(Euratom) 2021/100Nařízení Rady (Euratom) 2021/100, ze dne 25. ledna 2021, kterým se zavádí specifický finanční program pro vyřazování jaderných zařízení z provozu a nakládání s radioaktivním odpadem a kterým se zrušuje nařízení (Euratom) č. 1368/2013

Publikováno: Úř. věst. L 34, 1.2.2021, s. 3-17 Druh předpisu: Nařízení
Přijato: 25. ledna 2021 Autor předpisu: Rada Evropské unie
Platnost od: 21. února 2021 Nabývá účinnosti: 1. ledna 2021
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:
Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



1.2.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 34/3


NAŘÍZENÍ RADY (Euratom) 2021/100,

ze dne 25. ledna 2021,

kterým se zavádí specifický finanční program pro vyřazování jaderných zařízení z provozu a nakládání s radioaktivním odpadem a kterým se zrušuje nařízení (Euratom) č. 1368/2013

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství pro atomovou energii, a zejména na článek 203 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu (1),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

V souladu s Římským prohlášením vedoucích představitelů 27 členských států a Evropské rady, Evropského parlamentu a Evropské komise ze dne 25. března 2017 by měl rozpočet Unie umožnit, aby Evropa byla bezpečná a chráněná. Programy vyřazování jaderných zařízení z provozu již k tomuto cíli přispívají a mohou k němu přispívat i nadále. Po odstavení jaderných zařízení má být dosaženo hlavního pozitivního dopadu v podobě postupného snížení radiologického rizika pro pracovníky, veřejnost a životní prostředí v dotčených členských státech, jakož i v Unii jako celku.

(2)

Specifický finanční program může přinést dodatečnou unijní přidanou hodnotu, neboť se v rámci Unie stane měřítkem pro bezpečné řešení technologických otázek při vyřazování jaderných zařízení z provozu a šíření znalostí. Finanční pomoc na základě tohoto finančního programu by měla být poskytována na základě předchozího hodnocení, při němž se zjišťují specifické potřeby a prokazuje unijní přidaná hodnota s cílem podporovat vyřazování jaderných zařízení z provozu a bezpečné nakládání s radioaktivním odpadem.

(3)

Činnosti, na které se vztahuje toto nařízení, by měly odpovídat platným unijním a vnitrostátním právním předpisům. Finanční pomoc podle tohoto nařízení by měla být i nadále výjimečná, aniž jsou dotčeny zásady a cíle vyplývající z právních předpisů Unie v oblasti jaderné bezpečnosti, totiž směrnice Rady 2009/71/Euratom (2), a v oblasti nakládání s odpady, totiž směrnice Rady 2011/70/Euratom (3). Podle čl. 4 odst. 1 a čl. 7 odst. 1 směrnice Rady 2011/70/Euratom zůstává konečná odpovědnost za bezpečné nakládání se vzniklým vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem na členských státech.

(4)

V souladu s Protokolem o podmínkách a pravidlech přijetí Bulharské republiky a Rumunska do Evropské unie (4), který je připojen ke Smlouvě ohledně přistoupení Bulharské republiky a Rumunska k Evropské unii (5) (dále jen „Smlouva o přistoupení“) se Bulharsko zavázalo k uzavření bloků 1 a 2 jaderné elektrárny Kozloduj do 31. prosince 2002 a bloků 3 a 4 téže elektrárny do 31. prosince 2006, a k následnému vyřazení těchto bloků z provozu. Vyřazení uvedených zařízení z provozu mělo pro Bulharsko za následek značnou finanční zátěž v podobě přímých i nepřímých nákladů. V souladu se svými závazky odstavilo Bulharsko všechny dotčené bloky v příslušných lhůtách.

(5)

V souladu s Protokolem č. 9 o bloku 1 a bloku 2 jaderné elektrárny Bohunice V1 na Slovensku, který je přílohou aktu o přistoupení České republiky, Estonské republiky, Kyperské republiky, Lotyšské republiky, Litevské republiky, Maďarské republiky, Republiky Malta, Polské republiky, Republiky Slovinsko a Slovenské republiky a o úpravách smluv, na nichž je založena Evropská unie (6) (dále jen „Akt o přistoupení“), se Slovensko zavázalo uzavřít blok 1 jaderné elektrárny Bohunice V1 do 31. prosince 2006, a blok 2 téže elektrárny do 31. prosince 2008, a k následnému vyřazení těchto bloků z provozu. Vyřazení uvedených zařízení z provozu mělo pro Slovensko za následek značnou finanční zátěž v podobě přímých i nepřímých nákladů. V souladu se svými závazky odstavilo Slovensko všechny příslušné bloky ve stanovených lhůtách.

(6)

V souladu se závazky obsaženými v případě Bulharska ve Smlouvě o přistoupení a v případě Slovenska v Aktu o přistoupení a s podporou Unie Bulharsko významně pokročilo k vyřazení jaderné elektrárny Kozloduj z provozu a Slovensko významně pokročilo k vyřazení jaderné elektrárny Bohunice V1 z provozu. Je zapotřebí dalšího úsilí, aby byl bezpečně dosažen konečný stav vyřazení z provozu. Na základě současných plánů vyřazování z provozu se plánuje, že by vyřazování z provozu mělo být dokončeno v případě jaderné elektrárny Kozloduj do konce roku 2030 a v případě jaderné elektrárny Bohunice V1 do roku 2025.

(7)

Společné výzkumné středisko Evropské komise (dále jen „JRC“) bylo zřízeno článkem 8 Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii (dále jen „Smlouva o Euratomu“). Při uplatňování tohoto článku byly v období 1960–62 podepsány mezi Společenstvím, Německem, Belgií, Itálii a Nizozemskem dohody o areálu. V případě Itálie a Nizozemska byla vnitrostátní jaderná zařízení převedena na Společenství. Ve čtyřech areálech byla vybudována infrastruktura zaměřená na jaderný výzkum, která zahrnovala nová zařízení. Některá z těchto zařízení se dodnes používají, zatímco jiná byla odstavena (v některých případech před více než 20 lety) a vesměs jsou zastaralá.

