uvedená v 224. bodě odůvodnění.

(299)

Čistý peněžní tok představuje schopnost výrobců v Unii samofinancovat vlastní činnost. Trend čistého peněžního toku se v posuzovaném období vyvíjel negativně v souladu s vývojem ziskovosti.

(300)

Investice během posuzovaného období klesly o 23 %. Ambiciózní investiční plány byly kvůli nedostatečné ziskovosti zastaveny. Místo nich byly realizovány méně ambiciózní plány.

(301)

Návratnost investic je zisk vyjádřený v procentech z čisté účetní hodnoty investic. V posuzovaném období se vyvíjela negativně, a to z –2 % v roce 2017 na –24 % v období šetření. Tento vývoj sleduje klesající ziskovost výrobního odvětví Unie.

(302)

Jak je uvedeno v 256. bodě odůvodnění, pro výrobce v Unii zařazené do vzorku je stále obtížnější získávat kapitál na investice. Jelikož návratnost investic klesla tak rychle, je schopnost výrobců zařazených do vzorku opatřit si v budoucnu kapitál ještě více ohrožena.

(303)

Během posuzovaného období významně vzrostl dovoz KHF z ČLR, který byl významný již v roce 2017, jak v absolutním (+21 %), tak i v relativním vyjádření (+5 procentních bodů podílu na trhu), zatímco spotřeba v EU klesla o 6 %. V období šetření byly dovozní ceny vyvážejících výrobců zařazených do vzorku nižší než ceny v Unii v průměru o 10,8 %. Bez ohledu na konkrétní cenové podbízení zjištěné u vyvážejících výrobců zařazených do vzorku Komise rovněž zjistila, že čínské ceny byly během celého posuzovaného období trvale nízké a podstatně nižší než ceny výrobního odvětví Unie (viz tabulky č. 5 a č. 9). Výrobní odvětví Unie nebylo schopno zvýšit ceny ve stejném rozsahu, v jakém rostly náklady, a to kvůli tlaku na snižování způsobenému dovozem z ČLR (jak z hlediska objemu, tak z hlediska nízkých cen).

(304)

Výrobní odvětví Unie vykazovalo známky újmy již na začátku posuzovaného období. To není překvapivé vzhledem k podílu čínského dovozu na trhu ve výši 18 % v roce 2017 a vzhledem k tomu, že jeho cena je výrazně nižší než cena výrobního odvětví Unie (viz tabulky 5 a 9).

(305)

Všechny makroekonomické ukazatele, jako je výroba, kapacita, využití kapacity, objem prodeje na trhu EU, podíl na trhu, zaměstnanost a produktivita, vykazovaly v posuzovaném období negativní trend. Podobně téměř všechny mikroekonomické ukazatele, jako jsou prodejní ceny na volném trhu EU, výrobní náklady, náklady práce, ziskovost, konečný stav zásob, peněžní tok, investice a návratnost investic vykazovaly v posuzovaném období negativní trend. Stejné ukazatele újmy se vyvíjely negativně rovněž při pohledu na období 2017–2019, tj. před začátkem pandemie COVID-19. U mnoha ukazatelů byla situace v období šetření lepší než v roce 2019. Důvodem je především nižší úroveň dovozu z ČLR, kterou způsobilo vypuknutí pandemie na konci roku 2019 a na začátku roku 2020. Z toho je ještě více patrný dopad těchto dovozů na celkovou situaci výrobního odvětví Unie.

(306)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k prozatímnímu závěru, že výrobnímu odvětví Unie byla způsobena podstatná újma ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

(307)

V souladu s čl. 3 odst. 6 základního nařízení Komise zkoumala, zda dumpingový dovoz z dotčené země způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu. V souladu s čl. 3 odst. 7 základního nařízení Komise rovněž zkoumala, zda výrobní odvětví Unie mohlo souběžně utrpět také újmu způsobenou jinými známými činiteli a ujistila se, že žádná možná újma způsobená jinými činiteli, než je dumpingový dovoz z dotčené země, nebyla tomuto dovozu připisována. Byly zjištěny tyto potenciální činitele: spotřeba; pandemie COVID-19; údajný nedostatek investic; restrukturalizace výrobního odvětví Unie; vysoké výrobní náklady v Unii; dovoz ze třetích zemí; vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie.

(308)

Zhoršení situace výrobního odvětví Unie se časově shodovalo s významným pronikáním dovozu z Číny, jehož ceny byly soustavně nižší než ceny výrobního odvětví Unie a který stlačoval ceny na trhu Unie. Jak je uvedeno v 224. bodě odůvodnění, dovozní ceny vyvážejících výrobců zařazených do vzorku byly v průměru nižší než ceny Unie o 10,8 %.

(309)

Objem dovozu z ČLR se zvýšil (jak je uvedeno v tabulce č. 4) z 36 660 tun v roce 2017 na 44 276 tun v období šetření, což představuje nárůst o 21 %. Naopak podíl na trhu vzrostl o 29 %, tj. z 18 % na 23 %. Za stejné období (jak je vidět v tabulce 7), prodej výrobního odvětví Unie na volném trhu klesl o 15 % a jeho podíl na volném trhu poklesl z 63 % na 57 %, tedy o 10 %.

