(EU) 2021/818Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/818 ze dne 20. května 2021, kterým se zavádí program Kreativní Evropa (2021–2027) a zrušuje nařízení (EU) č. 1295/2013 (Text s významem pro EHP)

(1)

Kultura, umění, kulturní dědictví a kulturní rozmanitost jsou pro evropskou společnost velmi přínosné z kulturního, výchovného, demokratického, environmentálního, sociálního a ekonomického hlediska a z hlediska lidských práv a měly by být propagovány a podporovány. V Římském prohlášení ze dne 25. března 2017 a na zasedání Evropské rady ve dnech 14. a 15. prosince 2017 bylo konstatováno, že vzdělávání a kultura jsou klíčem k budování inkluzivních a soudržných společností pro všechny a k udržení evropské konkurenceschopnosti.

(2)

Podle článku 2 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU”) je Unie založena na hodnotách úcty k lidské důstojnosti, svobody, demokracie, rovnosti, právního státu a dodržování lidských práv, včetně práv příslušníků menšin. Tyto hodnoty jsou společné členským státům ve společnosti vyznačující se pluralismem, nepřípustností diskriminace, tolerancí, spravedlností, solidaritou a rovností žen a mužů. Tyto hodnoty jsou dále potvrzeny a vyjádřeny v právech, svobodách a zásadách zakotvených v Listině základních práv Evropské unie (dále jen „Listina”), která má podle článku 6 Smlouvy o EU stejnou právní sílu jako Smlouvy. V článku 11 Listiny je pak konkrétně zakotvena svoboda projevu a informací a v článku 13 Listiny svoboda umění a věd.

(3)

Článek 3 Smlouvy o EU dále stanoví, že cílem Unie je podporovat mír, své hodnoty a blahobyt svých obyvatel a že mimo jiné Unie respektuje svou bohatou kulturní a jazykovou rozmanitost a dbá na zachování a rozvoj evropského kulturního dědictví.

(4)

Cíle pro kulturní a kreativní odvětví jsou stanoveny ve sdělení Komise ze dne 22. května 2018 nazvané „Nová evropská agenda pro kulturu”. Jejím cílem je maximálně využít sílu kultury a kulturní rozmanitosti ve prospěch sociální soudržnosti a společenského blahobytu posilováním přeshraničního rozměru kulturních a kreativních odvětví a podporováním jejich schopnosti růst, podporováním kreativity založené na kultuře v oblasti vzdělávání a inovací a ve prospěch tvorby pracovních míst a růstu a posilováním mezinárodních kulturních vztahů. Program Kreativní Evropa (dále jen „program”) bude spolu s dalšími programy a fondy Unie tuto Novou evropskou agendu pro kulturu podporovat. Měla by být uchovávána a podporována niterná hodnota kultury a uměleckého projevu a jádrem programu by měla být umělecká tvorba. To je rovněž v souladu s Úmluvou UNESCO o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů z roku 2005, která vstoupila v platnost dne 18. března 2007 a jejíž stranami jsou Unie a její členské státy.

(5)

V zájmu podpory společného prostoru kulturní rozmanitosti pro evropské obyvatele je důležité podporovat nadnárodní pohyb uměleckých a kulturních děl, sbírek a produktů, a tím podporovat dialog a kulturní výměny, a nadnárodní mobilitu umělců a kulturních a kreativních pracovníků.

(6)

Ochrana a posilování kulturního dědictví usnadňuje svobodnou účast na kulturním životě v souladu se Všeobecnou deklarací lidských práv Organizace spojených národů (OSN) a Mezinárodním paktem o hospodářských, sociálních a kulturních právech. Kulturní dědictví hraje tudíž při utváření mírové a demokratické společnosti, v procesech udržitelného rozvoje a při podpoře kulturní rozmanitosti významnou úlohu.

(7)

Podpora kulturní rozmanitosti v Evropě se zakládá na svobodě uměleckého projevu, na schopnostech a dovednostech umělců a kulturních subjektů, na existenci prosperujících a odolných kulturních a kreativních odvětví a na schopnosti uměleckých a kulturních subjektů tvořit, inovovat, produkovat a distribuovat svoje díla pro široké a rozmanité evropské publikum. To rozšiřuje obchodní potenciál kulturních a kreativních odvětví, rozšiřuje přístup ke kreativnímu obsahu, uměleckému výzkumu a kreativitě a podporuje takový obsah, výzkum a kreativitu a přispívá k udržitelnému růstu a vytváření pracovních míst. Podpora kreativity a nových znalostí navíc přispívá ke zvýšení konkurenceschopnosti a ke stimulaci inovací v průmyslových hodnotových řetězcích. Bohatá kulturní a jazyková rozmanitost Unie je pro evropský projekt klíčovým přínosem. Evropský kulturní a kreativní trh se zároveň vyznačuje zeměpisnými zvláštnostmi, jazykovými zvláštnostmi či jejich kombinací, jež mohou být příčinou jeho roztříštěnosti. Je proto třeba pokračovat v úsilí o zajištění toho, aby kulturní a kreativní odvětví plně využívala výhod jednotného trhu Unie, a zejména jednotného digitálního trhu.