(8)

Na základě článku 8 Smlouvy o Euratomu a podle článku 7 směrnice 2011/70/Euratom má JRC, jakožto držitel licence, spravovat své historické jaderné závazky a vyřazovat svá jaderná zařízení, jež byla odstavena, z provozu v souladu s příslušnými vnitrostátními právními předpisy. V souladu s tím byl v roce 1999 sdělením Evropskému parlamentu a Radě zahájen v JRC program týkající se vyřazování jaderných zařízení z provozu a nakládání s odpady a Komise od té doby pravidelně poskytuje aktualizované informace o pokroku tohoto programu.

(9)

Komise dospěla k závěru, že nejlepší možností, jak splnit požadavky vyplývající z čl. 5 odst. 1 písm. f) a článku 7 směrnice 2011/70/Euratom, je provádět strategii, která činnosti v oblasti vyřazování jaderných zařízení z provozu a nakládání s odpady kombinuje se zahájením jednání mezi JRC a hostitelskými členskými státy o možném převedení závazků v oblasti vyřazování jaderných zařízení z provozu a nakládání s radioaktivním odpadem a vyhořelým palivem v případě vzájemných dohod mezi Komisí a hostitelskými členskými státy. JRC by pro splnění svých povinností souvisejících s vyřazováním jaderných zařízení z provozu a bezpečností při nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem mělo zajistit a udržovat odpovídající zdroje.

(10)

Toto nařízení reaguje na potřeby zjištěné pro víceletý finanční rámec na období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2027 a stanoví po celou dobu trvání finanční krytí na programy pomoci pro vyřazování z provozu bloků 1 až 4 jaderné elektrárny Kozloduj v Bulharsku (dále jen „program Kozloduj“) a bloků 1 a 2 jaderné elektrárny Bohunice V1 na Slovensku (dále jen „program Bohunice“), jakož i na vyřazování z provozu jaderných zařízení Komise v areálech JRC a související nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem ve čtyřech areálech, totiž JRC-Geel v Belgii, JRC-Karlsruhe v Německu, JRC-Ispra v Itálii a JRC-Petten v Nizozemsku (dále jen „program JRC týkající se vyřazování jaderných zařízení z provozu a nakládání s odpady“). Toto finanční krytí má představovat hlavní referenční částku ve smyslu bodu 17 interinstitucionální dohody ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení (7) pro Evropský parlament a Radu během ročního rozpočtového procesu.

(11)

Na tento specifický finanční program pro vyřazování jaderných zařízení z provozu a nakládání s radioaktivním odpadem (dále jen „program“) se použije nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (8) (dále jen „finanční nařízení“). Finanční nařízení stanoví pravidla pro plnění rozpočtu Unie, včetně pravidel týkajících se grantů, cen, zadávání veřejných zakázek, nepřímého řízení, finančních nástrojů, rozpočtových záruk, finanční pomoci a náhrad vyplácených externím odborníkům.

(12)

V souladu s finančním nařízením, nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (9) a nařízeními Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 (10), (Euratom, ES) č. 2185/96 (11) a (EU) 2017/1939 (12) mají být finanční zájmy Unie chráněny prostřednictvím přiměřených opatření, včetně opatření týkajících se prevence, odhalování, nápravy a vyšetřování nesrovnalostí včetně podvodů, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených či nesprávně použitých finančních prostředků a případného ukládání správních sankcí. Zejména má Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) v souladu s nařízeními (Euratom, ES) č. 2185/96 a (EU, Euratom) č. 883/2013 pravomoc provádět správní vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, aby zjistil, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu nebo ohrožujícímu finanční zájmy Unie.

V souladu s nařízením (EU) 2017/1939 má Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO) pravomoc vyšetřovat a stíhat trestné činy poškozující nebo ohrožující finanční zájmy Unie, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 (13). V souladu s finančním nařízením mají všechny osoby nebo subjekty, kterým jsou poskytovány finanční prostředky Unie, plně spolupracovat na ochraně zájmů Unie, udělit Komisi, OLAFu, Účetnímu dvoru a v případě členských států účastnících se posílené spolupráce podle nařízení (EU) 2017/1939 Úřadu evropského veřejného žalobce nezbytná práva a potřebný přístup a zajistit, aby rovnocenná práva udělily i třetí osoby podílející se na vynakládání finančních prostředků Unie.

(13)

Tímto nařízením nejsou dotčeny výsledky budoucích postupů týkajících se státní podpory, které mohou být zahájeny v souladu s články 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“).

(14)

Výši prostředků přidělených programu, jakož i programové období a rozdělení prostředků v rámci činností lze na základě výsledků hodnotící zprávy v polovině období a na základě závěrečné hodnotící zprávy přezkoumat. Dodatečnou rozpočtovou flexibilitu by mělo být v případě potřeby možné získat přerozdělením finančních prostředků v rámci činností, a to tak, že se upřednostní činnosti přispívající k řešení problémů v oblasti bezpečnosti spojených s vyřazením z provozu bloků č. 1 až 4 jaderné elektrárny Kozloduj v Bulharsku a bloků č. 1 a 2 jaderné elektrárny Bohunice V1 na Slovensku a s nakládáním se souvisejícím radioaktivním odpadem, aniž jsou dotčeny další činnosti prováděné podle tohoto nařízení, a to v souladu s finančním nařízením.

