(EU) 2021/328Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/328 ze dne 24. února 2021, kterým se ukládá konečné vyrovnávací clo na dovoz výrobků z nekonečných skleněných vláken pocházejících z Čínské lidové republiky na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle článku 18 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1037

(1)

Prováděcím nařízením Rady (EU) č. 248/2011 (2) bylo uloženo konečné antidumpingové clo na dovoz některých výrobků z nekonečných skleněných vláken pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“ nebo „Čína“). Toto clo vycházelo z úrovně pro odstranění újmy a pohybovalo se mezi 7,3 % a 13,8 %.

(2)

Prováděcím nařízením Komise (EU) č. 1379/2014 (3) Komise v návaznosti na antisubvenční šetření a částečný prozatímní přezkum antidumpingových opatření změnila původní antidumpingové clo v rozmezí 0 % až 19,9 % a uložila dodatečné vyrovnávací clo pohybující se mezi 4,9 % a 10,3 %.

(3)

Prováděcím nařízením Komise (EU) 2017/724 (4) Komise po přezkumu před pozbytím platnosti antidumpingových opatření prodloužila antidumpingová cla o dalších pět let.

(4)

Výsledná kombinovaná vyrovnávací a antidumpingová opatření se proto pohybují v rozmezí od 4,9 % do 30,2 %.

(5)

V platnosti jsou rovněž opatření na dovoz výrobků z nekonečných skleněných vláken pocházejících z Egypta. Prováděcím nařízením Komise (EU) 2020/870 (5) Komise v návaznosti na antisubvenční šetření uložila konečné vyrovnávací clo na dovoz některých výrobků z nekonečných skleněných vláken pocházejících z Egypta. Clo založené na úrovni subvencování činilo 13,1 %.

(6)

Dne 17. prosince 2019 zahájila Evropská komise (dále jen „Komise“) přezkum před pozbytím platnosti, pokud jde o dovoz výrobků z nekonečných skleněných vláken pocházejících z Čínské lidové republiky. Komise zveřejnila oznámení o zahájení přezkumu v Úředním věstníku Evropské unie (dále jen „oznámení o zahájení přezkumu“) (6).

(7)

Komise zahájila šetření na základě žádosti o přezkum, kterou podalo sdružení European Glass Fibre Producers Association (dále jen „APFE“ nebo „žadatel“) jménem výrobců představujících více než 50 % celkové výroby výrobků z nekonečných skleněných vláken v Unii. Žádost obsahovala důkazy o pravděpodobnosti přetrvávání subvencování a přetrvání a obnovení újmy působené výrobnímu odvětví Unie, které byly dostatečné k zahájení šetření.

(8)

Před zahájením antisubvenčního šetření Komise vládě ČLR (dále jen „čínská vláda“) oznámila (7), že obdržela řádně podloženou žádost, a vyzvala ji ke konzultacím v souladu s čl. 10 odst. 7 základního nařízení. Čínská vláda neodpověděla, a proto se konzultace neuskutečnily.

(9)

Šetření týkající se subvencování a újmy zahrnovalo období od 1. ledna 2019 do 31. prosince 2019 (dále jen „období přezkumného šetření“). Zkoumání trendů význačných pro posouzení újmy se týkalo období od 1. ledna 2016 do konce období přezkumného šetření (dále jen „posuzované období“).

(10)

V oznámení o zahájení přezkumu vyzvala Komise zúčastněné strany, aby se jí přihlásily, a mohly se tak zúčastnit šetření. Navíc Komise o zahájení šetření výslovně informovala žadatele, čínskou vládu, další známé výrobce v Unii, známé vyvážející výrobce, známé dovozce a uživatele a vyzvala je k účasti.

(11)

Zúčastněné strany měly příležitost se k zahájení šetření vyjádřit a požádat o slyšení u Komise a/nebo u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních. Nebyla však požadována žádná slyšení.

(12)

V oznámení o zahájení přezkumu Komise uvedla, že v souladu s článkem 27 základního nařízení může přistoupit k výběru reprezentativního vzorku zúčastněných stran.

(13)

V oznámení o zahájení přezkumu Komise uvedla, že se rozhodla omezit šetření na přiměřený počet výrobců v Unii prostřednictvím výběru vzorku. Komise vybrala vzorek na základě největšího reprezentativního objemu výroby, který mohl být ve stanovené lhůtě přiměřeně přezkoumán. Původně vybraný vzorek byl tentýž jako pro samostatné antisubvenční šetření týkající se téhož výrobku pocházejícího z Egypta. Vzorek se považoval za reprezentativní pro výrobní odvětví Unie. K vzorku nebyly obdrženy žádné připomínky.

(14)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala dovozce, kteří nejsou ve spojení, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení přezkumu.

(15)

Nebyly obdrženy žádné odpovědi.

(16)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala všechny známé vyvážející výrobce v ČLR, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení přezkumu. Komise kromě toho požádala zastoupení Čínské lidové republiky při Evropské unii, aby označilo anebo kontaktovalo případné další vyvážející výrobce, kteří by mohli mít zájem o účast na šetření.

(17)

Požadované informace poskytli a se zařazením do vzorku souhlasili tři vyvážející výrobci nebo jejich skupiny v ČLR.

(18)

V důsledku toho Komise rozhodla, že výběr vzorku není nutný, a požádala všechny spolupracující strany, aby dotazník pro vyvážející výrobce vyplnily a vrátily.

(19)

Dotazníky pro výrobce v Unii, dovozce, uživatele a vyvážející výrobce v ČLR byly v den zahájení přezkumu zpřístupněny on-line (8). Kromě toho Komise v den zahájení přezkumu zaslala čínské vládě dotazník.

(20)

Od žádného z čínských vyvážejících výrobců nedošly odpovědi na dotazník.

(21)

Komise neobdržela odpověď na dotazník zaslaný čínské vládě.

(22)

Aniž je dotčeno použití článku 28 základního nařízení, Komise si vyžádala a ověřila veškeré informace, které považovala za nezbytné a které včas poskytly strany za účelem stanovení subvence, újmy a zájmu Unie.

(23)

Kvůli vypuknutí pandemie COVID-19 a restriktivním opatřením v různých členských státech a dalších třetích zemích nemohla Komise provést inspekce na místě podle článku 26 základního nařízení.

(24)

Komise na dálku křížově zkontrolovala všechny informace, které považovala za nezbytné pro své rozhodnutí. Komise provedla dálkové křížové kontroly těchto společností/stran:

—

European Owens Corning Fibreglass SPRL, Belgie

—

Johns Manville Slovakia a.s., Slovensko

—

3B Fibreglass SPRL, Belgie

(25)

Čínská vláda neodpověděla na dotazník, který jí byl zaslán, ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení přezkumu.

(26)

Dne 10. března 2020 zaslala Komise čínské vládě verbální nótu. Verbální nóta informovala čínskou vládu, že Komise neobdržela odpověď na dotazník, který byl čínské vládě zaslán, ve stanovené lhůtě, a požádala ji, aby odpověděla do deseti dnů.

(27)

Čínská vláda neodpověděla.

(28)

Vzhledem k tomu, že Komise neobdržela odpověď na dotazník, použila, pokud jde o informace požadované od čínské vlády, dostupné údaje podle článku 28 základního nařízení.

(29)

Tyto dostupné údaje vycházely zejména ze zjištění, jež přineslo šetření týkající se subvencování dovozu textilií ze skleněných vláken (dále jen „šetření týkající se textilií ze skleněných vláken“), které bylo zveřejněno dne 15. června 2020 (9).

(30)

Komise uvedla, že textilie ze skleněných vláken jsou vyrobeny z nekonečných skleněných vláken, což je největší vstup do výroby textilií ze skleněných vláken, který představuje přibližně 70 % výrobních nákladů textilií ze skleněných vláken. Proto u těchto výrobků dochází k významnému vzájemnému překrývání.

(31)

Podle informací Komise jsou vyvážejícími výrobci výrobků z nekonečných skleněných vláken stejní výrobci, kteří byli nedávno šetřeni ve věci textilií ze skleněných vláken, a proto i z tohoto hlediska dochází k překrývání.

(32)

Proto všechny horizontální subvenční režimy, jako jsou daňové pobídky, preferenční úvěry atd., prospívají všem činnostem těchto společností, včetně výrobků z nekonečných skleněných vláken. Obdobím šetření ve věci textilií ze skleněných vláken byl kalendářní rok 2018, což je velmi blízko období přezkumného šetření v rámci tohoto šetření.

(33)

Ve spisu nejsou žádné důkazy, které by naznačovaly, že subvence pro výrobce textilií ze skleněných vláken byly mezitím ukončeny nebo že příslušné preferenční politiky již nejsou použitelné. Ze všech těchto důvodů představují zjištění týkající se textilií ze skleněných vláken v tomto případě vhodné dostupné údaje.

(34)

Pokud skutečnosti týkající se textilií ze skleněných vláken nejsou relevantní nebo je třeba je doplnit o další skutečnosti a důkazy, vycházela Komise z informací obsažených v žádosti o přezkum, z jiných předchozích relevantních rozhodnutí v rámci šetření o vyrovnávacím clu týkajících se ČLR nebo z jiných relevantních důkazů.

(35)

Tři čínští vyvážející výrobci, kteří byli vyzváni, aby předložili odpovědi na dotazník, tak neučinili ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení přezkumu.

(36)

Dne 10. března 2020 zaslala Komise třem čínským vyvážejícím výrobcům dopisy, v nichž je informovala, že neobdržela jejich odpověď na dotazník, a požádala je, aby do deseti dnů odpověděli.

(37)

Jeden čínský vyvážející výrobce neodpověděl.

(38)

Zbývající dva čínští vyvážející výrobci odpověděli na dopis zaslaný dne 10. března 2020, ale oba požádali, aby byli omluveni z odpovědnosti za vyplnění dotazníku Komise. Tato žádost nebyla spojena s šířením onemocnění COVID-19 a nebyla platným důvodem pro nespolupráci.

(39)

Vzhledem k tomu, že Komise neobdržela žádné odpovědi na dotazník, použila, pokud jde o informace požadované od čínských vyvážejících výrobců, dostupné údaje podle článku 28 základního nařízení.

(40)

Tyto dostupné údaje zahrnovaly zjištění týkající se konkrétních společností v rámci šetření týkajícího se textilií ze skleněných vláken, pokud jde o výhodu pro čínské vyvážející výrobce během uvedeného období šetření, kterým je kalendářní rok 2018, a pokud se tato zjištění týkají výrobků z nekonečných skleněných vláken.

(41)

Vzhledem k tomu, že neexistují důkazy svědčící o opaku, měla Komise za to, že výhoda zjištěná při šetření týkajícím se textilií ze skleněných vláken, která by mohla být spojována s výrobky z nekonečných skleněných vláken, pokračovala i během kalendářního roku 2019.

(42)

Vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany čínských vyvážejících výrobců výrobků z nekonečných skleněných vláken a čínské vlády nebyla Komise schopna vypočítat výhodu, kterou tito čínští vyvážející výrobci získali z uvedených subvenčních praktik během období přezkumného šetření.

(43)

Komise však mohla přijmout zjištění z nařízení o textiliích ze skleněných vláken, pokud jde o výhodu, a měla za to, že tato zjištění byla použitelná na čínské vyvážející výrobce výrobků z nekonečných skleněných vláken během období přezkumného šetření.

(44)

Důvodem je skutečnost, že žádná z šetřených subvenčních praktik nebyla přímo spojena s výrobou nebo vývozem textilií ze skleněných vláken, ale jednalo se spíše o subvence, z nichž měla prospěch celá společnost nebo skupina čínských společností vyrábějících rovněž výrobky z nekonečných skleněných vláken. Komise proto v šetření týkajícím se textilií ze skleněných vláken nejprve určila výhodu, kterou vyvážející výrobce získal, a poté tuto výhodu přiřadila k jejich celkovému obratu pro všechny výrobky prodávané vyvážejícím výrobcem, včetně výrobků z nekonečných skleněných vláken.

(45)

Výrobkem, který je předmětem tohoto přezkumu, je střiž ze skleněných vláken o délce nejvýše 50 mm (dále jen „střiž“), pramence skleněných vláken, s výjimkou pramenců skleněných vláken, které jsou impregnovány a povrstveny a mají ztrátu žíháním více než 3 % (jak je stanoveno v normě ISO 1887) (dále jen „pramence“), a rohože vyrobené z nekonečných skleněných vláken, s výjimkou rohoží ze skleněné vlny (dále jen „rohože“), v současnosti kódů KN 7019 11 00, ex 7019 12 00 (kódy TARIC 7019120022, 7019120025, 7019120026, 7019120039) a 7019 31 00 (dále jen „výrobek, který je předmětem přezkumu“).

(46)

Výrobek, který je předmětem šetření, se nejčastěji používá jako surovina k vyztužení termoplastických a termosetových pryskyřic v odvětví kompozitních materiálů. Výsledné kompozitní materiály (plasty vyztužené nekonečnými skleněnými vlákny) jsou využívány v celé řadě odvětví: v automobilovém průmyslu, v elektrickém a elektronickém průmyslu, při výrobě lopatek větrných turbín, ve stavebnictví, při výrobě nádrží a trubek, při výrobě spotřebního zboží, v kosmickém výzkumu, ve zbrojním průmyslu atd.

(47)

Šetření prokázalo, že následující výrobky mají stejné základní fyzikální, chemické a technické vlastnosti, jakož i stejná základní použití:

(48)

Komise měla za to, že uvedené výrobky jsou proto obdobnými výrobky ve smyslu čl. 2 písm. c) základního nařízení.