(310)

Situace v období 2017–2019 je ještě výmluvnější, neboť čínský dovoz se zvýšil o 27 % (z 36 660 tun na 46 595 tun) a dosáhl 24% podílu na trhu, zatímco podíl výrobního odvětví Unie na volném trhu klesl na 56 % (pokles o 12 %). Navzdory poklesu spotřeby mezi roky 2018 a 2019 čínský dovoz nadále rostl a od výrobního odvětví Unie získal podíl na trhu.

(311)

Ceny dumpingového dovozu klesly během posuzovaného období o 3 % (jak je uvedeno v tabulce č. 5), a to z 2 869 na 2 781 EUR/t. Pro srovnání, ceny výrobního odvětví Unie se ve stejném období snížily pouze o 1 %, z 3 396 EUR/t v roce 2017 na 3 359 EUR/t v období šetření. Ačkoliv čínské ceny vycházely z nižší cenové úrovně v roce 2017, klesly během posuzovaného období více (–88 EUR/t) než ceny výrobního odvětví Unie (–37 EUR/t). Rovněž v období 2017–2019 činil pokles čínských cen 2 %, zatímco ceny výrobního odvětví Unie vzrostly o méně než 1 % (12 EUR/t).

(312)

Tlak vyvíjený dumpingovým dovozem tak vedl k významnému stlačení cen výrobního odvětví Unie. Výrobní odvětví Unie nebylo schopno zvýšit ceny stejnou rychlostí, jakou rostly náklady, a to kvůli tlaku na snižování způsobenému dovozem z Číny (jak z hlediska objemu, tak z hlediska nízkých cen). Míra takového stlačování je jednoznačně vidět na skutečnosti, že během posuzovaného období byly čínské ceny trvale nízké a významně pod cenami výrobního odvětví Unie a výrobními náklady, což omezovalo možnost ceny zvýšit (viz 265. bod odůvodnění). To vedlo k poklesu ziskovosti výrobního odvětví Unie.

(313)

Rozdíl mezi rokem 2019 a obdobím šetření je zvlášť výmluvný, pokud jde o příčinnou souvislost mezi dovozem z ČLR a situací výrobního odvětví Unie. Když se snížil dovoz kvůli narušení výroby a vývozu v ČLR v důsledku pandemie, výroba výrobců v Unii zařazených do vzorku, prodej, jednotkové výrobní náklady a ziskovost výrobního odvětví Unie se mírně zlepšily (bez ohledu na mimořádné náklady na restrukturalizaci).

(314)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k prozatímnímu závěru, že dovoz z Číny způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu. Tato újma měla účinky jak na objem, tak na ceny.

(315)

Jeden vyvážející výrobce tvrdil, že nahrazení KHF v některých segmentech jinými výrobky by mohlo být zdrojem újmy výrobnímu odvětví Unie.

(316)

Jak je uvedeno v 258. bodě odůvodnění, spotřeba v Unii v roce 2019 a v období šetření se snížila. Dovoz z ČLR se však během posuzovaného období zvýšil, zatímco spotřeba se snížila. Jestliže se poptávka snižuje, obvykle by se očekávalo, že všichni výrobci budou dotčeni stejně, nebo že se vývoz vzhledem k blízkosti mezi domácími výrobci a odběrateli ve srovnání s domácím prodejem (prodej v Unii) dokonce více sníží. V průběhu posuzovaného období se však dovoz z ČLR zvýšil o 21 % (27 % v roce 2019), zatímco prodej Unie na volném trhu se snížil o 15 % (16 % v roce 2019). Navíc mírné zlepšení některých ukazatelů uvedených v 284. bodě odůvodnění se shodovalo s průběžným poklesem spotřeby, jak je uvedeno v tabulce 4. Jediným významným rozdílem mezi těmito dvěma obdobími byla nižší míra levného dovozu z ČLR v důsledku pandemie.

(317)

Pandemie COVID-19, která začala v první polovině roku 2020, ovlivnila situaci na trhu EU různými způsoby. Jak je uvedeno ve 259. bodě odůvodnění, vzhledem k tomu, že nebyla ovlivněna celková spotřeba, došlo k mírnému poklesu dovozu z ČLR.

(318)

Jak je uvedeno v 262. bodě odůvodnění, dumpingový čínský dovoz v období 2017–2019 již meziročně trvale rostl, což až do začátku pandemie COVID-19 v první polovině roku 2020 vedlo k nárůstu o více než 27 %. Jinými slovy, podstatná újma, kterou výrobnímu odvětví Unie způsobil dumpingový dovoz, se již v době, než se začalo brát v potaz onemocnění COVID-19, projevila, jak dokládá negativní vývoj všech makroekonomických a mikroekonomických ukazatelů v období 2017–2019. Navíc, jak je uvedeno ve 284. bodě odůvodnění, měl nižší objem dovozu z ČLR v důsledku pandemie na počátku roku 2020 pozitivní dopad na některé ukazatele újmy. To je dalším příkladem silné příčinné souvislosti mezi dovozem a situací újmy výrobního odvětví Unie.

(319)

Na základě výše uvedeného učinila Komise předběžný závěr, že pandemie COVID-19 nepřispěla k podstatné újmě, kterou utrpělo odvětví Unie.

(320)

Jeden vyvážející výrobce a dva uživatelé tvrdili, že jedním z důvodů újmy je nedostatek investic výrobního odvětví Unie do jejich výrobních zařízení.