(15)

Tento program by měl rovněž zahrnovat získávání znalostí a sdílení zkušeností. Znalosti, zkušenosti a ponaučení ohledně procesu vyřazování jaderných zařízení z provozu získané na základě tohoto programu by měly být šířeny v rámci Unie v koordinaci a součinnosti s programy Unie pro činnosti v oblasti vyřazování jaderných zařízení z provozu v Litvě, neboť tato opatření skýtají největší unijní přidanou hodnotu a přispívají k bezpečnosti pracovníků a široké veřejnosti, jakož i k ochraně životního prostředí. Rozsah, postup a ekonomické aspekty spolupráce by měly být podrobně popsány ve víceletém pracovním programu a mohly by být rovněž předmětem dohod mezi členskými státy nebo s Komisí.

(16)

JRC by mělo koordinovaným způsobem usnadňovat šíření znalostí mezi různými zúčastněnými stranami v Unii například prováděním analýzy trhu, přezkumů a posouzení potřeb v oblasti znalostí v Unii, určováním možných směrů spolupráce, zainteresovaných stran a oblastí, v nichž by znalosti získané při provádění programu přinesly největší přidanou hodnotu, a vypracováváním formátů pro sdílení znalostí. Šíření získaných znalostí by mělo být financováno střediskem JRC. Kterýkoli členský stát by měl mít možnost iniciovat rozvíjení vazeb a výměn za účelem šíření znalostí.

(17)

Vyřazování jaderných zařízení z provozu a nakládání s radioaktivním odpadem, na něž se vztahuje toto nařízení, by mělo být prováděno s využitím nejlepších dostupných technických odborných znalostí a současně by mělo náležitě zohlednit charakter a technologické specifikace zařízení, jež mají být vyřazena z provozu, s cílem zajistit bezpečnost a nejvyšší možnou účinnost, a tak zohlednit mezinárodní osvědčené postupy.

(18)

Bulharsko, Slovensko a Komise by měly zajistit účinné monitorování a kontrolu průběhu procesu vyřazování jaderných zařízení z provozu s cílem zajistit největší přidanou hodnotu Unie, co se týče finančních prostředků přidělovaných podle tohoto nařízení, i když konečnou odpovědnost za vyřazení jaderných zařízení z provozu nesou oba dotčené členské státy. To zahrnuje účinné měření výkonnosti a v případě potřeby i přijímání nápravných opatření. Za tímto účelem by měl být zřízen výbor s monitorovací a informativní funkcí, jemuž by spolupředsedal zástupce Komise a dotčeného členského státu. Obdobně by měla být při realizaci programu JRC týkajícího se vyřazování jaderných zařízení z provozu a nakládání s jaderným odpadem nápomocna skupina nezávislých odborníků z členských států, kteří jsou jmenováni Komisí.

(19)

Podle bodů 22 a 23 interinstitucionální dohody ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (14) by měl být tento program hodnocen na základě informací shromážděných v souladu se stanovenými zvláštními požadavky na monitorování a zároveň zamezit administrativní zátěži, zejména pro členské státy, a nadměrné regulaci. Tyto požadavky by měly v příslušných případech zahrnovat měřitelné ukazatele jakožto základ pro hodnocení toho, jaké má tento program účinky v praxi.

(20)

Činnosti v rámci programu Kozloduj a programu Bohunice by měly být určeny v rámci mezí stanovených v plánech vyřazování z provozu předložených Bulharskem a Slovenskem podle nařízení Rady (Euratom) č. 1368/2013 (15). Tyto plány vymezují rozsah uvedených programů, konečné stavy vyřazení z provozu a konečné lhůty. Rovněž zahrnují činnosti spojené s vyřazováním z provozu a jejich harmonogram, náklady a potřebné lidské zdroje.

(21)

Činnosti podle programu Kozloduj a programu Bohunice by měly být prováděny za společného finančního úsilí Unie, Bulharska a Slovenska v souladu s praxí spolufinancování zavedenou v předcházejících programech.

(22)

Nařízení (Euratom) č. 1368/2013 by mělo být zrušeno.

(23)

Řádně byla zohledněna zvláštní zpráva Evropského účetního dvora č. 22/2016 s názvem „Programy pomoci EU pro vyřazování jaderných zařízení z provozu v Litvě, Bulharsku a na Slovensku: od roku 2011 bylo dosaženo určitého pokroku, zásadní výzvy však teprve čekají“.

(24)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k uplatňování tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (16).

(25)

Na toto nařízení se použijí horizontální finanční pravidla přijatá Evropským parlamentem a Radou na základě článku 322 Smlouvy o fungování EU. Uvedená pravidla jsou stanovena ve finančním nařízení a upravují zejména podrobnosti týkající se sestavování a plnění rozpočtu prostřednictvím grantů, veřejných zakázek, cen a nepřímého plnění, jakož i kontrolu odpovědnosti účastníků finančních operací. Pravidla přijatá na základě článku 322 Smlouvy o fungování EU se rovněž týkají obecného režimu podmíněnosti pro ochranu rozpočtu Unie.

(26)

Metody provádění a formy financování z prostředků Unie stanovené v tomto nařízení by se měly vybírat na základě toho, nakolik jsou schopny dosáhnout konkrétních cílů činností a přinášet výsledky, přičemž se přihlíží zejména k nákladům na kontrolní opatření, administrativní zátěži a očekávanému riziku nedodržení pravidel. Mělo by se přitom také zvážit použití jednorázových částek, paušálních plateb a jednotkových nákladů, jakož i financování, které není spojeno s náklady, jak je uvedeno v čl. 125 odst. 1 písm. a) finančního nařízení,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

1.   Tímto nařízením se zřizuje specifický finanční program pro vyřazování jaderných zařízení z provozu a nakládání s radioaktivním odpadem (dále jen „program“) na období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2027, který se zaměřuje na potřeby zjištěné na stávajícím základě. Tento program podporuje:

a)

bezpečné vyřazení z provozu bloků č. 1 až 4 jaderné elektrárny Kozloduj v Bulharsku a bloků č. 1 a 2 jaderné elektrárny Bohunice V1 na Slovensku, včetně nakládání s radioaktivním odpadem, v souladu se zjištěnými potřebami uvedenými v příslušném plánu vyřazování z provozu; a

b)

provádění procesu vyřazování z provozu jaderných zařízení Komise v areálech Společného výzkumného střediska (dále jen „JRC“), totiž JRC-Geel v Belgii, JRC-Karlsruhe v Německu, JRC-Ispra v Itálii a JRC-Petten v Nizozemsku, a nakládání se souvisejícím radioaktivním odpadem.

