(EU) 2021/691Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/691 ze dne 28. dubna 2021 o Evropském fondu pro přizpůsobení se globalizaci na pomoc propuštěným pracovníkům (EFG) a o zrušení nařízení (EU) č. 1309/2013

(1)

Při provádění fondů Unie mají být dodržovány horizontální zásady stanovené v článku 3 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“) a článcích 9 a 10 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“), včetně zásad subsidiarity a proporcionality stanovených v článku 5 Smlouvy o EU, s přihlédnutím k Listině základních práv Evropské unie. Podle článků 8 a 10 Smlouvy o fungování EU je cílem Unie usilovat o odstranění nerovností a podporu rovnosti žen a mužů, jakož i bojovat proti diskriminaci na základě pohlaví, rasy nebo etnického původu, náboženského vyznání nebo přesvědčení, zdravotního postižení, věku či sexuální orientace. Komise a členské státy by měly usilovat o začlenění genderového hlediska do provádění fondů. Cíle fondů Unie by měly být sledovány v rámci udržitelného rozvoje a prosazování cílů Unie zachovat a chránit životní prostředí a zlepšovat jeho kvalitu, jak je stanoveno v článku 11 a čl. 191 odst. 1 Smlouvy o fungování EU, při zohlednění zásady „znečišťovatel platí“.

(2)

Dne 17. listopadu 2017 Evropský parlament, Rada a Komise společně vyhlásily evropský pilíř sociálních práv v reakci na sociální výzvy v rámci Evropy. S přihlédnutím k měnícímu se světu práce je nutné, aby se Unie připravila na současné i budoucí výzvy spojené s globalizací a digitalizací tím, že přispěje k inkluzivnějšímu růstu a zlepší politiku zaměstnanosti a sociální politiku. Dvacet klíčových zásad tohoto pilíře je rozděleno do tří kategorií: rovné příležitosti a přístup na trh práce; spravedlivé pracovní podmínky; a sociální ochrana a začleňování. Evropský pilíř sociálních práv slouží jako zastřešující rámec Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci na pomoc propuštěným pracovníkům (EFG), zřízeného tímto nařízením, který umožní Unii zavést do praxe příslušné zásady v případě významné restrukturalizace.

(3)

Dne 20. června 2017 Rada schválila odpověď Unie na Agendu Organizace spojených národů pro udržitelný rozvoj 2030. Rada zdůraznila, že je důležité vyváženým a integrovaným způsobem dosáhnout udržitelného rozvoje ve všech jeho třech rozměrech, totiž hospodářském, sociálním a environmentálním. Je zásadně důležité, aby bylo hledisko udržitelného rozvoje zohledňováno v politickém rámci Unie a aby Unie zaujala ambiciózní přístup v politikách, kterých využívá k řešení globálních výzev. Rada uvítala sdělení Komise ze dne 22. listopadu 2016 nazvané „Další kroky k udržitelné evropské budoucnosti“ coby první krok k zohledňování cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje a uplatňování udržitelného rozvoje jako hlavní zásady ve všech politikách Unie, mimo jiné prostřednictvím jejích finančních nástrojů.

(4)

V únoru 2018 přijala Komise sdělení nazvané „Nový, moderní víceletý finanční rámec pro Evropskou unii, která efektivně naplňuje své priority po roce 2020“. Toto sdělení zdůrazňuje, že rozpočet Unie podporuje evropské jedinečné sociálně tržní hospodářství. Je nanejvýš důležité zlepšit pracovní příležitosti a řešit výzvy v oblasti dovedností, včetně dovedností souvisejících s digitalizací, automatizací a přechodem na udržitelnou ekonomiku účinně využívající zdroje, přičemž je třeba plně dodržovat Pařížskou dohodu přijatou na základě Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (dále jen „Pařížská dohoda“). Ve víceletém finančním rámci na období 2021–2027, zřízeném rozhodnutím Rady (EU, Euratom) 2020/2093 (4), je klíčovou zásadou rozpočtová flexibilita. Zůstávají v platnosti mechanismy flexibility umožňující Unii reagovat dříve a zajišťující, aby rozpočtové prostředky byly využívány tam, kde jsou nejvíce zapotřebí.

(5)

V bílé knize o budoucnosti Evropy ze dne 1. března 2017 Komise vyjadřuje znepokojení, pokud jde o izolacionistická hnutí a narůstající pochybnosti o přínosech otevřeného obchodu a sociálně tržního hospodářství Unie obecně.

(6)

V diskusním dokumentu o využití potenciálu globalizace ze dne 10. května 2017 Komise identifikovala kombinaci globalizace spojené s obchodem a technologických změn jako hlavní důvody zvýšené poptávky po kvalifikované pracovní síle a snižování počtu pracovních míst, jež vyžadují nižší kvalifikaci. Třebaže otevřenější obchod poskytuje řadu výhod, Komise shledává, že je třeba stanovit vhodné prostředky pro řešení negativních vedlejších účinků, které se s ním pojí. Vzhledem k tomu, že současné přínosy globalizace jsou již nyní mezi lidi a regiony rozděleny nerovnoměrně, což má značný dopad na ty, již jsou zasaženi nepříznivě, existuje nebezpečí, že tyto účinky budou ještě více zesíleny technologickými a environmentálními změnami. Proto bude v souladu se zásadami solidarity a udržitelnosti nezbytné zajistit, aby přínosy globalizace byly sdíleny spravedlivěji, sladěním hospodářského růstu a technologického pokroku s odpovídající sociální ochranou a aktivní podporou přístupu k pracovním místům a samostatné výdělečné činnosti.

(7)

V diskusním dokumentu o budoucnosti financí EU ze dne 28. června 2017 Komise zdůrazňuje nutnost zmenšit hospodářské a sociální rozdíly mezi členskými státy a jejich regiony a shledává, že klíčovou prioritou jsou tudíž investice do udržitelnosti rozvoje, rovnosti, sociálního začleňování, vzdělání a odborné přípravy a zdraví.

(8)

Globalizace, technologické změny a změna klimatu pravděpodobně dále zvýší propojenost a vzájemnou závislost světových ekonomik. Nedílnou a nevyhnutelnou součástí těchto změn je relokace pracovní síly. Mají-li být výhody z těchto změn rozděleny spravedlivě, je nabízení pomoci propuštěným pracovníkům a osobám ohroženým propuštěním nanejvýš důležité. Hlavními nástroji Unie pro pomoc postiženým pracovníkům jsou Evropský sociální fond plus (ESF+), jenž má být zřízen nařízením Evropského parlamentu a Rady a jehož účelem je poskytovat pomoc předjímajícím způsobem, a EFG, jehož účelem je poskytovat pomoc reaktivním způsobem v případech významné restrukturalizace. Sdělení Komise ze dne 13. prosince 2013 nazvané „Rámec kvality EU pro předjímání změn a restrukturalizaci“ je politickým nástrojem Unie, jenž stanoví rámec pro osvědčené postupy pro předjímání a řešení restrukturalizace podniků. Poskytuje komplexní rámec pro to, jakým způsobem mají být správnými politickými prostředky řešeny výzvy spojené s ekonomickým přizpůsobením a restrukturalizací a jejich dopad na zaměstnanost a sociální situaci. Rovněž vyzývá členské státy k využívání finančních prostředků Unie a vnitrostátního financování tak, aby se zajistilo, že lze účinněji zmírnit sociální dopad restrukturalizace, zejména nepříznivé dopady na zaměstnanost.

(9)

Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci, zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1927/2006 (5) pro víceletý finanční rámec na období 2007–2013 (dále jen „fond“), byl zaveden, aby Unie mohla prokázat solidaritu s pracovníky postiženými propouštěním v důsledku velkých změn ve struktuře světového obchodu způsobených globalizací.

(10)

Oblast působnosti nařízení (ES) č. 1927/2006 byla rozšířena nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 546/2009 (6) jako součást plánu evropské hospodářské obnovy, který byl stanoven ve sdělení Komise ze dne 26. listopadu 2008, tak, aby se vztahovala i na pracovníky propuštěné bezprostředně v důsledku světové finanční a hospodářské krize.

(11)

Po dobu trvání víceletého finančního rámce na období 2014–2020 rozšířilo nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1309/2013 (7) oblast působnosti dosavadního EFG tak, aby zahrnovala propouštění nejen v důsledku vážného narušení hospodářství, které je způsobeno pokračující celosvětovou finanční a hospodářskou krizí, na kterou bylo zaměřeno nařízení (ES) č. 546/2009, ale i v důsledku jakékoli nové celosvětové finanční a hospodářské krize. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (8) (dále jen „finanční nařízení“) dále změnilo nařízení (EU) č. 1309/2013 mimo jiné zavedením pravidel umožňujících, aby se fond výjimečně vztahoval na kolektivní žádosti zahrnující malé a střední podniky nacházející se v jednom regionu a působící v různých hospodářských odvětvích vymezených na úrovni NACE Revize 2, pokud žádající členský stát prokáže, že tyto podniky jsou hlavním nebo jediným druhem podnikatelů v daném regionu.

(12)

V reakci na možné vystoupení Spojeného království z Unie bez dohody o vystoupení bylo nařízení (EU) č. 1309/2013 změněno nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1796 (9), které specifikovalo, že propouštění v důsledku takového vystoupení by spadalo do oblasti působnosti fondu. Jelikož Spojené království vystoupilo na základě dohody o vystoupení, uvedené nařízení se nepoužilo.

(13)

Komise provedla hodnocení fondu v polovině období, aby posoudila, jakým způsobem a do jaké míry fond dosahuje svých cílů. Ukázalo se, že fond je účinný a že je dosahováno vyšší míry opětovného zaměstnání propuštěných pracovníků než v předchozím programovém období. Při hodnocení bylo rovněž zjištěno, že fond vytváří unijní přidanou hodnotu. To platí zejména, pokud jde o jeho účinky na objem, tedy že pomoc z fondu nejen zvyšuje počet a různorodost nabízených služeb, ale též jejich stupeň intenzity. Kromě toho bylo každé použití prostředků fondu dobře viditelné a přímo ukazovalo veřejnosti přidanou hodnotu na úrovni Unie. Přesto byly zjištěny některé problémy. Postup pro uvolňování prostředků byl považován za přílišně zdlouhavý. Navíc řada členských států uvedla problémy při sestavování rozsáhlé podkladové analýzy události, jež byla příčinou propouštění. Problémy s finanční a institucionální kapacitou byly hlavním důvodem, který členské státy odrazoval od toho, aby požádaly o podporu z fondu. To mohlo být způsobeno prostě nedostatkem pracovní síly: členské státy v současnosti mohou žádat o technickou pomoc, pouze pokud provádějí podporu z fondu. Jelikož k propouštění může dojít nečekaně, je důležité zajistit, aby členské státy mohly reagovat okamžitě a aby mohly žádost podat neprodleně. Kromě toho se zdá, že v některých členských státech je nezbytné zintenzivnit budování institucionální kapacity, aby se zajistilo účinnější a efektivnější provádění případů EFG. Prahová hodnota 500 propuštěných pracovníků byla nadto kritizována jako příliš vysoká, zejména v méně obydlených regionech.

(14)

I nadále je důležitá úloha EFG jako flexibilního nástroje, který poskytuje pomoc pracovníkům, kteří ztratili zaměstnání v důsledku rozsáhlé restrukturalizace, a pomáhá jim co nejrychleji najít nové zaměstnání. Unie by měla nadále poskytovat zvláštní jednorázovou podporu k usnadnění důstojného a udržitelného opětovného zaměstnání pracovníků propuštěných v oblastech, v odvětvích, na územích nebo na trzích práce, které utrpěly otřes v důsledku vážného narušení hospodářství. Vzhledem k vzájemnému působení a k vzájemným dopadům otevřeného obchodu a hospodářského a finančního vývoje, jako jsou asymetrické hospodářské otřesy, technologické změny, digitalizace, významné změny v obchodních vztazích Unie nebo složení vnitřního trhu a jiných faktorů, například přechodu na nízkouhlíkové hospodářství, a vzhledem ke skutečnosti, že je čím dál tím těžší určit specifický faktor, který způsobuje propouštění, by uvolnění prostředků z EFG mělo být v budoucnu založeno pouze na značném dopadu restrukturalizace. Vzhledem k účelu EFG, jímž je poskytovat podporu v mimořádných situacích na doplnění více předjímající pomoci, již nabízí ESF+, by měl EFG zůstat flexibilním a zvláštním nástrojem mimo rozpočtové stropy víceletého finančního rámce, jak je uvedeno ve sdělení Komise ze dne 2. května 2018 nazvaném „Moderní rozpočet pro Unii, která chrání, posiluje a brání – Víceletý finanční rámec na období 2021–2027“ a v jeho příloze.

(15)

Aby byl zachován evropský rozměr EFG, měla by být žádost o pomoc uplatněna, pokud má významná restrukturalizace značný dopad na místní nebo regionální hospodářství. Tento dopad by měl být určen minimálním počtem propuštěných pracovníků během konkrétního referenčního období. S přihlédnutím ke zjištěním hodnocení v polovině období by prahová hodnota měla být stanovena na 200 propuštěných pracovníků během referenčního období v délce čtyř měsíců (nebo šesti měsíců v případě určitých odvětví). Vzhledem k tomu, že vlny propouštění v různých odvětvích ve stejném regionu mají stejný značný dopad na místní trh práce, měly by být umožněny rovněž regionální žádosti. Na malých trzích práce, jako jsou trhy malých členských států nebo odlehlých regionů, včetně nejvzdálenějších regionů uvedených v článku 349 Smlouvy o fungování EU, nebo za výjimečných okolností by mělo být možné žádost podat i při nižším počtu propuštěných pracovníků. Obecně by členské státy neměly podávat své žádosti o pomoc z EFG později než dvanáct týdnů po konci referenčního období. Aby se však zabránilo nedostatku finančních prostředků z důvodu, že toto nařízení vstoupí v platnost až po 1. lednu 2021, a poskytla se právní jistota, měl by být běh této lhůty od 1. ledna 2021 do dne vstupu tohoto nařízení v platnost zastaven.

(16)

Finanční prostředky z EFG, jehož účelem je pomáhat v případech významné restrukturalizace, by neměly být uvolněny v případě propouštění ve veřejném sektoru, které je důsledkem rozpočtových škrtů. Z EFG by nicméně mělo být možné podporovat pracovníky propuštěné z podniků působících na konkurenčním trhu, které subjektům financovaným z veřejných prostředků, jichž se dotkly rozpočtové škrty, dodávají zboží nebo poskytují služby. Mělo by být také možné z EFG podporovat samostatně výdělečné osoby, které přestaly vykonávat svou činnost v důsledku rozpočtových škrtů.

(17)

Jako výraz solidarity Unie s nezaměstnanými by měla být míra spolufinancování EFG jakožto reaktivního fondu sladěna s nejvyšší mírou spolufinancování ESF+ jakožto proaktivního fondu v dotčeném členském státě, ale v žádném případě by neměla být nižší než 60 %.

(18)

Část rozpočtu Unie určenou na EFG by měla provádět Komise ve sdíleném řízení s členskými státy ve smyslu finančního nařízení. Proto by při provádění EFG ve sdíleném řízení měly Komise a členské státy dodržovat zásady uvedené ve finančním nařízení, jako jsou řádné finanční řízení, transparentnost a zákaz diskriminace.

(19)

Evropské středisko pro monitorování změn, působící v rámci Evropské nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek v Dublinu, pomáhá Komisi a členským státům s kvalitativními a kvantitativními analýzami s cílem pomoci při vyhodnocování trendů globalizace, technologických a environmentálních změn, restrukturalizace a využívání EFG. Denně aktualizovaný Evropský monitor pro restrukturalizaci sleduje pomocí sítě národních zpravodajů zprávy o případech rozsáhlé restrukturalizace v celé Unii. Mohl by napomoci identifikovat možné případy, kdy je třeba použít prostředky EFG, již v rané fázi.

(20)

Propuštění pracovníci a osoby samostatně výdělečně činné, které přestaly vykonávat svou činnost, by měli mít rovný přístup k EFG nezávisle na typu svého pracovněprávního vztahu. Pracovníci, kteří byli propuštěni, jakož i osoby samostatně výdělečně činné, které přestaly vykonávat svou činnost, by proto měli být považováni za možné příjemce z EFG pro účely tohoto nařízení.

(21)

Finanční příspěvky z EFG by měly být primárně směřovány na aktivní opatření politiky trhu práce a individualizované služby, jejichž cílem je rychle důstojně a udržitelně opětovně zaměstnat příjemce v jejich původním odvětví činnosti či mimo ně a současně je připravit pro zelenější a digitální evropskou ekonomiku. Cílem podpory by mělo rovněž být podněcování samostatné výdělečné činnosti a zakládání podniků, a to i prostřednictvím zakládání družstev. Opatření by měla odrážet výhledové potřeby místního nebo regionálního trhu práce. V relevantních případech by však měla být rovněž podporována mobilita propuštěných pracovníků s cílem přispět k nalezení nového zaměstnání jinde. Zvláštní důraz by měl být kladen na šíření dovedností potřebných v digitální éře a tam, kde je to vhodné, na překonávání genderových stereotypů v zaměstnání. Zahrnutí finančních příspěvků do koordinovaných balíčků individualizovaných služeb by mělo být omezeno. Opatření podporovaná z EFG by neměla nahrazovat pasivní opatření sociální ochrany. Zaměstnavatelé by mohli být vybízeni k účasti na vnitrostátním spolufinancování opatření podporovaných z EFG nad rámec opatření, která jsou povinni poskytovat podle vnitrostátního práva nebo kolektivních smluv.

(22)

Při provádění a koncipování koordinovaného balíčku individualizovaných služeb, jehož cílem je usnadnit opětovné zaměstnání cílových příjemců, by se členské státy měly zaměřit na cíle digitální agendy a strategie pro jednotný digitální trh. Zvláštní pozornost by měla být věnována rozdílům v odměňování žen a mužů v odvětvích informačních a komunikačních technologií (IKT) a přírodních věd, technologií, inženýrství a matematiky (STEM) podporou konverze a rekvalifikace žen do těchto odvětví. Při provádění a koncipování koordinovaného balíčku individualizovaných služeb by členské státy měly usilovat o zvýšení zastoupení méně zastoupeného genderu a přispět tak ke snížení genderových rozdílů v odměňování a důchodech.

(23)

Vzhledem ke skutečnosti, že digitální transformace ekonomiky vyžaduje určitou úroveň digitální kompetence pracovní síly, mělo by být šíření dovedností potřebných v digitální éře považováno za horizontální prvek jakéhokoli nabízeného koordinovaného balíčku individualizovaných služeb.

(24)

Při vypracovávání aktivních opatření politiky trhu práce by měly členské státy podporovat opatření, která významně přispívají k zaměstnatelnosti příjemců. Členské státy by měly usilovat o to, aby byl co největší počet příjemců účastnících se těchto opatření co nejdříve a do šesti měsíců od konce prováděcího období udržitelně opětovně zaměstnán. Koncepce koordinovaného balíčku individualizovaných služeb by měla případně zohlednit důvody propouštění a předjímat perspektivy trhu práce a požadované dovednosti. Koordinovaný balíček individualizovaných služeb by měl být v souladu s přechodem na udržitelné hospodářství účinně využívající zdroje.

(25)

Při vypracovávání aktivních opatření politiky trhu práce by členské státy měly věnovat zvláštní pozornost znevýhodněným příjemcům, včetně osob se zdravotním postižením, osob se závislými rodinnými příslušníky, mladých a starších nezaměstnaných osob, osob s nízkou kvalifikací, osob z rodin migrantů a osob ohrožených chudobou, vzhledem k tomu, že se tyto skupiny při návratu na trh práce potýkají se specifickými problémy. Při provádění EFG by nicméně měly být dodržovány a prosazovány zásady genderové rovnosti a nediskriminace, které patří k hlavním hodnotám Unie a jsou zakotveny v evropském pilíři sociálních práv.

(26)

Pro účinnou a rychlou podporu příjemců by měly členské státy učinit vše pro to, aby žádosti o finanční příspěvek z EFG, které podávají, byly úplné. Potřebuje-li Komise pro posouzení žádosti další informace, měla by být pro jejich poskytnutí stanovena lhůta. Členské státy i orgány Unie by měly usilovat o co nejrychlejší zpracování žádostí.

(27)

V zájmu příjemců a orgánů odpovědných za provádění opatření by žádající členský stát měl všechny subjekty zapojené do zpracovávání žádostí průběžně informovat o zpracovávání žádosti a měl by je zapojit během provádění opatření, kdykoli je to možné.

(28)

V souladu se zásadou řádného finančního řízení by finanční příspěvky z EFG neměly nahrazovat podpůrná opatření, která mají příjemci k dispozici v rámci fondů Unie nebo jiných politik či programů Unie, ale měly by je pokud možno doplňovat.

(29)

Měla by být zahrnuta zvláštní ustanovení pro informační a komunikační činnosti týkající se případů podpory z EFG a jejích výsledků. Členské státy a zúčastněné strany EFG by měly zvyšovat povědomí o dosažených výsledcích financování z prostředků Unie a informovat veřejnost. Činnosti související s transparentností a komunikací mají zásadní význam pro zviditelňování činnosti Unie v praxi a měly by vycházet z přesných a aktuálních informací. Za účelem propagace EFG a prokázání jeho přidané hodnoty v rámci rozpočtu Unie by měly být orgánům, institucím nebo agenturám Unie na požádání zpřístupněny komunikační a propagační materiály vytvořené členskými státy. Unii by proto měla být udělena bezúplatná, nevýhradní a neodvolatelná licence k používání tohoto materiálu a veškerá s ním spojená dříve vzniklá práva.

(30)

Pro snazší provádění tohoto nařízení by měly být výdaje způsobilé pro finanční příspěvek z EFG buď ode dne, kdy členský stát začne poskytovat individualizované služby, nebo ode dne, kdy členskému státu vzniknou administrativní výdaje při provádění EFG.

(31)

K pokrytí potřeb vznikajících zejména v prvních měsících každého roku, kdy jsou možnosti převodů z jiných rozpočtových položek obzvlášť obtížné, by měla být při ročním rozpočtovém procesu dána v rozpočtové položce pro EFG k dispozici odpovídající částka prostředků na platby.

(32)

Rozpočtový rámec EFG určují víceletý finanční rámec na období 2021–2027 a interinstitucionální dohoda ze dne 16. prosince 2020 mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení, jakož i o nových vlastních zdrojích, včetně plánu na zavedení nových vlastních zdrojů (10).

(33)

V zájmu příjemců by měla být pomoc poskytována co nejrychleji a nejúčinněji. Členské státy a orgány Unie, které jsou zapojeny do rozhodování o EFG, by měly vyvinout co největší úsilí ke zkrácení doby zpracování a zjednodušení postupů s cílem zajistit hladké a rychlé přijímání rozhodnutí o uvolnění prostředků z EFG.

(34)

Malé a střední podniky jsou páteří ekonomiky Unie. Propagace podnikání a podpora malých a středních podniků je proto klíčem k zajištění hospodářského růstu, inovací, vytváření pracovních míst a sociální integrace. Unie podnikání aktivně podporuje tím, že vybízí občany, aby začali podnikat. V případě významné restrukturalizace by mělo být možné poskytnout propuštěným pracovníkům pomoc se zahájením vlastního podnikání. Jestliže určitý podnik ukončil činnost, mělo by také být možné propuštěným pracovníkům pomoci při převzetí některých nebo všech činností jejich bývalého zaměstnavatele.

(35)

Pro účely transparentnosti a poskytování informací by členské státy měly v závěrečných zprávách zveřejnit podrobnosti o jakékoli státní podpoře nebo finančních prostředcích Unie, jež podnik, který pracovníky propustil, obdržel v pěti letech předcházejících zprávě. Tento požadavek by se však neměl vztahovat na mikropodniky a malé a střední podniky, zejména na začínající („start-ups“) a rychle se rozvíjející („scale-ups“) podniky, aby se zamezilo nepřiměřené administrativní zátěži pro členské státy, zejména v případě odvětvových žádostí o podporu z EFG, které se týkají více než jednoho mikropodniku nebo malého nebo středního podniku.

(36)

Podle bodů 22 a 23 interinstitucionální dohody ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (11) by měl být EFG hodnocen na základě informací shromážděných v souladu se zvláštními požadavky na monitorování a zároveň zamezit administrativní zátěži, zejména pro členské státy, a nadměrné regulaci. Tyto požadavky by měly v příslušných případech zahrnovat měřitelné ukazatele jakožto základ pro hodnocení toho, jaké má EFG účinky v praxi.

(37)

Aby mohl Evropský parlament provádět politickou kontrolu a Komise mohla nepřetržitě monitorovat výsledky dosažené prostřednictvím pomoci z EFG, měly by dotčené členské státy předložit závěrečnou zprávu o provádění EFG.

(38)

Členské státy by měly Komisi při provádění hodnocení podporovat tím, že poskytnou relevantní údaje, které mají k dispozici.

(39)

Aby se usnadnila budoucí hodnocení, měl by být po provedení každého finančního příspěvku z EFG proveden průzkum mezi příjemci. Ten by měl být účastníkům otevřen po dobu nejméně čtyř týdnů a měl by být zahájen během šestého měsíce po konci prováděcího období. Členské státy by měly být Komisi při provádění tohoto průzkumu nápomocny a účast příjemců podpořit tím, že zašlou výzvu k účasti a alespoň jednu upomínku. Členské státy by měly Komisi informovat o tom, jak příjemce kontaktovaly. Komise by měla shromážděné údaje použít pro účely hodnocení. Aby byla zajištěna porovnatelnost mezi jednotlivými případy, měla by Komise v úzké spolupráci s členskými státy navrhnout formát průzkumu mezi příjemci a zajistit jeho překlad do všech úředních jazyků orgánů Unie.

(40)

V souladu s cílem odstranit nerovnosti a prosazovat rovnost mužů a žen by analýzy a zprávy týkající se EFG měly zahrnovat informace rozčleněné podle genderu.

(41)

V příloze tohoto nařízení by měl být stanoven seznam ukazatelů pro účely monitorování využívání EFG, a zejména pokroku při dosahování jeho cílů. V případě potřeby může Komise předložit legislativní návrh změny těchto ukazatelů.

(42)

Členské státy by měly zůstat odpovědné za provádění finančního příspěvku a za řízení a kontrolu akcí, na něž jsou poskytnuty finanční prostředky Unie, v souladu s relevantními ustanoveními finančního nařízení. Členské státy by měly způsob použití finančního příspěvku získaného z EFG odůvodnit. Vzhledem ke krátkému období pro provádění intervencí EFG by povinnost podávat zprávy měla zohledňovat zvláštní povahu těchto intervencí.

(43)

Členské státy by měly předcházet veškerým nesrovnalostem, včetně podvodů, na straně příjemců, tyto nesrovnalosti odhalovat a účinně je řešit. Kromě toho má Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (12) a nařízeními Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 (13) a (Euratom, ES) č. 2185/96 (14) pravomoc provádět správní vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, s cílem zjistit, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu nebo ohrožujícímu finanční zájmy Unie. V souladu s nařízením Rady (EU) 2017/1939 (15) má Úřad evropského veřejného žalobce pravomoc vyšetřovat a stíhat trestné činy poškozující nebo ohrožující finanční zájmy Unie, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 (16).

Členské státy by měly přijmout nezbytná opatření, aby všechny osoby nebo subjekty, kterým jsou poskytovány finanční prostředky Unie, plně spolupracovaly na ochraně finančních zájmů Unie, udělily Komisi, OLAFu, Účetnímu dvoru a v případě členských států účastnících se posílené spolupráce podle nařízení (EU) 2017/1939 Úřadu evropského veřejného žalobce nezbytná práva a potřebný přístup a zajistily, aby rovnocenná práva udělily i třetí osoby podílející se na vynakládání finančních prostředků Unie. Členské státy by měly Komisi podávat zprávy o zjištěných nesrovnalostech včetně podvodů a o následných opatřeních reagujících na tyto nesrovnalosti a na vyšetřování provedené OLAFem. Členské státy by měly spolupracovat s Komisí, OLAFem, Účetním dvorem a v příslušných případech s Úřadem evropského veřejného žalobce v souladu s čl. 63 odst. 2 písm. d) finančního nařízení ve všech záležitostech týkajících se podezření na podvod nebo zjištěných podvodů.

(44)

V zájmu posílení ochrany rozpočtu Unie by Komise měla zpřístupnit integrované a interoperabilní informace a monitorovací systém, včetně jednotného nástroje pro vytěžování dat a hodnocení rizik umožňujícího přístup k relevantním údajům a jejich analýzu, a měla by vybízet k jeho využívání pro účely obecného užití členskými státy.

(45)

Finanční nařízení stanoví pravidla pro plnění rozpočtu Unie, včetně pravidel týkajících se grantů, cen, zadávání veřejných zakázek, nepřímého řízení, finančních nástrojů, rozpočtových záruk, finanční pomoci a náhrad vyplácených externím odborníkům. Pravidla přijatá na základě článku 322 Smlouvy o fungování EU rovněž zahrnují obecný režim podmíněnosti na ochranu rozpočtu Unie.

(46)

S ohledem na význam boje proti změně klimatu v souladu se závazkem Unie provádět Pařížskou dohodu a se závazkem dosahovat cílů OSN pro udržitelný rozvoj by opatření podle tohoto nařízení měla přispívat k dosažení cíle, kterým je vynakládat 30 % výdajů z rozpočtu Unie na podporu cílů v oblasti klimatu, a k naplnění ambice vynakládat 7,5 % rozpočtu Unie v roce 2024 a 10 % rozpočtu v letech 2026 a 2027 na biologickou rozmanitost, přičemž se zohlední, jak se cíle v oblasti klimatu a cíle v oblasti biologické rozmanitosti překrývají.

(47)

Aby bylo možné lépe monitorovat využívání EFG, měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o doplnění tohoto nařízení stanovením kritérií pro určení případů nesrovnalostí, které mají být oznámeny, a údajů, které mají členské státy poskytovat za účelem předcházení nesrovnalostem včetně podvodů, jejich odhalování a nápravy a vrácení neoprávněně vyplacených částek s případnými úroky z prodlení. Je obzvláště důležité, aby Komise vedla v rámci přípravné činnosti odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(48)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto článku, pokud jde o průběh průzkumů mezi příjemci a formát pro podávání zpráv o nesrovnalostech, by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (17).

(49)

Jelikož cílů tohoto nařízení nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich z důvodu jejich rozsahu a účinků může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o EU. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(50)

Za účelem zajištění nepřetržitého poskytování podpory v relevantní oblasti politiky a umožnění provádění od začátku víceletého finančního rámce na období 2021–2027 je nezbytné stanovit, že se toto nařízení použije od začátku rozpočtového roku 2021. Komise by však měla zahájit rozpočtový proces až po vstupu tohoto nařízení v platnost.

(51)

Nařízení (EU) č. 1309/2013 by proto mělo být zrušeno,