(321)

Je pravda, že, jak je uvedeno ve 256. bodě odůvodnění, některé ambiciózní investice výrobců v Unii zařazených do vzorku byly zastaveny. To však bylo výsledkem újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie, nikoli jeho příčinou. Navzdory zoufalé situaci výrobního odvětví Unie v průběhu posuzovaného období šetření prokázalo investice do mechanismů řadové kontroly kvality a další modernizace stávajícího strojního parku. Kromě toho několik společností investovalo do výzkumu a vývoje s cílem vyrábět tenčí KHF a KHF pro výrobu akumulátorů do elektromobilů. To dokládá, že výrobní odvětví Unie se v rámci svých finančních možností přizpůsobilo požadavkům trhu.

(322)

Ačkoli nelze vyloučit, že k zajištění dlouhodobé udržitelnosti výrobního odvětví Unie mohou být zapotřebí další investice do nejnovějších technologií, dospěla Komise k závěru, že stav výrobního zařízení výrobního odvětví Unie a vývoj jeho provozních nákladů neoslabují zjištěnou příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem a podstatnou újmou způsobenou výrobnímu odvětví Unie.

(323)

S ohledem na výše uvedené učinila Komise předběžný závěr, že omezené investice nepřispěly k podstatné újmě, kterou utrpělo odvětví Unie.

(324)

Jeden uživatel poukázal na to, že důvodem újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie je odchod výrobců v Unii z trhu a jejich restrukturalizace.

(325)

Většina odchodů z trhu, které uživatel uvedl, se uskutečnila před posuzovaným obdobím. Neexistovaly žádné důvody, které by naznačovaly, že k těmto uzavřením podniků došlo za spravedlivých tržních podmínek. Pokud došlo k uzavření výrobních zařízení a podniků, jsou tato uzavření, podobně jako situace týkající se investic vysvětlená ve 271. bodě odůvodnění, výsledkem újmy výrobního odvětví Unie, nikoli jeho příčinou. Tato uzavření v rámci restrukturalizace a přizpůsobení se situaci újmu obvykle zmírňují, nikoli zhoršují.

(326)

Jak je uvedeno ve 253. bodě odůvodnění, je pravda, že náklady na restrukturalizaci jednoho z výrobců v Unii zařazených do vzorku ve druhé polovině období šetření mohly mít dopad na některé ukazatele, jako jsou výrobní náklady, náklady na zaměstnanost a ziskovost. Proto Komise ve 260., 261., 263. a 268. bodě odůvodnění rovněž posoudila situaci újmy bez ohledu na tyto náklady. Dokonce i bez těchto nákladových prvků je jasné, že výrobní odvětví Unie utrpělo v posuzovaném období včetně období šetření újmu. Výše uvedená tvrzení proto byla zamítnuta.

(327)

Na základě výše uvedeného učinila Komise předběžný závěr, že restrukturalizace výrobního odvětví Unie nepřispěla k podstatné újmě, kterou utrpělo odvětví Unie.

(328)

Jeden uživatel tvrdil, že důvodem nepříznivé situace výrobního odvětví Unie jsou vysoké mzdy a ceny energie.

(329)

Výrobci v Unii snížili od roku 2017 do období šetření počet zaměstnanců ve výrobě a správě, čímž podstatně snížili celkové náklady práce, aby si zachovali konkurenceschopnost s menším podílem na trhu. Jak je uvedeno v tabulce 10, průměrné náklady na zaměstnance se v období šetření zvýšily, ale to bylo především z důvodu restrukturalizaci jednoho z výrobců zařazených do vzorku. Bez ohledu na tyto mimořádné výdaje zůstávají průměrné náklady na zaměstnance v průběhu posuzovaného období relativně stabilní, zatímco výrobci v Unii zařazení do vzorku stále vykazují ztrátu ve výši –5,6 % (viz 268. bod odůvodnění).

(330)

Pokud jde o náklady na energii, tyto náklady představují relativně malou část výrobních nákladů (přibližně 3 %) a jako takové nemají významný dopad na zvýšení výrobních nákladů uvedených v tabulce 9. Přestože náklady na energii na tunu KHF vyrobené výrobci v Unii zařazenými do vzorku se během posuzovaného období zvýšily o 12 %, jsou částečně způsobeny snížením objemu výroby a vzhledem k podílu nákladů na energii ve výrobních nákladech nemohou v žádném případě způsobovat zvýšení výrobních nákladů, jak je uvedeno v tabulce 9.

(331)

Jeden uživatel tvrdil, že zdrojem podstatné újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie je nedostatek vertikální integrace.

(332)

Komise konstatovala, že nedostatek vertikální integrace nezpůsobuje narušení příčinných souvislostí, protože tento faktor se v průběhu posuzovaného období nezměnil. Kromě toho nejsou vertikálně integrováni ani všichni čínští vyvážející výrobci. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(333)

Na základě výše uvedeného učinila Komise předběžný závěr, že mzdy, náklady na energii a nedostatek vertikální integrace nepřispěly k podstatné újmě, kterou utrpělo odvětví Unie.

(334)

Objem dovozu z jiných třetích zemí se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 13

Dovoz ze třetích zemí

(335)

Dovoz ze třetích zemí byl poměrně omezený. Průměrné ceny dovozu ze třetích zemí byly v průběhu posuzovaného období trvale vyšší než čínské ceny. V letech 2017 a 2018 byly jen mírně nižší než ceny Unie a v roce 2019 a v období šetření je překročily. Jejich objemy se v posuzovaném období snížily (–21 %). Vzhledem ke snížení spotřeby činil jejich podíl na trhu v posuzovaném období nadále přibližně 5 %. Jejich ceny během posuzovaného období vzrostly o 12 %.

(336)

Na tomto základě dospěla Komise k závěru, že vývoj dovozu z jiných zemí v posuzovaném období nepřispěl k podstatné újmě, která byla způsobena výrobnímu odvětví Unie.

(337)

Objem vývozu výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 14

Vývozní výkonnost výrobců v Unii zařazených do vzorku

(338)

Vývoz výrobního odvětví Unie se v posuzovaném období zvýšil o 7 % z 57 356 tun v roce 2017 přibližně na 61 811 tun v období šetření.

(339)

Průměrná cena těchto vývozů nejprve vzrostla o 4 % v roce 2018 a poté postupně klesala na nižší úroveň než v roce 2017 (–3 %) v období šetření. Průměrná cena těchto vývozů zůstala trvale vyšší než cena, kterou by výrobní odvětví Unie mohlo dosáhnout na trhu EU.

(340)

Vzhledem k cenové úrovni vývozu výrobního odvětví Unie do třetích zemí učinila Komise předběžný závěr, že vývozní výkonnost nepřispěla k podstatné újmě, kterou utrpělo odvětví Unie.

(341)

Mezi zhoršením situace výrobního odvětví Unie a zvýšením dovozu z ČLR existuje jasná spojitost.

(342)

Komise rozlišila a oddělila účinky všech známých činitelů na situaci výrobního odvětví Unie od účinků dumpingového dovozu působícího újmu. K negativnímu vývoji ukazatelů újmy pozorovanému v posuzovaném období nepřispěl žádný z činitelů samostatně ani v kombinaci s jinými činiteli.

(343)

Na základě výše uvedeného dospěla Komise v této fázi k závěru, že dumpingový dovoz z dotčené země způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu a že ostatní činitele, jednotlivě ani společně, neutlumily příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem a podstatnou újmou.

(344)

V Unii existuje přibližně jedenáct známých skupin společností, které vyrábějí KHF. Výrobní odvětví Unie zaměstnává přímo více než 2 000 pracovníků a mnohem více osob je na něm závislých nepřímo. Výrobci jsou rozptýleni po celé Unii.

(345)

Neexistence opatření bude mít pravděpodobně významný negativní dopad na výrobní odvětví Unie, pokud jde o další stlačování cen, nižší prodej a další zhoršení ziskovosti. Opatření umožní výrobnímu odvětví Unie rozvinout jeho potenciál na trhu Unie, získat zpět ztracený podíl na trhu a zlepšit ziskovost na úroveň, kterou lze očekávat za běžných podmínek hospodářské soutěže.

(346)

Komise proto dospěla k závěru, že uložení opatření je v zájmu výrobního odvětví Unie a jeho dodavatelů na počátku hodnotového řetězce.

(347)

Jak je uvedeno ve 36. bodě odůvodnění, na dotazník odpovědělo devět uživatelů zastupujících odvětví flexibilních obalů a odvětví stavebních materiálů. Těchto devět společností představuje přibližně 27 % čínského dovozu během období šetření. Další dva uživatelé poskytli připomínky, ale neposkytli odpovědi na dotazník. Na základě těchto odpovědí Komise nezjistila významnou závislost na KHF dovážených z ČLR. U většiny spolupracujících uživatelů představovaly KHF z ČLR nula až 7 % výrobních nákladů na výrobky z KHF. Výjimkou byli dva uživatelé (jeden ve stavebnictví a druhý v odvětví obalů), kteří dovážejí [80–95] % a [85–100] % svého celkového objemu KHF z ČLR, což představuje [15–25] %, resp. [20–30] % jejich nákladů na příslušnou výrobu. V této fázi šetření jejich odpovědi obsahují nedostatky v poskytnutých informacích a nelze spolehlivě posoudit jejich schopnost přenést nebo absorbovat dodatečné náklady. Tento aspekt bude dále zkoumán.

(348)

Čtyři uživatelé tvrdili, že výrobci v Unii nemohou poskytovat KHF stejné kvality jako čínští výrobci z důvodu nedostatečných investic do nových strojů a zařízení pro kontrolu kvality. I když je pravda, že výrobci v Unii mají obecně starší strojový park než čínští výrobci, tak investovali a také používají nástroje pro in-line detekci kvality. Jak vyplývá z údajů o vývozu výrobního odvětví Unie, jsou výrobci v Unii schopni rovněž úspěšně konkurovat na trzích třetích zemí, což prokazuje, že jejich výrobek není ve srovnání s celosvětovým standardem obecně horší. Ačkoli někteří z čínských lídrů trhu mají zařízení schopná efektivně vyrábět vysoce kvalitní výrobek, analýza kvality poskytnutá jedním uživatelem ukázala, že to neplatí u všech odvětví KHF v Číně a jejich vyvážejících výrobců.

(349)

Tři uživatelé tvrdili, že výrobci v Unii by nedodávali velké šířky nebo by měli přinejmenším problémy s dodávkami určitých rozměrů. Šetřením bylo zjištěno, že výrobci v Unii mohli poskytovat všechny šířky, které trh požaduje. Určité šířky mohou být nákladově efektivnější než jiné, v závislosti na maximální šířce válcovací stolice, což se pak odráží v jednáních o cenách, to je však běžná obchodní praxe.