2.   Toto nařízení stanoví cíle programu, rozpočet programu na období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2027, metody provádění a formy financování z prostředků Unie.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1)

„vyřazováním z provozu“ správní a technická opatření, která v souladu s vnitrostátním právem umožňují v jaderném zařízení odstranit některé nebo všechny regulační kontroly a jejichž cílem je zajistit dlouhodobou ochranu obyvatelstva a životního prostředí, včetně snížení úrovní zbytkových radionuklidů v materiálech a v areálu daného jaderného zařízení;

2)

„plánem vyřazování z provozu“ dokument, který obsahuje podrobné informace o navrhovaném vyřazení z provozu a popisuje tyto aspekty: zvolenou strategii vyřazování z provozu; harmonogram, typ a pořadí činností při vyřazování z provozu; použitou strategii pro nakládání s odpadem, včetně uvolnění; navrhovaný konečný stav; skladování a zneškodňování odpadu z vyřazování z provozu; časový rámec vyřazování z provozu; odhady nákladů na dokončení vyřazování z provozu, jakož i cíle, očekávané výsledky, milníky, lhůty pro splnění cílů a odpovídající klíčové ukazatele výkonnosti, případně včetně ukazatelů založených na realizované hodnotě. Plán vyřazování z provozu zpracuje držitel povolení jaderného zařízení a zohlední se ve víceletých pracovních programech programu;

3)

„programem Kozloduj“ část programu, která se týká vyřazování z provozu bloků 1 až 4 jaderné elektrárny Kozloduj, nacházející se v Kozloduji v Bulharsku;

4)

„programem Bohunice“ část programu, která se týká vyřazování z provozu bloků 1 a 2 jaderné elektrárny Bohunice V1, nacházející se v Jaslovských Bohunicích na Slovensku;

5)

„programem JRC týkajícím se vyřazování jaderných zařízení z provozu a nakládání s odpady“ část programu, která se týká vyřazování z provozu jaderných zařízení Komise a nakládání se souvisejícím radioaktivním odpadem v areálech JRC, totiž JRC-Geel v Belgii, JRC-Karlsruhe v Německu, JRC-Ispra v Itálii a JRC-Petten v Nizozemsku.

Článek 3

Cíle programu

1.   Obecným cílem programu je poskytovat financování pro vyřazování jaderných zařízení z provozu a nakládání s radioaktivním odpadem v souladu s potřebami zjištěnými v příslušném plánu vyřazování z provozu.

2.   Na základě stávajících potřeb na období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2027 má program vedle získávání znalostí o procesu vyřazování jaderných zařízení z provozu a o nakládání s radioaktivním odpadem, které jsou výsledkem činností v oblasti vyřazování z provozu, za cíl zejména:

a)

pomáhat Bulharsku s prováděním programu vyřazování z provozu jaderné elektrárny Kozloduj a Slovensku s prováděním programu vyřazování z provozu jaderné elektrárny Bohunice, včetně nakládání s radioaktivním odpadem a jeho skladování v souladu s potřebami zjištěnými v příslušném plánu vyřazování z provozu, se zvláštním důrazem na řešení souvisejících problémů v oblasti bezpečnosti; a

b)

podporovat program JRC týkající se vyřazování jaderných zařízení z provozu a nakládání s odpadem.

3.   Konkrétní cíle programu jsou tyto:

a)

provádět činnosti uvedené v příslušných plánech vyřazování z provozu, demontáž a dekontaminace bloků 1 až 4 jaderné elektrárny Kozloduj a bloků 1 a 2 jaderné elektrárny Bohunice, včetně souvisejících systémů, struktur a součástí a pomocných budov, bezpečného nakládání s radioaktivním odpadem v souladu s potřebami zjištěnými v příslušných plánech na vyřazování z provozu a podpory v oblasti lidských zdrojů; a usilovat o vynětí bloků 1 až 4 jaderné elektrárny Kozloduj a bloků 1 a 2 jaderné elektrárny Bohunice z regulační kontroly;

b)

podporovat plán vyřazování z provozu a provádět činnosti v souladu s vnitrostátními právními předpisy hostitelského členského státu spočívající v demontáži a dekontaminaci jaderných zařízení Komise v areálech JRC a bezpečném nakládání se souvisejícím radioaktivním odpadem a případně připravit dobrovolný převod jaderných závazků z JRC na hostitelské členské státy.

c)

pro JRC – v souvislosti s vyřazováním jaderných zařízení z provozu rozvíjet vazby a výměny mezi zúčastněnými stranami v Unii s cílem zajistit šíření znalostí a sdílení zkušeností ve všech relevantních oblastech, jako je výzkum a inovace, regulace či odborná příprava, a rozvíjet potenciální synergie v rámci Unie.

Převod uvedený v písm. b) prvního pododstavce nesmí být žádnému hostitelskému členskému státu uložen jako povinnost a je podmíněn uzavřením vzájemné dvoustranné dohody mezi Komisí a hostitelským členským státem. V takové vzájemné dvoustranné dohodě se uvede, že veškeré náklady spojené s vyřazením jaderných zařízení Komise z provozu v areálech JRC a s uložením souvisejícího radioaktivního odpadu hradí Unie a jsou plně v souladu se směrnicí Rady 2011/70/Euratom.

