(EU) 2021/633Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/633 ze dne 14. dubna 2021 o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz glutamátu sodného pocházejícího z Čínské lidové republiky a Indonésie po přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036

Publikováno: Úř. věst. L 132, 19.4.2021, s. 63-107 Druh předpisu: Prováděcí nařízení
Přijato: 14. dubna 2021 Autor předpisu: Evropská komise
Platnost od: 20. dubna 2021 Nabývá účinnosti: 20. dubna 2021
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:
Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



19.4.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 132/63


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2021/633

ze dne 14. dubna 2021

o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz glutamátu sodného pocházejícího z Čínské lidové republiky a Indonésie po přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036 ze dne 8. června 2016 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropské unie (1) (dále jen „základní nařízení“), a zejména na čl. 11 odst. 2 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

1.   POSTUP

1.1.   Předchozí šetření a platná opatření

(1)

V návaznosti na antidumpingové šetření („původní šetření týkající se Číny“) uložila Rada nařízením (ES) č. 1187/2008 (2) konečné antidumpingové clo na dovoz glutamátu sodného pocházejícího z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“ nebo „Čína“).

(2)

V lednu 2015 uložila Evropská komise (dále jen „Komise“) prováděcím nařízením (EU) 2015/83 (3) konečné antidumpingové clo na dovoz glutamátu sodného pocházejícího z Číny na základě přezkumu před pozbytím platnosti v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení (dále jen „předchozí přezkum před pozbytím platnosti“).

(3)

V lednu 2015 uložila Komise nařízením (EU) 2015/84 (4) antidumpingová cla na dovoz glutamátu sodného pocházejícího z Indonésie (dále jen „původní šetření týkající se Indonésie“).

(4)

Sazby stávajícího antidumpingového cla se v současnosti pohybují od 33,8 % do 36,5 % v případě dovozu od vyvážejících výrobců, kteří při původním šetření spolupracovali, a v případě dovozu od všech ostatních společností v Číně činí 39,7 %. Pokud jde o Indonésii, pohybují se sazby stávajícího antidumpingového cla v současnosti od 7,2 % do 13,3 % v případě dovozu od vyvážejících výrobců, kteří při původním šetření týkajícím se Indonésie spolupracovali, a v případě dovozu od všech ostatních společností v Indonésii činí 28,4 %.

1.2.   Žádost o přezkum před pozbytím platnosti

(5)

Po zveřejnění dvou oznámení o nadcházejícím pozbytí platnosti (5) obdržela Komise dvě žádosti o přezkum podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení.

(6)

Obě žádosti podala dne 21. října 2019 společnost Ajinomoto Foods Europe S.A.S. (dále jen „AFE“ nebo „žadatel“), která představuje 100 % celkové výroby glutamátu sodného v Unii. Žádosti byly odůvodněny tím, že pokud by opatření pozbyla platnosti, vedlo by to pravděpodobně k přetrvání a obnovení dumpingu a k přetrvání nebo obnovení újmy působené výrobnímu odvětví Unie (6).

1.3.   Zahájení přezkumu před pozbytím platnosti

(7)

Komise poté, co po konzultaci s výborem zřízeným podle čl. 15 odst. 1 základního nařízení stanovila, že existují dostatečné důkazy pro zahájení přezkumu před pozbytím platnosti, dne 21. ledna 2020 zahájila přezkum před pozbytím platnosti týkající se dovozu glutamátu sodného pocházejícího z ČLR a Indonésie (dále jen „dotčené země“) na základě čl. 11 odst. 2 základního nařízení. Oznámení o zahájení přezkumu zveřejnila v Úředním věstníku Evropské unie (7) (dále jen „oznámení o zahájení přezkumu“).

1.4.   Souběžné šetření zaměřené proti obcházení opatření

(8)

Dne 19. února 2020 Komise zahájila šetření v souladu s čl. 13 odst. 3 základního nařízení týkající se možného obcházení platných antidumpingových opatření ohledně dovozu glutamátu sodného pocházejícího z ČLR a zavedla povinnost celní evidence těchto dovozů (8). Šetření bylo zahájeno na základě žádosti předložené společností Ajinomoto Foods Europe S.A.S., která je rovněž žadatelem o stávající přezkumy před pozbytím platnosti. Výrobkem, který je předmětem šetření možného obcházení opatření, je glutamát sodný ve směsi nebo v roztoku obsahujících 50 % hmotnostních nebo více glutamátu sodného v sušině.

(9)

Šetřením bylo zjištěno, že stávající opatření vztahující se na dovoz glutamátu sodného pocházejícího z ČLR jsou dovozem výrobku, který je předmětem šetření, obcházena. Nařízením (EU) 2020/1427 (9) Komise rozšířila platná opatření na dovoz glutamátu sodného ve směsi nebo v roztoku obsahujících 50 % hmotnostních nebo více glutamátu sodného v sušině pocházejícího z ČLR.

1.5.   Období přezkumného šetření a posuzované období

(10)

Šetření se týkalo pokračování nebo opakování dumpingu a proběhlo v období od 1. ledna 2019 do 31. prosince 2019 (dále jen „období přezkumného šetření“). Zkoumání trendů, které jsou důležité pro posouzení pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení újmy, se týkalo období od 1. ledna 2016 do konce období přezkumného šetření (dále jen „posuzované období“) (10).

1.6.   Zúčastněné strany

(11)

V oznámení o zahájení přezkumu byly zúčastněné strany vyzvány, aby se obrátily na Komisi a zúčastnily se šetření. Navíc Komise o zahájení šetření výslovně informovala žadatele, známé výrobce glutamátu sodného v Číně a Indonésii a příslušné orgány dotčených zemí, známé dovozce a uživatele a vyzvala je k účasti.

(12)

Zúčastněné strany měly příležitost se k zahájení šetření vyjádřit a požádat o slyšení u Komise a/nebo u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

1.6.1.   Výběr vzorku

(13)

Vzhledem ke zjevně velkému počtu výrobců v dotčených zemích a dovozců v Unii, kteří nejsou ve spojení, Komise v oznámení o zahájení přezkumu uvedla, že v souladu s článkem 17 základního nařízení může být u těchto výrobců a dovozců, kteří nejsou ve spojení, proveden výběr vzorku.

1.6.1.1.   Výběr vzorku výrobců v Čínské lidové republice a Indonésii

(14)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala všechny výrobce v Číně a Indonésii, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení řízení. Komise kromě toho požádala zastoupení ČLR a Indonésie při Evropské unii, aby označila a/nebo kontaktovala případné další výrobce, kteří by mohli mít zájem o účast na šetření.

(15)

Požadované informace poskytli a se zařazením do vzorku souhlasili dva vyvážející výrobci v ČLR. Komise tyto společnosti vyzvala, aby se zúčastnily šetření, a zaslala jim dotazníky. Vzhledem k tomuto nízkému počtu Komise usoudila, že výběr vzorku není nutný, a všechny zúčastněné strany o tom informovala prostřednictvím poznámky ke spisu.

(16)

Komise oznámila zastoupení ČLR, že vzhledem k tomu, že tito dva vyvážející výrobci v ČLR spolupracovali nedostatečně, má v úmyslu použít článek 18 základního nařízení, a proto její zjištění týkající se přetrvání nebo obnovení dumpingu a újmy s ohledem na ČLR vycházejí z dostupných údajů. V reakci na toto oznámení neobdržela Komise žádné připomínky.

(17)

Žádný vyvážející výrobce v Indonésii se nepřihlásil. Jedna skupina společností v Indonésii, které vyrábějí a prodávají glutamát sodný na indonéském domácím trhu (dále jen „skupina spolupracujících výrobců v Indonésii“), nicméně předložila formuláře pro výběr vzorku. Tyto společnosti výrobek, který je předmětem přezkumu, do Unie nevyvážely. Komise tyto společnosti vyzvala, aby se zúčastnily šetření, a zaslala jim dotazníky.

(18)

Komise oznámila zastoupení Indonésie, že vzhledem k nedostatečné spolupráci vyvážejících výrobců/výrobců v Indonésii má v úmyslu použít článek 18 základního nařízení, a proto její zjištění týkající se přetrvání nebo obnovení dumpingu a újmy s ohledem na vyvážející výrobce/výrobce v Indonésii vycházejí z dostupných údajů. V reakci na toto oznámení neobdržela Komise žádné připomínky.

1.6.1.2.   Výběr vzorku dovozců

(19)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, vyzvala dovozce, kteří nejsou ve spojení, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení řízení.

(20)

Čtyři dovozci, kteří nejsou ve spojení, poskytli požadované informace a souhlasili se zařazením do vzorku. Komise rozhodla, že výběr vzorku není nutný a že bude prošetřovat všechny dovozce, kteří nejsou ve spojení, kteří se přihlásili. Všichni čtyři dovozci, kteří nejsou ve spojení, plně spolupracovali a předložili úplnou odpověď na dotazník.

1.6.2.   Odpovědi na dotazník

(21)

Úplné odpovědi na dotazník byly obdrženy od skupiny spolupracujících indonéských výrobců glutamátu sodného, jediného výrobce v Unii a čtyř dovozců, kteří nejsou ve spojení.

(22)

Komise vyzvala všechny vyvážející výrobce/výrobce v ČLR, kteří se přihlásili a poskytli požadované informace týkající se výběru vzorku, aby vyplnili dotazník pro vyvážející výrobce. Při zahájení šetření byla kopie dotazníku zpřístupněna na internetových stránkách GŘ pro obchod.

(23)

Komise neobdržela žádné odpovědi na dotazník od vyvážejících výrobců/výrobců v ČLR. Jak je uvedeno výše v 15. a 16. bodě odůvodnění, Komise oznámila dvěma vyvážejícím výrobcům/výrobcům v ČLR, kteří se původně přihlásili, že má v úmyslu použít článek 18 základního nařízení, a tedy založit svá zjištění na dostupných údajích, které mohou být pro dotčeného účastníka méně příznivé. Neobdržela žádné připomínky.

(24)

Vyvážející výrobci/výrobci v ČLR ani v Indonésii tedy nespolupracovali. Spolupracovala však, jak je však uvedeno v 17. bodě odůvodnění, skupina společností v Indonésii, které vyrábějí a prodávají glutamát sodný na indonéském domácím trhu, ale nevyvážejí ho do Unie.

1.6.3.   Ověřování

(25)

Komise si opatřila a ověřila veškeré informace, které považovala za nezbytné ke stanovení pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení dumpingu a újmy a ke stanovení zájmu Unie. Vzhledem k vypuknutí pandemie COVID-19 a následným opatřením přijatým k jejímu řešení (dále jen „oznámení o COVID-19“) (11) však Komise nemohla provést inspekce na místě v prostorách všech společností. Místo toho Komise provedla křížové kontroly na dálku u informací poskytnutých těmito společnostmi prostřednictvím videokonference:

Ajinomoto Foods Europe SAS, Mesnil-Saint-Nicaise, Francie (dále jen „AFE“)

Skupina spolupracujících výrobců v Indonésii

PT Ajinomoto Indonesia, Indonésie

PT Ajinomoto Sales Indonesia, Indonésie

2.   VÝROBEK, KTERÝ JE PŘEDMĚTEM PŘEZKUMU, A OBDOBNÝ VÝROBEK

2.1.   Výrobek, který je předmětem přezkumu

(26)

Výrobek, který je předmětem tohoto přezkumu, je stejný jako výrobek, který byl předmětem předchozích šetření uvedených v 1. až 4. bodě odůvodnění, a to glutamát sodný pocházející z ČLR a Indonésie, v současnosti kódu KN ex 2922 42 00 (kód TARIC 2922420010). (dále jen „výrobek, který je předmětem přezkumu“). Glutamát sodný je potravinářská přídatná látka a používá se zejména jako látka zvýrazňující chuť a vůni v polévkách, vývarech, jídlech z ryb a masa, ve směsích koření a v hotových jídlech. Vyrábí se v podobě bílých, různě velikých krystalů bez zápachu. Glutamát sodný se používá rovněž v chemickém průmyslu pro nepotravinářské účely, například jako součást detergentů.

(27)

Vyrábí se hlavně fermentací různých cukernatých surovin (kukuřičného škrobu, tapiokového škrobu, cukrového sirupu, melasy z cukrové třtiny a řepné melasy).

2.2.   Obdobný výrobek

(28)

Jak bylo zjištěno v předchozích šetřeních uvedených v 1. až 4. bodě odůvodnění, tento přezkum před pozbytím platnosti potvrdil, že následující výrobky mají stejné základní fyzikální, chemické a technické vlastnosti a stejná základní užití:

výrobek, který je předmětem přezkumu,

výrobek vyráběný a prodávaný na domácím trhu dotčených zemí, a

výrobek vyráběný a prodávaný v Unii výrobním odvětvím Unie.

(29)

Proto se tyto výrobky považují za obdobné výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

3.   PRAVDĚPODOBNOST PŘETRVÁNÍ NEBO OBNOVENÍ DUMPINGU

3.1.   Úvodní poznámky

(30)

V souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení Komise zkoumala, zda je pravděpodobné, že by dumping ze strany ČLR a/nebo Indonésie přetrval nebo by se obnovil, kdyby platná opatření pozbyla platnosti.

3.1.1.   ČLR

(31)

Žádný z čínských vyvážejících výrobců/výrobců při šetření nespolupracoval. Nepředložili žádné informace ani neposkytli žádné důkazy o údajných podstatných zkresleních ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení. Stejně tak, jak je uvedeno ve 23. bodě odůvodnění, žádný z vyvážejících výrobců v Číně neposkytl odpověď na dotazník.

(32)

Čínská vláda neposkytla na dotazník žádnou odpověď ani nereagovala na důkazy ze spisu předloženého žadatelem, včetně „Pracovního dokumentu útvarů Komise o podstatných zkresleních v hospodářství Čínské lidové republiky pro účely šetření na ochranu obchodu“ (dále jen „zpráva“) (12).

(33)

V důsledku toho byla v souladu s čl. 18 základního nařízení zjištění týkající se pravděpodobnosti přetrvávání dumpingu uvedená ve 36. až 135. bodě odůvodnění založena na dostupných skutečnostech, zejména na informacích v žádosti o přezkum před pozbytím platnosti a dostupných statistikách, konkrétně na údajích Eurostatu a databáze Global Trade Atlas (dále jen „GTA“).

3.1.2.   Indonésie

(34)

Jak bylo uvedeno v 17. bodě odůvodnění, žádný vyvážející výrobce v Indonésii při šetření nespolupracoval. Skupina indonéských výrobců prodávajících na domácím trhu a na trzích jiných třetích zemí však spolupracovala.

(35)

Proto byla v souladu s čl. 18 základního nařízení zjištění týkající se pravděpodobnosti přetrvávání dumpingu uvedená ve 137. až 144. bodě odůvodnění založena na dostupných skutečnostech, zejména na informacích v žádosti o přezkum před pozbytím platnosti, dostupných statistikách, konkrétně na údajích Eurostatu a databáze GTA, a dále, jak je uvedeno v 21. bodě odůvodnění, na údajích předložených skupinou spolupracujících indonéských výrobců.

3.2.   Pokračování dumpingu v průběhu období přezkumného šetření

3.2.1.   ČLR

(36)

Statistické údaje Eurostatu ukazují, že v období přezkumného šetření bylo z ČLR dovezeno 3 500 tun glutamátu sodného, což představuje [4–7] % podílu na trhu v Unii (13). Komise dospěla k závěru, že takový objem dovozu je dostatečně reprezentativní pro účely zkoumání toho, zda během období přezkumného šetření přetrvával dumping.

3.2.2.   Postup pro určení běžné hodnoty podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení u dovozu výrobku, který je předmětem přezkumu, pocházejícího z ČLR

(37)

Vzhledem k tomu, že v souvislosti s ČLR byly při zahájení šetření k dispozici dostatečné důkazy nasvědčující existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, zahájila Komise šetření podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(38)

Aby Komise získala informace, jež považovala za nezbytné pro své šetření v souvislosti s údajnými podstatnými zkresleními, zaslala dotazník čínské vládě. Kromě toho Komise v bodě 5.3.2 oznámení o zahájení přezkumu vyzvala všechny zúčastněné strany, aby sdělily svá stanoviska, předložily informace a do 37 dnů ode dne zveřejnění oznámení o zahájení přezkumu v Úředním věstníku Evropské unie poskytly podpůrné důkazy týkající se uplatnění čl. 2 odst. 6a základního nařízení. Od čínské vlády nebyla obdržena žádná odpověď na dotazník a ve stanovené lhůtě nebylo obdrženo žádné podání týkající se použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(39)

V bodě 5.3.2 oznámení o zahájení přezkumu Komise rovněž uvedla, že s ohledem na dostupné důkazy bylo pro účely zjištění běžné hodnoty na základě nezkreslených cen nebo referenčních hodnot jako vhodná reprezentativní země podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení předběžně vybráno Thajsko. Komise dále uvedla, že přezkoumá další případně vhodné reprezentativní země v souladu s kritérii stanovenými v čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážce základního nařízení.

(40)

Dne 21. února 2020 informovala Komise zúčastněné strany poznámkou (dále jen „první poznámka o činitelích výroby“) o relevantních zdrojích, které zamýšlela použít pro zjištění běžné hodnoty, pokud by se použití metodiky podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení potvrdilo. V této poznámce Komise uvedla seznam všech výrobních faktorů používaných při výrobě glutamátu sodného, jako jsou suroviny, pracovní síla a energie. Na základě kritérií pro výběr nezkreslených cen nebo referenčních hodnot vyjádřila Komise svůj záměr zvolit jako vhodnou reprezentativní zemi Thajsko nebo Malajsii. Komise vyzvala zúčastněné strany, aby se k tomu vyjádřily, a obdržela připomínky pouze od žadatele. Ten podpořil výběr Thajska z důvodu vyššího počtu společností s veřejně dostupnými údaji v této zemi. Žadatel ve svých připomínkách rovněž požadoval, aby byly údaje týkající se vhodných společností zprůměrovány tak, aby poskytovaly lepší a spolehlivější základ pro zjištění Komise, než je tomu při použití údajů vycházejících z informací o jediné společnosti.

(41)

Dne 8. dubna 2020 informovala Komise zúčastněné strany druhou poznámkou (dále jen „druhá poznámka o činitelích výroby“) o relevantních zdrojích, které zamýšlela použít pro zjištění běžné hodnoty, a to s Thajskem jako reprezentativní zemí, pokud by se použití metodiky podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení potvrdilo. Rovněž zúčastněné strany informovala, že stanoví správní, prodejní a režijní náklady a zisk na základě dostupných informací pro následujících pět společností, které jsou výrobci glutamátu sodného v reprezentativní zemi:

1)

Ajinomoto Co. (Thailand) Ltd.

2)

Thai Fermentation Industry Co Ltd.(Racha Churos)

3)

Thai Churos

4)

Thai Foods International Co. Ltd.

5)

KT MSG.

(42)

Komise vyzvala zúčastněné strany, aby se k tomu vyjádřily, a obdržela připomínky pouze od jednoho dovozce, který podpořil výběr Thajska jako reprezentativní země.

3.2.2.1.   Běžná hodnota

(43)

V čl. 2 odst. 1 základního nařízení je uvedeno, že „[b]ěžná hodnota se obvykle zakládá na cenách, které jsou zaplaceny nebo mají být zaplaceny nezávislým odběratelem v zemi vývozu v běžném obchodním styku“.

(44)

Avšak čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení stanoví, že „pokud se […] zjistí, že není vhodné použít domácí ceny a náklady v zemi vývozu, jelikož v této zemi dochází k podstatným zkreslením ve smyslu písmene b), běžná hodnota se zjistí početně výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty“ a „zahrnuje nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk“.

(45)

Jak je dále vysvětleno ve 46. až 107. bodě odůvodnění, Komise v tomto šetření došla k závěru, že na základě dostupných důkazů a vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany čínské vlády a vyvážejících výrobců bylo uplatnění čl. 2 odst. 6a základního nařízení vhodné.

3.2.3.   Existence podstatných zkreslení

3.2.3.1.   Úvod

(46)

Ustanovení čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení stanoví, že „[p]odstatná zkreslení jsou taková zkreslení, k nimž dochází v případě, kdy vykazované ceny nebo náklady, včetně nákladů na suroviny a energii, nejsou výsledkem volného působení tržních sil, neboť jsou ovlivňovány významnými zásahy státu. Při posuzování toho, zda existují podstatná zkreslení, se bere v úvahu mimo jiné možný dopad jednoho či více z těchto prvků:

skutečnost, že na dotčeném trhu působí do značné míry podniky, jež jsou ve vlastnictví orgánů země vývozu, jsou těmito orgány ovládány nebo jsou pod jejich strategickým dohledem či se řídí jejich pokyny;

přítomnost státu ve firmách, což mu dává možnost ovlivňovat ceny či náklady;

veřejné politiky či opatření, jež pozitivně diskriminují domácí dodavatele či jinak ovlivňují volné působení tržních sil;

neexistence nebo diskriminační uplatňování či nedostatečné vymáhání práva týkajícího se úpadku, obchodních společností nebo vlastnictví;

zkreslené mzdové náklady;

přístup k finančním prostředkům poskytovaným institucemi, jež realizují cíle veřejné politiky nebo v jiném ohledu nevyvíjejí svou činnost nezávisle na státu“.

(47)

Podle čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení se při posuzování existence podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) zohlední mimo jiné nevyčerpávající výčet prvků předcházejícího ustanovení. Podle čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení je při posuzování existence podstatných zkreslení třeba přihlédnout k možnému dopadu jednoho nebo více z těchto prvků na ceny a náklady spojené s výrobkem, který je předmětem přezkumu, v zemi vývozu. Vzhledem k tomu, že tento výčet není kumulativní, nemusí být pro zjištění podstatných zkreslení zohledněny všechny prvky. Kromě toho lze stejné skutkové okolnosti použít k prokázání existence jednoho nebo více prvků z uvedeného výčtu. Jakýkoli závěr o podstatných zkresleních ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) však musí vycházet ze všech důkazů, které jsou k dispozici. V celkovém posouzení toho, zda existují zkreslení, může být rovněž brán zřetel na celkový kontext a situaci v zemi vývozu, zejména tam, kde základní prvky hospodářského a správního zřízení vyvážející země dávají vládě významné pravomoci zasahovat do ekonomiky takovým způsobem, že ceny a náklady nejsou výsledkem volného působení tržních sil.

