(EU) 2021/441Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/441 ze dne 11. března 2021, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo na dovoz kyseliny sulfanilové pocházející z Čínské lidové republiky na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036

(1)

V červenci 2002 uložila Rada nařízením (ES) č. 1339/2002 (2) konečné antidumpingové clo ve výši 21 % na dovoz kyseliny sulfanilové pocházející z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“) a konečné antidumpingové clo ve výši 18,3 % na dovoz kyseliny sulfanilové pocházející z Indie (dále jen „původní šetření“).

(2)

Nařízením (ES) č. 1338/2002 (3) Rada uložila konečné vyrovnávací clo ve výši 7,1 % na dovoz kyseliny sulfanilové pocházející z Indie.

(3)

Rozhodnutím 2002/611/ES (4) Komise přijala cenový závazek s ohledem jak na antidumpingová, tak na antisubvenční opatření vůči dovozu z Indie, který předložil jeden indický vyvážející výrobce, a to společnost Kokan Synthetics and Chemicals Pvt. Ltd. (dále jen „Kokan“).

(4)

V návaznosti na nové antiabsorpční šetření Rada v únoru 2004 nařízením (ES) č. 236/2004 (5) zvýšila konečné antidumpingové clo na dovoz kyseliny sulfanilové pocházející z ČLR z 21 % na 33,7 %.

(5)

V březnu 2004 Komise v návaznosti na dobrovolné odstoupení společnosti Kokan od závazku zrušila rozhodnutím Komise 2004/255/ES (6) rozhodnutí 2002/611/ES.

(6)

Rozhodnutím 2006/37/ES (7) Komise přijala nový závazek společnosti Kokan s ohledem jak na antidumpingová, tak na antisubvenční opatření vůči dovozu z Indie. Nařízení (ES) č. 1338/2002 a (ES) č. 1339/2002 byla odpovídajícím způsobem změněna nařízením (ES) č. 123/2006 (8).

(7)

V návaznosti na přezkum opatření před pozbytím platnosti Rada nařízením (ES) č. 1000/2008 (9) uložila antidumpingové clo na dovoz kyseliny sulfanilové pocházející z ČLR a Indie. V návaznosti na přezkum před pozbytím platnosti a prozatímní přezkum Rada nařízením (ES) č. 1010/2008 (10) uložila konečné vyrovnávací clo na dovoz kyseliny sulfanilové pocházející z Indie a změnila výši antidumpingového cla na indický dovoz kyseliny sulfanilové.

(8)

V návaznosti na přezkum před pozbytím platnosti Komise nařízením (EU) č. 1346/2014 (11) uložila konečné antidumpingové clo na dovoz kyseliny sulfanilové pocházející z ČLR a zrušila konečné antidumpingové clo na dovoz kyseliny sulfanilové pocházející z Indie. V návaznosti na přezkum před pozbytím platnosti Komise nařízením (EU) č. 1347/2014 (12) zrušila konečné vyrovnávací clo na dovoz kyseliny sulfanilové pocházející z Indie.

(9)

Po zveřejnění oznámení o nadcházejícím pozbytí platnosti (13) platných antidumpingových opatření vůči dovozu z ČLR obdržela Komise dne 19. září 2019 žádost o zahájení přezkumu těchto opatření před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení. Žádost podala společnost Bondalti Chemicals S.A. (dále jen „žadatel“ nebo „Bondalti“), jediný výrobce kyseliny sulfanilové v Unii, který tak představuje 100 % výroby Unie.

(10)

Žádost byla odůvodněna tím, že skončení platnosti opatření by pravděpodobně vedlo k přetrvání nebo obnovení dumpingu a k přetrvání nebo obnovení újmy pro výrobní odvětví Unie.

(11)

Komise dospěla k závěru, že pro zahájení přezkumu před pozbytím platnosti existují dostatečné důkazy, a dne 18. prosince 2019 oznámila prostřednictvím oznámení zveřejněného v Úředním věstníku Evropské unie (14) zahájení přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení (dále jen „oznámení o zahájení přezkumu“).

(12)

Šetření týkající se přetrvání nebo obnovení dumpingu se týkalo období od 1. října 2018 do 30. září 2019 (dále jen „období přezkumného šetření“). Zkoumání trendů, které mají význam pro posouzení pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení újmy, se týkalo období od 1. ledna 2016 do konce období přezkumného šetření (dále jen „posuzované období“).

(13)

V oznámení o zahájení přezkumu vyzvala Komise zúčastněné strany, aby se jí přihlásily, a mohly se tak zúčastnit šetření. Komise navíc o zahájení šetření výslovně informovala známé vyvážející výrobce, orgány ČLR, známé dovozce a uživatele a vyzvala je k účasti.

(14)

Nepřihlásila se žádná strana.

(15)

Zúčastněné strany měly příležitost se k zahájení šetření vyjádřit a požádat o slyšení u Komise a/nebo u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

(16)

U Komise ani u úředníka pro slyšení se neuskutečnilo žádné slyšení.

(17)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala všechny známé vyvážející výrobce v ČLR, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení přezkumu. Komise kromě toho požádala zastoupení Čínské lidové republiky při Evropské unii, aby označilo případné další vyvážející výrobce, kteří by mohli mít o účast na šetření zájem. Nebylo známo ani kontaktováno žádné sdružení vyvážejících výrobců.

(18)

Z ČLR se nepřihlásila žádná společnost.

(19)

Komise následně informovala orgány ČLR (15), že při šetření týkajícím se přetrvání nebo obnovení dumpingu hodlá využít dostupných údajů podle článku 18 základního nařízení. Orgány ČLR nereagovaly.

(20)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala všechny dovozce, kteří nejsou ve spojení, nebo zástupce jednající jejich jménem, včetně těch, kteří nespolupracovali při šetření vedoucím k opatřením, na něž se vztahuje tento přezkum, aby se přihlásili a poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení řízení.

(21)

Nepřihlásil se žádný dovozce.

(22)

Komise zpřístupnila online dotazníky pro vyvážející výrobce, výrobce v Unii a dovozce, kteří nejsou ve spojení.

(23)

Odpověď na dotazník obdržela od jediného výrobce v Unii.

(24)

Komise zaslala vládě Čínské lidové republiky (dále jen „čínská vláda“) dotazník týkající se existence podstatných zkreslení v ČLR ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení.

(25)

Komise se snažila ověřit veškeré informace, které považovala za nezbytné ke stanovení pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení dumpingu a ke stanovení újmy a zájmu Unie.

(26)

Po vypuknutí pandemie COVID-19 se Komise rozhodla pozastavit všechny cesty, jež nebyly nezbytně nutné, a informovala o tom zúčastněné strany (16). Následně proběhla dálková křížová kontrola informací předložených v dotazníku u těchto stran:

výrobce v Unii:

(27)

Vzhledem k tomu, že výrobní odvětví Unie tvoří pouze jeden výrobce, jsou některé údaje uvedené v tomto nařízení z důvodu zachování důvěrnosti vyjádřeny ve formě rozpětí hodnot.

(28)

Vzhledem k tomu, že v souvislosti s ČLR byly při zahájení šetření k dispozici dostatečné důkazy nasvědčující existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, zahájila Komise šetření podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení. Aby Komise získala informace, jež považovala za nezbytné pro své šetření v souvislosti s údajnými podstatnými zkresleními, zaslala dotazník čínské vládě. Kromě toho Komise v bodě 5.3.2 oznámení o zahájení přezkumu vyzvala všechny zúčastněné strany, aby sdělily svá stanoviska, předložily informace a do 37 dnů ode dne zveřejnění oznámení o zahájení přezkumu v Úředním věstníku Evropské unie poskytly podpůrné důkazy týkající se uplatnění čl. 2 odst. 6a základního nařízení. Od čínské vlády nebyla obdržena žádná odpověď na dotazník a nebylo obdrženo žádné podání týkající se použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(29)

V bodě 5.3.2 oznámení o zahájení přezkumu Komise rovněž uvedla, že s ohledem na dostupné důkazy pro účely zjištění běžné hodnoty na základě nezkreslených cen nebo referenčních hodnot předběžně vybrala Indii jako vhodný zdroj podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení. Komise dále uvedla, že přezkoumá další možné zdroje.

(30)

Dne 7. května 2020 informovala Komise první poznámkou (dále jen „poznámka ze dne 7. května“) zúčastněné strany o relevantních zdrojích, které zamýšlela použít pro zjištění běžné hodnoty. V této poznámce Komise uvedla seznam všech výrobních faktorů používaných při výrobě kyseliny sulfanilové, jako jsou suroviny, pracovní síla a energie. Na základě kritérií pro výběr nezkreslených cen nebo referenčních hodnot navíc Komise potvrdila svůj úmysl zvolit Indii jako vhodný zdroj. K poznámce ze dne 7. května zaslal připomínky pouze žadatel.

(31)

Dne 25. září 2020 informovala Komise druhou poznámkou (dále jen „poznámka ze dne 25. září“) zúčastněné strany o relevantních zdrojích, které zamýšlela použít pro zjištění běžné hodnoty, a potvrdila svou volbu Indie jako vhodného zdroje. Rovněž zúčastněné strany informovala, že na základě dostupných informací o společnosti Aarti, výrobci v Indii, stanoví správní, prodejní a režijní náklady a zisk. Připomínky zaslané žadatelem byly vzaty v úvahu. K druhé poznámce nebyly obdrženy žádné připomínky.

(32)

Dne 14. prosince 2020 Komise poskytla podstatné skutečnosti a úvahy, na jejichž základě hodlá zachovat platná antidumpingová cla. Všem stranám byla poskytnuta lhůta, během níž se mohly k poskytnutým informacím vyjádřit. Žadatel poskytl připomínky, které podpořily zjištění Komise.

(33)

Výrobkem, který je předmětem tohoto přezkumu (17), je kyselina sulfanilová a její soli (dále jen „výrobek, který je předmětem přezkumu“) pocházející z ČLR, v současnosti kódu KN ex 2921 42 00 (kódy TARIC 2921420040, 2921420060 a 2921420061). To zahrnuje:

(34)

Kyselina sulfanilová se používá jako surovina při výrobě optických zjasňovačů, přísad do betonu, potravinářských barviv, speciálních barviv a ve farmaceutickém průmyslu.

(35)

Jak bylo zjištěno v původním šetření a v následných přezkumech před pozbytím platnosti, toto přezkumné šetření před pozbytím platnosti potvrdilo, že následující výrobky mají stejné základní fyzikální a technické vlastnosti a stejná základní použití:

Proto se tyto výrobky považují ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení za výrobky obdobné.

(36)

V souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení a se sdělením v oznámení o zahájení přezkumu Komise zkoumala, zda je pravděpodobné, že by došlo k přetrvání nebo obnovení dumpingu ze strany ČLR, pokud by platná opatření pozbyla platnosti.

(37)

Jak je uvedeno v 18. bodě odůvodnění, žádný z vyvážejících výrobců z ČLR při šetření nespolupracoval. Komise proto dne 27. ledna 2020 čínské orgány informovala, že vzhledem k absenci spolupráce vyvážejících výrobců v ČLR může pro svá zjištění případně použít článek 18 základního nařízení. Komise rovněž zdůraznila, že zjištění vycházející z dostupných údajů případně může být pro dotčené strany méně příznivé, a vyzvala ČLR, aby se vyjádřila. V tomto ohledu neobdržela Komise žádné další připomínky.

(38)

Dne 18. prosince 2019 zaslala Komise čínské vládě antidumpingový dotazník určený orgánům ČLR. Tento dotazník byl čínské vládě poskytnut proto, aby se mohla vyjádřit k důkazům obsaženým v žádosti, které byly podkladem tvrzení, že na čínském domácím trhu existují v případě výrobku, který je předmětem přezkumu, podstatná zkreslení odůvodňující použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení. Jak je zdůrazněno výše v 28. bodě odůvodnění, čínská vláda neposkytla na dotazník žádnou odpověď ani nereagovala na důkazy ze spisu předloženého žadatelem, včetně „Pracovního dokumentu útvarů Komise o podstatných zkresleních v ekonomice Čínské lidové republiky pro účely šetření na ochranu obchodu“ (dále jen „zpráva“).

(39)

Dne 27. ledna 2020 Komise informovala orgány ČLR o svém záměru použít rovněž článek 18 základního nařízení a vycházet ve svých zjištěních týkajících se uvedených zkreslení v ČLR z dostupných údajů. Komise rovněž zdůraznila, že zjištění vycházející z dostupných údajů může být pro dotčenou stranu méně příznivé, a vyzvala čínskou vládu, aby se vyjádřila. Komise žádné připomínky neobdržela. Vláda ČLR se v řízení nezaregistrovala jako zúčastněná strana.

(40)

V souladu s čl. 18 odst. 1 základního nařízení byla proto níže uvedená zjištění týkající se existence podstatných zkreslení založena na dostupných údajích. Komise se opírala zejména o informace obsažené v žádosti o přezkum a dalších zdrojích veřejně dostupných informací, jako jsou příslušné webové stránky.

(41)

V souladu s čl. 18 odst. 1 základního nařízení byla níže uvedená zjištění týkající se pravděpodobnosti přetrvávání nebo obnovení dumpingu založena na dostupných údajích. Konkrétně Komise vycházela z informací obsažených v žádosti o přezkum a ze statistiky založené na údajích oznámených Komisi členskými státy v souladu s čl. 14 odst. 6 základního nařízení (dále jen „databáze podle čl. 14 odst. 6“) a z údajů Eurostatu. Komise také použila další zdroje veřejně dostupných informací, například databázi Global Trade Atlas („GTA“) a webové stránky příslušných čínských výrobců (18).

(42)

Jak je vysvětleno v oddíle 4.3, čínský dovoz představoval více než jednu třetinu celkového dovozu výrobku, který je předmětem přezkumu, do Unie. Objem čínského dovozu byl pro účely výpočtu dumpingu během období přezkumného šetření shledán jako reprezentativní.

(43)

V čl. 2 odst. 1 základního nařízení je uvedeno, že „[b]ěžná hodnota se obvykle zakládá na cenách, které jsou zaplaceny nebo mají být zaplaceny nezávislým odběratelem v zemi vývozu v běžném obchodním styku“.

(44)

Avšak čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení stanoví, že „[p]okud se […] zjistí, že není vhodné použít domácí ceny a náklady v zemi vývozu, jelikož v této zemi dochází k podstatným zkreslením ve smyslu písmene b), běžná hodnota se zjistí početně výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty“ a „zahrnuje nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk“.

(45)

Jak je dále vysvětleno níže v oddíle 3.2.2, Komise v tomto šetření došla k závěru, že na základě dostupných důkazů a vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany čínské vlády a vyvážejících výrobců bylo uplatnění čl. 2 odst. 6a základního nařízení vhodné.

(46)

Definice v čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení zní: „Podstatná zkreslení jsou taková zkreslení, k nimž dochází v případě, kdy vykazované ceny nebo náklady, včetně nákladů na suroviny a energii, nejsou výsledkem volného působení tržních sil, neboť jsou ovlivňovány významnými zásahy státu. Při posuzování toho, zda existují podstatná zkreslení, se bere v úvahu mimo jiné možný dopad jednoho či více z těchto prvků:

(47)

Podle čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení se při posuzování existence podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) zohlední mimo jiné nevyčerpávající výčet prvků předcházejícího ustanovení. Podle čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení je při posuzování existence podstatných zkreslení třeba přihlédnout k možnému dopadu jednoho nebo více z těchto prvků na ceny a náklady spojené s výrobkem, který je předmětem přezkumu, v zemi vývozu. Vzhledem k tomu, že tento výčet není kumulativní, nemusí být pro zjištění podstatných zkreslení zohledněny všechny prvky. Kromě toho lze stejné skutkové okolnosti použít k prokázání existence jednoho nebo více prvků z uvedeného výčtu. Jakýkoli závěr o podstatných zkresleních ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) však musí vycházet ze všech důkazů, které jsou k dispozici. V celkovém posouzení toho, zda existují zkreslení, je rovněž možné brát zřetel na celkový kontext a situaci v zemi vývozu, zejména tam, kde základní prvky hospodářského a správního zřízení vyvážející země dávají vládě významné pravomoci zasahovat do ekonomiky takovým způsobem, že ceny a náklady nejsou výsledkem volného působení tržních sil.

(48)

V čl. 2 odst. 6a písm. c) základního nařízení se stanoví, že „[p]okud má Komise k dispozici podložené informace týkající se možné existence podstatných zkreslení uvedených v písmeni b) v určité zemi či v určitém odvětví v této zemi a pokud je to v zájmu účinného uplatňování tohoto nařízení, Komise vypracuje, zveřejní a pravidelně aktualizuje zprávu popisující tržní podmínky uvedené v písmeni b) v této zemi nebo v tomto odvětví“.

(49)

Na základě uvedeného ustanovení vydala Komise zprávu o ČLR (19), která prokazuje existenci významných zásahů státu na mnoha úrovních hospodářství, včetně konkrétních zkreslení v mnoha klíčových výrobních faktorech (jako jsou půda, energie, kapitál, suroviny a pracovní síla), jakož i v konkrétních odvětvích (jako je výroba oceli a chemických látek). Zúčastněné strany byly v době zahájení šetření vyzvány, aby důkazy obsažené ve vyšetřovacím spisu vyvrátily, vyjádřily se k nim nebo je doplnily. Tato zpráva byla založena do vyšetřovacího spisu ve fázi zahájení přezkumu.

(50)

Žádost o přezkum poskytla další důkazy o podstatných zkresleních v odvětví výroby kyseliny sulfanilové ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b), které doplňují zprávu. Žadatel poskytl důkazy o tom, že výroba a prodej výrobku, který je předmětem přezkumu, jsou (přinejmenším potenciálně) ovlivněny zkresleními uvedenými ve zprávě, zejména vysokou mírou zásahů státu v chemickém odvětví, včetně odvětví souvisejících s výrobou kyseliny sulfanilové, a to především ve vstupních odvětvích a z hlediska výrobních faktorů.

(51)

Komise prozkoumala, zda je kvůli existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení vhodné použít domácí ceny a náklady v ČLR, či nikoli. Učinila tak na základě důkazů dostupných ve spisu, včetně důkazů obsažených ve zprávě, jež vycházejí z veřejně dostupných zdrojů. Tato analýza zahrnovala zkoumání významných zásahů státu do ekonomiky ČLR obecně, ale i zkoumání konkrétní situace na trhu v příslušném odvětví včetně výrobku, který je předmětem přezkumu.

(52)

Čínský hospodářský systém je založen na koncepci „socialistického tržního hospodářství“. Tato koncepce je zakotvena v čínské ústavě a určuje správu ekonomických záležitostí ČLR. Ústřední zásadou je „socialistické veřejné vlastnictví výrobních prostředků, totiž všelidové vlastnictví a kolektivní vlastnictví pracujících“. Státem vlastněné hospodářství je „vedoucí silou národního hospodářství“ a stát je zmocněn „zajistit jeho upevňování a růst“ (20). Celkové uspořádání čínské ekonomiky proto nejen umožňuje státu výrazně zasahovat do ekonomiky, ale stát je k takovým zásahům výslovně zmocněn. Pojem nadřazenosti veřejného vlastnictví soukromému vlastnictví se prolíná celým právním systémem a je zdůrazněn jako obecná zásada ve všech hlavních právních předpisech. Názorným příkladem je čínský zákon o vlastnictví: odkazuje na první fázi socialismu a ukládá státu prosazovat základní hospodářský systém, ve kterém hraje dominantní úlohu veřejné vlastnictví. Jiné formy vlastnictví jsou tolerovány a zákon povoluje jejich rozvoj spolu se státním vlastnictvím (21).

(53)

Podle čínských právních předpisů je kromě toho socialistické tržní hospodářství rozvíjeno pod vedením Komunistické strany Číny. Struktury čínského státu a Komunistické strany Číny jsou vzájemně propojeny na každé úrovni (právní, institucionální, personální) a vytvářejí nadstavbu, v níž jsou úlohy Komunistické strany Číny a státu navzájem k nerozeznání. Po změně čínské ústavy v březnu 2018 byl vedoucí úloze Komunistické strany Číny přisouzen ještě větší význam jejím potvrzením v článku 1 ústavy. Za stávající první větu ústavy: „[s]ocialistické zřízení je základním zřízením Čínské lidové republiky“ byla vložena nová druhá věta, která zní: „[u]rčujícím znakem socialismu s čínskými rysy je vedení Komunistické strany Číny.“ (22) To dokládá nezpochybnitelnou a stále větší kontrolu Komunistické strany Číny nad hospodářským systémem ČLR. Tato vedoucí úloha a kontrola je nedílnou součástí čínského systému a jde daleko nad rámec situace obvyklé v jiných zemích, kde vlády uplatňují obecnou makroekonomickou kontrolu, v jejichž hranicích probíhá volné působení tržních sil.

(54)

Čínský stát se zapojuje do intervenční hospodářské politiky při plnění cílů, které se spíše shodují s politickým programem vytyčeným Komunistickou stranou Číny a neodrážejí hospodářské podmínky převládající na volném trhu (23). Čínské orgány při tom uplatňují celou řadu intervenčních hospodářských nástrojů, včetně systému průmyslového plánování, finančního systému a úrovně právního prostředí.

(55)

Za prvé, pokud jde o úroveň celkové administrativní kontroly, zaměření čínského hospodářství se řídí složitým systémem průmyslového plánování, které ovlivňuje veškeré hospodářské činnosti v zemi. Tyto plány ve svém souhrnu zahrnují ucelenou a složitou soustavu odvětvových a průřezových politik a jsou přítomny na všech úrovních státní správy. Plány na úrovni provincií jsou podrobné, zatímco celostátní plány stanoví obecnější cíle. Plány stanovují také nástroje na podporu příslušných průmyslových a jiných odvětví, jakož i časové rámce, ve kterých má být cílů dosaženo. Některé plány stále obsahují explicitní cíle týkající se výstupů, což bylo běžnou součástí předchozích plánovacích cyklů. V rámci plánů jsou jednotlivá průmyslová odvětví a/nebo projekty označovány za (pozitivní nebo negativní) priority v souladu s prioritami vlády a jsou jim přiřazovány konkrétní rozvojové cíle (průmyslová modernizace, mezinárodní expanze atd.). Hospodářské subjekty, soukromé i státem vlastněné, musí v podstatě přizpůsobovat své podnikatelské činnosti skutečnostem, jež nastoluje tento systém plánování. Je tomu tak nejen kvůli závazné povaze plánů, ale i proto, že příslušné čínské orgány na všech úrovních veřejné správy se systémem plánů řídí a využívají své zákonné pravomoci v souladu s ním, čímž nutí hospodářské subjekty k dodržování priorit stanovených v plánech (viz též oddíl 3.2.2.5 níže) (24).

(56)

Za druhé, na úrovni přidělování finančních zdrojů dominují finančnímu systému ČLR státem vlastněné komerční banky. Tyto banky se při vytváření a provádění své úvěrové politiky musí přizpůsobovat vládním cílům průmyslové politiky, místo aby v první řadě posuzovaly ekonomickou opodstatněnost daného projektu (viz též oddíl 3.2.2.8 níže) (25). Totéž platí o ostatních složkách čínského finančního systému, jako jsou akciové trhy, trhy dluhopisů, soukromé kapitálové trhy atd. Také tyto části finančního sektoru, které nejsou bankami, jsou institucionálně a operačně uspořádány takovým způsobem, který není zaměřen na co nejefektivnější fungování finančních trhů, ale na zajištění kontroly a umožnění zásahů ze strany státu a Komunistické strany Číny (26).

(57)

Za třetí, pokud jde o úroveň regulačního prostředí, nabývají zásahy státu v hospodářství řady forem. Například pravidla pro zadávání veřejných zakázek jsou běžně využívána k dosažení jiných cílů politiky než hospodářské efektivity, což narušuje tržní zásady v této oblasti. Platné právní předpisy výslovně stanoví, že zadávání veřejných zakázek se musí provádět tak, aby se usnadnilo dosažení cílů vytyčených státními politikami. Povaha těchto cílů však není vymezena, což ponechává rozhodovacím orgánům široký prostor pro uvážení (27). Obdobně v oblasti investic si čínská vláda ponechává významnou kontrolu a vliv, pokud jde o zaměření a rozsah jak státních, tak soukromých investic. Prověřování investic, jakož i různé pobídky, omezení a zákazy týkající se investic používají orgány jako důležitý nástroj na podporu cílů průmyslové politiky, např. na zachování státní kontroly nad klíčovými odvětvími nebo posílení domácího výrobního odvětví (28).

(58)

Celkově je tedy čínský hospodářský model založen na určitých základních axiomech, které zajišťují a podporují různé zásahy státu. Takto významné zásahy státu jsou v rozporu s volným působením tržních sil, což vede k narušení účinné alokace zdrojů v souladu s tržními zásadami (29).

(59)

Podniky, jež jsou ve vlastnictví státu, jsou jím ovládány a/nebo jsou pod jeho strategickým dohledem nebo se řídí jeho pokyny, představují podstatnou součást ekonomiky ČLR.

(60)

Vzhledem k tomu, že ČLR neposkytla žádnou spolupráci, měla Komise omezené informace týkající se vlastnické struktury společností působících v odvětví výroby kyseliny sulfanilové v ČLR. Všechny tři čínské společnosti, které žadatel označil jako hlavní výrobce, jsou zřejmě v soukromém vlastnictví. Komise však zjistila, že v případě jednoho ze tří výrobců – společnosti Cangzhou Lingang Yueguo Chemical Co., Ltd. – se výrobní jednotka podniku nachází v Zóně hospodářského a technologického rozvoje Lingang v Cchang-čou – národním chemickém parku, který je pod přímým vlivem Komunistické strany Číny, o čemž svědčí také tato zpráva sdělovacích prostředků: „Dopoledne 17. července uspořádala stranická organizace servisního střediska projektu Zóna [hospodářského a technologického] rozvoje Lingang stranickou schůzi k oslavě 99. výročí založení strany a také pololetní shromáždění strany za rok 2020. Schůze se zúčastnil Li Kuo-čching, člen stranického pracovního výboru pro rozvojovou zónu, místopředseda řídícího výboru a tajemník stranického výboru podřízených subjektů, a přednesl zde svůj projev.“ (30) V případě další ze zmíněných společností – Zhejiang Wulong Chemical Industrial Stock Co., Ltd. – Komise na základě zpráv Všečínské federace průmyslu a obchodu zjistila, že podnik má úzké vazby na Komunistickou stranu Číny, jelikož „je po mnoho let na úrovni okresu a města hodnocen jako vyspělá stranická organizace na místní úrovni. Příliv obyvatelstva způsobil v tomto podniku s téměř 1 000 zaměstnanci potíže při budování strany. Stranická organizace podniku tedy usilovně hledala nové způsoby budování strany a rozšířila činnost týkající se budování strany do všech podnikových útvarů. […] Sung Jün-čchang uvedl, že mnoho zaměstnanců podniku věnuje pozornost pouze výrobní činnosti, a jejich chápání činností týkajících se budování strany není příliš rozvinuté. Zaměstnanci a zejména členové strany tedy mohou zlepšovat své chápání ideologie. […] Stranická organizace svolává každého čtvrt roku svůj výbor s cílem studovat činnost týkající se budování strany a analyzovat situaci členů strany. Sung Jün-čchang řekl, že stranická organizace podniku také promýšlí systémové inovace.“ (31)

(61)

Jak uvedl žadatel ve svém podání, další ze tří velkých čínských výrobců kyseliny sulfanilové – společnost Hebei Honggang Chemical Industry Co., Ltd – vyváží kyselinu sulfanilovou prostřednictvím nejméně dvou státních obchodních společností (Northeast Pharmaceutical Group Import and Export Trade Co., Ltd. a China Jiangsu International Economic and Technical Cooperation Group Co., Ltd). Kromě toho jsou podle žadatele všichni tito tři největší obchodníci s kyselinou sulfanilovou (32) ve vlastnictví státu a během prvních sedmi měsíců roku 2019 vyvezli více než 4 000 tun kyseliny sulfanilové, což činí 64 % všech vývozů z ČLR v tomto období.

(62)

Pokud jde o poskytovatele vstupů pro výrobu výrobku, který je předmětem přezkumu, jak uvedl ve svém podání žadatel a jak potvrdila předchozí šetření, hlavní surovinou pro výrobu kyseliny sulfanilové je anilin, který představuje 35 % výrobních nákladů. Podle žádosti o přezkum, a jak bylo potvrzeno jinými zdroji, je jedním z hlavních výrobců anilinu v celosvětovém měřítku čínská společnost Wanhua Chemical (nebo Yantai Wanhua) (33). V roce 2019 vyhodnotil odborně zaměřený online časopis (34)společnost Wanhua Chemical jako 37. největší chemickou společnost na světě. Největším akcionářem společnosti je Yantai Guofeng Investment Holdings Ltd (Yantai Guofeng), což je společnost plně vlastněná Komisí pro správu a kontrolu státního majetku (State-owned Assets Supervision and Administration Commission, SASAC) v rámci místní správy městské prefektury Jen-tchaj (35). Ve výroční zprávě společnosti Wanhua Chemical za rok 2019 je společnost Yantai Guofeng uvedena jako hlavní ovládající subjekt společnosti Wanhua Chemical (36). V tomto ohledu Komise rovněž ve zprávách sdělovacích prostředků zjistila, že Komunistická strana Číny hraje významnou roli v operacích a rozhodovacích procesech společnosti: „Čou Če, náměstek tajemníka stranického výboru ve společnosti Wanhua, s dojetím uvedl: „Úspěch, kterého společnost Wanhua dosáhla v posledních 40 letech, je podložen bohatými zkušenostmi. Ty lze ale koncentrovat do jedné věty, a to – pevně a rozhodně následovat stranu a dobře využívat každou reformní strategii, kterou strana vydává!“ Všichni od Li Ťien-kchueje, prvního předsedy a tajemníka strany, po Ting Ťien-šenga, předsedy a tajemníka strany akciové společnosti, a Liao Ceng-tchaje, stávajícího předsedy a tajemníka strany, tajemníka stranického výboru a předsedy představenstva společnosti Wanhua, tvořili vždy „jeden celek“. Tím je zajištěna vedoucí role stranického výboru, kterou uplatňuje udržováním podniku v nastaveném kurzu, dohlížením na celkovou činnost a zajišťováním provádění rozhodnutí. Společnost Wanhua zajišťuje, že každá výrobní jednotka má svoji stranickou organizaci, a buduje z nich silnou baštu. Všichni komunisté jsou tak v kritických dobách vždy v čele.“ (37)

(63)

Společnost Wanhua Chemical, která je hlavním výrobcem anilinu v ČLR a na celém světě, lze proto považovat za ovládanou státem. Vzhledem k tomu, jakou má pozici, musí být považována také za důležitého hráče na čínském trhu chemických látek, který vstupuje se zbývající částí struktury tohoto odvětví do řady obchodních interakcí, například při získávání vstupů (38). Rovněž další dodavatele anilinu lze pokládat za aktivní účastníky čínského petrochemického sektoru. Pokud jde o toto odvětví, Komise zjistila, že podle vnitrostátních statistik představovaly v roce 2015 státem vlastněné podniky v čínském chemickém odvětví 52 % celkových aktiv chemických společností (39). Státem vlastněné podniky, zejména ty velké centrální, tradičně hrají dominantní roli v petrochemickém průmyslu ČLR kvůli jejich oligopolnímu postavení, pokud jde o předcházející činnosti/vstupní suroviny, snadnému přístupu k vládou přidělovaným zdrojům (prostředkům, půjčkám, půdě atd.) a silnému vlivu v procesu rozhodování vlády.

(64)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti čínská vláda a Komunistická strana Číny udržují struktury, které zajišťují jejich trvalý vliv na podniky, a to zejména na podniky vlastněné nebo ovládané státem. Stát (a v mnoha ohledech také Komunistická strana Číny) nejen aktivně vytváří obecné hospodářské politiky a dohlíží na to, aby je tyto státem vlastněné nebo ovládané podniky realizovaly, ale nárokuje si také právo podílet se na provozním rozhodování těchto podniků. To se obvykle děje prostřednictvím rotace kádrů mezi vládními orgány a těmito podniky, prostřednictvím přítomnosti členů strany ve výkonných orgánech těchto podniků a „stranických buněk“ ve strukturách těchto podniků (viz také oddíl 3.2.2.4), jakož i prostřednictvím formování podnikové struktury v daném sektoru (40). Výměnou za to mají státem vlastněné nebo ovládané podniky v čínském hospodářství zvláštní postavení, z něhož vyplývá řada ekonomických výhod, zejména ochrana před konkurencí a preferenční přístup k důležitým vstupům, včetně financování (41) . Prvky, které poukazují na existenci státní kontroly nad podniky v hodnotovém řetězci kyseliny sulfanilové, a chemickém odvětví obecně, jsou dále rozvinuty v oddíle 3.2.2.4 níže.

(65)

Při významné míře zásahů státu v čínském chemickém průmyslu, včetně zásahů v rámci hodnotového řetězce kyseliny sulfanilové, a významném podílu státem vlastněných podniků v tomto odvětví je dokonce i soukromým výrobcům bráněno působit za tržních podmínek. Veřejné i soukromé podniky působící v čínském chemickém odvětví, včetně výrobců kyseliny sulfanilové a výrobců vstupů nezbytných pro její výrobu, podléhají přímo nebo nepřímo politickému dohledu a vedení, jak je uvedeno v oddíle 3.2.2.5 níže.

(66)

Kromě výkonu kontroly nad ekonomikou prostřednictvím vlastnictví státních podniků a jiných nástrojů může čínská vláda zasahovat do cen a nákladů prostřednictvím přítomnosti státu ve firmách. Lze mít za to, že právo příslušných státních orgánů jmenovat a odvolávat klíčové vedoucí pracovníky ve státních podnicích, zakotvené v čínských právních předpisech, odráží odpovídající vlastnická práva (42), avšak dalším důležitým kanálem, jehož prostřednictvím může stát zasahovat do podnikatelských rozhodnutí, jsou buňky Komunistické strany Číny v podnicích, a to jak státních, tak soukromých. Podle práva obchodních společností v ČLR má být organizace Komunistické strany Číny zřízena v každé společnosti (alespoň se třemi členy této strany v souladu se stranickými stanovami) (43) a daná společnost musí pro činnost stranické organizace vytvořit nezbytné podmínky. V minulosti tento požadavek podle všeho nebyl vždy dodržován nebo striktně vymáhán. Nejpozději od roku 2016 však Komunistická strana Číny zesílila své nároky, pokud jde o ovládání obchodních rozhodnutí státních podniků jakožto politický princip. Komunistická strana Číny údajně vyvíjí tlak i na soukromé společnosti, aby na první místo stavěly „vlastenectví“ a dodržovaly stranickou kázeň (44) . V roce 2017 údajně existovaly stranické buňky v 70 % z asi 1,86 milionu soukromých společností a rostl tlak na to, aby organizace Komunistické strany Číny měly konečné slovo v podnikatelských rozhodnutích přijímaných v rámci společností, v nichž působí (45). Tato pravidla mají obecnou platnost v celém čínském hospodářství, a to ve všech odvětvích, včetně výrobců kyseliny sulfanilové a jejich dodavatelů vstupů.

(67)

To lze ilustrovat příkladem struktur Komunistické strany Číny, které se personálně překrývají s vedoucím orgánem v případě nejméně jednoho podniku – Wanhua Chemical – vyrábějícího, jak již bylo uvedeno, velké množství anilinu (klíčové složky vstupů kyseliny sulfanilové). Komise zjistila, že současný předseda podniku, Liao Ceng-tchaj, zastává také funkci tajemníka strany. Kromě toho je jeden z řádných členů správní rady společnosti Wanhua Chemical a předseda společnosti Yantai Guofeng, která v ní drží kontrolní podíl, členem Komunistické strany Číny a zastává funkci tajemníka stranické organizace posledně jmenované společnosti. V minulosti byl členem výboru strany v Komisi pro správu a kontrolu státního majetku (SASAC) v městské prefektuře Jen-tchaj a vedoucím Úseku pro statistické hodnocení posledně jmenovaného veřejného subjektu (46). Dalším příkladem ilustrujícím přítomnost Komunistické strany Číny v podnicích chemického odvětví, a sice ve strukturách jednoho z předních vývozců kyseliny sulfanilové v ČLR – China Jiangsu International Economic and Technical Cooperation Group – je skutečnost, že celé vrcholné vedení společnosti je spojené se stranou (47). Samotná společnost rovněž referuje o interních činnostech týkajících se strany: „Odpoledne 18. ledna uspořádal stranický výbor společnosti China Jiangsu International Group roční bilanci práce tajemníka v roce 2018 týkající se budování strany na úrovni členské základny a Konferenci o rozdělení úkolů při budování strany v roce 2019.“ (48) Další z dříve uvedených velkých vývozců kyseliny sulfanilové – společnost Northeast Pharmaceutical Group Import and Export Trade Co., Ltd. – prohlašuje, že jednou z jeho podnikových strategií je „naslouchat slovům prezidenta Sia a následovat stranu“ a že jednou z jeho podnikových hodnot je „nutnost, aby podnikání bylo přínosem pro vládu“. (49)

(68)

Narušující účinek na trh mají také přítomnost a zásahy státu na finančních trzích (viz také oddíl 3.2.2.8 níže), jakož i v oblasti zásobování surovinami a vstupy (50). Přítomnost státu ve firmách, včetně státem vlastněných podniků, v odvětví kyseliny sulfanilové a jiných souvisejících odvětvích (např. ve finančním sektoru a odvětvích dodávajících vstupy) tak umožňuje čínské vládě ovlivňovat ceny a náklady.

(69)

Zaměření čínského hospodářství je do značné míry určováno propracovaným systémem plánování, který stanoví priority a předepisuje, na které cíle se musí ústřední vláda a místní orgány státní správy zaměřit. Příslušné plány existují na všech úrovních státní správy a zahrnují téměř všechna odvětví hospodářství. Cíle stanovené nástroji plánování mají závaznou povahu a orgány na každé úrovni veřejné správy sledují plnění plánů orgány na příslušné nižší správní úrovni. Systém plánování v ČLR celkově vede k tomu, že zdroje jsou směrovány do odvětví označených vládou za strategická nebo jinak politicky významná, místo aby byly alokovány v souladu s tržními silami (51).

(70)

Čínská vláda považuje chemický průmysl, do kterého patří výrobci kyseliny sulfanilové a dodavatelé jejich vstupů, za důležité odvětví. Důkazem toho je obsah velkého množství plánů, zákonů a dalších dokumentů vztahujících k chemickému odvětví, které jsou vydávány na národní, regionální i na obecní úrovni (52).

(71)

Konkrétně pokud jde o olefiny – skupinu chemických výrobků, do které patří benzen (surovina pro anilin, což je hlavní vstup kyseliny sulfanilové) – je zvláštní důraz na výrobu posledně jmenovaného možné nalézt v 13. národním pětiletém plánu (53). Olefinů se týkají také ustanovení 13. národního pětiletého plánu pro petrochemický a chemický průmysl (2016–2020), jehož prostřednictvím stát nastoluje způsoby rozvoje konkrétních dílčích sektorů chemického odvětví, včetně řízení dodávek a hodnotového řetězce, a také stanovuje cíle industrializace, což může mít společně přímý vliv na tržní síly v těchto dílčích sektorech. V případě olefinů stát nařizuje: „Urychlit podporu budování klíčových petrochemických projektů. […] Připravit se na využití mezinárodních i tuzemských zdrojů, náležitě rozvíjet výrobu olefinů z methanolu a dehydrogenaci propanu na propylen, zvýšit v objemu výroby ethylenu a propylenu podíl výrobků, které nejsou na bázi ropy, zvýšit bezpečnost a kapacitu zásobování“ (54) a oznamuje, že bude „řádně podporovat výstavbu sedmi hlavních petrochemických průmyslových základen a velkých projektů, zvýší kapacitu pro zajištění dostupnosti olefinů, aromatických látek a dalších základních produktů a zlepší integraci rafinace“ (55).

(72)

Další významné čínské politické dokumenty, jako jsou Pokyny Státní rady k strukturálním úpravám, transformaci a růstu ziskovosti petrochemického průmyslu, stanoví mezi svými hlavními cíli také řízení struktury dodávek s ohledem na olefiny: „Struktura výrobní kapacity je postupně optimalizována. […] Kapacita pro zajištění dodávek olefinů, aromatických látek a dalších základních surovin se významně zvýší.“ (56)

(73)

Ustanovení celostátních plánů a pokynů se odrážejí v plánovacích dokumentech provincií, jako je 13. pětiletý plán rozvoje chemického průmyslu v provincii Ťiang-su (2016 – 2020), který zejména určuje, jaké kroky by měl každý region podniknout s ohledem na průmyslovou základnu a její kapacitu, jakož i zdroje dodávek, zejména pokud jde o olefiny: „Petrochemická základna Nan-ťingu zajišťuje začlenění a rozvoj rafinovaných výrobků, olefinů a aromatických uhlovodíků [a] zajišťuje vysoce hodnotný rozvoj navazujících výrobků“ (57). Stejně tak jsou olefiny součástí i 13. plánu petrochemického průmyslu pro provincii Che-pej, kterým orgány usilují o řízení strukturálních modelů rozvoje pro konkrétní průmyslové segmenty a kontrolu kapacity a vydávají pokyny zejména k: „Urychlit vývoj získávání ethylenglykolu z uhlí, postupně vyvíjet získávání olefinů z uhlí (methanolu), zvýšit výrobní kapacitu u olefinů, které nejsou na bázi ropy, budovat zařízení na získávání aromatických uhlovodíků z uhlí ve vhodných pobřežních oblastech, zvýšit úroveň koncentrace průmyslu a jeho intenzifikaci, […]“. (58)

(74)

Komise rovněž zjistila, že další surovina použitá při výrobě kyseliny sulfanilové – kyselina sírová – podléhala veřejným politikám v provincii Che-pej podle 13. plánu petrochemického průmyslu pro provincii Che-pej, pokud jde o kontrolu nové výrobní kapacity: „[Che-pej][…] důrazně provádí podmínky vstupu do odvětví – kontroluje všechny nové projekty výrobní kapacity týkající se koksu, žíravých alkálií, uhličitanu sodného, kyseliny sírové, karbidu vápenatého pro výrobu PVC, methanolu, barviv atd.“ (59)

(75)

Čínská vláda řídí směr rozvoje chemického odvětví pomocí široké škály nástrojů, například poskytováním státních dotací, a to zejména výrobcům anilinu – klíčové suroviny používané při výrobě kyseliny sulfanilové. Výroční zprávy společnosti Wanhua Chemicals, hlavního výrobce anilinu, potvrzují, že společnost obdržela následující částky státních dotací: v roce 2019 – 907 milionů CNY (60); v roce 2018 – 1 miliardu CNY; v roce 2017 – 1,3 miliardy CNY (61);

(76)

Kromě toho Komise zjistila, že společnost Wanhua Chemicals byla jakožto společnost ovládaná státem nedávno pověřena prováděním projektu celostátního rozsahu, který je ukázkou těsného vztahu se státem, ze kterého společnost těží: ‘V říjnu 2019 vydala Národní normalizační správa Číny oficiální odpověď, kterou schválila Yantai Wanhua Chemical Group Co., Ltd. jako podnik odpovědný za přípravu a vybudování vnitrostátní základny pro inovaci technických norem (nových chemických materiálů).’ (62)

(77)

Kromě toho, pokud jde o benzen, vstupní chemický materiál používaný k výrobě anilinu, Komise zjistila, že ČLR uplatňuje vývozní daň ve výši 40 % (63). Neuplatňuje však žádné vývozní clo na následné produkty benzenu, včetně kyseliny sulfanilové.

(78)

Prostřednictvím těchto a jiných prostředků podléhají suroviny používané k výrobě kyseliny sulfanilové zásahům státu, přičemž čínská vláda řídí a kontroluje prakticky všechny aspekty vývoje a fungování chemického odvětví.

(79)

Souhrnně vzato čínská vláda zavedla opatření s cílem přimět hospodářské subjekty k dodržování cílů veřejné politiky, pokud jde o podporu preferovaných odvětví, včetně výroby anilinu jakožto hlavní suroviny používané k výrobě výrobku, který je předmětem přezkumu, Taková opatření brání volnému fungování tržních sil.

(80)

Podle informací ve spisu čínský systém v oblasti úpadků neplní řádně své vlastní hlavní cíle, jako jsou spravedlivé uhrazení pohledávek a dluhů a ochrana zákonných práv a zájmů věřitelů a dlužníků. Je to zřejmě zapříčiněno tím, že ačkoli čínské úpadkové právo formálně vychází ze zásad, které jsou obdobné jako zásady uplatňované v odpovídajících právních předpisech v jiných zemích, v čínském systému je typické systematické nedostatečné prosazování těchto zásad. Počet úpadků je i nadále pozoruhodně nízký s ohledem na velikost hospodářství této země, v neposlední řadě proto, že insolvenční řízení trpí řadou nedostatků, což v praxi působí jako faktor odrazující od vyhlášení úpadku. Kromě toho hraje v insolvenčním řízení i nadále významnou a aktivní úlohu stát, který často přímo ovlivňuje výsledek řízení (64).

(81)

Dále je třeba uvést, že nedostatky systému vlastnických práv jsou zvláště patrné ve vztahu k vlastnictví půdy a právům k užívání pozemků v ČLR (65). Veškerou půdu vlastní čínský stát (půda na venkově je v kolektivním vlastnictví a půda ve městech ve státním vlastnictví). Její přidělování i nadále závisí výhradně na státu. Existují právní ustanovení zaměřená na udělování práva k užívání pozemků transparentním způsobem a za tržní ceny, například prostřednictvím zavedení dražebních postupů. Tyto předpisy však běžně nejsou dodržovány a někteří kupující získávají půdu zdarma nebo za ceny pod tržními sazbami (66). Orgány kromě toho při přidělování pozemků často sledují konkrétní politické cíle, včetně plnění hospodářských plánů (67).

(82)

Podobně jako ostatní odvětví v čínském hospodářství podléhají výrobci kyseliny sulfanilové běžným pravidlům čínského úpadkového práva, práva obchodních společností a majetkového práva. Následkem toho jsou tyto společnosti předmětem zkreslení vytvářeného shora a vznikajícího v důsledku diskriminačního uplatňování nebo nedostatečného vymáhání úpadkového a majetkového práva. Toto šetření neodhalilo nic, co by mohlo tato zjištění zpochybnit. Komise tedy dospěla k předběžnému závěru, že čínské právní předpisy upravující úpadek a vlastnictví řádně nefungují, následkem čehož vznikají zkreslení, když jsou v ČLR drženy při životě insolventní firmy a když se přidělují práva k užívání pozemků. Tyto úvahy opírající se o důkazy, které jsou k dispozici, lze podle všeho v plném rozsahu uplatnit také v chemickém odvětví, včetně odvětví kyseliny sulfanilové a v odvětvích výroby surovin používaných k výrobě kyseliny sulfanilové.

(83)

S ohledem na výše uvedené dospěla Komise k závěru, že v chemickém odvětví existuje diskriminační uplatňování nebo nedostatečné vymáhání práva týkajícího se úpadku a vlastnictví, a to i pokud jde o výrobek, který je předmětem přezkumu.

(84)

V ČLR se nemůže plně rozvinout systém tržních mezd, protože pracovníkům a zaměstnavatelům je bráněno v jejich právu na kolektivní organizování. ČLR neratifikovala řadu zásadních úmluv Mezinárodní organizace práce (dále jen „MOP“), zejména úmluvy týkající se svobody sdružování a kolektivního vyjednávání (68). Na základě vnitrostátního práva působí pouze jedna odborová organizace. Tato organizace však není nezávislá na státních orgánech a její zapojení do kolektivního vyjednávání a ochrany práv pracujících je nadále slabé (69). Mobilitu čínské pracovní síly navíc omezuje systém registrace domácností, který omezuje přístup k celému spektru sociálního zabezpečení a dalším výhodám poskytovaným místním obyvatelům v dané správní oblasti. To obvykle vede k tomu, že pracující, kteří nemají registraci k pobytu v daném místě, se v zaměstnání ocitají ve zranitelném postavení a mají nižší příjem než držitelé registrace k pobytu (70). Tyto zjištěné skutečnosti vedou ke zkreslení mzdových nákladů v ČLR.

(85)

Nebyly předloženy žádné důkazy o tom, že by chemické odvětví, včetně výrobců kyseliny sulfanilové, nepodléhalo výše popsanému čínskému systému pracovního práva. Odvětví výroby kyseliny sulfanilové je tedy ovlivněno zkreslením mzdových nákladů jak přímo (při výrobě výrobku, který je předmětem přezkumu, nebo hlavní suroviny určené k jeho výrobě), tak nepřímo (v přístupu ke kapitálu nebo vstupům od společností, na které se vztahuje stejný pracovněprávní systém v ČLR).

(86)

Přístup podnikových subjektů ke kapitálu v ČLR se vyznačuje různými zkresleními.

(87)

Za prvé, čínský finanční systém se vyznačuje silným postavením státem vlastněných bank (71), které při zajišťování přístupu k financím zohledňují jiná kritéria než ekonomickou životaschopnost projektu. Podobně jako nefinanční státem vlastněné podniky jsou tyto banky nadále propojeny se státem nejen prostřednictvím vlastnictví, ale také formou personálních vztahů (nejvyšší vedoucí pracovníci velkých finančních institucí ve vlastnictví státu jsou v konečném důsledku jmenováni Komunistickou stranou Číny) (72) a – opět stejně jako u nefinančních státem vlastněných podniků – banky pravidelně provádějí veřejné politiky vytvořené vládou. Tím banky plní výslovnou právní povinnost vykonávat svou činnost v souladu s potřebami národního hospodářského a sociálního rozvoje a v souladu s průmyslovými politikami státu (73). K tomu přistupují ještě další platná pravidla, která směrují finanční prostředky do odvětví označených vládou za podporovaná nebo jinak důležitá (74).

(88)

Přestože Komise uznává, že různá právní ustanovení zmiňují potřebu řídit se obvyklými bankovními postupy a obezřetnostními pravidly, jako je potřeba zkoumat úvěruschopnost dlužníka, z naprosté většiny důkazů, včetně zjištění v rámci šetření na ochranu obchodu, vyplývá, že tato ustanovení hrají při uplatňování různých právních nástrojů pouze druhotnou úlohu.

(89)

Zkresleny jsou rovněž dluhopisové a úvěrové ratingy, což má řadu důvodů včetně toho, že posuzování rizik je ovlivněno strategickým významem dané firmy pro čínskou vládu a silou případné implicitní záruky ze strany vlády. Odhady výrazně nasvědčují tomu, že čínské úvěrové ratingy soustavně odpovídají nižším mezinárodním ratingům (75).

(90)

K tomu přistupují ještě další platná pravidla, která směrují finanční prostředky do odvětví označených vládou za podporovaná nebo jinak důležitá (76). Z toho plyne zaujatost ve prospěch poskytování úvěrů státem vlastněným podnikům, velkým soukromým firmám s dobrými konexemi a firmám v klíčových odvětvích průmyslu, což znamená, že dostupnost kapitálu a jeho náklady nejsou pro všechny subjekty na trhu stejné.

(91)

Za druhé, výpůjční náklady jsou uměle udržovány na nízké úrovni, aby se podpořil růst investic. To vedlo k nadměrnému používání kapitálových investic při ještě nižší návratnosti investovaných prostředků. Tuto skutečnost ilustruje nedávný nárůst finanční páky společností ve státním sektoru, k němuž došlo navzdory prudkému poklesu ziskovosti, což svědčí o tom, že se mechanismy působící v bankovním systému neřídí obvyklými obchodními reakcemi.

(92)

Za třetí, přestože v říjnu 2015 bylo dosaženo liberalizace nominálních úrokových sazeb, cenové signály stále nejsou výsledkem volného působení tržních sil, ale ovlivňují je zkreslení způsobená státními zásahy. Podíl úvěrů poskytnutých na úrovni referenční sazby nebo nižší totiž stále představuje 45 % všech poskytnutých úvěrů a používání cílených úvěrů podle všeho rostlo, protože se tento podíl od roku 2015 výrazně zvýšil navzdory zhoršujícím se hospodářským podmínkám. Uměle nízké úrokové sazby mají za následek podhodnocení a následně nadměrné využívání kapitálu.

(93)

Celkový růst úvěrů v ČLR naznačuje zhoršující se efektivnost alokace kapitálu bez jakýchkoli příznaků omezování úvěrů, které by bylo možné očekávat v nenarušeném tržním prostředí. Následkem toho v posledních letech prudce vzrostly úvěry se selháním. V situaci rostoucího rizika zadlužení se čínská vláda rozhodla vyhnout se platební neschopnosti podniků. V důsledku toho byly nedobytné pohledávky řešeny refinancováním, což vedlo k vytvoření tzv. „zombie“ společností, nebo převodem vlastnictví dluhu (např. prostřednictvím fúzí nebo kapitalizací pohledávek), aniž by se nezbytně odstranil celkový dluhový problém či řešily jeho základní příčiny.

(94)

V podstatě lze říci, že navzdory krokům, které byly v nedávné době podniknuty směrem k liberalizaci trhu, je systém podnikových úvěrů v ČLR postižen významnými systémovými problémy a zkresleními, která vyplývají z pokračující výrazné role státu na kapitálových trzích.

(95)

Nebyly předloženy žádné důkazy o tom, že by odvětví výroby kyseliny sulfanilové bylo z výše popsaných zásahů státu do finančního systému vyjmuto. Komise rovněž zjistila, že přední výrobce anilinu (hlavní suroviny používané při výrobě kyseliny sulfanilové) měl prospěch ze státních dotací (viz 75. bod odůvodnění). Významné zásahy státu do finančního systému proto závažně ovlivňují tržní podmínky na všech úrovních.

(96)

Komise konstatovala, že zkreslení popsaná ve zprávě jsou pro čínskou ekonomiku typická. Z dostupných důkazů vyplývá, že skutečnosti týkající se čínského systému a jeho rysy popsané výše v oddílech 3.2.2.1 až 3.2.2.5, jakož i v části A zprávy platí po celé zemi a napříč hospodářskými odvětvími. Totéž platí o popisu výrobních faktorů uvedeném v oddílech 3.2.2.6 až 3.2.2.8 výše a v části B zprávy.

(97)

Komise připomíná, že k výrobě kyseliny sulfanilové je zapotřebí široká škála vstupů. V tomto ohledu je ČLR jedním z předních výrobců anilinu – klíčové suroviny v tomto výrobním procesu (viz 62. bod odůvodnění). Když výrobci kyseliny sulfanilové tyto vstupy nakupují nebo uzavírají smlouvy o jejich dodávkách v ČLR, splatné ceny (které jsou zaznamenány jako jejich náklady) zjevně podléhají stejným systémovým zkreslením, jež byla uvedena výše. Například dodavatelé vstupů využívají pracovní sílu, která podléhá zkreslením. Mohou si vypůjčit peněžní prostředky, které podléhají zkreslením ve finančním sektoru/při alokaci kapitálu. Navíc podléhají systému plánování, který je uplatňován na všech úrovních státní správy a ve všech odvětvích.

(98)

V důsledku toho nejen že není vhodné použít domácí prodejní ceny kyseliny sulfanilové ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, ale navíc jsou poznamenány i všechny vstupní náklady (včetně surovin, energie, půdy, financování, pracovní síly atd.), protože tvorbu jejich cen ovlivňují významné zásahy státu, jak je popsáno v částech A a B zprávy. Zásahy státu popsané v souvislosti s alokací kapitálu, půdy, pracovní síly, energie a surovin se totiž vyskytují v celé ČLR. To například znamená, že určitý vstup, který byl jako takový vyprodukován v ČLR díky společnému působení řady výrobních faktorů, je vystaven podstatným zkreslením. Totéž platí o vstupu použitém v tomto vstupu a tak dále. Čínská vláda ani vyvážející výrobci neuvedli v rámci stávajícího šetření žádné důkazy nebo argumenty, jež by svědčily o opaku.

(99)

Analýza uvedená v oddílech 3.2.2.2 až 3.2.2.9, která zahrnuje posouzení všech dostupných důkazů týkajících se zásahů ČLR do jejího hospodářství obecně, jakož i do jejího odvětví chemického průmyslu (včetně výrobku, který je předmětem přezkumu), ukázala, že ceny výrobku, který je předmětem přezkumu, ani náklady na jeho výrobu, včetně nákladů na suroviny, energii a pracovní síly, nejsou výsledkem volného působení tržních sil, protože jsou ovlivněny významnými zásahy státu ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, jak ukazuje skutečný nebo možný dopad jednoho nebo více příslušných prvků tam uvedených. Na tomto základě a vzhledem k nespolupráci čínské vlády dospěla Komise k závěru, že v tomto případě není ke stanovení běžné hodnoty vhodné použít domácí ceny a náklady.

(100)

Komise proto přikročila k určení běžné hodnoty výpočtem výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty, to jest v tomto případě na základě odpovídajících výrobních nákladů a nákladů na prodej z vhodného zdroje v souladu s čl. 2 odst. 6a základního nařízení, jak o tom pojednává následující oddíl.

(101)

Volba zdroje byla založena na těchto kritériích podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení:

(102)

Jak je vysvětleno ve 30. a 31. bodě odůvodnění, Komise zveřejnila dvě poznámky ke spisu týkající se zdrojů pro stanovení běžné hodnoty: první poznámku o výrobních faktorech ze dne 7. května a druhou poznámku o výrobních faktorech ze dne 25. září. Tyto poznámky popisovaly skutečnosti a důkazy, na nichž se zakládají příslušná kritéria. Prostřednictvím těchto poznámek Komise informovala zúčastněné strany o svém záměru vzít v úvahu Indii jako vhodný zdroj z důvodů uvedených níže ve 103., 104. a 105. bodě odůvodnění. V tomto ohledu neobdržela Komise žádné další připomínky.

(103)

V poznámce o výrobních faktorech ze dne 7. května Komise vysvětlila, že výrobek, který je předmětem šetření, je zřejmě vyráběn pouze v Indii a ve Spojených státech amerických (USA), (78) přičemž ani jedna z těchto zemí nemá úroveň hospodářského rozvoje podobnou ČLR v souladu s kritérii uvedenými výše ve 101. bodě odůvodnění.

(104)

Jelikož Komise nemohla najít žádnou zemi s podobnou úrovní hospodářského rozvoje jako ČLR, kde by se vyráběl výrobek ve stejné obecné kategorii a/nebo odvětví jako výrobek, který je předmětem přezkumu, uvedla v poznámce o výrobních faktorech ze dne 7. května, že bude hledat výrobu výrobku, který je předmětem přezkumu, v zemi s jinou úrovní vývoje než v ČLR, odrážející nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) první odstavec. Komise poznamenala, že úroveň hospodářského rozvoje v Indii je nižší než v ČLR. Tato země by tedy za okolností, kdy by bylo třeba vypočítat přesné dumpingové rozpětí, nevyhovovala kvůli své nižší úrovni ekonomického rozvoje, než má ČLR. Jelikož je však současné šetření přezkumem před pozbytím platnosti, kterým se zjišťuje pravděpodobnost pokračování nebo opakování dumpingu bez ohledu na skutečnou úroveň, Komise posuzovala, zda by Indie mohla výjimečně představovat základ pro stanovení nákladů na výrobu a prodej za okolností tohoto případu. V tomto ohledu Komise uvedla, že běžná hodnota stanovená na základě tohoto velmi konzervativního přístupu již vykázala významný dumping, jak je vyvozeno v oddíle 3.2.7 níže. Komise z toho vyvodila, že tedy není nutné prověřovat jiné alternativy.

(105)

Informace, které měla Komise k dispozici v návaznosti na žádost, ukázaly, že v Indii je několik výrobců výrobku, který je předmětem přezkumu.

(106)

Komise poté ověřila nezbytné finanční údaje, které jsou v Indii pro tyto výrobce veřejně dostupné. Komise se zaměřila na společnosti s veřejně dostupnými výkazy zisků a ztrát obsahujícími údaje za období přezkumného šetření, které byly v tomto období ziskové. Komise zjistila, že auditované výroční zprávy za období od 1. dubna 2018 do 31. března 2019 jsou k dispozici online pro společnosti Aarti Industries Limited („Aarti“) a Daikaffil Chemicals India Limited.

(107)

Výroční zpráva Daikaffil India Limited uvádí dohodu o spolupráci se zahraniční společností. Webové stránky společnosti Daikaffil (79) uvádí, že tato zahraniční společnost přímo dohlíží na kvalitu výroby společnosti Daikaffil India Limited na všech jejích výrobních linkách a provádí její kontrolu, poskytla technologii zdarma a souhlasila s dohodami o zpětném odkupu určitého objemu výroby. Podobná prohlášení jsou uvedena v účetní závěrce společnosti. Zjištěné informace pravděpodobně nasvědčují tomu, že za těchto okolností společnosti Daikaffil nevznikají výrobní náklady, které vzniknou jiné společnosti vyrábějící kyselinu sulfanilovou. Důsledkem této situace je dopad na prodejní, správní a režijní náklady a zisk společnosti Daikaffil.

(108)

Žádná zúčastněná strana nezpochybnila to, že Indie má být vybrána ke stanovení nezkreslených nákladů na výrobu a prodej pro vyvážející výrobce, ani to, že společnost Aarti Industries Limited nabídla pro účely tohoto šetření vhodné finanční údaje. Společnost Aarti Industries Limited se zaměřuje na širokou kategorii produktů s cílem dosáhnout úspor z rozsahu a synergií, což je strategie zjištěná u výrobců kyseliny sulfanilové v zemích s vyšší úrovní rozvoje než Indie. I když se jedná o společnost v rámci větší skupiny, bylo zjištěno, že vzhledem k rozmanitosti své obchodní činnosti a jejím výsledkům společnost Aarti Industries Limited řídí svoji obchodní činnost podobně jako žadatel.

(109)

Komise pečlivě analyzovala všechny relevantní údaje dostupné ve spisu pro výrobní faktory v Indii a poukázala na tyto skutečnosti:

(110)

Podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení musí početně zjištěná běžná hodnota zahrnovat nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk. Kromě toho je třeba zjistit hodnotu nákladů na výrobní režii k pokrytí nákladů, které nejsou zahrnuty do výrobních faktorů. Jak bylo uvedeno výše, účetní závěrky indického vyvážejícího výrobce Aarti, které bylo možné použít jako zástupné hodnoty pro určení nezkreslené a přiměřené částky pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk, byly veřejně dostupné.

(111)

S ohledem na výše uvedenou analýzu byla Indie na základě čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení výjimečně zohledněna jako vhodný zdroj pro nezkreslené náklady a ceny. Jako zdroj nezbytných finančních údajů byla zvolena společnost Aarti.

(112)

Jak je uvedeno v poznámce ze dne 7. května a poznámce ze dne 25. září, Komise analyzovala všechny dostupné údaje o zjištěných výrobních faktorech. Komise se rozhodla použít k určení běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení tyto zdroje a jednotky měření:

Tabulka 1

Výrobní faktory kyseliny sulfanilové

(113)

K výrobě výrobku, který je předmětem přezkumu, se jako suroviny používají kyselina sírová a anilin (81). V případě solí se kromě těchto surovin používá také sodík, draslík nebo vápník. Vzhledem k tomu, že Komise při přezkumu před pozbytím platnosti nemusí vypočítávat přesné dumpingové rozpětí, rozhodla se při výpočtu běžné hodnoty pro soli nepřihlížet k dodatečným nákladům na tyto materiály. Výsledkem tohoto zjednodušeného přístupu bylo umírněnější dumpingové rozpětí.

(114)

Za účelem stanovení nezkreslené ceny surovin dodaných k bráně závodu příslušného výrobce použila Komise jako základ váženou průměrnou dovozní cenu CIF do Indie vykázanou v GTA, k níž byly připočteny dovozní cla a náklady na vnitrostátní dopravu. Dovozní cena CIF v Indii byla stanovena jako vážený průměr jednotkových cen dovozů ze všech třetích zemí s výjimkou ČLR a ze zemí, které nejsou členy Světové obchodní organizace, uvedených v příloze 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/755 (82).

(115)

Komise vyloučila dovoz z ČLR do Indie, neboť v oddíle 3.2.2 dospěla k závěru, že vzhledem k existenci podstatných zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení není vhodné použít domácí ceny a náklady v ČLR. Vzhledem k tomu, že neexistují důkazy o tom, že tato zkreslení přítomná na domácím trhu v Číně nemají vliv rovněž na výrobky určené na vývoz, Komise usoudila, že tato zkreslení ovlivnila vývozní ceny. Stejně tak byl vyloučen (83) rovněž dovoz do Indie ze zemí, které nejsou členy WTO a které jsou uvedeny v příloze 1 nařízení (EU) 2015/755. Podle ustanovení čl. 2 odst. 7 základního nařízení nelze domácí ceny v těchto zemích použít pro účely stanovení běžné hodnoty. Po vyloučení dovozu z ČLR do Indie zůstal objem dovozu kyseliny sírové z ostatních třetích zemí reprezentativní (75,3 % z celkového objemu dovezeného do Indie). Vzhledem k omezenému objemu dovozu anilinu z jiných třetích zemí než z ČLR do Indie se Komise snažila najít další reprezentativní referenční hodnoty.

(116)

Komise nezjistila na volném trhu žádnou nezkreslenou mezinárodní reprezentativní referenční cenu anilinu. Čína zůstává se svým téměř 50 % podílem na globální kapacitě anilinů celosvětově nejvýznamnějším aktérem. Za ní následují západní Evropa a USA (84). Kromě toho je volný trh s anilinem v Unii a USA omezený (85). Přibližně 90 % anilinu vyrobeného celosvětově jde do výroby izolačního materiálu MDI (86). Žadatel je jediným evropským výrobcem anilinu, který není propojen s výrobou MDI (87).

(117)

Žadatel uvedl, že průměrná cena anilinu dováženého do Indie za posledních pět let činila 1,95 USD/kg a nikdy nebyla nižší než 1,50 USD/kg (tj. 1,32 EUR/kg) (88). Komise použila jako referenční hodnotu nejkonzervativnější cenu anilinu uvedenou žadatelem, tedy 1,32 EUR/kg.

(118)

Pro zjištění běžné hodnoty podle metodiky Komise by k těmto dovozním cenám měla být obvykle připočtena dovozní cla výrobních faktorů a materiálů dovážených do Indie, jakož i náklady na vnitrostátní dopravu. Pokud jde o kyselinu sírovou, Komise použila dovozní clo Indie, jak je dostupné v softwaru Světové banky World Integrated Trade Solution (89), a to v příslušné výši v závislosti na zemi původu dovezených objemů. Komise dále připočítala náklady na vnitrostátní dopravu, které byly vypočítané na tunu na základě cenových nabídek pro zásilky dostupných ze zprávy Světové banky (90). Pokud jde o referenční hodnotu uplatněnou u anilinu, Komise k ní přičetla vnitrostátní dopravu.

(119)

Mezi spotřební materiály patří aktivní uhlí, demineralizovaná voda a studená voda.

(120)

U aktivního uhlí použila Komise stejnou metodiku jako u kyseliny sírové v oddíle o surovinách výše. Po vyloučení ČLR zůstal dovoz z ostatních třetích zemí reprezentativní a činil 50,8 % celkového objemu dovezeného do Indie. Pokud jde o vnitrostátní dopravu, Komise dále připočítala náklady na vnitrostátní dopravu, které byly vypočítané na tunu na základě cenových nabídek pro zásilky dostupných ze zprávy Světové banky uvedené v oddíle výše.

(121)

Pokud jde o demineralizovanou vodu a studenou vodu, Komise použila sazbu za vodu z roku 2018 pro průmyslová odvětví ve státě Maháráštra, která používají vodu ve výrobě nebo jako chladicí prostředek (91).

(122)

Z „Pravidelných šetření pracovních sil“ (Periodic Labour Force Surveys) prováděných Ministerstvem statistiky Indie (92) vyplývá, že průměrná roční mzda je obecně dvojnásobkem minimální mzdy (93). Komise použila nejnovější analýzu údajů o pracovní síle v Indii provedenou indickým úřadem práce (tj. zprávu „Indická statistika práce 2017“ – Indian Labour Statistics 2017) (94), která uvádí minimální mzdy ve státě Maháráštra v odvětví chemických látek/léčiv a farmaceutického průmyslu, a vynásobila minimální roční mzdu dvěma.

(123)

Komise státu Maháráštra pro regulaci elektřiny zveřejňuje ceny elektřiny pro podniky (uživatele z průmyslu) ve státě Maháráštra (95). Komise použila údaje o cenách elektřiny pro průmysl v Indii za rozpočtový rok 2019/2020 (tj. ceny převládající ve druhé polovině období přezkumného šetření).

(124)

Jednotka pro plánování a analýzu ropy v Indii (která je součástí indického ministerstva pro ropu a zemní plyn) pravidelně zveřejňuje na svých internetových stránkách (96) cenu zemního plynu v Indii. Komise použila zveřejněné ceny za období přezkumného šetření (97).

(125)

Vzhledem k tomu, že nebyly k dispozici žádné další údaje, použila Komise pro stanovení nákladů na páru metodiku použitou v žádosti, kterou Komise ověřila při dálkové křížové kontrole informací. Pára je „energetický“ prvek, jehož náklady byly stanoveny jako procento určitých variabilních nákladů, které žadatel skutečně vynaložil na svou výrobu kyseliny sulfanilové během období přezkumného šetření (98).

(126)

Podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení zahrnuje početně zjištěná běžná hodnota nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk. Kromě toho je třeba zjistit hodnotu nákladů na výrobní režii k pokrytí nákladů, které nejsou zahrnuty do výše uvedených výrobních faktorů.

(127)

Pro zjištění nezkreslené hodnoty nákladů na výrobní režii a vzhledem k nedostatečné spolupráci čínských vyvážejících výrobců použila Komise dostupné údaje v souladu s článkem 18 základního nařízení. Na základě údajů žadatele (99) proto Komise stanovila poměr nákladů na výrobní režii a celkových výrobních nákladů a nákladů práce. Tento procentuální podíl byl poté použit na nezkreslenou hodnotu výrobních nákladů pro získání nezkreslené hodnoty nákladů na výrobní režii.

(128)

Za účelem stanovení nezkreslené a přiměřené částky pro prodejní, správní a režijní náklady a pro zisk Komise vycházela z finančních údajů pro společnost Aarti za období od 1. dubna 2018 do 31. března 2019, které získala z auditovaných účetních závěrek společnosti Aarti dostupných na jejích internetových stránkách.

(129)

Na tomto základě Komise početně zjistila běžnou hodnotu podle typu výrobku na základě ceny ze závodu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(130)

Za prvé Komise určila nezkreslené výrobní náklady. Vzhledem k nedostatečné spolupráci vyvážejících výrobců vycházela Komise z informací, které poskytl žadatel v žádosti o přezkum ohledně použití každého faktoru (materiálů a pracovní síly) pro výrobu kyseliny sulfanilové. Tyto míry spotřeby, které poskytl žadatel, byly potvrzeny Komisí během dálkové křížové kontroly informací. Komise vynásobila faktory použití nezkreslenými náklady na jednotku zjištěnými v Indii.

(131)

Za druhé byly vypočítány výrobní režijní náklady. Výpočet těchto výrobních režijních nákladů je vysvětlen výše ve 127. bodě odůvodnění. Získaný procentní podíl byl uplatněn na nezkreslené výrobní náklady.

(132)

Za třetí Komise uplatnila prodejní, správní a režijní náklady a zisk. Tyto náklady byly určeny na základě účetních závěrek společnosti Aarti (viz oddíl 3.2.3.3). K nezkresleným výrobním nákladům Komise připočetla tyto položky:

(133)

Na tomto základě Komise vypočítala běžnou hodnotu podle typu výrobku na základě ceny ze závodu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(134)

V důsledku nedostatečné spolupráce byly vývozní ceny stanoveny na základě dostupných údajů v souladu s článkem 18 základního nařízení. Komise podle čl. 14 odst. 6 použila pro stanovení vývozních cen údaje o čínském dovozu uvedené v databázi a Eurostatu.

(135)

Jelikož se tyto ceny vykazují na základě CIF (náklady, pojištění a přepravné), byly upraveny na úroveň cen ze závodu odečtením příslušné částky na náklady na dopravu (53 EUR/tuna) a pojištění (0,2 %) mezi ČLR a hranicí Unie. Vzhledem k tomu, že čínští vyvážející výrobci nespolupracovali, použila Komise údaje poskytnuté žadatelem (100).

(136)

Komise porovnala početně zjištěnou běžnou hodnotu stanovenou v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení na základě ceny ze závodu s vývozní cenou do Unie na základě ceny ze závodu. Komise použila konzervativní přístup a porovnala početně zjištěnou běžnou hodnotu pro kyselinu sulfanilovou s vývozními cenami pro kyselinu sulfanilovou a její soli (dovoz pod kódem TARIC 2921420060 a pod kódem TARIC 2921420040). Komise však nepřihlédla k dovozům uskutečněným pod kódem TARIC 2921420090 (deriváty anilinu a jejich soli – ostatní), protože tento kód může zahrnovat i jiné výrobky než výrobek, který je předmětem přezkumu.

(137)

Zjištěné dumpingové rozpětí vyjádřené jako procentní podíl z ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením činilo 41,7 %.

(138)

Komise proto dospěla k závěru, že dumping během období přezkumného šetření přetrvával.

(139)

V návaznosti na zjištění dumpingu během období přezkumného šetření Komise v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení zkoumala, zda existuje pravděpodobnost přetrvání dumpingu, pokud by byla opatření zrušena. Byly analyzovány tyto doplňkové prvky: výrobní kapacita a volná kapacita v ČLR, vztah mezi úrovní cen v Unii a vývozními cenami do třetích zemí a atraktivita trhu Unie.

(140)

V důsledku nedostatečné spolupráce čínských orgánů a výrobců/vývozců v ČLR založila Komise své posouzení na dostupných údajích v souladu s článkem 18 základního nařízení.

(141)

V předchozím přezkumu před pozbytím platnosti dospěla Komise k závěru, že dostupná kapacita v ČLR se pohybovala v rozmezí 65 500 až 82 000 tun. V té době byla volná kapacita kyseliny sulfanilové v ČLR odhadována v rozmezí 13 100 – 16 400 tun.

(142)

Stávající žádost o přezkum před pozbytím platnosti zahrnuje seznam 44 čínských výrobců kyseliny sulfanilové a odhaduje se, že v roce 2019 se výrobní kapacita kyseliny sulfanilové pohybovala v rozmezí 75 000 – 190 000 tun. V roce 2017 byla výrobní kapacita kyseliny sulfanilové v ČLR odhadována u 14 čínských výrobců na 98 506 tun (101). Od roku 2017 byly výrobní kapacity rozšířeny ze strany výrobců jako Hebei Honggang Chemical Co., Ltd. a Cangzhou Lingang Yueguo Chemical Co., Ltd. (102). Navíc velká část výrobního zařízení používaného k výrobě barviv, pigmentů a organických chemikálií v ČLR může být použita také k výrobě kyseliny sulfanilové (103).

(143)

S ohledem na prognózy založené na historické poptávce a vývozu a tržních informacích o ČLR se volná kapacita kyseliny sulfanilové v ČLR v současnosti pohybuje mezi 35 000 – 65 000 tunami, což již představuje minimálně více než pětinásobek spotřeby v Unii v období přezkumného šetření.

(144)

Komise provedla extrakci údajů z databáze GTA s hodnotami a objemy vývozu anilinových derivátů a jejich solí z ČLR (104) (údaje týkající se pouze kyseliny sulfanilové nejsou k dispozici), a to za období 2015–2019 v členění podle cílové země. Analýza vývozních cen ukazuje, že kromě prodeje do USA jsou nejvyšší ceny u čínského vývozu derivátů anilinu a jeho solí do Unie. Sortiment výrobků podle země určení není znám, ale cenový rozdíl mezi cenami v Unii a na jiných vývozních trzích je značný. V roce 2019 byla průměrná cena derivátů anilinu a jeho solí při prodeji do Unie 3,2krát vyšší než na jiných vývozních trzích. Při neexistenci antidumpingových opatření je tedy zvýšení čínského prodeje do Unie pravděpodobné. Očekává se, že k tomuto dovozu dojde za dumpingové ceny, které by se podbízely ceně jediného výrobce v Unii.

(145)

ČLR je z hlediska objemu největší vyvážející zemí kyseliny sulfanilové na světě (105). S ohledem na plány zavedené čínskou vládou (viz oddíl 3.2.2) a internetové stránky příslušných čínských výrobců (106) je zřejmé, že vývoz uskutečňovaný čínskými výrobci kyseliny sulfanilové je značný.

(146)

Analýza údajů extrahovaných z databáze GTA uvedená výše ve 144. bodě odůvodnění ukázala, že čínský vývoz derivátů anilinu a jeho solí činil v roce 2019 přibližně 82 milionů tun. Převážná část tohoto vývozu směřovala do Ománu, Pákistánu, Brazílie, Indie a Vietnamu. I když se sortiment vyvážených výrobků může lišit a údaje přesahují rámec výrobku, který je předmětem přezkumu, je třeba poznamenat, že průměrná cena čínského vývozu derivátů anilinu a jeho solí do zemí mimo EU byla mnohem nižší než průměrná cena vývozu do Unie. Šetřením bylo zjištěno, že poptávka po kyselině sulfanilové byla soustředěna v USA, Evropě, Mexiku, Brazílii a Japonsku (107). Pokud jde o USA, ceny kyseliny sulfanilové by byly vysoké, avšak zdá se, že přístup čínských výrobců kyseliny sulfanilové na trh USA je od zavedení antidumpingových opatření omezen (108). Atraktivita trhu Unie, pokud jde o poptávku a ceny, je tedy zřejmá.

(147)

Na základě významné volné výrobní kapacity v ČLR a atraktivity trhu Unie dospěla Komise k závěru, že existuje velká pravděpodobnost, že pozbytí platnosti antidumpingových opatření by vedlo k nárůstu dumpingových objemů.

(148)

S ohledem na svá zjištění o pokračování dumpingu během období přezkumného šetření a pravděpodobném vývoji dovozu v případě, že by opatření pozbyla platnosti, dospěla Komise na základě dostupných údajů k závěru, že je vysoce pravděpodobné, že pozbytí platnosti antidumpingových opatření by vedlo k pokračování dumpingu.

(149)

Obdobný výrobek vyráběl v posuzovaném období jeden výrobce v Unii. Tato společnost představuje „výrobní odvětví Unie“ ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

(150)

Na základě informací poskytnutých výrobním odvětvím Unie byla celková výroba v Unii během období přezkumného šetření stanovena v rozsahu 1 900 až 2 300 tun. Analýza byla provedena na základě údajů poskytnutých jediným výrobcem obdobného výrobku v Unii, jež tedy představují 100 % celkové výroby obdobného výrobku v Unii.

(151)

Komise stanovila spotřebu v Unii na základě:

(152)

Vzhledem k tomu, že výrobní odvětví Unie je tvořeno pouze jedním výrobcem, je z důvodu ochrany důvěrných obchodních informací nutné prezentovat údaje v níže uvedených tabulkách v indexované podobě.

(153)

V souladu s poznámkou ke spisu ze dne 18. listopadu 2020 (109) Komise postupovala konzervativně a pro analýzu újmy použila pouze dovoz klasifikovaný pod kódem TARIC 2921420060 (kyselina sulfanilová) a 2921420040 (natrium-sulfanilát, což je sůl kyseliny sulfanilové vyrobená úpravou kyseliny sulfanilové pomocí hydroxidu sodného). Komise však nepřihlédla k dovozu uskutečněnému pod kódem TARIC 2921420090 (deriváty anilinu a jejich soli – ostatní), protože tento kód může zahrnovat i jiné výrobky než výrobek, který je předmětem přezkumu, a k určení podílu výrobku, který je předmětem přezkumu, pod tímto kódem nelze použít žádnou řádnou metodiku.

(154)

Šetření ukázalo, že trh Unie pro kyselinu sulfanilovou se ve druhém roce posuzovaného období nejprve rozšířil. Poté však spotřeba poklesla, ale zůstala mírně nad úrovní roku 2016 v období přezkumného šetření.

Tabulka 2

Spotřeba v Unii (objemový index)

(155)

Objem dovozu z ČLR do Unie stanovila Komise na základě údajů Eurostatu a podíl tohoto dovozu na trhu stanovila srovnáním objemu dovozu se spotřebou Unie, jak je uvedeno v tabulce 3.

(156)

Celkový objem dovozu z ČLR se během posuzovaného období neustále zvyšoval. V období přezkumného šetření byly objemy dovozu o 66 % vyšší než v roce 2016.

(157)

Dovoz z ČLR nepřetržitě rostl, až v období přezkumného šetření představoval více než třetinu celkového dovozu.

(158)

V původním šetření Komise vyšetřovala dovoz kyseliny sulfanilové a jejích solí, což je zřejmé mimo jiné z definice dotčeného výrobku v bodech odůvodnění nařízení o uložení prozatímních opatření (110). Komise však v důsledku opomenutí kvalifikovala výrobek, na který se vztahují opatření, v normativní části nařízení pouze jako kyselinu sulfanilovou. Tento problém se stal zjevným v roce 2015.

(159)

V roce 2015, poté, co již byl ukončen předchozí přezkum před pozbytím platnosti, byl přezkumem sazebního zařazení Unie zaveden pro natrium-sulfanilát nový kód TARIC (kód TARIC 2921420040). Na konci roku 2014 a na začátku roku 2015 navíc Nizozemsko (111) a Itálie (112) vydaly rozhodnutí o závazné informaci o sazebním zařazení zboží („ZISZ“) o zařazení solí kyseliny sulfanilové pod kód TARIC 2921420090 (deriváty anilinu a jejich soli – ostatní).

(160)

Ze statistik Eurostatu o dovozu vyplývá, že objemy dovozu z ČLR zařazené pod kód TARIC 2921420090 se mezi rokem 2010 a obdobím přezkumného šetření pohybovaly v rozmezí 1 500 tun a 3 000 tun (113). Změny v sazebním zařazení zboží v roce 2015 a dané dvě ZISZ neměly na kolísavý trend týkající se tohoto kódu TARIC žádný vliv.

(161)

Naopak objemy dovezené z ČLR pod kódem TARIC 2921420060 (kyselina sulfanilová) se po roce 2014 zjevně snížily. V letech 2010 až 2014 se objemy dovozu pohybovaly mezi 100 a 800 tunami ročně (114). Od roku 2015 nikdy nepřekročily 65 tun. Kromě toho objemy dovozu z ČLR pod kódem TARIC 2921420040 (natrium-sulfanilát) vzrostly z přibližně 35 tun v roce 2015 na více než 1 000 tun v období přezkumného šetření.

(162)

Komise proto usoudila, že čínští vyvážející výrobci využili situace vysvětlené ve 158. a 159. bodě odůvodnění a obnovili dovoz solí kyseliny sulfanilové pod kódy TARIC, na které se během posuzovaného období výslovně nevztahovala normativní část antidumpingových opatření.

Tabulka 3

Dovoz z ČLR (v tunách, rozpětí)

(163)

Jak je vysvětleno ve 158. až 161. bodě odůvodnění, dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, se zvýšil po roce 2015, kdy byl zaveden kód TARIC pro natrium-sulfanilát. V roce 2016 představoval čínský dovoz 14 % trhu Unie. Jeho podíl na trhu poklesl v roce 2017, ale po zbytek posuzovaného období se zotavil a pokračoval v růstu. V období přezkumného šetření dosáhl dovoz z ČLR 22 % podílu na trhu Unie.

Tabulka 4

Podíl na trhu Unie (%)

(164)

Ceny dovozu stanovila Komise na základě údajů Eurostatu. Průměrné dovozní ceny výrobku, který je předmětem přezkumu, z ČLR se v posuzovaném období téměř zdvojnásobily. Dovozní cena kyseliny sulfanilové, jediné složky výrobku, který je předmětem přezkumu, na niž se v současné době vztahují opatření, a dovozní cena jejích solí se však vyvíjely v souladu s odlišnými trendy.

(165)

Dovozní cena kyseliny sulfanilové z ČLR se v posuzovaném období snížila. V období přezkumného šetření klesla dovozní cena téměř o 10 % ve srovnání se začátkem posuzovaného období. Komise měla za to, že nejvyšší cena v roce 2018 nebyla reprezentativní, protože odpovídala pouze čtyřem tunám kyseliny sulfanilové dovezené z ČLR.

(166)

Dovozní cena solí kyseliny sulfanilové z ČLR vykázala opačný trend. Dovozní cena solí neustále rostla a dosáhla v období přezkumného šetření téměř 190 % její hodnoty v roce 2016.

Tabulka 5

Dovozní ceny (EUR/t)

(167)

Vzhledem k tomu, že čínští vyvážející výrobci nespolupracovali a nebyl tedy dostatek informací o přesných typech dovážených výrobků, Komise stanovila cenové podbízení na základě dovozů podle kódu TARIC a na základě předpokladu, že typy výrobků, které spadají pod konkrétní kódy TARIC a jsou dovážené z ČLR, jsou podobné těm, které vyrábí a prodává jediný výrobce v Unii.

(168)

Cenové podbízení během období přezkumného šetření Komise stanovila srovnáním:

(169)

Výsledek srovnání byl vyjádřen jako procentní podíl obratu výrobního odvětví Unie v období přezkumného šetření.

(170)

Při zohlednění přístupu popsaného ve 153. bodě odůvodnění srovnání ukázalo, že průměrné rozpětí cenového podbízení na trhu Unie během období přezkumného šetření týkající se dovozu typů výrobků srovnatelných podle klasifikace kódu TARIC, který se uskutečňuje z ČLR, je ve výši 13,3 %.

(171)

Po celé posuzované období pocházela většina celkového dovozu do Unie ze Spojených států. Dovoz z USA mezi lety 2016 a 2017 vzrostl, poté nepřetržitě klesal, ale v období přezkumného šetření zůstal 5 % nad úrovní roku 2016. Jeho podíl na trhu se mezi lety 2016 a 2018 zvýšil o 8 procentních bodů a poté v období přezkumného šetření poklesl zpět na úroveň 32 %.

(172)

Trend dovozu ze třetích zemí s výjimkou ČLR byl silně ovlivněn dovozem z USA, takže sledoval stejný vývoj, pokud jde o objemy dovozu. Podíl dovozu ze třetích zemí s výjimkou ČLR na trhu zůstal během posuzovaného období poměrně stabilní. Dovoz ze třetích zemí představoval 38 – 41 % trhu Unie.

Tabulka 6

Objem dovozu a podíly třetích zemí s výjimkou ČLR na trhu (tuny, %)

(173)

Dovozní ceny výrobku, který je předmětem přezkumu, pocházejícího ze třetích zemí s výjimkou ČLR, zůstaly výrazně nad úrovní čínských dovozních cen v rozmezí od přibližně 1 400 EUR/t v roce 2017 až po téměř 1 700 EUR/t v období přezkumného šetření.

(174)

V souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení byly v rámci posouzení účinků dumpingového dovozu na výrobní odvětví Unie posouzeny všechny hospodářské ukazatele, které ovlivňovaly stav výrobního odvětví Unie v průběhu posuzovaného období.

(175)

Pokud jde o výrobní odvětví Unie, nebyl použit výběr vzorku. Posouzení hospodářské situace výrobního odvětví bylo tedy provedeno u jediného výrobce v Unii představujícího 100 % výroby v Unii.

(176)

Pro účely stanovení újmy Komise rozlišovala mezi makroekonomickými a mikroekonomickými ukazateli újmy. Komise vyhodnotila ukazatele na základě údajů předložených výrobcem v Unii v žádosti o přezkum a křížovou kontrolou ověřila odpověď na dotazník předloženou tímto výrobcem.

(177)

Tyto údaje byly shledány jako reprezentativní pro hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie.

(178)

Posuzovanými makroekonomickými ukazateli jsou: výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, objem prodeje, podíl na trhu, růst, zaměstnanost, produktivita, rozsah dumpingového rozpětí a překonání účinků dřívějšího dumpingu.

(179)

Posuzovanými mikroekonomickými ukazateli jsou: průměrné jednotkové ceny a faktory ovlivňující ceny, jednotkové náklady, náklady práce, stav zásob, ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost opatřit si kapitál.

(180)

Během posuzovaného období výroba mezi lety 2016 a 2018 poklesla. Ačkoli se v období přezkumného šetření mírně zotavila, zůstala o 11 % nižší než v roce 2016.

(181)

Výrobní kapacita zůstala během celého dotčeného období nezměněná.

(182)

Při stabilní výrobní kapacitě sledovalo využití kapacity stejný trend jako výroba. V období přezkumného šetření tedy pokleslo o 11 % (neboli 8 procentních bodů) ve srovnání s rokem 2016. Navíc již v roce 2016 bylo využití kapacity nižší než optimální úroveň.

Tabulka 7

Výroba, výrobní kapacita a její využití v Unii

(183)

Po zvýšení spotřeby v Unii v roce 2017 byl výrobce v Unii rovněž schopen zvýšit svůj objem prodeje. Ve druhé části posuzovaného období však objem prodeje poklesl a v období přezkumného šetření byl o 11 % nižší než v roce 2016.

(184)

Jediný výrobce v Unii navíc během posuzovaného období ztratil podíl na trhu. V období přezkumného šetření byl jeho podíl na trhu o osm procentních bodů nižší než v roce 2016.

Tabulka 8

Objem prodeje a podíl na trhu

(185)

Od roku 2016 do konce období přezkumného šetření spotřeba v Unii nepřetržitě rostla. Objem prodeje výrobního odvětví Unie přesto v důsledku rostoucí konkurence levného dovozu z ČLR poklesl. To mělo za následek, že výrobní odvětví Unie během posuzovaného období ztratilo podíl na trhu.

(186)

Úroveň zaměstnanosti ve výrobním odvětví Unie mezi lety 2016 a 2018 sice poklesla, ale v období přezkumného šetření se v relativních hodnotách zvýšila. V tomto ohledu je třeba poznamenat, že výrobní odvětví Unie zaměstnává při výrobě výrobku, který je předmětem přezkumu, omezený počet osob. Malý nárůst počtu zaměstnanců se tedy při vyjádření formou indexu základního roku 2016 projevil jako prudký nárůst zaměstnanosti. Z tohoto důvodu nelze růst zaměstnanosti v posuzovaném období vykládat jako jasný signál oživení.

(187)

Produktivita pracovní síly výrobního odvětví Unie, měřená jako výstup (v tunách) na ekvivalent plného pracovního úvazku (FTE) za rok, se v roce 2017 ve srovnání s rokem 2016 zvýšila o 15 %. Po zbytek posuzovaného období produktivita klesala. V období přezkumného šetření měly objemy výroby pod úrovní roku 2016 v kombinaci s počtem zaměstnanců nad úrovní roku 2016 za následek produktivitu, která dosáhla pouze 78 % úrovně roku 2016.

Tabulka 9

Zaměstnanost a produktivita

(188)

Šetření prokázalo, že přetrvává dumping ze strany ČLR a že rozsah dumpingových rozpětí uvedených ve 137. bodě odůvodnění je podstatně vyšší než úroveň de minimis.

(189)

Úroveň dovozu z ČLR byla navíc během období přezkumného šetření značná, jelikož dosahovala 22 % trhu Unie.

(190)

Přezkum před pozbytím platnosti ukázal, že platná opatření neumožňovala zotavení výrobního odvětví Unie z dřívějšího dumpingu.

(191)

Průměrná jednotková cena výrobního odvětví Unie dosažená na trhu Unie vzrostla mezi lety 2016 a 2017 o 8 %. V posledních dvou letech posuzovaného období však cena poklesla a v období přezkumného šetření zůstávala o 4 % vyšší než v roce 2016.

(192)

Obdobně během posuzovaného období vzrostly i výrobní náklady. Rozsah jejich růstu podstatně převyšoval růst prodejní ceny. Jednotkové výrobní náklady tak v roce 2018 vzrostly o 20 %. Ačkoli v období přezkumného šetření poklesly, zůstaly o 10 % vyšší než v roce 2016. Tento vývoj v kombinaci s prodejní cenou zvýšenou pouze o 4 % ovlivnil ziskovost výrobce v Unii.

Tabulka 10

Jednotkové ceny a jednotkové náklady v Unii

(193)

Průměrné náklady práce se mezi lety 2016 a 2018 značně zvýšily. V období přezkumného šetření se mzdové náklady na zaměstnance snížily na úroveň srovnatelnou s rokem 2016.

Tabulka 11

Náklady práce

(194)

Zásoby se v letech 2016 až 2018 vyvíjely pozitivním směrem. Výše stavu zásob na konci období se v uvedeném období snížila o 70 %. V období přezkumného šetření však opět výrazně vzrostla a dosáhla téměř stejné úrovně jako v roce 2016.

Tabulka 12

Stav zásob

(195)

Během posuzovaného období se ziskovost výrobního odvětví Unie, vyjádřená jako procento čistého prodeje, v roce 2017 zvýšila. Po tomto zvýšení následoval prudký pokles a výrobce v Unii zůstal po zbytek posuzovaného období ve ztrátě, a to i v období přezkumného šetření. To bylo způsobeno zejména skutečností, že výrobní náklady dosáhly vrcholu v roce 2018, avšak v konkurenci rostoucího levného dovozu z ČLR nebyl výrobce v Unii schopen zvýšit svou prodejní cenu na odpovídající úroveň.

(196)

Návratnost investic, vyjádřená jako podíl na zisku vztažený k čisté účetní hodnotě investic, v zásadě odpovídala vývoji ziskovosti. Mezi lety 2016 a 2017 vzrostla. Ve druhé části posuzovaného období návratnost investic poklesla na záporné hodnoty.

Tabulka 13

Ziskovost a návratnost investic

(197)

Čistý peněžní tok je schopnost výrobců v Unii financovat svoji činnost z vlastních zdrojů. Čistý peněžní tok z provozní činnosti sledoval trend ziskovosti. Jeho hodnota se mezi lety 2016 a 2017 zvýšila více než šestinásobně. V roce 2018 klesl na jednu třetinu své hodnoty v roce 2017. Čistý peněžní tok nadále klesal a v období přezkumného šetření dosáhl výrazně negativních hodnot.

Tabulka 14

Peněžní tok

(198)

Roční investice výrobního odvětví Unie do výroby obdobného výrobku se po celé posuzované období neustále snižovaly. V období přezkumného šetření byla hodnota čistých investic o 77 % nižší než v roce 2016.

(199)

Výrobce v Unii považovat informace o své schopnosti získat kapitál za citlivé. Komise tedy nemůže v této věci zveřejnit žádné zjištění.

Tabulka 15

Investice

(200)

Šetření ukázalo, že dovoz levných dumpingových výrobků z ČLR se po předchozím přezkumu před pozbytím platnosti zvýšil. Tento vývoj umožnila zejména situace popsaná ve 158. a 159. bodě odůvodnění a z toho plynoucí dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, podle kódů TARIC, na které se antidumpingová opatření výslovně nevztahují. U výrobního odvětví Unie to vedlo k poklesu objemu výroby a prodeje, což se projevilo zhoršením jeho celkové finanční situace.

(201)

Zkoumané makroekonomické a mikroekonomické ukazatele ukázaly, že i přes antidumpingová cla byla výrobnímu odvětví Unie způsobena v období přezkumného šetření podstatná újma ve smyslu čl. 3 odst. 1 základního nařízení.

(202)

Ve 200. bodě odůvodnění dospěla Komise k závěru, že v období přezkumného šetření byla výrobnímu odvětví Unie způsobena podstatná újma. Kromě tohoto závěru Komise v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení posoudila, zda existuje pravděpodobnost pokračování újmy působené dumpingovým dovozem z ČLR, kdyby opatření pozbyla platnosti.

(203)

V tomto ohledu Komise zkoumala výrobní kapacitu a volnou kapacitu v ČLR, ceny na jiných trzích, atraktivitu trhu Unie a dopad dovozu z ČLR na situaci výrobního odvětví Unie, kdyby opatření pozbyla platnosti.

(204)

Jak je uvedeno výše v 141. až 143. bodě odůvodnění, čínští vývozci disponují významnou volnou kapacitou, díky které mohou velmi rychle navýšit vývoz. Jejich volná kapacita se odhadovala na 35 000 až 65 000 tun, což odpovídá přinejmenším více než pětinásobku spotřeby v Unii.

(205)

Jak je vysvětleno ve 144. bodě odůvodnění, čínští výrobci vyváželi kyselinu sulfanilovou a její soli do všech třetích zemí s výjimkou USA za ceny nižší, než byla cena, kterou mohli účtovat na trhu Unie. Cenový rozdíl byl navíc významný, protože v roce 2019 byla průměrná cena derivátů anilinu a jeho solí při prodeji do Unie více než třikrát vyšší než na jiných vývozních trzích.

(206)

Vzhledem k lukrativnějším cenám na trhu v Unii ve srovnání s trhy třetích zemí, jak je popsáno ve 145. a 146. bodě odůvodnění, je pravděpodobné, že pokud by bylo umožněno, aby antidumpingová opatření pominula, byla by významná množství, v současnosti vyvážená do těchto třetích zemí, přesměrována na trh v Unii.

(207)

Na základě toho by bylo pravděpodobné, že pokud by opatření nezůstala v platnosti, čínští výrobci by zvýšili svou přítomnost na trhu Unie, pokud jde o objem i podíl na trhu, a to za dumpingové ceny, které by se pravděpodobně podbízely prodejním cenám výrobního odvětví Unie, jak je vysvětleno ve 164. až 169. bodě odůvodnění.

(208)

Pokud by opatření pozbyla platnosti, očekává se zvýšení dovozu z ČLR, a to z důvodu atraktivity trhu Unie, jak uvádí 205. a 206. bod odůvodnění. Tento dovoz se pravděpodobně bude podbízet vůči cenám výrobního odvětví Unie nebo bude přinejmenším vyvíjet silný tlak na snížení cenové úrovně výrobního odvětví Unie, která nezpůsobuje újmu, jak je uvedeno ve 164. až 169. bodě odůvodnění.

(209)

V souvislosti s pravděpodobným dodáním velkého množství čínského dovozu za dumpingové ceny by bylo výrobní odvětví Unie nuceno omezit svou výrobu nebo snížit ceny. Volná kapacita v ČLR je tak rozsáhlá, že i malý přesun prodeje směrem do Unie by nepříznivě ovlivnil výrobní odvětví Unie, zejména vzhledem k tomu, že čínský vývoz do jiných třetích zemí ukázal, že ceny vývozu na trh Unie by mohly být sníženy a dále se podbízet vůči cenám výrobního odvětví Unie. Snížení objemu výroby nebo prodejních cen výrobního odvětví Unie by způsobilo další zhoršení jeho ziskovosti a dalších ukazatelů výkonnosti.

(210)

Na základě výše uvedeného lze dojít k závěru, že v případě, že by stávající antidumpingová opatření pozbyla platnosti, existuje pravděpodobnost pokračování újmy.

(211)

V souladu s článkem 21 základního nařízení Komise zkoumala, zda by zachování stávajících antidumpingových opatření nebylo v rozporu se zájmem Unie jako celku. Určení zájmu Unie vycházelo ze zhodnocení jednotlivých dotčených zájmů. V souladu s čl. 21 odst. 2 základního nařízení dostaly všechny tyto strany příležitost předložit svá stanoviska.

(212)

Jak uvádí 208. bod odůvodnění, kdyby antidumpingová opatření pozbyla platnosti, situace výrobního odvětví Unie by se pravděpodobně dále vážně zhoršila. Pokračování opatření by proto prospělo výrobnímu odvětví Unie, protože výrobce v Unii by dostal příležitost zvýšit své objemy prodeje a podíl na trhu, zlepšit svou ziskovost a celkově svou hospodářskou situaci.

(213)

Naopak ukončení platnosti opatření by vážně ohrozilo životaschopnost výrobního odvětví Unie, jelikož lze důvodně očekávat změnu orientace čínského dovozu na trh Unie za dumpingové ceny a ve značném objemu, což by vedlo k pokračování podstatné újmy pro výrobní odvětví Unie.

(214)

V žádosti o přezkum před pozbytím platnosti určil žadatel 25 dovozců nebo uživatelů v Unii. Všechny společnosti byly informovány o zahájení přezkumu před pozbytím platnosti. Žádná z nich při šetření nespolupracovala ani se nezaregistrovala jako zúčastněná strana.

(215)

Jak je vysvětleno v 34. bodě odůvodnění, kyselina sulfanilová má pět hlavních oblastí použití: pro optické zjasňovače, přísady do betonu, potravinářská barviva, speciální barviva a ve farmaceutickém průmyslu. Předchozí šetření zjistila, že výrobek, který je předmětem přezkumu, má na výrobních nákladech výrobců farmaceutických a speciálních barviv zanedbatelný podíl ve výši přibližně 1 %. Přispíval však 4 až 12 % k výrobním nákladům výrobců optických zjasňovačů a přísad do betonu. Jelikož žádný z uživatelů ani dovozců při šetření nespolupracoval, lze vyvodit závěr, že opatření na ně neměla podstatný negativní dopad.

(216)

Výrobek, který je předmětem přezkumu, se navíc v současné době vyrábí pouze ve čtyřech ekonomikách po celém světě: Číně, Indii, Unii a USA. Komise proto usoudila, že prodloužení opatření by pomohlo zachovat již nyní omezenou škálu zdrojů pro uživatele kyseliny sulfanilové.

(217)

Komise tedy dospěla k závěru, že pokračování opatření by nebylo v rozporu se zájmem dovozců a uživatelů.

(218)

Komise dospěla k závěru, že neexistují žádné přesvědčivé důvody, pokud jde o zájem Unie, proti zachování stávajících opatření týkajících se dovozu výrobku, který je předmětem přezkumu, pocházejícího z ČLR. Zachování opatření by bylo v zájmu výrobního odvětví Unie a nepoškodilo by situaci uživatelů a dovozců v Unii.

(219)

Ze závěrů Komise o přetrvání dumpingu a újmy a rovněž o zájmu Unie vyplývá, že antidumpingová opatření, která se vztahují na kyselinu sulfanilovou a její soli pocházející z ČLR, by měla být zachována.

(220)

Všechny zainteresované strany byly informovány o nejdůležitějších skutečnostech a úvahách, na jejichž základě bylo zamýšleno doporučit, aby byla stávající opatření zachována.

(221)

S ohledem na článek 109 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (116) se jako úroková sazba v případech, kdy má být částka vrácena na základě rozsudku Soudního dvora Evropské unie, použije sazba, kterou uplatňuje Evropská centrální banka na své hlavní refinanční operace, uveřejněná v řadě C Úředního věstníku Evropské unie a platná první kalendářní den každého měsíce.

(222)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 15 odst. 1 základního nařízení, Výbor zřízený podle čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) 2016/1036 vydal kladné stanovisko,