(8)

Přechod k digitalizaci představuje pro kulturní a kreativní odvětví změnu paradigmatu. Změnil návyky, vztahy a modely výroby a spotřeby. To s sebou nese řadu výzev. Přechod k digitalizaci zároveň nabízí kulturním a kreativním odvětvím nové příležitosti, pokud jde o tvorbu a distribuci evropských děl a přístup k nim, což je přínosné pro evropskou společnost jako celek. Program by měl podporovat kulturní a kreativní odvětví, aby těchto příležitostí využívala.

(9)

Program by měl zohledňovat dvojí povahu kulturních a kreativních odvětví a uznávat jak niternou a uměleckou hodnotu kultury, tak ekonomickou hodnotu těchto odvětví, včetně širšího přínosu těchto odvětví pro růst a konkurenceschopnost, kreativitu a inovace. Program by měl rovněž zohlednit pozitivní dopad kultury na mezikulturní dialog, sociální soudržnost a šíření znalostí. To vyžaduje silná evropská kulturní a kreativní odvětví, a zejména dynamické evropské audiovizuální odvětví, vzhledem k jeho schopnosti oslovit rozmanité publikum a jeho hospodářskému významu, a to i pro další kreativní odvětví. Na světových audiovizuálních trzích však dále zesílila konkurence vlivem rozšiřujícího se přechodu k digitalizaci, což lze doložit např. změnami v mediální produkci, spotřebě a na posilujícím postavení globálních platforem při šíření obsahu. Proto je třeba podporu evropských odvětví dále zvýšit.

(10)

Jak dokládá akce Unie ve prospěch Evropských hlavních měst kultury, zavedená nařízením Evropského parlamentu a Rady č. 445/2014/EU (4) (dále jen „Evropská hlavní města kultury”), kulturní a kreativní odvětví hrají důležitou úlohu při posilování a oživování území Unie. Kulturní a kreativní odvětví jsou tak klíčovými hnacími silami pro podporu cestovního ruchu založeného na kvalitě a regionálního, místního a městského rozvoje v celé Unii.

(11)

Má-li být tento program účinný, měl by zohledňovat zvláštní povahu a problematiku různých kulturních a kreativních odvětví, jejich rozdílné cílové skupiny a jejich zvláštní potřeby, a to individualizovanými přístupy v rámci složky věnované audiovizuálnímu odvětví (dále jen „složka MEDIA”), složky věnované ostatním kulturním a kreativním odvětvím (dále jen „složka Kultura“) a meziodvětvové složky (dále jen „Meziodvětvová složka”).

(12)

Program by měl podporovat akce a činnosti s evropskou přidanou hodnotou, které doplňují regionální, vnitrostátní, mezinárodní a jiné programy a politiky Unie a mají pozitivní dopad na evropské občany, a měl by podporovat rozvoj a prosazování nadnárodní spolupráce a výměn v rámci kulturních a kreativních odvětví. Prostřednictvím těchto akcí a činností program přispívá k posilování evropské identity a hodnot a současně podporuje kulturní a jazykovou rozmanitost.

(13)

Hudba ve všech svých formách a projevech, zejména pak soudobá a živá hudba, je důležitým prvkem kulturního, uměleckého a ekonomického prostředí Unie a jejího dědictví. Představuje prvek sociální soudržnosti a slouží jako klíčový nástroj k obohacení hospodářského a kulturního rozvoje. Složka Kultura by proto měla věnovat pozornost hudebnímu odvětví.

(14)

Složka Kultura by měla podporovat vytváření sítí kreativních komunit a prostřednictvím využití různých souborů dovedností, jako jsou např. umělecké, kreativní, digitální a technologické dovednosti, podporovat přeshraniční a víceoborovou spolupráci.

(15)

Meziodvětvová složka má za cíl využívat potenciál spolupráce mezi jednotlivými kulturními a kreativními odvětvími a reagovat na společné výzvy, kterým čelí. K přínosům společného průřezového přístupu patří předávání znalostí a správní efektivnost. V této souvislosti přispívají kanceláře programu k dosažení cílů programu a k jeho provádění.

(16)

Intervence Unie v audiovizuálním odvětví je nezbytná jako součást politik Unie v oblasti jednotného digitálního trhu. To se týká zejména modernizace rámce v oblasti autorského práva prostřednictvím směrnic Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/789 (5) a (EU) 2019/790 (6) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/13/EU (7) ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1808 (8). Směrnice (EU) 2019/789 a (EU) 2019/790 se snaží posílit schopnost evropských audiovizuálních subjektů vytvářet, financovat, produkovat a šířit díla, která se dokáží významně zviditelnit v různých médiích, např. v televizi, v kině nebo na platformách videa na vyžádání, jsou dostupná a atraktivní pro diváky na stále otevřenějším a konkurenčnějším trhu nejen v rámci Evropy. Uvedené směrnice rovněž usilují o dosažení dobře fungujícího trhu pro tvůrce a držitele práv, zejména pro tiskové publikace a online platformy, a o zajištění spravedlivé odměny autorům a výkonným umělcům, což jsou aspekty, které by měly být zohledněny v celém programu. Dále by měla být navýšena podpora, aby bylo možné reagovat na nejnovější vývoj na trhu, zejména na silnější postavení globálních platforem distribuce oproti národním subjektům televizního a rozhlasového vysílání, které tradičně investují do produkce evropských děl. Vzhledem k tomu, že se tržní podmínky a audiovizuální subjekty neustále vyvíjejí, měla by být v souvislosti s prováděním programu stanovena zvláštní kritéria pro definici nezávislých producentských společností.

(17)

Program by měl umožnit co nejširší účast organizací v kulturním a kreativním odvětví a co nejširší přístup těchto organizací k programu, bez ohledu na jejich zeměpisný původ. Program by měl podporovat tyto organizace a nejlepší talenty bez ohledu na to, kde se nacházejí, aby mohly působit přeshraničně a na mezinárodní úrovni. Složka MEDIA by měla zohledňovat rozdíly mezi jednotlivými zeměmi, pokud jde o tvorbu a distribuci audiovizuálního obsahu a přístup k němu a trendy týkající se jeho spotřeby, a zejména by měla zohledňovat jejich jazykové a zeměpisné zvláštnosti, a tím zajistit rovnější podmínky, rozšířit účast členských států s různými audiovizuálními kapacitami a prohloubit spolupráci mezi nimi a podporovat evropské talenty bez ohledu na to, kde se nacházejí, aby mohly působit přeshraničně a na mezinárodní úrovni. Měly by být rovněž zohledněny zvláštnosti nejvzdálenějších regionů podle článku 349 Smlouvy o fungování EU.

(18)

Zvláštní akce v rámci programu, jakož i akce Unie ve prospěch označení Evropské dědictví, zavedeného rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 1194/2011/EU (9) (dále jen „označení Evropské dědictví“), Dny evropského dědictví, evropské ceny v oblasti současné, rockové a populární hudby, literatury, kulturního dědictví a architektury a Evropská hlavní města kultury, oslovily přímo miliony evropských občanů, ukázaly sociální a hospodářské přínosy evropských kulturních politik, a proto by se v nich mělo pokračovat, a bude-li to možné, měly by se rozšířit. Složka Kultura by měla podporovat činnosti zaměřené na vytváření sítí mezi lokalitami, které nesou označení Evropské dědictví. Rovněž by měla být zvážena možnost rozšířit evropské ceny na nové oblasti a odvětví, zejména na divadlo.

(19)

Kultura má zásadní význam pro posilování inkluzivní a soudržné společnosti. V souvislosti s problémy spojenými s migrací a integrací hraje kultura důležitou úlohu při vytváření příležitostí pro mezikulturní dialog a při integraci migrantů a uprchlíků, neboť jim pomáhá cítit se součástí hostitelské společnosti, a při rozvoji dobrých vztahů mezi migranty a jejich novým společenstvím.

(20)

S cílem přispívat k inkluzivní společnosti by program měl v celé Unii podporovat a zvyšovat účast na kulturním životě, zejména pokud jde o osoby se zdravotním postižením a osoby pocházející ze znevýhodněného prostředí.

(21)

V souladu s deklarací z Davosu ze dne 22. ledna 2018 nazvanou „Na cestě k vysoce kvalitní stavební kultuře pro Evropu“ by měla být přijata opatření na podporu nového integrovaného přístupu k utváření vysoce kvalitní výstavby, která bude vycházet z kultury, bude posilovat sociální soudržnost, zaručí udržitelné životní prostředí a bude celkově přispívat ke zdraví a kvalitě života obyvatel. Takový přístup by měl klást důraz nejen na městské oblasti, ale i na propojení okrajových a venkovských oblastí. Koncept stavební kultury zahrnuje všechny faktory, které mají přímý dopad na kvalitu života občanů a komunit, a tím velmi konkrétně podporuje začleňování, soudržnost a udržitelnost.

