(EU) 2021/970Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/970 ze dne 16. června 2021, kterým se zavádí celní evidence dovozu určitých spojovacích prostředků ze železa nebo oceli pocházejících z Čínské lidové republiky

(1)

Dne 21. prosince 2020 oznámila Evropská komise (dále jen „Komise“) prostřednictvím oznámení zveřejněného v Úředním věstníku Evropské unie (2) (dále jen „oznámení o zahájení řízení“), že zahajuje antidumpingové řízení týkající se dovozu určitých spojovacích prostředků ze železa nebo oceli pocházejících z Čínské lidové republiky do Unie (dále jen „antidumpingové řízení“) na základě podnětu, který podal dne 6. listopadu 2020 Evropský institut pro průmyslové spojovací prostředky (European Industrial Fasteners Institute, dále jen „EIFI“ či „žadatel“) jménem výrobců představujících více než 25 % celkové výroby spojovacích prostředků ze železa nebo oceli v Unii.

(2)

Výrobkem, který je předmětem celní evidence (dále jen „dotčený výrobek“), jsou některé spojovací prostředky ze železa nebo oceli, jiné než z nerezavějící oceli, tj. vruty do dřeva (kromě vrtulí do pražců), závitořezné šrouby, ostatní šrouby a svorníky s hlavou (též s jejich maticemi nebo podložkami, ale kromě šroubů a svorníků pro upevňování konstrukčních materiálů železničních tratí) a podložky, pocházející z Čínské lidové republiky (dále jen „Čína“ nebo „dotčená země“). Tento výrobek je v současnosti kódů KN 7318 12 90, 7318 14 91, 7318 14 99, 7318 15 58, 7318 15 68, 7318 15 82, 7318 15 88, ex 7318 15 95 (kódy TARIC 7318159519 a 7318159589), ex 7318 21 00 (kódy TARIC 7318210031, 7318210039, 7318210095 a 7318210098) a ex 7318 22 00 (kódy TARIC 7318220031, 7318220039, 7318220095 a 7318220098). Kódy KN a TARIC se uvádějí jen pro informaci.

(3)

Dne 22. ledna 2021 podal žadatel žádost o zavedení celní evidence podle čl. 14 odst. 5 základního nařízení. Žadatel požádal o zavedení celní evidence dovozu dotčeného výrobku, aby v případě splnění všech podmínek stanovených v základním nařízení mohla být vůči dováženým výrobkům zavedena opatření se zpětnou platností ode dne uvedené celní evidence.

(4)

Dne 11. března 2021 poskytl žadatel na podporu své žádosti o celní evidenci aktualizované dovozní statistiky.

(5)

Dva dovozci/distributoři spojovacích prostředků (Roth Blaas Srl a Eurotec GmbH) a jedno sdružení zastupující distributory spojovacích prostředků (European Fasteners Distributor Association, dále též „EFDA“) v reakci na žádost předložily připomínky. EFDA požádalo o slyšení, které se uskutečnilo dne 9. března 2021. Také společnosti Roth Blaas Srl a Eurotec GmbH požádaly o slyšení, které proběhlo dne 11. května 2021.

(6)

Podle čl. 14 odst. 5 základního nařízení může Komise vyzvat celní orgány, aby přijaly vhodná opatření k zavedení celní evidence dovozu, aby následně mohla být vůči dováženým výrobkům, pokud jsou splněny všechny podmínky stanovené v základním nařízení, zavedena opatření ode dne dané celní evidence. Celní evidenci dovozu lze zavést na řádně odůvodněnou žádost výrobního odvětví Unie.

(7)

Žadatel tvrdil, že podle dostupných statistik došlo v období následujícím po období přezkumného šetření (červenec 2019 až červen 2020) v rámci stávajícího šetření k podstatnému zvýšení dovozu, což může vážně ohrozit nápravný účinek případného konečného cla. Dále žadatel uvedl, že vzhledem k dřívějšímu dumpingu dotčeného výrobku (3) si dovozci jsou nebo by si měli být vědomi dumpingových praktik z dotčených zemí.