(49)

Před analýzou údajného subvencování ve formě subvencí nebo programů subvencí Komise posoudila vládní plány, projekty a další dokumenty, které byly relevantní pro více než jednu ze subvencí nebo více než jeden program subvencí. Vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany čínské vlády, jak je uvedeno výše, použila Komise informace uvedené v žádosti o přezkum a zjištění šetření týkajícího se textilií ze skleněných vláken, pokud mohla být spojena s výrobky z nekonečných skleněných vláken.

(50)

Zjistila, že všechny subvence nebo programy subvencí, které jsou předmětem posouzení, jsou součástí provádění centrálního plánování čínské vlády na podporu výrobního odvětví výrobků z nekonečných skleněných vláken z důvodů uvedených níže.

(51)

12. pětiletý plán národního hospodářského a sociálního rozvoje ČLR (dále jen „12. pětiletý plán“) zdůraznil význam odvětví nových materiálů, které zahrnuje výrobky z nekonečných skleněných vláken, jako „strategické rozvíjející se odvětví“ a stanoví, že by se mělo rozvinout v „hlavní průmyslový pilíř“ prostřednictvím komplexní politické podpory a vedení (10). Kromě toho se 13. pětiletý plán národního hospodářského a sociálního rozvoje ČLR (dále jen „13. pětiletý plán“), který se vztahuje na období 2016–2020, zaměřuje na další rozvoj odvětví nových materiálů, a to posílením výzkumu a vývoje a zlepšením inovační schopnosti tohoto výrobního odvětví (11).

(52)

V 13. pětiletém plánu se zdůrazňuje strategická vize čínské vlády, pokud jde o zlepšení a podporu klíčových odvětví. Plán vyzdvihuje úlohu technologických inovací v hospodářském rozvoji ČLR spolu s přetrvávajícím významem zásad „zeleného“ rozvoje. Podle kapitoly 5 uvedeného plánu je jedním z hlavních směrů rozvoje prosazování modernizace tradiční průmyslové struktury, jak bylo uvedeno již ve 12. pětiletém plánu. Tato myšlenka je dále rozpracována v kapitole 22, která vysvětluje strategii modernizace tradičních odvětví v ČLR pomocí propagace jejich technologické přeměny. V tomto ohledu 13. pětiletý plán uvádí, že společnosti budou podporovány, aby se „komplexně zdokonalily v oblastech, jako jsou technologie výrobku, průmyslová zařízení, ochrana životního prostředí a energetická účinnost“.

(53)

V 13. pětiletém plánu jsou na několika místech zmíněny nové materiály: „budeme rychleji usilovat o pokroky u základních technologií v oblastech, jako jsou například informační a komunikační technologie nové generace, nové energie, nové materiály […]“ (12). Plán dále počítá s realizací projektů souvisejících s výzkumem, vývojem a aplikací klíčových nových materiálů (13).

(54)

Odvětví nových materiálů je rovněž jedním z odvětví podporovaných v rámci iniciativy „Made in China 2025“ (14), a je tudíž způsobilé čerpat významné státní financování. Byla vytvořena řada fondů na podporu iniciativy „Made in China 2025“, a tím nepřímo i odvětví výrobků z nekonečných skleněných vláken, například Národní fond pro integrované obvody, Fond pro pokročilou výrobu a Fond pro investice do nově vznikajících odvětví (15).

(55)

Kromě toho se na výrobky z nekonečných skleněných vláken často odkazuje jako na „nové materiály“. Plán „Made in China 2025“ (16) uvádí 10 strategických odvětví, která jsou pro čínskou vládu klíčovými odvětvími. V rámci odvětví 9 se popisují „nové materiály“ a jejich podkategorie, včetně pokročilých základních materiálů (bod 9.1) a klíčových strategických materiálů (bod 9.2), včetně vysoce výkonných vláken a kompozitních materiálů a nových materiálů pro energetiku (17). Nové materiály tak využívají výhod vyplývajících z podpůrných mechanismů uvedených v dokumentu, k nimž patří mimo jiné politiky finanční podpory, fiskální a daňová politika a dohled a podpora ze strany Státní rady (18).

(56)

V návaznosti na plán iniciativy „Made in China 2025“ byl v listopadu 2016 navíc rozpracován seznam 10 strategických odvětví a byl z něj vytvořen Katalog čtyř základů, který zveřejnil poradní výbor pro národní výrobní strategii (NMSAC), což je poradní skupina Národní užší vedoucí skupiny pro budování národní výrobní síly. V tomto katalogu je každé z 10 strategických odvětví rozděleno do čtyř kapitol: i) základní náhradní díly, ii) klíčové základní materiály, iii) pokročilé zásadní procesy/technologie a iv) platformy průmyslových technologií. Skleněná vlákna lze nalézt v odvětví 7: elektrická zařízení, bod II, klíčový základní materiál: podbod 16, izolační desky ze skleněných vláken, a v odvětví 9: nové materiály, bod II, klíčové základní materiály, bod 10, vysoce výkonná vlákna, monomery a kompozitní materiály, a 24, materiály na bázi skla.

(57)

Kromě toho i plán rozvoje odvětví stavebních hmot (2016–2020) propaguje odvětví výrobků z nekonečných skleněných vláken. Tento plán vyzývá k optimalizaci průmyslové struktury mimo jiné rozšiřováním vznikajících odvětví, jako jsou materiály na bázi skla, průmyslová keramika, nitrooční čočky, vysoce výkonná vlákna a kompozitní materiály a grafen a upravené materiály. Toho má být dosaženo prostřednictvím vládního financování, politik v oblasti daní, financování, stanovování cen, energetiky a ochrany životního prostředí a podporou kapitálu pro účast na fúzích, nabývání a restrukturalizaci podniků zabývajících se stavebními hmotami pomocí různých prostředků včetně půjček (19).

(58)

Na odvětví výrobků z nekonečných skleněných vláken se vztahuje i pětiletý plán inteligentní výroby (2016–2020) zveřejněný čínským ministerstvem průmyslu a informačních technologií (dále jen „MIIT“), který stanoví 10 klíčových úkolů, jejichž cílem je zkrácení vývojového cyklu výrobků, zlepšení účinnosti výroby a kvality výrobků, snížení provozních nákladů, zdrojů a spotřeby energie a urychlení rozvoje inteligentní výroby.

(59)

Kromě toho čínský Katalog vyspělých technologických výrobků na vývoz vydaný ministerstvem pro vědu a technologie, ministerstvem zahraničního obchodu a všeobecnou celní správou uvádí 1900 vyspělých technologických výrobků v osmi kategoriích, které čínská vláda určila pro preferenční vývozní politiky. Jednou z kategorií je kategorie „nové materiály“, která zahrnuje výrobky z nekonečných skleněných vláken (20). Kromě toho čínský Katalog vyspělých technologických výrobků vydaný ministerstvem pro vědu a technologie, ministerstvem financí a státní daňovou správou uvádí 11 oblastí, mezi něž patří i „kategorie nové materiály“.

(60)

Podle zákona ČLR o pokroku v oblasti vědy a techniky navíc mohou podniky působící v oblasti vyspělých technologií, které jsou usazeny v zónách rozvoje vyspělých technologií, těžit ze seznamu preferenčních politik, které zahrnují: i) sazbu daně z příjmů podniků ve výši 15 % namísto běžné sazby ve výši 25 %; ii) pokud hodnota výroby výrobků na vývoz dosáhne 70 % z celkové hodnoty pro daný rok, sazba daně z příjmů podniků se dále snižuje na 10 %; iii) nově založené podniky působící v oblasti vyspělých technologií jsou po dobu prvních dvou let od zahájení výroby osvobozeny od daně z příjmu podniků; iv) nově založené podniky působící v oblasti vyspělých technologií jsou osvobozeny od daně z výstavby; v) pro podniky působící v oblasti vývoje a výroby nových technologií a jejich provozu jsou pozemky používané pro výzkum a vývoj osvobozeny od daně; vi) zařízení používaná podniky působícími v oblasti vyspělých technologií pro výrobu a vývoj vyspělých technologií podléhají zrychleným odpisům; vii) výrobky na vývoz vyráběné podniky působícími v oblasti vyspělých technologií jsou osvobozeny od vývozních cel s výjimkou těch, které jsou omezeny státem nebo se týkají konkrétních výrobků atd. (21).

(61)

Na základě informací obsažených v žádosti o přezkum a v oznámení o zahájení přezkumu Komise prošetřila tyto režimy subvencování:

(62)

Komise konkrétně prošetřila:

(63)

Komise rovněž zkoumala poskytování pozemků a energie, jakož i surovin za cenu nižší než přiměřenou vládou.

(64)

Tyto subvenční praktiky byly v původním antisubvenčním šetření napadeny prováděcím nařízením (EU) č. 1379/2014.

(65)

Podle informací, jež má Komise k dispozici, poskytuje Export-Import Bank of China (dále jen „banka EXIM“) úvěry podmíněné vývozem se zvýhodněnými sazbami čínským společnostem, které vyrábějí nové a technologicky vyspělé výrobky, výrobky s původními vlastnickými právy, výrobky s vlastní značkou, výrobky s vysokou přidanou hodnotou a softwarové produkty, které jsou registrovány u orgánů pro průmysl a obchod (22).

(66)

Podle informací, které má Komise k dispozici, jsou čínští výrobci výrobků z nekonečných skleněných vláken způsobilí pro úvěry orientované na vývoz jako výrobci nových a technologicky vyspělých výrobků a/nebo výrobků s vlastní značkou, jelikož několik výrobců bylo uznáno za „národní podniky v oblasti vyspělých technologií“ nebo jim byl udělen status známé značky, top značky atd.

(67)

Banka EXIM navíc rovněž pomáhá vývozcům prostřednictvím vývozních úvěrů pro kupující společnosti. Vývozní úvěry pro kupující společnosti jsou zahraničním společnostem poskytovány za účelem financování jejich dovozu čínských výrobků, technologií a služeb (23).

(68)

V předchozích šetřeních, a zejména v šetření týkajícím se textilií ze skleněných vláken, Komise ověřovala, zda banky ve vlastnictví státu jednají jako veřejnoprávní subjekty ve smyslu článku 3 a čl. 2 písm. b) základního nařízení. V tomto ohledu se s cílem prokázat, že podnik ve vlastnictví státu je veřejnoprávním subjektem, použije tato zkouška (24):

(69)

„Rozhodující je, zda byla subjektu svěřena pravomoc vykonávat vládní funkce, nikoli, jak toho bylo dosaženo. Existuje mnoho různých způsobů, jimiž by vláda v úzkém smyslu slova mohla subjektům poskytnout pravomoc. Proto k prokázání, že tato pravomoc byla svěřena konkrétnímu subjektu, mohou být relevantní různé typy důkazů. Důkaz o tom, že určitý subjekt ve skutečnosti vykonává vládní funkce, může sloužit jako důkaz, že má nebo mu byla svěřena vládní pravomoc, zejména pokud takový důkaz naznačuje trvalou a systematickou praxi. Z toho podle našeho názoru vyplývá, že důkaz o tom, že vláda vykonává účinnou kontrolu nad subjektem a jeho chováním, může za určitých okolností sloužit jako důkaz, že daný subjekt má vládní pravomoc a tuto pravomoc uplatňuje při výkonu vládních funkcí. Zdůrazňujeme však, že – kromě výslovného přenesení pravomoci v právním nástroji – existence pouze formálních vazeb mezi subjektem a vládou v úzkém smyslu slova pravděpodobně nepostačuje k určení, že subjekt má nezbytnou vládní pravomoc. Tak například pouhá skutečnost, že vláda je většinovým akcionářem subjektu, neprokazuje, že vláda vykonává účinnou kontrolu nad chováním tohoto subjektu, a tím méně, že mu vláda svěřila vládní pravomoc. V některých případech však lze – jestliže z důkazů vyplývá, že existuje celá řada formálních indicií vládní kontroly a rovněž existují důkazy, že takováto kontrola je vykonávána účinným způsobem – na základě těchto důkazů dojít k závěru, že dotčený subjekt vykonává vládní pravomoc.“

(70)

Komise si vyžádala informace o státním vlastnictví, jakož i formální indicie vládní kontroly v bankách ve vlastnictví státu. Avšak vzhledem k nedostatečné spolupráci čínské vlády a vyvážejících výrobců zařazených do vzorku musela Komise zcela vycházet z dostupných údajů. V tomto ohledu považovala Komise zjištění šetření týkajícího se textilií ze skleněných vláken za spolehlivý zdroj informací. Tato zjištění jsou ve skutečnosti velmi nedávná a analyzovala stejné chování stejných finančních institucí a stejných režimů, které byly v tomto případě použity.

(71)

V rámci šetření týkajícího se textilií ze skleněných vláken a dalších šetření dospěla Komise k závěru, že níže uvedené banky jsou částečně nebo zcela vlastněny státem samotným nebo právnickými osobami vlastněnými státem: EXIM Bank, China Development Bank, China Construction Bank, Industrial and Commercial Bank of China, Bank of Communications, China Everbright Bank, Postal Savings Bank, China Merchants Bank, Shanghai Pudong Development Bank, China Industrial Bank, Shenyang Rural Commercial Bank, Bank of Shanghai, Ningbo Bank, China CITIC Bank, China Guangfa Bank, China Bohai Bank, Huaxia Bank. Hankou Bank, Hubei Bank, Huishang Bank, Dongying Bank, Bank of Tianjin, Bank of Kunlun, Shanghai Rural Commercial Bank, China Industrial International Trust Limited, Daye Trust Co., Ltd., Sinotruk Finance Co., Ltd. Jelikož nebyly poskytnuty žádné informace prokazující opak, zachovala Komise v tomto šetření stejný závěr.

(72)

Komise dále stanovila vlastnictví a kontrolu čínské vlády na základě formálních indicií, a to bez konkrétních informací, které by naznačovaly opak. Z dostupných údajů zejména vyplývá, že vedení a orgány dohledu v nespolupracujících bankách ve vlastnictví státu jsou jmenovány čínskou vládou a jsou odpovědné čínské vládě.

(73)

V těchto šetřeních Komise rovněž dospěla k závěru, že čínská vláda vykonává nad těmito finančními institucemi svou kontrolu účinným způsobem.

(74)

Ve své analýze vzala Komise v úvahu tyto regulační dokumenty:

(75)

Při zkoumání těchto regulačních dokumentů Komise zjistila, že finanční instituce v ČLR působí v obecném právním prostředí, které je usměrňuje tak, aby při přijímání finančních rozhodnutí zajistily soulad s cíli průmyslové politiky čínské vlády, a to z níže uvedených důvodů.

(76)

Článek 34 bankovního zákona, který se vztahuje na všechny finanční instituce působící v Číně, stanoví, že „komerční banky musí vykonávat svou činnost v oblasti poskytování úvěrů v souladu s potřebami národního hospodářského a sociálního rozvoje a pod vedením průmyslové politiky státu“.

(77)

Ačkoli článek 4 bankovního zákona uvádí, že „komerční banky podle zákona vykonávají svoji podnikatelskou činnost bez vměšování jakéhokoli útvaru nebo jednotlivce. Komerční banky nesou nezávisle občanskoprávní odpovědnost za celý svůj majetek právnické osoby“, uplatňuje se s výhradou článku 34 bankovního zákona. Pokud stát zavede veřejný pořádek, banky jej provádějí a řídí se státními pokyny.

(78)

Článek 15 obecných pravidel týkajících se úvěrů mimoto stanoví, že „v souladu se státní politikou mohou příslušné útvary subvencovat úroky z půjček s cílem podpořit růst určitých odvětví a hospodářský rozvoj v některých oblastech.“

(79)

Podobně i rozhodnutí č. 40 vyzývá všechny finanční instituce, aby poskytovaly úvěrovou podporu zvláště „podporovaným“ projektům. Jak již bylo vysvětleno v oddíle 3.1, odvětví výrobků z nekonečných skleněných vláken patří do „podporované“ kategorie. Rozhodnutí č. 40 tedy potvrzuje, že banky vykonávají vládní pravomoc ve formě preferenčních úvěrových operací. Komise rovněž zjistila, že CBIRC má dalekosáhlé schvalovací pravomoci, pokud jde o všechny aspekty řízení všech finančních institucí usazených v ČLR (včetně institucí v soukromém vlastnictví a institucí v zahraničním vlastnictví), jako například (25):

(80)

Jelikož nic nesvědčí o opaku, Komise na základě dostupných údajů dospěla v tomto případě ke stejnému závěru.

(81)

Na základě toho Komise dospěla k závěru, že banky ve vlastnictví státu jsou rovněž veřejnoprávní subjekty ve smyslu čl. 2 písm. b) ve spojení s čl. 3 odst. 1 písm. a) bodem i) základního nařízení.

(82)

V předchozích šetřeních, a zejména šetření týkajícím se textilií ze skleněných vláken, Komise zjistila, že všechny skupiny vyvážejících výrobců zařazené do vzorku měly v průběhu roku 2018 prospěch z preferenčních úvěrů. Vzhledem k existenci finančního příspěvku, výhody pro vyvážející výrobce a specifičnosti považovala Komise preferenční úvěry za napadnutelnou subvenci.

(83)

V šetření týkajícím se textilií ze skleněných vláken Komise zjistila, že všechny společnosti zařazené do vzorku měly prospěch z preferenčních úvěrů (včetně revolvingových úvěrů).

(84)

Komise zjistila, že i) společnosti působící v odvětví textilií ze skleněných vláken jsou obecně vertikálně integrované, a proto také působí v odvětví výrobků z nekonečných skleněných vláken; a ii) období šetření v rámci šetření týkajícího se textilií ze skleněných vláken se blížilo období přezkumného šetření. Vzhledem k tomu, že Komise neobdržela žádné informace svědčící o opaku, měla za to, že závěry v této věci se vztahují i na tento případ. Zjištění šetření týkajícího se textilií ze skleněných vláken v této záležitosti bylo proto použito jako dostupné údaje podle článku 28 základního nařízení.

(85)

Komise proto dospěla k závěru, že společnosti působící v odvětví výrobků z nekonečných skleněných vláken během období přezkumného šetření využívaly preferenčních úvěrů.

(86)

V předchozích šetřeních, a zejména v šetření týkajícím se textilií ze skleněných vláken, Komise dospěla k závěru, že podle čl. 6 písm. b) základního nařízení představuje výhoda, kterou příjemci získali, rozdíl mezi částkou úroků, kterou hradí společnost za preferenční úvěr, a částkou, kterou by společnost zaplatila za srovnatelný obchodní úvěr na trhu.

(87)

Komise v tomto ohledu poznamenala, že úvěry poskytnuté čínskými finančními institucemi odrážejí významné vládní zásahy a neodrážejí úrokové sazby, které by se běžně vyskytovaly na fungujícím trhu. V souvislosti s přezkumem před pozbytím platnosti není Komise povinna vypočítat výši výhody poskytnuté vyvážejícím výrobcům během období přezkumného šetření. Vzhledem k tomu, že Komise neobdržela žádné informace svědčící o opaku, měla za to, že zjištění v uvedené věci (kdy se výše subvence pohybovala od 2,53 % do 7,39 %) (26) se vztahují i na tento případ. Zjištění šetření týkajícího se textilií ze skleněných vláken v této záležitosti bylo proto použito jako dostupné údaje podle článku 28 základního nařízení. Komise měla za to, že výše subvencování by byla stále značná.

(88)

V šetření týkajícím se textilií ze skleněných vláken Komise dospěla k závěru, že čínská vláda v několika právních dokumentech, které jsou konkrétně zaměřeny na společnosti v daném odvětví, instruuje finanční instituce, aby odvětví textilií ze skleněných vláken poskytovaly úvěry s preferenčními sazbami. Komise proto dospěla k závěru, že tyto dokumenty prokazují, že finanční instituce poskytují preferenční úvěry pouze omezenému počtu odvětví/společností, které jsou v souladu s příslušnými politikami čínské vlády.

(89)

V uvedeném šetření proto Komise dospěla k závěru, že subvence v podobě preferenčních úvěrů nejsou poskytovány obecně, ale že jsou specifické ve smyslu čl. 4 odst. 2 písm. a) základního nařízení. Kromě toho žádná ze zúčastněných stran nepředložila žádné důkazy, které by naznačovaly, že poskytování preferenčních úvěrů vychází z objektivních kritérií nebo podmínek ve smyslu čl. 4 odst. 2 písm. b) základního nařízení.

(90)

Odvětví výrobků z nekonečných skleněných vláken má stejný status jako odvětví textilií ze skleněných vláken a velká většina společnosti působící v jednom odvětví, která je vertikálně integrována, působí i v druhém odvětví. Vzhledem k nedostatečné spolupráci a vzhledem k tomu, že neměla k dispozici žádné informace svědčící o opaku, použila Komise pro účely tohoto případu zjištění z šetření týkajícího se textilií ze skleněných vláken jako dostupné údaje podle článku 28 základního nařízení.

(91)

Komise proto dospěla k závěru, že subvence v podobě preferenčních úvěrů nejsou poskytovány obecně, ale že jsou specifické ve smyslu čl. 4 odst. 2 písm. a) základního nařízení.

(92)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem dospěla Komise k závěru, že odvětví výrobků z nekonečných skleněných vláken je nadále subvencováno úvěry s preferenčními sazbami.

(93)

Žadatel dále tvrdil, že čínská vláda subvencovala odvětví výrobků z nekonečných skleněných vláken tím, že otevřela velké úvěrové linky podnikům působícím v tomto odvětví.

(94)

V předchozích šetřeních, a zejména šetření týkajícím se textilií ze skleněných vláken, dospěla Komise k závěru, že úvěrové linky poskytnuté vyvážejícím výrobcům v ČLR představují napadnutelnou subvenci. Uvedeným šetřením bylo zjištěno, že čínské finanční instituce v souvislosti s financováním podniků působících v odvětví výrobků z nekonečných skleněných vláken poskytovaly také úvěrové linky za preferenčních podmínek. V rámci uvedeného šetření mohla Komise ověřit, že se jednalo se o rámcové dohody, podle nichž banka umožňuje společnostem zařazeným do vzorku použít různé dluhové nástroje, jako jsou úvěry na provozní kapitál, návrhy bankovních akceptů, dokumentární směnky, jiné formy obchodního financování atd., do určité maximální částky.

(95)

Účelem úvěrové linky je stanovit limit pro půjčky, který může společnost kdykoli využít k financování svých stávajících operací, a zajistit tak pružné a okamžitě dostupné financování provozního kapitálu. Šetření týkající se textilií ze skleněných vláken ukázalo, že vyvážející výrobci textilií ze skleněných vláken měli uzavřeny dohody o úvěrových linkách s různými bankami, které zahrnovaly různé nástroje krátkodobého financování s cílem financovat provozní výdaje. V důsledku toho se Komise domnívala, že veškeré krátkodobé financování společností zařazených do vzorku by mělo být v zásadě kryto určitým nástrojem v podobě úvěrových linek, včetně návrhů bankovních akceptů, které jsou vydávány pravidelně pro financování stávajících operací.

(96)

Komise v tomto šetření porovnala výši úvěrových linek, které měly spolupracující společnosti k dispozici v roce 2018, s výší krátkodobého financování, které tyto společnosti použily v tomtéž období, aby zjistila, zda se na veškeré krátkodobé financování vztahovala úvěrová linka. V případě, že výše krátkodobého financování přesáhla limit úvěrové linky, zvýšila Komise výši stávající úvěrové linky o částku, kterou vyvážející výrobci skutečně využili nad rámec uvedeného limitu úvěrové linky.

(97)

Za běžných tržních podmínek by úvěrové linky podléhaly tzv. poplatku „za sjednání“ nebo „za poskytnutí úvěru“, který by kryl náklady a rizika banky při otevření úvěrové linky, jakož i poplatku za obnovení účtovanému každoročně za obnovení platnosti úvěrových linek. Komise v tomto případě zjistila, že všechny společnosti zařazené do vzorku využívaly úvěrových linek poskytovaných bezplatně.

(98)

Komise poté vypočítala získanou výhodu jako rozdíl mezi částkou, kterou zaplatila společnost jako poplatek za otevření nebo obnovení úvěrových linek čínskými finančními institucemi, a částkou, kterou by společnost zaplatila za srovnatelnou obchodní úvěrovou linku, kterou by společnost mohla získat na trhu.

(99)

Komise rovněž dospěla k závěru, že režim byl specifický, protože čínská vláda v několika právních dokumentech, které jsou konkrétně zaměřeny na společnosti v daném odvětví, instruuje finanční instituce, aby odvětví textilií ze skleněných vláken poskytovaly tyto úvěrové linky. Komise proto dospěla k závěru, že tyto dokumenty prokazují, že finanční instituce poskytují preferenční úvěry pouze omezenému počtu odvětví/společností, které jsou v souladu s příslušnými politikami čínské vlády.

(100)

Jak již bylo uvedeno, Komise se domnívala, že zjištění týkající se textilií ze skleněných vláken byla pro tento případ obzvláště relevantní, protože společnosti působící v odvětví textilií ze skleněných vláken jsou obecně činné také v odvětví výrobků z nekonečných skleněných vláken, a odvětví výrobků z nekonečných skleněných vláken má stejný status jako odvětví textilií ze skleněných vláken. Kromě toho období šetření v rámci šetření týkajícího se textilií ze skleněných vláken se velmi blížilo období přezkumného šetření. Komise proto použila zjištění šetření týkajícího se textilií ze skleněných vláken ohledně úvěrových linek (27) jako dostupné údaje podle článku 28 základního nařízení.

(101)

Komise proto dospěla k závěru, že čínská vláda podpořila odvětví výrobků z nekonečných skleněných vláken otevřením úvěrových linek. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem dospěla Komise k závěru, že odvětví výrobků z nekonečných skleněných vláken je nadále subvencováno úvěrovými linkami za preferenčních podmínek.

(102)

Žadatel tvrdil, že společnost Sinosure poskytuje podporovaným odvětvím mimo jiné krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé pojištění vývozních úvěrů, pojištění investic a záruky pro dluhopisy, a to za zvýhodněných podmínek. Podle nedávné studie vypracované Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) získalo čínské odvětví vyspělých technologií, jehož součástí je i odvětví výrobků z nekonečných skleněných vláken, 21 % celkového pojištění vývozních úvěrů od společnosti Sinosure (28).

(103)

Kromě toho se společnost Sinosure aktivně podílela na plnění iniciativy „Made in China 2025“, která vede podniky k využívání vnitrostátních úvěrových zdrojů, realizaci vědeckých a technologických inovací a technologických modernizací a pomáhá podnikům, které chtějí „vykročit do světa“, stát se konkurenceschopnějšími na světovém trhu (29).

(104)

Komise analyzovala režimy pojištění vývozních úvěrů nabízené společností Sinosure v různých šetřeních, včetně šetření týkajícího se textilií ze skleněných vláken.

(105)

Komise zjistila, že právním základem opatření společnosti Sinosure byly:

(106)

Podle informací poskytnutých v předchozích antisubvenčních šetřeních, včetně šetření týkajícího se textilií ze skleněných vláken, je společnost Sinosure pojišťovnou ve vlastnictví státu, kterou zřídil a kterou podporuje stát s cílem podpořit zahraničně-ekonomický a obchodní rozvoj a spolupráci ČLR. Společnost je ve 100 % vlastnictví státu. Má představenstvo a dozorčí radu. Vláda má pravomoc jmenovat a odvolávat vedoucí pracovníky společnosti. Na základě těchto informací dospěla Komise k závěru, že existují formální indicie vládní kontroly, pokud jde o společnost Sinosure.

(107)

V předchozích šetřeních Komise dále hledala informace o tom, zda čínská vláda vykonávala účinnou kontrolu nad chováním společnosti Sinosure, pokud jde o odvětví textilií ze skleněných vláken. V této souvislosti Komise zjistila, že Vývozní katalog čínských vyspělých a nových technologických výrobků uvádí konkrétně výrobky ze skleněných vláken včetně textilií ze skleněných vláken jako výrobky podporované pro vývoz (30).

(108)

V uvedených šetřeních Komise rovněž zjistila, že podle oznámení o provádění strategie podpory obchodu prostřednictvím vědy a technologie s využitím pojištění vývozních úvěrů by také společnost Sinosure měla zvýšit svou podporu klíčových odvětví a výrobků posílením své celkové podpory vývozu vyspělých a nových technologických výrobků. Odvětví, jako jsou „nové materiály“ a jiná vyspělá a nová technologická odvětví uvedená ve Vývozním katalogu čínských vyspělých a nových technologických výrobků, by měla v rámci své činnosti považovat za cílová odvětví a měla by zajistit komplexní podporu, pokud jde o postupy upisování, schvalování s limity, rychlost zpracování pojistných nároků a pružnost sazeb. Pokud jde o pružnost sazeb, měla by výrobkům poskytovat maximální slevu na pojistném v rámci pohyblivé škály nabízené pojišťovnou úvěrů.

(109)

Na tomto základě vyvodila Komise závěr, že čínská vláda vytvořila normativní rámec, který musí vedení a orgány dohledu společnosti Sinosure jmenované čínskou vládou a odpovědné čínské vládě dodržovat. Čínská vláda se proto za účelem účinné kontroly chování společnosti Sinosure opírala o normativní rámec.

(110)

Komise rovněž zkoumala skutečné chování společnosti Sinosure, pokud jde o pojištění poskytnuté společnostem zařazeným do vzorku, a zjistila, že nejednala na základě tržních zásad. Komisi se ve skutečnosti podařilo ověřit, že pojistné zaplacené společnostmi zařazenými do vzorku v těchto případech bylo mnohem nižší než minimální poplatek potřebný k pokrytí provozních nákladů.

(111)

Komise mimoto zjistila, že někteří vyvážející výrobci využívali částečné nebo plné vrácení pojistného z pojištění vývozních úvěrů, které uhradili společnosti Sinosure.

(112)

Komise dospěla k závěru, že společnost Sinosure uplatňovala při výkonu vládních funkcí výše uvedený právní rámec. Komise proto vyvodila závěr, že společnost Sinosure jednala jako veřejnoprávní subjekt ve smyslu čl. 2 písm. b) základního nařízení ve spojení s čl. 3 odst. 1 písm. a) bodem i) základního nařízení a v souladu s příslušnou judikaturou WTO.

(113)

Kromě toho Komise dospěla k závěru, že opatření společnosti Sinosure poskytla vyvážejícím výrobcům výhodu, neboť pojištění bylo poskytnuto za ceny nižší než minimální poplatek, který společnost Sinosure potřebovala k pokrytí svých provozních nákladů.

(114)

Komise rovněž určila, že subvence poskytované v rámci programu vývozního pojištění byly specifické, protože nemohly být získány bez vývozu, a byly tedy závislé na vývozu ve smyslu čl. 4 odst. 4 písm. a) základního nařízení.

(115)

Komise konstatuje, že odvětví výrobků z nekonečných skleněných vláken je zahrnuto do obecnější kategorie „nových materiálů“ a že se ve výroční zprávě společnosti Sinosure za rok 2017 uvádí, že Sinosure aktivně pojišťovala transakce strategických rozvíjejících se odvětví, jako jsou nové materiály (31). Výše uvedené úvahy se proto vztahují i na odvětví výrobků z nekonečných skleněných vláken.

(116)

Vzhledem k nedostatečné spolupráci čínské vlády a všech vyvážejících výrobců zařazených do vzorku v tomto případě a vzhledem k tomu, že neexistují žádné náznaky opaku, Komise pro účely tohoto případu použila zjištění z šetření týkajícího se textilií ze skleněných vláken (32), pokud se týkala výrobků z nekonečných skleněných vláken, jako dostupných údajů podle článku 28 základního nařízení.

(117)

Vzhledem ke všem výše uvedeným skutečnostem dospěla Komise k závěru, že odvětví výrobků z nekonečných skleněných vláken je nadále subvencováno prostřednictvím pojištění vývozních úvěrů poskytovaných společností Sinosure.

(118)

Ve své žádosti o přezkum žadatel uvedl, že ve 13. pětiletém plánu je odvětví výrobků z nekonečných skleněných vláken jednoznačně podporováno, a proto uvedl, že je rozumné dospět k závěru, že státem vlastněné podniky a soukromé společnosti působící pod vedením vlády dodávají odvětví výrobků z nekonečných skleněných vláken suroviny a vstupní materiály za cenu nižší než přiměřenou.

(119)

Vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany čínské vlády a čínských vyvážejících výrobců nebyla Komise schopna tato tvrzení podrobně prošetřit. S ohledem na obecný závěr o pokračování subvencování na základě všech ostatních subvenčních programů a z důvodů administrativního hospodářství však Komise nepovažovala za nutné pokračovat v dalším šetření těchto tvrzení, jelikož by to nemělo žádný dopad na zjištění tohoto přezkumu. Tím tedy není dotčena věcná analýza tvrzení obsažených v žádosti.

(120)

Veškeré pozemky v ČLR jsou buď vlastněny státem, nebo jsou v kolektivním vlastnictví (tvořeném buď vesnicemi, nebo městy) před tím, než může být právní nebo spravedlivý titul k pozemkům udělen vlastníkům ze strany podniků nebo jednotlivců. Všechny parcely v urbanizovaných oblastech vlastní stát a vesnice nebo města vlastní všechny parcely ve venkovských oblastech.

(121)

Podle ústavního zákona ČLR a zákona o půdě si však společnosti a jednotlivci mohou koupit „práva k užívání pozemků“. U průmyslových pozemků činí obvyklá doba trvání smlouvy o pronájmu 50 let s možností prodloužení o dalších 50 let.

(122)

Článek 137 zákona Čínské lidové republiky o vlastnictví stanoví, že „pozemky využívané pro účely průmyslu, obchodu, zábavního odvětví nebo nájemních obytných domů atd., jakož i pozemky se dvěma nebo více zamýšlenými uživateli se převádějí na základě aukce, podání nabídek či jiného veřejného nabídkového řízení“.

(123)

Kromě toho článek 3 prozatímních nařízení Čínské lidové republiky týkajících se postoupení a převodu práva na užívání státem vlastněné půdy v městských oblastech stanoví, že „každá společnost, podnik, jiná organizace a jednotlivec v Čínské lidové republice nebo mimo ni může, nestanoví-li zákon jinak, získat právo na užívání půdy a podílet se na výstavbě, využívání a správě půdy v souladu s ustanoveními těchto nařízení.“

(124)

Čínská vláda v dřívějších šetřeních objasnila, že se domnívá, že v ČLR existuje volný trh s pozemky a že cena, kterou průmyslový podnik platí za nájemní právo vztahující se k pozemku, odráží tržní cenu.

(125)

Poskytování práv k užívání pozemků v ČLR spadá do oblasti působnosti zákona o správě půdy Čínské lidové republiky. Kromě toho jsou součástí právního základu tyto dokumenty:

(126)

Podle článku 10 „předpisu o přidělování práv k užívání stavebních pozemků ve státním vlastnictví na základě výzev k podávání nabídek, dražeb a cenových odhadů“ stanoví místní orgány ceny pozemků podle systému hodnocení městských pozemků, který se aktualizuje pouze každé tři roky, a podle vládní průmyslové politiky.

(127)

V předchozích šetřeních dospěla Komise k závěru, že ceny placené za práva k užívání pozemků v ČLR nepředstavují tržní cenu určenou nabídkou a poptávkou na volném trhu, jelikož bylo zjištěno, že systém dražeb je nejasný, netransparentní a nefunguje v praxi a že ceny stanoví libovolně úřady. Orgány stanoví ceny podle systému hodnocení městských pozemků, který jim dává mimo jiné pokyny, aby při stanovení ceny pozemků pro průmyslové využití rovněž zohlednily průmyslovou politiku.

(128)

Komise zjistila, že zde kromě systému pro sledování městských pozemků také existuje systém pro sledování pohybu cen pozemků. V přezkumu před pozbytím platnosti týkajícím se solárních panelů pocházejících z Čínské lidové republiky (33) Komise dospěla k závěru, že tyto ceny jsou vyšší než minimální referenční ceny stanovené v rámci systému hodnocení městských pozemků a používané orgány místní správy, protože druhé zmíněné ceny jsou aktualizovány pouze jednou za tři roky, zatímco ceny v rámci systému pro sledování pohybu cen jsou aktualizovány čtvrtletně. Nebylo však nijak uvedeno, že by byla cena pozemků založena na cenách, jejichž pohyb je sledován.

(129)

Čínská vláda během uvedeného šetření ve skutečnosti potvrdila, že systém pro sledování pohybu cen městských pozemků sleduje výkyvy cen pozemků v některých oblastech (tj. ve 105 městech) v ČLR a že je nastaven tak, aby posuzoval vývoj cen pozemků. Výchozí ceny v aukcích a nabídkových řízeních se však zakládaly na referenčních cenách stanovených v rámci systému hodnocení pozemků. K tomu stále docházelo během období šetření v rámci uvedeného šetření, tj. od 1. října 2014 do 30. září 2015. Kromě toho v uvedeném případě většina skupin společností zařazených do vzorku obdržela pozemky prostřednictvím přidělení.

(130)

Vzhledem k nedostatečné spolupráci vycházela Komise ze zjištění předchozích šetření, včetně šetření týkajícího se textilií ze skleněných vláken, z nichž vyplynulo, že situace týkající se nabývání práv k užívání pozemků v ČLR není transparentní a ceny byly libovolně stanoveny orgány a neodrážely tržní ceny.

(131)

Poskytování práv k užívání pozemků čínskou vládou by se proto mělo považovat za subvenci ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu iii) a čl. 3 odst. 2 základního nařízení v podobě dodání zboží, kterým získávají společnosti z řad příjemců výhodu. Fungující trh s pozemky v ČLR neexistuje a z použití vnější referenční hodnoty v předchozích šetřeních vyplynulo, že částka zaplacená za práva k užívání pozemků je zpravidla výrazně pod úrovní běžné tržní ceny.

(132)

V souvislosti s preferenčním přístupem k průmyslovým pozemkům pro společnosti, které patří do určitých odvětví, Komise konstatovala, že cena stanovená místními orgány musí zohledňovat průmyslovou politiku vlády. V rámci této průmyslové politiky je odvětví výrobků z nekonečných skleněných vláken uvedeno jako podporované odvětví (34). Kromě toho rozhodnutí Státní rady č. 40 ukládá veřejným orgánům povinnost zajistit, aby byly pozemky poskytovány podporovaným odvětvím. Článek 18 rozhodnutí č. 40 objasňuje, že odvětví, která jsou „omezená“, nebudou mít k právům k užívání pozemků přístup.

(133)

Z toho vyplývá, že subvence je specifická podle čl. 4 odst. 2 písm. a) a c) základního nařízení, jelikož preferenční poskytování pozemků je omezeno na společnosti, které patří do určitých odvětví, v tomto případě do odvětví výrobků z nekonečných skleněných vláken, a vládní postupy v této oblasti jsou nejasné a netransparentní.

(134)

Komise měla za to, že tato subvence je i nadále napadnutelná.

(135)

Vzhledem k nedostatečné spolupráci čínské vlády a všech vyvážejících výrobců zařazených do vzorku v tomto případě a vzhledem k tomu, že neexistují žádné náznaky opaku, Komise pro účely tohoto případu použila zjištění z šetření týkajícího se textilií ze skleněných vláken (35), pokud se týkala výrobků z nekonečných skleněných vláken, jako dostupných údajů podle článku 28 základního nařízení.

(136)

Vzhledem ke všem výše uvedeným skutečnostem dospěla Komise k závěru, že odvětví výrobků z nekonečných skleněných vláken je nadále subvencováno prostřednictvím poskytování práv k užívání pozemků za cenu nižší než přiměřenou.

(137)

V žádosti o přezkum bylo uvedeno, že Komise v různých antisubvenčních šetřeních zjistila, že podporovaná odvětví jsou často způsobilá pro snížené sazby elektřiny, a toto zjištění potvrdila ve zprávě o Číně. Vzhledem k tomu, že odvětví výrobků z nekonečných skleněných vláken je podporované, mělo se v žádosti za to, že je rozumné dojít k závěru, že odvětví výrobků z nekonečných skleněných vláken by rovněž mělo prospěch z preferenčních sazeb za elektřinu.

—

oběžník Národní komise pro rozvoj a reformy a Národní energetické správy o aktivní propagaci tržně orientovaných přímých transakcí s elektřinou a dalším zlepšení mechanismu obchodování, Fa Gua Yun Xing [2018] č. 1027, vydaný dne 16. července 2018,

—

několik stanovisek ústředního výboru Komunistické strany Číny a Státní rady ohledně dalšího prohloubení reformy energetické soustavy (Zhong Fa [2015] č. 9),

—

oznámení o vyvíjení úsilí k vybudování trhu s elektřinou v roce 2017 vydané Výborem pro hospodářské a informační technologie provincie Šan-tung, LJXDL [2017] č. 93,

—

oznámení o změně pravidel přímého obchodování s elektřinou z roku 2017 vydané Úřadem pro kontrolu národní energetické správy provincie Šan-tung, LJNSC [2017] č. 36.

(138)

Komise v šetření týkajícím se textilií ze skleněných vláken zjistila, že někteří klíčoví velcí průmysloví odběratelé elektřiny smějí nakupovat elektřinu přímo od výrobců elektřiny a nemusí ji nakupovat ze sítě, a to buď podpisem smluv o přímém nákupu, nebo tím, že jsou oprávněni účastnit se „tržně orientovaného systému obchodování s elektřinou“. Ceny placené těmito klíčovými uživateli prostřednictvím takových smluv/systému obchodování byly nižší než pevné ceny stanovené pro velké průmyslové odběratele na úrovni provincie.

(139)

Možnost uzavírat takové přímé smlouvy nebo mít oprávnění k účasti na „tržně orientovaném systému obchodování s elektřinou“ není v současné době k dispozici všem velkým průmyslovým spotřebitelům. Na vnitrostátní úrovni stanoviska ústředního výboru Komunistické strany Číny a Státní rady ohledně dalšího prohloubení reformy energetické soustavy například upřesnila, že „podniky, které nejsou v souladu s vnitrostátní průmyslovou politikou a jejichž výrobky a procesy jsou vyloučeny, by se neměly účastnit přímých transakcí.“ (36)

(140)

V praxi provádějí přímé obchody s elektřinou provincie. Společnosti musí podat k provinčním orgánům žádost o souhlas s účastí v pilotním programu přímých nákupů elektřiny a musí splnit určitá kritéria.

(141)

Například pokud jde o provincii Šan-tung, oznámení o změně pravidel přímého obchodování s elektřinou z roku 2017 vydané Úřadem pro kontrolu národní energetické správy provincie Šan-tung stanoví, že „uživatelé, kteří se účastní přímého obchodování s elektřinou, musí být potvrzeni podle podmínek pro přístup z roku 2017 schválených Výborem pro hospodářské a informační technologie provincie Šan-tung. Aby se podniky zabývající se prodejem elektřiny mohly podílet na přímém obchodování s elektřinou, musí podat žádost o registraci centru pro obchodování s elektřinou provincie Šan-tung a na přímém obchodování s elektřinou se mohou podílet po přezkumu a zveřejnění ze strany tohoto centra“. V tomto ohledu je seznam způsobilých podniků, které se mohou podílet na tržně orientovaném systému obchodování s elektřinou, stanoven a vyhlášen v oznámení Komise pro hospodářství a informační technologie provincie Šan-tung (37).

(142)

U některých společností neexistuje žádný skutečný od trhu odvozený postup vyjednávání nebo předkládání nabídek, neboť množství nakupovaná v rámci přímých smluv nevycházejí z reálné nabídky a poptávky. Výrobci elektřiny a odběratelé elektřiny totiž nemohou volně prodávat ani nakupovat veškerou svou elektřinu přímo. Jsou omezeni množstevními kvótami, které jim přiděluje místní samospráva.

(143)

Navíc jakkoli se předpokládá, že ceny budou sjednávány přímo mezi výrobci elektřiny a odběratelem elektřiny nebo prostřednictvím zprostředkovatelů služeb, faktury společnostem ve skutečnosti vystavuje státní rozvodná společnost. Například oznámení o změně pravidel přímého obchodování s elektřinou z roku 2017 vydané Úřadem pro kontrolu národní energetické správy provincie Šan-tung stanoví, že „státní rozvodná společnost provincie Šan-tung bude účtovat poplatek za přímé obchodování s elektřinou“ a že „státní rozvodná společnost provincie Šan-tung bude vystavovat faktury s DPH pro uživatele a podniky vyrábějící elektřinu“.

(144)

A dále všechny podepsané smlouvy o přímých nákupech musí být předloženy místní samosprávě pro účely evidence.

(145)

V roce 2018 vydala čínská vláda oběžník Národní komise pro rozvoj a reformy a Národní energetické správy o aktivní propagaci tržně orientovaných přímých transakcí s elektřinou a dalším zlepšení mechanismu obchodování (Fa Gua Yun Xing [2018] č. 1027). Komise však v šetření týkajícím se textilií ze skleněných vláken uvedla, že tyto právní předpisy byly vydány v průběhu roku 2018 a dosud nebyly provedeny.

(146)

Ačkoli je cílem oběžníku zvýšit počet přímých transakcí na trhu s elektřinou, zmiňují se v něm konkrétně určitá odvětví, včetně odvětví stavebních hmot a odvětví vyspělých technologií, jakožto odvětví, která jsou podporována a těží z liberalizace trhu s elektřinou.

(147)

V oběžníku se konkrétně stanoví „podpora uživatelů s roční spotřebou elektřiny vyšší než 5 milionů kWh za účelem provádění přímých transakcí s elektřinou s podniky vyrábějícími elektřinu. V roce 2018 budou liberalizovány plány pro výrobu elektřiny pro odvětví uhlí, železa a oceli, neželezných kovů, stavebních hmot a další čtyři odvětví“.

(148)

V oběžníku se dále uvádí „podpora vznikajících odvětví s vysokou přidanou hodnotou, jako jsou odvětví s vyspělými technologiemi, internet, data velkého objemu a vyspělá výroba, jakož i podniky, které mají specifické výhody a vlastnosti a vysoký obsah technologií, pro účast na transakcích, bez omezení v oblasti úrovní napětí a spotřeby elektrické energie“.

(149)

Tento právní předpis tedy stanoví selektivní uplatňování přímých transakcí na trhu s elektřinou na určitá odvětví, jako je odvětví stavebních hmot a vyspělých technologií. Toto selektivní uplatňování má za následek nižší ceny elektřiny od státu pro společnosti z těchto odvětví.

(150)

Komise dospěla k závěru, že v případě této snížené sazby za elektřinu se jedná o subvenci ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) a čl. 3 odst. 2 základního nařízení, neboť existuje finanční příspěvek v podobě příjmů prominutých čínskou vládou (provozovatelem rozvodné sítě), čímž dotčené společnosti získávají výhodu.

(151)

Výhoda pro příjemce se rovná úspoře z ceny elektřiny, neboť elektřina byla dodána za sazby nižší, než je běžná cena v rozvodné síti, kterou platí ostatní velcí průmysloví odběratelé, kteří nemohou využívat přímé dodávky.

(152)

Tato subvence je specifická ve smyslu čl. 4 odst. 2 písm. a) základního nařízení, jelikož samotné právní předpisy omezují použití tohoto režimu pouze na podniky, které vyhovují určitým cílům průmyslové politiky, které určuje stát, a jejichž výrobky nebo procesy nejsou eliminovány jako nezpůsobilé.

(153)

Komise tudíž konstatovala, že během období přezkumného šetření existoval režim subvencí a že je specifický ve smyslu čl. 4 odst. 2 písm. a) a čl. 4 odst. 3 základního nařízení.

(154)

Komise se domnívá, že čínští vyvážející výrobci výrobků z nekonečných skleněných vláken jsou v rámci tohoto režimu nadále příjemci subvencí.

(155)

V šetření týkajícím se textilií ze skleněných vláken byla výše napadnutelné subvence vypočtena na základě výhody, kterou příjemci získali v roce 2018. Tato výhoda byla vypočtena jako rozdíl mezi celkovou cenou elektřiny splatnou podle běžné sazby v rozvodné síti a celkovou cenou elektřiny splatnou při snížené sazbě.

(156)

Vzhledem k nedostatečné spolupráci čínské vlády a všech vyvážejících výrobců zařazených do vzorku v tomto případě a vzhledem k tomu, že neexistují žádné náznaky opaku, Komise pro účely tohoto případu použila zjištění z šetření týkajícího se textilií ze skleněných vláken (38), pokud se týkala výrobků z nekonečných skleněných vláken, jako dostupných údajů podle článku 28 základního nařízení.

(157)

Vzhledem ke všem výše uvedeným skutečnostem dospěla Komise k závěru, že odvětví výrobků z nekonečných skleněných vláken je nadále subvencováno prostřednictvím poskytování elektřiny za cenu nižší než přiměřenou.

(158)

V žádosti o přezkum žadatelé tvrdili, že čínská vláda i nadále poskytovala subvence ve formě prominutých nebo nevybraných vládních příjmů, včetně níže uvedených programů osvobození od daně a snížení daní.

(159)

V žádosti o přezkum žadatelé tvrdili, že výrobci výrobků z nekonečných skleněných vláken v Číně využívají osvobození od daně z příjmu podniků pro „podniky využívající vyspělé a nové technologie“, jak je popsáno níže.

(160)

Podle zákona Čínské lidové republiky o dani z příjmů podniků (dále jen „zákon o dani z příjmů podniků“) (39) mají podniky zabývající se vyspělými a novými technologiemi, kterým stát potřebuje poskytovat klíčovou podporu, výhodu z nižší daně z příjmů ve výši 15 %, místo standardní sazby daně ve výši 25 %.

(161)

Právním základem tohoto programu je článek 28 zákona o dani z příjmů podniků a článek 93 prováděcích pravidel k zákonu ČLR o dani z příjmů podniků (40) spolu s:

(162)

Společnosti, které mohou využívat odpočtu daně, tvoří součást určitých prioritních oblastí vyspělých a nových technologií podporovaných státem, jakož i stávajících priorit v oblasti vyspělých technologií podporovaných státem, jak jsou uvedeny v pokynech k nejnovějším klíčovým prioritním oblastem rozvoje v odvětvích vyspělých technologií. Tyto pokyny jasně zmiňují výrobní technologie a klíčové suroviny pro sklo, včetně výrobků z nekonečných skleněných vláken, jako prioritní oblast.

(163)

Kromě toho, aby měly podniky na tento odpočet nárok, musí splňovat tato kritéria:

(164)

Společnosti, které toto opatření využívají, musí předkládat přiznání k dani z příjmu a příslušné přílohy. Skutečná výše výhody je zahrnuta v daňovém přiznání.

(165)

Komise dospěla k závěru, že v případě tohoto odpočtu daně se jedná o subvenci ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) a čl. 3 odst. 2 základního nařízení, neboť existuje finanční příspěvek v podobě příjmů prominutých čínskou vládou, čímž dotčené společnosti získávají výhodu.

(166)

Výhoda pro příjemce se rovná daňové úspoře. Tato subvence je specifická ve smyslu čl. 4 odst. 2 písm. a) základního nařízení, jelikož samotné právní předpisy omezují použití tohoto režimu pouze na podniky, které působí pouze v určitých prioritních oblastech vyspělých technologií určených státem, jako jsou některé klíčové technologie v odvětví výrobků z nekonečných skleněných vláken.

(167)

Komise se domnívá, že čínským vyvážejícím výrobcům výrobků z nekonečných skleněných vláken byla v rámci tohoto režimu nadále poskytována výhoda.

(168)

V šetření týkajícím se textilií ze skleněných vláken byla výše napadnutelné subvence vypočtena na základě výhody, kterou příjemci získali v roce 2018. Tato výhoda byla vypočtena jako rozdíl mezi celkovou výší splatné daně podle běžné daňové sazby a celkovou výší splatné daně podle nižší sazby.

(169)

Vzhledem k nedostatečné spolupráci čínské vlády a všech vyvážejících výrobců zařazených do vzorku v tomto případě a vzhledem k tomu, že neexistují žádné náznaky opaku, Komise pro účely tohoto případu použila zjištění z šetření týkajícího se textilií ze skleněných vláken (41), pokud se týkala výrobků z nekonečných skleněných vláken, jako dostupných údajů podle článku 28 základního nařízení.

(170)

Vzhledem ke všem výše uvedeným skutečnostem dospěla Komise k závěru, že odvětví výrobků z nekonečných skleněných vláken je nadále subvencováno.

(171)

V žádosti o přezkum žadatelé tvrdili, že výrobci výrobků z nekonečných skleněných vláken v Číně využívají odpočtu daně z příjmu podniků, jak je popsáno níže.

(172)

Odpočet daně u výzkumných a vývojových činností poskytuje podnikům nárok na preferenční daňové zacházení v souvislosti s jejich výzkumnými a vývojovými činnostmi v určitých prioritních oblastech špičkových technologií určených státem, pokud jsou splněny určité prahové hodnoty pro výdaje na výzkum a vývoj.

(173)

Konkrétně to znamená, že výdaje na výzkum a vývoj vzniklé v souvislosti s vývojem nových technologií, nových výrobků a nových dovedností, které netvoří nehmotná aktiva a jsou zaúčtovány do zisků a ztrát ve stávajícím období, podléhají dodatečnému 50 % odpočtu po odpočtu v plném rozsahu s ohledem na konkrétní situaci. Pokud výše uvedené výdaje na výzkum a vývoj tvoří nehmotná aktiva, podléhají odpisům založeným na 150 % nákladů na nehmotná aktiva.

(174)

Právním základem tohoto programu je čl. 30 odst. 1 zákona o dani z příjmů podniků společně s prováděcími pravidly k zákonu ČLR o dani z příjmů podniků, jakož i tyto dokumenty:

(175)

V šetření týkajícím se textilií ze skleněných vláken Komise zjistila, že „nové technologie, nové výrobky a nové dovednosti“, u nichž lze využít odpočtu daně, tvoří součást určitých oblastí vyspělých technologií podporovaných státem, jakož i stávajících priorit v oblasti vyspělých technologií podporovaných státem, jak jsou uvedeny v pokynech k nejnovějším prioritním oblastem rozvoje v odvětvích vyspělých technologií.

(176)

Komise dospěla k závěru, že v případě tohoto odpočtu daně se jedná o subvenci ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) a čl. 3 odst. 2 základního nařízení, neboť existuje finanční příspěvek v podobě příjmů prominutých čínskou vládou, čímž dotčené společnosti získávají výhodu.

(177)

Výhoda pro příjemce se rovná daňové úspoře.

(178)

Tato subvence je specifická ve smyslu čl. 4 odst. 2 písm. a) základního nařízení, jelikož samotné právní předpisy omezují použití tohoto opatření pouze na podniky, kterým vznikly výdaje na výzkum a vývoj v určitých prioritních oblastech vyspělých technologií určených státem, jako je odvětví výrobků z nekonečných skleněných vláken.

(179)

Komise se domnívá, že čínským vyvážejícím výrobcům výrobků z nekonečných skleněných vláken byla v rámci tohoto režimu nadále poskytována výhoda.

(180)

V šetření týkajícím se textilií ze skleněných vláken byla výše napadnutelné subvence vypočtena na základě výhody, kterou příjemci získali v roce 2018. Tato výhoda byla vypočtena jako rozdíl mezi celkovou výší splatné daně podle běžné daňové sazby a celkovou výší splatné daně po dodatečném 50 % odpočtu skutečných výdajů na výzkum a vývoj.

(181)

Vzhledem k nedostatečné spolupráci čínské vlády a všech vyvážejících výrobců zařazených do vzorku v tomto případě a vzhledem k tomu, že neexistují žádné náznaky opaku, Komise pro účely tohoto případu použila zjištění z šetření týkajícího se textilií ze skleněných vláken (42), pokud se týkala výrobků z nekonečných skleněných vláken, jako dostupných údajů podle článku 28 základního nařízení.

(182)

Vzhledem ke všem výše uvedeným skutečnostem dospěla Komise k závěru, že odvětví výrobků z nekonečných skleněných vláken je nadále subvencováno.

(183)

V žádosti o přezkum žadatelé tvrdili, že výrobci výrobků z nekonečných skleněných vláken v Číně využívají tohoto osvobození od daně z dividend, jak je popsáno níže.

(184)

Zákon o dani z příjmů podniků nabízí daňové úlevy podnikům zapojeným do rozvoje průmyslových odvětví nebo projektů, které jsou výslovně podporovány a podněcovány státem. Zákon zejména nabízí osvobození od daně z příjmu z kapitálových investic, jako jsou dividendy a prémie, mezi způsobilými rezidentními podniky.

(185)

Právním základem tohoto programu je čl. 26 odst. 2 zákona o dani z příjmů podniků společně s prováděcími pravidly k zákonu ČLR o dani z příjmů podniků,

(186)

V předchozích šetřeních Komise zjistila, že některé kontrolované společnosti obdržely osvobození od daně z příjmu z dividend mezi způsobilými rezidentními podniky.

(187)

Článek 25 zákona o dani z příjmů podniků stanoví, že „stát nabídne preference v oblasti daně z příjmů podnikům působícím v odvětvích nebo projektech, jejichž rozvoj je výslovně podporován a podněcován státem“. V čl. 26 odst. 2 se upřesňuje, že se osvobození od daně vztahuje na příjmy z kapitálových investic mezi „způsobilými rezidentními podniky“, což zřejmě omezuje rozsah jeho působnosti pouze na některé rezidentní podniky.

(188)

Jak je uvedeno v šetření týkajícím se textilií ze skleněných vláken, taková preferenční daňová politika je omezena na určitá odvětví a projekty, tj. na odvětví, která jsou výslovně podporována a podněcována státem, jako je odvětví výrobků z nekonečných skleněných vláken, a tudíž je specifická.

(189)

Komise je toho názoru, že tento režim je subvencí ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) a čl. 3 odst. 2 základního nařízení, neboť existuje finanční příspěvek v podobě ušlých příjmů čínské vlády, čímž získávají dotčené společnosti výhodu.

(190)

Výhoda pro příjemce se rovná daňové úspoře.

(191)

Tato subvence je specifická ve smyslu čl. 4 odst. 2 písm. a) základního nařízení, jelikož samotné právní předpisy omezují použití tohoto osvobození pouze na způsobilé rezidentní podniky, které jsou významně podporovány státem a jejichž rozvoj stát podněcuje.

(192)

Komise se domnívá, že čínským vyvážejícím výrobcům výrobků z nekonečných skleněných vláken byla v rámci tohoto režimu nadále poskytována výhoda.

(193)

Vzhledem k nedostatečné spolupráci čínské vlády a všech vyvážejících výrobců zařazených do vzorku v tomto případě a vzhledem k tomu, že neexistují žádné náznaky opaku, Komise pro účely tohoto případu použila zjištění z šetření týkajícího se textilií ze skleněných vláken (43), pokud se týkala výrobků z nekonečných skleněných vláken, jako dostupných údajů podle článku 28 základního nařízení.

(194)

Vzhledem ke všem výše uvedeným skutečnostem dospěla Komise k závěru, že odvětví výrobků z nekonečných skleněných vláken je nadále subvencováno.

(195)

V žádosti o přezkum žadatelé tvrdili, že výrobci výrobků z nekonečných skleněných vláken v Číně využívají tohoto osvobození od daní z užívání pozemků, jak je popsáno níže.

(196)

Organizace nebo jednotlivec využívající pozemky ve městech, krajských městech a správních centrech a průmyslových a důlních oblastech musí obvykle platit daň z užívání městských pozemků. Daň z užívání pozemků vybírají daňové úřady v místě, kde jsou pozemky využívány.

(197)

Některé kategorie půdy, jako je půda získaná z moře, půda pro využití vládními institucemi, lidovými organizacemi a vojenskými jednotkami pro jejich vlastní použití, půda pro využití institucemi financovanými z veřejných prostředků od ministerstva financí, půda, kterou využívají náboženské chrámy, veřejné parky a veřejné historické a přírodní lokality, ulice, silnice, veřejná prostranství, trávníky a další městské veřejné pozemky, jsou však od daně z užívání pozemků osvobozeny.

(198)

Právním základem tohoto programu je:

(199)

V šetření týkajícím se textilií ze skleněných vláken Komise zjistila, že jedna ze skupin společností zařazených do vzorku využila vrácení platby daní z užívání pozemků od místního pozemkového úřadu, i když nespadala do žádné z vyňatých kategorií, které stanoví výše uvedené vnitrostátní právní předpisy.

(200)

Komise dospěla k závěru, že v případě tohoto osvobození od daně se jedná o subvenci buď ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu i), nebo ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) a čl. 3 odst. 2 základního nařízení, neboť existuje finanční příspěvek v podobě přímého převodu finančních prostředků (vrácení zaplacené daně) nebo ušlých příjmů čínské vlády (nezaplacená daň), čímž dotčené společnosti získávají výhodu.

(201)

Výhoda pro příjemce se rovná vrácené částce/úspoře na dani.

(202)

Tato subvence je specifická ve smyslu čl. 4 odst. 2 písm. a) základního nařízení, jelikož jedna ze společností zařazených do vzorku v šetření týkajícím se textilií ze skleněných vláken získala snížení daně, ačkoli nesplňovala žádné z objektivních kritérií.

(203)

Komise se domnívá, že čínským vyvážejícím výrobcům výrobků z nekonečných skleněných vláken byla v rámci tohoto režimu nadále poskytována výhoda.

(204)

V šetření týkajícím se textilií ze skleněných vláken byla výše napadnutelné subvence vypočtena na základě výhody, kterou příjemci získali v roce 2018. Za tuto výhodu byla považována částka vrácená v roce 2018.

(205)

Vzhledem k nedostatečné spolupráci čínské vlády a všech vyvážejících výrobců zařazených do vzorku v tomto případě a vzhledem k tomu, že neexistují žádné náznaky opaku, Komise pro účely tohoto případu použila zjištění z šetření týkajícího se textilií ze skleněných vláken (44), pokud se týkala výrobků z nekonečných skleněných vláken, jako dostupných údajů podle článku 28 základního nařízení.

(206)

Vzhledem ke všem výše uvedeným skutečnostem dospěla Komise k závěru, že odvětví výrobků z nekonečných skleněných vláken je nadále subvencováno.

(207)

Na základě dostupných informací dospěla Komise k závěru, že odvětví výrobků z nekonečných skleněných vláken v ČLR zůstalo během období přezkumného šetření subvencováno. Zejména závěry šetření týkajícího se textilií ze skleněných vláken jsou významné, jelikož se týkají subvencí pro společnosti vyrábějící jak textilie ze skleněných vláken, tak výrobky z nekonečných skleněných vláken, a režimy subvencí nejsou specifické pro jednotlivé výrobky.

(208)

Vzhledem k tomu, že subvenční režimy poskytují výhodu celé společnosti, a nikoli pouze části vyrábějící a vyvážející textilie ze skleněných vláken, můžeme znovu použít dostupné informace k „předání“ výpočtů základních subvencí v případě textilií ze skleněných vláken a v případě neexistence jakýchkoli jiných informací předpokládat, že společnosti vyrábějící a vyvážející výrobky z nekonečných skleněných vláken do Unie by v období přezkumného šetření těžily ze subvencování, jež je mnohem větší než nepatrné. S ohledem na zjištění šetření týkajícího se textilií ze skleněných vláken, která zahrnovala subvence, které nebyly napadeny v původním šetření, byla skutečně zjištěna průměrná výše subvencování přibližně 25 %.

(209)

I když výši subvencování nelze přesně stanovit z důvodu nedostatečné spolupráce, lze ji považovat za významnou.

(210)

Existence přetrvávajícího subvencování během období přezkumného šetření je známkou pravděpodobného přetrvání subvencování, pokud by opatření pozbyla platnosti. Komise rovněž analyzovala, zda je pravděpodobný nárůst objemů subvencovaného vývozu v případě, že by opatření pozbyla platnosti.

(211)

Za tímto účelem provedla Komise analýzu těchto prvků: výrobní kapacity a volné kapacity v ČLR a atraktivity trhu Unie.

(212)

V důsledku nedostatečné spolupráce ze strany výrobců/vývozců v ČLR a čínské vlády založila Komise své posouzení na dostupných údajích v souladu s článkem 28 základního nařízení.

(213)

Ve své žádosti o přezkum před pozbytím platnosti žadatelé uvedli, že v roce 2018 činila celosvětová poptávka po výrobcích z nekonečných skleněných vláken v rozmezí od 5,3 do 6,5 milionu tun a celková kapacita se pohybovala mezi 6,0 a 6,9 milionu tun.

(214)

Uvedli, že v roce 2018 činil rozdíl mezi kapacitou a poptávkou v ČLR 700 000 tun ročně, což představuje 70 % poptávky Evropské unie po výrobcích z nekonečných skleněných vláken.

(215)

Vzhledem k tomu, že nebyly k dispozici žádné další informace, dospěla Komise k závěru, že pokud by opatření pozbyla platnosti, mohli by čínští výrobci přesměrovat svou nadměrnou kapacitu na trh Unie.

(216)

Ve své žádosti o přezkum před pozbytím platnosti žadatelé uvedli, že EU je i nadále jednou z pěti největších vývozních destinací čínského vývozu výrobků z nekonečných skleněných vláken, a to i v případě, že jsou opatření v platnosti.

(217)

Analýza údajů z GTA (45) do konce roku 2019 tento trend potvrzuje.

(218)

Žadatelé rovněž uvedli, že ve srovnání s jinými trhy jsou evropské ceny výrobků z nekonečných skleněných vláken vysoké.

(219)

Tento trend potvrzuje analýza jednotkových cen, která byla rovněž převzata z GTA do konce roku 2019 pro pět největších čínských vývozních trhů.

(220)

Komise dospěla k závěru, že Unie je pro čínské výrobce výrobků z nekonečných skleněných vláken atraktivním trhem. To potvrzují i čínští výrobci, kteří investují do zařízení v Bahrajnu a Egyptě konkrétně za účelem přístupu na trh Unie, aniž by platili platná cla na dovoz z ČLR.

(221)

Na základě zjištění šetření a uplatnění článku 28 základního nařízení dospěla Komise k závěru, že subvenční režimy specifické pro odvětví výrobků z nekonečných skleněných vláken v ČLR zůstávají v platnosti a že tyto režimy poskytly výrobnímu odvětví výrobků z nekonečných skleněných vláken v ČLR během období přezkumného šetření výhodu.

(222)

Komise rovněž dospěla k závěru, že pokud by opatření pozbyla platnosti, subvencovaný dovoz výrobků z nekonečných skleněných vláken z ČLR by pokračoval.

(223)

Během období přezkumného šetření vyrábělo obdobný výrobek v Unii devět výrobců. Tyto společnosti představují „výrobní odvětví Unie“ ve smyslu čl. 9 odst. 1 základního nařízení.

(224)

Komise vybrala vzorek výrobců v Unii. Vzorek obsahoval tři výrobce v Unii, kteří v období přezkumného šetření představovali více než 60 % celkové výroby obdobného výrobku v Unii.

(225)

Komise stanovila celkovou výrobu výrobků z nekonečných skleněných vláken v Unii v období přezkumného šetření ve výši přibližně 657 750 tun, a to na základě informací, které shromáždil žadatel a které byly během šetření ověřeny.

Tabulka 1

Výroba v Unii

(226)

Celková výroba v Unii zůstala mezi roky 2016 a 2018 stabilní, ale během období přezkumného šetření klesla.

(227)

Komise stanovila spotřebu výrobků z nekonečných skleněných vláken v Unii připočtením dovozu těchto výrobků k prodeji výrobního odvětví Unie na trhu Unie.

(228)

Spotřeba v Unii se vyvíjela takto:

Tabulka 2

Spotřeba v Unii

(229)

Spotřeba v Unii v posuzovaném období kolísala. Mezi roky 2016 a 2018 vzrostla o 8 % a během období přezkumného šetření se výrazně snížila o 7 %.

(230)

Komise stanovila objem dovozu a jeho podíl na trhu na základě údajů z databáze Surveillance 2 (46).

(231)

Dovoz výrobků z nekonečných skleněných vláken z Číny se vyvíjel takto:

Tabulka 3

Objem dovozu a jeho podíl na trhu

(232)

Objem dovozu výrobků z nekonečných skleněných vláken z Číny do EU se mezi rokem 2016 a obdobím přezkumného šetření snížil o 35 %. Odpovídající podíl na trhu se ve stejném období snížil o 3 procentní body.

(233)

Průměrné dovozní ceny se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 4

Dovozní cena

(234)

Dovozní ceny z Číny se během posuzovaného období snížily o 7 %.

(235)

Vzhledem k nedostatečné spolupráci Komise stanovila cenové podbízení během období přezkumného šetření srovnáním:

(236)

Cena CIF z databáze Surveillance 2 byla upravena na cenu franko připočtením dovozního cla ve výši 7 % k ceně CIF a k dovozním nákladům ve výši přibližně 30 EUR za dovezenou tunu.

(237)

Výsledek srovnání byl vyjádřen jako procentní podíl obratu výrobců v Unii zařazených do vzorku v období přezkumného šetření.

(238)

Srovnání u dovozu z Číny ukázalo během období přezkumného šetření průměrné cenové podbízení o více než 24 %.

(239)

Komise proto stanovila, že ceny dovozu z Číny se výrazně podbízely cenám výrobního odvětví Unie.

(240)

Objem dovozu, podíl na trhu a dovozní ceny se u dovozu z jiných třetích zemí vyvíjely takto:

Tabulka 5

Objem dovozu, podíl na trhu a dovozní ceny ze všech ostatních zemí kromě Číny

(241)

Největší dovoz ze třetích zemí během posuzovaného období představoval výrazně rostoucí objem z Egypta a relativně stabilní dovoz z Malajsie a Norska. Stabilní byl rovněž dovoz z Bahrajnu s 2 % podílem na trhu.

(242)

Podíl dovozu z Egypta na trhu vzrostl z 5 % v roce 2016 na 14 % v období přezkumného šetření.

(243)

Komise zahájila šetření týkající se dovozu výrobků z nekonečných skleněných vláken z Egypta dne 16. května 2019 (47). Šetření bylo ukončeno v červnu 2020 a bylo zjištěno, že nárůst dovozu byl způsoben vývozem egyptského závodu provozovaného čínskou skupinou CNBM Group. Tento vývozce zřídil tento provoz výslovně za účelem prodeje výrobků z nekonečných skleněných vláken na trh Unie bez zaplacení platných cel na dovoz pocházející z Číny (48).

(244)

Podle důkazů předložených Komisi v uvedené věci se zdá, že objednávky výrobků z nekonečných skleněných vláken na společnost CNBM Group byly převedeny do nového výrobního závodu v Egyptě. Dovoz z Egypta se od roku 2016 do roku 2019 rychle zvyšoval a jeho objem se téměř ztrojnásobil. V červnu 2020 uložila Komise na dovoz výrobků z nekonečných skleněných vláken z Egypta konečné vyrovnávací clo ve výši 13,1 % (49). Prozatímní opatření byla uložena v březnu 2020 (50).

(245)

Objem dovozu z Malajsie se mezi rokem 2018 a obdobím přezkumného šetření snížil. Jeho podíl na trhu klesl z 10 % – 11 % během posuzovaného období na 8 % v období přezkumného šetření. Komise zjistila, že Malajsie vyváží do EU pouze střiž (51). Srovnáním průměrné ceny dovozu střiže z Malajsie a cen střiže výrobního odvětví Unie bylo zjištěno, že malajsijské dovozní ceny odpovídají cenám výrobního odvětví Unie.

(246)

Dovoz z Norska měl během posuzovaného období na trhu stabilní podíl ve výši 4 % –5 %. Kromě toho byly průměrné ceny dovozu na podobné úrovni jako prodejní ceny výrobního odvětví Unie.

(247)

Dovoz z ostatních zemí měl během posuzovaného období na trhu stabilní podíl ve výši 9 %.

(248)

V souladu s čl. 8 odst. 5 základního nařízení zahrnovalo posouzení dopadu subvencovaného dovozu na výrobní odvětví Unie posouzení všech hospodářských ukazatelů, které ovlivňovaly stav výrobního odvětví Unie v posuzovaném období.

(249)

Jak je uvedeno v 13. bodě odůvodnění, za účelem zjištění možné újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie byl proveden výběr vzorku.

(250)

Pro účely stanovení újmy Komise rozlišovala mezi makroekonomickými a mikroekonomickými ukazateli újmy. Komise posoudila makroekonomické ukazatele na základě údajů obsažených v odpovědích na dotazník od výrobců v Unii zařazených do vzorku a na základě informací, které poskytl žadatel a ověřila Komise. Mikroekonomické ukazatele vycházely z údajů z odpovědí na dotazník od výrobců zařazených do vzorku.

(251)

Makroekonomickými ukazateli jsou: výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, objem prodeje, podíl na trhu, růst, zaměstnanost, produktivita, rozsah výše subvencí a překonání účinků dřívějšího subvencování.

(252)

Mikroekonomickými ukazateli jsou: průměrné jednotkové ceny, jednotkové náklady, průměrné náklady práce, ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic a schopnost opatřit si kapitál.

(253)

Celková výroba, výrobní kapacita a využití kapacity v Unii se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 6

Výrobní kapacita a využití kapacity

(254)

Výrobní kapacita zůstala v průběhu posuzovaného období stabilní. Důvodem je skutečnost, že kapacita je založena především na počtu pecí, které dodávají materiál pro výrobní linky, a zvyšování kapacity proto vyžaduje značné investice.

(255)

Využití kapacity výrobního odvětví Unie zůstalo od roku 2016 do roku 2018 rovněž vysoké a stabilní, poté došlo k mírnému poklesu v období přezkumného šetření.

(256)

Objem prodeje a podíl výrobního odvětví Unie na trhu se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 7

Objem prodeje a podíl na trhu

(257)

Prodej výrobního odvětví Unie se během posuzovaného období snížil o 7 %, s výjimkou velmi silného roku 2017, kdy ve srovnání s rokem 2016 došlo k 5 % nárůstu.

(258)

Podíl výrobního odvětví Unie na trhu se během posuzovaného období snížil z 64 % na 59 %. Podíl dovozu z Číny na trhu se rovněž snížil z 8 % na 5 %. Klesající podíl dovozu z Číny i výrobního odvětví Unie na trhu je třeba posuzovat v souvislosti s rostoucím dovozem z Egypta. Podíl dovozu z Egypta na trhu se během posuzovaného období téměř ztrojnásobil z 5 % na 14 %.

(259)

Zaměstnanost a produktivita se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 8

Zaměstnanost a produktivita

(260)

Zaměstnanost ve výrobním odvětví Unie byla v celém posuzovaném období stabilní.

(261)

Klesající produktivita výrobního odvětví Unie v posuzovaném období odrážela klesající výrobu.

(262)

Vážené průměrné jednotkové prodejní ceny výrobců v Unii zařazených do vzorku účtované odběratelům v Unii se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 9

Prodejní ceny v Unii

(263)

Vážená průměrná jednotková prodejní cena výrobců v Unii zařazených do vzorku účtovaná nezávislým odběratelům v Unii se v průběhu posuzovaného období snížila o 5 %.

(264)

Jednotkové výrobní náklady výrobců v Unii zařazených do vzorku však během posuzovaného období vzrostly o 8 %.

(265)

Průměrné náklady práce u výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období postupně zvyšovaly takto:

Tabulka 10

Průměrné náklady na pracovníka

(266)

Stav zásob výrobců v Unii zařazených do vzorku se během posuzovaného období zvýšil a v období přezkumného šetření zůstal na nejvyšší úrovni.

Tabulka 11

Stav zásob

(267)

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic se u výrobců v Unii zařazených do vzorku v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 12

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic

(268)

Ziskovost tří výrobců v Unii stanovila Komise tak, že zisk před zdaněním z prodeje obdobného výrobku odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, vyjádřila jako procentní podíl z obratu tohoto prodeje.

(269)

Ziskovost a roční peněžní tok z jejich činností během posuzovaného období značně klesly.

(270)

Po celé posuzované období pokračovalo výrobní odvětví Unie v investicích. Investice se od roku 2016 do roku 2018 zvýšily, což odráží životní cyklus pecí, které je třeba pravidelně obnovovat, aby byla umožněna nepřetržitá výroba. Investice však během období přezkumného šetření výrazně poklesly.

(271)

Návratnost investic byla vyjádřena jako zisk v procentech vztažený k čisté účetní hodnotě investic. Po klesajícím ziskovém rozpětí během posuzovaného období následoval negativní vývoj.

(272)

Finanční výsledky výrobního odvětví Unie, co se týče zisku, však během období přezkumného šetření omezovaly jeho schopnost získávat kapitál.

(273)

Zisky výrobního odvětví Unie byly v posuzovaném období silně zasaženy a klesly z 12,6 % zisku v roce 2016 na 3,7 % zisku v období přezkumného šetření, což je úroveň, která je pro tak vysoce kapitálově náročné výrobní odvětví výrazně pod udržitelnou úrovní. Výrazný pokles ziskovosti ukazuje obzvláště nejistou situaci výrobního odvětví Unie během období přezkumného šetření.

(274)

Klesající objem prodeje spolu se snižujícími se cenami způsobil zhoršení všech ukazatelů výkonnosti. Kromě klesající ziskovosti se snížila produktivita a využití kapacity. Konečný stav zásob se v posuzovaném období zvýšil o 8 %. Peněžní tok v období šetření se ve srovnání s rokem 2016 snížil o 51 %. Návratnost investic se snížila z 18 % v roce 2016 na pouhých 6 %.

(275)

Klesající výroba měla významný dopad na výrobní odvětví vzhledem k vysokým fixním nákladům a nemožnosti pružně snížit výrobu, neboť pece musí být v tomto konkrétním výrobním procesu plně využity.

(276)

I za takových nepříznivých okolností byly nezbytné trvalé investice, zejména k nahrazení pecí s přísně omezenou životností. To vedlo k dalšímu finančnímu tlaku na výrobce.

(277)

Výrobní odvětví Unie ve stejné době ztratilo část svého podílu na trhu, což mělo nepříznivý dopad na ziskovost.

(278)

S ohledem na všechny výše uvedené skutečnosti dospěla Komise k závěru, že výrobnímu odvětví Unie byla v průběhu období přezkumného šetření nadále působena podstatná újma ve smyslu článku 8 základního nařízení.

(279)

Komise dospěla k závěru, že výrobnímu odvětví Unie byla v období přezkumného šetření nadále působena podstatná újma.

(280)

Komise však zjistila, že újmu, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, nelze přičítat subvencovanému dovozu z Číny. Jak bylo zjištěno ze statistik dovozu, dovoz z Egypta během posuzovaného období prudce vzrostl.

(281)

Jak je uvedeno výše ve 243. bodě odůvodnění, Komise tento dovoz nedávno prošetřila a zjistila, že je subvencovaný a působí újmu výrobnímu odvětví Unie. Komise ve skutečnosti zjistila, že čínská skupina CNBM Group zřídila provoz v Egyptě, aby se vyhnula opatřením na ochranu obchodu, včetně opatření, která jsou v současné době přezkoumávána (52).

(282)

Navzdory obvyklému odrazujícímu účinku na dovoz, který má antisubvenční šetření obvykle na dovoz ze zemí, které jsou předmětem šetření, zůstal dovoz z Egypta v porovnání s obdobím končícím 31. března 2019 (144 169 tun) v období přezkumného šetření v rámci tohoto přezkumu na podobné úrovni (141 809 tun). Zároveň pokračoval trend v poklesu dovozní ceny, kdy se cena snížila z 904 EUR za tunu na 890 EUR za tunu.

(283)

Cenový tlak na trh způsobený tímto dovozem z Egypta za nízké ceny vedl k neschopnosti výrobního odvětví Unie promítnout zvýšení výrobních nákladů do ceny.

(284)

Je rovněž třeba zmínit, že prozatímní opatření proti subvencovanému dovozu z Egypta byla zavedena až v březnu 2020. Výrobní odvětví Unie tedy nebylo během posuzovaného období v tomto šetření, včetně období přezkumného šetření, chráněno před subvencovaným dovozem z Egypta.

(285)

Zatímco čínský dovoz v období přezkumného šetření stále představoval 5 % podíl na trhu a jeho dovozní ceny byly stále nižší než ceny zaznamenané u jiných zemí, jakož i u výrobního odvětví Unie, Komise konstatuje, že proti nekalému dovozu výrobků z nekonečných skleněných vláken z Číny existují nejen antisubvenční, ale také antidumpingová opatření.

(286)

Komise proto porovnala dovozní ceny z Číny s připočtením obou cel s cenami výrobního odvětví Unie.

(287)

Vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany čínských vyvážejících výrobců použila Komise dovozní statistiky EU a zohlednila doplňkové kódy TARIC k určení sazeb pro jednotlivé společnosti a kódy KN, aby rozlišovala pramence, rohože a střiže.

(288)

V tomto srovnání Komise nezjistila žádné cenové podbízení u střiže a pramenců, které představují převážnou většinu výroby výrobního odvětví Unie. Cenové podbízení bylo zjištěno pouze u rohoží, u nichž bylo vzhledem k jejich velmi nízkému podílu na celkové výrobě v Unii (méně než 4 %) zjištěno, že nemají žádný měřitelný vliv na situaci výrobního odvětví Unie.

(289)

Komise proto dospěla k závěru, že tato opatření jsou účinná, pokud jde o ochranu výrobního odvětví Unie před újmou působenou subvencovaným dovozem z ČLR.

(290)

Komise poté posuzovala, zda je pravděpodobné obnovení újmy původně působené dovozem výrobků z nekonečných skleněných vláken z ČLR, pokud by opatření pozbyla platnosti.

(291)

Za účelem zjištění této pravděpodobnosti provedla Komise analýzu těchto prvků: a) pravděpodobné cenové úrovně dovozu z Číny při neexistenci vyrovnávacích opatření, b) atraktivita trhu Unie, c) výrobní kapacita a volná kapacita v Číně.

(292)

Z šetření vyplynulo, že dovoz z Číny byl v období přezkumného šetření subvencován a že je pravděpodobné, že subvencování bude přetrvávat, pokud by opatření pozbyla platnosti.

(293)

Čínské dovozní ceny (bez antidumpingových/vyrovnávacích cel) byly podstatně nižší než prodejní ceny výrobního odvětví Unie. Průměrná prodejní cena výrobního odvětví Unie na trhu EU během období přezkumného šetření činila 1 106 EUR/t, zatímco průměrná dovozní cena z Číny činila 990 EUR/t. Na tomto základě byl vyvozen závěr, že kdyby opatření pozbyla platnosti, čínský vývoz výrobků z nekonečných skleněných vláken do Unie by se uskutečňoval za ceny působící újmu, které by se podbízely prodejním cenám výrobního odvětví Unie.

(294)

Trh Unie je atraktivní z hlediska velikosti i cen.

(295)

Podle dostupných informací poskytnutých žadatelem jsou ceny na trhu Unie v průměru vyšší než v jiných zemích. Vývozní statistiky rovněž ukazují, že čínské vývozní ceny na jiné vývozní trhy, tj. do USA a Jižní Koreje, byly během období přezkumného šetření v průměru nižší (863 EUR za tunu v USA a 780 EUR/t v Jižní Koreji) než do EU (990 EUR za tunu) (53).

(296)

Atraktivitu trhu Unie pro čínské výrobce výrobků z nekonečných skleněných vláken rovněž potvrzuje skutečnost, že společnost CPIC a skupina CNBM Group významně investovaly do zahájení významného vývozu výrobků z nekonečných skleněných vláken ze závodů v Bahrajnu a Egyptě, aby dodávaly na evropský trh krátce po uložení antisubvenčních a antidumpingových opatření v prosinci 2014.

(297)

Jak bylo potvrzeno v předchozím šetření, skupina CNBM Group otevřela závod v Egyptě výslovně za účelem prodeje výrobků z nekonečných skleněných vláken na trh Unie s cílem vyhnout se platným clům na dovoz přímo z Číny (54).

(298)

Jak je podrobně uvedeno v 213. Až 215. bodě odůvodnění, v Číně existují značné nevyužité kapacity.

(299)

Šetření ukázalo, že dovoz z Číny se nadále uskutečňoval za ceny, které se podbízejí cenám výrobního odvětví Unie, a že nic nenasvědčuje tomu, že by subvencování v budoucnu skončilo.

(300)

Kromě toho, pokud by byla opatření zrušena, lze rozumně očekávat, že v důsledku atraktivity trhu Unie a dostupné volné kapacity v Číně dojde k podstatnému zvýšení dovozu do Unie za subvencované ceny působící újmu, které by se podbízely prodejním cenám výrobního odvětví Unie.

(301)

Při takovém scénáři by čínský vývoz do Unie rychle získal podíl na trhu na úkor výrobního odvětví Unie, které by čelilo okamžitému poklesu objemu prodeje a zvýšení fixních jednotkových nákladů.

(302)

Zvýšení fixních nákladů ve spojení se snížením prodejních cen by okamžitě negativně ovlivnilo ziskovost výrobního odvětví Unie, která byla během posuzovaného období výrazně nižší než cílový zisk. V důsledku toho by se výrobní odvětví Unie stalo ztrátovým, celková hospodářská situace výrobního odvětví Unie by byla nepříznivě ovlivněna a došlo by k obnovení podstatné újmy.

(303)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že pokud by byla opatření zrušena, je pravděpodobné, že dojde k obnovení újmy působené dovozem pocházejícím z Číny.

(304)

V souladu s článkem 31 základního nařízení Komise zkoumala, zda může učinit jednoznačný závěr, že v tomto případě není přijetí vyrovnávacích opatření odpovídajících celkové výši napadnutelných subvencí v zájmu Unie, a to navzdory zjištění subvencování působícího újmu. Zájem Unie byl stanoven na základě posouzení všech různých relevantních zájmů, a to včetně zájmu výrobního odvětví Unie, uživatelů a dovozců.

(305)

Šetření ukázalo, že výrobní odvětví Unie bylo v situaci působící újmu a že zrušení opatření by pravděpodobně vedlo ke zvýšení nekalé hospodářské soutěže ze strany dovozu subvencovaných výrobků z Číny.

(306)

Komise proto dospěla k závěru, že je v zájmu výrobního odvětví Unie zachovat platná opatření.

(307)

Výrobky z nekonečných skleněných vláken se používají pro celou řadu aplikací, jako je doprava (automobilová, námořní, letecká, vojenská), elektrika/elektronika, větrná energie, stavebnictví, nádrže/potrubí, spotřební zboží.

(308)

Používají se buď přímo v materiálovém průmyslu (plasty), nebo jako vstupní materiál pro tkaní textilií ze skleněných vláken a otevřených síťovin.

(309)

Pro přímé použití, kde výrobky z nekonečných skleněných vláken tvoří výztuž materiálu, je jejich podíl na celkových nákladech na materiál velmi nízký, stejně jako dopad opatření na celkové náklady.

(310)

Pokud jde o tkaní textilií ze skleněných vláken, je situace odlišná, neboť výrobky z nekonečných skleněných vláken představují významný procentní podíl výrobních nákladů a odvětví textilií ze skleněných vláken se při hospodářské soutěži na trhu Unie spoléhá na levné ceny výrobků z nekonečných skleněných vláken. Odvětví textilií ze skleněných vláken však nyní může těžit z antidumpingových a vyrovnávacích opatření uložených na dovoz textilií ze skleněných vláken z Číny i Egypta (hlavních konkurentů na trhu textilií ze skleněných vláken).

(311)

Jelikož se v tomto šetření nepřihlásili žádní uživatelé, jsou nejlepšími dostupnými údaji, které má Komise v tomto ohledu k dispozici, závěry z minulých šetření: z přezkumu antidumpingových opatření před pozbytím platnosti podrobně popsaného v prováděcím nařízení Komise (EU) 2017/724 (55), v němž se dospělo k závěru, že prodloužení platnosti opatření by mělo omezený dopad na situaci uživatelů, a z antisubvenčního šetření podrobně popsaného v prováděcím nařízení Komise (EU) 2020/379 (56), v němž byl učiněn závěr, že vzhledem k alternativním zdrojům dostupné nabídky, na něž se opatření nevztahují, a vzhledem k tomu, že neexistují žádné důkazy, které by jasně ukazovaly, že dodatečné náklady plynoucí z opatření uložených na dovoz nemohou být uživateli absorbovány, negativní účinky na uživatele jasně neprokázaly, že není v zájmu Unie opatření použít.

(312)

Komise vyzvala všechny dovozce, kteří nejsou ve spojení, aby se zúčastnili šetření, ale žádný z nich se v šetření nepřihlásil ani žádným způsobem nespolupracoval.

(313)

Komise se domnívala, že výrobky z nekonečných skleněných vláken jsou do značné míry standardizovány a jejich zdroje dodávek lze účinně měnit.

(314)

Na tomto základě a rovněž vzhledem k alternativním zdrojům dostupných dodávek, na které se opatření nevztahují, dospěla Komise k závěru, že v současnosti platná opatření neměla na situaci dovozců žádné významné nepříznivé účinky a že zachování opatření by na ně nemělo nepatřičný nepříznivý vliv.

(315)

Zrušení opatření by na výrobce v Unii mělo významný negativní dopad.

(316)

Rozšíření antidumpingového cla by mělo omezený dopad na dovozce a uživatele.

(317)

Komise však konstatuje, že k dispozici jsou jiné zdroje výrobků z nekonečných skleněných vláken, na něž se nevztahují platná opatření.

(318)

Na tomto základě dospěla Komise k závěru, že neexistují žádné přesvědčivé důvody k domněnce, že by nebylo v zájmu Unie zachovat vyrovnávací opatření na dovoz výrobků z nekonečných skleněných vláken pocházejících z ČLR.

(319)

Vzhledem k závěrům ohledně pravděpodobnosti přetrvávání subvencování a obnovení újmy a v souladu s čl. 18 odst. 1 základního nařízení by vyrovnávací cla použitelná na dovoz výrobků z nekonečných skleněných vláken pocházejících z Čínské lidové republiky měla být zachována.

(320)

Zúčastněné strany byly informovány o podstatných skutečnostech a úvahách, na jejichž základě bylo zamýšleno uložit konečné antidumpingové clo na dovoz výrobku, který je předmětem šetření, do Unie.

(321)

Zúčastněné strany dostaly příležitost vyjádřit se k tomuto poskytnutí informací a požádat o slyšení u Komise a/nebo u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

(322)

Po zveřejnění základních skutečností a úvah byly obdrženy dva soubory připomínek, jeden od společnosti Chengdu Chang Yuan Shun Co. Ltd., čínského vyvážejícího výrobce, a jeden od sdružení APFE.

(323)

Čínský vyvážející výrobce vyjádřil nesouhlas s rozhodnutím zachovat vyrovnávací clo a tvrdil, že nemá prospěch z žádné subvence nabízené čínskou vládou. Společnost zejména tvrdila, že nemá prospěch z „centrálního plánování čínské vlády na podporu odvětví výrobků z nekonečných skleněných vláken“ a že neobdržela žádnou preferenční finanční podporu. S výjimkou těchto obecných prohlášení neposkytl čínský vyvážející výrobce žádné důkazy na podporu svých tvrzení. Tato tvrzení se proto zamítají.

(324)

Sdružení APFE uvedlo, že souhlasí se zjištěními Komise. Zdůraznilo rovněž, že čínští výrobci si udrželi silné postavení na trhu EU nejen díky dovozu z Egypta a Bahrajnu, ale také díky dovozu z Číny. Sdružení APFE tvrdilo, že podle Eurostatu čínští výrobci po období přezkumného šetření snížili své vývozní ceny do Unie o více než 15 %. Nevědělo ani o žádném technologickém pokroku, jenž by vedl ke snížení výrobních nákladů v odvětví výrobků z nekonečných skleněných vláken, který by takový pokles cen odůvodnil. Sdružení APFE naopak očekávalo zvýšení cen v důsledku celkové globální hospodářské situace a pandemie.

(325)

Sdružení APFE tvrdilo, že dovoz výrobků z nekonečných skleněných vláken z Číny i nadále působí újmu výrobnímu odvětví Unie a že čínští výrobci se po období přezkumného šetření zapojili do absorpční praxe, která podstatně zbavila platná cla na dovoz výrobků z nekonečných skleněných vláken z Číny nápravných účinků, které měla v roce 2014, kdy byla uložena, a v letech bezprostředně následujících.

(326)

Komise bere na vědomí, že se připomínky sdružení APFE ubírají stejným směrem jako výše uvedené závěry. Kdykoli má výrobní odvětví Unie důkazy o tom, že by opatření měla být dále přezkoumána, má právo podat žádost podle základního nařízení.

(327)

S ohledem na článek 109 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (57), pokud má být částka vrácena na základě rozsudku Soudního dvora Evropské unie, měla by být pro zaplacení úroku použita sazba, kterou uplatňuje Evropská centrální banka na své hlavní refinanční operace, uveřejněná v řadě C Úředního věstníku Evropské unie a platná první kalendářní den každého měsíce.

(328)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 25 odst. 1 nařízení (EU) 2016/1037,