(22)

Svoboda projevu a umělecká svoboda jsou jádrem dynamických kulturních a kreativních odvětví. Zejména odvětví zpravodajských médií potřebuje svobodné, rozmanité a pluralitní mediální prostředí. Ve spojení se směrnicí 2010/13/EU by tudíž měl program podporovat svobodné, rozmanité a pluralitní mediální prostředí a přesahy a průřezové činnosti na podporu zpravodajského mediálního odvětví. Prosazováním mediální gramotnosti by měl program podporovat odborníky nových médií a zlepšovat rozvoj kritického myšlení mezi občany.

(23)

Program by měl rovněž podněcovat zájem o evropská audiovizuální díla a zlepšit k nim přístup, zejména prostřednictvím opatření v oblasti budování publika, včetně filmové gramotnosti.

(24)

Mobilita umělců a kulturních pracovníků napříč hranicemi v rámci složky kultura může přispět k lépe propojeným, silnějším a udržitelnějším kulturním a kreativním odvětvím v Unii, neboť tímto způsobem lze urychlit rozvoj dovedností a křivku učení v rámci kulturních a kreativních odvětví, zlepšit mezikulturní povědomí a posílit nadnárodní společnou tvorbu, koprodukci, oběh a šíření děl.

(25)

S ohledem na zvláštnosti kulturních a kreativních odvětví by projekty spolupráce, zejména projekty malého rozsahu, měly být jádrem složky kultura. Komise by proto měla usnadnit účast v programu tím, že podstatně zjednoduší byrokratické postupy, zejména ve fázi podávání žádostí, a u malých projektů tím, že umožní vyšší míry spolufinancování.

(26)

V souladu s články 8 a 10 Smlouvy o fungování EU by program měl, ve všech svých činnostech, podporovat genderový mainstreaming a cíle v oblasti zákazu diskriminace a v příslušných případech by měl definovat vhodná kritéria genderové vyváženosti. Ženy se aktivně zapojují v kulturních a kreativních odvětvích jako autorky, odbornice, učitelky, umělkyně a jako členky publika. Je však méně pravděpodobné, že ženy zastávají rozhodovací pozice v kulturních, uměleckých a kreativních institucích. Program by proto měl podporovat talentované ženy s cílem podpořit uměleckou a profesní kariéru žen.

(27)

S ohledem na společné sdělení ze dne 8. června 2016 nazvané „Směrem ke strategii EU pro mezinárodní kulturní vztahy“, které bylo potvrzeno usnesením Evropského parlamentu ze dne 5. července 2017 o mandátu pro třístranná jednání o návrhu rozpočtu na rozpočtový rok 2018 (10), a závěry Rady ze dne 24. května 2017 o strategickém přístupu EU k mezinárodním kulturním vztahům by evropské nástroje financování, a zejména tento program, měly uznat význam kultury v mezinárodních vztazích a její úlohu při prosazování evropských hodnot zvláštními a cílenými akcemi navrženými tak, aby měly jasný unijní dopad na celosvětové scéně.

(28)

V souladu se sdělením Komise ze dne 22. července 2014 nazvaným „Na cestě k integrovanému přístupu ke kulturnímu dědictví pro Evropu“ by příslušné politiky a nástroje měly zajistit odkaz na Evropský rok kulturního dědictví 2018, který úspěšně a účinně začlenil kulturu do dalších oblastí politiky, zejména prostřednictvím přístupu participativní správy, při využívání dlouhodobé a udržitelné hodnoty evropského kulturního dědictví, rozvíjení integrovanějšího přístupu k jeho zachování a zhodnocení a podpoře jeho udržitelné ochrany, regenerace, adaptivního opětovného využívání a prosazování jeho hodnot prostřednictvím zvyšování povědomí a vytváření sítí. V odvětví kultury by měla být zvážena podpora umělců, tvůrců a uměleckých řemeslníků, kteří jsou kvalifikovaní v tradičních řemeslech souvisejících s obnovou kulturního dědictví. Zejména v audiovizuálním odvětví jsou díla kulturního dědictví klíčovým zdrojem paměti a kulturní rozmanitosti a představují potenciální tržní příležitosti. Audiovizuální archivy a knihovny v této souvislosti přispívají k uchovávání a opakovanému použití děl kulturního dědictví a k novému vývoji na trhu s nimi.

(29)

V souladu se sdělením Komise ze dne 10. března 2020 nazvaným „Nová průmyslová strategie pro Evropu“ by měla Unie využít svých výhod, zejména své rozmanitosti, svých talentů, hodnot a svého způsobu života, svých inovátorů a tvůrců.

(30)

Úspěch programu stojí na rozvoji inovativních a účinných projektů, které přinášejí osvědčené postupy v oblasti nadnárodní evropské spolupráce v kulturních a kreativních odvětvích. Kdykoli je to možné, měly by být takové úspěchy propagovány s cílem podněcovat podporu nových obchodních modelů a dovedností, podporovat tradiční know-how a přetvářet kreativní a mezioborová řešení v ekonomickou a sociální hodnotu.

(31)

Program by měl být za určitých podmínek otevřen účasti členů Evropského sdružení volného obchodu, přistupujících zemí, kandidátských zemí a potenciálních kandidátů, na něž se vztahuje předvstupní strategie, zemí, na něž se vztahuje evropská politika sousedství, a strategických partnerů Unie.

(32)

Třetí země, které jsou členy Evropského hospodářského prostoru, se mohou účastnit programů Unie v rámci spolupráce zavedené podle Dohody o Evropském hospodářském prostoru (11), která stanoví provádění programů na základě rozhodnutí přijatého podle uvedené dohody. Třetí země se mohou rovněž účastnit na základě jiných právních nástrojů. Toto nařízení by mělo obsahovat zvláštní ustanovení požadující po třetích zemích, aby udělily nezbytná práva a potřebný přístup příslušné schvalující osobě, Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) a Účetnímu dvoru, aby mohly komplexně vykonávat své pravomoci.

(33)

Třetí země by se měly zaměřit na plnou účast na programu. Nicméně třetí země, které nesplňují podmínky pro účast ve složce MEDIA a v Meziodvětvové složce, ale které se účastní složky Kultura, by měly mít možnost zřídit a podporovat kanceláře programů na propagaci programu ve své zemi a na podporu přeshraniční spolupráce v kulturních a kreativních odvětvích.

(34)

Výjimky z povinnosti splňovat podmínky stanovené ve směrnici 2010/13/EU by měly podléhat kontrole a měly by být udělovány zemím, na něž se vztahuje evropská politika sousedství, v řádně odůvodněných případech, a to s přihlédnutím ke specifickým podmínkám audiovizuálního trhu v dané zemi a k úrovni integrace do unijního rámce audiovizuální politiky. Pokrok v oblasti dosahování cílů stanovených ve směrnici 2013/13/EU by měl být pravidelně monitorován. Účast na akcích financovaných složkou MEDIA by navíc měla být stanovena případ od případu v příslušných pracovních programech.

(35)

Program by měl podporovat spolupráci mezi Unií a mezinárodními organizacemi, jako jsou UNESCO, Rada Evropy, včetně Eurimages a Evropské audiovizuální observatoře (dále jen „observatoř“), Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) a Světové organizace duševního vlastnictví. Program by měl rovněž podpořit závazek Unie týkající se cílů OSN pro udržitelný rozvoj, zejména jejich kulturního rozměru. Pokud jde o audiovizuální odvětví, program by měl zajistit, aby Unie přispívala k činnosti observatoře.

(36)

S ohledem na význam boje proti změně klimatu v souladu se závazkem Unie provádět Pařížskou dohodu přijatou podle Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu a cílů OSN pro udržitelný rozvoj má tento program přispívat k začleňování činností v oblasti klimatu a k dosahování obecného cíle, kterým je vynakládat 30 % výdajů z rozpočtu Unie na podporu cílů v oblasti klimatu. V souladu se Zelenou dohodou pro Evropu jako plánem pro udržitelný růst by akce v rámci tohoto nařízení měly respektovat zásadu „nepůsobit významnou škodu“. Během provádění programu by měly být identifikovány a zavedeny příslušné akce, aniž by byla měněna základní povaha programu, a tyto akce by měly být přehodnocovány v rámci příslušných hodnocení a přezkumů.

(37)

V zájmu zjednodušení a účinnosti by měla mít Komise možnost rozdělit rozpočtové závazky na roční splátky. V takovém případě by měla Komise během provádění programu přidělit roční splátky s ohledem na pokrok akcí, které získávají finanční pomoc, na jejich předpokládané potřeby a na rozpočtové možnosti. Komise by měla sdělovat příjemcům grantu orientační harmonogram přidělení jednotlivých ročních splátek.

(38)

Na toto nařízení se použijí horizontální finanční pravidla přijatá Evropským parlamentem a Radou na základě článku 322 Smlouvy o fungování EU. Tato pravidla jsou stanovena v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (12) (dále jen „finanční nařízení”) a upravují zejména podrobnosti týkající se sestavování a plnění rozpočtu prostřednictvím grantů, veřejných zakázek, cen a nepřímého plnění, jakož i kontrolu odpovědnosti účastníků finančních operací. Pravidla přijatá na základě článku 322 Smlouvy o fungování EU rovněž zahrnují obecný režim podmíněnosti na ochranu rozpočtu Unie.

(39)

„LUX – evropská filmová cena diváků udělovaná Evropským parlamentem a Evropskou filmovou akademií“ se stala význačnou evropskou cenou, která propaguje a šíří evropské filmy, jež odrážejí evropskou identitu a hodnoty za hranicemi jednotlivých států, a staví na spolupráci se společenstvím renomovaných filmových tvůrců a evropskými filmovými organizacemi a sítěmi.

(40)

Orchestr mladých Evropské unie získal od svého založení jedinečné zkušenosti v oblasti podpory přístupu k hudbě, jakož i mezikulturního dialogu, vzájemného respektu a porozumění prostřednictvím kultury, a zároveň podporuje mezinárodní profesní rozvoj a odbornou přípravu mladých hudebníků. Výjimečnost Orchestru mladých Evropské unie spočívá v tom, že jde o evropský orchestr, vytvořený na základě usnesení Evropského parlamentu, který přesahuje kulturní hranice a skládá se z mladých hudebníků, jež jsou vybíráni napříč Evropou podle náročných uměleckých kritérií prostřednictvím každoročního přísného a transparentního konkurzu ve všech členských státech. Tento zvláštní přínos ke kulturní rozmanitosti a identitě Evropy by měl být uznán například tím, že se stanoví akce, v nichž se mohou Orchestr mladých Evropské unie a podobné evropské kulturní subjekty ucházet o účast. U takových subjektů by měla být stanovena možnost víceletého financování, aby byla zajištěna stabilita jejich fungování.

(41)

Pro podporu Unie by měly být způsobilé organizace v kulturních a kreativních odvětvích, jež mají široký evropský zeměpisný záběr a jejichž činnosti zahrnují poskytování kulturních služeb přímo evropským občanům, a mohou mít tudíž přímý dopad na evropskou identitu.

(42)

Aby bylo zajištěno účinné přidělování finančních prostředků ze souhrnného rozpočtu Unie, je nezbytné, aby všechny akce a činnosti prováděné podle tohoto programu skýtaly evropskou přidanou hodnotu. Je rovněž třeba zajistit, aby doplňovaly činnosti členských států. Pro zajištění toho, aby si potenciální příjemci byli vědomi různých možností financování, je třeba usilovat o soudržnost, doplňkovost a součinnost s programy financování, které podporují vzájemně úzce propojené oblasti politiky a s horizontálními politikami, jako je politika Unie v oblasti hospodářské soutěže.

(43)

Finanční podpora by měla být využívána k tomu, aby úměrným způsobem řešila selhání trhu nebo suboptimální investiční situace, a akcemi by neměla zdvojovat ani vytlačovat soukromé financování nebo narušovat hospodářskou soutěž na vnitřním trhu.

(44)

Je důležité, aby se program zabýval strukturálními výzvami evropských kulturních a kreativních odvětví, které ještě zintenzivnila pandemie COVID-19. Program zohledňuje skutečnost, že evropská kultura a sdělovací prostředky mají zásadní význam pro kvalitu života občanů a umožňují jim přijímat informovaná rozhodnutí. Spolu s dalšími příslušnými programy financování Unie a nástrojem Next Generation EU by program měl podpořit oživení kulturních a kreativních odvětví v krátkodobém horizontu, posílit jejich dlouhodobou odolnost a konkurenceschopnost, aby mohla v budoucnosti co nejlépe čelit potenciálním závažným krizím, a podpořit jejich digitální a ekologickou transformaci.

(45)

Politické cíle programu jsou řešeny prostřednictvím finančních nástrojů a rozpočtových záruk v rámci oken politiky Programu InvestEU na období 2021-2027 zavedený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/523 (13), který mimo jiné nadále usnadňuje přístup malých a středních podniků a organizací z kulturních a kreativních odvětví k financování.

(46)

Klíčovými hodnotícími kritérii pro výběr dotčených projektů v rámci programu by měly být účinky, kvalita a efektivnost provádění projektů. S přihlédnutím k technickým znalostem potřebným k posouzení návrhů v rámci specifických akcí programu mohou být členy komise hodnotící tyto návrhy (dále jen „hodnotící komise”) externí odborníci. Při výběru externích odborníků by měla být věnována náležitá pozornost jejich profesním zkušenostem a genderové vyváženosti dané komise.

(47)

Program by měl zahrnovat realistický a zvládnutelný systém kvalitativních a kvantitativních ukazatelů výkonnosti, který bude doprovázet jeho akce a průběžně monitorovat jeho výkonnost. Toto monitorování a informační a komunikační činnosti týkající se programu a jeho akcí, by měly vycházet ze tří složek programu.

(48)

S ohledem na význam a složitost shromažďování a analýzy údajů a měření dopadu kulturních politik by Komise měla pomoci shromažďovat důkazy a statistické údaje o trendech a vývoji kulturních a kreativních odvětví za využití svých odborných znalostí a odborných znalostí dalších příslušných výzkumných institucí a měla by pravidelně podávat zprávy Evropskému parlamentu a Radě o shromážděných údajích.

(49)

Program by měl být zaveden na období sedmi let s cílem sladit jeho trvání s dobou trvání víceletého finančního rámce na období 2021 až 2027 stanoveného v nařízení Rady (EU, Euratom) 2020/2093 (14) (dále jen „víceletý finanční rámec na období 2021-2027”).

(50)

Toto nařízení stanoví pro program finanční krytí, které má v ročním rozpočtovém procesu pro Evropský parlament a Radu představovat hlavní referenční částku ve smyslu bodu 18 Interinstitucionální dohody ze dne 16. prosince 2020 mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení, jakož i o nových vlastních zdrojích, včetně plánu na zavedení nových vlastních zdrojů (15).

(51)

Na tento program se použije finanční nařízení. Finanční nařízení stanoví pravidla pro plnění rozpočtu Unie, včetně pravidel týkajících se grantů, včetně grantů třetím stranám, cen, zadávání veřejných zakázek, nepřímého řízení, finančních nástrojů, rozpočtových záruk, finanční pomoci a náhrad vyplácených externím odborníkům.

(52)

Formy financování a metody provádění podle tohoto nařízení by měly být voleny na základě toho, nakolik jsou schopny dosáhnout specifických cílů akcí a přinést výsledky, přičemž se přihlíží zejména k nákladům na kontroly, administrativní zátěži, potřebě zjednodušení administrativy, zejména při postupu podávání žádostí, ve prospěch všech zúčastněných stran, a očekávanému riziku neplnění. V této souvislosti by se mělo zvážit použití jednorázových částek, jednotkových nákladů a paušálních sazeb, jakož i financování, které není spojeno s náklady, jak je uvedeno v čl. 125 odst. 1 finančního nařízení.

(53)

V souladu s finančním nařízením, nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (16) a nařízeními Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 (17), (Euratom, ES) č. 2185/96 (18) a (EU) 2017/1939 (19) mají být finanční zájmy Unie chráněny prostřednictvím přiměřených opatření, včetně opatření týkajících se prevence, odhalování, nápravy a vyšetřování nesrovnalostí včetně podvodů, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených či nesprávně použitých finančních prostředků a případného ukládání správních sankcí. Zejména má OLAF v souladu s nařízeními (Euratom, ES) č. 2185/96 a (EU, Euratom) č. 883/2013 pravomoc provádět správní vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, s cílem zjistit, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu nebo ohrožujícímu finanční zájmy Unie. V souladu s nařízením (EU) 2017/1939 má Úřad evropského veřejného žalobce pravomoc vyšetřovat a stíhat trestné činy poškozující nebo ohrožující finanční zájmy Unie, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 (20). V souladu s finančním nařízením mají všechny osoby nebo subjekty, kterým jsou poskytovány finanční prostředky Unie, plně spolupracovat na ochraně finančních zájmů Unie, udělit Komisi, OLAFu, Účetnímu dvoru a v případě členských států účastnících se posílené spolupráce podle nařízení (EU) 2017/1939 Úřadu evropského veřejného žalobce nezbytná práva a potřebný přístup a zajistit, aby rovnocenná práva udělily i třetí osoby podílející se na vynakládání finančních prostředků Unie.

(54)

Mělo by být možné ocenit kvalitní návrhy na akce, které jsou způsobilé v rámci programu, ale nemohou být v jeho rámci financovány z důvodu rozpočtových omezení, pečetí excelence, a to na základě určitého souboru kritérií. Pečetí excelence se uznává kvalita návrhu a zjednodušuje hledání alternativního financování v rámci Evropského fondu pro regionální rozvoj nebo Evropského sociálního fondu plus. U akcí, v jejichž souvislosti by mohla být udělována pečeť excelence, by měly být v příslušných výzvách k podávání návrhů uvedeny další informace.

(55)

S ohledem na článek 349 Smlouvy o fungování EU a s ohledem na sdělení Komise ze dne 24. října 2017 nazvané „Silnější a obnovené strategické partnerství s nejvzdálenějšími regiony EU“ by měl být oceněn zvláštní přínos regionů uvedených v tomto článku ke kulturní rozmanitosti Unie, jakož i jejich úloha při podpoře výměn, mimo jiné prostřednictvím mobility, a spolupráce s lidmi a organizacemi ze třetích zemí, zejména z jejich sousedních zemí. Podle rozhodnutí Rady 2013/755/EU (21) a s ohledem na přínos zámořských zemí a území k mezinárodnímu kulturnímu vlivu Unie jsou osoby a subjekty usazené v zámořských zemích a územích způsobilé k získání finančních prostředků s výhradou pravidel a cílů programu a případných režimů použitelných na členský stát, s nímž jsou příslušná zámořská země nebo území spojeny. To by mělo lidem umožnit rovnoměrně těžit z konkurenčních výhod, které nabízejí kulturní a kreativní odvětví, zejména v podobě hospodářského růstu a zaměstnanosti.

(56)

Pro zajištění účinného vyhodnocování pokroku programu při dosahování jeho cílů by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o vypracování monitorovacího a hodnotícího rámce a o přezkoumávání ukazatelů programu. Je obzvláště důležité, aby Komise vedla v rámci přípravné činnosti odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (22). Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(57)

V souladu s čl. 193 odst. 2 finančního nařízení lze grant na již zahájené akce udělit pouze v případě, že žadatel může prokázat, že akce musela být zahájena ještě před podpisem grantové dohody. Náklady, které vznikly přede dnem podání žádosti o grant však nejsou způsobilé pro financování z prostředků Unie, s výjimkou řádně odůvodněných mimořádných případů. V souladu s čl. 193 odst. 4 finančního nařízení nejsou náklady, které byly vynaloženy přede dnem podání žádosti o grant, způsobilé pro financování z prostředků Unie ani v případě grantů na provozní náklady a grantová dohoda musí být podepsána do čtyř měsíců po začátku rozpočtového roku příjemce grantu. S cílem zabránit jakémukoli přerušení poskytování podpory Unie, které by mohlo poškodit zájmy Unie, by mělo být možné v rozhodnutí o financování stanovit po omezenou dobu na začátku víceletého finančního rámce na období 2021–2027 a pouze v řádně odůvodněných případech, že způsobilé jsou i činnosti uskutečněné a náklady vzniklé ode dne 1. ledna 2021, avšak před podáním žádosti o grant.

(58)

Podle bodů 22 a 23 interinstitucionální dohody ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů by měl být program hodnocen na základě informací shromážděných v souladu se zvláštními požadavky na monitorování a zároveň zamezit a administrativní zátěži, zejména pro členské státy, a nadměrné regulaci. Uvedené požadavky by měly v příslušných případech zahrnovat měřitelné ukazatele jakožto základ pro hodnocení toho, jaké má tento program účinky v praxi.

(59)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provádění tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o přijetí pracovních programů. Uvedené prováděcí pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (23). Jak stanoví toto nařízení, lhůty by zejména měly být přiměřené a měly by členům výborů poskytovat včasné a účinné příležitosti k posouzení návrhu prováděcího aktu a k vyjádření svých názorů.

(60)

Je nezbytné zajistit, aby program Kreativní Evropa 2014–2020 zavedený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1295/2013 (24) (dále jen „program na období 2014–2020”) byl řádně ukončen, zejména pokud jde o pokračování víceletých ujednání o jeho řízení, jako je financování technické a administrativní pomoci. Od 1. ledna 2021 by měla technická a administrativní pomoc v případě potřeby zajistit řízení akcí, které nebyly v rámci programu na období 2014–2020 dokončeny do 31. prosince 2020.

(61)

Toto nařízení ctí základní práva a dodržuje zásady uznané zejména Listinou. Cílem tohoto nařízení je zejména zajistit plné dodržování práva na rovnost žen a mužů a práva na nediskriminaci na základě pohlaví, rasového nebo etnického původu, náboženského vyznání nebo přesvědčení, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace, jak stanoví články 21 a 23 Listiny. Toto nařízení je rovněž v souladu s Úmluvou OSN o právech osob se zdravotním postižením.

(62)

Jelikož cílů tohoto nařízení nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich z důvodu jejich nadnárodního charakteru, vysokého objemu a širokého zeměpisného rozsahu financovaných činností v oblasti mobility a spolupráce, jejich vlivu na přístup k vzdělávací mobilitě a obecněji na integraci Unie a z důvodu jejich posíleného mezinárodního rozměru může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o EU. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(63)

Nařízení (EU) č. 1295/2013 by proto mělo být zrušeno s účinkem od 1. ledna 2021.

(64)

Za účelem zajištění nepřetržitého poskytování podpory v relevantní oblasti politiky a umožnění provádění od začátku víceletého finančního rámce na období 2021–2027 by toto nařízení mělo vstoupit v platnost co nejdříve a mělo by se použít se zpětnou působností od 1. ledna 2021,