(48)

V čl. 2 odst. 6a písm. c) základního nařízení se stanoví, že „[p]okud má Komise k dispozici podložené informace týkající se možné existence podstatných zkreslení uvedených v písmeni b) v určité zemi či v určitém odvětví v této zemi a pokud je to v zájmu účinného uplatňování tohoto nařízení, Komise vypracuje, zveřejní a pravidelně aktualizuje zprávu popisující tržní podmínky uvedené v písmeni b) v této zemi nebo v tomto odvětví“.

(49)

Na základě uvedeného ustanovení vydala Komise zprávu o Číně (viz poznámka pod čarou 12), která prokazuje existenci významných zásahů státu na mnoha úrovních hospodářství, včetně konkrétních zkreslení v mnoha klíčových výrobních faktorech (jako jsou půda, energie, kapitál, suroviny a pracovní síla), jakož i v konkrétních odvětvích (jako je zpracování chemických látek nebo kukuřice). Tato zpráva byla založena do vyšetřovacího spisu ve fázi zahájení řízení. Zúčastněné strany byly v době zahájení šetření vyzvány, aby důkazy obsažené ve vyšetřovacím spisu, jehož byla zpráva nedílnou součástí, vyvrátily, vyjádřily se k nim, nebo je doplnily. Komise neobdržela žádné připomínky.

(50)

Žádost o přezkum poskytla další důkazy o podstatných zkresleních v odvětví glutamátu sodného ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b), které doplňují zprávu. Žadatel poskytl důkazy o tom, že výroba a prodej výrobku, který je předmětem přezkumu, jsou (přinejmenším potenciálně) ovlivněny zkresleními uvedenými ve zprávě, zejména vysokou mírou zásahů státu do hodnotového řetězce glutamátu sodného, tj. do odvětví glutamátu sodného a odvětví souvisejících s výrobou glutamátu sodného, a to především v oblasti vstupních odvětví a výrobních faktorů.

(51)

Komise prozkoumala, zda kvůli existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení je vhodné použít domácí ceny a náklady v ČLR. Komise tak učinila na základě důkazů uvedených ve spisu, včetně důkazů obsažených ve zprávě, které vycházejí z veřejně dostupných zdrojů, zejména z čínských právních předpisů, zveřejněných oficiálních čínských politických dokumentů, zpráv zveřejněných mezinárodními organizacemi a ze studií/článků renomovaných akademických pracovníků, jež jsou konkrétně uvedeny ve zprávě. Tato analýza se týkala zkoumání významných zásahů státu v hospodářství obecně, ale také konkrétní situace na trhu v příslušném odvětví včetně výrobku, který je předmětem přezkumu. Komise tyto důkazní prvky dále doplnila vlastním výzkumem týkajícím se různých kritérií, která jsou relevantní pro potvrzení existence podstatných zkreslení v ČLR.

(52)

Jak je uvedeno ve 32. bodě odůvodnění, čínská vláda neposkytla na dotazník žádnou odpověď. Jak je uvedeno ve 23. bodě odůvodnění, vyvážející výrobci/výrobci v Číně nespolupracovali. Navíc žádný z vyvážejících výrobců/výrobců v Číně, kterým byl udělen status zúčastněné strany, nepředložil důkazy podporující nebo vyvracející stávající důkazy obsažené ve spisu k danému případu, včetně zprávy, a další důkazy poskytnuté žadatelem v žádosti o přezkum ohledně existence podstatných zkreslení a/nebo ohledně vhodnosti uplatnění čl. 2 odst. 6a základního nařízení v daném případě.

3.2.3.2.   Podstatná zkreslení týkající se domácích cen a nákladů v ČLR

(53)

Čínský hospodářský systém je založen na koncepci „socialistického tržního hospodářství“. Tato koncepce je zakotvena v čínské ústavě a určuje správu ekonomických záležitostí ČLR. Ústřední zásadou je „socialistické veřejné vlastnictví výrobních prostředků, totiž všelidové vlastnictví a kolektivní vlastnictví pracujících“. Státem vlastněné hospodářství je „vedoucí silou národního hospodářství“ a stát je zmocněn „zajistit jeho upevňování a růst“ (14). Celkové uspořádání čínské ekonomiky proto nejen umožňuje státu výrazně do ekonomiky zasahovat, ale stát je k takovým zásahům výslovně zmocněn. Pojem nadřazenosti veřejného vlastnictví soukromému vlastnictví se prolíná celým právním systémem a je zdůrazněn jako obecná zásada ve všech hlavních právních předpisech. Názorným příkladem je čínský zákon o vlastnictví: odkazuje na první fázi socialismu a ukládá státu prosazovat základní hospodářský systém, ve kterém hraje dominantní úlohu veřejné vlastnictví. Jiné formy vlastnictví jsou tolerovány a zákon povoluje jejich rozvoj spolu se státním vlastnictvím (15).

(54)

Podle čínských právních předpisů je kromě toho socialistické tržní hospodářství rozvíjeno pod vedením Komunistické strany Číny. Struktury čínského státu a Komunistické strany Číny jsou vzájemně propojeny na všech úrovních (právní, institucionální, personální) a vytvářejí nadstavbu, v níž jsou úlohy Komunistické strany Číny a státu navzájem k nerozeznání. Po změně čínské ústavy v březnu 2018 byl vedoucí úloze Komunistické strany Číny přisouzen ještě větší význam jejím potvrzením v článku 1 ústavy. Za stávající první větu ústavy: „[s]ocialistické zřízení je základním zřízením Čínské lidové republiky“ byla vložena nová druhá věta, která zní: „[u]rčujícím znakem socialismu s čínskými rysy je vedení Komunistické strany Číny“ (16) To dokládá nezpochybnitelnou a stále větší kontrolu Komunistické strany Číny nad hospodářským systémem ČLR. Tato vedoucí úloha a kontrola je nedílnou součástí čínského systému a jde daleko nad rámec situace obvyklé v jiných zemích, kde vlády uplatňují obecnou makroekonomickou kontrolu, v jejichž hranicích probíhá volné působení tržních sil.

(55)

Čínský stát se zapojuje do intervenční hospodářské politiky při dosahování cílů, které se spíše shodují s politickým programem vytyčeným Komunistickou stranou Číny a neodrážejí hospodářské podmínky převládající na volném trhu (17). Čínské orgány uplatňují celou řadu intervenčních hospodářských nástrojů, včetně systému průmyslového plánování, finančního systému, jakož i úrovně právního prostředí.

(56)

Zaprvé, pokud jde o úroveň celkové správní kontroly, zaměření čínského hospodářství se řídí složitým systémem průmyslového plánování, které ovlivňuje veškeré hospodářské činnosti v zemi. Tyto plány ve svém souhrnu zahrnují komplexní a složitou soustavu odvětvových a průřezových politik a jsou přítomny na všech úrovních státní správy. Plány na úrovni provincií jsou podrobné, zatímco celostátní plány stanoví obecnější cíle. Plány stanovují také nástroje na podporu příslušných průmyslových a jiných odvětví, jakož i časové rámce, ve kterých má být cílů dosaženo. Některé plány stále obsahují explicitní cíle týkající se výstupů, což bylo běžnou součástí předchozích plánovacích cyklů. V rámci plánů jsou jednotlivá průmyslová odvětví a/nebo projekty označovány za (pozitivní nebo negativní) priority v souladu s prioritami vlády a jsou jim přiřazovány konkrétní rozvojové cíle (průmyslová modernizace, mezinárodní expanze atd.). Hospodářské subjekty, soukromé i státem vlastněné, musí v podstatě přizpůsobovat své podnikatelské činnosti skutečnostem, jež nastoluje tento systém plánování. Je tomu tak nejen kvůli závazné povaze plánů, ale i proto, že příslušné čínské orgány na všech úrovních veřejné správy se systémem plánů řídí a využívají své zákonné pravomoci v souladu s ním, čímž nutí hospodářské subjekty k dodržování priorit stanovených v plánech (viz též oddíl 3.2.3.5 níže) (18).

(57)

Zadruhé, na úrovni přidělování finančních zdrojů dominují finančnímu systému ČLR státem vlastněné komerční banky. Tyto banky se při vytváření a provádění své úvěrové politiky musí přizpůsobovat vládním cílům průmyslové politiky, místo aby primárně posuzovaly ekonomickou hodnotu daného projektu (viz též oddíl 3.2.3.8 níže) (19). Totéž platí o ostatních složkách čínského finančního systému, jako jsou akciové trhy, trhy dluhopisů, trhy soukromého kapitálu atd. Také tyto části finančního sektoru, které nejsou bankami, jsou institucionálně a operačně uspořádány způsobem, který není zaměřen na co nejefektivnější fungování finančních trhů, ale na zajištění kontroly a umožnění zásahů ze strany státu a Komunistické strany Číny (20).

(58)

Zatřetí, pokud jde o úroveň právního prostředí, nabývají zásahy státu v hospodářství řady forem. Například pravidla pro zadávání veřejných zakázek jsou běžně využívána k dosažení jiných cílů politiky než hospodářské efektivity, což narušuje tržní zásady v této oblasti. Platné právní předpisy výslovně stanoví, že zadávání veřejných zakázek se musí provádět tak, aby se usnadnilo dosažení cílů vytyčených státními politikami. Povaha těchto cílů však není vymezena, což ponechává rozhodovacím orgánům široké posuzovací pravomoci (21). Obdobně v oblasti investic si čínská vláda ponechává významnou kontrolu a vliv ohledně zaměření a rozsahu jak státních, tak soukromých investic. Prověřování investic, jakož i různé pobídky, omezení a zákazy týkající se investic používají státní orgány jako důležitý nástroj na podporu cílů průmyslové politiky, např. na zachování státní kontroly nad klíčovými odvětvími nebo posílení domácího výrobního odvětví (22).

(59)

Celkově je tedy čínský hospodářský model založen na určitých základních axiomech, které zajišťují a podporují různé vládní zásahy. Takto významné vládní zásahy jsou v rozporu s volným působením tržních sil, což vede k narušení účinného rozdělování zdrojů v souladu s tržními zásadami (23).

3.2.3.3.   Podstatná zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. b) první odrážky základního nařízení: skutečnost, že na dotčeném trhu působí do značné míry podniky, jež jsou ve vlastnictví orgánů země vývozu, jsou těmito orgány ovládány nebo jsou pod jejich strategickým dohledem či se řídí jejich pokyny

(60)

Podniky, jež jsou ve vlastnictví státu, jsou jím ovládány nebo jsou pod jeho strategickým dohledem nebo se řídí jeho pokyny, představují podstatnou součást ekonomiky ČLR.

(61)

Vzhledem k tomu, že ČLR neposkytla žádnou spolupráci, měla Komise omezené informace týkající se vlastnické struktury společností působících v odvětví glutamátu sodného v ČLR. Zdá se, že žádná ze tří čínských společností, které žadatel označil za hlavní výrobce a u kterých byla tato skutečnost potvrzena z jiných zdrojů na základě vlastního výzkumu Komise (24), není ve vlastnictví státu.

(62)

Komise však zjistila, že jeden z hlavních vyvážejících výrobců – společnost Fufeng Group – má podporu členů Komunistické strany Číny a místních orgánů veřejné správy a že tyto orgány koordinovaly záležitosti, které jsou v zájmu této společnosti. Oficiální internetové stránky této společnosti například uvádějí tyto informace o oficiální návštěvě zástupců místní samosprávy: „Po svém projevu zmínil Ťiao Kang-wej problém v souvislosti s uhlím, který v posledních dvou letech omezoval podniky, a zdůraznil, že městský výbor strany a správa města Ča-lan-tchun zajišťují koordinaci v této záležitosti. […] Liou Čchi-fanova delegace byla dále informována o sociálních příspěvcích společnosti, o její činnosti v rámci budování strany i o glutamátu sodném […]. Liou Čchi-fan také ocenil dopad zahájení masové výroby špičkových aminokyselin ve společnosti Fufeng na světové ceny a podpořil budování strany ve společnosti. Nakonec své delegaci řekl: „Tato společnost je významnou společností a jinde takové dobré projekty nenajdete. Vláda jí musí dobře sloužit.“ Tajemník Liou uvedl třikrát po sobě, že vláda by měla společnosti dobře sloužit. Kromě toho podpořil společnost slovy, že její situace odráží odhodlání nejvyšších představitelů autonomní oblasti Vnitřní Mongolsko budovat vládu orientovanou na služby“. (25) Podpora místních vládních institucí je patrná i ve vztahu k dceřinému podniku společnosti Fufeng ve městě Čchi-čchi-cha-er v provincii Chej-lung-ťiang, jak potvrzují internetové stránky správy města Čchi-čchi-cha-er: „S cílem ukázat sílu podniku, zmobilizovat vnitřní síly, posílit bojového ducha a poděkovat místní vládě za její silnou podporu dceřinému podniku této skupiny, Qiqihar Longjiang Fufeng Biotechnology Co., Ltd., bylo dne 26. července v odpoledních hodinách v hotelu Wanda Jiahua ve městě Čchi-čchi-cha-er uspořádáno setkání s médii ke 20. výročí založení skupiny Fufeng „jako nový výchozí bod, nová cesta, nový sen“. (26) Další důkazy o vztazích společnosti Fufeng s Komunistickou stranou Číny i o podpoře a vedení ze strany místních orgánů nalezla Komise v tomto prohlášení na internetových stránkách společnosti: „Dne 7. prosince 2019 navštívili náměstek tajemníka městského výboru strany a starosta města Čchi-čchi-cha-er Li Jü-kang sídlo společnosti Fufeng Group. Při tomto šetření je doprovázeli místostarosta Wang Jung-š’, generální tajemník městské správy Čchi Siao-tchung, náměstek tajemníka okresního výboru strany okresu An-kang-si, starosta Žen Kuang-cchaj a místostarosta Li Jü-kang Ťing atd. Doprovázeli je také předseda představenstva Li Süe-čchun, generální ředitel Čao Čchiang a další vedoucí představitelé. […] Během diskuse uvedl starosta Li, že klíčové hloubkové zpracování i jeho vedlejší produkty jsou v současném průmyslovém uspořádání města Čchi-čchi-cha-er zvlášť důležité. Jako přední světový výrobce aminokyselin poskytuje společnost místnímu hloubkovému zpracování kukuřice velkou pomoc. Předseda představenstva vyjádřil starostovi Li vděčnost za to, že přišel, a řekl: „Město Čchi-čchi-cha-er poskytuje společnosti služby „inkubátoru“. Tentokrát se to neobjeví jen v přehledu hlavních zpráv místní televizní stanice, ale také v Čínské ústřední televizi. Společnost bude v souladu s vládním ekonomickým myšlením pokračovat ve stabilizaci zahraničního obchodu, stabilizaci zahraničního kapitálu, stabilizaci investic a stabilizaci očekávání. Bude i nadále posilovat bojového ducha, využívat svých vlastních výhod a trvale spolupracovat s místní vládou na společném rozvoji.“ (27) Následující tiskové prohlášení navíc potvrzuje, že společnost Fufeng v rámci své činnosti sleduje cíle a ideologii státní politiky: „Společnost Fufeng Group reagovala na návrhy iniciativ prezidenta Si Ťin-pchinga v oblasti spolupráce při budování „Nového ekonomického pásu podél Hedvábné stezky“ a „Námořní hedvábné stezky 21. století“ a aktivně rozvíjí hospodářská partnerství se zeměmi podél „Pásu a Stezky.“ (28)

(63)

V případě dalšího ze tří hlavních výrobců glutamátu sodného – společnosti Ningxia Eppen – Komise zjistila, že tato společnost v rámci své činnosti provádí státní politiku a ideologii Komunistické strany Číny, jak uvádí Federace průmyslu a obchodu autonomní oblasti Ning-sia: „Společnost Ningxia Eppen Biotech Co., Ltd od začátku tohoto roku pečlivě organizuje, komplexně uplatňuje, důkladně studuje a uskutečňuje přístup 18. národního sjezdu Komunistické strany Číny, přičemž zohledňuje skutečnou situaci společnosti, a zaměřením se na „dvojí posílení, šestero zboží“, posílila budování strany, což výrazně pomohlo rozvoji tohoto podniku.“ (29) Společnost měla rovněž prospěch z podpory orgánů veřejné správy při zřizování národního technologického centra. Podle Ministerstva průmyslu a informačních technologií autonomní oblasti Ning-sia Chuej je smyslem výstavby těchto center zejména vedení společností k určitým politickým cílům: „Aby bylo možné provádět strategii rozvoje založenou na inovacích a vést a podporovat podniky při posilování jejich kapacit v oblasti technologických inovací, Ministerstvo průmyslu a informačních technologií této autonomní oblasti důrazně podporuje výstavbu podnikových technologických center. […] Podniková technologická centra se stala hlavními aktéry technologických inovací v našem regionu a poskytují silnou a účinnou technologickou podporu pro vysoce kvalitní rozvoj průmyslu našeho regionu. […] Podnikové technologické centrum společnosti Ningxia Eppen bylo založeno v roce 2006 a v roce 2011 bylo uznáno za národní podnikové technologické centrum. Technologické centrum zajišťuje prostřednictvím neustálých inovací vedoucí postavení v rámci vývoje tohoto odvětví a dosáhlo významných výsledků.“ (30)

(64)

Pokud jde o poskytovatele vstupů pro výrobu glutamátu sodného, jak uvedl žadatel a potvrdily další zdroje (31), hlavní surovinou při výrobě glutamátu sodného v ČLR je obvykle kukuřičný škrob, který představuje podstatnou část výrobních nákladů. Komise zjistila, že nejméně jeden významný výrobce kukuřičného škrobu – společnost Cofco Biotech – je státem vlastněný podnik pod dohledem Komise pro kontrolu a správu státem vlastněných aktiv (SASAC) (32). Státní orgány jsou také přímými nebo nepřímými akcionáři několika dalších významných výrobců kukuřičného škrobu. Názorným příkladem je společnost Zhucheng Xingmao Corn Developing Co. Ltd – přední výrobce kukuřičného škrobu (13,29 % trhu) (33) – 74 % akcií drží společnost Zhucheng Foreign Trade Corp., kterou zase z 26,54 % vlastní město Ču-čcheng. (34)

(65)

Jak uvedl žadatel, výroba glutamátu sodného spočívá v chemickém procesu, který využívá kukuřičného škrobu a amoniaku. Proto lze výrobce glutamátu sodného považovat také za aktivní účastníky čínského chemického odvětví. Pokud jde o toto odvětví, Komise zjistila, že podle národní statistiky představovaly v roce 2015 státní podniky 52 % celkových aktiv chemických společností (35). Státem vlastněné podniky, zejména ty velké centrální, tradičně hrají dominantní roli v chemickém průmyslu ČLR vzhledem k svému oligopolnímu postavení, pokud jde o předcházející činnosti/vstupní suroviny, snadnému přístupu k vládou přidělovaným zdrojům (prostředkům, půjčkám, půdě atd.) a silnému vlivu v procesu rozhodování vlády.

(66)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti čínská vláda a Komunistická strana Číny udržují struktury, které zajišťují jejich trvalý vliv na podniky, a to zejména na podniky vlastněné nebo ovládané státem. Stát (a v mnoha ohledech také Komunistická strana Číny) nejen aktivně vytváří obecné hospodářské politiky a dohlíží na to, aby je tyto podniky (zejména podniky státem vlastněné nebo ovládané) realizovaly, ale nárokuje si také právo podílet se na provozním rozhodování těchto podniků. To se obvykle děje prostřednictvím rotace kádrů mezi vládními orgány a těmito podniky, prostřednictvím přítomnosti členů strany ve výkonných orgánech těchto podniků a „stranických buněk“ ve strukturách těchto podniků (viz také oddíl 3.2.3.4), jakož i prostřednictvím formování podnikové struktury v daném sektoru (36). Pokud jde o státem vlastněné nebo ovládané podniky, mají výměnou za to státem ovládané podniky v čínském hospodářství zvláštní postavení, z něhož vyplývá řada ekonomických výhod, zejména ochrana před konkurencí a preferenční přístup k důležitým vstupům, včetně financování (37). Prvky, které poukazují na existenci státní kontroly nad podniky v hodnotovém řetězci glutamátu sodného, a na chemické odvětví obecně, jsou dále rozvinuty v oddíle 3.2.3.4 níže.

(67)

Vzhledem ke značné míře zásahů státu do hodnotových řetězců chemického průmyslu v ČLR, vlastnictví a kontrole státu určitých významných podniků vyrábějících kukuřičný škrob a skutečnosti, že – jak Komise zjistila – někteří přední výrobci glutamátu sodného podléhají vedení státu, spoléhají se na jeho podporu a v některých případech realizují ideologii Komunistické strany Číny, je dokonce i soukromým výrobcům výrobku, který je předmětem přezkumu, bráněno, aby působili za tržních podmínek. Jak veřejné, tak soukromé podniky, které působí v oblasti výroby glutamátu sodného i vstupů používaných k jeho výrobě, také přímo nebo nepřímo podléhají politickému dohledu a pokynům, jak je uvedeno v oddíle 3.2.3.5 níže.

3.2.3.4.   Podstatná zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. b) druhé odrážky základního nařízení: přítomnost státu ve firmách, což státu umožňuje ovlivňovat ceny či náklady

(68)

Kromě výkonu kontroly nad ekonomikou prostřednictvím vlastnictví státních podniků a jiných nástrojů může čínská vláda zasahovat do cen a nákladů prostřednictvím přítomnosti státu ve firmách. Lze mít za to, že právo příslušných státních orgánů jmenovat a odvolávat klíčové vedoucí pracovníky ve státních podnicích, zakotvené v čínských právních předpisech, odráží odpovídající vlastnická práva (38), avšak dalším kanálem, jehož prostřednictvím může stát zasahovat do podnikatelských rozhodnutí, jsou buňky Komunistické strany Číny v podnicích, a to jak státních, tak soukromých. Podle práva obchodních společností v ČLR má být organizace Komunistické strany Číny zřízena v každé společnosti (alespoň se třemi členy této strany v souladu se stranickými stanovami (39)) a daná společnost musí pro činnost stranické organizace vytvořit nezbytné podmínky. V minulosti tento požadavek podle všeho nebyl vždy dodržován nebo striktně vymáhán. Nejpozději od roku 2016 však Komunistická strana Číny posílila své nároky, pokud jde o ovládání obchodních rozhodnutí státních podniků jakožto politický princip. Komunistická strana Číny údajně vyvíjí tlak i na soukromé společnosti, aby na první místo stavěly „vlastenectví“ a dodržovaly stranickou kázeň (40). V roce 2017 údajně existovaly stranické buňky v 70 % z asi 1,86 milionu soukromých společností a rostl tlak na to, aby organizace Komunistické strany Číny měly konečné slovo v podnikatelských rozhodnutích přijímaných v rámci společností, v nichž působí (41). Tato pravidla mají obecnou platnost v celém čínském hospodářství, a to ve všech odvětvích, včetně výrobců glutamátu sodného a dodavatelů jejich vstupů.

