(EU) 2021/783Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/783 ze dne 29. dubna 2021 o zavedení Programu pro životní prostředí a oblast klimatu (LIFE) a o zrušení nařízení (EU) č. 1293/2013 (Text s významem pro EHP)

(1)

Politika a právní předpisy Unie v oblasti životního prostředí a klimatu a příslušná politika a právní předpisy Unie v oblasti energetiky dosáhly značného zlepšení stavu životního prostředí. Nadále však v oblasti životního prostředí a klimatu přetrvávají značné problémy, které v případě, že nebudou řešeny, budou mít pro Unii a dobré životní podmínky jejích občanů výrazné negativní důsledky.

(2)

Program pro životní prostředí a oblast klimatu (LIFE), zavedený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1293/2013 (4) na období 2014–2020, je posledním z řady programů Unie, které od roku 1992 podporují provádění právních předpisů a politických priorit v oblasti životního prostředí a klimatu. V nedávném hodnocení v polovině období byl program LIFE pozitivně vyhodnocen jako program, který má potenciál být účinný, účelný a relevantní. Program LIFE na období 2014–2020 by tedy měl pokračovat s určitými úpravami, jež byly identifikovány v rámci hodnocení v polovině období a následných hodnocení. Program pro životní prostředí a oblast klimatu (LIFE) (dále jen „program LIFE“) by proto měl být zaveden na období sedmi let s cílem sladit jeho trvání s dobou trvání víceletého finančního rámce stanoveného v nařízení Rady (EU, Euratom) 2020/2093 (5).

(3)

Program LIFE by měl úsilím o dosažení cílů a záměrů stanovených právními předpisy, politikou a plány, zejména cílů stanovených ve sdělení Komise ze dne 11. prosince 2019 nazvaném „ Zelená dohoda pro Evropu“ (dále jen „Zelená dohoda pro Evropu“), a mezinárodními závazky Unie v oblasti životního prostředí, klimatu a v relevantních případech v oblasti energetiky přispět ke spravedlivé transformaci na udržitelné, oběhové, energeticky účinné hospodářství založené na energii z obnovitelných zdrojů, které je neutrální z hlediska změny klimatu a odolné vůči změně klimatu, k ochraně, obnově a zlepšování kvality životního prostředí, včetně ovzduší, vody a půdy, a zdraví, k zastavení a zvrácení úbytku biologické rozmanitosti, mimo jiné prostřednictvím podpory provádění a spravování sítě Natura 2000 a řešení degradace ekosystémů, a to buď prostřednictvím přímých zásahů, nebo podporou začlenění těchto cílů do jiných politik. Program LIFE by měl rovněž podporovat provádění obecných akčních programů přijatých v souladu s čl. 192 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“), jako je 7. akční program pro životní prostředí (6), a jakéhokoli následného akčního programu Unie pro životní prostředí.

(4)

Unie je odhodlána rozvíjet komplexní přístup k cílům udržitelného rozvoje Agendy Organizace spojených národů pro udržitelný rozvoj 2030, v jejichž rámci se zdůrazňuje úzká vazba mezi správou přírodních zdrojů k zajištění jejich dlouhodobé dostupnosti a ekosystémovými službami, jakož i spojitostí těchto obou aspektů s lidským zdravím a udržitelným hospodářským růstem podporujícím sociální začlenění. V tomto duchu by měl program LIFE zohledňovat zásady solidarity a přitom výrazně přispívat k hospodářskému rozvoji i sociální soudržnosti.

(5)

S cílem podporovat udržitelný rozvoj by měla být do vymezování a provádění všech unijních politik a činností začleněna ochrana životního prostředí a klimatu. Měly by proto být podporovány synergie a doplňkovost s dalšími finančními programy Unie, například umožněním financování činností, které doplňují strategické integrované projekty a strategické projekty na ochranu přírody a podporují využívání a replikaci řešení vyvinutých v rámci programu LIFE. Je nutná koordinace, aby se předešlo dvojímu financování. Komise a členské státy by měly zajistit, aby nedocházelo k administrativnímu překrývání a aby příjemcům v rámci projektů nevznikala administrativní zátěž v důsledku povinnosti vykazování plynoucí z různých finančních nástrojů.

(6)

Program LIFE by měl přispět k udržitelnému rozvoji a k dosažení cílů a záměrů právních předpisů, strategií, plánů a mezinárodních závazků Unie v oblasti životního prostředí, klimatu a rovněž příslušných právních předpisů, strategií, plánů a mezinárodních závazků Unie v oblasti energetiky, především Agendy Organizace spojených národů 2030 pro udržitelný rozvoj, Úmluvy o biologické rozmanitosti (7), Pařížské dohody přijaté v rámci Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (8) (dále jen „Pařížská dohoda o změně klimatu“), a mimo jiné Úmluvy Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů (EHK OSN) o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí (9) (dále jen „Aarhuská úmluva“), Úmluvy EHK OSN o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států, Basilejské úmluvy OSN o kontrole pohybu nebezpečných odpadů přes hranice států a jejich zneškodňování, Rotterdamské úmluvy OSN o postupu předchozího souhlasu pro určité nebezpečné chemické látky a pesticidy v mezinárodním obchodu a Stockholmské úmluvy OSN o perzistentních organických znečišťujících látkách.

(7)

Unie přikládá velkou důležitost dlouhodobé udržitelnosti výsledků projektů financovaných programem LIFE a schopnosti zajistit a udržovat je po realizaci projektu, mimo jiné pokračováním projektů a replikací nebo přenosem projektů.

(8)

Předpokladem ke splnění závazků Unie v rámci Pařížské dohody o změně klimatu je transformace Unie v udržitelnou, oběhovou, energeticky účinnou společnost založenou na energii z obnovitelných zdrojů, která je neutrální z hlediska změny klimatu a je vůči změnám klimatu odolná. Tato transformace si zase vyžaduje akce, jež prosazují energetickou účinnost a energii z obnovitelných zdrojů a přispívají k provádění rámce politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030, integrovaných vnitrostátních plánů členských států v oblasti energetiky a klimatu a provádění dlouhodobé strategie Unie v oblasti klimatu a energetiky, a to zejména v odvětvích, která nejvíce přispívají k současným úrovním emisí skleníkových plynů a znečištění, v souladu s dlouhodobými cíli stanovenými v Pařížské dohodě o změně klimatu. Program LIFE by měl také obsahovat akce přispívající k provádění politiky Unie v oblasti přizpůsobení se změně klimatu, jejichž cílem je snížit zranitelnost vůči nepříznivým dopadům změny klimatu.

(9)

Projekty v rámci nového podprogramu „Přechod na čistou energii“ tvořícího součást programu LIFE by měly být zaměřeny na umožnění budování kapacit a šíření poznatků, dovedností, inovativních technik, metod a řešení za účelem dosažení cílů unijních právních předpisů a politiky týkajících se přechodu na energii z obnovitelných zdrojů a zvýšení energetické účinnosti. Takové budování kapacit a šíření poznatků má zpravidla formu koordinačních a podpůrných akcí s vysokou přidanou hodnotou na úrovni Unie, jejichž cílem je odstranit překážky na trhu, které brání socioekonomickému přechodu k udržitelné energii, a které zapojují hlavně malé a střední subjekty, jakož i další subjekty, včetně místních a regionálních orgánů veřejné správy a neziskových organizací. Tyto akce přinášejí mnoho vedlejších přínosů, jako je boj proti energetické chudobě, zlepšení kvality vzduchu v interiérech, omezení místních znečišťujících látek díky zlepšení energetické účinnosti a větší míře využívání decentralizovaných obnovitelných zdrojů energie a přispění k pozitivním dopadům na místní úrovni a k růstu podporujícímu sociální začlenění.

(10)

S cílem přispět ke zmírňování změny klimatu a k mezinárodním závazkům Unie týkajícím se dekarbonizace je třeba transformaci odvětví energetiky urychlit. Akce pro budování kapacit na podporu energetické účinnosti a energie z obnovitelných zdrojů financované do roku 2020 v rámci programu Horizont 2020 (10) by měly být začleněny do nového podprogramu „Přechod na čistou energii“, který je součástí programu LIFE, protože jejich cílem není financovat excelenci a vytvářet inovace, ale usnadnit využití již dostupných technologií pro energii z obnovitelných zdrojů a energetickou účinnost, které přispějí ke zmírnění změny klimatu. Do programu LIFE by měly být zapojeny všechny zúčastněné strany a odvětví podílející se na přechodu na čistou energii. Začlenění těchto akcí pro budování kapacit do programu LIFE nabízí potenciál pro synergie mezi podprogramy a zvyšuje celkovou soudržnost unijního financování. Z tohoto důvodu by se měly shromažďovat a rozšiřovat údaje o využívání stávajících výzkumných a inovativních řešení v rámci projektů programu LIFE, včetně programu Horizont Evropa zavedeného na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/695 (11) (dále jen „Horizont Evropa“), které mu předcházely.

(11)

V posouzení dopadů, které je připojeno k návrhu Komise směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2002 (12), kterým se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU (13), se odhaduje, že plnění cílů Unie v oblasti energetiky do roku 2030 bude v období 2021 až 2030 vyžadovat dodatečné investice ve výši 177 miliard EUR ročně. Největší volná místa se týkají investic do dekarbonizace budov ke zvýšení energetické účinnosti a využívání energie z obnovitelných zdrojů malého rozsahu, kde kapitál musí být nasměrován na projekty s vysoce decentralizovanou povahou. Jedním z cílů podprogramu „Přechod na čistou energii“, který se týká rychlého zavádění obnovitelných zdrojů energie a zvýšení energetické účinnosti, je vybudovat kapacity pro vývoj a sdružování těchto projektů, čímž se rovněž napomůže čerpání prostředků z evropských strukturálních a investičních fondů a jeho působení jakožto katalyzátor pro investice do obnovitelných zdrojů energie a energetické účinnosti, a to i s použitím finančních nástrojů stanovených v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/523 (14).

(12)

Program LIFE je jediným programem, který se zaměřuje specificky na oblast životního prostředí a klimatu, a proto hraje rozhodující úlohu při uplatňování právních předpisů a politik Unie v těchto oblastech.

(13)

Synergie s programem Horizont Evropa by měly usnadnit, aby během jeho strategického plánovacího procesu v oblasti výzkumu a inovací byly zjištěny a stanoveny potřeby výzkumu a inovací za účelem řešení problémů v oblasti životního prostředí, klimatu a energetiky v rámci Unie. Program LIFE by měl i nadále působit jako katalyzátor provádění právních předpisů a politiky Unie v oblasti životního prostředí, klimatu a rovněž příslušných právních předpisů a politiky Unie v oblasti energetiky, mimo jiné převzetím a uplatňováním výsledků výzkumu a inovací z programu Horizont Evropa a pomocí jejich zavádění v širším měřítku, pokud mohou pomoci řešit otázky životního prostředí, klimatu nebo transformace energetiky. Evropská rada pro inovace programu Horizont Evropa může poskytnout podporu při šíření a komercializaci nových převratných myšlenek, které by mohly vyplynout z provádění projektů programu LIFE. Obdobně je třeba zohlednit i synergie s Inovačním fondem v rámci Systému obchodování s emisemi zřízeným podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES (15).

(14)

Na akce, na něž byl získán příspěvek z programu LIFE, by mělo být rovněž možno získat příspěvek z jiného programu Unie, pokud tyto příspěvky nepokrývají tytéž náklady. Akce, které obdrží kumulativní financování z různých programů Unie, by měly být předmětem pouze jediného auditu tak, aby zahrnoval všechny dotčené programy Unie a pravidla, která se na ně použijí.

(15)

Ve sdělení Komise ze dne 3. února 2017 nazvaném „Přezkum provádění právních předpisů EU v oblasti životního prostředí: společné výzvy a jak sjednotit úsilí za účelem dosažení lepších výsledků“ (EIR) se uvádí, že je zapotřebí značně pokročit, aby se urychlilo provádění unijního acquis v oblasti životního prostředí a aby se cíle v oblasti životního prostředí a klimatu více integrovaly a začleňovaly do ostatních politik. Program LIFE by měl tedy působit jako katalyzátor řešení horizontálních, systémových problémů i hlavních příčin nedostatků při provádění, které byly zjištěny v rámci EIR, a při dosahování požadovaného pokroku tím, že bude rozvíjet, zkoušet a přejímat nové postupy; podporovat vývoj, sledování a přezkum politiky; zlepšovat správu v oblasti životního prostředí, změny klimatu a souvisejících záležitostí týkajících se transformace energetiky, mimo jiné tak, že bude posilovat zapojení zúčastněných stran na všech úrovních, budování kapacit, komunikační činnosti a zvyšování informovanosti; mobilizovat investice ze všech unijních investičních programů nebo jiných finančních zdrojů a podporovat akce k překonání různých překážek, které brání účinnému provádění klíčových plánů vyžadovaných právními předpisy v oblasti životního prostředí.

(16)

K tomu, aby se zastavil a zvrátil úbytek biologické rozmanitosti a degradace ekosystémů, včetně mořských ekosystémů, je zapotřebí podpořit vypracování, provádění, vymáhání a hodnocení příslušných unijních právních předpisů a politik, mezi něž mimo jiné patří sdělení Komise ze dne 20. května 2020 nazvané „Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 - Navrácení přírody do našeho života“, směrnice Rady 92/43/EHS (16), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES (17) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014 (18), a to zejména vytvořením znalostní základny pro přípravu a provádění politiky a prostřednictvím vývoje, testování, předvádění a uplatňování osvědčených postupů a řešení, jako je účinná správa, v malém měřítku nebo přizpůsobených konkrétním místním, regionálním nebo vnitrostátním podmínkám, včetně integrovaných přístupů k provádění akčních programů, které stanoví priority financování, přijatých podle směrnice 92/43/EHS. Toto nařízení by mělo přispět k začleňování opatření v oblasti biologické rozmanitosti do politik Unie a k dosažení celkové ambice poskytnout na cíle v oblasti biologické rozmanitosti 7,5 % ročních výdajů v rámci víceletého finančního rámce v roce 2024 a 10 % ročních výdajů v rámci víceletého finančního rámce v letech 2026 a 2027, přičemž se zohlední, jak se cíle v oblasti klimatu a cíle v oblasti biologické rozmanitosti překrývají.

Unie a členské státy by měly sledovat své výdaje související s biologickou rozmanitostí, aby splnily své povinnosti týkající se podávání zpráv podle Úmluvy o biologické rozmanitosti. Měly by být splněny též požadavky na sledování stanovené v jiných příslušných právních předpisech Unie. Výdaje Unie na biologickou rozmanitost by měly být sledovány v souladu s účinnou, transparentní a komplexní metodikou stanovenou Komisí ve spolupráci s Evropským parlamentem a Radou, jak je uvedeno v Interinstitucionální dohodě ze dne 16. prosince 2021 mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení, jakož i o nových vlastních zdrojích, včetně plánu zavádění nových vlastních zdrojů (19).

(17)

V nedávných hodnoceních a posouzeních, včetně přezkumu v polovině období týkajícího se strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2020 a kontroly účelnosti právních předpisů týkajících se ochrany přírody, se uvádí, že jednou z hlavních příčin nedostatečného provádění právních předpisů Unie v oblasti ochrany přírody a strategie pro biologickou rozmanitost je nedostatek přiměřeného financování.

K uspokojení těchto potřeb by mohly významně přispět hlavní unijní nástroje financování, včetně Evropského fondu pro regionální rozvoj zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1301/2013 (20) (dále jen „Evropský fond pro regionální rozvoj“), Fondu soudržnosti zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1300/2013 (21) (dále jen „Fond soudržnosti“), Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 (22) (dále jen „Evropský zemědělský fond na rozvoj venkova“) a Evropského námořního, rybářského a akvakulturního fondu zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 508/2014 (dále jen „Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond“), a to doplňkově. Program LIFE by mohl dále zlepšit účinnost tohoto začleňování pomocí strategických projektů na ochranu přírody, které mají působit jako katalyzátor provádění unijních právních předpisů a politiky v oblasti ochrany přírody a biologické rozmanitosti, včetně opatření stanovených v akčních programech, které stanoví priority financování, přijatých podle směrnice 92/43/EHS. Strategické projekty na ochranu přírody by měly v členských státech podpořit akční programy zaměřené na začlenění příslušných cílů v oblasti ochrany přírody a biologické rozmanitosti do dalších politik a programů financování, a zajistit tak, že budou na provádění těchto politik uvolněny příslušné finanční prostředky.

Členské státy by měly být oprávněny v rámci svého strategického plánu pro společnou zemědělskou politiku rozhodnout, že využijí určitou část přídělu prostředků z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova k mobilizaci podpory pro akce, které doplňují strategické projekty na ochranu přírody vymezené v tomto nařízení.

(18)

Pro podporu oběhového hospodářství a účinného využívání zdrojů je zapotřebí změnit způsob navrhování, výroby, spotřeby, opravy, opětovného použití, recyklace a likvidace materiálů a výrobků, včetně plastů, a zaměřit se při tom na celý životní cyklus výrobků. K přechodu na model oběhového hospodářství by měl program LIFE přispět finanční podporou zaměřenou na různé subjekty, jako jsou podniky, orgány veřejné správy a spotřebitelé, zejména uplatňováním, vývojem a přejímáním osvědčených technologií, postupů a řešení přizpůsobených konkrétním místním, regionálním nebo vnitrostátním podmínkám, mimo jiné prostřednictvím integrovaných přístupů k uplatňování hierarchie způsobů nakládání s odpady a provádění plánů nakládání s odpady a předcházení jejich vzniku. V rámci podpory provádění sdělení Komise ze dne 16. ledna 2018 nazvaného „Evropská strategie pro plasty v oběhovém hospodářství“ by mohla být přijata opatření, jejichž cílem je zejména vyřešit problém odpadu v mořích.

(19)

Vysoká úroveň ochrany životního prostředí má zásadní význam pro zdraví a kvalitu života občanů Unie. Program LIFE by měl podporovat cíle Unie, pokud jde o výrobu a používání chemických látek způsobem, které vedou k minimalizaci významných nepříznivých účinků na lidské zdraví a životní prostředí, s cílem dosáhnout netoxického prostředí v Unii. Program LIFE by měl rovněž podporovat činnosti na usnadnění provádění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/49/ES (23) za účelem dosažení úrovní hluku, které nemají významné negativní dopady na zdraví lidí a neohrožují je.

(20)

Dlouhodobým cílem politiky Unie v oblasti ochrany ovzduší je dosáhnout úrovní kvality ovzduší a životního prostředí, které nezpůsobují významné negativní dopady na zdraví lidí a neohrožují je, a posilovat přitom synergie mezi zlepšováním kvality ovzduší a snižováním emisí skleníkových plynů. Informovanost veřejnosti o znečištění ovzduší je vysoká a občané očekávají, že orgány budou jednat, zejména v oblastech, kde jsou obyvatelstvo a ekosystémy vystaveny vysokým hladinám látek znečišťujících ovzduší. Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2284 (24) zdůrazňuje úlohu, již může unijní financování hrát při dosahování cílů v oblasti čistého ovzduší. Program LIFE by tedy měl podporovat projekty, včetně strategických integrovaných projektů, které mají potenciál mobilizovat veřejné a soukromé prostředky, aby se staly ukázkou osvědčených postupů a působily jako katalyzátor provádění plánů a právních předpisů v oblasti kvality ovzduší na místní, regionální, multiregionální, celostátní a nadnárodní úrovni.

(21)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES (25) stanoví rámec pro ochranu unijních povrchových, pobřežních, brakických a podzemních vod. Cíle uvedené směrnice by podporovalo lepší provádění a větší začlenění cílů vodní politiky do jiných oblastí politiky. Program LIFE by proto měl podporovat projekty, které přispějí k účinnému provádění směrnice 2000/60/ES a dalších příslušných právních předpisů Unie v oblasti vody, jež pomáhají k dosažení dobrého stavu vodních útvarů Unie uplatňováním, vývojem a přejímáním osvědčených postupů, jakož i prostřednictvím využívání doplňkových akcí v rámci jiných unijních programů či finančních zdrojů.

(22)

Ochrana a obnova mořského prostředí je jedním z celkových cílů politiky Unie v oblasti životního prostředí. Program LIFE by měl podporovat řízení, zachování, obnovu a monitorování biologické rozmanitosti a mořských ekosystémů, zejména v mořských lokalitách sítě Natura 2000, a ochranu druhů v souladu s akčními programy, které stanoví priority financování, přijatými podle směrnice 92/43/EHS, dosažení dobrého stavu životního prostředí v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2008/56/ES (26), propagaci čistých a zdravých moří, provádění sdělení Komise ze dne 16. ledna 2018 nazvaného „Evropská strategii pro plasty v oběhovém hospodářství“, a to zejména za účelem řešení problému ztracených rybolovných zařízení a odpadu v mořích, a propagaci zapojení Unie v mezinárodní správě oceánů, které je zásadní pro dosažení cílů Agendy Organizace spojených národů pro udržitelný rozvoj 2030 a zajištění zdravých oceánů pro budoucí generace. Strategické integrované projekty a strategické projekty na ochranu přírody v rámci programu LIFE by měly obsahovat příslušné akce zaměřené na ochranu mořského prostředí.

(23)

Zlepšení správy v záležitostech životního prostředí, změny klimatu a související energetické transformace vyžaduje zapojení občanské společnosti prostřednictvím zvyšování informovanosti veřejnosti, včetně komunikační strategie, která zohlední nové sdělovací prostředky a sociální sítě, zapojení spotřebitelů a rozšířeného zapojení zúčastněných stran, včetně nevládních organizací, na všech úrovních do konzultací a provádění souvisejících politik. Je proto vhodné, aby program LIFE podporoval širokou škálu nevládních organizací a sítí neziskových subjektů, které usilují o cíle, jež jsou v obecném zájmu Unie, a které primárně působí v oblasti životního prostředí nebo klimatu, a to tím, že bude konkurenčním a transparentním způsobem poskytovat provozní granty s cílem pomoci těmto nevládním organizacím, sítím a subjektům účinně přispívat k politice Unie a budovat a posilovat jejich schopnost stát se účinnějšími partnery.

(24)

Zatímco zlepšení správy na všech úrovních by mělo být průřezovým cílem všech podprogramů programu LIFE, program LIFE by měl podporovat vypracování, provádění, vymáhání a dodržování acquis v oblasti životního prostředí a klimatu, zejména horizontálních právních předpisů týkajících se správy záležitostí v oblasti životního prostředí, včetně právních předpisů provádějících Aarhuskou úmluvu.

(25)

Program LIFE by měl účastníky trhu připravit na přechod na udržitelné, oběhové, energeticky účinné hospodářství založené na energii z obnovitelných zdrojů, neutrální z hlediska změny klimatu a odolné vůči změně klimatu a podpořit je v tom testováním nových obchodních příležitostí, zlepšováním odborných schopností, usnadňováním přístupu spotřebitelů k udržitelným výrobkům a službám, zapojením a posílením postavení lobbistů a zkoušením nových metod k přizpůsobení stávajících postupů a podnikatelského prostředí. Aby se podpořilo širší tržní uplatnění udržitelných řešení, je třeba prosazovat přijetí širokou veřejností a zapojení spotřebitelů.

(26)

Program LIFE je koncipován tak, aby podporoval předvádění technik, přístupů a osvědčených postupů, které lze přejímat a rozšířit. Inovativní řešení by přispěla ke zlepšení environmentální výkonnosti a udržitelnosti, zejména za účelem rozvoje udržitelných zemědělských postupů v oblastech, v nichž je aktivně vyvíjena činnost z hlediska klimatu, vody, půdy, biologické rozmanitosti a odpadu. V tomto ohledu je třeba zdůraznit synergie s dalšími programy a politikami, jako je evropské inovační partnerství v oblasti produktivity a udržitelnosti zemědělství a systém EU pro environmentální řízení podniků a audit.

(27)

Na úrovni Unie jsou velké investice do opatření v oblasti životního prostředí a klimatu převážně financovány z hlavních unijních programů financování. Proto je zásadně důležité zvýšit úsilí o systematické začleňování těchto hledisek s cílem zajistit, aby byly udržitelnost, ochrana biologické rozmanitosti a klimatu nedílnou součástí také dalších programů financování Unie a aby byly do všech nástrojů Unie začleněny záruky pro udržitelnost. Strategické integrované projekty a strategické projekty na ochranu přírody, které se mají v rámci programu LIFE vypracovat, by měly v souvislosti se svou úlohou katalyzátoru mobilizovat možnosti financování v rámci těchto programů financování a jiné zdroje financování, jako jsou například vnitrostátní fondy, a vytvářet synergie.

(28)

Úspěch strategických projektů na ochranu přírody a strategických integrovaných projektů závisí na úzké spolupráci mezi vnitrostátními, regionálními a místními orgány a nestátními subjekty, kterých se cíle programu LIFE týkají. Zásady transparentnosti a zveřejňování rozhodnutí týkajících se vývoje, provádění, posuzování a sledování projektů by se proto měly uplatňovat zejména v případě začleňování, nebo pokud je s projektem spojeno více zdrojů financování.

(29)

S ohledem na význam koordinovaného a ambiciózního boje proti změně klimatu v souladu se závazky Unie provádět Pařížskou dohodu a cíle Organizace spojených národů pro udržitelný rozvoj bude program LIFE přispívat k začleňování opatření v oblasti klimatu a k dosahování obecného cíle, kterým je vynakládat alespoň 30 % výdajů z rozpočtu Unie na podporu cílů v oblasti klimatu. Očekává se, že 61 % celkového finančního krytí programu LIFE bude vynaloženo na akce v rámci tohoto programu, které přispějí k dosažení cílů v oblasti klimatu. Příslušná opatření budou určena během přípravy a provádění programu LIFE a opětovně posouzena v rámci příslušných postupů hodnocení a přezkumu. V souladu se Zelenou dohodou pro Evropu by akce v rámci programu LIFE měly respektovat zásadu nepůsobit škodu.

(30)

Při provádění programu LIFE by měla být s ohledem na článek 349 Smlouvy o fungování EU a specifické potřeby a zranitelná místa nejvzdálenějších regionů, jak jsou uvedeny ve sdělení Komise ze dne 24. října 2017 nazvaném „Silnější a obnovené strategické partnerství s nejvzdálenějšími regiony EU“, věnována náležitá pozornost strategii pro tyto regiony. Zohlednit by se měly také jiné politiky Unie, než je politika v oblasti životního prostředí a klimatu a příslušná oblast energetické politiky.

(31)

Na podporu provádění programu LIFE by Komise měla spolupracovat se sítí vnitrostátních kontaktních míst programu LIFE s cílem podnítit spolupráci zaměřenou na zlepšení služeb vnitrostátních kontaktních míst v celé Unii a zvýšení jejich účinnosti a rovněž zvýšit celkovou kvalitu předložených návrhů, pořádat semináře a workshopy, zveřejňovat seznamy projektů financovaných v rámci programu LIFE nebo podnikat jiné činnosti, jako jsou mediální kampaně, k lepšímu šíření výsledků projektů a usnadnění výměny zkušeností, znalostí a osvědčených postupů a replikace výsledků projektů v celé Unii, čímž se podpoří spolupráce a komunikace. Tyto činnosti by měly být zaměřeny zejména na členské státy s nízkou mírou využívání finančních prostředků a měly by usnadňovat komunikaci a spolupráci mezi příjemci projektu, žadateli nebo zúčastněnými stranami projektů v téže oblasti. Je nezbytné, aby se takovými sděleními a spoluprací zabývaly rovněž regionální a místní orgány a zúčastněné strany.

(32)

Jednotícím kritériem pro hodnocení projektů a postup přidělování v programu LIFE by měla být kvalita. S cílem usnadnit plnění cílů programu LIFE v celé Unii a podpořit vysokou kvalitu návrhů projektů by mělo být k dispozici financování pro projekty technické pomoci zaměřené na účinnou účast v programu LIFE. Komise by měla v celé Unii usilovat o efektivní zeměpisné pokrytí založené na kvalitě, a to i podporou členských států při zvyšování kvality projektů prostřednictvím budování kapacit. Nízké účinné účasti, způsobilé činnosti a kritéria přidělení programu LIFE by měly být blíže stanoveny ve víceletém pracovním programu a měly by se řídit mírou účasti a úspěšnosti žadatelů z příslušných členských států, přičemž se u každého členského státu zohlední mimo jiné počet obyvatel a hustota obyvatelstva, celková rozloha lokalit sítě Natura 2000 vyjádřená jako podíl celkové rozlohy sítě Natura 2000 a podíl území členského státu, na němž se lokality sítě Natura 2000 nacházejí. Způsobilé činnosti by měly být ze své povahy zaměřeny na zlepšování kvality projektových žádostí.

(33)

V souladu se sdělením Komise ze dne 18. ledna 2018 nazvaným „Opatření EU ke zlepšení dodržování právních předpisů v oblasti životního prostředí a správy věcí veřejných v této oblasti“ byly k usnadnění spolupráce mezi členskými státy a pro svou nezastupitelnou roli ve vymáhání právních předpisů Unie v oblasti životního prostředí vytvořeny Síť Evropské unie pro provádění a vymáhání práva v oblasti životního prostředí (IMPEL), Evropská síť státních zástupců pro životní prostředí (ENPE) a Fórum soudců Evropské unie pro životní prostředí (EUFJE). Tyto sítě významně přispívají k posílení soudržnosti při provádění a vymáhání právních předpisů Unie v oblasti životního prostředí v celé Unii, brání narušení hospodářské soutěže, přispívají ke zlepšení kvality inspekce životního prostředí a donucovacích mechanismů prostřednictvím vytváření systému sítí na úrovni Unie i členských států a zajišťují výměnu informací a zkušeností na různých správních úrovních, jakož i prostřednictvím odborné přípravy a podrobné diskuse o otázkách životního prostředí a aspektech vymáhání právních předpisů, včetně postupů sledování a povolování. S ohledem na přínos sítí IMPEL, ENPE a EUFJE k cílům programu LIFE je vhodné schválit pro ně udělení grantů bez výzvy k podávání návrhů, aby se tak i nadále podporovala činnost těchto zúčastněných stran. Kromě toho by nemusela být výzva k podávání návrhů povinná v jiných případech v souladu s obecnými požadavky nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (27) ( dále jen „finanční nařízení“), například pro subjekty určené členskými státy a jednající v mezích jejich odpovědnosti, pokud jsou tyto členské státy označeny právním aktem Unie za příjemce grantu.

(34)

Je vhodné stanovit pro program LIFE finanční krytí, které má v ročním rozpočtovém procesu pro Evropský parlament a Radu představovat hlavní referenční částku ve smyslu bodu 18 Interinstitucionální dohody ze dne 16. prosince 2020 mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení, jakož i o nových vlastních zdrojích, včetně plánu zavádění nových vlastních zdrojů.

(35)

Maximální míry spolufinancování grantů financovaných v rámci programu LIFE by měly být stanoveny na úrovni potřebné k tomu, aby byla zachována efektivní úroveň podpory poskytované z programu LIFE. Aby se zohlednila nezbytná adaptabilita, která je zapotřebí, aby bylo možné reagovat na stávající škálu akcí a subjektů, měly by zvláštní míry spolufinancování poskytnout jistotu a zároveň zachovat určitý stupeň flexibility, který je úměrný konkrétním potřebám nebo požadavkům. Zvláštní míry spolufinancování by měly vždy podléhat stanovené příslušné maximální míře spolufinancování.

(36)

Na toto nařízení se použije finanční nařízení přijaté Evropským parlamentem a Radou na základě článku 322 Smlouvy o fungování EU. Finanční nařízení stanoví pravidla pro plnění rozpočtu Unie, včetně pravidel týkajících se grantů, cen, zadávání veřejných zakázek, nepřímého řízení, finančních nástrojů, rozpočtových záruk, finanční pomoci a náhrad vyplácených externím odborníkům a stanoví kontroly odpovědnosti účastníků finančních operací. Pravidla přijatá na základě článku 322 Smlouvy o fungování EU rovněž zahrnují obecný režim podmíněnosti na ochranu rozpočtu Unie.

(37)

V souladu s finančním nařízením, nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (28), nařízeními Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 (29), (Euratom, ES) č. 2185/96 (30) a (EU) 2017/1939 (31) mají být finanční zájmy Unie chráněny prostřednictvím přiměřených opatření, včetně opatření týkajících se prevence, odhalování, nápravy a vyšetřování nesrovnalostí včetně podvodů, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených či nesprávně použitých finančních prostředků a případného ukládání správních sankcí. Zejména má Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) v souladu s nařízeními (Euratom, ES) č. 2185/96 a (EU, Euratom) č. 883/2013 pravomoc provádět správní vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě s cílem zjistit, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu nebo ohrožujícímu finanční zájmy Unie.

V souladu s nařízením (EU) 2017/1939 má Úřad evropského veřejného žalobce pravomoc vyšetřovat a stíhat trestné činy poškozující nebo ohrožující finanční zájmy Unie, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 (32). V souladu s finančním nařízením mají všechny osoby nebo subjekty, kterým jsou poskytovány finanční prostředky Unie, plně spolupracovat na ochraně finančních zájmů Unie, udělit Komisi, OLAFu, Účetnímu dvoru a v případě členských států účastnících se posílené spolupráce podle nařízení (EU) 2017/1939 Úřadu evropského veřejného žalobce nezbytná práva a potřebný přístup a zajistit, aby rovnocenná práva udělily i třetí osoby podílející se na vynakládání finančních prostředků Unie.

(38)

Formy financování a způsoby plnění rozpočtu programu LIFE by se měly vybírat na základě toho, nakolik jsou schopny dosáhnout specifických cílů akce a přinést výsledky, přičemž se přihlíží zejména k nákladům na kontroly, administrativní zátěži a očekávanému riziku nesouladu. Co se týče grantů, mělo by se zvážit použití jednorázových částek, paušálních sazeb a stupnice jednotkových nákladů. Komise by měla zajistit, aby bylo plnění rozpočtu srozumitelné, a měla by prosazovat skutečné zjednodušení pro tvůrce projektů.

(39)

Ve vhodných případech by politické cíle programu LIFE měly být rovněž řešeny prostřednictvím finančních nástrojů a rozpočtových záruk podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/523, a to i s pomocí částky přidělené z programu LIFE, která je specifikována ve víceletých pracovních programech v rámci tohoto programu.

(40)

Podle článku 94 rozhodnutí Rady 2013/755/EU (33) jsou subjekty usazené v zámořských zemích a územích způsobilé k získání finančních prostředků s výhradou pravidel a cílů programu LIFE a případných režimů použitelných na členský stát, s nímž je příslušná zámořská země nebo území spojeny. Účast těchto subjektů na programu LIFE by měla být přednostně zaměřena na projekty v rámci podprogramu „Příroda a biologická rozmanitost“.

(41)

Dobrovolný program pro služby v oblasti biologické rozmanitosti a ekosystémů na evropských zámořských územích (program BEST) podporuje zachování biologické rozmanitosti, včetně biologické rozmanitosti moří, a udržitelné využívání ekosystémových služeb, včetně ekosystémových přístupů k přizpůsobování se změně klimatu a jejímu zmírňování v nejvzdálenějších regionech a zámořských zemích a územích Unie. Program BEST pomohl prostřednictvím přípravné akce BEST přijaté v roce 2011 a návazného programu BEST 2.0 a projektu BEST RUP zvýšit informovanost o ekologickém významu nejvzdálenějších regionů a zámořských zemí a území a jejich klíčové důležitosti při zachovávání celosvětové biologické rozmanitosti. Komise odhaduje, že potřeba finanční podpory pro projekty v terénu realizované na těchto územích dosahuje 8 milionů EUR ročně. Zámořské země a území tento malý grantový program pro biologickou rozmanitost ocenily v prohlášení ministrů v roce 2017 a 2018. Je proto vhodné umožnit, aby program LIFE malé granty pro biologickou rozmanitost, včetně budování kapacit a akcí působících jako katalyzátor, v nejvzdálenějších regionech i zámořských zemích a územích nadále financoval.

(42)

Program LIFE by měl být otevřený pro účast třetích zemí v souladu s dohodami mezi Unií a těmito zeměmi, jimiž se stanoví zvláštní podmínky pro jejich účast.

(43)

Třetí země, které jsou členy Evropského hospodářského prostoru (EHP), se mohou účastnit programů Unie v rámci spolupráce zavedené podle Dohody o Evropském hospodářském prostoru (34), která stanoví provádění programů na základě rozhodnutí přijatého podle uvedené dohody. Třetí země se mohou rovněž účastnit na základě jiných právních nástrojů. Toto nařízení by mělo obsahovat zvláštní ustanovení požadující po třetích zemích, aby udělily nezbytná práva a potřebný přístup příslušné schvalující osobě, OLAFu a Účetnímu dvoru, aby mohly komplexně vykonávat své pravomoci.

(44)

Podle bodů 22 a 23 interinstitucionální dohody ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (35) by měl být program LIFE hodnocen na základě informací shromážděných v souladu se zvláštními požadavky na monitorování a zároveň zamezit administrativní zátěži, zejména pro členské státy, a nadměrné regulaci. Tyto požadavky by měly v příslušných případech zahrnovat měřitelné ukazatele jakožto základ pro hodnocení toho, jaké má program LIFE účinky v praxi. Celkový účinek programu LIFE zahrnuje nepřímé, dlouhodobé a obtížně měřitelné příspěvky k dosažení celé řady cílů Unie v oblasti životního prostředí a klimatu. K monitorování programu LIFE by ukazatele přímých výstupů a požadavky na sledování stanovené v tomto nařízení měly být doplněny sdružením zvláštních ukazatelů na úrovni projektu, které budou popsány ve víceletých pracovních programech nebo výzvách k podávání návrhů týkajících se mimo jiné sítě Natura 2000 a emisí některých látek znečišťujících ovzduší.

(45)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení v souvislosti s přijímáním víceletých pracovních programů by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (36).

(46)

K zajištění toho, aby podpora z programu LIFE a jeho provádění byly v souladu s politikami a prioritami Unie, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU akty, jimiž se mění toto nařízení za účelem revize nebo doplnění ukazatelů, nebo jimiž se toto nařízení doplňuje za účelem stanovení specifických ukazatelů pro každý podprogram a typ projektu, a jimiž se zavádí rámec pro monitorování a hodnocení. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(47)

Jelikož cílů tohoto nařízení, totiž přispět k vysoké úrovni ochrany životního prostředí a ambiciózním opatřením v oblasti klimatu, k udržitelnému rozvoji a dosažení cílů a záměrů právních předpisů, strategií, plánů a mezinárodních závazků Unie v oblasti životního prostředí, biologické rozmanitosti, klimatu, oběhového hospodářství a rovněž příslušných právních předpisů, strategií, plánů nebo mezinárodních závazků Unie v oblasti energie z obnovitelných zdrojů a energetické účinnosti prostřednictvím řádné správy a zapojením více zúčastněných stran, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich, z důvodu rozsahu a účinků tohoto nařízení, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(48)

Nařízení (EU) č. 1293/2013 by proto mělo být zrušeno.

(49)

Je vhodné zajistit hladký a plynulý přechod mezi předchozím programem pro životní prostředí a oblast klimatu (LIFE) a programem LIFE a uvést začátek programu LIFE do souladu se zahájením víceletého finančního rámce, jak je stanoveno v nařízení (EU, Euratom) 2020/2093. Toto nařízení by proto mělo vstoupit v platnost co nejdříve a použít se se zpětnou působností od 1. ledna 2021,