4.   Podrobný popis konkrétních cílů je uveden v přílohách I, II a III. Na základě výsledků hodnocení provedených v souladu s článkem 11 může Komise prostřednictvím prováděcích aktů změnit přílohu I nebo II v souladu s přezkumným postupem uvedeným v čl. 13 odst. 2.

Článek 4

Rozpočet programu

1.   Finanční krytí na provádění programu v období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2027 činí 466 000 000 EUR v běžných cenách.

2.   Částka uvedená v prvním odstavci se rozdělí mezi tyto kategorie výdajů:

a)

63 000 000 EUR na činnosti v rámci programu Kozloduj;

b)

55 000 000 EUR na činnosti v rámci programu Bohunice;

c)

348 000 000 EUR na činnosti v rámci programu JRC týkajícího se vyřazování jaderných zařízení z provozu a nakládání s odpady, včetně činností na dosažení konkrétního cíle stanoveného v čl. 3 odst. 3 písm. c).

3.   Rozpočtové flexibility lze docílit přerozdělením finančních prostředků v rámci činností podle programu po hodnoceních provedených v souladu s článkem 11 a podle finančního nařízení, přičemž se upřednostní činnosti přispívající k řešení problémů v oblasti bezpečnosti souvisejících s vyřazováním z provozu a s nakládáním s radioaktivním odpadem.

4.   Částka uvedená v odstavci 1 může pokrývat výdaje na činnosti zahrnuté do příslušných plánů vyřazování z provozu a určené na provádění programu, jako jsou přípravné, monitorovací, kontrolní, auditní a hodnotící činnosti, včetně institucionálních systémů informačních technologií.

5.   Rozpočtové závazky na činnosti trvající déle než jeden rozpočtový rok mohou být rozděleny na roční splátky v průběhu několika let.

Článek 5

Šíření znalostí

1.   Znalosti získané při provádění programu jsou šířeny na úrovni Unie.

2.   Opatření k realizaci činnosti uvedené v odstavci 1 jsou financována v rámci programu JRC týkajícího se vyřazování jaderných zařízení z provozu a nakládání s odpady. JRC koordinuje strukturování znalostí a jejich šíření do členských států.

3.   Proces šíření znalostí je zahrnut a vymezen v pracovních programech podle článku 9.

Článek 6

Metody provádění a formy financování z prostředků Unie

1.   Program se provádí v rámci přímého řízení v souladu s finančním nařízením nebo v rámci nepřímého řízení společně se subjekty uvedenými v čl. 62 odst. 1 písm. c) finančního nařízení.

2.   Financování z prostředků Unie podle programu může být poskytováno v jakékoli z forem stanovených ve finančním nařízení.

Článek 7

Způsobilé činnosti

Pro financování jsou způsobilé pouze činnosti určené k provádění cílů stanovených v článku 3.

Článek 8

Míry spolufinancování

Aniž je dotčen čl. 190 odst. 1 finančního nařízení, maximální použitelná míra spolufinancování ze strany Unie během období uvedeného v čl. 4 odst. 1 tohoto nařízení nesmí být v rámci programu Kozloduj a programu Bohunice vyšší než 50 %. Zbývající spolufinancování musí zajistit Bulharsko v případě programu Kozloduj a Slovensko v případě programu Bohunice. Činnosti nezbytné pro šíření znalostí uvedené v článku 5 tohoto nařízení jsou Unií financovány ve výši 100 %.

Článek 9

Pracovní programy

1.   Program Kozloduj a program Bohunice se provádějí prostřednictvím víceletých pracovních programů podle článku 110 finančního nařízení. Tyto víceleté pracovní programy se přijímají postupem podle čl. 13 odst. 2.

2.   Program JRC týkající se vyřazování jaderných zařízení z provozu a nakládání s odpady se provede prostřednictvím víceletých pracovních programů a přijímá se v souladu s postupem podle článku 4 rozhodnutí Komise 96/282/Euratom (17).

3.   Ve víceletých pracovních programech podle odstavců 1 a 2 se zohlední plány vyřazování z provozu, které se použijí jako základ pro monitorování a hodnocení programů Kozloduj a Bohunice.

4.   Ve víceletých pracovních programech podle odstavců 1 a 2 je upřesněn současný stav, cíle, očekávané výsledky, související ukazatele výkonnosti a harmonogram pro využití finančních prostředků a jsou v nich uvedeny podrobnosti týkající se šíření znalostí.

Článek 10

Podávání zpráv a monitorování

1.   Ukazatele pro podávání zpráv o pokroku dosaženém při plnění cílů programu stanovených v článku 3 jsou uvedeny v příloze IV.

2.   Systém vykazování výkonnosti zajistí, aby údaje pro monitorování provádění programu a jeho výsledků byly shromažďovány účinně, efektivně a včas. Za tímto účelem se příjemcům finančních prostředků Unie a případně členským státům uloží požadavky na podávání zpráv, které jsou přiměřené celkovým nákladům a rizikům souvisejícím s programem.

3.   Na konci každého roku vypracuje Komise zprávu o pokroku v provádění činností vykonaných v předchozích letech, včetně počtu činností přijatých na základě výzev k podávání nabídek, a předloží ji Evropskému parlamentu a Radě.

Článek 11

Hodnocení

1.   Hodnocení se provádějí včas tak, aby je bylo možné promítnout do rozhodovacího procesu.

2.   Průběžné hodnocení programu se provede, jakmile je k dispozici dostatek informací o jeho provádění, avšak nejpozději do čtyř let od začátku období stanoveného v čl. 1 odst. 1. Průběžné hodnocení se též zabývá možností změn víceletého pracovního programu uvedeného v článku 9.

3.   Na konci provádění programu, avšak nejpozději do pěti let po skončení období stanoveného v čl. 1 odst. 1 provede Komise závěrečné hodnocení programu.

4.   Komise sdělí závěry hodnocení spolu se svými připomínkami Evropskému parlamentu a Radě.

Článek 12

Audity

Audity týkající se použití příspěvku Unie a příspěvku členských států prováděné osobami nebo subjekty včetně osob nebo subjektů, jež nebyly pověřeny orgány či institucemi Unie, jsou základem celkové jistoty podle článku 127 finančního nařízení.

Článek 13

Výbor

1.   Komisi je nápomocen výbor. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Má-li být stanovisko výboru získáno písemným postupem, je tento postup ukončen bez výsledku, pokud tak o tom ve lhůtě stanovené pro vydání stanoviska rozhodne předseda výboru nebo pokud o to požádá prostá většina členů výboru.

Článek 14

Informace, komunikace a publicita

1.   Příjemci finančních prostředků Unie uvádějí původ těchto prostředků a zajišťují viditelnost těchto prostředků, zejména při propagaci činností a jejich výsledků, a to tím, že poskytují ucelené, účinné a přiměřené informace různým cílovým skupinám včetně médií a veřejnosti.

2.   Komise provádí k programu, činnostem, jež jsou v rámci něj vykonávány a k dosaženým výsledkům informační a komunikační kampaně.

3.   Finanční zdroje vyčleněné na program rovněž přispívají k institucionální komunikaci ohledně politických priorit Unie v rozsahu, v němž tyto priority souvisejí s cíli stanovenými v článku 3.

Článek 15

Zrušení

Nařízení (Euratom) č. 1368/2013 se zrušuje.

Článek 16

Přechodná ustanovení

1.   Tímto nařízením není dotčeno pokračování ani změna činností zahájených podle nařízení (Euratom) č. 1368/2013, které se na uvedené činnosti použije až do jejich ukončení.

2.   Finanční krytí tohoto programu může rovněž zahrnovat výdaje na technickou a správní pomoc nezbytné pro zajištění přechodu mezi programem Kozloduj a programem Bohunice a opatřeními přijatými podle nařízení (Euratom) č. 1368/2013.

3.   V případě potřeby lze do rozpočtu Unie na období po roce 2027 zapsat prostředky na krytí výdajů stanovených v čl. 4 odst. 3 s cílem řídit činnosti, jež nebudou dokončeny do 31. prosince 2027.

Článek 17

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2021.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 25. ledna 2021.

Za Radu

předseda

J. BORRELL FONTELLES


(1)  Stanovisko ze dne 16. ledna 2019 (Úř. věst. C 411, 27.11.2020, s. 494).

(2)  Směrnice Rady 2009/71/Euratom ze dne 25. června 2009, kterou se stanoví rámec Společenství pro jadernou bezpečnost jaderných zařízení (Úř. věst. L 172, 2.7.2009, s. 18).

(3)  Směrnice Rady 2011/70/Euratom ze dne 19. července 2011, kterou se stanoví rámec Společenství pro odpovědné a bezpečné nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem (Úř. věst. L 199, 2.8.2011, s. 48).

(4)  Úř. věst. L 157, 21.6.2005, s. 29.

(5)  Úř. věst. L 157, 21.6.2005, s. 11.

(6)  Úř. věst. L 236, 23.9.2003, s. 33.

(7)  Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1.

(8)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).

(9)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).

(10)  Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1).

(11)  Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).

(12)  Nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1).

(13)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 ze dne 5. července 2017 o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím finanční zájmy Unie (Úř. věst. L 198, 28.7.2017, s. 29).

(14)  Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.

(15)  Nařízení Rady (Euratom) č. 1368/2013 ze dne 13. prosince 2013 o podpoře poskytované Unií na programy pomoci pro vyřazování jaderných zařízení v Bulharsku a na Slovensku z provozu a o zrušení nařízení (Euratom) č. 549/2007 a (Euratom) č. 647/2010 (Úř. věst. L 346, 20.12.2013, s. 1).

(16)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(17)  Rozhodnutí Komise 96/282/Euratom ze dne 10. dubna 1996 o reorganizaci Společného výzkumného střediska (Úř. věst. L 107, 30.4.1996, s. 12).


PŘÍLOHA I

Podrobný popis cílů programu Kozloduj

1.

Obecným cílem programu Kozloduj je pomáhat Bulharsku s řešením problémů v oblasti bezpečnosti při vyřazování bloků č. 1 až4 jaderné elektrárny Kozloduj z provozu. Hlavními bezpečnostními problémy, jimiž se má program Kozloduj zabývat, jsou:

a)

demontáž a dekontaminace budov a součástí reaktorů v souladu s plány vyřazování z provozu. Pokrok dosažený při plnění tohoto cíle je nutno měřit podle množství a druhu odstraněných materiálů i realizované hodnoty;

b)

bezpečné řízení vyřazování z provozu a nakládání s radioaktivním odpadem v souladu se zjištěnými potřebami uvedenými v příslušném plánu vyřazování z provozu, s aktivovanými látkami a materiály pro demontáž včetně jejich dekontaminace až po dočasné skladování či po uložení (podle kategorie odpadu), včetně případného dokončení infrastruktury pro nakládání s odpady a materiály. Tohoto cíle musí být dosaženo v souladu s plánem vyřazování z provozu a za podmínky dodržení nezbytných zásad pro nakládání s radioaktivním odpadem. Pokrok dosažený při plnění tohoto cíle je nutno měřit podle množství a druhu materiálu vyňatého z regulační kontroly a bezpečně skladovaného nebo uloženého odpadu i realizované hodnoty; a

c)

další snižování radiologických rizik. Pokrok dosažený při plnění tohoto cíle je nutno měřit prostřednictvím hodnocení bezpečnosti opatření a zařízení, přičemž se určí způsoby, jimiž by mohlo dojít k potenciálnímu ozáření, a učiní se odhad pravděpodobnosti a rozsahu potenciálního ozáření. V případě programu Kozloduj se vynětí zařízení z regulační kontroly až po odpovídající zákonné uvolňovací úrovně plánuje do konce roku 2030.