(69)

Například struktury Komunistické strany Číny se personálně překrývají s řídícím orgánem řady předních výrobců glutamátu sodného. Komise zjistila, že předseda správní rady společnosti Fufeng Group, Li Süe-čchun, byl v roce 2013 jmenován na dobu pěti let jako člen lidového kongresu města Lin-i (42). Jak je navíc uvedeno v 62. bodě odůvodnění, tato společnost je hostitelem různých aktivit v rámci budování strany, které mají vliv na její činnost.

(70)

Pokud jde o společnost Meihua Group, dalšího ze tří hlavních výrobců glutamátu sodného, bylo v roce 2019 u pěti z 12 členů jejího představenstva uvedeno, že jsou členy Komunistické strany Číny (43). Komise také nalezla tyto důkazy o aktivitách společnosti Meihua v rámci budování strany a o vlivu Komunistické strany Číny na její činnost: „Dne 30. června společnost Jilin Meihua uspořádala a uskutečnila stranický den věnovaný „budování výukového podniku zářit v práci“. Akce se zúčastnili zástupci organizace městského výboru strany města Paj-čcheng a instruktor budování strany ve společnosti Jilin Meihua Wang Sin-kang, ředitel předsednictva strany průmyslového parku města Paj-čcheng Kuo Pao-jü, tajemník strany a generální ředitel společnosti Jilin Meihua Čang Ťin-lung a 22 členů strany. […] Na této akci poskytl Wang Sin-kang všem členům strany živé poučení o straně zaměřené na „proces rozvoje strany, na to, co by měli dělat členové stranické organizace v nově vybudovaných podnicích, a jak by měli hrát zástupci členů strany vedoucí úlohu“. Poté Wang Sin-kang předal postupně všem členům strany stranický znak a stranickou ústavu. Stejně jako u obnovení stranického křtu, se znakem strany na hrudi a „stranickou ústavou“ v ruce, byl mezi stranickou organizací a členy strany vybudován „most od srdce k srdci“, který účinně posílil smysl pro čest, odpovědnost a příslušnost každého člena strany a kádru. Není to však jen otázka cti, ale také odpovědnosti. Takovéto „politické narozeniny“ umožňují členům strany, aby měli stále na paměti svou identitu a poslání, aby ve své budoucí práci mohli plně rozehrát svou průkopnickou a příkladnou úlohu, sjednocovat a vést většinu kádrů a zaměstnanců, tvrdě pracovat, být kreativní, odvážit se být první, nikdy se nevzdávat. „Dobrovolně se připojuji ke Komunistické straně Číny, podporuji program strany a dodržuji stranickou ústavu“ – pod vedením tajemníka strany Čang Ťin-lunga zvedli na konci této akce přítomní členové strany společně pravou pěst a zopakovali stranickou přísahu před rudou vlajkou strany. Tento stranický den umožnil všem členům strany ještě více posílit své ideály a přesvědčení, posílit stranického ducha a ujasnit si budoucí směřování své práce.“ (44)

(71)

V případě společnosti Ningxia Eppen, třetího významného výrobce glutamátu sodného, Komise zjistila, že předseda společnosti zastával funkci zástupce ve 12. lidovém kongresu autonomní oblasti Ning-sia Chuej, a to nejméně do července 2020 (45). Federace průmyslu a obchodu autonomní oblasti Ning-sia zároveň podává jasný popis role Komunistické strany Číny, pokud jde o činnost společnosti: „Za prvé, nařízení stanoví, že tajemník výboru strany se musí účastnit zasedání, na nichž se přijímají rozhodnutí o významných záležitostech podniku, i jiných důležitých zasedání, a pozorně naslouchat názorům a návrhům, které jsou během nich učiněny. Za druhé, příslušná osoba odpovědná za stranickou organizaci se musí od nynějška účastnit důležitých zasedání a pozorně naslouchat názorům a návrhům, které jsou během nich učiněny, nebo důležitým rozhodnutím týkajícím se řízení výroby a obchodních oddělení. Příslušná osoba odpovědná za stranickou organizaci bude včas, řádně a s vysokým smyslem pro odpovědnost sdělovat rozhodnutí a hlavní pracovní projekty související s výrobou členům strany a plně zapojí hlavní zúčastněné strany do jejich podpory.“ (46)

(72)

Narušující účinek na trh mají také přítomnost a zásahy státu na finančních trzích (viz také oddíl 3.2.3.8 níže), jakož i v oblasti zásobování surovinami a vstupů (47). Přítomnost státu ve firmách, včetně státem vlastněných podniků, v odvětví glutamátu sodného a jiných souvisejících odvětvích (např. ve finančním sektoru a odvětvích dodávajících vstupy) tak umožňuje čínské vládě ovlivňovat ceny a náklady.

3.2.3.5.   Podstatná zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. b) třetí odrážky základního nařízení: veřejné politiky či opatření, jež pozitivně diskriminují domácí dodavatele či jinak ovlivňují volné působení tržních sil

(73)

Zaměření čínského hospodářství je do značné míry určováno propracovaným systémem plánování, který stanoví priority a předepisuje, na které cíle se musí ústřední vláda a místní orgány státní správy zaměřit. Příslušné plány existují na všech úrovních státní správy a zahrnují téměř všechna odvětví hospodářství. Cíle stanovené nástroji plánování mají závaznou povahu a orgány na každé úrovni veřejné správy sledují plnění plánů orgány na příslušné nižší správní úrovni. Systém plánování v ČLR celkově vede k tomu, že zdroje jsou alokovány do odvětví označených vládou za strategická nebo jinak politicky významná, místo aby byly alokovány v souladu s tržními silami (48).

(74)

Chemický průmysl, do kterého výrobci glutamátu sodného patří, považuje čínská vláda za klíčový. To potvrzují početné plány, směrnice a další dokumenty týkající se chemického odvětví vydávané na státní, regionální a komunální úrovni (49).

(75)

Konkrétně také glutamát sodný podléhá v ČLR zvláštním politickým dokumentům týkajícím se hloubkového zpracování kukuřice, která je jedním z hlavních vstupů používaných při jeho výrobě, a to prostřednictvím fermentace kukuřičného škrobu (viz výše, zejména 64. bod odůvodnění). Především se na výrobní procesy glutamátu sodného vztahují ustanovení 13. pětiletého plánu v oblasti zpracování obilovin a olejů. Jejich cílem je řízení různých aspektů odvětví zpracování kukuřice (včetně pododvětví glutamátu sodného), zejména pokud jde o rozvoj hodnotového řetězce, strukturu dodávek, volbu technologií, lokalizaci výroby nebo politickou podporu: „Zrychlení rozvoje hloubkového zpracování obilovin: Podpora velkých zpracovatelských podniků, aby rozvíjely inovativní modely zpracování obilovin a olejů, plně využívaly potenciální hodnotu vedlejších produktů a maximálně rozšiřovaly průmyslový řetězec. Podpora přeměny odvětví přesného a hloubkového zpracování, jako je zpracování kukuřice, ve výhodné výrobní oblasti a klíčové logistické oblasti a urychlení čerpání zásob. Vývoj nových sekundárních produktů z nových typů funkčních škrobových cukrů a nových typů přípravků enzymů, kyseliny polyglutamové, polylysinu a dalších volně ložených produktů fermentace“ […] „Odvětví hloubkového zpracování kukuřice: Podpora podniků hloubkového zpracování kukuřice, aby vyvíjely nové účinné způsoby využití kukuřice a významně zvýšily míru přepočítacího koeficientu hloubkového zpracování kukuřice. […]Aktivní vývoj nových funkčních fermentovaných výrobků s obsahem látek založených na špičkových technologiích, jako jsou aminokyseliny a nukleosidy, nové organické kyseliny, škrobové cukry, polyoly, nové přípravky enzymů i speciální modifikované škroby používané v potravinářství, při výrobě papíru, textilu, čistě chemických látek, atd. […] Oblast zahrnující tři severovýchodní provincie i oblast Chuang-chuaj-chaj a další velké výrobní oblasti budou zvyšovat úsilí o podporu fúzí a reorganizace podniků vyrábějících kukuřičný škrob a škrobový cukr, alkohol, glutamat sodný, […] Podpora aktivace nevyužitých výrobních kapacit prostřednictvím spolupráce a společné činnosti.“ (50)

(76)

Pokud jde o vstupy, Komise dále zjistila, že odvětví zpracování kukuřice podléhá v ČLR intenzivní regulaci. Země disponuje velkými zásobami kukuřice, což umožňuje vládě uměle snižovat nebo zvyšovat ceny této komodity prostřednictvím nákupu nebo prodeje velkého množství kukuřice na trhu. I když Čína začala problém nadměrných zásob kukuřice v roce 2016 řešit, stále má velmi velké zásoby, které mohou ceny zkreslovat (51). Vláda má dále pevně v rukou řadu aspektů celého hodnotového řetězce kukuřice, včetně subvencí na produkci kukuřice (52) a dohledu nad činnostmi jejího zpracování, jak dokládá toto oznámení Národní rozvojové a reformní komise (NDRC): „[v]šechny místní orgány rozšíří monitorování a analýzu nabídky kukuřice a poptávky po kukuřici do příslušných oblastí, posílí dohled nad fází vypracovávání a fází následující po vypracovávání projektů hloubkového zpracování kukuřice, upevní rovnováhu mezi nabídkou kukuřice a poptávkou po kukuřici a zajistí národní potravinové zabezpečení.“ (53) Další klíčový politický dokument vlády (54) uvádí: „Zaměření na tři hlavní obiloviny – rýži, pšenici a kukuřici […]; Prozkoumání vývoje systému sociálních služeb „komplexního procesu“ a výrobního modelu „komplexního průmyslového řetězce“; Rozvoj a podpora zvyšování úrovně výroby po „celém kraji“ i zvyšování dodávky zelených a kvalitních zemědělských produktů. Příslušné provincie, které budou tyto úkoly provádět, musí být podporovány prostřednictvím úprav provedených v rozpočtové prognóze ústřední vlády.“

(77)

Komise také zjistila, že v ČLR jsou zavedena opatření pro kontrolu investic týkající se produkce kukuřice: „[p]odávání přihlášek do projektů hloubkového zpracování kukuřice podléhá harmonizovanému řízení v souladu s nařízením Státní rady č. 673.“ (55)

(78)

Státní politika zasahující do volného trhu v odvětví zpracování kukuřice se odráží také na úrovni provincií. Jak uvedl žadatel a potvrdila Komise, provincie Chej-lung-ťiang vydala v srpnu 2017 politický dokument o řízení odvětví zpracování kukuřice ve formě Hlavního stanoviska týkajícího se plánu rozvoje odvětví hloubkového zpracování kukuřice v provincii Chej-lung-ťiang. Stanovisko je adresováno „všem městům (okresům), krajům (městům), lidové vládě (správnímu úřadu) a všem jednotkám spadajícím pod přímou správu provinční vlády“, jež by měly „zajistit [jeho] pečlivé provádění“. Ve stanovisku je uvedeno, že z hlediska kritérií vstupu na trh „jsou nově vytvářené projekty hloubkového zpracování kukuřice situovány především do hlavních oblastí produkce kukuřice“ a že by všechny prováděcí subjekty měly „(p)odporovat vytváření projektů hloubkového zpracování kukuřice ve velkém měřítku, dlouhé průmyslové řetězce i prostor pro poptávku těchto produktů na trhu; Podpora zejména nově vytvořených projektů hloubkového zpracování kukuřice s roční kapacitou zpracování kukuřice nejméně 600 000 tun; a podpora nově vytvořených projektů hloubkového zpracování kukuřice s kapacitou vyšší než 1,2 milionu tun.“ Dokument představuje zvláštní vizi „řetězců klíčových odvětví“: „Projekty, které se týkají struktury odvětví: se zaměří především na vývoj a výrobu navazujících výrobků souvisejících se škrobem, alkoholem a řadami funkčních výrobků; rozšíří průmyslový řetězec, optimalizují strukturu výrobků, zdůrazní specializaci různých okresů a různých podniků; a uplatní diferencovaný rozvoj funkcí výrobků“. U sortimentu výrobků ze škrobu to znamená: „Především vývoj speciálních modifikovaných škrobů, které vyžadují odvětví jako je potravinářství, papírenský, textilní průmysl a zpracování čistých chemických látek.“ Ve stanovisku jsou rovněž uvedena pravidla pro geografické rozmístění průmyslové struktury: „Při komplexním zohledňování faktorů, jako jsou produkce kukuřice, zpracování, trh a neustálá dostupnost surovin, které se mají zpracovat, a klíčové záruky, se projekty hloubkového zpracování kukuřice soustředí především do sedmi oblastí.“ U jedné z uvedených oblastí se například konkrétně stanoví, že: „Lung-ťiang, Ne-che, I-an, Nen-ťiang a sousední Kan-nan, Lin-tien, Wu-ta-lien-čch‘, Pej-an, Fu-jü, Dorbod, Paj-čchüan, Kche-šan, Tchaj-laj, Kche-tung a dalších 14 krajů (měst) i oblast města Čchi-čchi-cha-er mohou zajistit objem zpracování kukuřice 8,67 milionu tun, uskutečnit sedm projektů s kapacitou hloubkového zpracování kukuřice 1,2 milionu tun nebo 14 projektů s kapacitou 600 000 tun. Podpora vytváření rozsáhlých projektů hloubkového zpracování kukuřice s kapacitou vyšší než 1,2 milionu tun v této oblasti“. Všechny prováděcí subjekty jsou vedeny k reorganizaci tohoto odvětví takto: „Podpora fúzí a reorganizace stávajících ročních kapacit zpracování kukuřice nižších než 300 000 tun s cílem zlepšit konkurenceschopnost podniků na trhu. Pokud jde o nevyužitou kapacitu hloubkového zpracování kukuřice v této oblasti, podpora zavádění silných podniků a vytváření spojenectví podobného typu výrobků a předchozích nebo navazujících podniků prostřednictvím fúzí a akvizic a strategické spolupráce atd. […] Vedení podniků k posilování marketingu, zvyšování podílu na trhu a vytváření řady významných skupin podniků s velkým vlivem na průmysl“. Navíc pokud jde o politická opatření, stanovisko dále konkrétně předpokládá státní podporu podnikům splňujícím daná kritéria financování: „Podpora financování podniků na akciovém trhu a poskytování dotací podnikům na hloubkové zpracování kukuřice, které jsou kótovány na domácím trhu a v zahraničí nebo na segmentu na burze „New Third Board“.“ (56)

(79)

Komise dále zjistila, že místní orgány v provincii Chej-lung-ťiang podporovaly a koordinovaly zřízení a fungování nejméně jednoho průmyslového parku, který se zabývá zpracováním kukuřice, a dohlížejí na něj (mimo jiné prostřednictvím sankcí) (57).

(80)

Komise rovněž učinila zjištění týkající se zásahů státu do odvětví zpracování amoniaku – další suroviny používané při výrobě glutamátu sodného. Ve 13. národním pětiletém plánu pro petrochemický a chemický průmysl stanovila čínská vláda roční cíle výroby amoniaku podporou „souborů technologií a zařízení, které zajišťují roční výrobu přesahující jeden milion tun syntetického amoniaku a syntetického methanolu“. (58) Takovéto zásahy na straně nabídky se dále odrážejí v podobných politikách místních orgánů. 13. pětiletý plán pro petrochemický průmysl v provincii Che-pej vyzývá zejména k „zaměření pozornosti na podporu druhé fáze výstavby závodu společnosti Cangzhou Zhengyuan, který má vyrábět 600 000 tun amoniaku“ (59). Kromě toho bylo zjištěno, že průmyslové provincie Čchung-čching a Če-ťiang přednostně nabízejí nižší ceny elektřiny zejména pro výrobu syntetického amoniaku (60).

(81)

Jak je uvedeno výše v poznámce pod čarou k 64. bodu odůvodnění, je dalším hlavním vstupem ve výrobním procesu glutamátu sodného v ČLR obvykle uhlí (s ohledem na zajištění elektrické energie ve výrobním procesu). Jak Komise ve své zprávě zjistila, ceny energií v Číně nejsou tržní. Především trh s uhlím je vystaven narušením, zejména v důsledku subvencování (61). Komise dále zjistila, že orgány veřejné správy zasahují do tržních sil v odvětví uhelného průmyslu na úrovni provincií, zejména v provincii Šan-tung, prostřednictvím plánovacích dokumentů regulujících dodávku, lokalizaci a průmyslové koncepce. Jedním z takových dokumentů je Střednědobý a dlouhodobý plán energetického rozvoje provincie Šan-tung vydaný v roce 2016 a pokrývající období do roku 2030. Ideologická motivace plánu k řízení trhu je patrná zejména z jeho hlavní zásady „(n)áležitého uskutečňování ducha 18. národního sjezdu Komunistické strany Číny a jeho třetího, čtvrtého, pátého a šestého plenárního zasedání; Svědomité uskutečňování řady důležitých projevů generálního tajemníka Si Ťin-pchinga i projevu, který přednesl při inspekci provincie Šan-tung.“ Uznává rovněž dosavadní centralizovaný charakter fungování energetického trhu, protože jedním z cílů tohoto plánu je „podpora transformace plně centralizovaného modelu dodávek energie směrem k centralizovanému a decentralizovanému modelu.“ Ustanovení tohoto dokumentu jsou zaměřena především na regulaci konkrétních struktur rozmístění a rozvoje uhelného průmyslu (62). Pokud jde o energii z uhlí, vyzývá tento dokument mimo jiné k: „(z)aměření se na plánování a výstavbu projektů vysoce účinných ultrasuperkritických uhelných elektráren s megawattovým výkonem a vybudování klastru ekologických uhelných elektráren v oblasti severního pobřeží“ a „plánování výstavby integrované základny pro rozvoj uhelné energetiky v jihozápadní části provincie Šan-tung“. Dokument obsahuje zvláštní Akční plán pro transformaci a rozvoj uhelného průmyslu, který vyzývá k provádění těchto modelů průmyslového rozvoje a stavebnictví, bez ohledu na volné působení tržních sil a svobodné rozhodování podniků: „Náležité zpracování a převod nadměrné výrobní kapacity a pracovních sil provincie; Pokračování ve zlepšování a posilování základů dvou velkých skupin podniků Shandong Energy a Yankuang; Urychlení a podpora fúze a reorganizace místních uhelných těžebních podniků, zlepšování úrovně koncentrace odvětví, podpora transformace modelu vývoje z modelu založeného na množství a rychlosti směrem k modelu založenému na kvalitě a přínosu. […] Zaměření se na budování projektů s integrací uhelných elektráren mimo provincii ve Vnitřním Mongolsku, provinciích Šen-si, Sin-ťiang atd.“ (63)

(82)

Tato angažovanost vlády a místních orgánů v celém hodnotovém řetězci glutamátu sodného může přinejmenším zkreslovat ceny.

(83)

Čínská vláda řídí rozvoj odvětví glutamátu sodného v souladu s celou řadou nástrojů, například poskytováním státních dotací. Výroční zpráva vyvážejícího výrobce společnosti Meihua za rok 2019 potvrzuje, že společnost v roce 2018 obdržela nejméně 130 milionů RMB vládních dotací (64). V případě společnosti Ningxia Eppen uvádí zpráva o auditu z roku 2018 vládní dotace ve výši 62,3 milionu RMB v roce 2017 (65). V tomto roce navíc společnost Ningxia Eppen pravděpodobně získala prostředky ve výši 200 000 RMB na vytvoření stanoviště pro demonstraci budování strany (66).

(84)

Kromě toho Komise zjistila, že ČLR začala v posledních letech uplatňovat snížení DPH na vývoz glutamátu sodného o 13 %, což u tohoto vývozu v současné době vede k úplnému osvobození od DPH. To také vede k cenové pobídce pro čínské hospodářské subjekty na trhu s glutamátem sodným (67).

(85)

Prostřednictvím těchto a jiných prostředků podléhají odvětví glutamátu sodného i další odvětví vyrábějící suroviny používané k výrobě glutamátu sodného zásahům státu, přičemž čínská vláda řídí a kontroluje prakticky všechny aspekty vývoje a fungování hodnotového řetězce glutamátu sodného.

(86)

Souhrnně vzato čínská vláda zavedla opatření s cílem přimět hospodářské subjekty k dodržování cílů veřejné politiky, včetně výrobců glutamátu sodného a vstupů používaných k výrobě glutamátu sodného. Tato opatření brání volnému působení tržních sil.

3.2.3.6.   Podstatná zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. b) čtvrté odrážky základního nařízení: neexistence nebo diskriminační uplatňování či nedostatečné vymáhání zákonů týkajících se úpadku, obchodních společností nebo vlastnictví

(87)

Podle informací ve spisu čínský systém v oblasti úpadků neplní řádně své vlastní hlavní cíle, jako jsou spravedlivé uhrazení pohledávek a dluhů a ochrana zákonných práv a zájmů věřitelů a dlužníků. Je to zřejmě zapříčiněno tím, že ačkoli čínské úpadkové právo formálně vychází ze zásad, které jsou obdobné jako zásady uplatňované v odpovídajících právních předpisech v jiných zemích, pro čínský systém je charakteristické to, že jsou systematicky nedostatečně prosazovány. Počet úpadků je i nadále pozoruhodně nízký s ohledem na velikost hospodářství této země, v neposlední řadě proto, že insolvenční řízení trpí řadou nedostatků, což v praxi působí jako faktor odrazující od vyhlášení úpadku. Kromě toho hraje v insolvenčním řízení i nadále významnou a aktivní úlohu stát, který často přímo ovlivňuje výsledek řízení (68).

(88)

Dále je třeba uvést, že nedostatky systému vlastnických práv jsou zvláště patrné ve vztahu k vlastnictví půdy a právům k užívání pozemků v ČLR (69). Veškerou půdu vlastní čínský stát (půda na venkově je v kolektivním vlastnictví a půda ve městech ve státním vlastnictví). Její přidělování závisí pouze na státu. Existují právní ustanovení zaměřená na udělování práva k užívání pozemků transparentním způsobem a za tržní ceny, například prostřednictvím zavedení dražebních postupů. Tyto předpisy však běžně nejsou dodržovány a někteří kupující získávají půdu zdarma nebo za ceny pod tržními sazbami (70). Orgány kromě toho při přidělování pozemků často sledují konkrétní politické cíle, včetně plnění hospodářských plánů (71).

(89)

Podobně jako ostatní odvětví v čínském hospodářství podléhají výrobci glutamátu sodného běžným pravidlům čínského úpadkového práva, práva obchodních společností a majetkového práva. Následkem toho se těchto společností také týkají zkreslení vytvářená shora a vznikající v důsledku diskriminačního uplatňování nebo nedostatečného vymáhání úpadkového a majetkového práva. Toto šetření neodhalilo nic, co by mohlo tato zjištění zpochybnit. Komise tedy dospěla k předběžnému závěru, že čínské právní předpisy upravující úpadek a vlastnictví řádně nefungují, následkem čehož vznikají zkreslení, když jsou v ČLR drženy při životě insolventní firmy a když se přidělují práva k užívání pozemků. Tyto úvahy se na základě dostupných důkazů zdají být plně použitelné i v odvětví glutamátu sodného a v odvětvích vyrábějících suroviny používané při výrobě výrobku, který je předmětem přezkumu.

(90)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti dospěla Komise k závěru, že v hodnotových řetězcích chemického zpracování a zpracování kukuřice existuje diskriminační uplatňování nebo nedostatečné prosazování právní úpravy úpadku a vlastnictví, a to i pokud jde o výrobek, který je předmětem přezkumu.

3.2.3.7.   Podstatná zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. b) páté odrážky základního nařízení: zkreslené mzdové náklady

(91)

V ČLR se nemůže plně rozvinout systém tržních mezd, protože pracovníkům a zaměstnavatelům je bráněno v jejich právu na kolektivní organizování. ČLR neratifikovala řadu zásadních úmluv Mezinárodní organizace práce (dále jen „MOP“), zejména úmluvy týkající se svobody sdružování a kolektivního vyjednávání (72). Na základě vnitrostátního práva působí pouze jedna odborová organizace. Tato organizace však není nezávislá na státních orgánech a její zapojení do kolektivního vyjednávání a ochrany práv pracujících je nadále slabé (73). Mobilitu čínské pracovní síly navíc omezuje systém registrace domácností, který omezuje přístup k celému spektru sociálního zabezpečení a dalším výhodám poskytovaným místním obyvatelům v dané správní oblasti. To obvykle vede k tomu, že pracující, kteří nemají registraci k pobytu v daném místě, se v zaměstnání ocitají ve zranitelném postavení a mají nižší příjem než držitelé registrace k pobytu (74). Tyto zjištěné skutečnosti vedou ke zkreslení mzdových nákladů v ČLR.

(92)

Nebyly předloženy žádné důkazy o tom, že by se popsaný čínský systém pracovního práva netýkal společností vyrábějících glutamát sodný nebo související vstupy. Odvětví glutamátu sodného je tedy zasaženo zkreslením mzdových nákladů jak přímo (při výrobě výrobku, který je předmětem přezkumu), tak nepřímo (v rámci přístupu výrobců glutamátu sodného ke kapitálu nebo vstupům od společností, na které se vztahuje stejný čínský pracovněprávní systém).

3.2.3.8.   Podstatná zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. b) šesté odrážky základního nařízení: přístup k finančním prostředkům poskytovaným institucemi, jež realizují cíle veřejné politiky nebo v jiném ohledu nevyvíjejí svou činnost nezávisle na státu

(93)

Přístup podnikových subjektů ke kapitálu v ČLR se vyznačuje různými zkresleními.

(94)

Zaprvé, čínský finanční systém se vyznačuje silným postavením státem vlastněných bank (75), které při zajišťování přístupu k financím zohledňují jiná kritéria než ekonomickou životaschopnost projektu. Podobně jako nefinanční státem vlastněné podniky jsou tyto banky nadále propojeny se státem nejen prostřednictvím vlastnictví, ale také formou personálních vztahů (nejvyšší vedoucí pracovníci velkých finančních institucí ve vlastnictví státu jsou v konečném důsledku jmenováni Komunistickou stranou Číny) (76) a – opět stejně jako u nefinančních státem vlastněných podniků – banky pravidelně provádějí veřejné politiky vytvořené vládou. Tím banky plní výslovnou právní povinnost vykonávat svou činnost v souladu s potřebami národního hospodářského a sociálního rozvoje a v souladu s průmyslovými politikami státu (77). K tomu přistupují ještě další platná pravidla, která směrují finanční prostředky do odvětví označených vládou za preferovaná nebo jinak důležitá (78).

(95)

Přestože se uznává, že různá právní ustanovení zmiňují potřebu řídit se obvyklými bankovními postupy a obezřetnostními pravidly, jako je potřeba zkoumat úvěruschopnost dlužníka, z naprosté většiny důkazů, včetně zjištění v rámci šetření na ochranu obchodu, vyplývá, že tato ustanovení hrají při uplatňování různých právních nástrojů pouze druhotnou úlohu.

(96)

Zkresleny jsou rovněž dluhopisové a úvěrové ratingy, což má řadu důvodů včetně toho, že posuzování rizik je ovlivněno strategickým významem dané firmy pro čínskou vládu a silou případné implicitní záruky ze strany vlády. Odhady výrazně nasvědčují tomu, že čínské úvěrové ratingy soustavně odpovídají nižším mezinárodním ratingům (79).

(97)

K těmto záležitostem přistupují ještě další platná pravidla, která směrují finanční prostředky do odvětví označených vládou za preferovaná nebo jinak důležitá (80). Z toho plyne zaujatost ve prospěch poskytování úvěrů státem vlastněným podnikům, velkým soukromým firmám s dobrými konexemi a firmám v klíčových odvětvích průmyslu, což znamená, že dostupnost kapitálu a jeho náklady nejsou pro všechny subjekty na trhu stejné.

(98)

Zadruhé, výpůjční náklady jsou uměle udržovány na nízké úrovni, aby se podpořil růst investic. To vedlo k nadměrnému používání kapitálových investic při ještě nižší návratnosti investovaných prostředků. Tuto skutečnost ilustruje nedávný nárůst finanční páky společností ve státním sektoru, k němuž došlo navzdory prudkému poklesu ziskovosti, což svědčí o tom, že se mechanismy působící v bankovním systému neřídí obvyklými obchodními reakcemi.

(99)

Za třetí, přestože v říjnu 2015 bylo dosaženo liberalizace nominálních úrokových sazeb, cenové signály stále nejsou výsledkem volného působení tržních sil, ale ovlivňují je zkreslení způsobená státními zásahy. Uměle nízké úrokové sazby mají za následek podhodnocení a následně nadměrné využívání kapitálu.

(100)

Celkový růst úvěrů v ČLR naznačuje zhoršující se efektivnost alokace kapitálu bez jakýchkoli příznaků omezování úvěrů, které by bylo možné očekávat v nenarušeném tržním prostředí. Následkem toho v posledních letech prudce vzrostly úvěry se selháním. V situaci rostoucího objemu rizikových dluhů se čínská vláda rozhodla vyhnout se selháním dlužníků. V důsledku toho byly problémy úvěrů se selháním řešeny refinancováním, což vedlo k vytvoření tzv. „zombie“ společností, nebo převodem vlastnictví dluhu (např. prostřednictvím fúzí nebo kapitalizací pohledávek), aniž by se nezbytně odstranil celkový dluhový problém či řešily jeho základní příčiny.

(101)

V podstatě lze říci, že navzdory krokům, které byly v nedávné době podniknuty směrem k liberalizaci trhu, je systém podnikových úvěrů v ČLR postižen významnými systémovými problémy a zkresleními, která vyplývají z pokračující výrazné role státu na kapitálových trzích.

(102)

Nebyly předloženy žádné důkazy o tom, že by bylo odvětví glutamátu sodného z výše popsaných zásahů státu ve finančním systému vyjmuto. Komise také zjistila, že přední výrobci glutamátu sodného využívali vládní dotace (viz 83. bod odůvodnění). Významné zásahy státu do finančního systému proto závažně ovlivňují tržní podmínky na všech úrovních.

3.2.3.9.   Systémová povaha popsaných zkreslení

(103)

Komise konstatovala, že zkreslení popsaná ve zprávě jsou pro čínskou ekonomiku typická. Z dostupných důkazů vyplývá, že skutečnosti týkající se čínského systému a jeho rysy popsané výše v oddílech 3.2.3.2 až 3.2.3.5, jakož i v části A zprávy platí po celé zemi a napříč hospodářskými odvětvími. Totéž platí o popisu výrobních faktorů uvedeném v oddílech 3.2.3.6 až 3.2.3.8 výše a v části B zprávy.

(104)

Komise připomíná, že pro výrobu glutamátu sodného je zapotřebí široká škála vstupů. V tomto ohledu je ČLR jedním z hlavních producentů kukuřice – klíčové suroviny ve výrobním procesu glutamátu sodného (viz 64. bod odůvodnění). Když výrobci glutamátu sodného tyto vstupy nakupují nebo uzavírají smlouvy o jejich dodávkách v ČLR, ceny, které platí (a které jsou zaznamenány jako jejich náklady), zjevně podléhají stejným systémovým zkreslením, jež byla uvedena výše. Například dodavatelé vstupů využívají pracovní sílu, která podléhá zkreslením. Mohou si vypůjčit peněžní prostředky, které podléhají zkreslením ve finančním sektoru/při alokaci kapitálu. Navíc podléhají systému plánování, který je uplatňován na všech úrovních státní správy a ve všech odvětvích.

(105)

V důsledku toho nejen že není vhodné použít domácí prodejní ceny glutamátu sodného ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, ale navíc jsou poznamenány i všechny vstupní náklady (včetně surovin, energie, půdy, financování, pracovní síly atd.), protože tvorbu jejich cen ovlivňují významné zásahy státu, jak je popsáno v částech A a B zprávy. Zásahy státu popsané v souvislosti s alokací kapitálu, půdy, pracovní síly, energie a surovin se totiž vyskytují v celé ČLR. To například znamená, že určitý vstup, který byl jako takový vyprodukován v ČLR díky společnému působení řady výrobních faktorů, je vystaven podstatným zkreslením. Totéž platí o vstupu použitém v tomto vstupu a tak dále. Čínská vláda ani vyvážející výrobci neuvedli v rámci stávajícího šetření žádné důkazy nebo argumenty, jež by svědčily o opaku.

3.2.3.10.   Závěr

(106)

Analýza uvedená v oddílech 3.2.3.2 až 3.2.3.9, která zahrnuje posouzení všech dostupných důkazů týkajících se zásahů ČLR do jejího hospodářství obecně, jakož i do odvětví glutamátu sodného a souvisejícího dodavatelského řetězce, ukázala, že ceny výrobku, který je předmětem přezkumu, ani náklady na jeho výrobu, včetně nákladů na suroviny, energii a pracovní sílu, nejsou výsledkem volného působení tržních sil, protože jsou ovlivněny významnými zásahy státu ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, jak ukazuje skutečný nebo možný dopad jednoho nebo více příslušných prvků tam uvedených. Na tomto základě a vzhledem k nespolupráci čínské vlády dospěla Komise k závěru, že v tomto případě není ke stanovení běžné hodnoty vhodné použít domácí ceny a náklady.

(107)

Komise proto přikročila k početnímu zjištění běžné hodnoty výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty, to jest v tomto případě na základě odpovídajících výrobních nákladů a nákladů na prodej ve vhodné reprezentativní zemi v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, jak o tom pojednává následující oddíl.

3.2.4.   Reprezentativní země

3.2.4.1.   Obecné poznámky

(108)

Volba reprezentativní země byla založena na těchto kritériích podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení:

úroveň hospodářského rozvoje podobná jako v ČLR. Za tímto účelem použila Komise země s hrubým národním důchodem na obyvatele, který je podle databáze Světové banky podobný jako v ČLR (81);

výroba výrobku, který je předmětem přezkumu, v dané zemi;

dostupnost relevantních veřejných údajů v reprezentativní zemi.

Je-li reprezentativních třetích zemí více, dostala případně přednost země s náležitou úrovní sociální a environmentální ochrany.

(109)

Jak je vysvětleno ve 40. a 41. bodě odůvodnění, Komise zveřejnila dvě poznámky ke spisu ohledně zdrojů pro určení běžné hodnoty, které mají zúčastněné strany k dispozici, a to dne 21. února 2020 (dále jen „první poznámka o činitelích výroby“), respektive 8. dubna 2020 (dále jen „druhá poznámka o činitelích výroby“). Ve druhé poznámce informovala Komise zúčastněné strany o svém závěru, že Thajsko je v tomto případě vhodnou reprezentativní zemí, pokud se potvrdí použití metodiky podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

3.2.4.2.   Výroba výrobku, který je předmětem šetření, v reprezentativní zemi a úroveň hospodářského rozvoje podobná jako v ČLR

(110)

V první poznámce o činitelích výroby Komise uvedla, že pokud jde o země s podobnou úrovní hospodářského rozvoje podle Světové banky jako ČLR, tj. země klasifikované Světovou bankou na základě hrubého národního důchodu jako země s „vyššími středními příjmy“, je známo, že výroba výrobku, který je předmětem přezkumu, probíhá v Argentině, Brazílii, na Fidži, v Íránu, na Jamajce, v Malajsii, na Mauriciu, v Mexiku, Peru, Jihoafrické republice, Thajsku a Turecku. Po zveřejnění této poznámky Komise neobdržela žádné připomínky týkající se úrovně hospodářského rozvoje a výroby výrobku, který je předmětem šetření, v potenciálních reprezentativních zemích.

3.2.4.3.   Snadno dostupné údaje v reprezentativní zemi

(111)

Komise identifikovala společnosti vyrábějící glutamát sodný, jejichž finanční údaje byly snadno dostupné a jež bylo tedy možné považovat za vhodné pro účely čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, pouze ve dvou ze zemí, které Komise určila jako potenciální reprezentativní země, tj. v Thajsku a Malajsii.

(112)

Jak je však uvedeno ve druhé poznámce o činitelích výroby, v Malajsii byla určena pouze jedna společnost vyrábějící glutamát sodný: Ajinomoto Malajsie Bhd, která vyrábí i jiné potravinářské výrobky a přísady. V Thajsku bylo identifikováno pět společností, a to Ajinomoto Co., (Thailand) Ltd., Thai Fermentation Industry Co Ltd. (Racha Churos), Thai Churos, Thai Foods International Co. Ltd. a KT MSG. Všechny tyto společnosti vyráběly glutamát sodný a jiné potravinářské výrobky nebo přísady. Nicméně se zdá, že dvě z nich, Thai Fermentation Industry Co Ltd. (Racha Churos) a Thai Churos, vyrábějí především glutamát sodný a omezený sortiment dalších výrobků. Na základě toho dospěla Komise k závěru, že veřejně dostupné finanční údaje zjištěné v Thajsku budou reprezentativní a přesné pro posouzení nezkreslené a přiměřené částky pro správní, prodejní a režijní náklady v rámci tohoto šetření.

(113)

Komise pečlivě analyzovala všechny relevantní údaje dostupné ve spisu pro výrobní faktory v Thajsku a poukázala na tyto skutečnosti:

Komise analyzovala statistiky dovozu všech výrobních faktorů uvedených v první poznámce o činitelích výroby aktualizované druhou poznámkou o činitelích výroby a dospěla k závěru, že v období přezkumného šetření byly dováženy všechny výrobní faktory nezbytné pro výrobu výrobku, který je předmětem šetření.

Energetické statistiky (ceny elektřiny pro průmysl) za období přezkumného šetření byly snadno dostupné v podobě údajů poskytnutých Provinčním úřadem pro elektřinu a zveřejněných Thajským úřadem pro investice (82).

Zdrojem pro stanovení nákladů práce jsou statistiky průměrných měsíčních mezd ve výrobním odvětví a týdenní pracovní doby v Thajsku, dostupné na internetových stránkách Mezinárodní organizace práce (MOP) (83).

(114)

Podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení zahrnuje početně zjištěná běžná hodnota nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk. Kromě toho je třeba zjistit hodnotu nákladů na výrobní režii k pokrytí nákladů, které nejsou zahrnuty do výrobních faktorů. Jak bylo uvedeno výše ve 112. bodě odůvodnění, Komise dospěla k závěru, že pět společností v Thajsku, a to Ajinomoto Co. (Thailand) Ltd.; Thai Fermentation Industry Co Ltd. (Racha Churos); Thai Churos; Thai Foods International Co. Ltd. a KT MSG měly snadno dostupné účetní závěrky, které bylo možné použít jako zástupné hodnoty pro určení nezkreslené a přiměřené částky pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk.

(115)

Poté, co bylo na základě uvedených prvků stanoveno, že Thajsko je vhodnou reprezentativní zemí, nebylo nutné provést posouzení úrovně sociální a environmentální ochrany podle poslední věty čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážky základního nařízení.

3.2.4.4.   Závěr ohledně reprezentativní země

(116)

S ohledem na výše uvedenou analýzu Thajsko splňovalo všechna kritéria stanovená v čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážce základního nařízení, aby mohlo být považováno za vhodnou reprezentativní zemi. Thajsko má zejména významnou výrobu výrobku, který je předmětem šetření, a kompletní sadu snadno dostupných údajů o všech výrobních faktorech, správních, prodejních a režijních nákladech a zisku.

3.2.5.   Zdroje použité ke stanovení nezkreslených nákladů a referenční hodnoty

(117)

Ve druhé poznámce o činitelích výroby Komise uvedla, že pro početní zjištění běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení má v úmyslu použít databázi GTA (84), s jejíž pomocí stanoví nezkreslené náklady na všechny suroviny zahrnuté do výrobních faktorů v reprezentativní zemi, a statistiky MOP a národní statistiky, na jejichž základě stanoví nezkreslené náklady práce v reprezentativní zemi. Komise také uvedla, že pro náklady na elektřinu má v úmyslu použít sazby uplatňované thajským Provinčním úřadem pro elektřinu. Pokud jde o náklady na vodu, měla Komise v úmyslu použít sazby uplatňované thajským Metropolitním vodárenským úřadem. Ke stanovení správních, prodejních a režijních nákladů a zisku měly být rovněž použity finanční údaje pěti společností: Ajinomoto Co. (Thailand) Ltd.; Thai Fermentation Industry Co Ltd. (Racha Churos); Thai Churos; Thai Foods International Co. Ltd. a KT MSG.

3.2.6.   Výrobní faktory

(118)

Za účelem určení běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení analyzovala Komise veškeré dostupné údaje pro výrobní faktory a rozhodla se použít tyto hodnoty:

Tabulka 1

Výrobní faktory glutamátu sodného

Výrobní faktor

Kód komodity

Měrná jednotka

Nezkreslená hodnota

Suroviny

Kukuřice setá

1005 90 90 00 2

kg

1,59 RMB/kg

Enzymy

3507

kg

73,81 RMB/kg

Amoniak (čpavek) bezvodý

2814 10

kg

1,97 RMB/kg

Aminosloučeniny s kyslíkatou funkcí

2922 49

kg

57,89 RMB/kg

Kyselina sírová

2807 0000 10 2

kg

0,49 RMB/kg

Kyselina fosforečná

2809 20 32

kg

7,89 RMB/kg

Hydroxid sodný (louh sodný) ve vodném roztoku

2815 12

kg

2,30 RMB/kg

Hydrogenuhličitan sodný (bikarbonát sodný)

2836 30

kg

3,20 RMB/kg

Fosforečnany (fosfáty) (hydrogenfosforečnan sodný)

2835 22 00

kg

7,4 RMB/kg

Aktivní uhlí

3802 10 00 00 0

kg

25,75 RMB/kg

Kapalný kyslík

2804 40

kg

1,06 RMB/kg

Elektrická energie/Spotřební materiál

Olej

2710 19

l

3,35 RMB/l

Rýžové slupky

1213 00

kg

3,91 RMB/kg

Elektřina

Provinční úřad pro elektřinu v Thajsku

kWh

0,71 RMB/kWh

Pracovní síla

Přímo najaté pracovní síly

Mezinárodní organizace práce –ILOSTAT

h

17,13 RMB/hodina

Vedlejší produkty/odpad

Tekuté hnojivo

3105

kg

2,64 (neg.) RMB/kg

(119)

Komise zahrnula hodnotu pro náklady na výrobní režii, aby se zohlednily náklady nezahrnuté do výrobních faktorů uvedených výše. Pro stanovení této částky byly použity údaje uvedené v žádosti, zejména údaje z thajského závodu KKP společnosti Ajinomoto. Tato metodika je podrobně vysvětlena v 127. a 128. bodě odůvodnění.

3.2.6.1.   Suroviny

(120)

Struktura nákladů glutamátu sodného je dána především náklady na suroviny, zejména na cukernatou surovinu a různé chemické látky (hlavně uhličitany) i na energii.

(121)

Při stanovování nezkreslené ceny surovin vycházela Komise z dovozních cen do reprezentativní země uvedených v GTA, ke kterým přičetla dovozní cla. Aby bylo možné stanovit běžnou hodnotu podle metodiky Komise, musely by se k těmto dovozním cenám obvykle připočítat náklady na vnitrostátní dopravu. Avšak s ohledem na zjištění uvedené ve 133. bodě odůvodnění, že nejsou k dispozici náklady na vnitrostátní dopravu z důvodu nedostatečné spolupráce vývozců/výrobců v ČLR, i na povahu tohoto šetření v rámci přezkumu před pozbytím platnosti, které je zaměřeno spíše na zjištění, zda dumping přetrvával během období přezkumného šetření, než na zjištění jeho přesného rozsahu, Komise rozhodla, že úpravy o vnitrostátní dopravu nejsou nezbytné, neboť tyto úpravy by mohly vést pouze ke zvýšení běžné hodnoty, a tedy i dumpingového rozpětí.

(122)

Dovozní cena každého výrobního faktoru v reprezentativní zemi byla stanovena jako vážený průměr jednotkových dovozních cen daného výrobního faktoru ze všech třetích zemí s výjimkou ČLR a zemí, které nebyly členy WTO, uvedených v příloze 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/755 (85). Komise se rozhodla vyloučit dovoz z ČLR do reprezentativní země, neboť ve 106. bodě odůvodnění dospěla k závěru, že vzhledem k existenci podstatných zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení není vhodné použít domácí ceny a náklady v ČLR. Vzhledem k tomu, že nebyly k dispozici důkazy o tom, že tato zkreslení nemají vliv rovněž na výrobky určené na vývoz, Komise usoudila, že tato zkreslení ovlivnila vývozní ceny.

3.2.6.2.   Pracovní síla

(123)

MOP zveřejňuje podrobné informace o mzdách v různých hospodářských odvětvích v Thajsku. Komise použila nejnovější dostupné statistiky měsíčních mezd ve výrobním odvětví a týdenní pracovní doby v Thajsku v období přezkumného šetření, vypracované MOP (86).