(8)

Komise zkoumala žádost na základě čl. 10 odst. 4 základního nařízení. Komise ověřila, zda dovozci o dumpingu věděli nebo měli vědět, pokud jde o rozsah dumpingu a předpokládanou nebo skutečnou újmu. Rovněž posoudila, zda došlo k dalšímu podstatnému zvýšení dovozu, které s ohledem na čas a objem, jakož i další okolnosti může vážně ohrozit nápravný účinek uloženého konečného antidumpingového cla.

(9)

V této fázi má Komise k dispozici dostatečné důkazy o tom, že dovoz dotčeného výrobku z Číny je dumpingový. V podnětu byly předloženy dostatečné důkazy o dumpingu vycházející ze srovnání běžné hodnoty s vývozní cenou (na úrovni ceny ze závodu) dotčeného výrobku při jeho prodeji na vývoz do Unie. Tyto důkazy ve svém celku a s ohledem na rozsah údajných dumpingových rozpětí v rozmezí od 126 % do 270 % poskytují dostatečnou oporu pro tvrzení, že vyvážející výrobci provádějí dumping.

(10)

V podnětu byly rovněž předloženy dostatečné důkazy o údajné újmě výrobního odvětví Unie, včetně nepříznivého vývoje klíčových ukazatelů výkonnosti výrobního odvětví Unie.

(11)

Tyto informace byly uvedeny jak ve verzi podnětu, která nemá důvěrnou povahu, tak i v oznámení o zahájení tohoto řízení zveřejněném dne 21. prosince 2020 (4). Oznámení o zahájení řízení bylo zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie, a jedná se tudíž o veřejný dokument, který je přístupný všem dovozcům. Jako zúčastněné strany šetření mají dovozci navíc přístup k verzi podnětu, která nemá důvěrnou povahu, a ke spisu, který nemá důvěrnou povahu. Komise byla proto toho názoru, že na základě toho dovozci věděli nebo měli vědět o dumpingu, jeho rozsahu a také o údajné újmě.

(12)

Dva dovozci uvedení v 5. bodě odůvodnění tvrdili, že neexistují žádné důkazy o tom, že dovozci věděli nebo měli vědět o rozsahu údajného dumpingu a újmy. Tito dva dovozci zejména tvrdili, že důkazy o dumpingu a výsledné újmě poskytnuté žadatelem byly omezeny pouze na důkazy uvedené v podnětu a že k tomu, aby dovozci „věděli“, museli by „prokazatelně znát“ skutečnost, že dotčený dovoz byl dumpingový, rozsah dumpingu a rozsah újmy způsobené tímto dumpingem. EFDA a Čínská obchodní komora pro dovoz a vývoz strojírenských a elektronických výrobků (CCCME) navíc tvrdily, že neexistuje žádný důkaz toho, že by dovozci věděli o tom, že EIFI připravuje podnět, nebo o zahájení šetření, a proto neexistuje žádný důkaz toho, že by dovozci o dumpingu působícím újmu věděli.

(13)

Stejné zúčastněné strany tvrdily, že neexistoval žádný dřívější dumping, a poukázaly na to, že podle Orgánu WTO pro řešení sporů (5) nebyl dumping působící újmu zjištěný v roce 2009 (6) v souladu s antidumpingovou dohodou WTO.