(350)

Tři uživatelé tvrdili, že výrobci v Unii by nebyli schopni dodat kvalitní KHF o tloušťce menší než 6 mikrometrů. Jak je vysvětleno v 50. bodě odůvodnění, Komise zjistila, že výrobní odvětví Unie má v tomto segmentu nejen stávající kapacitu a uskutečňuje komerční prodej, ale že investuje také do výroby tlouštěk menších než 6 mikrometrů, což byl během období šetření rozvíjející se segment trhu s relativně nízkou spotřebou.

(351)

Dva uživatelé tvrdili, že antidumpingová cla by vedla k přerušení dodavatelského řetězce. Přestože maximální poptávka v určitých situacích může způsobit delší dodací lhůty a čínští výrobci mají větší finanční flexibilitu, pokud jde o zásoby surovin, je důležité poznamenat, že může rovněž nastat přerušení dodavatelského řetězce z ČLR, jak tomu bylo v důsledku pandemie COVID 19, a v důsledku toho je přežití výrobců v Unii důležitým faktorem pro stabilitu dodávek v Evropě. V každém případě, jak je uvedeno v tabulce 6, je v Unii pro uživatele k dispozici značná volná výrobní kapacita.

(352)

Dva uživatelé tvrdili, že antidumpingová cla by ohrozila konkurenceschopnost odvětví zpracování hliníku na trhu Unie, neboť by konkurovalo výrobcům ze zemí mimo Unii, protože by nemohlo přenést zvýšení nákladů na své zákazníky. Evropští zpracovatelé by proto mohli přesunout výrobu mimo Unii. Nebyly však předloženy žádné konkrétní důkazy o neschopnosti přenést dodatečné náklady na zpracovatele.

(353)

Dva uživatelé tvrdili, že cla by byla v rozporu s evropským cílem udržitelnosti, protože používání tenčí KHF by přispělo k dosažení těchto cílů. Avšak vzhledem k tomu, že Komise již výše dospěla k závěru (viz 50. bod odůvodnění), že výrobní odvětví Unie je dokonale schopné vyrábět tenčí KHF, je třeba poznamenat, že Evropská unie nemůže budovat udržitelnou zelenou politiku, jejíž součástí jsou ekologičtější izolační materiály pro stavebnictví, na silně dumpingový dovozech z Číny působících újmu.

(354)

Jeden uživatel tvrdil, že cla by narušila trh, neboť dva z největších výrobců KHF, kteří jsou rovněž zpracovateli, by měli vlastní spotřebu vyšší než 70 % své výroby. Vzhledem k počtu výrobců v Unii je velmi nepravděpodobné, že by vlastní spotřeba dvou integrovaných výrobců KHF, kteří jsou rovněž zpracovateli, narušila trh. V EU je navíc k dispozici značná volná výrobní kapacita KHF. A konečně neuložení antidumpingových opatření z tohoto důvodu by znamenalo upřednostnění jednoho obchodního modelu (neintegrované výroby) před druhým.

(355)

Jeden uživatel tvrdil, že místo uložení antidumpingových cel by mohla být výrobnímu odvětví Unie poskytnuta státní podpora. Komise však poznamenala, že finanční podpora není správným nástrojem pro boj proti dumpingu působícímu újmu.

(356)

S ohledem na výše uvedené dospěla Komise k závěru, že neexistuje jednotný zájem uživatelů jak ve prospěch opatření, tak proti uložení opatření. Uživatelé, kteří měli námitky proti uložení opatření, a zejména dva uživatelé uvedení v 339. bodě odůvodnění, mohou čelit určitým negativním důsledkům.

(357)

K zahájení řízení se vyjádřilo konsorcium pěti dovozců, kteří nejsou ve spojení. Na dotazník dovozců však odpověděl pouze jeden dovozce, který není ve spojení, a který představuje [15–25 %] dovozu z ČLR. V této fázi šetření jeho odpověď obsahuje nedostatky v poskytnutých informacích a nelze spolehlivě posoudit jeho schopnost přenést nebo absorbovat dodatečné náklady. Tento aspekt bude dále zkoumán.

(358)

Konsorcium tvrdilo, že výrobci v Unii nejsou schopni vyrábět celé spektrum KHF v požadované kvalitě a objemu z důvodu technických omezení, která vyplývají z nedostatečné vertikální integrace většiny výrobců v Unii. Ta by způsobila vyšší výrobní náklady, nižší kvalitu, závislost na surovinovém trhu s materiálem na fólie a delší dodací lhůty v důsledku delšího dodavatelského řetězce. Dále tvrdili, že nedostatek investic, zejména do systémů in-line detekce, způsobil problémy s kvalitou. Proto pokud by byla uložena opatření, očekává konsorcium nedostatek dodávek, zejména pokud jde o tenké KHF. To by společně s vyššími cenami narušilo konkurenceschopnost zpracovatelů v Unii (uživatelů).

(359)

Jak je uvedeno v oddíle 4.6.2.1, zdá se, že výrobní odvětví Unie má dostatečnou volnou kapacitu, a to i s ohledem na vysokou úroveň využití pro vlastní potřebu u dvou velkých výrobců v Unii. V rozporu s tvrzením konsorcia dovozců bylo investováno do kontroly kvality a z údajů nevyplývá trvale vyšší kvalita čínského KHF.

(360)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise v této fázi k závěru, že uložení opatření nemusí být nutně v zájmu dovozců. Při zvažování různých dotčených zájmů však blíže posoudila jejich pravděpodobné účinky (viz oddíl 6.4).

(361)

V souladu s čl. 21 odst. 1 základního nařízení Komise posoudila protichůdné zájmy a věnovala zvláštní pozornost potřebě odstranit účinky dumpingu působícího újmu, které narušují obchod, a obnovit účinnou hospodářskou soutěž.

(362)

Pokud jde o zvýšení cen, šetření prokázalo, že čínské ceny byly v průměru o 10,8 % nižší než ceny v Unii a že stlačení cen vedlo ke zhoršení situace výrobního odvětví Unie. Komise měla za to, že pokud by ceny opět vzrostly na udržitelnou úroveň, bylo by takové zvýšení vzhledem k úrovni hospodářské soutěže na trhu Unie omezené. Jak již bylo zmíněno v oddíle 4.6.2.1, výrobní odvětví Unie má dostatečnou volnou kapacitu. Negativní dopad na uživatele by proto byl rovněž omezený. Žádný z konkrétních argumentů, které uživatelé a dovozci vznesli a o kterých je pojednáno v 340. až 348. a 350. až 351. bodě odůvodnění, tento závěr nemění.

(363)

Při posuzování významu negativních účinků pro dovozce Komise nejprve poznamenala, že úroveň spolupráce byla relativně nízká, protože odpověď na dotazník předložil pouze jeden z pěti spolupracujících dovozců. Jak je uvedeno v 349. bodě odůvodnění, v této fázi šetření není možné zjistit, zda by byl tento dovozce schopen absorbovat zvýšení cen, protože neposkytl příslušné údaje.

(364)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k prozatímnímu závěru, že neexistují žádné přesvědčivé důvody pro závěr, že není v zájmu Unie uložit na dovoz KHF pocházejících z Číny prozatímní opatření.

(365)

Za účelem stanovení úrovně opatření Komise zkoumala, zda by k odstranění újmy způsobené dumpingovým dovozem výrobnímu odvětví Unie postačovalo clo nižší než dumpingové rozpětí.

(366)

V daném případě žadatelé uváděli existenci zkreslení na trhu surovin ve smyslu čl. 7 odst. 2a základního nařízení. Za účelem posouzení náležité míry opatření Komise nejprve stanovila výši cla potřebnou k odstranění újmy, kterou by utrpělo výrobní odvětví Unie v případě, že by nedošlo ke zkreslením ve smyslu čl. 7 odst. 2a základního nařízení. Poté zkoumala, zda by dumpingové rozpětí vyvážejících výrobců zařazených do vzorku bylo vyšší než jejich rozpětí prodeje pod cenou (viz 380. bod odůvodnění níže).

(367)

Komise nejprve stanovila výši cla potřebnou k odstranění újmy, kterou by utrpělo výrobní odvětví Unie v případě, že by nedošlo ke zkreslením podle čl. 7 odst. 2a základního nařízení. V tomto případě by újma byla odstraněna, pokud by výrobní odvětví Unie bylo schopno pokrýt své výrobní náklady, včetně nákladů „vyplývajících z mnohostranných dohod o životním prostředí a jejich protokolů, jichž je Unie smluvní stranou, a úmluv MOP uvedených v příloze Ia“ (čl. 7 odst. 2d základního nařízení), a dosáhnout přiměřeného zisku („cílový zisk“).

(368)

V souladu s čl. 7 odst. 2c základního nařízení vzala Komise při stanovení cílového zisku v úvahu tyto faktory:

(369)

Tato zisková marže by neměla být nižší než 6 %.

(370)

Během posuzovaného období dosáhla pouze jedna společnost zařazená do vzorku zisku vyššího než 6 % roce 2017. Další dvě společnosti zařazené do vzorku, které společně představovaly [65–85] % prodeje všech společností v Unii zařazených do vzorku, byly během celého posuzovaného období ztrátové. Konsolidované ziskové rozpětí výrobního odvětví Unie s přihlédnutím k nejvyššímu ziskovému rozpětí každé společnosti zařazené do vzorku v posuzovaném období představovalo ztrátu ve výši 1 %.

(371)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem bylo ziskové rozpětí stanoveno ve výši 6 % v souladu s ustanovením čl. 7 odst. 2c.

(372)

V souladu s čl. 7 odst. 2d základního nařízení Komise jako poslední krok posoudila budoucí náklady vyplývající z mnohostranných dohod o životním prostředí a jejich protokolů, jichž je Unie smluvní stranou, a úmluv MOP uvedených v příloze Ia základního nařízení, které výrobnímu odvětví Unie vzniknou během období uplatňování opatření podle čl. 11 odst. 2. Komise stanovila dodatečné náklady v rozmezí od 9,93 do 15,64 EUR/t a tyto náklady byly připočteny k ceně nepůsobící újmu u dotčených výrobců v Unii zařazených do vzorku. Poznámka ke spisu týkající se způsobu určení těchto dodatečných nákladů Komisí je zúčastněným stranám k dispozici k nahlédnutí v příslušné dokumentaci.

(373)

Tyto náklady zahrnovaly dodatečné budoucí náklady na zajištění souladu se systémem EU pro obchodování s emisemi (EU ETS). Systém EU ETS je základním kamenem politiky EU pro dosažení souladu s mnohostrannými dohodami o životním prostředí. Tyto dodatečné náklady byly vypočteny na základě průměrných odhadovaných dodatečných povolenek EU, které budou muset být zakoupeny během období uplatňování opatření (2021–2025). Od povolenek EU použitých při výpočtu byly odečteny dostupné bezplatné povolenky a použité povolenky EU byly upraveny, aby se zajistilo, že se týkají výhradně obdobného produktu. Dodatečné náklady rovněž zohlednily nepřímé náklady na emise CO2 vyplývající ze zvýšení cen elektřiny v období 2021–2025 v souvislosti se systémem EU ETS. Tyto nepřímé náklady na emise CO2 byly rovněž založeny na povolenkách EU po odečtení náhrady obdržené od vnitrostátních orgánů.

(374)

Náklady na povolenky EU byly extrapolovány tak, aby odpovídaly očekávaným změnám cen během doby trvání opatření. Zdrojem těchto předpokládaných cen je výtah společnosti Bloomberg New Energy Finance ze dne 2. března 2021. Průměrná předpokládaná cena za povolenky EU pro toto období činí 35,50 EUR za tunu emisí CO2.

(375)

Na tomto základě Komise vypočítala cenu obdobného výrobku, která výrobnímu odvětví Unie nepůsobí újmu.

(376)

Komise poté stanovila úroveň pro odstranění újmy na základě srovnání vážené průměrné dovozní ceny spolupracujících vyvážejících výrobců, která byla stanovena pro účely výpočtů cenového podbízení, s váženou průměrnou cenou obdobného výrobku prodávaného během období šetření na trhu Unie výrobci v Unii zařazenými do vzorku, jež nepůsobí újmu. Případný rozdíl vyplývající z tohoto porovnání se vyjádřil jako procento vážené průměrné dovozní hodnoty CIF.

(377)

Pokud jde o zbytkové rozpětí, vzhledem k tomu, že spolupráce ze strany čínských vývozců byla vysoká, a k dalším úvahám uvedeným ve 289. bodě odůvodnění stanovila Komise zbytkové rozpětí na úrovni nejvyššího rozpětí prodeje pod cenou určeného u typů výrobku prodávaných v reprezentativním množství na základě údajů spolupracujících vyvážejících výrobců. Takto vypočtené zbytkové rozpětí prodeje pod cenou bylo stanoveno ve výši 29,1 %.

(378)

Výsledky těchto výpočtů jsou uvedeny v této tabulce.

(379)

Jak je vysvětleno v oznámení o zahájení, žadatel předložil Komisi dostatečné důkazy, že v dotčené zemi existují ohledně výrobku, který je předmětem šetření, narušení v oblasti surovin. V souladu s čl. 7 odst. 2a základního nařízení se proto šetření zabývalo údajným zkreslením za účelem posouzení, zda by popřípadě clo nižší než dumpingové rozpětí postačovalo k odstranění újmy.

(380)

Žadatel tvrdil, že v ČLR jedna ze surovin používaných k výrobě dotčeného výrobku podléhá vývozní dani, a je tudíž zkreslená. Zkreslenou surovinou byly hliníkové ingoty, které podle žadatele představovaly více než 17 % výrobních nákladů dotčeného výrobku.

(381)

Šetření potvrdilo, že ČLR uplatňovala v období šetření vývozní daň na hliníkové ingoty. Tato daň činí 15 % vývozní ceny ingotů. Komise proto dospěla k závěru, že toto opatření spadá do seznamu opatření, která mají za následek zkreslení na trhu surovin ve smyslu čl. 7 odst. 2a základního nařízení.

(382)

Komise potvrdila, že hliníkové ingoty představovaly více než 17 % výrobních nákladů dotčeného výrobku. Komise dále podle čl. 7 odst. 2a druhého pododstavce zkoumala, zda byla cena této suroviny výrazně nižší, než jsou ceny na reprezentativních mezinárodních trzích. Pro účely tohoto srovnání Komise předběžně použila referenční cenu stanovenou pro výpočet běžné hodnoty, jmenovitě cenu hliníkových ingotů při dovozu do Turecka, jak je uvedeno v tabulce č. 2 v 208. bodě odůvodnění, neboť tato cena v tomto případě byla také považována za odpovídající ceně na reprezentativních mezinárodních trzích. Komise porovnala referenční cenu s cenou hliníkových ingotů, kterou vyvážející výrobci zařazení do vzorku skutečně zaplatili, a na tomto základě zjistila, že nákupní cena této suroviny v ČLR, kterou tito vyvážející výrobci zařazení do vzorku skutečně zaplatili, nebyla výrazně nižší než referenční cena v reprezentativní zemi, tj. průměrně v rozmezí [0–5] %. Z důkazů uvedených ve spisu rovněž vyplývá, že domácí ceny za hliníkové ingoty kolísaly a pohybovaly se zčásti nad a zčásti pod mezinárodním cenami.

(383)

Komise proto předběžně dospěla k závěru, že cena za hliníkové ingoty nebyla výrazně nižší než cena na reprezentativních mezinárodních trzích. Komise se tudíž v této fázi domnívala, že podmínky čl. 7 odst. 2a základního nařízení nebyly splněny, a proto se ke stanovení výše prozatímního cla použila ustanovení čl. 7 odst. 2.

(384)

Na základě závěrů, k nimž Komise dospěla ohledně dumpingu, újmy, příčinné souvislosti, zájmu Unie a úrovně opatření, by měla být uložena prozatímní opatření, jež zabrání tomu, aby dumpingový dovoz způsoboval výrobnímu odvětví Unie další újmu.

(385)

Prozatímní antidumpingová opatření by měla být uložena na dovoz výrobků z KHF pocházejících z Čínské lidové republiky v souladu s pravidlem nižšího cla podle čl. 7 odst. 2 základního nařízení v návaznosti na prozatímní závěr uvedený v 383. bodě odůvodnění týkající se možného použití čl. 7 odst. 2a základního nařízení.

(386)

Komise porovnala rozpětí prodeje pod cenou a dumpingová rozpětí (viz 377. bod odůvodnění výše). Výše cla byla stanovena tak, aby byla na úrovni nižší z hodnot dumpingových rozpětí a rozpětí prodeje pod cenou.

(387)

Na základě výše uvedených skutečností by sazby prozatímního antidumpingového cla vyjádřené v cenách CIF s dodáním na hranice Unie před proclením měly činit:

(388)

Individuální sazby antidumpingového cla uvedené v tomto nařízení byly pro dotčené společnosti stanoveny na základě zjištění plynoucích z tohoto šetření. Proto situaci zjištěnou během tohoto šetření, pokud jde o tyto společnosti, odrážejí. Sazby cla jsou použitelné výlučně na dovoz dotčeného výrobku pocházejícího z dotčené země a vyráběného uvedenými právními subjekty. Na dovoz dotčeného výrobku vyrobeného jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů ve spojení s těmito konkrétně uvedenými společnostmi, by se měla vztahovat celní sazba platná pro „všechny ostatní společnosti“. Neměla by se na ně vztahovat žádná z uvedených individuálních sazeb antidumpingového cla.

(389)

Za účelem minimalizace rizika obcházení těchto opatření, které vzhledem k rozdílu mezi celními sazbami hrozí, je nutno přijmout zvláštní opatření, která umožní zajistit uplatňování individuálních sazeb antidumpingového cla. Společnosti, na něž se vztahují individuální sazby antidumpingového cla, musí celním orgánům členských států předložit platnou obchodní fakturu. Tato faktura musí vyhovovat požadavkům uvedeným v čl. 1 odst. 4 tohoto nařízení. Na dovoz, k němuž není přiložena taková faktura, by se mělo vztahovat antidumpingové clo platné pro „všechny ostatní společnosti“.

(390)

I když je předložení této faktury celním orgánům členských států nezbytné pro uplatnění individuálních sazeb antidumpingového cla na dovoz, tato faktura není jediným prvkem, který celní orgány zohledňují. Celní orgány členských států totiž musí i v případě, že je jim předložena faktura splňující všechny požadavky stanovené v čl. 1 odst. 4 tohoto nařízení, provést své obvyklé kontroly a mohou si stejně jako ve všech ostatních případech vyžádat i další doklady (přepravní doklady atd.) pro účely ověření správnosti údajů uvedených v celním prohlášení a pro zajištění toho, že bude následné použití nižší celní sazby odůvodněné v souladu s celními předpisy.

(391)

Pokud by se po uložení dotčených opatření podstatně zvýšil objem vývozu některé ze společností využívajících nižší individuální celní sazby, lze takovéto zvýšení objemu považovat samo o sobě za změnu obchodních toků v důsledku uložených opatření ve smyslu čl. 13 odst. 1 základního nařízení. Za takových okolností a za předpokladu, že jsou splněny příslušné podmínky, lze zahájit šetření zaměřené proti obcházení předpisů. V rámci takového šetření lze mimo jiné prověřit potřebu zrušit individuální celní sazbu (sazby) a následně uložit celostátní clo.

(392)

Aby bylo zajištěno řádné vymáhání antidumpingových cel, mělo by se antidumpingové clo pro všechny ostatní společnosti vztahovat nejen na vyvážející výrobce, kteří při tomto šetření nespolupracovali, nýbrž také na výrobce, kteří v období šetření neuskutečnili žádný vývoz do Unie.

(393)

V souladu s článkem 19a základního nařízení informovala Komise zúčastněné strany o plánovaném uložení prozatímních cel. Tato informace byla zveřejněna rovněž na webových stránkách GŘ TRADE. Zúčastněné strany dostaly tři pracovní dny na to, aby předložily připomínky k přesnosti výpočtů, které jim byly konkrétně sděleny.

(394)

Po předběžném poskytnutí informací obdržela Komise připomínky od dvou vyvážejících výrobců (Xiamen a Donghai) a od jednoho uživatele (Manreal). Žádná z nich se netýkala administrativních chyb, a nespadaly tudíž do rámce předběžného poskytnutí informací.

(395)

Komise v zájmu řádné správy vyzve zúčastněné strany k tomu, aby ve stanovené lhůtě předložily písemné připomínky nebo požádaly o slyšení u Komise nebo úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

(396)

Zjištění týkající se uložení prozatímních cel jsou prozatímní a mohou být v konečné fázi šetření změněna,