3.2.6.3.   Elektřina

(124)

Ceny elektřiny pro společnosti (průmyslové uživatele) v Thajsku zveřejňuje Thajský úřad pro investice. Komise použila sazby platné pro velké společnosti poskytující všeobecné služby, které uplatňuje Provinční úřad pro elektřinu a zveřejňuje Thajský úřad pro investice (87).

3.2.6.4.   Spotřební materiál/zanedbatelná množství

(125)

Vzhledem k velkému počtu výrobních faktorů byly některé suroviny, které měly na celkových výrobních nákladech pouze zanedbatelný podíl (tj. méně než 0,5 %), zařazeny pod spotřební materiál.

(126)

Komise vypočítala procentní podíl spotřebního materiálu na celkových nákladech na suroviny uvedených v žádosti, především údajů z thajského závodu KKP společnosti Ajinomoto, a použila tento procentní podíl na přepočtené náklady na suroviny při použití zjištěných nezkreslených cen.

3.2.6.5.   Náklady na výrobní režii, správní, prodejní a režijní náklady, zisk a snížení hodnoty

(127)

Podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení „zahrnuje početně zjištěná běžná hodnota nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk“. Kromě toho je třeba stanovit hodnotu pro náklady na výrobní režii, aby se zohlednily náklady nezahrnuté do výrobních faktorů.

(128)

Pro zjištění nezkreslené hodnoty nákladů na výrobní režii a vzhledem k nedostatečné spolupráci čínských vyvážejících výrobců/výrobců použila Komise dostupné údaje v souladu s článkem 18 základního nařízení. Na základě údajů uvedených v žádosti, především údajů z thajského závodu KKP společnosti Ajinomoto, proto Komise stanovila poměr nákladů na výrobní režii a celkových výrobních nákladů a nákladů práce. Tento procentuální podíl byl použit na nezkreslenou hodnotu výrobních nákladů pro získání nezkreslené hodnoty nákladů na výrobní režii.

(129)

Při stanovení nezkreslené a přiměřené částky pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk vycházela Komise z finančních údajů pěti společností v reprezentativní zemi, kterou je Thajsko, uvedených ve 117. bodě odůvodnění: Ajinomoto Co. (Thailand) Ltd.; Thai Fermentation Industry Co Ltd. (Racha Churos); Thai Churos; Thai Foods International Co. Ltd. a KT MSG, které získala z databází Orbis Bureau van Dijk. (88) (dále jen „Orbis“). Jak je uvedeno ve druhé poznámce o činitelích výroby, vztahují se údaje o společnosti Ajinomoto Co. (Thailand) Ltd. k rozpočtovému roku duben 2018 až březen 2019. Poslední finanční údaje dalších čtyř společností se vztahují k rozpočtovému roku za leden až prosinec 2018. Obrat společnosti Ajinomoto Co. (Thailand) Ltd. představoval více než 80 % celkového obratu těchto pěti společností, a proto mají tyto údaje, které se částečně vztahují na období přezkumného šetření, velký vliv na průměrné správní, prodejní a režijní náklady a na zisk použité v tomto šetření. Zahrnutí údajů dalších společností, vztahujících se na období těsně před obdobím přezkumného šetření, bylo při neexistenci důkazu opaku považováno za reprezentativní. K tomuto postupu uvedenému ve druhé poznámce o činitelích výroby neobdržela Komise žádné připomínky. Komise se domnívala, že tento přístup byl za těchto okolností vhodný, vzhledem k tomu, že správní, prodejní a režijní náklady a zisk společnosti Ajinomoto Co. (Thailand) Ltd. (obojí 16 %) byly v souladu s použitým průměrem uvedeným ve 132. bodě odůvodnění, který odrážel údaje ostatních společností, jejichž údaje byly k dispozici do konce roku 2018. V každém případě by kterýkoli ze souboru údajů vykazoval vysoké dumpingové rozpětí a vzhledem k tomu, že dotčeným šetřením je přezkum před pozbytím platnosti, není třeba přesné dumpingové rozpětí stanovit. V lednu 2021 Komise nahlédla do databáze Dun & Bradstreet (89), aby si ověřila, zda byly finanční údaje všech pěti společností aktualizovány. Jediná aktualizace byla nalezena u společnosti Ajinomoto Co. (Thailand) Ltd. pro období od dubna 2019 do března 2020, ale datový soubor byl neúplný, protože neobsahoval čistý zisk. Byl tedy použit původní datový soubor uvedený ve druhé poznámce o činitelích výroby.

3.2.7.   Výpočet

(130)

Na základě výše uvedených skutečností Komise početně zjistila běžnou hodnotu na základě ceny ze závodu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení. Vzhledem k nedostatečné spolupráci vyvážejících výrobců/výrobců v Číně a skutečnosti, že tedy nebyly k dispozici žádné informace o typech výrobků prodávaných na domácím trhu, nebyla běžná hodnota stanovena podle typu výrobku.

(131)

Zaprvé Komise určila nezkreslené výrobní náklady. Vzhledem k nedostatečné spolupráci čínských vyvážejících výrobců/výrobců vycházela Komise z informací, které poskytl žadatel v žádosti ohledně použití každého faktoru (materiálů a pracovní síly) pro výrobu glutamátu sodného, a to na základě struktury nákladů a příslušných technických výrobních poměrů svých výrobních závodů přizpůsobených hlavním cukernatým surovinám (kukuřičný škrob) používaným v Číně. Komise vynásobila faktory použití nezkreslenými náklady na jednotku zjištěnými v reprezentativní zemi, kterou je Thajsko.

(132)

Komise poté použila poměr nákladů na výrobní režii stanovený tak, jak je uvedeno ve 128. bodě odůvodnění, a nezkreslených výrobních nákladů. V případě správních, prodejních a režijních nákladů a zisku použila Komise vážený průměr správních, prodejních a režijních nákladů a zisku uvedený ve veřejně dostupných účetních závěrkách pěti uvedených výrobců glutamátu sodného v Thajsku, jak je vysvětleno ve 129. bodě odůvodnění. K nezkresleným výrobním nákladům Komise připočetla tyto položky:

náklady na výrobní režii, které představovaly [5–10 %] celkových výrobních nákladů, jak je vysvětleno ve 128. bodě odůvodnění,

správní, prodejní a režijní náklady ve výši 16 %, uplatněné na součet výrobních nákladů a nákladů na výrobní režii a

zisk ve výši 18 %, uplatněný na součet výrobních nákladů a nákladů na výrobní režii.

3.2.8.   Vývozní cena

(133)

Z důvodu nedostatečné spolupráce vyvážejících výrobců/výrobců v ČLR byly vývozní ceny do Unie stanoveny na základě dostupných údajů v souladu s článkem 18 základního nařízení. Komise stanovila vývozní cenu na základě dostupných statistik, konkrétně databáze Comext (Eurostat). Vzhledem k tomu, že ceny v databázi Comext jsou uvedeny na úrovni CIF (náklady, pojištění a přepravné), byla úroveň cen ze závodu stanovena na základě důkazů předložených v žádosti o přezkum před pozbytím platnosti týkajících se nákladů na dopravu, manipulaci, námořní přepravu a pojištění.

3.2.9.   Srovnání a dumpingové rozpětí

(134)

Komise porovnala početně zjištěnou běžnou hodnotu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení s vývozní cenou určenou dle výše uvedeného postupu. Na tomto základě vážený průměr dumpingového rozpětí vyjádřený jako procentní podíl z ceny CIF na hranici Unie z databáze Comext před proclením činil 112,8 %.

3.2.10.   Závěr

(135)

Komise proto dospěla k závěru, že dumping ze strany ČLR během období přezkumného šetření přetrvával.

3.3.   Indonésie

(136)

Statistické údaje Eurostatu ukazují, že v období přezkumného šetření bylo z Indonésie dovezeno 5 535 tun glutamátu sodného, což představuje [5–10] % podílu na trhu v Unii. Komise dospěla k závěru, že takový objem dovozu je dostatečně reprezentativní pro účely zkoumání toho, zda během období přezkumného šetření přetrvával dumping.

3.3.1.   Běžná hodnota

(137)

Z důvodu nedostatečné spolupráce ze strany indonéských vyvážejících výrobců použila Komise pro stanovení běžné hodnoty dostupné údaje v souladu s článkem 18 základního nařízení. V tomto ohledu použila Komise informace poskytnuté skupinou spolupracujících indonéských výrobců.

(138)

Běžná hodnota proto vycházela z domácích prodejních cen, které poskytla skupina spolupracujících indonéských výrobců. Z důvodu nedostatečné spolupráce ze strany indonéských vyvážejících výrobců nebyly k dispozici žádné podrobné vývozní ceny podle typu výrobku. Proto nebylo možné provést podrobné posouzení, zda se jednalo o běžný obchodní styk, jak je stanoveno v čl. 2 odst. 4 až čl. 2 odst. 6 základního nařízení. Komise zjistila, že průměrná domácí prodejní cena byla zisková, tj. vyšší než průměrné výrobní náklady stanovené pro skupinu spolupracujících indonéských výrobců. Běžná hodnota tedy vycházela z průměrné domácí prodejní ceny veškerého domácího prodeje skupiny spolupracujících indonéských výrobců.

(139)

Šetřením bylo rovněž zjištěno, že glutamát sodný byl prodáván volně ložený a pro maloobchodní prodej. Žadatel poskytl informace, že drtivou většinu prodeje na vývoz do Unie představoval glutamát sodný volně ložený (tj. prodávaný v balení po 20 kg a více), zatímco na domácím trhu v Indonésii se prodával jednak jako volně ložený, jednak pro maloobchodní prodej (prodej v malých spotřebitelských baleních).

(140)

Údaje předložené skupinou spolupracujících indonéských výrobců potvrdily, že volně ložený glutamát sodný se na indonéském domácím trhu prodával za ceny nižší než výrobní náklady, a prokázaly, že mezi prodejem volně loženého výrobku a prodejem pro maloobchodní prodej existuje trvalý cenový rozdíl.

(141)

Pro úplnost a zajištění spravedlivého srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny proto Komise rovněž vypočítala alternativní běžnou hodnotu vycházející z domácího prodeje pouze volně loženého výrobku, kterou by bylo možné porovnat s vývozními cenami prodeje převážně volně loženého výrobku. Jak je uvedeno výše, vycházely prodejní ceny volně loženého glutamátu sodného z informací poskytnutých skupinou spolupracujících indonéských výrobců. Vzhledem k tomu, že domácí prodej volně loženého výrobku byl nižší než průměrné výrobní náklady, Komise početně zjistila běžnou hodnotu podle čl. 2 odst. 3 a 6 základního nařízení připočtením váženého průměru správních, prodejních a režijních nákladů a zisku skupiny spolupracujících indonéských výrobců z veškerého domácího prodeje glutamátu sodného (volně loženého a pro maloobchodní prodej) během období přezkumného šetření. Vzhledem k tomu, že nebyly k dispozici žádné další informace, byl tento zdroj považován za nejvhodnější zdroj informací a za přiměřený.

3.3.2.   Vývozní cena

(142)

Vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany indonéských vyvážejících výrobců byla vývozní cena stanovena na základě údajů databáze Comext (Eurostat) v souladu s článkem 18 základního nařízení. Vzhledem k tomu, že ceny v databázi Comext jsou uvedeny na úrovni CIF a skupina spolupracujících indonéských výrobců nevyvážela do Unie, byla úroveň cen ze závodu stanovena na základě důkazů předložených v žádosti o přezkum před pozbytím platnosti týkajících se nákladů na dopravu a pojištění z Indonésie na hranici Unie.

3.3.3.   Srovnání a dumpingové rozpětí

(143)

Komise porovnala běžnou hodnotu stanovenou podle dvou různých scénářů popsaných výše s vývozní cenou stanovenou výše. Na tomto základě činil vážený průměr dumpingového rozpětí vyjádřený jako procentní podíl z ceny CIF na hranici Unie před proclením:

87,03 % při výpočtu na základě veškerého domácího prodeje glutamátu sodného v Indonésii, jak je uvedeno ve 138. bodě odůvodnění,

44,26 % při výpočtu na základě početně zjištěné běžné hodnoty, jak je uvedeno ve 141. bodě odůvodnění.

3.3.4.   Závěr

(144)

Komise proto dospěla k závěru, že dumping ze strany Indonésie během období přezkumného šetření přetrvával.

4.   PRAVDĚPODOBNOST PŘETRVÁNÍ DUMPINGU

4.1.   ČLR

(145)

V návaznosti na zjištění dumpingu během období přezkumného šetření Komise v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení zkoumala, zda existuje pravděpodobnost přetrvání dumpingu, pokud by byla opatření týkající se dovozu z Číny zrušena. V důsledku nedostatečné spolupráce vyvážejících výrobců/výrobců v ČLR založila Komise své posouzení na dostupných údajích v souladu s článkem 18 základního nařízení, tj. na zjištěních z předchozího přezkumu před pozbytím platnosti uvedeného v 2. bodě odůvodnění, na informacích uvedených v žádosti o přezkum, na veřejně dostupných informacích, na databázích Comext (Eurostat) a GTA. Byly analyzovány tyto prvky: výrobní kapacity a volné kapacity v ČLR, vývozní ceny na trhy třetích zemí, atraktivita trhu Unie a praktiky obcházení opatření.

4.1.1.   Výrobní kapacita a volná kapacita v ČLR

(146)

Vzhledem k nedostatečné spolupráci musela Komise při svém posouzení vycházet z dostupných údajů v souladu s článkem 18 základního nařízení, zejména z informací uvedených v žádosti a zjištění z předchozího přezkumu před pozbytím platnosti, i z dalších veřejných zdrojů uvedených ve 149. bodě odůvodnění.

(147)

Podle informací předložených žadatelem se výrobní kapacita glutamátu sodného v Číně od roku 2015 průběžně zvyšovala. Vzhledem k přísnějším právním předpisům na ochranu životního prostředí odcházeli od roku 2013 menší výrobci glutamátu sodného v Číně z trhu s glutamátem sodným, zatímco větší výrobci rozšířili svá zařízení a zvýšili výrobní kapacitu o [10–30] %, přičemž v letech 2016 až 2018 dosáhli kapacity [3 500 000–4 000 000] tun. Ve stejném období se zvýšila celková volná kapacita o [100–130] %. Odhadovalo se, že nevyužitá kapacita aktivních výrobců glutamátu sodného v ČLR v roce 2018 činila [dvanácti až patnácti]násobek spotřeby Unie v období přezkumného šetření.

(148)

Rychlý nárůst objemu čínské výroby navíc potvrzovalo několik veřejně dostupných článků (90) vycházejících ze zpráv o trhu. Podle těchto veřejně dostupných informací zvýšilo několik předních výrobců glutamátu sodného v ČLR od roku 2015 svou kapacitu.

(149)

Z dalších veřejně dostupných informací (91) vyplývá, že společnost Fufeng Group, jeden z předních výrobců glutamátu sodného v ČLR a hlavní vývozce do Unie, zvýšil podle žadatele svou výrobní kapacitu o 41 %, z 940 000 tun v roce 2015 na 1 330 000 tun v roce 2019. Současně se snížilo jeho využití kapacity na 80 %. To znamená, že volná kapacita jednoho čínského výrobce v roce 2019 činila 266 000 tun, což je více než [dvou až čtyř]násobek celkové spotřeby Unie ve stejném období.

(150)

Vzhledem k tomu, že v ČLR se nachází ještě několik dalších výrobců glutamátu sodného o srovnatelné velikosti jako výše uvedená společnost Fufeng Group, lze učinit závěr, že v ČLR existuje výrazná nadměrná kapacita.

4.1.2.   Atraktivita trhu Unie, ceny vývozu na trhy třetích zemí a obcházení opatření

(151)

Komise zkoumala, zda je pravděpodobné, že by čínští vyvážející výrobci zvýšili prodej na vývoz do Unie za dumpingové ceny, pokud by opatření pozbyla platnosti. Komise proto zkoumala úrovně cen čínských vyvážejících výrobců do Unie v porovnání s trhy jiných třetích zemí, aby zjistila, zda je trh Unie z hlediska úrovně cen atraktivní.

(152)

Vzhledem k nedostatečné spolupráci použila Komise statistické údaje databází Eurostat a GTA. Bylo zjištěno, že průměrná čínská vývozní cena do Unie je jen nepatrně nižší než celková průměrná čínská vývozní cena na trhy jiných třetích zemí. Vzhledem k tomu, že, jak je vysvětleno v 221. bodě odůvodnění, čínské dovozní ceny do EU (bez antidumpingového cla) byly během období přezkumného šetření výrazně nižší než ceny výrobního odvětví Unie, je velmi pravděpodobné, že pokud by opatření pozbyla platnosti, byl by trh Unie pro čínské vývozce atraktivnější než trhy jiných třetích zemí. Je tomu tak proto, že bez cel by mohli čínští vývozci vyvážet do Unie za ceny vyšší než na trhy jiných třetích zemí, avšak stále nižší, než jsou ceny výrobního odvětví Unie.

(153)

Bylo také zjištěno, že navzdory platným antidumpingovým opatřením zůstal dovoz z Číny relativně stabilní jak z hlediska objemu, tak z hlediska podílu na trhu, a během období přezkumného šetření představoval [4–7 %] podíl na trhu (z čehož více než polovina byla v režimu aktivního zušlechťovacího styku, viz bod 5.3.2 níže). Navíc, jak je vysvětleno v 8. a 9. bodě odůvodnění, bylo zjištěno, že čínští vyvážející výrobci obcházejí platná antidumpingová opatření vývozem mírně upraveného výrobku (glutamátu sodného ve směsi a roztoku). Z těchto praktik obcházení vyplývá zájem čínských vyvážejících výrobců o přístup na trh Unie bez omezení, a tedy atraktivita trhu Unie pro čínský vývoz.

(154)

Na základě významné nadměrné kapacity v ČLR a atraktivity trhu Unie pro čínské vyvážející výrobce, jak dokládají vývozní ceny do jiných třetích zemí a praktiky obcházení, dospěla Komise k závěru, že existuje velká pravděpodobnost, že uplynutí platnosti antidumpingových opatření by vedlo k nárůstu dumpingového vývozu.

4.1.3.   Závěr ohledně pravděpodobnosti přetrvávání dumpingu

(155)

S ohledem na svá zjištění o pokračování dumpingu během období přezkumného šetření a pravděpodobném vývoji vývozu v případě, že by opatření pozbyla platnosti, jak je vysvětleno ve 154. bodě odůvodnění, dospěla Komise k závěru, že je vysoce pravděpodobné, že pozbytí platnosti antidumpingových opatření na dovoz z ČLR by vedlo k pokračování dumpingu.

4.2.   Indonésie

(156)

V návaznosti na zjištění dumpingu během období přezkumného šetření Komise v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení zkoumala, zda existuje pravděpodobnost přetrvání dumpingu, pokud by byla opatření zrušena. V důsledku nedostatečné spolupráce vyvážejících výrobců v Indonésii založila Komise své posouzení na dostupných údajích v souladu s článkem 18 základního nařízení, zejména na informacích uvedených v žádosti a dostupných statistikách, tedy databázích Eurostat a GTA. Byly analyzovány tyto prvky: výrobní kapacita a volná kapacita v Indonésii, situace na domácím trhu v Indonésii, vývozní ceny na trhy jiných třetích zemí a atraktivita trhu Unie.

4.2.1.   Výrobní kapacita a volná kapacita v Indonésii

(157)

Vzhledem ke značně nedostatečné spolupráci indonéských vyvážejících výrobců byly výrobní kapacita a volná kapacita v Indonésii stanoveny v souladu s článkem 18 základního nařízení na základě dostupných údajů, a zejména informací poskytnutých žadatelem.

(158)

Výrobní kapacita v Indonésii podstatně převyšovala stávající objem výroby. Podle informací v žádosti činila výrobní kapacita glutamátu sodného od července 2018 do června 2019 přibližně 240 tisíc tun, zatímco objem výroby činil ve stejném období přibližně 200 tisíc tun. Využití kapacity během období přezkumného šetření tedy dosahovalo hodnoty přibližně 85 %, což odhadem představuje volnou kapacitu asi 35 tisíc tun a odpovídá [nula až dvoj]násobku celkové spotřeby v Unii.

(159)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že pokud by opatření měla pozbýt platnosti, disponují indonéští vyvážející výrobci dostatečnou volnou kapacitou, kterou by mohli využít k výrobě glutamátu sodného na vývoz na trh Unie.

4.2.2.   Situace na trhu v Indonésii

(160)

Podle statistik databáze GTA se vývoz glutamátu sodného z Číny do Indonésie v letech 2016 až 2019 zvýšil o 71 %, a to z 26 668 tun na 45 498 tun v roce 2019. Během stejného období se ceny glutamátu sodného z Číny do Indonésie snížily o více než 8 %, z 949 EUR/tunu v roce 2016 na 874 EUR/tunu v roce 2019.

(161)

Při rostoucí míře levného dovozu z Číny je pro indonéské výrobce stále obtížnější prodávat glutamát sodný na svém domácím trhu a/nebo pokrýt své výrobní náklady prostřednictvím domácího prodeje. Během šetření to bylo možné pozorovat i na úrovni skupiny spolupracujících indonéských výrobců, kteří prodávali volně ložený glutamát sodný pod cenou, jak je vysvětleno ve 139. bodě odůvodnění. Tato situace posiluje motivaci indonéských výrobců zvýšit svůj prodej na vývoz do třetích zemí, včetně Unie, aby tak absorbovali alespoň fixní výrobní náklady.

4.2.3.   Atraktivita trhu Unie a ceny vývozu na trhy třetích zemí

(162)

Šetřením bylo zjištěno, že indonéský podíl na trhu zůstal během celého posuzovaného období reprezentativní a během období přezkumného šetření činil [5–9] %, a to navzdory platným antidumpingovým opatřením. Z toho jasně vyplývá atraktivita trhu Unie pro indonéské výrobce glutamátu sodného.

(163)

Komise zkoumala, zda je pravděpodobné, že by indonéští vyvážející výrobci zvýšili prodej na vývoz do Unie za dumpingové ceny, pokud by opatření pozbyla platnosti. Komise proto zkoumala úrovně cen indonéských vyvážejících výrobců do Unie v porovnání s trhy jiných třetích zemí, aby zjistila, zda je trh Unie z hlediska úrovně cen atraktivní.