2.

Obecný cíl programu Kozloduj je doplněn cílem posilovat jeho unijní přidanou hodnotu přispěním k šíření znalostí (získaných v rámci programu) o procesu vyřazování jaderných zařízení z provozu do všech členských států. V období financování zahájeném v roce 2021 je v rámci programu Kozloduj nutno dosáhnout těchto výsledků:

a)

rozvíjet vazby a výměny mezi zúčastněnými stranami v Unii (např. členskými státy, bezpečnostními orgány, provozovateli veřejných služeb a subjekty, které provádí vyřazování z provozu);

b)

zdokumentovat explicitní znalosti a zpřístupnit je prostřednictvím vícestranného předávání znalostí o otázkách správy a řízení vyřazování zařízení z provozu a nakládání s odpady, o manažerských osvědčených postupech a technologických výzvách a procesech vyřazování zařízení z provozu na provozní i organizační úrovni s cílem rozvíjet potenciální synergie v rámci Unie.

Uvedené činnosti lze financovat z prostředků Unie ve výši 100 %.

Pokrok dosažený při plnění tohoto cíle bude měřen množstvím vytvořených znalostních produktů a jejich dosahem.

3.

Na uložení vyhořelého paliva a radioaktivního odpadu do hlubinného geologického úložiště a související přípravné práce se finanční krytí, jak je definováno v čl. 4 odst. 1, nevztahuje.


PŘÍLOHA II

Podrobný popis cílů programu Bohunice

1.

Obecným cílem programu Bohunice je pomáhat Slovensku s řešením problémů v oblasti bezpečnosti při vyřazování bloků č. 1 a 2 jaderné elektrárny Bohunice V1 z provozu. Hlavními bezpečnostními problémy, jimiž se má program Bohunice zabývat, jsou:

a)

demontáž a dekontaminace budov a součástí reaktorů v souladu s plány vyřazování z provozu. Pokrok dosažený při plnění tohoto cíle je nutno měřit podle množství a druhu odstraněných materiálů i realizované hodnoty;

b)

bezpečné řízení vyřazování z provozu a nakládání s radioaktivním odpadem v souladu se zjištěnými potřebami uvedenými v příslušném plánu vyřazování z provozu, s aktivovanými látkami a materiály pro demontáž včetně jejich dekontaminace až po dočasné skladování či po uložení (podle kategorie odpadu), včetně případného dokončení infrastruktury pro nakládání s odpady a materiály. Tohoto cíle musí být dosaženo v souladu s plánem vyřazování z provozu a podmínky dodržení nezbytných zásad pro nakládání s radioaktivním odpadem. Pokrok dosažený při plnění tohoto cíle je nutno měřit podle množství a druhu materiálu vyňatého z regulační kontroly a bezpečně skladovaného nebo uloženého odpadu i realizované hodnoty;

c)

další snižování radiologických rizik. Pokrok dosažený při plnění tohoto cíle je nutno měřit prostřednictvím hodnocení bezpečnosti opatření a zařízení, přičemž se určí způsoby, jimiž by mohlo dojít k potenciálnímu ozáření, a učiní se odhad pravděpodobnosti a rozsahu potenciálního ozáření. V případě programu Bohunice se vynětí zařízení z regulační kontroly až po odpovídající zákonné uvolňovací úrovně plánuje do roku 2025.

2.

Obecný cíl programu Bohunice je doplněn cílem posilovat jeho unijní přidanou hodnotu přispěním k šíření znalostí (získaných v rámci programu) o procesu vyřazování jaderných zařízení z provozu do všech členských států. V období financování zahájeném v roce 2021 je v rámci programu Bohunice nutno dosáhnout těchto výsledků:

a)

rozvíjet vazby a výměny mezi zúčastněnými stranami v Unii (např. členskými státy, bezpečnostními orgány, provozovateli veřejných služeb a subjekty, které provádí vyřazování z provozu);

b)

zdokumentovat explicitní znalosti a zpřístupnit je prostřednictvím vícestranného předávání znalostí o otázkách správy a řízení vyřazování zařízení z provozu a nakládání s odpady, o manažerských osvědčených postupech a technologických výzvách a procesech vyřazování zařízení z provozu na provozní i organizační úrovni s cílem rozvíjet potenciální synergie v rámci Unie.

Uvedené činnosti lze financovat z prostředků Unie ve výši 100 %.

Pokrok dosažený při plnění tohoto cíle je měřen množstvím vytvořených znalostních produktů a jejich dosahem.

3.

Na uložení vyhořelého paliva a radioaktivního odpadu do hlubinného geologického úložiště a související přípravné práce se finanční krytí, jak je uvedeno v čl. 4 odst. 1, nevztahuje.


PŘÍLOHA III

Podrobný popis cílů programu JRC pro vyřazování jaderných zařízení z provozu a nakládání s odpadem

1.

Obecným cílem programu JRC pro vyřazování jaderných zařízení z provozu a nakládání s odpadem je uskutečnit vyřazení jaderných zařízení Komise v areálech JRC z provozu, totiž v areálech JRC-Geel v Belgii, JRC-Karlsruhe v Německu, JRC-Ispra v Itálii a JRC-Petten v Nizozemsku a bezpečně nakládat s vyhořelým palivem, jaderným materiálem a radioaktivním odpadem. Obecný cíl programu je doplněn cílem posilovat unijní přidanou hodnotu šířením znalostí (získaných v rámci programu) o procesu vyřazování jaderných zařízení z provozu do všech členských států EU. V období financování zahájeném v roce 2021 je v rámci programu JRC pro vyřazování jaderných zařízení z provozu a nakládání s odpadem nutno dosáhnout těchto výsledků:

1.1.

Ve všech areálech:

a)

bezpečné nakládání s radioaktivním odpadem, jaderným materiálem a vyhořelým palivem;

b)

prozkoumání a rozpracování možností pro převod závazků v oblasti vyřazování zařízení z provozu a nakládání s odpady na hostitelský členský stát, a to na základě vzájemné dvoustranné dohody uzavřené mezi Komisí a hostitelským členským státem;

c)

rozvíjení vazeb a výměn mezi zúčastněnými stranami v Unii (např. členskými státy, bezpečnostními orgány, provozovateli veřejných služeb a subjekty, které provádí vyřazování z provozu);

d)

zdokumentování explicitních znalostí a jejich zpřístupnění prostřednictvím vícestranného předávání znalostí o otázkách správy a řízení vyřazování zařízení z provozu a nakládání s odpady, o manažerských osvědčených postupech a technologických výzvách a procesech vyřazování zařízení z provozu na provozní i organizační úrovni s cílem rozvíjet potenciální synergie v rámci EU.

1.2.

V areálu JRC-Ispra (v závislosti na udělení příslušných povolení italskými bezpečnostními orgány) v souladu s vnitrostátními právními předpisy:

a)

shromažďování odpadu vzniklého v minulosti, nakládání s ním a jeho bezpečné uložení;

b)

shromažďování jaderného materiálu a vyhořelého paliva, nakládání s ním a jeho bezpečné uložení;

c)

vyřazení odstavených zařízení z provozu.

1.3.

V areálu JRC-Karlsruhe (v závislosti na udělení příslušných povolení německými bezpečnostními orgány) v souladu s vnitrostátními právními předpisy:

a)

vyřazení zastaralého zařízení z provozu;

b)

minimalizace zásob radioaktivního odpadu, jaderného materiálu a vyhořelého paliva;

c)

vyřazování odstavených zařízení z provozu a skladování souvisejícího radioaktivního odpadu;

d)

přípravné fáze k vyřazení částí budov z provozu.

1.4.

V areálu JRC-Petten (v závislosti na udělení příslušných povolení nizozemskými bezpečnostními orgány) v souladu s vnitrostátními právními předpisy:

a)

minimalizace zásob radioaktivního odpadu, jaderného materiálu a vyhořelého paliva;

b)

shromažďování radioaktivního odpadu vzniklého v minulosti, nakládání s ním a jeho bezpečné uložení;

c)

přípravné fáze k vyřazení reaktoru s vysokým tokem neutronů (HFR) z provozu;

d)

vyřazení odstavených zařízení s vysokým tokem neutronů z provozu a bezpečné nakládání se souvisejícím radioaktivním odpadem.

1.5.

V areálu JRC-Geel (v závislosti na udělení příslušných povolení belgickými bezpečnostními orgány) v souladu s vnitrostátními právními předpisy:

a)

vyřazení zastaralého zařízení z provozu;

b)

minimalizace zásob radioaktivního odpadu a jaderného materiálu;

c)

přípravné fáze k vyřazení částí budov z provozu.

Pokrok dosažený při plnění tohoto cíle je příslušně nutno měřit podle množství a druhu bezpečně skladovaného nebo uloženého odpadu, podle množství a druhu bezpečně skladovaného nebo uloženého jaderného materiálu a vyhořelého paliva a podle množství a druhu odstraněných materiálů. Pokrok dosažený při plnění programu JRC týkajícího se vyřazování jaderných zařízení z provozu a nakládání s odpadem musí být obecně měřen na základě očekávaných výsledků, milníků, lhůt pro splnění cílů a odpovídajících klíčových ukazatelů výkonnosti, příslušně včetně ukazatelů založených na realizované hodnotě.

2.

Obecný cíl programu JRC týkajícího se vyřazování jaderných zařízení z provozu a nakládání s odpadem je doplněn cílem posilovat přidanou hodnotu EU šířením znalostí (získaných v rámci programu) o procesu vyřazování jaderných zařízení z provozu do všech členských států EU. V období financování zahájeném v roce 2021 je v rámci programu JRC týkajícího se vyřazování jaderných zařízení z provozu a nakládání s odpadem nutno dosáhnout těchto výsledků:

2.1.

rozvíjet vazby a výměny mezi zúčastněnými stranami v EU (např. členskými státy, bezpečnostními orgány, provozovateli veřejných služeb a subjekty, které provádí vyřazování z provozu);

2.2.

zdokumentovat explicitní znalosti a zpřístupnit je prostřednictvím vícestranného předávání znalostí o správních otázkách vyřazování zařízení z provozu a nakládání s odpady, o manažerských osvědčených postupech a technologických výzvách a procesech vyřazování zařízení z provozu na provozní i organizační úrovni s cílem rozvíjet potenciální synergie v rámci EU.

Pokrok dosažený při plnění tohoto cíle je měřen množstvím vytvořených znalostních produktů a jejich dosahem.

3.

Uložení vyhořelého paliva a radioaktivního odpadu do hlubinného geologického úložiště spadá do působnosti programu JRC týkajícího se vyřazování jaderných zařízení z provozu a nakládání s odpadem, jak to vyžaduje směrnice Rady 2011/70/Euratom.


PŘÍLOHA IV

Ukazatele pro podávání zpráv o pokroku dosaženém při plnění cílů programu stanovených v článku 3

1)

Nakládání s radioaktivním odpadem:

množství a druh bezpečně skladovaného nebo uloženého odpadu s ročními cíli podle druhu, při splnění milníků stanovených v programu;

2)

Demontáž a dekontaminace:

množství a druh odstraněných materiálů s ročními cíli podle druhu, při splnění milníků stanovených v programu.


© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU