(EU) 2021/607Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/607 ze dne 14. dubna 2021 o uložení konečného antidumpingového cla z dovozu kyseliny citronové pocházející z Čínské lidové republiky rozšířeného na dovoz kyseliny citronové zasílané z Malajsie bez ohledu na to, zda je deklarována jako pocházející z Malajsie, či nikoli, na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036

(1)

Rada nařízením (ES) č. 1193/2008 (2) uložila antidumpingové clo na z dovozu kyseliny citronové pocházející z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“, „Čína“ nebo „dotčená země“) (dále jen „původní opatření“). Na šetření, které vedlo k uložení původních opatření, se zde odkazuje jako na „původní šetření“. Opatření měla formu valorického cla v rozmezí od 6,6 % do 42,7 %.

(2)

Evropská komise (dále jen „Komise“) rozhodnutím 2008/899/ES (3) přijala cenové závazky nabídnuté šesti čínskými vyvážejícími výrobci (včetně skupiny vyvážejících vývozců) společně s čínskou obchodní komorou dovozců a vývozců kovů, nerostů a chemikálií. Jednalo se o společnosti Anhui BBCA Biochemical Co., Ltd. (nyní COFCO Bio-Chemical Energy (Yushu) Co., Ltd.); Laiwu Taihe Biochemistry Co., Ltd.; RZBC Co., Ltd. a RZBC (Juxian) Co., Ltd.; TTCA Co., Ltd.; Weifang Ensign Industry Co., Ltd. a Yixing Union Biochemical Co., Ltd. (nyní Jiangsu Guoxin Union Energy Co., Ltd.).

(3)

Komise rozhodnutím 2012/501/EU (4) vypověděla závazek nabídnutý jedním vyvážejícím výrobcem, tj. společností Laiwu Taihe Biochemistry Co. Ltd (dále jen „Laiwu Taihe“).

(4)

Komise nařízením (EU) 2015/82 (5) opětovně uložila konečná antidumpingová opatření na dovoz kyseliny citronové pocházející z ČLR na základě přezkumu před pozbytím platnosti (dále jen „předchozí přezkum před pozbytím platnosti“).

(5)

Komise nařízením (EU) 2016/32 (6) rozšířila tato opatření uložená na dovoz kyseliny citronové pocházející z Číny na dovoz kyseliny citronové zasílané z Malajsie bez ohledu na to, zda je deklarována jako pocházející z Malajsie, či nikoli.

(6)

Komise nařízením (EU) 2016/704 (7) odvolala závazek v případě dvou dalších společností na základě zjištění týkajících se porušení závazku a jeho neproveditelnosti, které odůvodňovaly vypovědění tohoto závazku.

(7)

Komise nařízením Komise (EU) 2018/1236 (8) ukončila šetření možného obcházení antidumpingových opatření uložených na dovoz kyseliny citronové pocházející z Číny dovozem kyseliny citronové zasílané z Kambodže bez ohledu na to, zda je u něj deklarován původ z Kambodže, či nikoli.

(8)

Výše stávajícího antidumpingového cla se v současnosti pohybuje od 15,3 % do 42,7 % v případě dovozu od spolupracujících vyvážejících výrobců a z dovozu ze všech ostatních společností se uplatňuje celní sazba ve výši 42,7 %.

(9)

Po zveřejnění oznámení o nadcházejícím pozbytí platnosti opatření (9) obdržela Komise žádost o přezkum podle čl. 11 odst. 2 nařízení (EU) 2016/1036.

(10)

Žádost o přezkum podaly dne 21. října 2019 společnosti N.V. Citrique Belge S.A. a Jungbunzlauer Austria AG (dále jen „žadatelé“) jménem výrobců v Unii představujících 100 % celkové výroby kyseliny citronové v Unii. Žádost o přezkum byla odůvodněna tím, že pokud by opatření pozbyla platnosti, vedlo by to pravděpodobně k přetrvání dumpingu a obnovení újmy působené výrobnímu odvětví Unie.

(11)

Komise poté, co zjistila, že existují dostatečné důkazy pro zahájení přezkumu před pozbytím platnosti, a po konzultaci s výborem zřízeným podle čl. 15 odst. 1 základního nařízení zahájila přezkum před pozbytím platnosti týkající se dovozu kyseliny citronové pocházející z Číny podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení. Komise dne 20. ledna 2020 zveřejnila oznámení o zahájení řízení v Úředním věstníku Evropské unie (10) (dále jen „oznámení o zahájení řízení“).

(12)

Šetření týkající se přetrvání nebo obnovení dumpingu se týkalo období od 1. ledna 2019 do 31. prosince 2019 (dále jen „období přezkumného šetření“). Zkoumání trendů, které jsou důležité pro posouzení pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení újmy, se týkalo období od 1. ledna 2016 do konce období přezkumného šetření (dále jen „posuzované období“).

(13)

V oznámení o zahájení řízení vyzvala Komise zúčastněné strany, aby se jí přihlásily, a mohly se tak zúčastnit šetření. Komise navíc výslovně informovala žadatele, známé vyvážející výrobce, čínské orgány, známé dovozce a uživatele o zahájení přezkumu a vyzvala je k účasti.

(14)

Zúčastněné strany měly rovněž příležitost vyjádřit se k zahájení přezkumu před pozbytím platnosti a požádat o slyšení u Komise a/nebo u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

(15)

V oznámení o zahájení řízení Komise uvedla, že možná bude nutné vybrat vzorek zúčastněných stran v souladu s článkem 17 základního nařízení.

(16)

V oznámení o zahájení řízení Komise stanovila dvěma známým výrobcům v Unii, a sice společnosti N.V. Citrique Belge S.A. a Jungbunzlauer Austria AG, povinnost předložit vyplněný dotazník do 37 dnů ode dne zveřejnění oznámení o zahájení řízení. Komise dále vyzvala případné další výrobce a reprezentativní sdružení v Unii, aby se za účelem přihlášení a vyžádání dotazníku obrátili na Komisi. Na Komisi se neobrátili žádní další výrobci ani reprezentativní sdružení v Unii.

(17)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala dovozce, kteří nejsou ve spojení, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení řízení.

(18)

Jeden dovozce, který není ve spojení, poskytl požadované informace a souhlasil se zařazením do vzorku. Vzhledem k nízkému počtu odpovědí Komise rozhodla, že výběr vzorku není nutný.

(19)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala všechny vyvážející výrobce v Číně, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení řízení. Komise kromě toho požádala zastoupení Čínské lidové republiky při Evropské unii, aby označilo a/nebo kontaktovalo případné další vyvážející výrobce, kteří by mohli mít o účast na šetření zájem.

(20)

Požadované informace poskytli čtyři vyvážející výrobci v dotčené zemi, kteří souhlasili rovněž se zařazením do vzorku. Vzhledem k nízkému počtu odpovědí Komise rozhodla, že výběr vzorku není nutný.

(21)

Spolupráce čínských vyvážejících výrobců byla celkově nedostatečná. Při současném přezkumu před pozbytím platnosti totiž nespolupracovala společnost Laiwu Taihe, největší vyvážející výrobce, který je odpovědný za více než 53 % vývozu z Číny do Unie. Komise proto použila údaje obdržené od čtyř spolupracujících vyvážejících výrobců.

(22)

Komise při zahájení přezkumu zpřístupnila dotazníky pro výrobce v Unii, dovozce, uživatele a vyvážející výrobce v Číně v dokumentaci určené zúčastněným stranám k nahlédnutí a na internetových stránkách GŘ pro obchod (11). Komise dále zaslala vládě Čínské lidové republiky (dále jen „čínská vláda“) dotazník týkající se existence podstatných zkreslení v Číně ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení.

(23)

Komise obdržela odpovědi na dotazník od žadatelů, jednoho dovozce, čtyř uživatelů a čtyř vyvážejících výrobců. Na dotazník týkající se existence podstatných zkreslení v Číně čínská vláda neodpověděla.

(24)

Komise nemohla v souvislosti s vypuknutím pandemie COVID-19 a následnými opatřeními přijatými k jejímu řešení, jak je podrobně uvedeno v oznámení obsaženém ve spisu k dané věci (dále jen „oznámení o COVID-19“ (12)), provést inspekce na místě podle článku 16 základního nařízení v prostorách subjektů, které zaslaly své odpovědi na dotazník.

(25)

Komise proto namísto toho všechny informace považované za nezbytné pro svá rozhodnutí prověřila na dálku. Komise prověřila na dálku tyto společnosti/strany:

(26)

Vzhledem k tomu, že při zahájení šetření byly k dispozici dostatečné důkazy poukazující na existenci podstatných zkreslení v Číně ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, považovala Komise za vhodné zahájit šetření s ohledem na čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(27)

V zájmu shromáždění nezbytných údajů pro případné uplatnění čl. 2 odst. 6a základního nařízení Komise následně v oznámení o zahájení řízení vyzvala všechny vyvážející výrobce z Číny, aby poskytli informace požadované v příloze III oznámení o zahájení řízení, pokud jde o vstupy používané při výrobě kyseliny citronové. Příslušné informace předložili čtyři čínští vyvážející výrobci.

(28)

Komise s cílem získat informace, jež považovala za nezbytné pro své šetření v souvislosti s údajnými podstatnými zkresleními ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, zaslala dotazník také čínské vládě. Čínská vláda ovšem na tento dotazník neodpověděla. Komise následně čínskou vládu informovala, že pro účely určení existence podstatných zkreslení v Číně použije dostupné údaje ve smyslu článku 18 základního nařízení.

(29)

V oznámení o zahájení řízení Komise rovněž vyzvala všechny zúčastněné strany, aby oznámily svá stanoviska, předložily informace a poskytly podpůrné důkazy týkající se vhodnosti použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení, a to do 37 dnů ode dne zveřejnění uvedeného oznámení v Úředním věstníku Evropské unie. Čínská obchodní komora dovozců a vývozců kovů, nerostů a chemikálií v reakci na oznámení o zahájení řízení předložila své připomínky k existenci podstatných zkreslení. Tyto připomínky byly podrobně rozebrány v níže uvedeném bodě 3.2.

(30)

V oznámení o zahájení řízení Komise rovněž uvedla, že vzhledem k důkazům, které má k dispozici, bude možná muset vybrat vhodnou reprezentativní zemi podle čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážky základního nařízení za účelem určení běžné hodnoty založené na nezkreslených cenách nebo referenčních hodnotách.

(31)

Dne 5. března 2020 zveřejnila Komise první poznámku ke spisu týkající se zdrojů pro určení běžné hodnoty (dále jen „poznámka ze dne 5. března 2020“), v níž požádala zúčastněné strany o jejich stanovisko k otázce příslušných zdrojů, jež by Komise mohla použít k určení běžné hodnoty, v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. e) druhou odrážkou základního nařízení (13). V této poznámce Komise uvedla seznam všech výrobních faktorů, jako jsou materiály, energie a práce, používaných vyvážejícími výrobci při výrobě výrobku, který je předmětem přezkumu. Kromě toho Komise s ohledem na kritéria, podle nichž se provádí volba nezkreslených cen nebo referenčních hodnot, určila v této fázi jako potenciální reprezentativní země Brazílii, Kolumbii a Thajsko. Dne 13. března 2020 Komise na žádost čínské obchodní komory dovozců a vývozců kovů, nerostů a chemikálií zveřejnila přílohu IV k poznámce ze dne 5. března 2020, která obsahuje veřejně dostupné údaje z databáze Global Trade Atlas (dále jen „databáze GTA“) (14), které útvary Komise navrhly použít pro vstupní materiály a vedlejší produkty uvedené v poznámce ze dne 5. března 2020.

(32)

Komise poskytla všem zúčastněným stranám příležitost předložit připomínky. Obdržela připomínky od čtyř čínských vyvážejících výrobců, čínské obchodní komory dovozců a vývozců kovů, nerostů a chemikálií a žadatelů. Čínská vláda nepodala žádné připomínky.

(33)

Obdrženými připomínkami k poznámce ze dne 5. března se Komise zabývala ve druhé poznámce týkající se zdrojů pro určení běžné hodnoty ze dne 30. listopadu 2020 (dále jen „poznámka ze dne 30. listopadu 2020“) (15). Komise rovněž stanovila prozatímní seznam výrobních faktorů a dospěla k závěru, že jako reprezentativní zemi podle čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážky základního nařízení má v úmyslu použít v této fázi Kolumbii. Komise vyzvala zúčastněné strany, aby se k tomu vyjádřily, přičemž obdržela připomínky od žadatelů a čínské obchodní komory dovozců a vývozců kovů, nerostů a chemikálií. Tyto připomínky byly podrobně rozebrány v níže uvedeném bodě 3.3. a 3.4.

(34)

Výrobek, který je předmětem tohoto přezkumu, je stejný jako v původním šetření a předchozím přezkumu před pozbytím platnosti. Konkrétně se jedná o kyselinu citronovou a trinatrium-citrát dihydrát, v současnosti kódů KN 2918 14 00 a ex 2918 15 00 (kódy TARIC 2918150011 a 2918150019) (dále jen „výrobek, který je předmětem přezkumu“).

(35)

Kyselina citronová se používá jako okyselující prostředek a regulátor pH s širokou paletou použití, například v čisticích prostředcích pro domácnost, nápojích, potravinách, kosmetických přípravcích a léčivech. Hlavními surovinami pro její výrobu jsou cukr/melasa, tapioka, kukuřice nebo glukóza (získaná z obilovin) a různá činidla používaná pro submerzní mikrobiální fermentaci sacharidů.

(36)

Jak bylo zjištěno v původním šetření, jakož i v předchozím přezkumu před pozbytím platnosti, tento přezkum před pozbytím platnosti potvrdil, že následující výrobky mají stejné základní fyzikální, chemické a technické vlastnosti a stejná základní užití:

(37)

Proto byly uvedené výrobky považovány za obdobné výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(38)

Komise neobdržela žádná tvrzení ohledně definice výrobku. Čínská obchodní komora dovozců a vývozců kovů, nerostů a chemikálií ve svých připomínkách k zahájení řízení uvedla, že výrobek, který je předmětem přezkumu, jak je definován v oznámení o zahájení řízení, zahrnuje druhy výrobku, na něž se vztahují původní opatření, jakož i druhy, na které se vztahuje první přezkum před pozbytím platnosti.

(39)

V souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení Komise zkoumala, zda je pravděpodobné, že by došlo k přetrvání nebo obnovení dumpingu ze strany Číny, kdyby platná opatření pozbyla platnosti.

(40)

Celková deklarovaná výrobní kapacita spolupracujících vyvážejících výrobců činila přibližně 72 % celkové odhadované čínské výrobní kapacity. Vzhledem k nízké míře spolupráce použila Komise článek 18 a svá zjištění o čínském trhu s kyselinou citronovou včetně výroby, kapacity a volné kapacity založila na dostupných údajích.

(41)

Zjištění týkající se pravděpodobnosti přetrvávání dumpingu uvedená níže byla založena zejména na informacích obsažených v žádosti o přezkum, statistických údajích vycházejících z údajů oznámených Komisi členskými státy v souladu s čl. 14 odst. 6 základního nařízení (dále jen „databáze podle čl. 14 odst. 6“), jakož i na základě odpovědí na výběr vzorku poskytnutých v době zahájení řízení a odpovědí na dotazník. Komise také použila další zdroje veřejně dostupných informací, například databázi GTA a databázi Orbis Bureau van Dijk (16) (dále jen „databáze Orbis“).

(42)

V čl. 2 odst. 1 základního nařízení je uvedeno, že „[b]ěžná hodnota se obvykle zakládá na cenách, které jsou zaplaceny nebo mají být zaplaceny nezávislým odběratelem v zemi vývozu v běžném obchodním styku“.

(43)

Avšak čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení stanoví, že „pokud se […] zjistí, že není vhodné použít domácí ceny a náklady v zemi vývozu, jelikož v této zemi dochází k podstatným zkreslením ve smyslu písmene b), běžná hodnota se zjistí početně výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty“ a „zahrnuje nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk“.

(44)

Jak je dále vysvětleno níže, Komise v tomto šetření došla k závěru, že na základě dostupných důkazů a vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany čínské vlády bylo náležité uplatnit čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(45)

Ustanovení čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení stanoví, že „[p]odstatná zkreslení jsou taková zkreslení, k nimž dochází v případě, kdy vykazované ceny nebo náklady, včetně nákladů na suroviny a energii, nejsou výsledkem volného působení tržních sil, neboť jsou ovlivňovány významnými zásahy státu. Při posuzování toho, zda existují podstatná zkreslení, se bere v úvahu mimo jiné možný dopad jednoho či více z těchto prvků:

(46)

Podle čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení se při posuzování existence podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) zohlední mimo jiné nevyčerpávající výčet prvků předcházejícího ustanovení. Podle čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení je při posuzování existence podstatných zkreslení třeba přihlédnout k možnému dopadu jednoho nebo více z těchto prvků na ceny a náklady spojené s výrobkem, který je předmětem přezkumu, v zemi vývozu. Vzhledem k tomu, že tento výčet není kumulativní, nemusí být pro zjištění podstatných zkreslení zohledněny všechny prvky. Kromě toho lze stejné skutkové okolnosti použít k prokázání existence jednoho nebo více prvků z uvedeného výčtu. Jakýkoli závěr o podstatných zkresleních ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) však musí vycházet ze všech důkazů, které jsou k dispozici. V celkovém posouzení toho, zda existují zkreslení, se může zohlednit celkový kontext a situace v zemi vývozu, zejména tam, kde základní prvky hospodářského a správního zřízení země vývozu dávají vládě významné pravomoci zasahovat do hospodářství tak, že ceny a náklady nejsou výsledkem volného působení tržních sil.

(47)

V čl. 2 odst. 6a písm. c) základního nařízení se stanoví, že „[p]okud má Komise k dispozici podložené informace týkající se možné existence podstatných zkreslení uvedených v písmeni b) v určité zemi či v určitém odvětví v této zemi a pokud je to v zájmu účinného uplatňování tohoto nařízení, Komise vypracuje, zveřejní a pravidelně aktualizuje zprávu popisující tržní podmínky uvedené v písmeni b) v této zemi nebo v tomto odvětví“.

(48)

Na základě uvedeného ustanovení vydala Komise zprávu týkající se Číny (dále jen „zpráva“ nebo „zpráva o Číně“) (17), která prokazuje existenci významných vládních zásahů na mnoha úrovních hospodářství, včetně konkrétních zkreslení v mnoha klíčových výrobních faktorech (jako jsou půda, energie, kapitál, suroviny a pracovní síla), jakož i v konkrétních odvětvích (jako je výroba oceli a chemických látek). Zúčastněné strany byly v době zahájení řízení vyzvány, aby důkazy obsažené ve vyšetřovacím spisu vyvrátily, vyjádřily se k nim nebo je doplnily. Tato zpráva byla založena do vyšetřovacího spisu ve fázi zahájení řízení.

(49)

Žádost o přezkum, kterou předložil žadatel, zopakovala zjištění obsažená ve zprávě, zejména v chemickém odvětví, uvedla další informace o předchozích antidumpingových řízeních týkajících se kyseliny citronové v USA, a zejména zjištění, k nimž dospělo nejnovější řízení, které je zveřejněno v Memorandu o záležitostech a rozhodnutích týkajících se konečných výsledků správního přezkumu vyrovnávacího cla: kyselina citronová a určité citrátové soli, 7. prosince 2015. Žadatel zejména odkázal na zjištění týkající se: poskytování úvěrů podle politického záměru (úvěry poskytované odvětví výroby kyseliny citronové státními bankami s úrokovými sazbami pohybujícími se pod komerčními sazbami); snížené daně z příjmu (odvětví výroby kyseliny citronové těží ze snížené daně z příjmu a uplatňuje daňové dobropisy na nákup domácího vybavení); levnějšího přístupu k pomocným surovinám, zejména chemickým látkám, včetně kyseliny sírové, hydroxidu sodného, bituminózního uhlí, uhličitanu vápenatého nebo vápna; půdy (zjištění týkající se práv na užívání půdy získaných za nižší než přiměřenou cenu); elektrické energie (zjištění ministerstva obchodu USA týkající se skutečnosti, že vyšetřované společnosti byla poskytnuta elektrická energie za nižší než přiměřenou cenu), jakož i subvence v podobě přímého převodu finančních prostředků a kompenzace ekologické daně.

(50)

Jak je uvedeno v 23. a 28. bodě odůvodnění, čínská vláda se nevyjádřila ani nepředložila důkazy podporující nebo vyvracející stávající důkazy obsažené ve spisu k dané věci – včetně zprávy a dalších důkazů, které poskytl žadatel – ohledně existence podstatných zkreslení a/nebo ohledně vhodnosti uplatnění čl. 2 odst. 6a základního nařízení v dané věci.

(51)

Připomínky byly v tomto smyslu obdrženy v reakci na zahájení případu od čínské obchodní komory dovozců a vývozců kovů, nerostů a chemikálií jménem spolupracujících výrobců, kteří jsou členy čínské obchodní komory dovozců a vývozců kovů, nerostů a chemikálií.

(52)

Čínská obchodní komora dovozců a vývozců kovů, nerostů a chemikálií zaprvé tvrdila, že čl. 2 odst. 6a základního nařízení je v rozporu s právem WTO. Zaprvé namítala, že antidumpingová dohoda WTO neuznává ve svém článku 2.2 pojem podstatných zkreslení a umožňuje početní zjištění běžné hodnoty pouze v případě neexistence prodeje v běžném obchodním styku. Čínská obchodní komora dovozců a vývozců kovů, nerostů a chemikálií uvedla, že tento článek nezahrnuje podstatná zkreslení, na základě kterých by bylo možné početně zjistit běžnou hodnotu. Čínská obchodní komora dovozců a vývozců kovů, nerostů a chemikálií zadruhé tvrdila, že i kdyby byl pojem podstatných zkreslení v souladu s právem WTO, bylo by nutné početně zjistit zjištěnou hodnotu podle článku 2.2.1.1 antidumpingové dohody a jejího výkladu formulovaného Odvolacím orgánem WTO ve sporu EU – bionafta (DS478). Čínská obchodní komora dovozců a vývozců kovů, nerostů a chemikálií zatřetí tvrdila, že i když pojem „běžný obchodní styk“ není v antidumpingové dohodě výslovně definován, článek 2.2.1 stanoví, že prodej výrobku nelze považovat za prodej v běžném obchodním styku a nebude k němu přihlíženo, „pouze pokud […] se tento prodej uskutečňuje během delšího období ve významných objemech a za ceny, které neumožňují pokrýt veškeré náklady […]“. Antidumpingová dohoda začtvrté vyžaduje, aby byla běžná hodnota určena na základě prodejních cen nebo nákladů, které odrážejí úroveň cen nebo nákladů v zemi původu. Početně zjištěná cena založená na reprezentativní zemi proto nemůže odrážet úroveň cen a nákladů v zemi vývozu. Podle čínské obchodní komory dovozců a vývozců kovů, nerostů a chemikálií neexistuje v právu WTO žádné ustanovení, které by umožňovalo použití údajů ze třetí země.

(53)

Komise měla za to, že ustanovení čl. 2 odst. 6a je plně v souladu s povinnostmi, které má Evropská unie vůči WTO, a judikaturou citovanou čínskou obchodní komorou dovozců a vývozců kovů, nerostů a chemikálií. Komise je toho názoru, že – v souladu se stanoviskem panelu WTO a Odvolacího orgánu ve sporu EU – bionafta (DS473) – ustanovení základního nařízení, která jsou použitelná obecně na všechny členy WTO, zejména pak čl. 2 odst. 5 druhý pododstavec, dovolují použití údajů ze třetí země, které jsou řádně upraveny, pokud je tato úprava nutná a odůvodněná. Z důvodu existence podstatných zkreslení jsou náklady a ceny v zemi vývozu nevhodné pro početní zjištění běžné hodnoty. Za těchto okolností toto ustanovení předpokládá početní zjištění nákladů na výrobu a prodej na základě nezkreslených cen nebo referenčních hodnot, včetně nezkreslených cen nebo referenčních hodnot ve vhodné reprezentativní zemi s podobnou úrovní rozvoje, jakou má země vývozu. Komise proto toto tvrzení zamítla.

(54)

Čínská obchodní komora dovozců a vývozců kovů, nerostů a chemikálií zadruhé tvrdila, že v daném případě neexistuje důkaz o podstatných zkresleních. Zaprvé tvrdila, že žadatelé nepředložili dostatečné důkazy o existenci podstatných zkreslení, které by odůvodňovaly zahájení řízení v souladu s čl. 5 odst. 3 základního nařízení, neboť předložené důkazy byly především velmi obecné a netýkaly se přímo odvětví výroby kyseliny citronové. Zadruhé, zpráva byla zveřejněna v prosinci 2017, zatímco období přezkumného šetření v tomto šetření zahrnovalo rok 2019. Důkazy shromážděné ve zprávě byly proto zastaralé a neodrážely situaci v odvětví výroby kyseliny citronové v předmětném případě. Zatřetí, ve sporu USA – vyrovnávací opatření (Čína) (článek 21.5) (DS437) dospěl Odvolací orgán k závěru, že „musí být prokázána a dostatečným způsobem objasněna existence zkreslení cen vyvolaného vládním zásahem“ a že „rozhodnutí […] musí být přijato v jednotlivých případech“. Čínská obchodní komora dovozců a vývozců kovů, nerostů a chemikálií proto uvedla, že zpráva nebyla dostatečným zdrojem, který by mohl sloužit jako důkaz v odvětví výroby kyseliny citronové, neboť popisuje zkreslení v širším chemickém průmyslu. Čínská obchodní komora dovozců a vývozců kovů, nerostů a chemikálií začtvrté tvrdila, že antidumpingová řízení v USA uváděná žadateli nejsou v tomto případě důležitá, jelikož se týkají zjištění, k nimž se dospělo před obdobím přezkumného šetření.

(55)

Komise v reakci na toto tvrzení připomněla, že bod 4.1 oznámení o zahájení řízení uvedl řadu prvků, kterými se vyznačuje čínský trh s kyselinou citronovou, aby bylo doloženo, že předmětný trh byl ovlivněn zkresleními existujícími v čínském odvětví surovin, petrochemickém a chemickém odvětví. Komise se domnívala, že seznam důkazů uvedených v oznámení o zahájení řízení byl dostatečný, aby bylo možné zahájit šetření na základě čl. 2 odst. 6a základního nařízení. Dále měla za to, že ačkoli zjištění, k nimž dospěla dumpingová šetření prováděná orgány jiných zemí, automaticky nepředstavují důkaz o zkreslení, které bylo zjištěno v rámci unijních antidumpingových šetření, mohou představovat důležité důkazní prvky prokazující skutečnost, že na příslušném trhu země vývozu existují určité abnormality, jako tomu bylo v tomto případě, pokud jde o čínské odvětví výroby kyseliny citronové.

(56)

Komise v případě námitky, že zpráva je zastaralá, připomněla, že dosud nebyly předloženy žádné důkazy prokazující skutečnost, že by zpráva byla zastaralá. Komise naopak zejména konstatovala, že hlavní politické dokumenty a důkazy obsažené ve zprávě, včetně příslušných pětiletých plánů a právních předpisů použitelných na výrobek, který je předmětem přezkumu, byly během období přezkumného šetření stále důležité a že ani čínská obchodní komora dovozců a vývozců kovů, nerostů a chemikálií, ani jiné strany neprokázaly, že tomu tak již nebylo.

(57)

Komise konečně připomněla, že spor USA – vyrovnávací opatření (Čína) (DS437) se netýkal použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení, který je příslušným právním základem pro určení běžné hodnoty v tomto šetření. Tento spor se týkal jiné skutkové situace a výkladu Dohody WTO o subvencích a vyrovnávacích opatřeních, nikoli antidumpingové dohody. Předložené důkazy v každém případě, jak je objasněno výše v 49. a 55. bodě odůvodnění, jasně souvisejí s čínským trhem s kyselinou citronovou, a tedy i s výrobkem, který je v tomto případě předmětem šetření. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(58)

K poslednímu argumentu vznesenému čínskou obchodní komorou dovozců a vývozců kovů, nerostů a chemikálií v tom smyslu, že zjištění, k nimž dospěla antidumpingová řízení v USA, nebyla v tomto případě důležitá, Komise uvádí, že důkazy uvedené v oznámení o zahájení řízení žadatelem zahrnovaly vedle výsledků šetření z USA i další zjištění, zejména řadu důkazů, které vycházely ze zprávy. Tyto důkazy byly považovány za dostatečné k tomu, aby odůvodnily zahájení šetření na základě čl. 2 odst. 6a základního nařízení. Ačkoli šetření v USA proběhlo před obdobím přezkumného šetření, představovaly připomínky předložené žadateli o zahájení řízení další podpůrný důkaz o existenci nesrovnalostí na čínském trhu.

(59)

Čínská obchodní komora dovozců a vývozců kovů, nerostů a chemikálií dále předložila připomínky k první poznámce týkající se zdrojů pro určení běžné hodnoty. V rámci těchto předložených připomínek čínská obchodní komora dovozců a vývozců kovů, nerostů a chemikálií zaprvé zopakovala své námitky vůči zahájení řízení. Zadruhé uvedla, že podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení by měly být nezkreslenými cenami nebo referenčními hodnotami nahrazeny pouze ty výrobní náklady a náklady na prodej, u nichž se prokázalo jejich zkreslení. Čínská obchodní komora dovozců a vývozců kovů, nerostů a chemikálií konkrétně tvrdila, že žadatelé neprokázali, že by náklady práce byly v Číně zkresleny, a proto měla Komise použít skutečné náklady práce, jak je uvedli vyvážející výrobci. Podle čínské obchodní komory dovozců a vývozců kovů, nerostů a chemikálií nebylo přiměřené nahradit tyto náklady práce náklady práce ve třetí zemi, jelikož byly ovlivněny několika faktory, například vztahem nabídky a poptávky na dotčeném trhu, stupněm automatizace výroby a úrovní cen komodit v daném regionu, ve kterém výrobci vykonávali svou činnost. K tomuto čínská obchodní komora dovozců a vývozců kovů, nerostů a chemikálií doplnila, že náklady práce se liší nejen mezi různými zeměmi, ale také mezi různými čínskými výrobci. Čínská obchodní komora dovozců a vývozců kovů, nerostů a chemikálií dále tvrdila, že náklady na energii se liší na základě několika faktorů, ke kterým patří druh energie a její dostupnost v dané oblasti, technologie výroby energie, vztah mezi nabídkou a poptávkou atd. Ceny energie platné v jedné zemi proto nemohou odrážet úroveň cen energie za běžných tržních podmínek v jiné zemi.

(60)

Komise konstatovala, že pokud se zjistí, že z důvodu existence podstatných zkreslení v zemi vývozu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. b) není vhodné použít domácí ceny a náklady v zemi vývozu, může Komise stanovit běžnou hodnotu prostřednictvím nezkreslených cen nebo referenčních hodnot ve vhodné reprezentativní zemi pro každého vyvážejícího výrobce podle čl. 2 odst. 6a písm. a). Ustanovení čl. 2 odst. 6a písm. a) umožňuje použití domácích nákladů, pouze pokud je spolehlivě zjištěno, že nejsou zkreslené. Avšak jednotlivé náklady práce a náklady na energii a/nebo jiné vstupní náklady na výrobu a prodej výrobku, který je předmětem přezkumu, nebylo možné s ohledem na dostupné důkazy považovat za nezkreslené. Jak bylo doloženo v oddílech 3.2.1.1 až 3.2.1.9, Komise zjistila existenci podstatných zkreslení v odvětví výroby kyseliny citronové, přičemž nebyly k dispozici žádné průkazné důkazy o tom, že by výrobní faktory jednotlivých vyvážejících výrobců byly nezkreslené.

(61)

Výpočet nákladů práce a nákladů na energii byl každopádně založen na příslušném objemu práce a energie použité ve výrobním procesu, jak je deklarovali vyvážející výrobci. Objem práce a energie tedy odpovídal skutečně využití těchto faktorů čínskými výrobci. Nezkreslenou hodnotou z reprezentativní země byly nahrazeny pouze náklady práce a náklady na energii. Náklady práce a náklady na energii se sice mohou v různých zeměpisných oblastech do určité míry lišit, Komise však pracuje pouze s náklady, které ve vhodné reprezentativní zemi nejsou podle čl. 2 odst. 6a písm. a) zkresleny. Komise zveřejnila dvě poznámky ke spisu týkající se výrobních faktorů, čímž poskytla stranám dostatek příležitostí vyjádřit se, mimo jiné tím, že upozorní na případné abnormality nebo jiné faktory, kterými by mohli být v příslušné reprezentativní zemi nebo zemích postiženi. Zúčastněné strany v tomto ohledu výši nákladů práce a/nebo nákladů na energii ve vhodné reprezentativní zemi uvedené v poznámce ze dne 30. listopadu 2020 nezpochybnily. Proto byla tato tvrzení zamítnuta.

(62)

Čínská obchodní komora dovozců a vývozců kovů, nerostů a chemikálií zatřetí uvedla, že podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení by mělo být posouzení týkající se existence podstatných zkreslení provedeno u každého vyvážejícího výrobce samostatně. Komise tedy měla zanalyzovat situaci každého čínského výrobce zařazeného do vzorku a rozhodnout o tom, zda u každého z nich není zkreslen některý z faktorů výrobních nákladů a nákladů na prodej.

(63)

Komise k tomuto uvedla, že existence podstatných zkreslení, která vedla k použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení, byla zjištěna na úrovni celé země a vztahuje se tedy na všechny vyvážející výrobce v této zemi, jako je tomu v tomto případě. V každém případě, jak je zmíněno v 60. bodě odůvodnění, stejné ustanovení základního nařízení stanoví, že domácí náklady je možné použít, pokud je možné stanovit, že nejsou zkreslené, přičemž v těchto případech jsou použity pro výpočet běžné hodnoty. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(64)

Vyvážející výrobci – společnosti Weifang Ensign Industry, RZBC a Jiangsu Guoxin Union Energy – zopakovali v samostatných podáních tvrzení čínské obchodní komory dovozců a vývozců kovů, nerostů a chemikálií učiněná k první poznámce. Vyvážející výrobce – společnost COFCO Bio-Chemical Energy (Yushu) – ve svém podání dále uvedl, že použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení je v rozporu s ustanovením článku 2.2 antidumpingové dohody.

(65)

Komise k tomuto uvedla, že otázka slučitelnosti čl. 2 odst. 6a s právem WTO již byla vysvětlena v 53. bodě odůvodnění výše.

(66)

Po poskytnutí zjištění předložila čínská obchodní komora dovozců a vývozců kovů, nerostů a chemikálií a společnosti Weifang Ensign Industry, RZBC a Jiangsu Guoxin Union Energy (dále jen „tři vyvážející výrobci“) soubor připomínek k existenci podstatných zkreslení.

(67)

Zaprvé čínská obchodní komora dovozců a vývozců kovů, nerostů a chemikálií a tři vyvážející výrobci zopakovali, že čl. 2 odst. 6a základního nařízení je neslučitelný s články 2.2.1.1 a 2.2 antidumpingové dohody a se závěry v těchto věcech projednávaných WTO: EU – bionafta (Argentina) (závěry panelu a Odvolacího orgánu), EU – bionafta (Indonésie) (závěry panelu), Ukrajina – dusičnan amonný (závěry panelu a Odvolacího orgánu), Austrálie – xerografický papír (závěry panelu) a EU – metodiky úpravy nákladů (závěry panelu). Tyto strany konkrétně odkazují na závěry ve zprávě posledně uvedeného panelu, konkrétně na to, že domnělý zásah/narušení trhu ze strany ruské vlády nepostačoval k tomu, aby bylo možné dospět k závěru, že záznamy vyvážejících výrobců dostatečně neodrážejí náklady spojené s výrobou a prodejem dotčeného výrobku.

(68)

Komise připomněla, že žádná z výše uvedených věcí projednávaných WTO se netýkala uplatňování čl. 2 odst. 6a základního nařízení a podmínek jeho uplatňování. Kromě toho se výchozí skutkové situace ve všech těchto věcech lišily od výchozí situace a kritérií, které zapříčinily uplatnění metodiky podle tohoto ustanovení základního nařízení. Pokud jde o spor WTO ve věci EU – metodiky úpravy nákladů, Komise připomněla, že jak EU, tak Rusko se proti závěrům panelu odvolaly, a závěry proto nenabyly právní moci, a tudíž – podle stávající judikatury WTO – nemají právní postavení v systému GATT nebo WTO, neboť nebyly schváleny rozhodnutími SMLUVNÍCH STRAN členů GATT nebo WTO. Každopádně se ve zprávě panelu výslovně pojednává o ustanoveních čl. 2 odst. 6a základního nařízení jako o ustanoveních, která nejsou předmětem sporu. Panel konstatoval, že tato ustanovení jsou svou podstatou odlišná a mají jiné právní dopady než ustanovení podle čl. 2 odst. 5 základního nařízení, která byla předmětem daného sporu, a že ustanovení čl. 2 odst. 6a tato výše uvedená ustanovení svým zavedením nenahradila (18). Proto závěry učiněné ve výše uvedených věcech nejsou relevantní pro uplatňování čl. 2 odst. 6a, což je nové ustanovení a nikdy nebylo předmětem žádného řízení u WTO a nenahrazuje čl. 2 odst. 5 a/nebo čl. 2 odst. 3. Tyto závěry jsou proto bez významu pro posuzování slučitelnosti čl. 2 odst. 6a s příslušnými pravidly WTO. Z těchto důvodů bylo toto tvrzení zamítnuto.

(69)

Zadruhé čínská obchodní komora dovozců a vývozců kovů, nerostů a chemikálií a tři vyvážející výrobci tvrdili, že navzdory tomu, že závěry WTO uvedené v 67. bodě odůvodnění představují podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení nedílnou součást závěrů EU o běžné hodnotě, v poskytnutých zjištěních se neuvádělo žádné odůvodnění toho, jak je toto ustanovení v souladu s ustanoveními článku 2.2.1.1 antidumpingové dohody a s příslušnými ustanoveními čl. 2 odst. 5 základního nařízení. Neuvádělo se zde ani žádné spojení mezi čl. 2 odst. 6a a případnou „zvláštní situací na trhu“, jak je uvedeno v článku 2.2 antidumpingové dohody a v příslušných ustanoveních čl. 2 odst. 3 základního nařízení. Kromě toho čínská obchodní komora dovozců a vývozců kovů, nerostů a chemikálií a tři vyvážející výrobci tvrdili, že Komise neuvedla vysvětlení toho, jak je odůvodněna skutečnost, že Komise použila údaje o třetích zemích, na základě čl. 2 odst. 5 druhého pododstavce základního nařízení. Proto čínská obchodní komora dovozců a vývozců kovů, nerostů a chemikálií a tři vyvážející výrobci konstatovali, že Komise nevysvětlila právní soudržnost čl. 2 odst. 6a s uvedenou judikaturou WTO.

(70)

Komise nejprve připomněla, že ustanovení čl. 2 odst. 5 a čl. 2 odst. 3 základního nařízení se použijí na antidumpingová šetření, pokud jsou splněny příslušné podmínky těchto jednotlivých ustanovení. Naproti tomu ustanovení čl. 2 odst. 6a se týkají zvláštního případu šetření u výrobků pocházejících ze zemí, v nichž byla potvrzena existence podstatných zkreslení a kde domácí náklady a ceny nejsou z důvodu existence podstatných zkreslení vhodné pro účely výpočtu běžné hodnoty. Postup použitý podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení a předmět posuzování jsou tedy odlišné od těch, které se uplatní podle čl. 2 odst. 3 a čl. 2 odst. 5 základního nařízení. Čínská obchodní komora dovozců a vývozců kovů, nerostů a chemikálií a tři vyvážející výrobci ve svém tvrzení vycházejí z toho, že ustanovení čl. 2 odst. 6a jsou nezbytně spjata s ustanoveními čl. 2 odst. 5 a čl. 2 odst. 3 základního nařízení, a tvrdí tedy, že Komise by měla právně odůvodnit uplatnění metodiky podle čl. 2 odst. 6a podle čl. 2 odst. 5 a/nebo čl. 2 odst. 3 základního nařízení. Tato domněnka, kterou zastávají čínská obchodní komora dovozců a vývozců kovů, nerostů a chemikálií a tři vyvážející výrobci, byla čistě spekulativní, protože čl. 2 odst. 6a základního nařízení stanoví, že jakmile jsou splněny určité podmínky, je nutné použít metodiku podle tohoto článku. Toto ustanovení neobsahuje žádné požadavky na provedení doplňující právní analýzy podle čl. 2 odst. 3 a/nebo čl. 2 odst. 5 základního nařízení, natožpak judikatury, která z těchto ustanovení vychází, jak nesprávně tvrdí čínská obchodní komora dovozců a vývozců kovů, nerostů a chemikálií a tři vyvážející výrobci. Tato ustanovení jsou na sobě navzájem nezávislá. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(71)

Zatřetí čínská obchodní komora dovozců a vývozců kovů, nerostů a chemikálií a tři vyvážející výrobci tvrdili, že závěry panelu ve věci EU – metodiky úpravy nákladů týkající se použití čl. 2 odst. 5 základního nařízení se použijí rovněž v případě čl. 2 odst. 6a. Kromě toho čínská obchodní komora dovozců a vývozců kovů, nerostů a chemikálií a tři vyvážející výrobci předložili tvrzení, že poskytnutá zjištění neodkazují na úpravy provedené u kolumbijských údajů, aby odrážely výrobní náklady v Číně, což má být nutným krokem podle článku 2.2 antidumpingové dohody, jež stanoví úpravu veškerých údajů ze třetích zemí, které použije orgán provádějící šetření, nezbytnou k tomu, aby údaje odrážely výrobní náklady v zemi původu.

(72)

Komise ve své odpovědi konstatovala, že – jak již bylo vysvětleno v 68. a 70. bodě odůvodnění, závěry dosud učiněné v šetřeních WTO, včetně věci EU – metodiky úpravy nákladů, se netýkají konkrétně uplatňování čl. 2 odst. 6a základního nařízení, ale čl. 2 odst. 5 základního nařízení. Především však závěry v tomto sporu nejsou pravomocné, protože se proti nim EU i Rusko odvolaly, a tudíž – podle stávající judikatury WTO – nemají právní postavení v systému GATT nebo WTO, protože nebyly schváleny rozhodnutím SMLUVNÍCH STRAN členů GATT nebo WTO. Kromě toho se ve zprávě panelu výslovně uvádělo, že příslušná ustanovení nemají totožnou podstatu a mají odlišné právní důsledky ve srovnání s čl. 2 odst. 6a. Stejně důležité je, že – jak je vysvětleno v 53. bodě odůvodnění a dále pojednáno v 74. bodě odůvodnění níže – příslušná judikatura WTO umožňuje v odůvodněných případech použití údajů ze třetí země. Pokud jde o kolumbijské údaje, čínská obchodní komora dovozců a vývozců kovů, nerostů a chemikálií a tři vyvážející výrobci opět zakládají své tvrzení na směšování ustanovení čl. 2 odst. 6a základního nařízení s čl. 2 odst. 3 základního nařízení. Jak je podrobně vysvětleno níže v oddílech 3.3 až 3.8 tohoto nařízení a v konkrétních poskytnutých zjištěních, Komise použila příslušné údaje v Kolumbii (nebo z jiných zdrojů v případě některých výrobních faktorů) plně v souladu s ustanoveními čl. 2 odst. 6a základního nařízení. Byly provedeny některé úpravy příslušné hodnoty, aby bylo možné dospět k nezkresleným cenám nebo referenčním hodnotám za účelem stanovení běžné hodnoty. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(73)

Začtvrté čínská obchodní komora dovozců a vývozců kovů, nerostů a chemikálií a tři vyvážející výrobci tvrdili, že poskytnutá zjištění Komise o pravděpodobnosti přetrvání dumpingu v 170.–186. bodě odůvodnění a její záměr zachovat stávající opatření nebyly legitimní s ohledem na závěry panelu ve věci EU – metodiky úpravy nákladů, pokud jde o uplatňování čl. 11 odst. 3 antidumpingové dohody. Čínská obchodní komora dovozců a vývozců kovů, nerostů a chemikálií a tři vyvážející výrobci vyzvali Komisi, aby vysvětlila a podrobně odůvodnila své právní tvrzení v 53. bodě odůvodnění poskytnutých zjištění, že metodika založená na čl. 2 odst. 6a základního nařízení je v souladu s platnými ustanoveními antidumpingové dohody a s příslušnou judikaturou.

(74)

Komise opět zdůrazňuje, že závěry panelu WTO nejsou pravomocné, protože se proti nim EU i Rusko odvolaly, a tudíž– podle stávající judikatury WTO – nemají právní postavení v systému GATT nebo WTO, protože nebyly schváleny rozhodnutími SMLUVNÍCH STRAN členů GATT nebo WTO. Kromě toho panel výslovně rozhodl, že čl. 2 odst. 6a není předmětem zkoumání, protože toto ustanovení je odlišné povahy a má jiné právní důsledky ve srovnání s čl. 2 odst. 5. Dále – jak je vysvětleno v 53. bodě odůvodnění – Komise byla toho názoru, že podle závěrů ve věci projednávané u WTO EU – bionafta (DS473) ustanovení základního nařízení, která jsou použitelná obecně na všechny členy WTO, zejména pak čl. 2 odst. 5 druhý pododstavec, dovolují použití údajů ze třetí země, které jsou řádně upraveny, pokud je tato úprava nutná a odůvodněná. Protože neexistují žádné specifické závěry Orgánu WTO pro řešení sporů týkající se ustanovení podle čl. 2 odst. 6a, měla Komise za to, že i pokud by se závěry učiněné ve věci EU – bionafta (DS473) považovaly za relevantní v odlišném kontextu a situaci spadající do působnosti čl. 2 odst. 6a základního antidumpingového nařízení, byly by každopádně plně v souladu s možností použít údaje z jiné země za účelem zjištění nezkreslených hodnot ve vhodné reprezentativní zemi. Tento argument byl tedy zamítnut.

(75)

Zapáté čínská obchodní komora dovozců a vývozců kovů, nerostů a chemikálií a tři vyvážející výrobci tvrdili, že od skončení platnosti protokolu WTO o přistoupení Číny v prosinci 2016 neexistuje právní základ v rámci WTO, který by umožňoval uplatit výpočet běžné hodnoty mimo rámec antidumpingové dohody WTO. EU je proto vázána svými mezinárodními závazky, aby důsledně dodržovala ustanovení článku 2 antidumpingové dohody týkající se určování běžné hodnoty.

(76)

Komise již na počátku připomněla, že v antidumpingových řízeních týkajících se výrobků z Číny platí pro stanovení běžné hodnoty nadále ty části oddílu 15 protokolu o přistoupení Číny k WTO, jejichž platnost nevypršela, a to jak s ohledem na standardy tržního hospodářství, tak s ohledem na použití metodiky, která není založena na důsledném porovnání s čínskými cenami nebo náklady. Kromě toho Komise připomněla, že čl. 2 odst. 6a základního nařízení byl zaveden nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2321 (19), které jako svůj právní základ uvádí čl. 207 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie. Jak je rovněž vyjasněno v 53. bodě odůvodnění, ustanovení čl. 2 odst. 6a jsou plně v souladu s mezinárodními závazky EU, včetně příslušných pravidel WTO. Protože Komise dospěla v oddíle 3.2.1 k závěru, že je v tomto šetření vhodné uplatnit čl. 2 odst. 6a základního nařízení a že toto ustanovení je plně v souladu s pravidly WTO, bylo toto tvrzení zamítnuto.

(77)

Zašesté čínská obchodní komora dovozců a vývozců kovů, nerostů a chemikálií a tři vyvážející výrobci uvedli, že závěry šetření vycházely obecně ze zprávy Komise z roku 2017, která se týkala nikoli konkrétně odvětví kyseliny citronové, ale spíše obecněji širšího chemického odvětví, předcházejících trhů se surovinami a/nebo prvků čínského hospodářství a čínských vládních politik, které se zjevně netýkají konkrétně odvětví kyseliny citronové. V této souvislosti čínská obchodní komora dovozců a vývozců kovů, nerostů a chemikálií a tři vyvážející výrobci konstatovali, že podle závěrů Odvolacího orgánu WTO ve věci USA – vyrovnávací opatření je Komise povinna určovat jakékoli zkreslení individuálně v každém jednotlivém případě. Čínská obchodní komora dovozců a vývozců kovů, nerostů a chemikálií a tři vyvážející výrobci dodali, že nesouhlasí s tvrzením Komise, že tyto závěry nejsou v této věci relevantní, protože se týkají Dohody WTO o subvencích a vyrovnávacích opatřeních. Čínská obchodní komora dovozců a vývozců kovů, nerostů a chemikálií a tři vyvážející výrobci zdůraznili, že tyto závěry jsou relevantní i v předmětné věci.

(78)

Komise připomněla, že podle Dohody WTO o subvencích a vyrovnávacích opatřeních se ke kontextu zkreslení přistupuje ze specifického úhlu pohledu subvencí, které vedou ke zvýhodnění vyvážejících výrobců. Důsledkem těchto řízení je uložení vyrovnávacího cla, které se konkrétně vypočítá na základě výše škodlivých subvencí, kterou seznal orgán provádějící šetření. Naopak v antidumpingovém kontextu podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení se rozbor nezaměřuje na to, zda tato zkreslení představují napadnutelnou subvenci a zda splňují příslušné podmínky, ale na to, zda jsou podstatná ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b), a tudíž odůvodňují uplatnění metodiky pro výpočet běžné hodnoty, který je v tomto ustanovení stanoven. Výchozí právní řád, situace a kontext se liší, slouží odlišným účelům a mají za následek různé právní důsledky. Proto Komise trvá na svém názoru, že závěry ve výše uvedené věci nejsou relevantní pro předmětné šetření, a tudíž toto tvrzení zamítla.

(79)

Pokud jde o argument, že zpráva Komise z roku 2017 neobsahuje zvláštní kapitolu o kyselině citronové, Komise uvedla, že existence podstatných zkreslení, která je příčinou uplatnění čl. 2 odst. 6a základního nařízení, nesouvisí s existencí zvláštní kapitoly o daném odvětví, jež by se týkala výrobku, který je předmětem šetření. Zpráva popisuje různé typy zkreslení, k nimž dochází v ČLR a které jsou průřezové a použitelné v celém čínském hospodářství a ovlivňují ceny a/nebo suroviny a výrobní náklady výrobku, který je předmětem šetření. Kromě toho není zpráva jediným zdrojem důkazů, které Komise použila při svém určování, protože byly k tomuto účely použity i další důkazní prvky. Jak je vysvětleno níže v oddílech 3.2.1.2 až 3.2.1.9, odvětví kyseliny citronové podléhá řadě vládních intervencí popsaných ve zprávě (je zahrnuto do pětiletých plánů a jiných dokumentů, týká se jej zkreslení na trhu surovin, finanční zkreslení atd.), které jsou v tomto nařízení výslovně uvedeny a na něž odkazuje. Kromě toho 94., 97., 100. a 101. bod odůvodnění tohoto nařízení rovněž podrobně popisují různá zkreslení použitelná na odvětví kyseliny citronové a/nebo na jeho suroviny a vstupy nad rámec podstatných zkreslení, která jsou ve zprávě již obsažena. Tržní podmínky a základní politiky a plány, které vedly k podstatným zkreslením, jsou na odvětví kyseliny citronové a na jeho výrobní náklady stále použitelné, a to i přesto, že zpráva byla zveřejněna v prosinci 2017. Žádná strana nepředložila žádné důkazy o opaku. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(80)

Zasedmé čínská obchodní komora dovozců a vývozců kovů, nerostů a chemikálií a tři vyvážející výrobci namítli, že ačkoli Komise uvedla různé pomocné vládní koncepce a prováděcí ustanovení, které umožňují, a mohou dokonce výslovně ukládat zásahy státu do hospodářství, neprokázala, že v důsledku těchto zásahů skutečně dochází ke zkreslování. Čínská obchodní komora dovozců a vývozců kovů, nerostů a chemikálií a tři vyvážející výrobci doplnili, že podle závěrů Odvolacího orgánu ve sporu USA – vyrovnávací opatření „musí být prokázána a dostatečným způsobem objasněna existence zkreslení cen vyvolaného vládním zásahem“ a že „rozhodnutí musí být přijato individuálně v každém jednotlivém případě“. Čínská obchodní komora dovozců a vývozců kovů, nerostů a chemikálií a tři vyvážející výrobci dále namítli, že analýza zkreslení cen provedená Komisí musí být provedena zvlášť u každého jednotlivého výrobce a nákladu, protože jakékoli skutečné zásahy státu mohou být učiněny například na různých úrovních správy a s ohledem na různé regiony v dané zemi, a netýkají se tedy všech výrobců daného výrobku, který je předmětem šetření, ve všech částech země stejně.

(81)

Komise připomněla, že v čl. 2 odst. 6a písm. b) se uvádí, že při posuzování existence podstatných zkreslení musí Komise zvážit „možný dopad“ prvků uvedených v tomto článku. Závěry v oddílech 3.2.1.2 až 3.2.1.9 tohoto nařízení prokazují, že čínští výrobci kyseliny citronové mají přednostní přístup ke státnímu financování a že dochází ke zkreslení v celé zemi, pokud jde o všech šest prvků svědčících o zkreslení, jak je uvedeno v čl. 2 odst. 6a písm. b). Proto je výskyt tohoto zkreslení v tomto odvětví relevantní pro posouzení existence zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. b). Komise dále připomněla, že bez ohledu na to, zda vyvážející výrobci byli skutečně předmětem přímého státního zásahu, například v podobě přijetí subvencí, jejich dodavatelé a jiné subjekty na předchozím i navazujícím trhu výroby daného produktu pravděpodobně byli předmětem státního zásahu, jako je přednostní přístup k financování, což je další ukazatel toho, že ceny nebo náklady nejsou důsledkem působení sil volného trhu. Pokud jde o odvolání na závěry WTO ve věci USA – vyrovnávací opatření, jak je vysvětleno v 57. a 78. bodě odůvodnění, Komise opakuje, že v souvislosti s tímto šetřením nejsou relevantní, protože se týkají nástroje zaměřeného na boj proti subvencím, a v žádném případě nemění závěry o existenci podstatných zkreslení podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(82)

V neposlední řadě pak čínská obchodní komora dovozců a vývozců kovů, nerostů a chemikálií a tři vyvážející výrobci tvrdili, že poskytnutá zjištění důsledně neuváděla případy skutečných státních zásahů do činností čínských výrobců kyseliny citronové, které by měly za následek zkreslení cen těchto výrobců, a to jak pokud jde o odkazy na obecné vládní politiky a plány, tak pokud jde o údajný státní zásah konkrétně v odvětví kyseliny citronové. Jako příklad čínská obchodní komora dovozců a vývozců kovů, nerostů a chemikálií a tři vyvážející výrobci citovali vládní plán uvedený v 76. bodě odůvodnění poskytnutých zjištění, který vybízí výrobce kyseliny citronové, aby vytvářeli větší podniky slučováním podniků a reorganizacemi. Čínská obchodní komora dovozců a vývozců kovů, nerostů a chemikálií a tři vyvážející výrobci tvrdili, že uvedený plán se týká pouze některých provincií, regionů nebo oblastí produkce, což znamená, že ani tato výzva se netýká souhrnně všech výrobců po celé Číně, což by opět odůvodňovalo rozbor a poskytnutí zjištění jednotlivě pro každého výrobce zvlášť. Kromě toho čínská obchodní komora dovozců a vývozců kovů, nerostů a chemikálií a tři vyvážející výrobci dodali, že pouhá „výzva“ neznamená skutečný zásah, který by vyžadoval slučování podniků/reorganizace, a Komise nepředložila příklady skutečného zásahu. V neposlední řadě pak čínská obchodní komora dovozců a vývozců kovů, nerostů a chemikálií a tři vyvážející výrobci tvrdili, že tentýž dokument obsahoval další opatření, například uplatňování norem ochrany životního prostředí, úsilí o ověřování čisté výroby a komplexní zlepšování úspor energie a snižování emisí, omezování spotřeby energie a vody a prosazování čisté výroby a recyklace. Všechna tato opatření by přirozeně byla uplatňována účinněji, pokud by produkční jednotky byly větší, jak se k tomu vybízí.

(83)

Komise připomněla, že vládní „výzva“ k určitým opatřením, jako je slučování podniků a reorganizace za účelem vytvoření větších konglomerátů, není pouhým prázdným prohlášením a doporučením, ale že existují skutečné finanční pobídky na podporu doporučení, jež vláda předkládá v oficiálních plánech (viz oddíl 3.2.1.8 a zejména 110. bod odůvodnění). I pokud by na základě svého plánu čínská vláda nenutila ani nezavazovala společnosti k seskupování se do větších celků, quod non, jsou každopádně podnikům, které se rozhodnou řídit doporučeními uvedenými v plánu, k dispozici určité finanční výhody nebo příznivé úvěrové podmínky, a proto jsou zkresleny síly volného trhu, kterými by se podniky řídily v případě, že by tyto plány neexistovaly. Každopádně rozbor a závěry uvedené v oddílech 3.2.1.2 až 3.2.1.9 tohoto nařízení jasně svědčí o existenci podstatných zkreslení v odvětví kyseliny citronové a o skutečnosti, že pravděpodobně budou mít vliv na dodavatele surovin výrobců dotčených produktů.

(84)

Komise proto zkoumala, zda je, či není vhodné použít domácí ceny a náklady v Číně kvůli existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení. Komise tak učinila na základě důkazů dostupných ve spisu, včetně důkazů obsažených ve zprávě, jež vycházejí z veřejně dostupných zdrojů. Tato analýza zahrnovala zkoumání významných státních zásahů do čínského hospodářství obecně, ale i zkoumání konkrétní situace na trhu v příslušném odvětví, včetně výrobku, který je předmětem přezkumu. Na tomto základě byla tato tvrzení zamítnuta.

(85)

Čínský hospodářský systém je založen na koncepci „socialistického tržního hospodářství“. Tato koncepce je zakotvena v čínské ústavě a předurčuje řízení ekonomiky v Číně. Ústřední zásadou je „socialistické veřejné vlastnictví výrobních prostředků, totiž všelidové vlastnictví a kolektivní vlastnictví pracujících“. Státem vlastněné hospodářství je „vedoucí silou národního hospodářství“ a stát je oprávněn „zajistit jeho upevňování a růst“ (20). Celkové uspořádání čínské ekonomiky proto nejen umožňuje státu výrazně zasahovat do hospodářství, ale stát je k těmto zásahům výslovně zmocněn. Pojem nadřazenosti veřejného vlastnictví soukromému vlastnictví se prolíná celým právním systémem a je zdůrazněn jako obecná zásada ve všech hlavních právních předpisech. Názorným příkladem je čínský zákon o vlastnictví: uvádí, že se Čína nachází v první fázi socialismu, a ukládá státu prosazovat základní hospodářský systém, ve kterém hraje dominantní úlohu veřejné vlastnictví. Jiné formy vlastnictví jsou tolerovány a zákon jim umožňuje rozvíjet se společně se státním vlastnictvím (21).

(86)

Podle čínského práva je kromě toho socialistické tržní hospodářství rozvíjeno pod vedením Komunistické strany Číny. Struktury čínského státu a Komunistické strany Číny jsou vzájemně propojeny na všech úrovních (právní, institucionální, personální) a vytvářejí nadstavbu, v níž jsou úlohy Komunistické strany Číny a státu navzájem k nerozeznání. Po změně čínské ústavy v březnu 2018 byl vedoucí úloze Komunistické strany Číny přisouzen ještě větší význam jejím potvrzením v článku 1 ústavy. Za stávající první větu ústavy: „[s]ocialistické zřízení je základním zřízením Čínské lidové republiky“ byla vložena nová druhá věta, která zní: „[u]rčujícím znakem socialismu s čínskými rysy je vedení Komunistické strany Číny (22).“ To dokládá nezpochybnitelnou a stále větší kontrolu Komunistické strany Číny nad hospodářským systémem Číny. Tato vedoucí úloha a kontrola je nedílnou součástí čínského systému a jde daleko nad rámec situace obvyklé v jiných zemích, kde vlády uplatňují obecnou makroekonomickou kontrolu, v jejichž hranicích probíhá volné působení tržních sil.

(87)

Čínský stát se zapojuje do intervenční hospodářské politiky při dosahování cílů, které se spíše shodují s politickým programem vytyčeným Komunistickou stranou Číny a neodrážejí hospodářské podmínky převládající na volném trhu (23). Čínské orgány uplatňují celou řadu intervenčních hospodářských nástrojů, včetně systému průmyslového plánování, finančního systému, jakož i úrovně právního prostředí.

(88)

Zaprvé, pokud jde o úroveň celkové správní kontroly, zaměření čínského hospodářství se řídí složitým systémem průmyslového plánování, které ovlivňuje veškeré hospodářské činnosti v zemi. Tyto plány ve svém souhrnu zahrnují komplexní a složitou soustavu odvětvových a průřezových politik a jsou přítomny na všech úrovních státní správy. Plány na úrovni provincií jsou podrobné, zatímco celostátní plány stanoví obecnější cíle. Plány stanovují také nástroje na podporu příslušných průmyslových a jiných odvětví, jakož i časové rámce, ve kterých má být cílů dosaženo. Některé plány stále obsahují explicitní cíle týkající se výstupů, což bylo běžnou součástí předchozích plánovacích cyklů. V rámci plánů jsou jednotlivá průmyslová odvětví a/nebo projekty označovány za (pozitivní nebo negativní) priority v souladu s prioritami vlády a jsou jim přiřazovány konkrétní rozvojové cíle (průmyslová modernizace, mezinárodní expanze atd.). Hospodářské subjekty, soukromé i státem vlastněné, musí v podstatě přizpůsobovat své podnikatelské činnosti skutečnostem, jež nastoluje tento systém plánování. Je tomu tak nejen kvůli závazné povaze plánů, ale i proto, že příslušné čínské orgány na všech úrovních veřejné správy se systémem plánů řídí a využívají své zákonné pravomoci v souladu s ním, čímž nutí hospodářské subjekty k dodržování priorit stanovených v plánech (viz též oddíl 3.2.1.5 níže) (24).

(89)

Zadruhé, pokud jde o úroveň přidělování finančních zdrojů, hrají ve finančním systému Číny dominantní úlohu komerční banky ve vlastnictví státu. Tyto banky se při stanovení a provádění svých politik v oblasti úvěrování musí přizpůsobit cílům průmyslové politiky vlády, a nikoli posuzovat v první řadě ekonomickou opodstatněnost daného projektu (viz také oddíl 3.2.1.8 níže) (25). Totéž platí o ostatních složkách čínského finančního systému, jako jsou akciové trhy, trhy dluhopisů, trhy soukromého kapitálu atd. Také tyto části finančního sektoru, které nejsou bankami, jsou institucionálně a operačně uspořádány způsobem, který není zaměřen na co nejefektivnější fungování finančních trhů, ale na zajištění kontroly a umožnění zásahů ze strany státu a Komunistické strany Číny (26).

(90)

Zatřetí, pokud jde o úroveň právního prostředí, nabývají zásahy státu v hospodářství řady forem. Například pravidla pro zadávání veřejných zakázek jsou běžně využívána k dosažení jiných cílů politiky než hospodářské efektivity, což narušuje tržní zásady v této oblasti. Platné právní předpisy výslovně stanoví, že zadávání veřejných zakázek se musí provádět tak, aby se usnadnilo dosažení cílů vytyčených státními politikami. Povaha těchto cílů však není vymezena, což ponechává rozhodovacím orgánům široké posuzovací pravomoci (27). Obdobně v oblasti investic si čínská vláda ponechává významnou kontrolu a vliv, pokud jde o místo určení a rozsah jak státních, tak soukromých investic. Prověřování investic, jakož i různé pobídky, omezení a zákazy týkající se investic používají státní orgány jako důležitý nástroj na podporu cílů průmyslové politiky, např. na zachování státní kontroly nad klíčovými odvětvími nebo posílení domácího výrobního odvětví (28).

(91)

Celkově je tedy čínský hospodářský model založen na určitých základních axiomech, které zajišťují a podporují různé vládní zásahy. Takto významné vládní zásahy jsou v rozporu s volným působením tržních sil, což vede k narušení účinného rozdělování zdrojů v souladu s tržními zásadami (29).

(92)

Podniky v Číně, jež jsou ve vlastnictví státu, jsou jím ovládány a/nebo jsou pod jeho strategickým dohledem nebo se řídí jeho pokyny, představují podstatnou součást hospodářství.

(93)

Čínská vláda a Komunistická strana Číny udržují struktury, které zajišťují jejich trvalý vliv na podniky, a to zejména na podniky vlastněné státem. Stát (a v mnoha ohledech také Komunistická strana Číny) nejen aktivně vytváří obecné hospodářské politiky a dohlíží na to, aby je jednotlivé státem vlastněné podniky realizovaly, ale také si nárokuje právo podílet se na provozním rozhodování těchto podniků. To se obvykle děje prostřednictvím rotace kádrů mezi vládními orgány a státem vlastněnými podniky, prostřednictvím přítomnosti členů strany ve výkonných orgánech státem vlastněných podniků a stranických buněk ve společnostech (viz také oddíl 3.2.1.4), jakož i prostřednictvím formování podnikové struktury v sektoru státem vlastněných podniků (30). Výměnou za to mají státní podniky v čínském hospodářství zvláštní postavení, z něhož vyplývá řada ekonomických výhod, zejména ochrana před konkurencí a preferenční přístup k důležitým vstupům, včetně financování (31). Prvky, které poukazují na existenci státní kontroly nad podniky v odvětví výroby kyseliny citronové, jsou dále rozvinuty v oddíle 3.2.1.4 níže.

(94)

Konkrétně v odvětví výroby kyseliny citronové je určitá míra vlastnictví ze strany čínské vlády zjevná. Na základě šetření bylo zjištěno, že nejméně tři z vyvážejících výrobců – společnosti COFCO, Jiangsu Guoxin Union Energy a Laiwu Taihe – jsou státem vlastněné podniky. Z 13. pětiletého plánu v oblasti zpracování obilovin a olejů dále vyplývá, že je odvětví výroby kyseliny citronové podporováno k vytváření větších podniků prostřednictvím fúzí a reorganizací (32). Tato podpora prokazuje angažovanost vlády v odvětvových záležitostech.

(95)

Při vysoké míře zásahů státu v odvětví výroby kyseliny citronové a většinovém podílu státem vlastněných podniků v tomto odvětví je dokonce i soukromým výrobcům bráněno působit za tržních podmínek. Jak veřejné, tak soukromé podniky v odvětví výroby kyseliny citronové totiž podléhají politickému dohledu a pokynům, jak je dále uvedeno v oddíle 3.2.1.5 níže.

(96)

Kromě výkonu kontroly nad ekonomikou prostřednictvím vlastnictví státních podniků a jiných nástrojů může čínská vláda zasahovat do cen a nákladů prostřednictvím přítomnosti státu ve firmách. Lze mít za to, že právo příslušných státních orgánů jmenovat a odvolávat klíčové vedoucí pracovníky ve státních podnicích, zakotvené v čínských právních předpisech, odráží odpovídající vlastnická práva (33), avšak dalším kanálem, jehož prostřednictvím může stát zasahovat do podnikatelských rozhodnutí, jsou buňky Komunistické strany Číny v podnicích, a to jak státních, tak soukromých. Podle čínského práva obchodních společností má být organizace Komunistické strany Číny zřízena v každé společnosti (alespoň se třemi členy strany v souladu se stanovami Komunistické strany Číny (34)) a daná společnost musí vytvořit nezbytné podmínky pro činnost stranické organizace. V minulosti tento požadavek podle všeho nebyl vždy dodržován nebo striktně vymáhán. Nejpozději od roku 2016 však Komunistická strana Číny zesílila své nároky, pokud jde o ovládání obchodních rozhodnutí státních podniků jakožto politický princip. Komunistická strana Číny údajně vyvíjí tlak i na soukromé společnosti, aby na první místo stavěly „vlastenectví“ a dodržovaly stranickou kázeň (35). V roce 2017 údajně existovaly stranické buňky v 70 % z asi 1,86 milionu soukromých společností a rostl tlak na to, aby organizace Komunistické strany Číny měly konečné slovo v podnikatelských rozhodnutích přijímaných v rámci společností, v nichž působí (36). Tato pravidla mají obecnou platnost v celém čínském hospodářství, a to ve všech odvětvích, včetně výrobců kyseliny citronové a dodavatelů jejich vstupů.

(97)

Jak již bylo uvedeno, konkrétně v odvětví výroby kyseliny citronové je několik výrobců ve vlastnictví státu. Šetření dále odhalilo, že pět výrobců kyseliny citronové, mezi které patří společnosti Cofco, Weifang Ensign, RZBC, Jiangsu Guoxin a Laiwu Taihe Biochemistry, má vazby na Komunistickou stranu Číny na úrovni vrcholného vedení, jakož i činností týkajících se budování politické strany.

(98)

Narušující účinek na trh mají také přítomnost a zásahy státu na finančních trzích (viz také oddíl 3.2.1.8 níže), jakož i v oblasti zásobování surovinami a vstupy (37). Přítomnost státu ve firmách, včetně státem vlastněných podniků, v odvětví výroby kyseliny citronové a jiných odvětvích (např. ve finančním sektoru a odvětvích dodávajících vstupy) tak umožňuje čínské vládě ovlivňovat ceny a náklady.

(99)

Zaměření čínského hospodářství je do značné míry určováno propracovaným systémem plánování, který stanoví priority a předepisuje, na které cíle se musí ústřední vláda a místní orgány státní správy zaměřit. Příslušné plány existují na všech úrovních státní správy a zahrnují téměř všechna odvětví hospodářství. Cíle stanovené nástroji plánování mají závaznou povahu a orgány na každé úrovni veřejné správy sledují plnění plánů orgány na příslušné nižší správní úrovni. Systém plánování v Číně celkově vede k tomu, že zdroje jsou směrovány do odvětví označených vládou za strategická nebo jinak politicky významná, místo aby byly alokovány v souladu s tržními silami (38).

(100)

Ačkoli odvětví výroby kyseliny citronové není v Číně klíčovým odvětvím, suroviny používané při výrobě kyseliny citronové jsou v Číně přísně regulovány. Hlavní surovina – kukuřice – podléhá intenzivní regulaci.

(101)

Čína disponuje velkými zásobami kukuřice, což umožňuje vládě uměle snižovat nebo zvyšovat ceny této komodity prostřednictvím nákupu nebo prodeje velkého množství kukuřice na trhu. I když Čína začala problém nadměrných zásob kukuřice v roce 2016 řešit, stále má velmi velké zásoby, které mohou ceny zkreslovat (39). Vláda má dále pevně v rukou řadu aspektů celého hodnotového řetězce kukuřice, včetně subvencí na produkci kukuřice (40) a dohledu nad jejím zpracováním: „[v]šechny místní orgány rozšíří monitorování a analýzu nabídky kukuřice a poptávky po kukuřici do příslušných oblastí, posílí dohled nad fází vypracovávání a fází následující po vypracovávání projektů hloubkového zpracování kukuřice, upevní rovnováhu mezi nabídkou kukuřice a poptávkou po kukuřici a zajistí národní potravinové zabezpečení“ (41). V ČLR jsou rovněž zavedena opatření pro kontrolu investic: „[p]odávání přihlášek do projektů hloubkového zpracování kukuřice podléhá harmonizovanému řízení v souladu s nařízením Státní rady č. 673“. (42) Tato angažovanost vlády v celém hodnotovém řetězci může přinejmenším zkreslovat ceny.

(102)

Souhrnně vzato čínská vláda zavedla opatření s cílem přimět hospodářské subjekty k dodržování cílů veřejné politiky, pokud jde o podporu podporovaných odvětví, včetně produkce kukuřice. Kukuřice je hlavní surovinou používanou při výrobě kyseliny citronové. Tato opatření brání volnému fungování tržních sil.

(103)

Podle informací ve spisu čínský systém v oblasti úpadků neplní řádně své vlastní hlavní cíle, jako jsou spravedlivé uhrazení pohledávek a dluhů a ochrana zákonných práv a zájmů věřitelů a dlužníků. Je to zřejmě zapříčiněno tím, že čínské úpadkové právo formálně vychází ze zásad, které jsou obdobné jako zásady uplatňované v příslušném právu jiných zemí než v Číně, ale pro čínský systém je typické jejich systematické nedostatečné prosazování. Počet úpadků je i nadále pozoruhodně nízký s ohledem na velikost hospodářství této země, v neposlední řadě proto, že insolvenční řízení trpí řadou nedostatků, což v praxi působí jako faktor odrazující od vyhlášení úpadku. Kromě toho hraje v insolvenčním řízení i nadále významnou a aktivní úlohu stát, který často přímo ovlivňuje výsledek řízení (43).

(104)

Nedostatky systému vlastnických práv jsou navíc obzvláště zjevné v souvislosti s vlastnictvím půdy a právem k užívání pozemků v Číně (44). Veškerou půdu vlastní čínský stát (půda na venkově je v kolektivním vlastnictví a půda ve městech ve státním vlastnictví). Její přidělování závisí pouze na státu. Existují právní ustanovení zaměřená na udělování práva k užívání pozemků transparentním způsobem a za tržní ceny, například prostřednictvím zavedení dražebních postupů. Tyto předpisy však běžně nejsou dodržovány a někteří kupující získávají půdu zdarma nebo za ceny pod tržními sazbami (45). Orgány kromě toho při přidělování půdy často sledují konkrétní politické cíle, včetně plnění hospodářských plánů (46).

(105)

Komise dospěla k předběžnému závěru, že čínské právní předpisy upravující úpadek, obchodní společnosti a vlastnictví řádně nefungují, následkem čehož vznikají zkreslení tím, že jsou v Číně drženy při životě insolventní firmy a přidělována práva k užívání pozemků. Tyto právní předpisy, které se vztahují na ostatní odvětví čínského hospodářství, se vztahují i na výrobce kyseliny citronové, kteří jsou proto postižení zkreslením shora dolů vzniklým následkem diskriminačního uplatňování nebo nedostatečného vymáhání těchto právních předpisů. Toto šetření neodhalilo nic, co by mohlo tato zjištění zpochybnit.

(106)

S ohledem na výše uvedené dospěla Komise k závěru, že v odvětví výroby kyseliny citronové existuje diskriminační uplatňování nebo nedostatečné vymáhání práva týkajícího se úpadku a vlastnictví, a to i pokud jde o výrobek, který je předmětem přezkumu.

(107)

V Číně se nemůže plně rozvinout systém tržních mezd, protože pracujícím a zaměstnavatelům je bráněno v jejich právu na kolektivní organizování. Čína neratifikovala řadu zásadních úmluv Mezinárodní organizace práce (dále jen „MÚP“), zejména úmluvy týkající se svobody sdružování a kolektivního vyjednávání (47). Na základě vnitrostátního práva působí pouze jedna odborová organizace. Tato organizace však není nezávislá na státních orgánech a její zapojení do kolektivního vyjednávání a ochrany práv pracujících je nadále slabé (48). Mobilitu čínské pracovní síly navíc omezuje systém registrace domácností, který omezuje přístup k celému spektru sociálního zabezpečení a dalším výhodám poskytovaným místním obyvatelům v dané správní oblasti. To obvykle vede k tomu, že pracující, kteří nemají registraci k pobytu v daném místě, se v zaměstnání ocitají ve zranitelném postavení a mají nižší příjem než držitelé registrace k pobytu (49). Tyto zjištěné skutečnosti vedou ke zkreslení nákladů práce v Číně.

(108)

Nebyly předloženy žádné důkazy o tom, že by odvětví výroby kyseliny citronové nepodléhalo výše popsanému čínskému systému pracovního práva. Odvětví výroby kyseliny citronové je tedy ovlivněno zkreslením mzdových nákladů jak přímo (při výrobě výrobku, který je předmětem přezkumu, nebo hlavní suroviny určené k jeho výrobě), tak i nepřímo (v přístupu ke kapitálu nebo vstupům od společností, na které se vztahuje stejný pracovněprávní systém v Číně).

(109)

Přístup podnikových subjektů ke kapitálu v Číně se vyznačuje různými zkresleními.

(110)

Zaprvé, čínský finanční systém se vyznačuje silným postavením státem vlastněných bank (50), které při zajišťování přístupu k financím zohledňují jiná kritéria než ekonomickou životaschopnost projektu. Podobně jako nefinanční státem vlastněné podniky jsou tyto banky nadále propojeny se státem nejen prostřednictvím vlastnictví, ale také formou personálních vztahů (nejvyšší vedoucí pracovníci velkých finančních institucí ve vlastnictví státu jsou v konečném důsledku jmenováni Komunistickou stranou Číny) (51) a – opět stejně jako u nefinančních státem vlastněných podniků – banky pravidelně provádějí veřejné politiky vytvořené vládou. Tím banky plní výslovnou právní povinnost vykonávat svou činnost v souladu s potřebami národního hospodářského a sociálního rozvoje a v souladu s průmyslovými politikami státu (52). K tomu přistupují ještě další platná pravidla, která směrují finanční prostředky do odvětví označených vládou za preferovaná nebo jinak důležitá (53).

(111)

Přestože se uznává, že různá právní ustanovení zmiňují potřebu řídit se obvyklými bankovními postupy a obezřetnostními pravidly, jako je potřeba zkoumat úvěruschopnost dlužníka, z naprosté většiny důkazů, včetně zjištění v rámci šetření na ochranu obchodu, vyplývá, že tato ustanovení hrají při uplatňování různých právních nástrojů pouze druhotnou úlohu.

(112)

Zkresleny jsou rovněž dluhopisové a úvěrové ratingy, což má řadu důvodů včetně toho, že posuzování rizik je ovlivněno strategickým významem dané firmy pro čínskou vládu a silou případné implicitní záruky ze strany vlády. Odhady výrazně nasvědčují tomu, že čínské úvěrové ratingy soustavně odpovídají nižším mezinárodním ratingům (54).

(113)

K tomu přistupují ještě další platná pravidla, která směrují finanční prostředky do odvětví označených vládou za preferovaná nebo jinak důležitá (55). Z toho plyne zaujatost ve prospěch poskytování úvěrů státem vlastněným podnikům, velkým soukromým firmám s dobrými konexemi a firmám v klíčových odvětvích průmyslu, což znamená, že dostupnost kapitálu a jeho náklady nejsou pro všechny subjekty na trhu stejné.

(114)

Zadruhé, výpůjční náklady jsou uměle udržovány na nízké úrovni, aby se podpořil růst investic. To vedlo k nadměrnému používání kapitálových investic při ještě nižší návratnosti investovaných prostředků. Tuto skutečnost ilustruje nedávný nárůst finanční páky společností ve státním sektoru, k němuž došlo navzdory prudkému poklesu ziskovosti, což svědčí o tom, že se mechanismy působící v bankovním systému neřídí obvyklými obchodními reakcemi.

(115)

Zatřetí, přestože v říjnu 2015 bylo dosaženo liberalizace nominálních úrokových sazeb, cenové signály stále nejsou výsledkem volného působení tržních sil, ale ovlivňují je zkreslení způsobená státními zásahy. Podíl úvěrů poskytnutých na úrovni referenční sazby nebo nižší totiž stále představuje 45 % všech poskytnutých úvěrů a používání cílených úvěrů podle všeho rostlo, protože se tento podíl od roku 2015 výrazně zvýšil navzdory zhoršujícím se hospodářským podmínkám. Uměle nízké úrokové sazby mají za následek podhodnocení a následně nadměrné využívání kapitálu.

(116)

Celkový růst úvěrů v Číně naznačuje zhoršující se efektivnost alokace kapitálu bez jakýchkoli příznaků omezování úvěrů, které by bylo možné očekávat v nenarušeném tržním prostředí. Následkem toho v posledních letech prudce vzrostly úvěry se selháním. V situaci rostoucího objemu rizikových dluhů se čínská vláda rozhodla vyhnout se selháním dlužníků. V důsledku toho byly problémy úvěrů se selháním řešeny refinancováním, což vedlo k vytvoření tzv. zombie společností, nebo převodem vlastnictví dluhu (např. prostřednictvím fúzí nebo kapitalizací pohledávek), aniž by se nezbytně odstranil celkový dluhový problém či řešily jeho základní příčiny.

(117)

V podstatě lze říci, že navzdory krokům, které byly v nedávné době podniknuty k liberalizaci trhu, je systém podnikových úvěrů v Číně postižen podstatnými zkresleními, která vyplývají z pokračující výrazné role státu na kapitálových trzích.

(118)

Nebyly předloženy žádné důkazy o tom, že by se výše popsané zásahy státu do finančního systému netýkaly odvětví výroby kyseliny citronové a/nebo dodavatelů tohoto odvětví. Významné zásahy státu do finančního systému proto závažně ovlivňují tržní podmínky na všech úrovních.

(119)

Komise konstatovala, že zkreslení popsaná ve zprávě jsou pro čínské hospodářství typická. Z důkazů, které jsou k dispozici, vyplývá, že fakta a znaky čínského systému, popsané výše v oddílech 3.2.1.1 až 3.2.1.5, jakož i v části A zprávy se vztahují na celou zemi a na všechna odvětví hospodářství. Totéž platí o popisu výrobních faktorů uvedeném v oddílech 3.2.1.6 až 3.2.1.8 výše a v části B zprávy.

(120)

Komise připomněla, že k výrobě kyseliny citronové je zapotřebí široká škála vstupů, včetně kukuřice, sušených sladkých brambor (batátů), kyseliny sírové, kyseliny chlorovodíkové, uhlí atd. Podle důkazů obsažených ve spisu většina vyvážejících výrobců zařazených do vzorku získávala své vstupy v Číně, přičemž dovážené vstupy představují u vyvážejících výrobců, kteří získávají některé vstupy v zahraničí, pouze zanedbatelný podíl surovin. Když výrobci kyseliny citronové tyto vstupy nakupují nebo uzavírají smlouvy o jejich dodávkách, splatné ceny (které jsou zaznamenány jako jejich náklady) zjevně podléhají stejným systémovým zkreslením, jež byla uvedena výše. Například dodavatelé vstupů využívají pracovní sílu, která podléhá zkreslením. Mohli si vypůjčit finanční prostředky, které podléhají zkreslením ve finančním sektoru. Navíc podléhají systému plánování, který je uplatňován na všech úrovních státní správy a ve všech odvětvích.

(121)

V důsledku toho nejen není vhodné použít domácí prodejní ceny kyseliny citronové ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, ale navíc jsou ovlivněny i všechny vstupní náklady (včetně surovin, energie, půdy, financování, pracovní síly atd.), protože tvorbu jejich cen ovlivňují významné zásahy státu, jak je popsáno v částech A a B zprávy. Zásahy státu popsané v souvislosti s alokací kapitálu, půdy, pracovní síly, energie a surovin se totiž vyskytují v celé Číně. To například znamená, že určitý vstup, který byl vyroben v Číně, a to i díky společnému působení řady výrobních faktorů, je vystaven podstatným zkreslením. Totéž platí pro vstupy vstupů atd. Čínská vláda ani vyvážející výrobci neuvedli v rámci stávajícího šetření žádné důkazy nebo argumenty, jež by svědčily o opaku.

(122)

Analýza uvedená v oddílech 3.2.1.2 až 3.2.1.9, která zahrnuje posouzení všech dostupných důkazů týkajících se zásahů Číny do jejího hospodářství obecně, jakož i do jejího odvětví výroby kyseliny citronové (včetně výrobku, který je předmětem přezkumu), ukázala, že ceny výrobku, který je předmětem přezkumu, ani náklady na jeho výrobu, včetně nákladů na suroviny, energii a pracovní síly, nejsou výsledkem volného působení tržních sil, protože jsou ovlivněny významnými zásahy státu ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, jak ukazuje skutečný nebo možný dopad jednoho nebo více příslušných prvků tam uvedených. Na tomto základě a vzhledem k nespolupráci čínské vlády dospěla Komise k závěru, že v tomto případě není ke stanovení běžné hodnoty vhodné použít domácí ceny a náklady.

(123)

Komise proto přikročila k početnímu zjištění běžné hodnoty výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty, to jest v tomto případě na základě odpovídajících výrobních nákladů a nákladů na prodej ve vhodné reprezentativní zemi v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, jak o tom pojednává následující oddíl.

(124)

V souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení Komise vybrala vhodnou reprezentativní zemi, aby tak určila nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty výrobních nákladů a nákladů na prodej výrobku, který je předmětem přezkumu, podle následujících kritérií:

(125)

Komise zveřejnila dvě poznámky ke spisu týkající se zdrojů pro stanovení běžné hodnoty a týkající se reprezentativní země na tomto základě.

(126)

V poznámce ze dne 5. března 2020 Komise uvedla podrobné informace týkající se výše uvedených kritérií a jako potenciální vhodné reprezentativní země uvedla Brazílii, Kolumbii a Thajsko. Komise rovněž v potenciálních vhodných reprezentativních zemích určila výrobce výrobku, který je předmětem přezkumu, u kterých zjistila veřejně dostupné finanční údaje.

(127)

Komise vyzvala zúčastněné strany, aby v tomto ohledu předložily své připomínky. Komise obdržela připomínky týkající se různých aspektů výběru reprezentativní země od čínské obchodní komory dovozců a vývozců kovů, nerostů a chemikálií, čtyř spolupracujících vyvážejících výrobců a od výrobního odvětví Unie.

(128)

Ve svých podáních ze dne 23. března 2020 čínská obchodní komora dovozců a vývozců kovů, nerostů a chemikálií a čtyři čínští vyvážející výrobci uvedli, že by nejvhodnější reprezentativní zemí byla Brazílie. Zaprvé, podle databáze Světové banky je hrubý národní důchod Brazílie (dále jen „HND“) nejblíže HND Číny, přičemž HND Kolumbie a Thajska je mnohem nižší. A také, dvě společnosti, které byly v Brazílii určeny jako výrobci kyseliny citronové, byly v posledních letech ziskové. Brazílie má navíc náležitou úroveň sociální a environmentální ochrany. A zároveň, vůči výběru Kolumbie jako vhodné reprezentativní země vznesla čínská obchodní komora dovozců a vývozců kovů, nerostů a chemikálií a spolupracující vyvážející výrobci námitky. Podle nich nebyly některé údaje o dovozu Kolumbie týkající se určitých výrobních faktorů k dispozici nebo nebyly reprezentativní. Také tvrdili, že dovozní ceny některých klíčových surovin (tj. kyseliny sírové, kyseliny chlorovodíkové a surového uhlí) byly v Kolumbii značně a nepřiměřeně vyšší než dovozní ceny ostatních potenciálních reprezentativních zemí, a neměly být proto považovány za nezkreslené ceny, které by mohly být použity k početnímu zjištění běžné hodnoty kyseliny citronové.

(129)

Čínská obchodní komora dovozců a vývozců kovů, nerostů a chemikálií a spolupracující vyvážející výrobci dále uvedli, že Thajsko není vhodnou reprezentativní zemí z důvodu, že dva ze tří určených výrobců kyseliny citronové nebyli v roce 2018 ziskoví, přičemž třetí z nich se zaměřil především na vývozní trhy.

(130)

Výrobní odvětví Unie ve svém podání považovalo za nejvhodnější volbu pro určení nezkreslených nákladů Kolumbii. Zdůraznili, že finanční údaje společností v Thajsku nebyly ověřeny v rámci auditu, což výrazně snižovalo jejich spolehlivost. Dále uvedli, že dva ze tří určených výrobců v Thajsku jsou většinově vlastněni čínskými společnostmi nebo čínským státem a že se zaměřují na vývoz. V případě Brazílie výrobní odvětví Unie tvrdilo, že obě brazilské společnosti jsou součástí skupin a že je složité posoudit vliv skupiny na finanční údaje a že tyto společnosti dále prodávají celou škálu výrobků.

(131)

Po podrobné analýze výše uvedených argumentů Komise zveřejnila dne 30. listopadu 2020 druhou poznámku, která se zabývala všemi těmito připomínkami na základě výše uvedených kritérií, a informovala zúčastněné strany o svých předběžných závěrech. Komise v této poznámce uvedla, že v případě potvrzení existence podstatných zkreslení má v úmyslu použít jako vhodnou reprezentativní zemi Kolumbii. Komise dále uvedla, že pro výpočet běžné hodnoty může rovněž použít vhodné nezkreslené mezinárodní ceny, náklady nebo referenční hodnoty, přičemž pro nezkreslené prodejní, správní a režijní náklady a zisk může zvážit všechny vhodné alternativy, které jsou k dispozici podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení. Vzhledem k tomu, že jediná kolumbijská společnost vyrábějící výrobek, který je předmětem přezkumu, měla v roce 2018 nízkou ziskovost a v roce 2017 byla ztrátová – podobně jako tomu je v případě výrobců v Thajsku a Brazílii, zvážila by Komise použití aktuálnějších údajů, pokud budou k dispozici a pokud budou vykazovat přiměřenou úroveň prodejních, správních a režijních nákladů a zisku. Komise vyzvala zúčastněné strany, aby se k tomu vyjádřily.

(132)

Komise obdržela připomínky od čínské obchodní komory dovozců a vývozců kovů, nerostů a chemikálií a výrobců v Unii týkající se poznámky ze dne 30. listopadu 2020.

(133)

Ve svém podání ze dne 9. prosince 2020 čínská obchodní komora dovozců a vývozců kovů, nerostů a chemikálií uvedla, že Kolumbie není vhodnou reprezentativní zemí, přičemž místo ní by měla být jako vhodná země vybrána Brazílie. Namítala, že nižší dovozní ceny kukuřice v Brazílii byly zapříčiněny výhodnými přepravními vzdálenostmi a množstvím, nikoli zkreslením. Dále tvrdila, že pokud nebude možné použít brazilské dovozní ceny, měly by se místo úplného vyloučení Brazílie z výběru reprezentativní země použít mezinárodní ceny. Čínská obchodní komora dovozců a vývozců kovů, nerostů a chemikálií rovněž uvedla, že Kolumbie není vhodnou reprezentativní zemí z toho důvodu, že určený výrobce neměl přiměřené provozní náklady.

(134)

Podle výrobního odvětví Unie byla nejvhodnější reprezentativní zemí Kolumbie. Vzhledem k tomu, že kolumbijská společnost vyrábějící výrobek, který je předmětem přezkumu, byla ztrátová nebo měla nízkou ziskovost v letech 2018 a 2019, pro které byly údaje v mezidobí k dispozici, jeden z výrobců v Unii určil řadu společností vyrábějících produkt, jenž je podobný produktu, který je předmětem přezkumu. Tento výrobce v Unii se především zaměřil na společnosti vyrábějící přísady pro odvětví nápojů, čisticích prostředků, potravinářský průmysl, zdravotnictví a farmaceutický průmysl v Kolumbii, jejichž finanční údaje vykazovaly přiměřenou úroveň prodejních, správních a režijních nákladů a zisku v souladu s ustanoveními základního nařízení.

(135)

Komise všechny argumenty, které všechny strany vznesly, pečlivě zvážila. Komise souhlasila s čínskou obchodní komorou dovozců a vývozců kovů, nerostů a chemikálií a výrobcem v Unii v tom smyslu, že Thajsko není vhodnou reprezentativní zemí z toho důvodu, že výrobci výrobku, který je předmětem přezkumu, jsou ztrátoví a/nebo jsou dceřinými společnostmi čínských společností. V případě některých výrobních faktorů navíc existují omezení vývozu. Společnosti vyrábějící výrobek, který je předmětem přezkumu, dále nevykazovaly přiměřenou úroveň prodejních, správních a režijních nákladů a zisku. Z těchto důvodů bylo Thajsko zamítnuto.

(136)

Komise se proto při své analýze zaměřila na Brazílii a Kolumbii. Komise nejprve analyzovala, zda v nich existují omezení vývozu nebo jiná zkreslení týkající se hlavních výrobních faktorů. Hlavním výrobním faktorem výrobku, který je předmětem přezkumu, je kukuřice, která pro vyvážející výrobce představuje více než 70 % celkových nákladů na vstupní materiály. Komise poznamenala, že objem dovozu kukuřice do Brazílie představoval pouze 1,5 milionu tun ve srovnání s brazilskou domácí produkcí kukuřice v objemu přes 100 milionů tun (56). Čínská obchodní komora dovozců a vývozců kovů, nerostů a chemikálií zpochybňovala, že je tento objem dovezené kukuřice do Brazílie nízký. V porovnání s objemem brazilské produkce však tento objem dovozu představuje pouze 1,5 % produkce. Vzhledem k tomuto velmi nízkému objemu dovozu ve vztahu k velkému objemu domácí produkce Komise rovněž prověřila dovozní ceny do Brazílie, přičemž zjistila, že se výrazně liší od mezinárodních cen kukuřice. Čínská obchodní komora dovozců a vývozců kovů, nerostů a chemikálií ve svých připomínkách k poznámce ze dne 30. listopadu zpochybnila skutečnost, že ceny se výrazně liší, a požádala o další informace týkající se srovnání cen. Průměrná mezinárodní cena kukuřice v roce 2019, kterou Komise uvádí v poznámce ze dne 30. listopadu, činila podle portálu IndexMundi (57) 151 EUR za tunu na základě dodání zboží na palubu lodi (FOB), zatímco průměrná dovozní cena kukuřice do Brazílie činila podle databáze GTA pouze 116 EUR za tunu na základě FOB. Z těchto údajů jasně vyplývá, že dovozní ceny do Brazílie se pohybovaly výrazně pod mezinárodním cenovým indexem.

(137)

Čínská obchodní komora dovozců a vývozců kovů, nerostů a chemikálií dále tvrdila, že dovozní ceny kukuřice byly v Brazílii nižší než v Kolumbii z důvodu nižších nákladů na dopravu, neboť dovoz do Brazílie se uskutečňuje hlavně ze sousedních zemí, jako je Argentina a Paraguay, zatímco Kolumbie dováží kukuřici převážně z USA a Argentiny. Toto tvrzení nebylo prokázáno, jelikož čínská obchodní komora dovozců a vývozců kovů, nerostů a chemikálií nedoložila u příslušných zemí skutečný původ a přístav vstupu, ani neprokázala vliv nákladů na dopravu kukuřice do příslušných zemí. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(138)

Čínská obchodní komora dovozců a vývozců kovů, nerostů a chemikálií též uvedla, že čínští výrobci nakupují velké množství své kukuřice na domácím trhu. Z toho důvodu by situaci nákupů kukuřice čínskými výrobci podle ní lépe odrážela dovozní cena Brazílie. Komise uvedla, že tento argument žádným způsobem nemění skutečnost, že objem dovozu do Brazílie je objektivně nízký ve srovnání s objemem domácí produkce, což snižuje reprezentativnost dovozní ceny kukuřice do Brazílie. Tento argument ani nemění učiněný závěr, že dovozní ceny do Brazílie se výrazným způsobem liší od mezinárodních cen kukuřice, což je pravděpodobně způsobeno nízkým objemem dovozu a vysokým objemem domácí produkce. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(139)

Čínská obchodní komora dovozců a vývozců kovů, nerostů a chemikálií dále tvrdila, že i kdyby nebylo možné použít dovozní ceny kukuřice do Brazílie z důvodu jejich nereprezentativnosti, což není tento případ, měla by být i přes to jako reprezentativní země vybrána Brazílie a místo dovozních cen do Brazílie by měla být použita odpovídající nezkreslená mezinárodní cena kukuřice.

(140)

V reakci na toto tvrzení Komise uvedla a dále v tomto oddíle objasnila, že v rámci tohoto šetření považuje za vhodnou reprezentativní zemi Kolumbii, a to na základě příslušných prvků uvedených v základním nařízení, včetně dostupnosti vhodnějších finančních údajů pro výrobce výrobků, které jsou podobné kyselině citronové, ve srovnání s Brazílií. Pokud jde o kolumbijský objem dovozu a ceny kukuřice, podle portálu IndexMundi činí celková domácí produkce kukuřice v Kolumbii 1,5 milionu tun, zatímco podle údajů databáze GTA se dovoz kukuřice pohybuje kolem 5,5 milionu tun, což představuje 365 % produkce. Na základě těchto údajů se objem dovozu do Kolumbie ve srovnání s Brazílií jeví jako reprezentativní vzhledem k objemu domácí produkce. V případě cen kukuřice činila podle databáze GTA průměrná dovozní cena kukuřice do Kolumbie v roce 2019 174 EUR za tunu na základě nákladů, pojištění a přepravného (CIF), což bylo mnohem blíže průměrné mezinárodní ceně kukuřice ve výši 151 EUR za tunu na základě FOB a v souladu s ní, s ohledem na to, že mezinárodní dovozní cena na základě CIF by byla vyšší. Jelikož je Kolumbie i v dalších ohledech považována za vhodnou reprezentativní zemi, jak je podrobněji uvedeno níže, dovozní ceny kukuřice do Kolumbie jsou do velké míry v souladu s mezinárodními cenami kukuřice a nejsou k dispozici žádné důkazy o existenci zkreslení, které by ovlivňovalo ceny kukuřice v Kolumbii, neexistuje žádný důvod pro to, aby byla jako vhodná reprezentativní země vybrána Brazílie a aby byla místo dovozních cen do vhodné reprezentativní země použita mezinárodní referenční hodnota, jak stanoví čl. 2 odst. 6a písm. a) druhý pododstavec první odrážka.

(141)

Pokud jde o zbývající výrobní faktory, u některých výrobních faktorů v Brazílii (požadavek na vývozní povolení u vápna) a Thajsku (požadavek na vývozní povolení u sádry) existují omezení vývozu, zatímco v Kolumbii žádná taková omezení vývozu neexistují, což potvrzuje příslušný seznam OECD (58). Ačkoli mají tyto faktory ve výrobních nákladech některých vyvážejících výrobců mnohem menší váhu a netýkaly se všech vyvážejících výrobců, jednalo se o další důležitý prvek, který hrál roli při výběru vhodné reprezentativní země.

(142)

Při výběru vhodné reprezentativní země Komise rovněž v souladu se základním nařízením posoudila dostupnost veřejných finančních údajů týkajících se výrobců výrobku, který je předmětem přezkumu, v Thajsku, Brazílii a Kolumbii.

(143)

Jelikož Thajsko nebylo považováno za vhodnou reprezentativní zemi, což je objasněno ve 117. bodě odůvodnění, zaměřila Komise svou srovnávací analýzu na Brazílii a Kolumbii.

(144)

Ohledně Brazílie a Kolumbie Komise v poznámce ze dne 5. března uvedla společnosti vyrábějící kyselinu citronovou v těchto zemích. V té době nebyli v Brazílii ani v Kolumbii za rok 2018 k dispozici žádní výrobci, kteří by měli přiměřené zisky.

(145)

V poznámce ze dne 30. listopadu 2020 Komise uvedla jako vhodnou reprezentativní společnost kolumbijskou společnost Sucroal SA, u které byly k dispozici veřejně dostupné údaje o prodejních, správních a režijních nákladech a zisku, jelikož vyrábí výrobek, který je předmětem přezkumu, a výrobky, které jsou podobné kyselině citronové. Společnost Sucroal SA zároveň v roce 2018 vykázala nízkou úroveň zisku a v roce 2017 byla ztrátová.

(146)

Podobně tomu bylo v Brazílii, kde brazilská společnost, velký konglomerát vyrábějící širší sortiment produktů, včetně kyseliny citronové, u které byly k dispozici veřejně dostupné finanční údaje, vykázala pro rok 2018 nízký zisk. Komise v poznámce ze dne 30. listopadu 2020 uvedla, že pokud budou k dispozici aktuálnější údaje za rok 2019, tyto údaje použije, pokud budou vykazovat přiměřenou úroveň prodejních, správních a režijních nákladů a zisku. Pokud tomu tak nebude, zváží veškeré vhodné dostupné alternativy.

(147)

Po zveřejnění této poznámky ze dne 30. listopadu 2020 se údaje společnosti Sucroal SA za rok 2019 objevily v databázi Orbis. Jelikož však společnost Sucroal SA utrpěla v roce 2019 ztrátu, nebylo možné považovat finanční údaje této společnosti za vhodné pro určení nezkreslené úrovně prodejních, správních a režijních nákladů a zisku.

(148)

Komise proto zvážila vhodné alternativy. V situacích, kdy žádný výrobce výrobku, který je předmětem přezkumu, nevykazuje v potenciální reprezentativní zemi přiměřenou úroveň prodejních, správních a režijních nákladů a zisku, může Komise vzít do úvahy výrobce výrobku nacházejícího se ve stejné obecné kategorii a/nebo odvětví jako výrobek, který je předmětem přezkumu, u kterého jsou k dispozici veřejně dostupné finanční údaje vykazující přiměřenou úroveň prodejních, správních a režijních nákladů a zisku.

(149)

Čínská obchodní komora dovozců a vývozců kovů, nerostů a chemikálií uvedla, že jelikož společnost Sucroal SA vykázala v roce 2019 ztrátu, neměla by být Kolumbie považována za vhodnou reprezentativní zemi a místo ní by měla být použita Brazílie. Čínská obchodní komora dovozců a vývozců kovů, nerostů a chemikálií k tomu doplnila, že v roce 2019 byl opět ziskový určený výrobce – společnost Cargill Agricola –, a tudíž jeho prodejní, správní a režijní náklady a zisk odpovídaly potřebám šetření. Komise však k tomu poznamenala, že zisk společnosti Cargill Agricola činil v roce 2019 méně než jedno procento jejího obratu, a byl tedy ještě nižší než zisk v roce 2018. Tento nízký zisk byl ve stejné výši jako u společnosti Sucroal SA v tomtéž roce, a proto nebyl považován za přiměřený. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(150)

Ve svých dvou souborech připomínek navrhlo výrobní odvětví Unie použít údaje od společností ve stejné zemi, které vyrábějí stejnou kategorii zboží nebo které působí ve stejném výrobním odvětví, do kterého patří výrobek, který je předmětem přezkumu. Navržena byla kategorie výrobců přísad pro odvětví nápojů, čisticích prostředků, potravinářský průmysl, zdravotnictví a farmaceutický průmysl v Kolumbii a předložen byl seznam jedenácti společností působících ve stejném odvětví.

(151)

Vzhledem ke všem skutečnostem, ke kterým se dospělo v rámci šetření, a obdrženým připomínkám Komise vyhledala v databázi Orbis kód NAICS 325998 (Výroba veškerých dalších různých chemických výrobků a přípravků). Jedná se o stejný kód, který používají společnosti Cargill Agricola SA a Sucroal SA. Výsledkem tohoto vyhledávání byl větší počet vyhledaných společností, které vykazovaly přiměřenou úroveň zisku, v Kolumbii než v Brazílii, z čehož lze usuzovat, že dostupnost veřejných finančních údajů byla v Kolumbii na reprezentativní a spolehlivé úrovni. S cílem zúžit seznam společností vyhledaných v rámci tohoto vyhledávání na společnosti vyrábějící výrobek podobný kyselině citronové, Komise podrobně analyzovala činnosti a výrobu všech ziskových kolumbijských společností. Komise následně podle popisu jejich obchodní činnosti, který nalezla v databázi Orbis, určila sedm společností v Kolumbii, jež vyráběly výrobky patřící do kategorií výrobků, které byly podobné kyselině citronové. Prodejní, správní a režijní náklady a zisk těchto společností byly vyhodnoceny jako spolehlivé. Pro srovnání Komise poznamenala, že databáze Orbis neobsahovala v případě Brazílie žádné společnosti, které by působily ve stejné oblasti činnosti a které by měly k dispozici veřejně dostupné finanční údaje za rok 2019.

(152)

Kolumbijské společnosti určené tímto způsobem Komisí byly totožné se společnostmi, které určilo výrobní odvětví Unie jako vhodné společnosti ve stejné obecné kategorii a/nebo odvětví, do kterých patří výrobek, který je předmětem přezkumu. Výrobní odvětví Unie navrhlo vedle těchto sedmi společností další čtyři společnosti v Kolumbii, u kterých však nebyly v databázi Orbis snadno dostupné finanční údaje nebo popis činnosti. Tyto společnosti proto nebyly při určování prodejních, správních a režijních nákladů a zisku zohledněny.

(153)

Na základě všech výše uvedených skutečností a zejména na základě dostupných finančních údajů a reprezentativnosti dovozní ceny kukuřice, které představují hlavní výrobní faktor, proto Komise dospěla k závěru, že Kolumbie je vhodnou reprezentativní zemí pro výpočet běžné hodnoty v rámci tohoto šetření.

(154)

V návaznosti na poskytnutá zjištění čínská obchodní komora dovozců a vývozců kovů, nerostů a chemikálií a tři spolupracující vyvážející výrobci zpochybnili volbu Kolumbie jako vhodné reprezentativní země ze strany Komise. Zopakovali výše uvedené tvrzení, že volba Kolumbie nebyla vhodná, protože jediný kolumbijský výrobce kyseliny citronové nebyl během období přezkumného šetření ziskový, zatímco brazilský výrobce ziskový byl. Rovněž zopakovali výše uvedené tvrzení, že ceny kukuřice v Brazílii nejsou zkreslené. Vzhledem k tomu, že tato tvrzení jsou již pojednána v 136. a 149. bodě odůvodnění tohoto nařízení a že v tomto ohledu nebyly předloženy žádné nové důkazy, byla tato tvrzení zamítnuta.

(155)

Výše uvedené strany dále tvrdily, že Komise použila údaje o prodejních, správních a režijních nákladech a o ziskovosti od kolumbijských společností v jiných výrobních odvětvích, aniž by dokázala, že tyto společnosti mají tutéž úroveň správních, prodejních a režijních nákladů a ziskovosti jako výrobci kyseliny citronové.

(156)

V souladu s čl. 2 odst. 6a základního nařízení se běžná hodnota zjistí početně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty, pokud je potvrzena přítomnost podstatných zkreslení. Početně zjištěná běžná hodnota zahrnuje nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk. Vzhledem k tomu, že správní, prodejní a režijní náklady a zisk kolumbijské společnosti Sucroal SA nemohly být použity z důvodů vysvětlených ve 145. a 147. bodě odůvodnění, použila Komise údaje pro nejbližší odvětví zahrnující výrobek, který je předmětem šetření, kdy výše uvedené nákladové prvky byly považovány za nezkreslené a přiměřené. Nebyly předloženy žádné důkazy, které by zpochybňovaly tento závěr, a zejména to, že úroveň prodejních, správních a režijních nákladů a zisků kolumbijských společností v odvětví nejbližším kyselině citronové byla nepřiměřená podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(157)

Komise dále konstatovala, že na rozdíl od výrobního odvětví Unie čínská obchodní komora dovozců a vývozců kovů, nerostů a chemikálií a spolupracující vyvážející výrobci nepředložili ani nenavrhli seznam výrobců v téže potenciální reprezentativní zemi, kteří by vyráběli tutéž nebo podobnou kategorii výrobků nebo kteří by se nacházeli v tomtéž nebo v podobném výrobním odvětví jako výrobek, který je předmětem přezkumu, jejichž finanční údaje by Komise mohla použít.

(158)

Kvůli tomu a z důvodů uvedených v 151. bodě odůvodnění měla Komise za to, že finanční údaje od sedmi společností, které určila v Kolumbii a které vyrábějí produkty, jež patří do kategorie výrobků, které byly podobné kyselině citronové, jsou přiměřenými zástupci pro nezkreslené prodejní, správní a režijní náklady a zisky, které je možné použít při početním zjištění běžné hodnoty pro účely šetření. Tvrzení čínské obchodní komory dovozců a vývozců kovů, nerostů a chemikálií a tří spolupracujících vyvážejících výrobců bylo tedy zamítnuto.

(159)

Na základě informací předložených zúčastněnými stranami a dalších příslušných informací dostupných ve spisu sestavila Komise seznam výrobních faktorů a zdrojů, jako jsou materiály, energie a pracovní síla, používaných vyvážejícími výrobci při výrobě výrobku, který je předmětem přezkumu.

(160)

Komise rovněž určila zdroje, které budou použity k početnímu zjištění běžné hodnoty podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení (databáze GTA, statistiky zemí atd.). Ve stejné poznámce Komise určila kódy harmonizovaného systému (HS) pro výrobní faktory, které byly na základě informací poskytnutých zúčastněnými stranami zpočátku určeny k použití pro analýzu GTA.

(161)

V poznámce ze dne 30. listopadu 2020 Komise potvrdila, že pro stanovení nezkreslených nákladů výrobních faktorů, včetně surovin, použije údaje z databáze GTA.

(162)

U elektrické energie Komise použila snadno dostupný cenový formulář společnosti Enel, hlavního dodavatele elektrické energie v Kolumbii. Tento zdroj poskytuje průměrnou cenu elektrické energie za měsíc.

(163)

Cenu vody bylo možné snadno zjistit od společnosti Acueducto, která má v Bogotě na starosti zásobování vodou, odvádění a čištění odpadních vod. Z těchto údajů bylo možné zjistit ceny, které byly platné pro průmyslové uživatele v období přezkumného šetření.

(164)

Ke stanovení mezd v Kolumbii použila Komise statistiky MÚP (59). Tyto statistiky poskytují údaje o měsíčních mzdách zaměstnanců ve výrobním sektoru a průměrné týdenní pracovní době v Kolumbii v roce 2019.

(165)

Komise ke zdrojům použitým pro stanovení nezkreslených nákladů na elektrickou energii, vodu a nákladů práce neobdržela žádné připomínky, a proto tyto zdroje použila k určení běžné hodnoty.

(166)

Podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení by početně zjištěná běžná hodnota měla zahrnovat nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk. Kromě toho je třeba stanovit hodnotu pro náklady na výrobní režii, aby se zohlednily náklady nezahrnuté do výrobních faktorů.

(167)

Za účelem stanovení nezkreslené hodnoty prodejních, správních a režijních nákladů a zisku Komise použila podíl výrobních nákladů, které představují prodejní, správní a režijní náklady a zisk v reprezentativních společnostech v Kolumbii, jak je objasněno v oddíle 3.3.

(168)

Výsledné hodnoty vyjádřené jako procentní podíl příjmů činily 14,2 % pro zisk a 17 % pro prodejní, správní a režijní náklady.

(169)

U všech surovin a pomocných materiálů Komise vycházela z dovozních cen v reprezentativní zemi. Dovozní cena v reprezentativní zemi byla určena jako vážený průměr jednotkových cen dovozu ze všech třetích zemí kromě Číny. Komise rozhodla o vyloučení dovozu do reprezentativní země z Číny kvůli existenci podstatných zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení. Vzhledem k tomu, že neexistují důkazy o tom, že tato zkreslení nemají vliv rovněž na výrobky určené na vývoz, Komise usoudila, že tato zkreslení ovlivnila tyto ceny. Stejně tak byl vyloučen rovněž dovoz do reprezentativní země ze zemí, které nejsou členy WTO a které jsou uvedeny v příloze 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/755 (60).

(170)

Za účelem stanovení nezkreslené ceny surovin, jak je stanoveno v čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážce základního nařízení, Komise uplatnila příslušné dovozní clo v reprezentativní zemi. Později během jednotlivých výpočtů dumpingového rozpětí Komise k dovozní ceně připočetla konkrétní náklady na vnitrostátní dopravu. Náklady na tuzemskou přepravu všech surovin byly zjištěny na základě ověřených údajů poskytnutých spolupracujícími vyvážejícími výrobci.

(171)

U surovin se zanedbatelným dopadem na cenu, které společnosti neuvedly v příloze III oznámení o zahájení řízení, byly tyto náklady zahrnuty do výrobní režie, jak je objasněno v oddíle 3.8. Výrobní faktory převedené na režijní náklady jsou uvedeny ve sděleních týkajících se konkrétní společnosti.

(172)

Výrobní odvětví Unie ve svých připomínkách ze dne 16. března 2020 uvedlo, že u některých surovin buď nebyly k dispozici žádné průměrné hodnoty dovozu, nebo se průměrné hodnoty týkaly pouze nízkého objemu, a byly proto nespolehlivé, nebo existovaly jiné důvody, které vyvolávaly pochybnosti ohledně jejich spolehlivosti. Navrhlo proto, aby se v těchto případech použily hodnoty ze statistik pro příslušný region nebo ze zveřejněných průzkumů trhu od poskytovatelů, například od společností ArgusMedia, AgroChart nebo IntraTec.

(173)

Výrobní odvětví Unie ve svých připomínkách ze dne 11. prosince 2020 zopakovalo, že v případě Kolumbie lze údaje o výrobních nákladech stanovit pomocí údajů o dovozu a veřejně dostupných údajů o cenách elektrické energie, vody a veřejně dostupných údajů o nákladech práce. Zdůraznilo, že některé průměrné hodnoty dovozu se u méně důležitých nákladových faktorů zdají být vysoké, a proto navrhlo, aby byly tyto hodnoty nahrazeny údaji od specializovaných poskytovatelů datových služeb.

(174)

Ve svém podání ze dne 23. března 2020 čínská obchodní komora dovozců a vývozců kovů, nerostů a chemikálií uvedla, že dovozní ceny některých klíčových materiálů, jako je uhlí, kyselina sírová a kyselina chlorovodíková, byly v Kolumbii neobvykle vysoké, a nejsou proto reprezentativní. Dále podle ní panovalo mezi zveřejněnými dovozními cenami Kolumbie, Thajska a Brazílie velké rozdíly a dovozní ceny se výrazně lišily i u téhož materiálu dováženého z téže země, což mohly zapříčinit rozdíly v kvalitě v rámci stejného kódu HS. Čínská obchodní komora dovozců a vývozců kovů, nerostů a chemikálií proto vyzvala Komisi, aby zjistila příčinu těchto rozdílů a aby se jimi zabývala. Komise tyto připomínky vzala na vědomí a v odůvodněných případech nahradila nereprezentativní dovozní ceny údaji pocházejícími ze spolehlivých zdrojů, jak je podrobně uvedeno v tabulce A níže.

(175)

Čínská obchodní komora dovozců a vývozců kovů, nerostů a chemikálií dále tvrdila, že jelikož jsou některé suroviny používané k výrobě výrobku, který je předmětem přezkumu, nakupovány na domácím trhu v Číně, není přiměřené prosté použití dovozních cen některé třetí země, jelikož je pravděpodobné, že tyto dovozní ceny budou zahrnovat vyšší náklady na dopravu/doručení než u cen domácích surovin. To platí zejména pro nebezpečné chemikálie, jako je kyselina sírová a kyselina chlorovodíková, pro jejichž doručování se používají speciální vozidla. Čínská obchodní komora dovozců a vývozců kovů, nerostů a chemikálií se proto domnívala, že je pro účely zajištění spravedlivého srovnání nezbytné provést příslušné úpravy.

(176)

Komise k této připomínce podotkla, že z důvodů uvedených v oddíle 3.2.1 výše použije v rámci tohoto přezkumu před pozbytím platnosti čl. 2 odst. 6a základního nařízení. Komise proto zjišťuje nezkreslené náklady ve vhodné reprezentativní zemi, u kterých lze zajistit, že použité náklady nebudou postiženy zkreslením a budou k dispozici na základě snadno dostupných údajů. Vzhledem k tomu, že nejsou k dispozici žádné informace o možných zkresleních na trhu dané reprezentativní země s ohledem na tyto nebezpečné chemikálie a že čínská obchodní komora dovozců a vývozců kovů, nerostů a chemikálií neposkytla žádné údaje k doložení svých tvrzení týkajících se vysokých nákladů na dopravu, se dovozní hodnoty dané reprezentativní země považují za splňující kritéria obsažená v čl. 2 odst. 6a základního nařízení a za poskytující přiměřený odhad ceny v dané reprezentativní zemi, včetně nákladů na dopravu. Dále vzhledem k tomu, že dovážené vstupy konkurují na domácím trhu dané reprezentativní země z hlediska cen, považovala je Komise za spolehlivého zástupce.

(177)

Komise následně použila dovozní ceny do Kolumbie podle databáze GTA. Pokud tyto ceny nebyly reprezentativní nebo byly jinak nespolehlivé, zjišťovaly se mezinárodní referenční hodnoty. V případě, že nebyly k dispozici, byly použity spolehlivé ceny z jiných zdrojů, jak je podrobně uvedeno v tabulce A níže.

(178)

Při zvážení všech informací předložených zúčastněnými stranami a shromážděných během prověřování na dálku byly určeny tyto výrobní faktory a kódy celního sazebníku používané v příslušných případech v Brazílii, Kolumbii a Thajsku:

Tabulka A

(179)

Za účelem stanovení běžné hodnoty provedla Komise následující kroky.

(180)

Zaprvé Komise stanovila nezkreslené výrobní náklady (zahrnující spotřebované suroviny, práci a energii). Nezkreslené jednotkové náklady založené na výše uvedených zdrojích uplatnila na skutečnou spotřebu jednotlivých výrobních faktorů vyvážejících výrobců zařazených do vzorku.

(181)

Zadruhé, k dosažení nezkreslených výrobních nákladů Komise přičetla výrobní režijní náklady. Výrobní režijní náklady, které vznikly spolupracujícím vyvážejícím výrobcům, byly navýšeny o náklady na suroviny a pomocný materiál, jak je vysvětleno ve 171. bodě odůvodnění, a následně byly vyjádřeny jako podíl výrobních nákladů skutečně vzniklých každému vyvážejícímu výrobci. Tento procentní podíl byl uplatněn na nezkreslené výrobní náklady.

(182)

A nakonec, Komise na výše uvedený výpočet použila prodejní, správní a režijní náklady a vážený průměrný zisk sedmi reprezentativních kolumbijských výrobců přísad pro odvětví nápojů, čisticích prostředků, potravinářský průmysl, zdravotnictví a farmaceutický průmysl.

(183)

Po jejich vyjádření jako procentní podíl výrobních nákladů činily tyto náklady 24,82 % pro prodejní, správní a režijní náklady a 20,72 % pro zisk. Po jejich vyjádření jako procentní podíl příjmů činily tyto náklady 17 % pro prodejní, správní a režijní náklady a 14,2 % pro zisk.

(184)

Na tomto základě Komise početně získala běžnou hodnotu podle typu výrobku na základě ceny ze závodu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení. Komise početně získala běžnou hodnotu podle typu výrobku u každého ze čtyř spolupracujících vyvážejících výrobců.

(185)

Spolupracující vyvážející výrobci vyváželi do Unie přímo nezávislým odběratelům. Vývozní cena byla cenou skutečně zaplacenou nebo splatnou za výrobek, který je předmětem přezkumu, při prodeji na vývoz do Unie, v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení.

(186)

Komise srovnala běžnou hodnotu a vývozní cenu spolupracujícího vyvážejícího výrobce na základě ceny ze závodu.

(187)

Pokud to odůvodňovala potřeba zajistit spravedlivé srovnání, upravila Komise běžnou hodnotu a/nebo vývozní cenu o rozdíly, které mají vliv na ceny a srovnatelnost cen, v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení. Na tomto základě byly provedeny – v případě, že byly použitelné a odůvodněné – úpravy zohledňující náklady na dopravu, pojištění, manipulaci, nakládku, vedlejší náklady, balení, náklady na úvěry, bankovní poplatky a náklady na provize.

(188)

U spolupracujících vyvážejících výrobců porovnala Komise podle čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení váženou průměrnou běžnou hodnotu každého typu obdobného výrobku s váženou průměrnou vývozní cenou odpovídajícího druhu výrobku, který je předmětem přezkumu.

(189)

Na základě toho činí vážené průměrné dumpingové rozpětí vyjádřené jako procentní podíl ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením 42 % v případě společnosti Weifang Ensign Industry Co., Ltd a 144 % v případě společnosti COFCO Bio-Chemical Energy (Yushu) Co. Ltd. Žádný dumping nebyl vypočítán u společnosti RZBC Group (RZBC (Juxian) Co., Ltd. a souvisejícího obchodníka RZBC Imp. & Exp. Co., Ltd.), ani u společnosti Jiangsu Guoxin Union Energy Co. Ltd, na něž se vztahují cenové závazky, které jsou objasněny ve 191. bodě odůvodnění.

(190)

Komise stanovila průměrné dumpingové rozpětí také pro nespolupracující vyvážející výrobce. Na základě dostupných údajů bylo v souladu s článkem 18 základního nařízení použito nejvyšší dumpingové rozpětí spolupracujících výrobců, mimo jiné vzhledem k výrazně nižší úrovni vývozních cen nespolupracujících společností.

(191)

Během období přezkumného šetření se většina čínského vývozu do EU (mezi 70 až 90 %) uskutečňovala za výrazně dumpingové ceny. Zbývající čínský vývoz byl uskutečněn dvěma spolupracujícími vyvážejícími výrobci, u nichž nebyl zjištěn žádný dumping. Na tyto dva vyvážející výrobce se vztahují cenové závazky a jejich vývoz do Unie se uskutečňoval za minimální dovozní cenu. Jejich vývozní ceny do Unie byly proto považovány za ovlivněné těmito závazky, a nebyly proto považovány za dostatečně spolehlivé, aby mohly být použity v rámci tohoto přezkumu před pozbytím platnosti k určení toho, zda dojde k přetrvání dumpingu.

(192)

Celkově lze říci, že dumping u převážné většiny čínského vývozu do Unie přetrvával. Komise proto vyvodila závěr, že dumping během období přezkumného šetření přetrvával.

(193)

V návaznosti na zjištění existence dumpingu během období přezkumného šetření Komise zkoumala pravděpodobnost přetrvání dumpingu v případě, že by byla opatření zrušena v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení. Byly analyzovány tyto doplňkové prvky: výrobní kapacita a volná kapacita v příslušné zemi a atraktivita trhu Unie, vztah mezi cenami vývozu do třetích zemí a cenovou úrovní v Unii a praktiky obcházení.

(194)

Jak bylo uvedeno výše, na Komisi se obrátili pouze čtyři čínští vyvážející výrobci. Informace, které měla Komise k dispozici o výrobě a volné kapacitě čínských vyvážejících výrobců, byly proto omezené.

(195)

Z tohoto důvodu musela většina níže uvedených zjištění týkajících se přetrvání nebo obnovení dumpingu vycházet z jiných zdrojů, konkrétně z údajů Eurostatu, databáze GTA a z informací předložených výrobním odvětvím Unie v žádosti o přezkum. Z analýzy uvedených informací vyplynuly následující skutečnosti.

(196)

Pouze na základě odpovědí spolupracujících vyvážejících výrobců na dotazník byla v rámci šetření zjištěna volná výrobní kapacita v přibližné výši 129 000 tun, což představuje 20 až 40 % poptávky v EU. Odhaduje se, že celková čínská výrobní kapacita se v období přezkumného šetření byla třikrát až čtyřikrát vyšší než celková spotřeba v EU.

(197)

Domácí čínská poptávka se podle odhadů pohybovala v přibližné výši 465 000 tun, tj. méně než 24 % výrobní kapacity země. Plánované zvýšení kapacity navíc naznačuje, že výrobní kapacita země dosáhne úrovně celkové světové spotřeby v roce 2021 (62), což ještě více prohloubí stávající čínskou nadměrnou kapacitu. Tato další kapacita se s největší pravděpodobností promítne do zvýšeného tlaku na vývoz, mimo jiné s ohledem na rozdíl mezi kapacitou a výše uvedenou úrovní domácí poptávky. Je vysoce nepravděpodobné, že by se čínská domácí spotřeba zvýšila do té míry, aby dokázala absorbovat stávající kapacitu, natož po jejím zvýšení. Navíc díky opatřením, která již byla zavedena na řadě dalších trhů, je vysoce pravděpodobné, že pokud by byla opatření v Unii zrušena, zvýší se riziko dumpingového dovozu.

(198)

Atraktivita trhu Unie pro čínský vývoz byla zjevná, což dokazuje jeho přetrvávající a stabilní přítomnost na trhu Unie i přes přijatá opatření, s podílem na trhu Unie ve výši 30 % až 50 %.

(199)

Atraktivitu trhu Unie pro čínský vývoz dále prokazovala skutečnost, že čínský investor staví v Unii nový závod s kapacitou až 60 000 tun (63).

(200)

Čínský vývoz na další významné trhy, například USA, Brazílie, Kolumbie, Indie nebo Thajsko, byl navíc omezen přijatými opatřeními na ochranu obchodu.

(201)

Atraktivitu trhu Unie dále prokazovaly níže uvedené cenové prvky.

(202)

Vývozní ceny čtyř spolupracujících společností do třetích zemí byly o 20 až 40 % nižší než vývozní ceny do Unie, což opět dokazuje jeho atraktivitu.

(203)

Praktiky obcházení přes Malajsii, na základě kterých bylo v lednu 2016 uloženo clo proti obcházení uvedené v 5. bodě odůvodnění, rovněž svědčily o atraktivitě trhu Unie pro čínský vývoz.

(204)

Jak bylo objasněno výše, dumping přetrvává u převážné většiny čínského vývozu.

(205)

Všechno navíc nasvědčovalo tomu, že v případě, že opatření pozbudou platnosti, se prodej bude uskutečňovat na dumpingové úrovni.

(206)

Zaprvé, skutečnost, že všechny společnosti se závazky prodávaly přesně za minimální dovozní cenu v souladu s těmito závazky, naznačovala, že závazky sloužily jako minimální cena. Pokud by tento práh neexistoval a společnosti čelily konkurenci dalšího čínského vývozu, jehož ceny se pohybují o 30 až 40 % níže než hodnota závazků, musely by prodávat v rámci tohoto nižšího cenového rozpětí, aby se na trhu udržely. To by s největší pravděpodobností vedlo k vyššímu dumpingovému rozpětí u všech společností, na které se závazky vztahují.

(207)

Zadruhé, obcházení bylo možné považovat za další faktor, který prokazoval zájem vývozců o vstup na trh Unie a jejich neschopnost soutěžit na trhu Unie s cenami, které nejsou dumpingové. Přítomen byl i model nekalých cenových praktik čínských společností při vývozu na jiné trhy, o čemž svědčil vysoký počet opatření přijatých na ochranu obchodu s kyselinou citronovou ve třetích zemích uvedených ve 200. bodě odůvodnění.

(208)

Zatřetí, vývozní ceny čtyř spolupracujících společností do třetích zemí byly mnohem nižší než vývozní ceny do Unie, což naznačovalo pravděpodobnost dalšího poklesu vývozních cen, a tedy i dalšího zvýšení dumpingového rozpětí, pokud by opatření pozbyla platnosti.

(209)

Pokud by opatření pozbyla platnosti, došlo by na základě výše uvedené analýzy k přetrvání dumpingu a s největší pravděpodobností také ke zvýšení dumpingového rozpětí a nárůstu dovozu na atraktivní trh Unie.

(210)

V návaznosti na poskytnutá zjištění čínská obchodní komora dovozců a vývozců kovů, nerostů a chemikálií a tři spolupracující vyvážející výrobci zpochybnili závěry týkající se volné kapacity. Uvedli, že na základě vlastních výpočtů Komise se volné kapacity snížily z 192 000 tun v roce 2015 (předchozí přezkum) na 129 000 tun v období přezkumného šetření, což je v rozporu se závěrem o stále vyšší volné výrobní kapacitě, která se promítá do vyššího tlaku na vývoz. Komise konstatovala, že posuzovala volné kapacity na základě údajů od spolupracujících vyvážejících výrobců. Tito spolupracující vyvážející výrobci nejsou totožní se spolupracujícími vyvážejícími výrobci z předchozího přezkumu. Z tohoto důvodu je porovnání, které provedla čínská obchodní komora dovozců a vývozců kovů, nerostů a chemikálií a tři spolupracující vyvážející výrobci, chybné. Každopádně 129 000 tun stále představuje velkou nadměrnou kapacitu. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(211)

V návaznosti na poskytnutá zjištění čínská obchodní komora dovozců a vývozců kovů, nerostů a chemikálií a tři spolupracující vyvážející výrobci namítli, že Komise neověřila spolehlivost a přesnost uváděných důkazů o plánovaném navýšení kapacity, které předložilo výrobní odvětví Unie. Komise konstatovala, že v tomto ohledu pečlivě přezkoumala podání předložená výrobním odvětvím Unie i čínskou obchodní komorou dovozců a vývozců kovů, nerostů a chemikálií a její přezkum neodhalil žádné skutečnosti, které by mohly změnit její závěry uvedené v 197. bodě odůvodnění.

(212)

V návaznosti na poskytnutá zjištění čínská obchodní komora dovozců a vývozců kovů, nerostů a chemikálií a tři spolupracující vyvážející výrobci tvrdili, že závěr Komise, že pokud by nebyla zavedena nová opatření, vývozní ceny do Unie by klesly na úrovně třetích zemí, je čirá spekulace. Rovněž uvedli, že Komise nepředložila žádnou kvantifikaci ani analýzu, která by potvrzovala její závěry, že v případě nezavedení opatření by se objem vývozu z ČLR zvýšil a vedlo by to k vyššímu dumpingovému rozpětí. V neposlední řadě pak tvrdili, že Komise nepředložila rozumné ekonomické argumenty, proč by čínští vyvážející výrobci významně snížili své ceny vývozu do Unie, pokud by nebyla znovu zavedena opatření.

(213)

V reakci na tyto námitky Komise konstatovala, že šetření jasně prokázalo, že k dumpingu dochází i nadále na základě vývozních cen, které jsou navýšeny s ohledem na minimální dovozní ceny v rámci závazků. Ceny vyvážejících výrobců, na něž se nevztahují závazky, byly výrazně nižší, což jasně svědčí o tom, že v případě neexistence závazků by ceny pravděpodobně klesly. Kromě toho Komise shledala, že u všech vyvážejících výrobců, na něž se vztahují závazky, jsou vývozní ceny do Unie významně vyšší než vývozní ceny na jiné trhy, což svědčí o tom, že by trh Unie přilákal navýšení objemu dovozu. Tyto skutečnosti, spolu s významnou volnou kapacitou v ČLR, jasně podporují závěr, že pokud by byla opatření zrušena, pravděpodobně by se vyváželo do Unie za dumpingové ceny a ve větších objemech.

(214)

Obdobný výrobek vyráběli během období přezkumného šetření dva výrobci v Unii. Tito dva výrobci představují „výrobní odvětví Unie“ ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

(215)

Jelikož výrobní odvětví Unie tvoří pouze dva výrobci, předložila Komise za účelem ochrany důvěrných informací některé údaje v tomto nařízení formou rozpětí a/nebo indexů v souladu s článkem 19 základního nařízení.

(216)

Celková výroba v Unii během období přezkumného šetření byla stanovena v přibližném rozsahu 300 000 – 350 000 tun. Komise tento údaj stanovila na základě odpovědí na dotazník od dvou výrobců v Unii.

(217)

Komise stanovila spotřebu v Unii na volném trhu na základě prodeje výrobního odvětví Unie na volném trhu na trhu Unie a dovozu z ČLR a dalších třetích zemí, jak je uvedeno v odpovědích na dotazník a statistice dovozu založené na databázi podle čl. 14 odst. 6.

(218)

Spotřeba v Unii na volném trhu se vyvíjela takto:

Tabulka 1

Spotřeba v Unii (v tunách)

(219)

Spotřeba v Unii se na začátku zvýšila o 7 %, přičemž nejvyšší byla v letech 2017 a 2018. Mezi rokem 2018 a obdobím přezkumného šetření spotřeba trochu klesla, zůstala však o 3 % vyšší než na začátku posuzovaného období.

(220)

Důvodem zvýšení spotřeby kyseliny citronové byl nárůst spotřeby výrobků, které používají výrobek, který je předmětem přezkumu, v různých odvětvích, jako je potravinářské odvětví, odvětví čisticích prostředků pro domácnost, farmaceutické a kosmetické odvětví. Ke zvýšení spotřeby výrobku, který je předmětem přezkumu, dále přispěly právní předpisy, jež vyžadují nahrazení fosfátů v čisticích prostředcích pro domácnost, přičemž kyselina citronová je jednou z nejvhodnějších náhrad fosfátů v těchto čisticích prostředcích.

(221)

Objem dovozu stanovila Komise na základě databáze podle čl. 14 odst. 6. Podíl dovozu na trhu byl stanoven na základě databáze podle čl. 14 odst. 6 a odpovědí na dotazník výrobního odvětví Unie.

(222)

Dovoz z dotčené země se vyvíjel takto:

Tabulka 2

Objem dovozu (v tunách) a podíl na trhu

(223)

Objem dovozu z Číny byl během celého posuzovaného období vysoký a v období přezkumného šetření zůstal na téměř stejné úrovni ve srovnání s rokem 2016. Nižší dovoz v roce 2017 a vyšší dovoz v roce 2018 souvisí s tím, že kyselina citronová je výrobek, který se přepravuje ve velkém množství, přičemž velké množství tohoto výrobků bylo dovezeno na trh Unie v lednu 2018, a bylo proto započteno do dovozu roku 2018 (dovoz v lednu 2018 je přibližně o 50 % vyšší než v prosinci 2017). Objemy dovozu z Číny byl z celkového pohledu stabilní.

(224)

Podíl dovozu kyseliny citronové z Číny na trhu byl vysoký a pohyboval se okolo 40 %. Během posuzovaného období zaznamenal drobný pokles o 1,4 procentního bodu. Vzhledem k tomu, že poklesl i dovoz z dalších zemí, jak je popsáno ve 234. až 235. bodě odůvodnění, Komise zjistila, že zvýšená poptávka byla během posuzovaného období uspokojena zvýšenou produkcí výrobního odvětví Unie.

(225)

Ceny dovozu stanovila Komise na základě databáze podle čl. 14 odst. 6. Průměrná cena dovozu z dotčené země se vyvíjela takto:

Tabulka 3

Dovozní ceny (v EUR za tunu)

(226)

Cena kyseliny citronové dovážené z Číny byla během posuzovaného období stabilní. Cena čínské kyseliny citronové se ve srovnání s rokem 2016 celkově snížila o 5 %. Dovozní ceny z Číny byly ve srovnání s cenami v Unii podstatně nižší, jak ukazuje tabulka 8.

(227)

Zvýšení dovozních cen v roce 2017 může souviset s nárůstem spotřeby, která byla v roce 2017 obzvláště vysoká, jak je objasněno v 219. bodě odůvodnění, a to z důvodu legislativní změny popsané v 220. bodě odůvodnění týkající se fosfátů. Toto zvýšení poptávky zapříčinilo zvýšení dovozních cen. Ceny následně s poklesem poptávky v letech 2018 a 2019 klesly.

(228)

Cenové podbízení během období přezkumného šetření Komise stanovila srovnáním:

(229)

Níže jsou uvedeny dvě úrovně rozpětí cenového podbízení. První z nich se týká spolupracujících vyvážejících výrobců, na něž se nevztahuje závazek uvedený v 189. bodě odůvodnění. Druhá úroveň se rovněž týká tří spolupracujících výrobců, na které se závazek vztahoval. Toto rozdělení na dvě úrovně se uplatňuje z toho důvodu, že ceny společností, na které se závazek vztahuje, byly ovlivněny podmínkami tohoto závazku.

(230)

V případě nespolupracujících vyvážejících výrobců nemohlo být cenové podbízení stanoveno na základě cen příslušného druhu výrobku, jelikož tyto informace nebyly k dispozici. V případě výrobců z Unie a nespolupracujících čínských vyvážejících výrobců se proto cenové podbízení stanovilo porovnáním celkových vážených průměrných prodejních cen.

(231)

Toto cenové srovnání bylo provedeno u jednotlivých typů transakcí na stejné obchodní úrovni, v případě potřeby s náležitou úpravou a po odečtení rabatů a slev z cen. Výsledek srovnání byl vyjádřen jako procentní podíl obratu výrobců v Unii během období přezkumného šetření. Poskytl informace o váženém průměrném rozpětí cenového podbízení u vyvážejících výrobců, na které se nevztahovaly závazky, které činilo více než 19 %, a u vyvážejících výrobců, na které se závazek vztahoval, které činilo více než 10 %.

(232)

Dovoz kyseliny citronové ze třetích zemí mimo Čínu pocházel především z Kambodže, Kolumbie a Thajska.

(233)

(Souhrnný) objem dovozu, jakož i podíl na trhu a cenové trendy dovozu kyseliny citronové z dalších třetích zemí se vyvíjely takto:

Tabulka 4

Dovoz ze třetích zemí

(234)

Největší objem dovozu kyseliny citronové ze třetích zemí mimo Čínu v posuzovaném období pocházel z Thajska. Dovoz z Thajska vzrostl během posuzovaného období o 31 %. V každém roce posuzovaného období se ceny vyvíjely obdobně jako ceny čínského dovozu, byly však o 11 % až 15 % vyšší.

(235)

Dovoz kyseliny citronové ze všech třetích zemí v posuzovaném období klesl o 30 %. Jeho ceny byly ve srovnání s dovozními cenami z Číny rovněž vyšší.

(236)

V rámci hodnocení hospodářské situace výrobního odvětví Unie byly vyhodnoceny všechny hospodářské ukazatele, které ovlivňovaly stav výrobního odvětví Unie během posuzovaného období.

(237)

Celková výroba, výrobní kapacita a využití kapacity v Unii se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 5

Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity v Unii

(238)

Objem výroby se během posuzovaného období zvýšil o 9 %, přičemž nejvyšší úrovně výroba dosáhla v roce 2017 (kdy byla o 14 % vyšší než v roce 2016). Objem výroby výrobního odvětví Unie se do značné míry vyvíjel obdobně jako spotřeba v Unii.

(239)

Během posuzovaného období se výrobní kapacita neustále zvyšovala a ve srovnání s rokem 2016 byla v období přezkumného šetření o 13 % vyšší.

(240)

Využití kapacity během posuzovaného období kolísalo, přičemž během období přezkumného šetření dosáhlo nejnižší úrovně, která se nacházela 3 % pod úrovní roku 2016.

(241)

Objem prodeje výrobního odvětví Unie a jeho podíl na trhu se v průběhu posuzovaného období vyvíjel takto:

Tabulka 6

Objem prodeje a podíl na trhu v Unii

(242)

Prodej na závislém trhu, spojený zejména s výrobou speciálních výrobků a speciálních solí, které jako vstupní materiál používají kyselinu citronovou, se v každém roce posuzovaného období pohyboval na nízké úrovni pod 5 000 tun, a neměl proto výrazný dopad na stav výrobního odvětví Unie, ani jeho podíly na trhu.

(243)

Prodej se vyvíjel obdobně jako výroba a během posuzovaného období se zvýšil o 10 %, přičemž na nejvyšší úrovni byl v roce 2017.

(244)

Podíl výrobního odvětví Unie na trhu se v každém roce posuzovaného období pohyboval mezi 50 % a 64 %. V období přezkumného šetření se zvýšil zhruba o 4 procentní body.

(245)

Zaměstnanost a produktivita se v Unii v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 7

Zaměstnanost a produktivita v Unii

(246)

Počet zaměstnanců se v přepočtu na zaměstnance pracující na plný pracovní úvazek během posuzovaného období zvýšil přibližně o 7 % a v období přezkumného šetření tento počet přesáhl 640 zaměstnanců.

(247)

Produktivita se během posuzovaného období zvýšila jen mírně, přibližně o 2 %. Produktivita je pro tyto účely vyjádřena jako počet tun na počet zaměstnanců (v přepočtu na zaměstnance pracující na plný pracovní úvazek) za příslušný rok.

(248)

Dopad skutečného dumpingového rozpětí na výrobní odvětví Unie byl zmírněn závazkem, který se vztahoval na cenovou hladinu velkých čínských vyvážejících výrobců a který sloužil jako nejnižší práh příslušných čínských vývozních cen.

(249)

Proto lze konstatovat, že výrobní odvětví Unie se zotavilo z újmy způsobené dřívějším dumpingem ze strany čínských vyvážejících výrobců. Proces zotavení výrobního odvětví Unie z újmy během posuzovaného období pokračoval, což vypovídá o příznivém vývoji hlavních ukazatelů újmy.

(250)

Vážené průměrné jednotkové prodejní ceny výrobců v Unii účtované odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 8

Prodejní ceny v Unii

(251)

Vážené průměrné jednotkové prodejní ceny výrobců v Unii účtované odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, byly velmi stabilní a během posuzovaného období se zvýšily pouze o 1 %.

(252)

Jednotkové výrobní náklady během posuzovaného období kolísaly, přičemž v období přezkumného šetření byly o 5 % vyšší než v roce 2016. Zvýšení nákladů ve spojení s pouze mírným zvýšením prodejních cen vedlo ke snížení ziskovosti, jak je popsáno ve 257. bodě odůvodnění.

(253)

Průměrné náklady práce výrobců v Unii se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 9

Průměrné náklady práce na jednoho zaměstnance

(254)

Průměrné náklady práce výrobců v Unii se během posuzovaného období zvýšily o 4 %, a zůstaly tak pod úrovní inflace v Unii během tohoto období.

(255)

Úroveň zásob u výrobců v Unii se v posuzovaném období vyvíjela takto:

Tabulka 10

Zásoby

(256)

Konečný stav zásob výrobců v Unii se během posuzovaného období zvýšil. Úroveň zásob je po zvýšení prodeje a výroby stabilní. Výjimkou byl konec roku 2017, ve kterém byla úroveň zásob mnohem nižší. Souvisí to se zvýšenou poptávkou po kyselině citronové v důsledku nahrazování fosfátů v chemickém složení některých výrobků, jak je objasněno ve 220. bodě odůvodnění.

(257)

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic se u výrobců v Unii vyvíjely v posuzovaném období takto:

Tabulka 11

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic

(258)

Ziskovost výrobců v Unii stanovila Komise tak, že čistý zisk z prodeje obdobného výrobku před zdaněním odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, vyjádřila jako procentní podíl obratu z tohoto prodeje.

(259)

Má se za to, že ziskovost byla během posuzovaného období na nejvyšší úrovni v roce 2017. Tento výjimečný stav byl zapříčiněn nahrazováním fosfátů, jak je popsáno ve 220. bodě odůvodnění, přičemž vyšší ziskovost v daném roce by měla souviset se zvýšenou poptávkou v daném konkrétním roce. Celková ziskovost výrobního odvětví byla v období přezkumného šetření vyšší než 10 %.

(260)

Čistý peněžní tok je schopnost výrobců v Unii financovat svoji činnost z vlastních zdrojů. Jeho vývoj zůstal kromě roku 2017 po celé posuzované období na obdobné úrovni.

(261)

Návratnost investic je zisk vyjádřený v procentech ve vztahu k čisté účetní hodnotě investic. Její vývoj byl podobný jako vývoj ziskovosti a po celé posuzované období zůstával na uspokojivé úrovni.

(262)

Žádný z výrobců v Unii nehlásil potíže se získáváním kapitálu během posuzovaného období.

(263)

Většina ukazatelů újmy, jako je výroba, objem prodeje, zaměstnanost, kapacita, produktivita a peněžní tok, se vyvíjela pozitivním směrem. Zatímco vývoj finančních ukazatelů, jako je ziskovost a návratnost investic, je negativní, jejich absolutní čísla jsou uspokojivá a nevykazují žádný znak podstatné újmy.

(264)

Komise proto dospěla k závěru, že výrobní odvětví Unie v průběhu období přezkumného šetření neutrpělo podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

(265)

Komise dospěla v 262. bodě odůvodnění k závěru, že výrobní odvětví Unie neutrpělo během posuzovaného období podstatnou újmu, a v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení posoudila, zda by pravděpodobně došlo k obnovení újmy původně způsobené dumpingovým dovozem z Číny, pokud by opatření přijatá vůči čínskému dovozu pozbyla platnosti (64).

(266)

Výše uvedené tendence týkající se cen a objemu dovozu výrobku, který je předmětem přezkumu, z Číny ukazují, že ačkoli si čínští vývozci zachovali významnou přítomnost na trhu Unie, platná opatření (cla a závazky) vedla ke zlepšení podmínek na trhu. Největší prospěch z tohoto vývoje mělo výrobní odvětví Unie, neboť přítomnost ostatních třetích zemí na trhu zůstala omezená. To svědčí o tom, že k odstranění újmy přispěla zejména platná opatření.

(267)

V 196. až 197. bodě odůvodnění bylo uvedeno, že vyvážející výrobci v ČLR mají velkou volnou kapacitu, která nadále roste a která jim umožňuje velmi rychle zvýšit svůj vývoz. Navíc, vzhledem k lukrativnějším cenám na trhu Unie ve srovnání s trhy většiny třetích zemí je pravděpodobné, že kdyby antidumpingová opatření pozbyla platnosti, mohla by být významná množství, v současnosti vyvážená do těchto třetích zemí, přesměrována na trh Unie.

(268)

Hlavní mezinárodní trhy navíc přijaly vůči čínské kyselině citronové opatření na ochranu obchodu. Z tohoto důvodu budou čínští vyvážející výrobci na těchto trzích prodávat obtížněji než na nechráněném trhu Unie, pozbudou-li antidumpingová opatření platnosti.

(269)

Cenové hladiny čínských vývozců jsou kromě toho výrazně nižší než ceny výrobního odvětví Unie, a to i po přijetí opatření. V případě neexistence cla by cenové podbízení ze strany vyvážejících výrobců, na které se nevztahují závazky, činilo více než 29 %. Z výše uvedených skutečností vyplývají úrovně cen, s nimiž by čínští vyvážející výrobci v případě zrušení opatření pravděpodobně vstoupili na trh Unie. Pokud by tato opatření nebyla zavedena, nebylo by výrobní odvětví Unie schopno zachovat stávající výši cen, což by pravděpodobně vedlo ke ztrátám jako v původním šetření.

(270)

Pravděpodobnost levného čínského vývozu při neexistenci opatření potvrzuje rovněž řada antidumpingových šetření týkajících se čínské kyseliny citronové v jiných zemích uvedených ve 200. bodě odůvodnění.

(271)

Vysoká vývozní kapacita čínských výrobců ve spojení s cenami působícími újmu by přímo zapříčinila rychlou ztrátu na straně prodeje výrobního odvětví Unie a/nebo pokles jeho cen, což by vedlo k výraznému zhoršení finančních výsledků a ohrozilo by to existenci samotného výrobního odvětví Unie – prokazuje to ukončení činnosti dalších výrobců v Unii, uvedené ve 276. bodě odůvodnění.

(272)

V návaznosti na poskytnutá zjištění čínská obchodní komora dovozců a vývozců kovů, nerostů a chemikálií a tři spolupracující vyvážející výrobci předložili připomínku k pravděpodobnosti obnovení újmy, že vyšší objem dovozu za nižší ceny by neměl smysl z obchodního ani tržního hlediska, pokud by opatření pozbyla platnosti. Navíc čínská obchodní komora dovozců a vývozců kovů, nerostů a chemikálií rovněž tvrdila, že opatření přijatá na ochranu obchodu v jiných zemích nebudou mít žádný významný dopad na rozhodování vyvážejících výrobců z Číny. Tato tvrzení nebyla podložená a ani nijak neprokazovala, že by široká škála věcných prvků a úvah uvedených výše byla nesprávná. Komise navíc zjistila, že dovozní ceny bez cel, jak vyplývá z tabulky 3, jsou již nyní hluboko pod výrobními náklady výrobního odvětví Unie (viz tabulku 11). Proto by i při zachování takto nízkých dovozních cen vznikl tlak na výrobní odvětví Unie, který by se pravděpodobně znovu projevil ve formě újmy. Proto tato tvrzení nelze přijmout.

(273)

Proto se dospělo k závěru, že zrušení opatření by pravděpodobně vedlo ke značnému navýšení dumpingového dovozu z Číny za ceny působící újmu a k obnovení podstatné újmy.

(274)

V souladu s článkem 21 základního nařízení Komise zkoumala, zda by zachování stávajících antidumpingových opatření nebylo v rozporu se zájmem Unie jako celku. Zájem Unie byl zjišťován na základě posouzení všech různých příslušných zájmů, včetně zájmu výrobního odvětví Unie, dovozců a uživatelů.

(275)

Při tomto šetření spolupracovali oba výrobci v Unii, kteří společně představují 100 % její výroby. Jak je uvedeno v 263. bodě odůvodnění, výrobní odvětví Unie se zotavilo z újmy způsobené dřívějším dumpingem a jeho fungování je životaschopné, pokud nebude vystaveno nekalé soutěži ze strany dumpingového dovozu.

(276)

Výrobní odvětví Unie reagovalo na zvýšenou poptávku po kyselině citronové a realizovalo investice potřebné ke zvýšení výrobní kapacity a plánuje svou kapacitu ještě více rozšířit.

(277)

Odstranění opatření by zároveň s velkou pravděpodobností vedlo k nárůstu nekalé soutěže v podobě dumpingového čínského dovozu, který by ohrozil pokračování provozu zbývajících výrobců v jinak životaschopném výrobním odvětví. Je třeba připomenout, že před uložením opatření proti čínskému dovozu museli ukončit činnost tři výrobci v Unii.

(278)

Proto Komise učinila závěr, že je v zájmu výrobního odvětví Unie platná opatření zachovat.

(279)

Jak je uvedeno v 18. bodě odůvodnění, pouze jeden dovozce, který není ve spojení, předložil odpověď na dotazník. O toto šetření tedy nebyl mezi dovozci velký zájem.

(280)

Dovozci kyseliny citronové jsou často obchodníky, kteří obchodují s širším sortimentem chemických výrobků. Nezaměřují se tedy pouze na kyselinu citronovou. Tito obchodníci navíc dovážejí chemické výrobky i z jiných třetích zemí mimo Čínu a rovněž obchodují s výrobky vyráběnými výrobním odvětvím Unie. Očekává se tedy, že potenciální dopad zachování cel bude v případě dovozců velmi malý.

(281)

Jak je uvedeno v 23. bodě odůvodnění, Komise obdržela odpovědi na dotazník od čtyř uživatelů ze zdravotnictví, kosmetického průmyslu a odvětví domácí hygieny. I přes skutečnost, že největším uživatelem kyseliny citronové je potravinářské odvětví a odvětví nápojů, nespolupracoval při šetření žádný uživatel z těchto odvětví.

(282)

Pro většinu uživatelů představuje kyselina citronová malou, nebo dokonce zanedbatelnou část jejich struktury nákladů. V některých konkrétních druzích výrobků, zejména výrobků pro domácí hygienu, jako jsou tablety do myček, je obsah kyseliny citronové mnohem vyšší.

(283)

Ve svých připomínkách spolupracující uživatelé tvrdili, že výrobní odvětví Unie se již plně zotavilo a že není schopno plně uspokojit poptávku v Unii. V připomínkách se též uvádělo, že zejména výroba výrobků s mimořádně vysokým obsahem kyseliny citronové je v Unii méně konkurenceschopná ve srovnání se zeměmi, ve kterých se na kyselinu citronovou nevztahuje clo. Uživatelé rovněž upozornili na dobrou finanční situaci výrobců v Unii.

(284)

Stávající opatření neměla na dostupnost kyseliny citronové ze zdrojů pocházejících mimo Unii žádný vliv, což dokazuje přetrvávající velký objem čínského vývozu. Zvýšení výrobní kapacity je v Unii naplánováno jak ze strany výrobců v Unii, tak prostřednictvím čínských investic v Unii uvedených v 199. bodě odůvodnění.

(285)

Ziskovost spolupracujících uživatelů byla vysoká a pro převážnou většinu uživatelů byl finanční dopad nákladů na kyselinu citronovou jako surovinu zanedbatelný. Pro uživatele, kteří jsou zapojeni do výroby těchto druhů výrobků obsahujících vyšší podíl kyseliny citronové, tvořily tyto výrobky pouze součást mnohem širšího sortimentu výrobků. Během předchozího přezkumu před pozbytím platnosti, v rámci kterého při šetření spolupracovalo více uživatelů, Komise zjistila, že kyselina citronová pro uživatele vyrábějící chemické výrobky nepředstavuje více než 5 % nákladů na suroviny. Účinek opatření na tyto uživatele se proto považoval za omezený.

(286)

Z pečlivého zvážení vyplývá, že pozitivní účinek opatření na výrobní odvětví Unie zdaleka převážil nad omezeným negativním dopadem opatření na uživatele.

(287)

Zabezpečení dodávek představuje důležitý prvek trhu s kyselinou citronovou. Ve většině případů použití kyseliny citronové byl cenový faktor zanedbatelný, nicméně dostupnost výrobku, který je předmětem přezkumu, jako suroviny byla zásadní. Neexistence opatření by ohrozila životaschopnost výrobního odvětví Unie a měla by dopad i mimo samotné výrobní odvětví, například v podobě snížení dostupných zdrojů dodávek nebo snížení konkurence na trhu.

(288)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že neexistují žádné přesvědčivé důvody, pokud jde o zájem Unie, nezachovat stávající opatření na dovoz kyseliny citronové pocházející z Číny.

(289)

Na základě závěrů, ke kterým dospěla Komise ohledně obnovení dumpingu, obnovení újmy a zájmu Unie, by měla být antidumpingová opatření týkající se kyseliny citronové z Číny zachována.

(290)

S ohledem na vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie s účinností od 1. ledna 2021 Komise rovněž analyzovala dopad tohoto vystoupení na závěry učiněné v rámci tohoto přezkumu před pozbytím platnosti.

(291)

Komise v tomto ohledu uvedla, že podíl celkového dovozu kyseliny citronové do Spojeného království z celkového dovozu do EU-28 byl během posuzovaného období nižší než 10 % (zdroj: databáze podle čl. 14 odst. 6). Zmenšení vnitřního trhu na 27 členských států EU by nemělo mít vliv ani na atraktivitu trhu Unie, ani na cenovou úroveň dovozu dotčeného výrobku do Unie.

(292)

Prodej dvou jediných výrobců v Unii do Spojeného království byl řádově ve stejném rozsahu.

(293)

U dvou čínských vyvážejících výrobců, u nichž bylo vypočítané dumpingové rozpětí objasněno v 189. bodě odůvodnění, by pro účely výpočtu dumpingového rozpětí nemělo odstranění vývozního prodeje do Spojeného království dopad větší než je jeden procentní bod. V důsledku toho by se nezměnilo ani dumpingové rozpětí u nespolupracujících výrobců.

(294)

Komise proto dospěla k závěru, že výsledky tohoto šetření, na jejichž základě bylo rozhodnuto o zachování antidumpingových opatření, by se nelišily, ať už by v analýze bylo Spojené království zahrnuto, či nikoli. Žádná zúčastněná strana nevznesla k tomuto bodu žádné připomínky.

(295)

Všechny zúčastněné strany byly informovány o nejdůležitějších skutečnostech a úvahách, na jejichž základě bylo zamýšleno doporučit, aby byla stávající opatření zachována. Byla jim rovněž udělena lhůta pro podání připomínek k poskytnutým zjištěním.

(296)

S ohledem na článek 109 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (65), pokud má být částka vrácena na základě rozsudku Soudního dvora Evropské unie, měla by být pro zaplacení úroku použita sazba, kterou uplatňuje Evropská centrální banka na své hlavní refinanční operace, uveřejněná v řadě C Úředního věstníku Evropské unie a platná první kalendářní den každého měsíce.

(297)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) 2016/1036,