(164)

Vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany indonéských vyvážejících výrobců vycházelo srovnání indonéských vývozních cen do Unie s indonéskými vývozními cenami na jiné vývozní trhy během období přezkumného šetření z údajů databáze GTA. Na základě toho byla průměrná indonéská prodejní cena FOB vývozu do Unie mírně vyšší (o 1,6 %) než celková průměrná indonéská prodejní cena vývozu na trhy jiných třetích zemí. Přestože byly ceny pro Unii pouze mírně vyšší, stálý a stále významný podíl indonéského vývozu na trhu v Unii potvrzuje, že úrovně cen do Unie byly atraktivní. Navíc vzhledem k tomu, že ceny FOB uvedené v databázi GTA nezahrnují antidumpingová cla (která se pro indonéské vyvážející výrobce pohybují od 7,2 % do 28,4 %), by byla úroveň cen do Unie v případě, že by cla pozbyla platnosti, pro indonéské vývozce zjevně atraktivní, protože by jim to umožnilo vývozní ceny zvýšit. Při takovém vývoji by trh Unie generoval lukrativnější úroveň cen než trhy jiných třetích zemí, a vznikla by tak velká motivace ke zvýšení vývozu do Unie.

(165)

Na základě značně nadměrné kapacity indonéských výrobců, situace na domácím trhu v Indonésii a atraktivity trhu Unie pro indonéské vyvážející výrobce dospěla Komise k závěru, že existuje velká pravděpodobnost, že uplynutí platnosti antidumpingových opatření by vedlo k nárůstu dumpingového vývozu.

4.2.4.   Závěr ohledně pravděpodobnosti přetrvávání dumpingu

(166)

S ohledem na svá zjištění o pokračování dumpingu během období přezkumného šetření a pravděpodobném vývoji vývozu v případě, že by opatření pozbyla platnosti, jak je uvedeno ve 165. bodě odůvodnění, dospěla Komise k závěru, že je vysoce pravděpodobné, že pozbytí platnosti antidumpingových opatření na dovoz z Indonésie by vedlo k pokračování dumpingu.

5.   ÚJMA

5.1.   Definice výrobního odvětví Unie a výroby v Unii

(167)

Obdobný výrobek vyráběl v Unii v posuzovaném období jeden výrobce. Tento výrobce představuje „výrobní odvětví Unie“ ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

5.2.   Spotřeba v Unii

(168)

Spotřebu v Unii Komise stanovila tak, že objem prodeje, jehož výrobní odvětví Unie dosáhlo na unijním trhu, připočítala k objemu dovozu z ČLR, Indonésie a dalších třetích zemí stanovenému na základě údajů Eurostatu.

(169)

Spotřeba v Unii se vyvíjela takto:

Tabulka 2

Spotřeba v Unii (v tunách)

 

2016

2017

2018

Období přezkumného šetření

Volný trh

[48 170 –78 448 ]

[49 430 –80 501 ]

[46 745 –76 127 ]

[45 712 –74 445 ]

Index (RR2016 = 100)

100

103

97

95

Závislý trh

[78–127]

[104–169]

[125–204]

[190–310]

Index (RR2016 = 100)

100

134

161

245

Vlastní spotřeba versus spotřeba na volném trhu

0,16 %

0,21 %

0,27 %

0,42 %

Zdroj: odpovědi na dotazník, Eurostat

(170)

Spotřeba v Unii na volném trhu se v letech 2016 až 2017 mírně zvýšila, načež se ke konci období přezkumného šetření snížila. Celkově se spotřeba v Unii na volném trhu v posuzovaném období snížila o 5 %.

(171)

V Unii existuje rovněž velmi malá vlastní spotřeba, která během celého posuzovaného období představovala méně než 0,5 % spotřeby na volném trhu. Vlastní spotřeba se v posuzovaném období zvýšila o 145 %.

5.3.   Dovoz z dotčených zemí

5.3.1.   Objem dovozu z dotčených zemí a jeho podíl na trhu

(172)

Komise stanovila objem dovozu a podíl dovozů na základě údajů Eurostatu.

(173)

Dovoz z dotčených zemí a jeho podíl na trhu se vyvíjel takto:

Tabulka 3

Objem dovozu (v tunách) a podíl na trhu

 

2016

2017

2018

Období přezkumného šetření

Objem dovozu z ČLR

3 604

3 643

2 223

3 485

Index (RR2016 = 100)

100

101

62

97

Podíl na trhu

[3,7 %–6,0 %]

[3,6 %–5,9 %]

[2,3 %–3,8 %]

[3,7 %–6,1 %]

Index (RR2016 = 100)

100

99

64

102

Objem dovozu z Indonésie

7 496

7 855

8 269

5 060

Index (RR2016 = 100)

100

105

110

68

Podíl na trhu

[7,6 %–12,4 %]

[7,8 %–12,7 %]

[8,7 %–14,1 %]

[5,4 %–8,8 %]

Index (RR2016 = 100)

100

102

114

71

Zdroj: Eurostat

(174)

Objem dovozu z ČLR byl v letech 2016 až 2017 téměř konstantní, v roce 2018 významně poklesl (o 39 % oproti roku 2017) a poté se do konce období přezkumného šetření zvýšil o 57 % oproti roku 2018. Objem dovozu z ČLR za posuzované období celkově poklesl o 3 %.

(175)

Objem dovozu z Indonésie se v letech 2016 až 2018 o 10 % zvýšil a poté se výrazně snížil, a to o 39 % na konci období přezkumného šetření oproti úrovni z roku 2018. Během posuzovaného období se objem dovozu z Indonésie snížil o 32 %.

(176)

Podíl ČLR na trhu se během posuzovaného období o 2 % zvýšil, zatímco podíl Indonésie na trhu se ve stejném období o 29 % snížil. Nicméně podíl na trhu jak u ČLR, tak u Indonésie převyšoval během celého posuzovaného období úroveň de minimis.

5.3.2.   Režim aktivního zušlechťovacího styku

(177)

Glutamát sodný se z ČLR dováží v běžném režimu i v režimu aktivního zušlechťovacího styku.

(178)

Dovoz z ČLR v běžném režimu a v režimu aktivního zušlechťovacího styku se vyvíjel takto:

Tabulka 4

Objem dovozu (v tunách) z ČLR v běžném režimu a v režimu aktivního zušlechťovacího styku

 

2016

2017

2018

Období přezkumného šetření

Objem dovozu z ČLR v běžném režimu

1 930

1 022

872

1 125

Index (RR2016 = 100)

100

53

45

58

Podíl na trhu

[2,0 %–3,2 %]

[1,0 %–1,7 %]

[0,9 %–1,5 %]

[1,2 %–2,0 %]

Index (RR2016 = 100)

100

52

47

61

Objem dovozu z ČLR v režimu aktivního zušlechťovacího styku

1 673

2 621

1 351

2 359

Index (RR2016 = 100)

100

157

81

141

Podíl na trhu

[1,7 %–2,8 %]

[2,6 %–4,2 %]

[1,4 %–2,3 %]

[2,5 %–4,1 %]

Index (RR2016 = 100)

100

153

83

149

Zdroj: Eurostat

(179)

V období přezkumného šetření bylo 68 % celkového dovozu z ČLR dovezeno v režimu aktivního zušlechťovacího styku. Jeho objem se za posuzované období zvýšil o 41 %.

5.3.3.   Ceny dovozu z dotčených zemí a cenové podbízení

(180)

Komise stanovila ceny dovozu na základě údajů Eurostatu.

(181)

Vážená průměrná cena dovozu z dotčených zemí se vyvíjela takto:

Tabulka 5

Dovozní ceny (EUR/kg)

 

2016

2017

2018

Období přezkumného šetření

ČLR

1,06

0,89

0,88

0,93

Index (RR2016 = 100)

100

85

83

88

Indonésie

1,24

1,12

1,07

1,17

Index (RR2016 = 100)

100

91

87

94

Zdroj: Eurostat (bez dovozu v režimu aktivního zušlechťovacího styku)

(182)

Cena dovozu z ČLR se v letech 2016 až 2018 snížila o 17 % a pak se do konce období přezkumného šetření zvýšila o 5 %. Cena dovozu z ČLR se za posuzované období celkově snížila o 12 %.

(183)

Cena dovozu z Indonésie sledovala stejný trend jako cena dovozu z ČLR, přičemž se v letech 2016 až 2018 snížila o 13 % a pak se do konce období přezkumného šetření zvýšila o 9 %. Během posuzovaného období se cena dovozu z Indonésie snížila o 6 %.

(184)

Vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany čínských a indonéských vyvážejících výrobců, jak je uvedeno ve 24. bodě odůvodnění, Komise určila cenové podbízení v průběhu období přezkumného šetření na základě porovnání vážené průměrné prodejní ceny účtované jediným výrobcem v Unii odběratelům na trhu Unie, kteří nejsou ve spojení, upravené na úroveň ceny ze závodu a váženého průměru vývozních cen z Eurostatu, včetně antidumpingového cla, s příslušnými úpravami o náklady na celní odbavení a náklady po dovozu. Pokud jde o dovoz z ČLR, nebyla zohledněna cena objemů glutamátu sodného dovezeného v režimu aktivního zušlechťovacího styku, protože tyto objemy nejsou propuštěny do volného oběhu na trhu Unie.

(185)

Výsledek srovnání byl vyjádřen jako procentní podíl obratu jediného výrobce v Unii v období přezkumného šetření. Nevykazoval žádné cenové podbízení ani v případě ČLR, ani v případě Indonésie.

5.4.   Dovoz z jiných třetích zemí než ČLR a Indonésie

(186)

Dovoz glutamátu sodného z jiných třetích zemí než ČLR a Indonésie pocházel především z Vietnamu a Brazílie.

(187)

Objem dovozu, jakož i podíl na trhu a cenové trendy dovozu glutamátu sodného z dalších třetích zemí se vyvíjely takto:

Tabulka 6

Dovoz ze třetích zemí

Země

 

2016

2017

2018

Období přezkumného šetření

Vietnam

Objem (v tunách)

3 399

1 523

1 642

2 642

Index (RR2016 = 100)

100

45

48

78

Podíl na trhu

[3,5 %–5,6 %]

[1,5 %–2,5 %]

[1,7 %–2,8 %]

[2,8 %–4,6 %]

Index (RR2016 = 100)

100

44

50

82

Průměrná cena (EUR/kg)

1,32

1,34

1,24

1,31

Index (RR2016 = 100)

100

101

94

99

Brazílie

Objem (v tunách)

1 900

1 296

1 014

1 339

Index (RR2016 = 100)

100

68

53

70

Podíl na trhu

[1,9 %–3,1 %]

[1,3 %–2,1 %]

[1,1 %–1,7 %]

[1,4 %–2,3 %]

Index (RR2016 = 100)

100

67

55

74

Průměrná cena (EUR/kg)

1,20

1,20

1,21

1,22

Index (RR2016 = 100)

100

100

101

102

Jiné třetí země

Objem (v tunách)

344

345

386

365

Index (RR2016 = 100)

100

100

112

106

Podíl na trhu

[0,3 %–0,6 %]

[0,3 %–0,6 %]

[0,4 %–0,7 %]

[0,4 %–0,6 %]

Index (RR2016 = 100)

100

98

116

112

Průměrná cena (EUR/kg)

2,49

2,83

2,39

2,65

Index (RR2016 = 100)

100

114

96

107

Celkový dovoz ze všech třetích zemí kromě dotčených zemí

Objem (v tunách)

5 642

3 164

3 041

4 346

Index (RR2016 = 100)

100

56

54

77

Podíl na trhu

[5,7 %–9,3 %]

[3,1 %–5,1 %]

[3,2 %–5,2 %]

[4,7 %–7,6 %]

Index (RR2016 = 100)

100

55

56

81

Průměrná cena (EUR/kg)

1,35

1,44

1,38

1,40

Index (RR2016 = 100)

100

107

102

103

Zdroj: Eurostat

(188)

Objem dovozu z jiných třetích zemí celkově poklesl z 5 642 400 kg v roce 2016 na 4 345 700 kg v období přezkumného šetření, což je pokles o 23 % během posuzovaného období. V témže období se o 19 % zmenšil podíl na odpovídajícím trhu. Celkově se ceny dovozů ze třetích zemí v posuzovaném období zvýšily o 3 % a jsou podstatně vyšší než ceny dovozů z dotčených zemí.

5.5.   Hospodářská situace výrobního odvětví Unie

5.5.1.   Obecné poznámky

(189)

V rámci hodnocení hospodářské situace výrobního odvětví Unie byly vyhodnoceny všechny hospodářské ukazatele, které ovlivňovaly stav výrobního odvětví Unie během posuzovaného období.

5.5.2.   Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

(190)

Celková výroba, výrobní kapacita a využití kapacity v Unii se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 7

Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

 

2016

2017

2018

Období přezkumného šetření

Objem výroby (v tunách)

[47 400 –77 195 ]

[50 105 –81 599 ]

[48 624 –79 188 ]

[50 108 –81 605 ]

Index (RR2016 = 100)

100

106

103

106

Výrobní kapacita (v tunách)

[61 600 –100 320 ]

[61 600 –100 320 ]

[61 600 –100 320 ]

[61 600 –100 320 ]

Index (RR2016 = 100)

100

100

100

100

Využití kapacity

[54 %–88 %]

[57 %–93 %]

[55 %–90 %]

[57 %–93 %]

Index (RR2016 = 100)

100

106

103

106

Zdroj: odpovědi na dotazník

(191)

Výroba během posuzovaného období mírně kolísala. Zatímco v letech 2016 až 2017 se o 6 % zvýšila, v letech 2017 až 2018 se o 3 % snížila a v období přezkumného šetření se opět o 3 % zvýšila. Objem výroby v posuzovaném období celkově vzrostl o 6 %. Na základě šetření bylo zjištěno, že tyto výkyvy byly způsobeny hlavně odstávkami za účelem údržby, které výrobní odvětví Unie provádělo (v některých letech 16 dní a v jiných letech 10 dní).

(192)

Výrobní kapacita zůstala v posuzovaném období stabilní.

(193)

Využití kapacity se v důsledku stabilní výrobní kapacity vyvíjelo v souladu s objemem výroby, tedy nejprve se v letech 2016 až 2017 zvýšilo, poté se v letech 2017 až 2018 snížilo a v období přezkumného šetření se opět zvýšilo. Využití kapacity se tedy v posuzovaném období také zvýšilo o 6 %.

5.5.3.   Objem prodeje a podíl na trhu

(194)

Objem prodeje a podíl výrobního odvětví Unie na trhu se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 8

Objem prodeje a podíl na trhu

 

2016

2017

2018

Období přezkumného šetření

Objem prodeje na trhu Unie (v tunách)

[36 451 –59 363 ]

[39 167 –63 787 ]

[37 272 –60 700 ]

[36 689 –59 750 ]

Index (RR2016 = 100)

100

107

102

101

Podíl na trhu

[53 %–89 %]

[55 %–93 %]

[56 %–93 %]

[56 %–94 %]

Index (RR2016 = 100)

100

105

105

106

Zdroj: odpovědi na dotazník

(195)

Objem prodeje glutamátu sodného dosažený výrobním odvětvím Unie se během posuzovaného období zvýšil sotva o 1 %. Nejprve se v letech 2016 až 2017 zvýšil o 7 % a pak se do konce období přezkumného šetření o 6 % snížil. Souběžný pokles spotřeby vedl ke zvýšení podílu výrobního odvětví Unie na trhu během posuzovaného období o 6 %.

5.5.3.1.   Růst

(196)

Jak je uvedeno výše, zatímco spotřeba Unie na volném trhu se v posuzovaném období snížila o 5 %, objem prodeje výrobního odvětví Unie se mírně zvýšil o 1 %, což představuje nárůst podílu na trhu o 6 %.

5.5.4.   Zaměstnanost a produktivita

(197)

Zaměstnanost a produktivita se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 9

Zaměstnanost a produktivita

 

2016

2017

2018

Období přezkumného šetření

Počet zaměstnanců

[137–222]

[138–225]

[133–217]

[132–215]

Index (RR2016 = 100)

100

101

97

97

Produktivita (v tunách na zaměstnance)

[243–396]

[253–413]

[256–416]

[266–433]

Index (RR2016 = 100)

100

104

105

109

Zdroj: odpovědi na dotazník

(198)

Zaměstnanost ve výrobním odvětví Unie během posuzovaného období klesla o 3 %. Tento pokles byl způsoben synergiemi ve sdílených službách (jako jsou informační technologie a lidské zdroje) po integraci zmrazeného maloobchodního podniku do společnosti Ajinomoto Foods Europe (AFE).

(199)

Produktivita se v důsledku snížení zaměstnanosti a zvýšení objemu výroby zvýšila, jak je vysvětleno ve 191. bodě odůvodnění.

5.5.5.   Velikost dumpingového rozpětí a překonání účinků dřívějšího dumpingu

(200)

Dumpingová rozpětí u dotčených zemí výrazně převyšovala úroveň de minimis, jak je uvedeno ve 134. a 143. bodě odůvodnění, a objem dovozu z dotčených zemí a jeho podíl na trhu zůstaly během posuzovaného období významné, jak je uvedeno ve 174. až 176. bodě odůvodnění.

(201)

Proto přetrvávající nekalé cenové praktiky ze strany vyvážejících výrobců z ČLR a Indonésie neumožnily výrobnímu odvětví Unie, aby se z dřívějších dumpingových praktik zotavilo.

5.5.6.   Ceny a faktory ovlivňující ceny

(202)

Vážené průměrné jednotkové prodejní ceny jediného výrobce v Unii účtované odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 10

Prodejní ceny a náklady v Unii

 

2016

2017

2018

Období přezkumného šetření

Průměrná jednotková prodejní cena na volném trhu (EUR/kg)

[0,94–1,52]

[0,86–1,40]

[0,84–1,36]

[0,87–1,42]

Index (RR2016 = 100)

100

92

90

93

Jednotkové výrobní náklady (EUR/kg)

[0,91–1,49]

[0,91–1,49]

[0,95–1,55]

[0,88–1,43]

Index (RR2016 = 100)

100

100

104

96

Zdroj: odpovědi na dotazník

(203)

Průměrná jednotková prodejní cena výrobního odvětví Unie pro odběratele v Unii, kteří nejsou ve spojení, se během posuzovaného období snížila o 7 %. V letech 2016 až 2018 měla klesající tendenci a pak se v období přezkumného šetření zvýšila. Prodejní ceny výrobního odvětví Unie se vyvíjely podobně jako čínské a indonéské dovozní ceny na trhu Unie.

(204)

Jednotkové výrobní náklady se během posuzovaného období snížily o 4 %. V letech 2016 až 2017 byly stabilní, pak se v roce 2018 oproti roku 2017 o 4 % zvýšily a v období přezkumného šetření se o 8 % snížily. Pokles výrobních nákladů v roce 2019 oproti roku 2018 je důsledkem úsilí výrobního odvětví Unie o snížení spotřeby surovin ve výrobním procesu a také snížení ceny surovin.

5.5.7.   Náklady práce

(205)

Průměrné náklady práce u jediného výrobce v Unii se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 11

Průměrné náklady práce na jednoho zaměstnance

 

2016

2017

2018

Období přezkumného šetření

Průměrné náklady práce na zaměstnance (v EUR)

[49 321 –80 323 ]

[50 538 –82 304 ]

[48 606 –79 159 ]

[48 282 –78 631 ]

Index (RR2016 = 100)

100

102

99

98

Zdroj: odpovědi na dotazník

(206)

Průměrné náklady práce na zaměstnance se za posuzované období snížily o 2 %. Toto snížení souvisí se synergiemi v oblasti informačních technologií, financí, lidských zdrojů a funkcí vrcholného vedení vzniklými po začlenění zmrazeného maloobchodního podniku do společnosti AFE, jak je uvedeno ve 198. bodě odůvodnění.

5.5.8.   Stav zásob

(207)

Úroveň zásob u jediného výrobce v Unii se v posuzovaném období vyvíjela takto:

Tabulka 12

Stav zásob

 

2016

2017

2018

Období přezkumného šetření

Konečný stav zásob (v tunách)

[12 765 –20 789 ]

[9 706 –15 807 ]

[8 054 –13 116 ]

[9 926 –16 166 ]

Index (RR2016 = 100)

100

76

63

78

Konečný stav zásob vyjádřený jako procento výroby

[19 %–31 %]

[14 %–22 %]

[12 %–19 %]

[14 %–23 %]

Index (RR2016 = 100)

100

72

62

74

Zdroj: odpovědi na dotazník

(208)

V posuzovaném období došlo ke snížení celkového konečného stavu zásob o 22 %. Konečný stav zásob měl v letech 2016 až 2018 klesající tendenci a pak se v období přezkumného šetření oproti roku 2018 zvýšil o 23 %. Navzdory klesající tendenci zůstal stav zásob během posuzovaného období vysoký.

(209)

Konečný stav zásob vyjádřený jako procento výroby se v letech 2016 až 2018 snížil o 38 % a pak se v období přezkumného šetření zvýšil o 20 %. Celkově se snížil o 26 %. Tento klesající trend odpovídal klesajícím trendu konečného stavu zásob a malému zvýšení objemu výroby.

5.5.9.   Ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost opatřit si kapitál

(210)

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic se v případě jediného výrobce v Unii v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 13

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic

 

2016

2017

2018

Období přezkumného šetření

Ziskovost prodeje v Unii odběratelům, kteří nejsou ve spojení (v % obratu z prodeje)

[1,6 % až 2,7 %]

[-7,2 % až -4,4 %]

[-15,35 % až -9,4 %]

[-0,6 % až -0,4 %]

Index (RR2016 = 100)

100

-269

-574

-22

Peněžní tok (v tisících EUR)

[5 822 až 9 481 ]

[3 838 až 6 251 ]

[-, až -, ]

[2 886 až 4 699 ]

Index (RR2016 = 100)

100

66

-39

50

Investice (v tisících EUR)

[4 302 až 7 006 ]

[4 609 až 7 506 ]

[5 419 až 8 825 ]

[3 307 až 5 386 ]

Index (RR2016 = 100)

100

107

126

77

Návratnost investic

[0,3 % až 0,5 %]

[-6,3 % až -3,9 %]

[-14,6 % až -8,9 %]

[-1,5 % až -0,9 %]

Index (RR2016 = 100)

100

-,

-,

-286

Zdroj: odpovědi na dotazník

(211)

Ziskovost jediného výrobce v Unii stanovila Komise tak, že zisk před zdaněním z prodeje obdobného výrobku odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, vyjádřila jako procentní podíl z obratu tohoto prodeje. Ziskovost se mezi lety 2016 a 2018 výrazně snížila. Jediný výrobce v Unii zaznamenal v letech 2017 až 2019 ztráty. V roce 2019 se ziskovost oproti roku 2018 zlepšila v důsledku zvýšení prodejní ceny a snížení výrobních nákladů, jak je uvedeno ve 203. a 204. bodě odůvodnění. Během posuzovaného období se však ziskovost snížila z [1,6 % – 2,7 %] v roce 2016 do ztráty ve výši [-0,6 % – -0,4 %] v období přezkumného šetření.