(14)

Jak je uvedeno v 11. bodě odůvodnění, zveřejněním oznámení o zahájení řízení v Úředním věstníku Evropské unie se dovozci o dumpingu dozvěděli nebo se o něm přinejmenším měli dozvědět. Oznámení o zahájení řízení je veřejný dokument, který je přístupný všem zúčastněným stranám, včetně dovozců. Jako zúčastněné strany mají dovozci navíc přístup k verzi podnětu, která nemá důvěrnou povahu. V rozporu s tvrzením těchto stran neobsahuje základní nařízení požadavek na „prokazatelnou znalost“ dumpingu, ani na nezbytnost existence důkazu, že strany skutečně věděly o podání podnětu a/nebo zahájení šetření, jelikož čl. 10 odst. 4. písm. c) uvádí „nebo měl vědět“, aby se jasně pokryly situace, kdy dovozci skutečně o dumpingu nevědí, ale měli o něm vědět. V návaznosti na zveřejnění oznámení o zahájení řízení se Komise domnívá, že dovozci byli skutečně schopni se prokazatelně seznámit s dostupnými důkazy o dumpingu působícím újmu, nebo o těchto důkazech přinejmenším měli vědět. Uvedená tvrzení byla proto zamítnuta.

(15)

Dále, v rozporu s tím, co navrhly dotčené zúčastněné strany, čl. 10 odst. 4 základního nařízení nevyžaduje, aby Komise zjistila dumping působící újmu již v minulosti. Je dostačující, že dovozci věděli nebo měli vědět o dumpingu, jeho rozsahu a údajné újmě. Tak tomu skutečně bylo v rámci tohoto šetření, jak je uvedeno ve 14. bodě odůvodnění. Toto tvrzení bylo proto také zamítnuto.

(16)

Pokud jde o dřívější dumping, Komise se domnívá, že byl splněn požadavek, aby dovozci o dumpingu věděli, a proto není nutné analyzovat, zda byl splněn požadavek na existenci dřívějšího dumpingu, neboť podle čl. 10 odst. 4 písm. c) základního nařízení jde o doplňkový požadavek k požadavku, aby dovozce o dumpingu věděl. Toto tvrzení je proto bezpředmětné.

(17)

Na tomto základě dospěla Komise k závěru, že kritérium pro celní evidenci uvedené v čl. 10 odst. 4 písm. c) základního nařízení bylo splněno.

(18)

Komise analyzovala toto kritérium obsažené v čl. 10 odst. 4 písm. d) základního nařízení na základě statistických údajů o dovozu dotčeného výrobku z Číny, které jsou dostupné v databázi Surveillance 2. Při posuzování, zda od zahájení šetření došlo k dalšímu podstatnému zvýšení, Komise nejprve určila období, jež je třeba porovnat. Na jedné straně posoudila údaje o dovozu z Číny po zahájení antidumpingového šetření (tj. od okamžiku, od kterého si dovozci byli nebo měli být vědomi dumpingových praktik) až do posledního dostupného období, tj. období od ledna 2021 do dubna 2021. Na druhé straně Komise zvážila dotčený dovoz z Číny za stejné období v průběhu šetření, a také průměrné měsíční objemy dovozu za celé období šetření.

(19)

Srovnání ukazuje, že průměrný měsíční objem dovozu z Číny se v tomto období vyvíjel následovně:

Tabulka 1

Objem dovozu z dotčených zemí (v tunách)

(20)

Komise na základě těchto statistických údajů zjistila, že průměrný měsíční objem dovozu dotčeného výrobku z Číny v období od ledna 2021 do března 2021, tj. po zahájení antidumpingového šetření, byl o 32 % vyšší než průměrný měsíční dovoz během období šetření a o 43 % vyšší než ve stejném období předchozího roku během období šetření.

(21)

EFDA uvedlo, že nedošlo k podstatnému zvýšení dovozu, přičemž poukázalo na podnět, který prokázal pokles dovozu z Číny mezi rokem 2019 a obdobím šetření, a tvrdilo, že jakýkoli nárůst po období šetření bude pouze odrážet historické obchodní toky a jakýkoli nárůst v roce 2020 pak pouze obnovení trhu po stagnaci způsobené pandemií COVID-19. EFDA rovněž tvrdilo, že s ohledem na nedostatečnou nabídku standardních spojovacích prostředků v Unii byli dovozci nuceni dovážet tyto výrobky z Číny, která byla jediným spolehlivým zdrojem dodávek. Dále dodalo, že vzhledem k tomu, že standardní spojovací prostředky dováželo také odvětví Unie, způsobilo zvýšení dovozu alespoň částečně samo. EFDA rovněž tvrdilo, že dovoz z Číny pouze nahradil dovoz z jiných třetích zemí.

(22)

CCCME podobně tvrdila, že v období mezi rokem 2019 a obdobím šetření nedošlo k žádnému zvýšení dovozu, a uvedla, že ačkoli mezi lety 2019 a 2020 došlo k nárůstu dovozu, nelze toto zvýšení považovat za podstatné, zejména s ohledem na skutečnost, že celkový dovoz (z Číny a dalších třetích zemí) se během tohoto období snížil. CCCME rovněž konstatovala, že údaje poskytnuté žadatelem v jeho žádosti o celní evidenci nebyly reprezentativní, jelikož se týkaly dodávek, které již byly objednány a odeslány před koncem období šetření a před zahájením šetření. CCCME také uvedla, že odvětví Unie přinejmenším částečně způsobilo zvýšení dovozu samo.

(23)

Oba výše uvedení dovozci tvrdili, že zvýšení dovozu nebylo významné a v žádném případě je nelze vysvětlit zvýšením poptávky po spojovacích prostředcích v návaznosti na stagnaci trhu Unie v první polovině roku 2020 kvůli pandemii COVID-19. Dále uvedli, že v důsledku pandemie COVID-19 došlo ke snížení nabídky přepravy a dostupného kontejnerového prostoru, což vedlo ke značnému zvýšení nákladů na přepravu. Proto byl dovoz zásilek z Číny stále obtížnější a hromadění zásob nebylo schůdnou možností.

(24)

EFDA tvrdilo, že nedochází k žádnému hromadění zásob v Unii, naopak, členové EFDA měli potíže s plněním požadavků svých zákazníků v Unii kvůli obtížné situaci v oblasti dodávek, dále popsané ve 44. bodě odůvodnění.

(25)

Jak je uvedeno v 18. bodě odůvodnění, Komise se domnívala, že by mělo být v zájmu posouzení nárůstu dovozu jako referenční vzato období po zahájení stávajícího šetření (leden 2021 až březen 2021), protože teprve od tohoto období dovozci věděli nebo měli vědět o dumpingových praktikách. Jak ukazuje výše uvedená tabulka 1, srovnání vývoje dovozu během tří měsíců po zahájení se stejným obdobím v průběhu období šetření na jedné straně a s měsíčním průměrem během období šetření na straně druhé jasně ukazuje významný nárůst dovozu, v obou případech o více než 30 %.

(26)

Argument týkající se poptávky po dotčeném výrobku v Unii v důsledku pandemie COVID-19 není přímo relevantní pro posouzení toho, zda došlo k podstatnému zvýšení dovozu podle čl. 10. odst. 4 základního nařízení, což je objektivní kritérium a nevyžaduje posouzení důvodů tohoto zvýšení. I kdyby byl tento argument relevantní, Komise v každém případě podotýká, že dovoz dotčeného výrobku z Číny po zahájení šetření (leden až březen 2021) vzrostl rovněž ve srovnání se stejným obdobím v roce 2019 (před pandemií), a to o 35 %. Uvedené dostupné statistické údaje proto v žádném případě nepotvrzují tvrzení, že zvýšení dovozu představuje pouze zotavení po předchozí stagnaci na trhu Unie. Spíše platí, že zvýšení dovozu je stejně patrné při srovnání s objemem dovozu během prvních tří měsíců roku 2019, tedy v době, kdy trh pandemií ovlivněn nebyl.

(27)

Pokud jde o tvrzení týkající se stavu dodávek v Unii, jde opět o úvahu, která rovněž není přímo relevantní pro celní evidenci dovozu v souvislosti s objektivním kritériem týkajícím se zvýšení dovozu podle čl. 10 odst. 4 písm. d) základního nařízení. Takovéto úvahy mohou být relevantní a mohou být posouzeny v kontextu zájmu Unie v souladu s článkem 21 základního nařízení. Toto tvrzení bylo proto irelevantní a nebylo třeba se jím v této souvislosti zabývat.

(28)

Pokud jde o argument, že hromadění zásob by vzhledem ke zvýšeným nákladům na přepravu nepředstavovalo schůdnou možnost, toto tvrzení není podloženo dovozními statistikami, které jasně ukazují významný nárůst dovozu během prvních tří měsíců po zahájení šetření, jak je uvedeno výše v tabulce 1. Toto tvrzení by nicméně v žádném případě nemělo vliv na požadavek dalšího zvýšení dovozu, což je objektivní kritérium. Toto tvrzení bylo proto odmítnuto.

(29)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem Komise dospěla k závěru, že bylo splněno i druhé kritérium pro celní evidenci.

(30)

Komise má k dispozici dostatečné důkazy o tom, že pokračující nárůst dovozu z Číny za stále nižší ceny by způsobil další újmu, a to i s ohledem na jeho načasování, objem a další okolnosti, což by pravděpodobně vážně ohrozilo nápravné účinky případného konečného antidumpingového cla.

(31)

Jak je uvedeno v 18. až 29. bodě odůvodnění, existují dostatečné důkazy o celkovém podstatném zvýšení dovozu dotčeného výrobku v období po zahájení šetření. Podstatný rozsah tohoto zvýšení již poukazuje na to, že pravděpodobně dojde k ohrožení nápravného účinku uloženého konečného antidumpingového cla, pokud budou splněny právní podmínky.

(32)

Pokud jde o dovozní ceny, podle databáze Surveillance 2 dovozní cena z dotčené země při srovnání období od ledna 2021 do dubna 2021 a stejného období předchozího roku vzrostla o 6,0 % a při srovnání s měsíčním průměrem v období šetření vzrostla o 7,3 %, jak je uvedeno v tabulce 2 níže.

Tabulka 2

Ceny dovozu z dotčené země (EUR/t)

(33)

Na tento nárůst cen je však třeba pohlížet v souvislosti se zvýšením ceny jak v případě hlavní suroviny pro dotčený výrobek, tak v případě nákladů na mezinárodní přepravu, u obou položek od počátku druhé poloviny roku 2020, jak je podrobně uvedeno níže.

(34)

Pokud jde o suroviny, dotčený výrobek je vyroben převážně z oceli, konkrétně ze svitků válcovaných za tepla. Podle informací, které jsou v této fázi k dispozici, představuje ocel přibližně 70 % celkových nákladů na výrobu spojovacích prostředků. Cena oceli mezi dubnem 2020 a dubnem 2021 celosvětově vzrostla, a to až o více než 50 % na všech hlavních trzích (7). Ani Čína není výjimkou a ceny svitků válcovaných za tepla vzrostly mezi dubnem 2020 a dubnem 2021 o 74 % (8). Zvýšení ceny dotčeného výrobku dováženého z Číny v prvních třech měsících roku 2021 (tj. o 6,1 % ve srovnání se stejným obdobím roku 2020 nebo o 4,9 % v porovnání s průměrnou měsíční hodnotou v období šetření) je výrazně nižší než celosvětový nárůst ceny hlavní suroviny, konkrétně svitků válcovaných za tepla (74 %). S ohledem na tyto souvislosti je proto uvedené zvýšení cen značně nedostatečné z hlediska vykompenzování masivního nárůstu cen surovin, což poukazuje na značné stlačení cen, které velmi pravděpodobně podstatně ohrozí nápravný účinek případného konečného antidumpingového cla.

(35)

Pokud jde o přepravu, zúčastněné strany uvedly, že se v druhé polovině roku 2020 výrazně zvýšily náklady na přepravu v celosvětovém měřítku, a zejména na přepravu mezi Asií a Evropou. Důkazy tohoto zvýšení, které často dosáhlo 150 %, jsou veřejně dostupné (9). Podle neověřených odpovědí vyvážejících výrobců zařazených do vzorku představují náklady na přepravu přibližně 3 % fakturované ceny do Evropy. Z toho lze vyvodit, že více než polovinu zaznamenaného zvýšení cen dovozu dotčeného výrobku by bylo možné vysvětlit vývojem nákladů na přepravu. Pokud se zohlední tento další faktor, lze se domnívat, že se cena výrobku ve skutečnosti snížila, protože ze zvýšení ceny přepravy profituje poskytovatel přepravní služby a nemá vliv na tvorbu cen vyvážejících výrobců.

(36)

Ke zvýšení cen navíc došlo v situaci, kdy důkazy prima facie ukázaly rozpětí cenového podbízení v rozmezí od 27 % do 72 % a rozpětí prodeje pod cenou v rozmezí od 41 % do 251 %. Dovozní ceny tak zůstaly na úrovni významně působící újmu, přičemž s ohledem na celosvětový nárůst nákladů na ocel a přepravu v relativním vyjádření dokonce poklesly.

(37)

Významný dodatečný objem dovozu zaznamenaný po zahájení šetření rovněž velmi pravděpodobně povede ke zvýšení podílu čínského dovozu na trhu.

(38)

Dva výše uvedení dovozci, EFDA a CCCME, uvedli, že je nejisté, že odvětví Unie utrpělo podstatnou újmu a že by takováto újma byla způsobena dovozem z Číny. Tito dva dovozci tvrdili, že v žádosti nebyly žádné důkazy o podstatné újmě. EFDA a CCCME se obrátily na Tribunál (10) s tvrzením, že by Komise při posuzování toho, zda dovoz „vážně ohrožuje nápravný účinek cel“, měla posoudit, zda výrobní odvětví Unie utrpělo podstatnou újmu, přičemž v podnětu důkazy o takové újmě nejsou.

(39)

CCCME dále tvrdila, že jakékoli zvýšení dovozu nemohlo „vážně ohrozit nápravný účinek cel“, jelikož odvětví Unie vyrábí převážně speciální spojovací prostředky, kterým dovoz z Číny, zaměřený převážně na standardní spojovací prostředky, nekonkuruje.

(40)

Pokud jde o tato tvrzení, Komise dospěla k závěru, že, jak je uvedeno v oznámení o zahájení řízení, v podnětu existují dostatečné důkazy prima facie o tom, že odvětví Unie utrpělo v důsledku dovozu dotčeného výrobku z Číny podstatnou újmu, a tato tvrzení byla proto odmítnuta.

(41)

Pokud jde o tvrzení CCCME, že dovoz z Číny nekonkuroval prodeji výrobního odvětví Unie na trhu Unie, toto prohlášení není podloženo žádnými důkazy a je v rozporu s důkazy prima facie předloženými v podnětu, které prokazují nárůst dumpingového dovozu z Číny, k němuž došlo souběžně se zhoršením situace výrobního odvětví Unie, jak je uvedeno ve sdělení o zahájení řízení. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(42)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že všechny výše uvedené prvky jasně poukazují na to, že další nárůst dovozu z Číny po zahájení šetření, také s ohledem na jeho načasování, objem a další okolnosti, velmi pravděpodobně vážně ohrozí nápravné účinky případných konečných antidumpingových cel. Je proto splněno také toto kritérium podle čl. 10 odst. 4 písm. d) základního nařízení.

(43)

Dva výše uvedení dovozci tvrdili, že důkazy potřebné pro zavedení celní evidence by měly být na vyšší úrovni než důkazy požadované pro zahájení řízení, zejména s ohledem na možné zpětné uplatňování cel.

(44)

EFDA tvrdilo, že výběr konečných cel se zpětnou působností by byl v rozporu se zájmem Unie. Nejprve argumentovalo, že odvětví Unie nebylo schopno dodávat standardní spojovací prostředky, a proto musely tyto standardní spojovací prostředky pocházet z Číny. EFDA v této souvislosti tvrdilo, že získávání spojovacích prostředků z Číny by bylo stále obtížnější vzhledem k dlouhým dodacím lhůtám, neochotě dodávat spojovací prostředky ze strany čínských vývozců, kteří čekají na výsledek současného šetření, nedostatku volné kapacity v Číně a nedostatku kontejnerů z Asie, který dále zhoršilo zablokování Suezského průplavu. EFDA rovněž poukázalo na celkový nedostatek surovin pro výrobce spojovacích prostředků v Unii a na skutečnost, že nejsou k dispozici žádné jiné spolehlivé zdroje dodávek než Čína. EFDA dále uvedlo, že vzhledem k této špatné situaci v oblasti dodávek by celní evidence dovozu a uložení prozatímních opatření měly nepříznivý dopad na navazující výrobní odvětví a že není třeba vybírat konečná cla se zpětnou působností od data celní evidence.

(45)

CCCME v podobném duchu tvrdila, že standardní spojovací prostředky nejsou v Unii téměř k dispozici a že neexistují žádné jiné spolehlivé zdroje dodávek než Čína.

(46)

Pokud jde o úroveň důkazů pro celní evidenci, Komise analyzovala statistické údaje z databáze Surveillance 2 a další informace, jež měla k dispozici, a ty jasně ukázaly podstatný nárůst dovozu, velmi pravděpodobně za ceny působící újmu. Tyto důkazy jsou zcela spolehlivé a uvedené strany neodůvodnily, proč by spolehlivé být neměly, ani neuvedly, jaké lepší důkazy, které nebyly použity, jsou k dispozici. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(47)

Pokud jde o úroveň důkazů požadovanou v souvislosti s čl. 10 odst. 4 základního nařízení, Komise své závěry založila na nejlepších informacích, které jsou v této fázi k dispozici, včetně podnětu, na jehož základě bylo šetření zahájeno. Nevyžaduje se, aby byla v tomto ohledu k dispozici pozitivní zjištění, neboť taková zjištění by nemohla být z definice nikdy učiněna před uložením prozatímních opatření. Jakýkoli jiný přístup by nástroj celní evidence zcela zbavil zamýšleného účinku (effet utile). Pokud jde o ostatní tvrzení předložená EFDA, týkají se buď zpětného výběru konečných cel nebo uložení prozatímních opatření. Komise konstatuje, že rozhodnutí o uložení prozatímních opatření a následně rozhodnutí o případném zpětném výběru cla na základě tohoto nařízení o celní evidenci bude přijato až v pozdější fázi řízení. Uvedená tvrzení se proto v souvislosti s tímto nařízením o celní evidenci považují za irelevantní. To stejné platí pro tvrzení týkající se zájmu Unie, který Komise považuje za jednu z podmínek pro uložení prozatímních nebo konečných antidumpingových opatření v souladu s článkem 21 základního nařízení, ale není třeba je analyzovat při posuzování potřeby zavedení celní evidence dovozu nebo zpětného uplatňování takovýchto konečných cel. Toto tvrzení bylo proto irelevantní a nebylo třeba se jím v této souvislosti zabývat.

(48)

EFDA poukázalo na to, že čl. 14 odst. 5a základního nařízení konkrétně vyžaduje, aby byly splněny podmínky čl. 10 odst. 4 písm. c) a d) základního nařízení. Jinými slovy tvrdila, že rozhodnutí Komise o zavedení celní evidence dovozu by mělo tato kritéria zohlednit i tehdy, je-li dovoz celně evidován podle čl. 14 odst. 5 základního nařízení, tj. pokud se zakládá na žádosti výrobního odvětví Unie.

(49)

Připomíná se, že Komise, jak je uvedeno v 8. bodě odůvodnění, v souladu s právními předpisy a svou běžnou praxí při uplatňování čl. 14 odst. 5 přezkoumala žádost o celní evidenci s ohledem na čl. 10 odst. 4 základního nařízení, který stanoví hmotněprávní podmínky pro zahájení celní evidence. Jak je podrobně popsáno v 9. až 42. bodě odůvodnění, Komise skutečně uznala ustanovení čl. 10. odst. 4 písm. c) a d) základního nařízení za splněné, a tvrzení EFDA v tomto ohledu byla proto odmítnuta.

(50)

EFDA a CCCME tvrdily, že určité doplňující informace, které poskytl EIFI ohledně své žádosti o celní evidenci, byly zúčastněným stranám zpřístupněny až o několik týdnů později, což jim znemožnilo uplatnit jejich legitimní právo na obhajobu.

(51)

CCCME rovněž tvrdila, že Komise by měla jakékoli rozhodnutí o zavedení celní evidence dovozu zveřejňovat s dostatečným předstihem, a umožnit tak zúčastněným stranám, aby se k takovému rozhodnutí vyjádřily.

(52)

Komise podotýká, že nedůvěrné informace poskytnuté žadatelem ve skutečnosti zúčastněným stranám zpřístupněny byly, a strany předložily dodatečné připomínky. Komise všechny tyto připomínky přijala a posoudila před přijetím rozhodnutí. Komise se proto domnívá, že právo stran na obhajobu bylo v tomto ohledu plně zajištěno.

(53)

Pokud jde o žádost o poskytnutí předběžných informací, konstatuje se, že základní nařízení takový krok nepředpokládá ani nepožaduje. V souladu s čl. 14 odst. 5 základního nařízení může Komise vyzvat celní orgány, aby přijaly vhodná opatření k zavedení celní evidence dovozu na základě žádosti obsahující dostatečné důkazy, které takové opatření odůvodňují. Dále se uvádí, že podle čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení mají zúčastněné strany možnost předložit připomínky a být vyslechnuty do 21 dnů ode dne jeho vyhlášení. Komise rovněž poukazuje na to, že jakékoli rozhodnutí o uplatnění konečných antidumpingových cel se zpětnou působností bude zúčastněným stranám sděleno v souladu s čl. 10 odst. 5 základního nařízení. Tato žádost byla proto zamítnuta.

(54)

Komise dospěla k závěru, že existují dostatečné důkazy, které odůvodňují zavedení celní evidence dovozu dotčeného výrobku podle čl. 14 odst. 5 základního nařízení.

(55)

Všechny zúčastněné strany se vyzývají, aby písemně sdělily své stanovisko a poskytly příslušné důkazy. Komise může zúčastněné strany vyslechnout, pokud o to písemně požádají a uvedou zvláštní důvody pro takové slyšení.

(56)

Podle čl. 14 odst. 5 základního nařízení by u dotčeného výrobku měla být zavedena celní evidence dovozu, aby v případě, že výsledkem šetření budou zjištění, jež povedou k uložení antidumpingových cel, a pokud budou splněny nezbytné podmínky, mohla být tato cla uložena na celně evidovaný dovoz se zpětnou působností v souladu s platnými právními ustanoveními.

(57)

Případný budoucí celní dluh by vycházel ze zjištění antidumpingového šetření.

(58)

Tvrzení uvedená v podnětu požadujícím zahájení antidumpingového šetření odhadují pro dotčený výrobek dumpingové rozpětí v rozmezí od 126 % do 270 % a úrovně odstranění újmy v hladinách od 41 % do 251 %. Výše možného budoucího celního dluhu je obvykle stanovena na nižší z těchto úrovní v souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení.

(59)

S veškerými osobními údaji shromážděnými v souvislosti s touto celní evidencí bude nakládáno v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů (11),