(212)

Čistý peněžní tok představuje schopnost výrobního odvětví Unie samofinancovat svoji činnost. Čistý peněžní tok vykazoval stejný trend jako ziskovost: mezi rokem 2016 a 2018 se snížil, a pak se v období přezkumného šetření zvýšil. Celkově se čistý peněžní tok v posuzovaném období snížil o 50 %.

(213)

Investice se během posuzovaného období snížily o 23 %. Jednalo se zejména o investice nezbytné pro údržbu zařízení, snížení spotřeby surovin, jakož i investice pro splnění zákonných požadavků na bezpečnost a ochranu životního prostředí.

(214)

Návratnost investic je zisk vyjádřený v procentech ve vztahu k čisté účetní hodnotě investic. Podobně jako u ostatních finančních ukazatelů vykazovala návratnost investic v letech 2016 až 2018 klesající tendenci a v období přezkumného šetření mírně vzrostla. Během posuzovaného období klesla návratnost investic o 386 %.

(215)

A konečně se pokles ziskovosti a objemu peněžního toku nepříznivě projevil i na schopnosti společnosti opatřit si kapitál.

5.6.   Závěr ohledně újmy

(216)

Navzdory platným opatřením dumpingový dovoz z Číny a Indonésie ve značném objemu pokračoval.

(217)

Výrobní odvětví Unie je v obtížné finanční situaci. Přestože některé ukazatele újmy, jako jsou objem výroby, podíl na trhu a stav zásob, vykazují příznivý trend, jiné ukazatele, jako jsou prodejní ceny, ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic, vykazují negativní trend.

(218)

Navzdory platným opatřením, zvýšení produktivity a skutečnosti, že se výrobnímu odvětví Unie podařilo snížit své výrobní náklady, zaznamenalo výrobní odvětví Unie v letech 2017 až 2019 ztráty.

(219)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že výrobní odvětví Unie utrpělo podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

(220)

Dále Komise posoudila, zda existuje příčinná souvislost mezi dovozem z dotčených zemí a újmou, kterou výrobní odvětví Unie utrpělo.

(221)

Pokud jde o ČLR, šetření ukázalo, že objem dovozu během celého posuzovaného období převyšoval úroveň de minimis. Přestože rozpětí cenového podbízení při použití antidumpingových cel na cenu dovozu během období přezkumného šetření bylo záporné, rozpětí cenového podbízení bez zahrnutí antidumpingových cel bylo vyšší než 20 %. Navíc vzhledem k tomu, že výrobní odvětví Unie je ztrátové, a vzhledem k cílovému zisku 5–15 %, jak bylo zjištěno při původním šetření týkajícím se Indonésie (92), čínský dovoz jednoznačně vstupuje do Unie za ceny působící újmu.

(222)

Pokud jde o Indonésii, šetření také ukázalo, že podobně jako v případě ČLR převyšoval objem dovozu během celého posuzovaného období úroveň de minimis. Rozpětí cenového podbízení bylo bez antidumpingového cla negativní. Nicméně současné dovozní ceny bez antidumpingových cel by měly za následek rozpětí prodeje pod cenou vyšší než 7 % ve srovnání s cílovou cenou stanovenou na základě výrobních nákladů výrobního odvětví EU během období přezkumného šetření a cílovým ziskem ve výši 5–15 %, jak bylo stanoveno během původního šetření týkajícího se Indonésie.

(223)

S ohledem na výše uvedené dospěla Komise k závěru, že podstatnou újmu, kterou výrobní odvětví Unie utrpělo, způsobil dovoz z ČLR a nemohl ji způsobit dovoz z Indonésie, protože indonéský dovoz probíhal v důsledku opatření za ceny, které výrobnímu odvětví Unie újmu nezpůsobovaly.

(224)

Komise proto dále zkoumala pravděpodobnost přetrvání újmy způsobené dumpingovým dovozem z ČLR a pravděpodobnost obnovení újmy způsobené dumpingovým dovozem z Indonésie, pokud by byla opatření zrušena.

6.   PRAVDĚPODOBNOST PŘETRVÁNÍ NEBO OBNOVENÍ ÚJMY

6.1.   Pravděpodobnost přetrvání újmy z ČLR

(225)

Ve 219. bodě odůvodnění dospěla Komise k závěru, že v období přezkumného šetření byla výrobnímu odvětví Unie způsobena podstatná újma. Ve 223. bodě odůvodnění Komise rovněž zjistila, že podstatná újma, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, byla způsobena dovozem z ČLR. Komise dále posuzovala, zda by v tomto případě bylo pravděpodobné, že by újma způsobená dumpingovým dovozem z ČLR přetrvávala, pokud by bylo umožněno, aby opatření proti němu pozbyla platnosti.

(226)

V této souvislosti analyzovala Komise tyto prvky: objem výroby a volná kapacita v ČLR, atraktivita trhu Unie pro čínské vyvážející výrobce, pravděpodobná úroveň cen dovozu z ČLR bez antidumpingových opatření a jejich dopad na výrobní odvětví Unie.

6.1.1.   Výrobní kapacity a volné kapacity v ČLR a atraktivita trhu Unie

(227)

Jak je vysvětleno ve 147. až 153. bodě odůvodnění, na základě významné nadměrné kapacity v ČLR a atraktivitě trhu Unie pro čínské vyvážející výrobce existuje velká pravděpodobnost, že pozbytí platnosti antidumpingových opatření by vedlo k nárůstu dovozu.

6.1.2.   Dopad dovozu z ČLR na situaci výrobního odvětví Unie, pokud by opatření pozbyla platnosti

(228)

Pokud jde o pravděpodobný účinek takového dovozu, Komise přezkoumala pravděpodobnou úroveň jeho cen, jestliže by opatření pozbyla platnosti. V tomto ohledu považovala Komise za přiměřený údaj úrovně dovozních cen během období přezkumného šetření bez antidumpingového cla. Na základě toho Komise zjistila významné cenové podbízení vůči cenám výrobního odvětví Unie (více než 20 %).

(229)

Navíc vzhledem k tomu, že výrobní odvětví Unie bylo téměř po celé posuzované období ztrátové, jak je uvedeno ve 211. bodě odůvodnění, a vzhledem k tomu, že, jak je vysvětleno ve 221. bodě odůvodnění, cílový zisk stanovený pro toto odvětví se pohybuje mezi 5–15 %, vstupoval čínský dovoz do Unie za ceny působící újmu.

(230)

Proto byl učiněn závěr, že pokud by byla opatření zrušena, situace výrobního odvětví Unie, které již tak trpí podstatnou újmou, by se dále zhoršila. Při neexistenci opatření by totiž čínský dumpingový dovoz za ceny působící újmu pravděpodobně vyvíjel další tlak na snižování prodejních cen na trhu Unie. Výrobní odvětví Unie by velmi pravděpodobně bylo nuceno snížit své prodejní ceny, což by vedlo k další ztrátě ziskovosti a se vší pravděpodobností k významným ztrátám v krátkodobém horizontu.

(231)

Popřípadě by jakýkoli pokus o zvýšení prodejních cen na ziskovou úroveň na straně výrobního odvětví Unie velmi pravděpodobně vedl ke ztrátě objemu prodeje a podílu na trhu ve prospěch levného dovozu. Vzhledem k obrovským volným kapacitám v ČLR by byli čínští vyvážející výrobci schopni v krátkodobém horizontu zvýšit vývoz a získat významný podíl na trhu na úkor výrobního odvětví Unie. Výrobní odvětví Unie by velmi pravděpodobně ztratilo úspory z rozsahu, což by vedlo ke zvýšení jednotkových výrobních nákladů a následně k dalšímu snížení ziskovosti výrobního odvětví Unie. V důsledku toho by byla vážně ohrožena životaschopnost výrobního odvětví Unie.

6.1.3.   Závěr

(232)

Vzhledem k výše uvedeným zjištěním, zejména k obrovské volné kapacitě v ČLR, atraktivitě trhu Unie, úrovni cen dovozu z ČLR bez antidumpingových opatření a jejich pravděpodobnému dopadu na výrobní odvětví Unie Komise dospěla k závěru, že zrušení opatření by se vší pravděpodobností vedlo k významnému zvýšení dumpingového dovozu z ČLR za ceny působící újmu a že podstatná újma by pravděpodobně přetrvala.

6.2.   Pravděpodobnost obnovení újmy ze strany Indonésie

(233)

Ve 219. bodě odůvodnění dospěla Komise k závěru, že výrobnímu odvětví Unie byla způsobena podstatná újma. Ve 223. bodě odůvodnění Komise rovněž zjistila, že podstatná újma, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, nemohla být způsobena dovozem z Indonésie. Komise proto v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení posoudila, zda existuje pravděpodobnost obnovení újmy působené dumpingovým dovozem z Indonésie, kdyby opatření pozbyla platnosti.

(234)

V tomto ohledu Komise přezkoumala výrobní kapacitu a volnou kapacitu v Indonésii, situaci na trhu v Indonésii, atraktivitu trhu Unie pro indonéské vyvážející výrobce, pravděpodobnou úroveň cen dovozu z Indonésie bez antidumpingových opatření a jejich dopad na výrobní odvětví Unie.

6.2.1.   Výrobní kapacita a volná kapacita v Indonésii, situace na trhu v Indonésii a atraktivita trhu Unie

(235)

Jak je vysvětleno ve 158. až 165. bodě odůvodnění, na základě významné nadměrné kapacity indonéských výrobců, situace na domácím trhu v Indonésii a atraktivitě trhu Unie pro indonéské vyvážející výrobce dospěla Komise k závěru, že existuje velká pravděpodobnost, že uplynutí platnosti antidumpingových opatření by vedlo k nárůstu vývozu.

6.2.2.   Dopad dovozu z Indonésie na situaci výrobního odvětví Unie, pokud by opatření pozbyla platnosti

(236)

Komise zkoumala pravděpodobné úrovně cen indonéského dovozu, pokud by na základě úrovní cen indonéského dovozu během období přezkumného šetření opatření pozbyla platnosti, a jejich účinek na situaci výrobního odvětví Unie. Přestože po odečtení platných antidumpingových cel nedocházelo ze strany indonéských vývozců k cenovému podbízení vůči cenám výrobního odvětví Unie, docházelo k prodeji pod cenou o více než 7 %, a to s cílovým ziskem ve výši 5–15 %, jak je vysvětleno ve 229. bodě odůvodnění. Z toho je patrné, že pokud by opatření pozbyla platnosti, indonéský dovoz by se uskutečňoval na úrovni cen působících újmu, což by zvýšilo cenový tlak na výrobní odvětví Unie, které by pak buď zaznamenalo snížení objemu prodeje, nebo by bylo nuceno snížit úroveň svých cen. Tím by velmi rychle došlo k situaci značných ztrát, což není v krátkodobém horizontu udržitelné.

6.2.3.   Závěr

(237)

Vzhledem k výše uvedeným zjištěním, zejména k existenci volné kapacity v Indonésii, situaci na trhu v Indonésii, atraktivitě trhu Unie a očekávané úrovni cen dovozu z Indonésie bez antidumpingových opatření a jejich dopadu na výrobní odvětví Unie byl učiněn závěr, že zrušení opatření by se vší pravděpodobností vedlo k významnému zvýšení dumpingového dovozu z Indonésie za ceny působící újmu a že podstatná újma by se pravděpodobně obnovila.

7.   ZÁJEM UNIE

(238)

V souladu s článkem 21 základního nařízení Komise zkoumala, zda by zachování stávajících antidumpingových opatření nebylo v rozporu se zájmem Unie jako celku. Zájem Unie byl stanoven na základě posouzení všech různých relevantních zájmů, včetně zájmu výrobního odvětví Unie, dovozců a uživatelů.

(239)

Všem zúčastněným stranám byla v souladu s čl. 21 odst. 2 základního nařízení dána příležitost předložit své stanovisko.

(240)

Na základě toho Komise zkoumala, zda navzdory závěrům o pravděpodobnosti přetrvávání dumpingu a újmy v případě ČLR a o přetrvávání dumpingu a obnovení újmy v případě Indonésie existují přesvědčivé důvody, které by vedly k závěru, že zachování stávajících opatření není v zájmu Unie.

7.1.   Zájem výrobního odvětví Unie

(241)

Šetřením bylo zjištěno, že výrobnímu odvětví Unie byla způsobena podstatná újma. Jak je uvedeno ve 223. bodě odůvodnění, podstatná újma byla způsobena dumpingovým dovozem z ČLR, a proto byl učiněn závěr, že pokud by opatření vůči ČLR pozbyla platnosti, je pravděpodobné, že by podstatná újma přetrvávala. Šetřením se také zjistilo, že pokud by opatření proti indonéskému dovozu pozbyla platnosti, existuje pravděpodobnost obnovení podstatné újmy. Zejména by pravděpodobně bylo ohroženo očekávané zotavení výrobního odvětví Unie ze způsobené podstatné újmy, pokud by se čínský a indonéský dovoz glutamátu sodného na trh Unie za dumpingové ceny zvýšil.

(242)

Pokud by byla opatření zachována, očekává se, že výrobní odvětví Unie bude moci postupně plně využívat účinků uložených opatření. To potvrzuje i skutečnost, že antidumpingová opatření na dovoz glutamátu sodného z ČLR byla po provedení šetření obcházení antidumpingových opatření v roce 2020 rozšířena na dovoz glutamátu sodného pocházejícího z ČLR ve směsi nebo v roztoku, jak je vysvětleno v 8. a 9. bodě odůvodnění.

(243)

Pokud by opatření pozbyla platnosti, situace výrobního odvětví Unie by se velmi pravděpodobně dále zhoršila, jak je vysvětleno výše v analýze pravděpodobnosti přetrvávání/obnovení újmy ve 225. až 237. bodě odůvodnění.

(244)

Byl proto učiněn závěr, že zachování platných opatření vůči ČLR a Indonésii by bylo v zájmu výrobního odvětví Unie.

7.2.   Zájem dovozců, kteří nejsou ve spojení

(245)

V návaznosti na zveřejnění oznámení o zahájení řízení se přihlásili čtyři dovozci, kteří nejsou ve spojení. Čtyři z nich při šetření plně spolupracovali a předložili úplnou odpověď na dotazník.

(246)

Dva spolupracující dovozci, kteří nejsou ve spojení, dováželi glutamát sodný z ČLR i Indonésie a další dva pouze z Indonésie. U všech z nich byl dopad činnosti v odvětví glutamátu sodného na jejich celkový obrat velmi omezený (méně než 1,5 % celkového obratu). Šetření dále odhalilo, že dovozci byli navzdory platným opatřením ziskoví. Dovážený glutamát sodný se používal jak v potravinářství, tak v nepotravinářských odvětvích.

(247)

Z těchto důvodů dospěla Komise k závěru, že pokud by opatření zůstala zachována, byl by dopad na hospodářskou situaci dovozců pravděpodobně nevýznamný.

7.3.   Zájem uživatelů

(248)

Uživatelé působí hlavně v odvětví produkce potravin a nápojů, kde využívají glutamát sodný při výrobě směsí koření, polévek a dalších přípravků. Glutamát sodný lze používat pro zvláštní použití v nepotravinářském odvětví, například pro výrobu detergentů.

(249)

Při šetření nespolupracovali žádní uživatelé.

(250)

Stávající šetření neodhalilo žádný významný nepříznivý dopad platných opatření na uživatele. Předchozí šetření proti Číně a Indonésii ukázala, že opatření neměla na spolupracující uživatele zřejmě žádný významný nepříznivý účinek.

(251)

Z těchto důvodů dospěla Komise k závěru, že pokud by opatření zůstala zachována, byl by dopad na hospodářskou situaci těchto subjektů pravděpodobně nevýznamný.

7.4.   Závěr ohledně zájmu Unie

(252)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že neexistují žádné přesvědčivé důvody, pokud jde o zájem Unie, nezachovat stávající opatření na dovoz glutamátu sodného pocházejícího z dotčených zemí.

8.   ANTIDUMPINGOVÁ OPATŘENÍ

(253)

Na základě závěrů, k nimž dospěla Komise ohledně pravděpodobnosti pokračování dumpingu v případě ČLR a Indonésie, pravděpodobnosti přetrvávání újmy v případě ČLR a obnovení újmy v případě Indonésie, jakož i zájmu Unie, antidumpingová opatření na dovoz glutamátu sodného pocházejícího z ČLR a Indonésie by měla být zachována.

(254)

Za účelem minimalizace rizika obcházení těchto opatření, které vzhledem k velkému rozdílu mezi celními sazbami hrozí, je nutno přijmout zvláštní opatření, která umožní zajistit uplatňování individuálních sazeb antidumpingového cla. Společnosti, na něž se vztahují individuální sazby antidumpingového cla, musí celním orgánům členských států předložit platnou obchodní fakturu. Tato faktura musí vyhovovat požadavkům uvedeným v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení. Na dovoz, k němuž není přiložena taková faktura, by se mělo vztahovat antidumpingové clo platné pro „všechny ostatní společnosti“.

(255)

I když je předložení této faktury celním orgánům členských států nezbytné pro uplatnění individuálních sazeb antidumpingového cla na dovoz, není tato faktura jediným prvkem, který celní orgány zohledňují. Celní orgány členských států totiž musí i v případě, že je jim předložena faktura splňující všechny požadavky stanovené v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení, provést své obvyklé kontroly a mohou si stejně jako ve všech ostatních případech vyžádat i další doklady (přepravní doklady atd.) pro účely ověření správnosti údajů uvedených v celním prohlášení a pro zajištění toho, že bude následné použití nižší celní sazby odůvodněné v souladu s celními předpisy.

(256)

Pokud by se po uložení dotčených opatření podstatně zvýšil objem vývozu některé ze společností využívajících nižší individuální celní sazby, lze takovéto zvýšení objemu považovat samo o sobě za změnu obchodních toků v důsledku uložených opatření ve smyslu čl. 13 odst. 1 základního nařízení. Za takových okolností a za předpokladu, že jsou splněny příslušné podmínky, lze zahájit šetření zaměřené proti obcházení opatření. V rámci takového šetření lze mimo jiné prověřit potřebu zrušit individuální celní sazbu (sazby) a následně uložit celostátní clo.

(257)

Individuální sazby antidumpingového cla stanovené v tomto nařízení pro jednotlivé společnosti jsou použitelné výhradně na dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, vyráběného těmito společnostmi, a tedy uvedenými konkrétními právnickými osobami. Dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, vyráběného jakoukoli jinou společností, jejíž název a adresa nejsou konkrétně uvedeny v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů, které jsou s uvedenými společnostmi ve spojení, nemůže využívat těchto sazeb a podléhá celní sazbě použitelné pro „všechny ostatní společnosti“. Veškeré žádosti o uplatnění těchto individuálních antidumpingových celních sazeb (např. v důsledku změny názvu subjektu nebo po založení nových výrobních nebo prodejních subjektů) by měly být bezodkladně zaslány Komisi (93) a měly by obsahovat veškeré relevantní informace, zejména veškeré změny činností společnosti týkající se výroby, domácího a vývozního prodeje, například ve spojitosti se změnou názvu nebo změnou výrobních a prodejních subjektů. Nařízení se poté případně pozmění tak, že se aktualizuje seznam společností, které využívají individuálních celních sazeb.

(258)

Všechny zúčastněné strany byly informovány o nejdůležitějších skutečnostech a úvahách, na jejichž základě bylo zamýšleno doporučit, aby byla stávající opatření zachována. Byla jim rovněž udělena lhůta pro podání připomínek k poskytnutým zjištěním. Pouze žadatel předložil své připomínky, v nichž uvítal zjištění Komise.

(259)

S ohledem na článek 109 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (94), pokud má být částka vrácena na základě rozsudku Soudního dvora Evropské unie, měla by být pro zaplacení úroku použita sazba, kterou uplatňuje Evropská centrální banka na své hlavní refinanční operace, uveřejněná v řadě C Úředního věstníku Evropské unie a platná první kalendářní den každého měsíce.

(260)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) 2016/1036,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

1.   Ukládá se konečné antidumpingové clo na dovoz glutamátu sodného, v současnosti kódu KN ex 2922 42 00 (kód TARIC 2922420010), pocházejícího z Čínské lidové republiky.

2.   Sazby konečného antidumpingového cla, které se použijí na čistou cenu s dodáním na hranice Unie před proclením, jsou pro výrobek popsaný v odstavci 1 a vyráběný níže uvedenými společnostmi stanoveny takto:

Země

Společnost

Antidumpingové clo (v %)

Doplňkový kód TARIC

ČLR

Hebei Meihua MSG Group Co. Ltd a Tongliao Meihua Bio-Tech Co. Ltd

33,8

A883

ČLR

Fujian Province Jianyang Wuyi MSG Co., Ltd.

36,5

A884

ČLR

Všechny ostatní společnosti

39,7

A999

3.   Použití individuálních celních sazeb stanovených pro společnosti uvedené v odstavci 2 se podmiňuje předložením platné obchodní faktury celním orgánům členských států, která musí obsahovat datované prohlášení podepsané zástupcem subjektu, který obchodní fakturu vystavil, s uvedením jeho jména a funkce, v tomto znění: „Já, níže podepsaný, potvrzuji, že (objem) (dotčeného výrobku) prodaného na vývoz do Evropské unie, na který se vztahuje tato faktura, byl vyroben (název a adresa společnosti) (doplňkový kód TARIC) v [dotyčné zemi]. Prohlašuji, že údaje uvedené v této faktuře jsou úplné a správné.“ Není-li tato faktura předložena, použije se celní sazba platná pro všechny ostatní společnosti.

4.   Není-li stanoveno jinak, použijí se platné celní předpisy.

Článek 2

1.   Konečné antidumpingové clo použitelné na „všechny ostatní společnosti“ uvedené v čl. 1 odst. 2 se rozšiřuje na dovoz glutamátu sodného ve směsi nebo v roztoku obsahujících 50 % hmotnostních nebo více glutamátu sodného, v současnosti kódů KN ex 2103 90 90, ex 2104 10 00, ex 2104 20 00, ex 3824 99 92, ex 3824 99 93 a ex 3824 99 96 (kódy TARIC 2103909011, 2103909081, 2104100011, 2104100081, 2104200011, 3824999298, 3824999389 a 3824999689), pocházejícího z Čínské lidové republiky.

2.   Není-li stanoveno jinak, použijí se platné celní předpisy.

Článek 3

1.   Žádosti o osvobození od cla rozšířeného článkem 2 se vyhotovují písemně v některém z úředních jazyků Evropské unie a musí být podepsány osobou oprávněnou zastupovat subjekt požadující osvobození. Žádost musí být zaslána na adresu:

European Commission

Directorate-General for Trade

Directorate G

Office: CHAR 04/039

1049 Bruxelles/Brussel

Belgique/België

2.   V souladu s čl. 13 odst. 4 nařízení (ES) 2016/1036 může Komise rozhodnutím povolit, aby byl dovoz uskutečňovaný společnostmi, jež neobcházejí antidumpingová opatření uložená článkem 1 tohoto nařízení, osvobozen od cla.

Článek 4

1.   Ukládá se konečné antidumpingové clo na dovoz glutamátu sodného, v současnosti vedeného pod kódem KN ex 2922 42 00 (kód TARIC 2922420010) a pocházejícího z Indonésie.

2.   Sazby konečného antidumpingového cla, které se použijí na čistou cenu s dodáním na hranice Unie před proclením, jsou pro výrobek popsaný v odstavci 1 a vyráběný níže uvedenými společnostmi stanoveny takto:

Země

Společnost

Antidumpingové clo (v %)

Doplňkový kód TARIC

Indonésie

PT. Cheil Jedang Indonesia

7,2

B961

Indonésie

PT. Miwon Indonesia

13,3

B962

Indonésie

Všechny ostatní společnosti

28,4

B999

3.   Použití individuálních celních sazeb stanovených pro společnosti uvedené v odstavci 2 se podmiňuje předložením platné obchodní faktury celním orgánům členských států, která musí obsahovat datované prohlášení podepsané zástupcem subjektu, který obchodní fakturu vystavil, s uvedením jeho jména a funkce, v tomto znění: „Já, níže podepsaný, potvrzuji, že (objem) (dotčeného výrobku) prodaného na vývoz do Evropské unie, na který se vztahuje tato faktura, byl vyroben (název a adresa společnosti) (doplňkový kód TARIC) v [dotyčné zemi]. Prohlašuji, že údaje uvedené v této faktuře jsou úplné a správné.“ Není-li tato faktura předložena, použije se celní sazba platná pro všechny ostatní společnosti.

4.   Není-li stanoveno jinak, použijí se platné celní předpisy.

Článek 5

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 14. dubna 2021.

Za Komisi

předsedkyně

Ursula VON DER LEYEN


(1)  Úř. věst. L 176, 30.6.2016, s. 21.

(2)  Nařízení Rady (ES) č. 1187/2008 ze dne 27. listopadu 2008 o uložení konečného antidumpingového cla a o konečném výběru uloženého prozatímního cla z dovozu glutamátu sodného pocházejícího z Čínské lidové republiky (Úř. věst. L 322, 2.12.2008, s. 1).

(3)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/83 ze dne 21. ledna 2015 o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz glutamátu sodného pocházejícího z Čínské lidové republiky na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 (Úř. věst. L 15, 22.1.2015, s. 31).

(4)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/84 ze dne 21. ledna 2015, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo a s konečnou platností vybírá prozatímní clo uložené na dovoz glutamátu sodného pocházejícího z Indonésie (Úř. věst. L 15, 22.1.2015, s. 54).

(5)  Oznámení o nadcházejícím pozbytí platnosti některých antidumpingových opatření (Úř. věst. C 165, 14.5.2019, s. 4s. 5.)

(6)  Vzhledem k tomu, že v Unii je pouze jeden výrobce glutamátu sodného, jsou některé údaje v tomto nařízení uvedeny v rozpětích nebo v podobě indexu, aby byla zachována důvěrnost údajů tohoto výrobce v Unii.

(7)  Oznámení o zahájení přezkumu před pozbytím platnosti antidumpingových opatření vztahujících se na dovoz glutamátu sodného pocházejícího z Čínské lidové republiky a z Indonésie (Úř. věst. C 20, 21.1.2020, s. 18).

(8)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/230 ze dne 19. února 2020, kterým se zahajuje šetření možného obcházení antidumpingových opatření uložených prováděcím nařízením (EU) 2015/83 na dovoz glutamátu sodného pocházejícího z Čínské lidové republiky a kterým se zavádí celní evidence tohoto dovozu (Úř. věst. L 47, 20.2.2020, s. 9).

(9)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/1427 ze dne 12. října 2020 o rozšíření konečného antidumpingového cla uloženého prováděcím nařízením (EU) 2015/83 na dovoz glutamátu sodného pocházejícího z Čínské lidové republiky na dovoz glutamátu sodného pocházejícího z Čínské lidové republiky ve směsi nebo v roztoku (Úř. věst. L 336, 13.10.2020, s. 1).

(10)  Dne 31. ledna 2020 Spojené království vystoupilo z Unie. Unie a Spojené království se společně dohodly na přechodném období, během nějž Spojené království nadále podléhalo právu Unie a které skončilo dne 31. prosince 2020. Spojené království již není členským státem Unie, a proto číselné údaje, zjištění a závěry v tomto nařízení pojednávají o Spojeném království jako o třetí zemi.

(11)  Oznámení o důsledcích výskytu onemocnění COVID-19 pro antidumpingová a antisubvenční šetření (2020/C 86/06) (Úř. věst. C 86, 16.3.2020, s. 6).

(12)  Commission Staff Working Document, on Significant Distortions in the Economy of the People’s Republic of China for the Purposes of Trade Defence Investigations (Pracovní dokument útvarů Komise o podstatných zkresleních v hospodářství Čínské lidové republiky pro účely šetření na ochranu obchodu), 20. prosince 2017, SWD(2017) 483 final/2.

(13)  Jak je uvedeno v 6. bodě odůvodnění, žadatel představuje 100 % celkové výroby glutamátu sodného v Unii. Proto jsou za účelem ochrany obchodního tajemství některé údaje v tomto nařízení uvedeny pouze v rozpětích a/nebo indexech.

(14)  Zpráva – kapitola 2, s. 6–7.

(15)  Zpráva – kapitola 2, s. 10.

(16)  K dispozici na adrese http://www.fdi.gov.cn/1800000121_39_4866_0_7.html (naposledy zobrazeno dne 27. října 2020).

(17)  Zpráva – kapitola 2, s. 20–21.

(18)  Zpráva – kapitola 3, s. 41, 73–74.

(19)  Zpráva – kapitola 6, s. 120–121.

(20)  Zpráva – kapitola 6, s. 122–135.

(21)  Zpráva – kapitola 7, s. 167–168.

(22)  Zpráva – kapitola 8, s. 169–170, 200–201.

(23)  Zpráva – kapitola 2, s. 15–16, kapitola 4, s. 50 a 84, kapitola 5, s. 108–109.

(24)  Viz výňatek z analytické publikace společnosti Guosheng Securities o jedné z uvedených společností – Meihua Biological: „Strana nabídky glutamátu sodného se skládá ze tří zainteresovaných stran a oligopolní struktura je jasná: Pro výrobu glutamátu sodného je charakteristická oligopolní struktura, jíž dominují společnosti Fufeng Group, Meihua Biological a Ningxia Eppen, jejichž výrobní kapacita a výroba představují více než 90 % produkce této země. Díky hospodářské soutěži a integraci i obrovským kapitálovým investicím vytvořily tyto tři podniky komplexní průmyslový řetězec, čímž mezi nimi a ostatními podniky vznikl poměrně velký rozdíl, a nyní mají v tomto odvětví jasnou výhodu vedení. […] Pokud jde o glutamát sodný, dosáhly společnosti Meihua, Fufeng a Eppen postavení, kdy jsou na sobě vzájemně závislé a představují čisté oligopolní uspořádání. Existuje pouze velmi málo výrobků, jejichž koncentrace v pododvětví chemického průmyslu je tak vysoká.“1. srpna 2019. http://pdf.dfcfw.com/pdf/H3_AP201908011342041272_1.PDF (naposledy zobrazeno 19. ledna 2021).

(25)  Viz článek z webových stránek společnosti zveřejněný dne 2. ledna 2018: Liou Čchi-fan, člen stálého výboru stranického výboru a tajemník disciplinární komise autonomní oblasti Vnitřní Mongolsko, navštívil společnost Northeast Fufeng Company z důvodu šetření. http://www.fufeng-group.com/news/details-236_1.html (naposledy zobrazeno 19. ledna 2021).

(26)  Viz článek Fufeng’s 20th birthday press conference organised in Qiqihar city (Tisková konference uspořádaná ke 20. výročí vzniku společnosti Fufeng ve městě Čchi-čchi-cha-er). 29. července 2019. http://www.qqhr.gov.cn/News_showNews.action?messagekey=175677 (naposledy zobrazeno 19. ledna 2021).

(27)  Viz článek Starosta města Čchi-čchi-cha-er Li Jü-kang navštívil sídlo společnosti Fufeng Group za účelem šetření.11. prosince 2019. http://en.fufeng-group.cn/news/details-260_1.html (naposledy zobrazeno 19. ledna 2021).

(28)  Viz článek v Dongfang Financial News: Posílení vedoucího postavení v průmyslu, zaměření se na boj proti chudobě jako klíčové bezpečné vedoucí pozice; 20 let společnosti Fufeng: nastává růst.19. srpna 2019. http://www.jinxingwenshi.com/caijing/shh/201908195018.html (naposledy zobrazeno 21. ledna 2021).

(29)  Viz článek o společnosti Ningxia Eppen Biotech ze dne 20. srpna 2013: http://nxgsl.com/hyzl/hyfc/201308/t20130820_1163706.html (naposledy zobrazeno 21. ledna 2021).

(30)  Viz oficiální internetové stránky Ministerstva průmyslu a informačních technologií autonomní oblasti Ning-sia Chuej: Results of the Ningxia Eppen Biotech’s Enterprise Technology Center (Výsledky Podnikového technologického centra společnosti Ningxia Eppen Biotech). 23. listopadu 2020. https://gxt.nx.gov.cn/info/1004/8250.htm (naposledy zobrazeno 26. ledna 2021).

(31)  „Hlavní náklady na výrobu glutamátu sodného představuje kukuřice a uhlí. Proto společnosti, které využily příležitosti nízké ceny kukuřice a uhlí, již mají konkurenční výhodu, pokud jde o náklady“ – z článku Prognóza 2018–2022 a analýza perspektivy rozvoje odvětví glutamátu sodného. China Investment Consulting Network, 5. května 2018.

http://www.ocn.com.cn/touzi/chanye/201806/ypxwt05100100-2.shtml (naposledy zobrazeno 25. ledna 2021).

(32)  Viz webové stránky SASAC: http://www.sasac.gov.cn/n2588035/n2641579/n2641645/index.html (naposledy zobrazeno 22. ledna 2021).

(33)  Viz údaje Čínské asociace škrobárenského průmyslu uvedené na webových stránkách: https://www.ershicimi.com/p/a14ff87430b1ea50d458d1347123cba5 (naposledy zobrazeno 22. ledna 2021).

(34)  Viz: https://www.qcc.com/firm/d8b3787389e66016cbede3e1dea817bf.html (naposledy zobrazeno 22. ledna 2021).

(35)  Údaje za rok 2015 na základě Čínské statistické ročenky 2016 vydané Čínským národním statistickým úřadem.

(36)  Zpráva – kapitola 3, s. 22–24 a kapitola 5, s. 97–108.

(37)  Zpráva – kapitola 5, s. 104–109.

(38)  Zpráva – kapitola 5, s. 100–101.

(39)  Zpráva – kapitola 2, s. 26.

(40)  Zpráva – kapitola 2, s. 31–32.

(41)  Dostupné na adrese https://www.reuters.com/article/us-china-congress-companies-idUSKCN1B40JU (naposledy zobrazeno 27. října 2020).

(42)  Viz webové stránky lidového kongresu města Lin-i: http://www.lyrenda.gov.cn/view-SpecialArticles.aspx?id=1285&spid=39 (naposledy zobrazeno 22. ledna 2021)

(43)  Viz výroční zpráva společnosti za rok 2019:

http://pdf.dfcfw.com/pdf/H2_AN202004151378041301_1.pdf, strana 54 (naposledy zobrazeno 22. ledna 2021).

(44)  Viz webové stránky společnosti: http://www.meihuagrp.com/index.php/article/1237.html (naposledy zobrazeno 22. ledna 2021).

(45)  Viz https://baike.baidu.com/item/%E9%97%AB%E6%99%93%E5%B9%B3 (naposledy zobrazeno 22. ledna 2021).

(46)  Viz informace o společnosti Ningxia Eppen Biotech na webových stránkách Federace průmyslu a obchodu autonomní oblasti Ning-sia ze dne 20. srpna 2013: http://nxgsl.com/hyzl/hyfc/201308/t20130820_1163706.html (naposledy zobrazeno 22. ledna 2021).

(47)  Zpráva – kapitoly 14.1 až 14.3.

(48)  Zpráva – kapitola 4, s. 41–42, 83.

(49)  Zpráva – kapitola 16, s. 406–424.

(50)  Viz 13. pětiletý plán v oblasti zpracování obilovin a olejů, s. 16 a 22. http://www.gov.cn/xinwen/2017-01/03/5155835/files/5bd8566b8a254067a076ef41d38ce6b3.doc (naposledy zobrazeno 25. ledna 2021)

(51)  Zpráva – kapitola 12, strana 319.

(52)  Informace o subvencích jsou k dispozici na internetových stránkách Ministerstva zemědělství: http://www.moa.gov.cn/gk/zcfg/qnhnzc/201904/t20190416_6179338.htm

(53)  Viz oznámení Národní rozvojové a reformní komise (NDRC) 2017/627, kterým se ruší „Oznámení NDRC k záležitostem týkajícím se řízení projektů hloubkového zpracování kukuřice“, k dispozici na adrese:

https://www.ndrc.gov.cn/fggz/cyfz/zcyfz/201704/t20170417_1149901.html (naposledy zobrazeno 25. ledna 2021).

(54)  Viz tisková zpráva: Ministerstvo zemědělství a záležitostí venkova a Ministerstvo financí vydalo klíčové strategie pro posílení a podporu zemědělství v roce 2019. 16. dubna 2019. http://www.moa.gov.cn/gk/zcfg/qnhnzc/201904/t20190416_6179338.htm (naposledy zobrazeno 25. ledna 2021).

(55)  Viz oznámení NDRC 2017/627.

(56)  Viz oznámení generálního úřadu lidové vlády provincie Chej-lung-ťiang ze dne 1. srpna 2017. http://ydscyl.cn/goods.php?id=1271 (naposledy zobrazeno 26. ledna 2021).

(57)  „Během tří let byl v provincii Chej-lung-ťiang ve městě Ťi-si a ve městě Mi-šan zřízen Národní park pro rozvoj a demonstraci integrace venkovského průmyslu jako park s charakteristickými průmyslovými rysy, vysokým stupněm koncentrace, vyspělými zařízeními a vybavením, ekologicky šetrnými výrobními metodami, zřejmými hospodářskými přínosy a silným dopadem. […] Organizační opatření: Město Mi-šan zřídilo malou skupinu vedení složenou z tajemníka městského výboru strany a starosty jako vedoucích skupiny, náměstka tajemníka městského výboru strany a místostarosty jako zástupce vedoucích, a hlavních vedoucích představitelů různých oddělení. Skupina odpovídá za podporu výstavby demonstračního parku, koordinaci a včasné řešení problémů, s nimiž se při výstavbě parku setká, a zajištění hladkého průběhu výstavby demonstračního parku. Současně musí stavba demonstračního parku podléhat hodnocení výkonnosti, které se bude týkat klíčových propagačních činností, pobídek a pokroku oddělení i přísného systému odměn a trestů. Oddělení a subjekty, jejichž činnost při realizaci projektu bude nedostatečná, nedostatečně promyšlená a bude postupovat pomalu, musejí být pod dohledem. […] Posílení politické podpory: V roce 2017 vydalo město Mi-šan politiky na podporu investic, aktivně podporovalo daňovou politiku příslušných podniků, např. zásadu „tři výjimky, tři snížení“ a osvobození od cla, a zavedlo a provádělo příslušné politiky národní podpory týkající se daňového systému, využívání půdy, financování hydroelektrické energie atd., cen hydroelektrické energie pro zemědělské využití a preferenčních dodávek nové stavební půdy. Město Mi-šan zakoupilo a vyhradilo 157 hektarů půdy a stále vlastní 81 hektarů půdy, kterou lze využít pro výstavbu demonstračních parků.“ Výňatek z webových stránek NDRC: Zkušenosti a praxe získané při budování Národního parku pro rozvoj a demonstraci integrace venkovského průmyslu (Chej-lung-ťiang) – Demonstrační park Ťi-si Mi-šan (část 1). 26. července 2019. https://www.ndrc.gov.cn/fggz/nyncjj/njxx/201907/t20190726_1144182.html (naposledy zobrazeno 25. ledna 2021).

(58)  Zpráva – kapitola 16, s. 411.

(59)  Zpráva – kapitola 4, s. 69.

(60)  Zpráva – kapitola 10, s. 223.

(61)  Zpráva – kapitola 10.

(62)  „Vychází z toho, že uhelné „páteřní podniky“ představují model rozvoje uhelného průmyslu „1 + 5“: „1“ je oblast těžby uhlí na západ od města Lu-si: V souladu se zásadou „stahování z východních oblastí, omezení ve středních oblastech, stabilizace v západních oblastech a udržování rezerv v severních oblastech“ omezení činnosti a uzavření těžebních oblastí Lung-kchou, C’-po, Lin-i, Ťi-nan a dalších zastaralých těžebních oblastí s vyčerpanými zdroji, snížení objemu těžby v oblastech Jen-čou, Ťi-ning, Cao-tcheng, Fej-čcheng, Sin-wen, Laj-wu a dalších těžebních oblastech, zachování v podstatě stabilní těžby uhlí v oblasti Ťü-jie a vytváření strategických rezerv a provádění přísné kontroly rozvoje a výstavby uhelných revírů a oblastí s koncentrovanými a nevyužitými uhelnými zdroji nacházejícími se podél severní části Žluté řeky. „5“ znamená trvalou podporu výstavby zaoceánských uhelných základen vedle pěti hlavních oblastí, kterými jsou: Ning (Vnitřní Mongolsko), Šan-si, Kuej-čou (Jün-nan), Sin-ťiang a Austrálie a zlepšení úrovně jejich rozvoje.“

(63)  Viz http://www.energynews.com.cn/uploadfile/2016/1220/20161220020713472.pdf (naposledy zobrazeno 27. ledna 2021).

(64)  Viz výroční zpráva společnosti za rok 2019: http://pdf.dfcfw.com/pdf/H2_AN202004151378041301_1.pdf, s. 167 (naposledy zobrazeno 26. ledna 2021).

(65)  Viz http://pdf.dfcfw.com/pdf/H2_AN201905051326655801_1.pdf, s. 70 (naposledy zobrazeno 26. ledna 2021).

(66)  Tamtéž, s. 68.

(67)  Viz webové stránky http://transcustoms.com/China_HS_Code/China_Tariff.asp?HS_Code=2922422000 a http://www.hlbrdaily.com.cn/news/3/html/286480.html (naposledy zobrazeno 26. ledna 2021).

(68)  Zpráva – kapitola 6, s. 138–149.

(69)  Zpráva – kapitola 9, s. 216.

(70)  Zpráva – kapitola 9, s. 213–215.

(71)  Zpráva – kapitola 9, s. 209–211.

(72)  Zpráva – kapitola 13, s. 332–337.

(73)  Zpráva – kapitola 13, s. 336.

(74)  Zpráva – kapitola 13, s. 337–341.

(75)  Zpráva – kapitola 6, s. 114–117.

(76)  Zpráva – kapitola 6, s. 119.

(77)  Zpráva – kapitola 6, s. 120.

(78)  Zpráva – kapitola 6, s. 121–122, 126–128, 133–135.

(79)  Viz pracovní dokument MMF „Resolving China’s Corporate Debt Problem“ (Řešení problému zadlužení podniků v Číně), autoři: Wojciech Maliszewski, Serkan Arslanalp, John Caparusso, José Garrido, Si Guo, Joong Shik Kang, W. Raphael Lam, T. Daniel Law, Wei Liao, Nadia Rendak, Philippe Wingender, Jiangyan, říjen 2016, WP/16/203.

(80)  Zpráva – kapitola 6, s. 121–122, 126–128, 133–135.

(81)  World Bank Open Data – Upper Middle Income (Otevřené údaje Světové banky – vyšší střední příjmy), https://data.worldbank.org/income-level/upper-middle-income.

(82)  https://www.boi.go.th/index.php?page=utility_costs

(83)  https://ilostat.ilo.org/?_afrLoop=767707374397500&_afrWindowMode=0&_afrWindowId=null

(84)  http://www.gtis.com/gta/secure/default.cfm

(85)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/755 ze dne 29. dubna 2015 o společných pravidlech dovozu z některých třetích zemí (Úř. věst. L 123, 19.5.2015, s. 33). Podle ustanovení čl. 2 odst. 7 základního nařízení nelze domácí ceny v těchto zemích použít pro účely stanovení běžné hodnoty; tyto údaje o dovozu byly každopádně zanedbatelné.

(86)  https://ilostat.ilo.org/?_afrLoop=767707374397500&_afrWindowMode=0&_afrWindowId=null

(87)  https://www.boi.go.th/index.php?page=utility_costs

(88)  https://orbis4.bvdinfo.com/version-201866/orbis/Companies

(89)  https://ec.altares.eu/

(90)  https://www.prnewswire.com/news-releases/global-monosodium-glutamate-msg-market-2019-2024-key-players-growth-price-demands-and-forecasts---reportsnreports-300795733.html

https://ihsmarkit.com/products/monosodium-glutamate-chemical-economics-handbook.html#:~:text=Currently%2C%20China%20is%20the%20world's,world's%20largest%20exporter%20of%20MSG

https://ihsmarkit.com/products/monosodium-glutamate-chemical-economics-handbook.html#:~:text=Currently%2C%20China%20is%20the%20world's,world's%20largest%20exporter%20of%20MSG

(91)  http://en.fufeng-group.cn/investor/

(92)  Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 904/2014 ze dne 20. srpna 2014 o uložení prozatímního antidumpingového cla na dovoz glutamátu sodného pocházejícího z Indonésie (Úř. věst. L 246, 21.8.2014, s. 1, 151. bod odůvodnění).

(93)  European Commission, Directorate-General for Trade, Directorate H, Rue de la Loi 170, 1040 Bruxelles/Brussel, Belgique/België.

(94)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).


© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU