(EU) 2021/25Nařízení Komise (EU) 2021/25, ze dne 13. ledna 2021, kterým se mění nařízení (ES) č. 1126/2008, kterým se přijímají některé mezinárodní účetní standardy v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002, pokud jde o mezinárodní účetní standard 39 a mezinárodní standardy účetního výkaznictví 4, 7, 9 a 16 (Text s významem pro EHP)

Publikováno: Úř. věst. L 11, 14.1.2021, s. 7-18 Druh předpisu: Nařízení
Přijato: 13. ledna 2021 Autor předpisu: Evropská komise
Platnost od: 3. února 2021 Nabývá účinnosti: 3. února 2021
Platnost předpisu: Zrušen předpisem (EU) 2023/1803 Pozbývá platnosti: 16. října 2023
Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



14.1.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 11/7


NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2021/25,

ze dne 13. ledna 2021,

kterým se mění nařízení (ES) č. 1126/2008, kterým se přijímají některé mezinárodní účetní standardy v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002, pokud jde o mezinárodní účetní standard 39 a mezinárodní standardy účetního výkaznictví 4, 7, 9 a 16

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002 ze dne 19. července 2002 o uplatňování mezinárodních účetních standardů (1), a zejména na čl. 3 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízením Komise (ES) č. 1126/2008 (2) byly přijaty některé mezinárodní standardy a interpretace, které existovaly ke dni 15. října 2008.

(2)

Dne 22. července 2014 zveřejnila Rada pro finanční stabilitu zprávu s názvem „Reformovat referenční úrovně hlavních úrokových sazeb“, v níž byla stanovena doporučení, jak posílit stávající referenční úrovně a další potenciální referenční úrokové sazby založené na mezibankovních trzích a vytvořit alternativní, téměř bezrizikové referenční úrokové sazby.

(3)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011 (3) zavedlo společný rámec pro zajištění přesnosti a integrity indexů používaných jako referenční hodnoty ve finančních nástrojích a finančních smlouvách nebo k měření výkonnosti investičních fondů v Unii.

(4)

Nařízení Komise (EU) 2020/34 (4) stanoví dočasné a omezené výjimky z požadavků zajišťovacího účetnictví mezinárodního účetního standardu (IAS) 39 Finanční nástroje: účtování a oceňování a mezinárodního standardu účetního výkaznictví (IFRS) 9 Finanční nástroje za účelem řešení důsledků reformy referenčních úrokových sazeb pro účetní výkaznictví v období před nahrazením stávající referenční úrokové sazby.

(5)

Dne 27. srpna 2020 zveřejnila Rada pro mezinárodní účetní standardy dokument „Reforma referenčních úrokových sazeb – fáze 2 – Změny IFRS 9, IAS 39, IFRS 7, IFRS 4 a IFRS 16“, kterým se řeší důsledky pro účetní výkaznictví, dojde-li reálně k nahrazení stávajících referenčních úrokových sazeb alternativními referenčními sazbami.

(6)

Dané změny stanoví zvláštní účetní postup pro rozložení změn hodnoty finančních nástrojů nebo leasingových smluv v důsledku nahrazení referenční úrokové sazby v čase, což zabraňuje náhlému dopadu na zisk nebo ztrátu, a zabraňují zbytečnému přerušení zajišťovacích vztahů v důsledku nahrazení referenční úrokové sazby.

(7)

Po konzultaci s Evropskou poradní skupinou pro účetní výkaznictví dospěla Komise k závěru, že změny IAS 39 Finanční nástroje: účtování a oceňování, IFRS 4 Pojistné smlouvy, IFRS 7 Finanční nástroje: zveřejňování, IFRS 9 Finanční nástroje a IFRS 16 Leasingy splňují kritéria pro přijetí stanovená v čl. 3 odst. 2 nařízení (ES) č. 1606/2002.

(8)

Nařízení (ES) č. 1126/2008 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(9)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Regulativního výboru pro účetnictví,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Příloha nařízení (ES) č. 1126/2008 se mění takto:

a)

mezinárodní účetní standard (IAS) 39 Finanční nástroje: účtování a oceňování se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení;

b)

mezinárodní standard účetního výkaznictví (IFRS) 4 Pojistné smlouvy se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení;

c)

mezinárodní standard účetního výkaznictví (IFRS) 7 Finanční nástroje: zveřejňování se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení;

d)

mezinárodní standard účetního výkaznictví (IFRS) 9 Finanční nástroje se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení;

e)

mezinárodní standard účetního výkaznictví (IFRS) 16 Leasingy se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení.

Článek 2

Změny uvedené v článku 1 začnou jednotlivé společnosti uplatňovat nejpozději prvním dnem prvního účetního období, které začíná dne 1. ledna 2021 nebo po tomto datu.

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 13. ledna 2021.

Za Komisi

předsedkyně

Ursula VON DER LEYEN


(1)  Úř. věst. L 243, 11.9.2002, s. 1.

(2)  Nařízení Komise (ES) č. 1126/2008 ze dne 3. listopadu 2008, kterým se přijímají některé mezinárodní účetní standardy v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002 (Úř. věst. L 320, 29.11.2008, s. 1).

(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011 ze dne 8. června 2016 o indexech, které jsou používány jako referenční hodnoty ve finančních nástrojích a finančních smlouvách nebo k měření výkonnosti investičních fondů, a o změně směrnic 2008/48/ES a 2014/17/EU a nařízení (EU) č. 596/2014 (Úř. věst. L 171, 29.6.2016, s. 1).

(4)  Nařízení Komise (EU) 2020/34 ze dne 15. ledna 2020, kterým se mění nařízení (ES) č. 1126/2008, kterým se přijímají některé mezinárodní účetní standardy v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002, pokud jde o Mezinárodní účetní standard 39 a Mezinárodní standardy účetního výkaznictví 7 a 9 (Úř. věst. L 12, 16.1.2020, s. 5).


PŘÍLOHA

Reforma referenčních úrokových sazeb – fáze 2

Změny IFRS 9, IAS 39, IFRS 7, IFRS 4 a IFRS 16

Změny IFRS 9 Finanční nástroje

Doplňují se odstavce 5.4.5–5.4.9, odstavce 6.8.13, 6.9.1–6.9.13, odstavec 7.1.9 a odstavce 7.2.43–7.2.46. Před odstavec 6.9.1 se vkládá nadpis a před odstavce 5.4.5, 6.9.7, 6.9.9, 6.9.11 a 7.2.43 se vkládají dílčí nadpisy.

5.4   OCEŇOVÁNÍ NABĚHLOU HODNOTOU

...

Změny báze pro určení smluvních peněžních toků v důsledku reformy referenčních úrokových sazeb

5.4.5

Účetní jednotka použije odstavce 5.4.6–5.4.9 na finanční aktiva nebo finanční závazky tehdy a pouze tehdy, jestliže se báze pro určení smluvních peněžních toků těchto finančních aktiv nebo finančních závazků mění v důsledku reformy referenčních úrokových sazeb. Pro tento účel pojem „reforma referenčních úrokových sazeb“ odkazuje na reformu referenčních úrokových sazeb na celém trhu, jak je popsána v odstavci 6.8.2.

5.4.6

Báze pro určení smluvních peněžních toků finančních aktiv nebo finančních závazků se může měnit:

a)

změnou smluvních podmínek určených při prvotním zaúčtování finančního nástroje (například při změně smluvních podmínek tak, že je referenční úroková sazba nahrazena alternativní referenční sazbou);

b)

způsobem, který nebyl brán v úvahu – nebo zamýšlen – ve smluvních podmínkách při prvotním zaúčtování finančního nástroje, beze změny smluvních podmínek (například se změní metoda výpočtu referenční úrokové sazby, aniž by se změnily smluvní podmínky) a/nebo

c)

kvůli aktivaci stávající smluvní podmínky (například při uplatnění již existujícího nouzového ustanovení).

5.4.7

Účetní jednotka použije odstavec B5.4.5 jako praktické zjednodušení pro vykázání změny báze k určení smluvních peněžních toků finančních aktiv nebo finančních závazků, jak to vyžaduje reforma referenčních úrokových sazeb. Toto praktické zjednodušení se použije pouze na takové změny a v takovém rozsahu, v jakém změnu požaduje reforma referenčních úrokových sazeb (viz také odstavec 5.4.9). Pro tento účel požaduje reforma referenčních úrokových sazeb změnu báze pro určení smluvních peněžních toků tehdy a výlučně tehdy, když jsou splněny obě z níže uvedených podmínek:

a)

změna je nezbytná jakožto přímý důsledek reformy referenčních úrokových sazeb a

b)

nová báze pro určení smluvních peněžních toků je ekonomicky rovnocenná s předchozí bází (tj. bází bezprostředně předcházející změně).

5.4.8

Příklady změn, které jsou důvodem pro novou bázi k určení smluvních peněžních toků, jež je ekonomicky rovnocenná s předchozí bází (tj. bází bezprostředně předcházející změně):

a)

nahrazení stávající referenční úrokové sazby používané k určení smluvních peněžních toků finančních aktiv nebo finančních závazků alternativní referenční úrokovou sazbou – nebo provedení takové reformy referenční úrokové sazby, že se změní metoda použitá k jejímu výpočtu – s přidáním pevného rozpětí nezbytného pro kompenzaci rozdílu v bázi mezi stávající referenční úrokovou sazbou a alternativní referenční úrokovou sazbou;

b)

změny týkající se období fixace, dat fixace nebo počtu dní mezi daty kupónových plateb, aby bylo možné provést reformu referenčních úrokových sazeb, a

c)

přidání nouzového ustanovení ke smluvním podmínkám finančního aktiva nebo finančního závazku, které umožní provedení změn popsaných výše v písmeni a) a b).

5.4.9

Pokud jsou kromě změn báze pro určení smluvních peněžních toků požadovaných reformou referenčních úrokových sazeb provedeny další změny finančního aktiva nebo finančního závazku, účetní jednotka použije pro změny požadované reformou referenčních úrokových sazeb nejprve praktické zjednodušení uvedené v odstavci 5.4.7. Účetní jednotka následně použije příslušné požadavky tohoto standardu na jakékoliv dodatečné změny, na které se nevztahuje praktické zjednodušení. Pokud dodatečná změna nemá za následek odúčtování finančního aktiva nebo finančního závazku, použije účetní jednotka pro vykázání této dodatečné změny podle potřeby odstavec 5.4.3 nebo odstavec B5.4.6. Pokud má dodatečná změna za následek odúčtování finančního aktiva nebo finančního závazku, použije účetní jednotka požadavky týkající se odúčtování.

...

6.8   DOČASNÉ VÝJIMKY Z UPLATŇOVÁNÍ ZVLÁŠTNÍCH POŽADAVKŮ NA ZAJIŠŤOVACÍ ÚČETNICTVÍ

Konec použití

...

6.8.13

Účetní jednotka přestane prospektivně uplatňovat odstavce 6.8.7 a 6.8.8:

a)

když jsou změny požadované reformou referenčních úrokových sazeb provedeny u mimosmluvně specifikované složky rizika za použití odstavce 6.9.1, nebo

b)

když je ukončen zajišťovací vztah, ve kterém je mimosmluvně specifikovaná složka rizika určena, nastane-li tato situace dříve.

6.9   DODATEČNÉ DOČASNÉ VÝJIMKY VYPLÝVAJÍCÍ Z REFORMY REFERENČNÍCH ÚROKOVÝCH SAZEB

6.9.1

Jakmile se na zajišťovací vztah přestanou uplatňovat požadavky uvedené v odstavcích 6.8.4–6.8.8 (viz odstavce 6.8.9–6.8.13), účetní jednotka změní formální určení dříve zdokumentovaného zajišťovacího vztahu tak, aby odráželo změny požadované reformou referenčních úrokových sazeb, tj. změny jsou konzistentní s požadavky uvedenými v odstavcích 5.4.6–5.4.8. V tomto kontextu se určení zajištění mění pouze za účelem provedení jedné nebo více z těchto změn:

a)

určení alternativní referenční sazby (specifikované smluvně nebo mimosmluvně) jako zajištěného rizika;

b)

změny popisu zajištěné položky, včetně popisu určené části peněžních toků nebo reálné hodnoty, která se zajišťuje, nebo

c)

změny popisu zajišťovacího nástroje.

6.9.2

Účetní jednotka rovněž použije požadavky uvedené v odst. 6.9.1. písm. c), pokud jsou splněny tyto tři podmínky:

a)

účetní jednotka provede změnu požadovanou reformou referenčních úrokových sazeb s využitím jiného přístupu než změny báze pro určení smluvních peněžních toků zajišťovacího nástroje (jak je popsáno v odstavci 5.4.6);

b)

původní zajišťovací nástroj není odúčtován a

c)

zvolený přístup je ekonomicky rovnocenný se změnou báze pro určení smluvních peněžních toků původního zajišťovacího nástroje (jak je popsáno v odstavcích 5.4.7 a 5.4.8).

6.9.3

Požadavky uvedené v odstavcích 6.8.4–6.8.8 se mohou přestat používat v různou dobu. Proto při uplatnění odstavce 6.9.1 může mít účetní jednotka povinnost změnit formální určení svých zajišťovacích vztahů v různou dobu, nebo může mít povinnost změnit formální určení zajišťovacího vztahu více než jednou. Tehdy a pouze tehdy, je-li určení zajišťovacího vztahu takto změněno, použije účetní jednotka příslušná ustanovení odstavců 6.9.7–6.9.12. Účetní jednotka rovněž použije odstavec 6.5.8 (u zajištění reálné hodnoty) nebo odstavec 6.5.11 (v případě zajištění peněžních toků), aby vykázala změny reálné hodnoty zajištěné položky nebo zajišťovacího nástroje.

6.9.4

Účetní jednotka změní zajišťovací vztah dle odstavce 6.9.1 do konce vykazovaného období, během něhož byla provedena změna požadovaná reformou referenčních úrokových sazeb u zajištěného rizika, zajištěné položky nebo zajišťovacího nástroje. Aby se zamezilo pochybnostem, takováto změna formálního určení zajišťovacího vztahu nepředstavuje ani ukončení zajišťovacího vztahu, ani určení nového zajišťovacího vztahu.

6.9.5

Pokud jsou kromě změn požadovaných reformou referenčních úrokových sazeb provedeny další změny finančních aktiv nebo finančních závazků určených v zajišťovacím vztahu (jak je popsáno v odstavcích 5.4.6–5.4.8) nebo změny týkající se určení zajišťovacího vztahu (dle odstavce 6.9.1), účetní jednotka nejprve použije příslušné požadavky tohoto standardu, aby určila, zda mají tyto dodatečné změny za následek ukončení zajišťovacího účetnictví. Pokud dodatečné změny nemají za následek ukončení zajišťovacího účetnictví, účetní jednotka změní formální určení zajišťovacího vztahu, jak je uvedeno v odstavci 6.9.1.

6.9.6

V odstavcích 6.9.7–6.9.13 jsou stanoveny výjimky pouze z těch požadavků, které jsou v daných odstavcích specifikovány. Účetní jednotka použije na zajišťovací vztahy, které byly přímo ovlivněny reformou referenčních úrokových sazeb, všechny ostatní požadavky zajišťovacího účetnictví v tomto standardu, včetně kritérií pro způsobilost uvedených v odstavci 6.4.1.

Účtování o způsobilých zajišťovacích vztazích

Zajištění peněžních toků

6.9.7

Pro účely použití odstavce 6.5.11 se ve chvíli, kdy účetní jednotka změní popis zajištěné položky dle odst. 6.9.1 písm. b), považuje kumulovaný zůstatek z oceňovacích rozdílů ze zajištění peněžních toků za založený na alternativní referenční úrokové sazbě, podle níž jsou určeny zajištěné budoucí peněžní toky.

6.9.8

U ukončeného zajišťovacího vztahu, pokud byla referenční úroková sazba, na níž jsou založeny zajištěné budoucí peněžní toky, změněna podle požadavků reformy referenčních úrokových sazeb, se pro účely použití odstavce 6.5.12 k určení toho, zda se očekává, že se vyskytnou zajištěné budoucí peněžní toky, považuje částka kumulovaná v oceňovacím rozdílu ze zajištění peněžních toků pro tento zajišťovací vztah za založenou na alternativní referenční úrokové sazbě, od níž budou odvozeny budoucí zajištěné peněžní toky.

Skupiny položek

6.9.9

Když účetní jednotka použije odstavec 6.9.1 na skupiny položek určené jako zajištěné položky u zajištění reálné hodnoty nebo zajištění peněžních toků, přidělí zajištěné položky k podskupinám podle zajišťované referenční sazby a označí pro každou podskupinu tuto referenční sazbu jako zajištěné riziko. Například v zajišťovacím vztahu, ve kterém je skupina položek zajištěna proti změnám v referenční úrokové sazbě, na kterou se vztahuje reforma referenčních úrokových sazeb, mohou být u některých položek této skupiny změněny zajištěné peněžní toky nebo zajištěná reálná hodnota tak, aby odkazovaly na alternativní referenční sazbu dříve, než budou změněny jiné položky v této skupině. V tomto příkladu by účetní jednotka při použití odstavce 6.9.1 pro příslušnou podskupinu zajištěných položek určila alternativní referenční sazbu jako zajištěné riziko. Účetní jednotka bude nadále určovat stávající referenční úrokovou sazbu jako zajištěné riziko pro zbývající podskupinu zajištěných položek, dokud nebudou zajištěné peněžní toky nebo reálná hodnota těchto položek změněny tak, aby odkazovaly na alternativní referenční sazbu, nebo do uplynutí platnosti těchto položek a jejich nahrazení zajištěnými položkami, které odkazují na alternativní referenční sazbu.

6.9.10

Účetní jednotka jednotlivě posoudí, zda každá z podskupin splňuje požadavky odstavce 6.6.1, aby byla způsobilou zajištěnou položkou. Pokud kterákoli podskupina nesplňuje požadavky odstavce 6.6.1, účetní jednotka prospektivně ukončí zajišťovací účetnictví pro zajišťovací vztah jako celek. Účetní jednotka rovněž uplatní požadavky v odstavcích 6.5.8 a 6.5.11 pro vykázání neúčinnosti týkající se zajišťovacího vztahu jako celku.

Určení složek rizika

6.9.11

Alternativní referenční sazba určená jako mimosmluvně specifikovaná složka rizika, která v okamžiku, kdy je určena, není samostatně identifikovatelná (viz odst. 6.3.7 písm. a) a odstavec B6.3.8), se považuje za splňující daný požadavek v uvedeném okamžiku tehdy a pouze tehdy, pokud účetní jednotka rozumně očekává, že tato alternativní referenční sazba bude samostatně identifikovatelná během 24 měsíců. Období 24 měsíců platí pro každou alternativní referenční sazbu samostatně a začíná dnem, kdy účetní jednotka poprvé určí alternativní referenční sazbu jako mimosmluvně specifikovanou složku rizika (tj. období 24 měsíců se uplatňuje na každou jednotlivou sazbu zvlášť).

6.9.12

Pokud následně účetní jednotka rozumně očekává, že alternativní referenční sazba nebude samostatně identifikovatelná během 24 měsíců ode dne, kdy ji účetní jednotka poprvé určila jako mimosmluvně specifikovanou složku rizika, přestane účetní jednotka na tuto alternativní referenční sazbu uplatňovat požadavky odstavce 6.9.11 a ode dne tohoto posouzení prospektivně ukončí zajišťovací účetnictví pro veškeré zajišťovací vztahy, u kterých byla tato alternativní referenční sazba určena jako mimosmluvně specifikovaná složka rizika.

6.9.13

Kromě zajišťovacích vztahů uvedených v odstavci 6.9.1 použije účetní jednotka požadavky dle odstavců 6.9.11 a 6.9.12 na nové zajišťovací vztahy, u kterých je alternativní referenční sazba určena jako mimosmluvně specifikovaná složka rizika (viz odst. 6.3.7 písm. a) a odstavec B6.3.8), pokud z důvodu reformy referenčních úrokových sazeb není tato složka rizika v den, kdy je určena, samostatně identifikovatelná.

7.1.   DATUM ÚČINNOSTI

...

7.1.9

Dokumentem Reforma referenčních úrokových sazeb – fáze 2, kterým byly změněny standardy IFRS 9, IAS 39, IFRS 7, IFRS 4 a IFRS 16 a který byl vydán v srpnu 2020, byly doplněny odstavce 5.4.5–5.4.9, 6.8.13, byl doplněn oddíl 6.9 a odstavce 7.2.43–7.2.46. Účetní jednotka použije tyto změny pro roční období počínající dnem 1. ledna 2021 nebo později. Dřívější použití je povoleno. Pokud účetní jednotka použije uvedené změny pro dřívější období, tuto skutečnost zveřejní.

7.2.   PŘECHODNÁ USTANOVENÍ

...

Přechodná ustanovení pro Reformu referenčních úrokových sazeb – fáze 2

7.2.43

Účetní jednotka bude aplikovat Reformu referenčních úrokových sazeb – fáze 2 retrospektivně v souladu s IAS 8 s výhradou ustanovení odstavců 7.2.44–7.2.46.

7.2.44

Účetní jednotka určí nový zajišťovací vztah (např. dle odstavce 6.9.13) pouze prospektivně (tj. účetní jednotka nesmí určit nový zajišťovací vztah v předchozích obdobích). Účetní jednotka obnoví ukončený zajišťovací vztah tehdy a pouze tehdy, jestliže jsou splněny tyto podmínky:

a)

účetní jednotka ukončila zajišťovací vztah výhradně kvůli změnám požadovaným reformou referenčních úrokových sazeb a nemusela by bývala tento zajišťovací vztah ukončit, pokud by byly uvedené změny v té době použity, a

b)

na počátku účetního období, kdy účetní jednotka poprvé použila tyto změny (datum prvotního použití těchto změn), splňoval tento ukončený zajišťovací vztah kritéria způsobilosti pro zajišťovací účetnictví (poté, co účetní jednotka vzala tyto změny v úvahu).

7.2.45

Pokud při použití odstavce 7.2.44 účetní jednotka obnoví ukončený zajišťovací vztah, považuje odkazy v odstavcích 6.9.11 a 6.9.12 na den, kdy je alternativní referenční sazba poprvé určena jako mimosmluvně specifikovaná složka rizika, za odkazy na den prvotního použití těchto změn (tj. období 24 měsíců pro tuto alternativní referenční sazbu určenou jako mimosmluvně specifikovaná složka rizika začíná dnem prvotního použití těchto změn).

7.2.46

Účetní jednotka není povinna upravit údaje za předchozí období tak, aby odrážely tyto změny. Účetní jednotka může upravit údaje za předchozí období tehdy a pouze tehdy, pokud tak lze učinit bez zohlednění následných událostí. Pokud účetní jednotka neupravuje údaje za předchozí období, musí vykázat jakýkoli rozdíl mezi předchozí účetní hodnotou a účetní hodnotou na začátku ročního účetního období, jež zahrnuje datum prvotního použití těchto změn, v počátečním zůstatku nerozděleného zisku (případně v jiné složce vlastního kapitálu) ročního účetního období, které zahrnuje datum prvotního použití těchto změn.

Změny IAS 39 Finanční nástroje: Účtování a oceňování

Mění se odstavec 102M.

Vkládají se nové odstavce 102O–102Z3 a 108H–108K. Před odstavec 102P se vkládá nadpis a před odstavce 102P, 102V, 102Y a 102Z1 se vkládají dílčí nadpisy.

Dočasné výjimky z uplatňování zvláštních požadavků na zajišťovací účetnictví

...

Konec použití

102M

Účetní jednotka přestane prospektivně používat odstavec 102G na zajišťovací vztah:

a)

když nejistota vyplývající z reformy referenčních úrokových sazeb, pokud jde o zajištěné riziko a načasování a výši peněžních toků založených na referenční úrokové sazbě u zajištěné položky a zajišťovacího nástroje, přestane existovat, nebo

b)

když je ukončen zajišťovací vztah, na nějž se výjimka vztahuje, nastane-li tato situace dříve.

...

102O

Účetní jednotka přestane prospektivně používat odstavce 102H a 102I:

a)

když jsou změny požadované reformou referenčních úrokových sazeb provedeny u mimosmluvně specifikované části rizika za použití odstavce 102P, nebo

b)

když je ukončen zajišťovací vztah, ve kterém je mimosmluvně specifikovaná část rizika určena, nastane-li tato situace dříve.

Dodatečné dočasné výjimky vyplývající z reformy referenčních úrokových sazeb

Zajišťovací účetnictví

102P

Jakmile se na zajišťovací vztah přestanou uplatňovat požadavky uvedené v odstavcích 102D–102I (viz odstavce102J–102O), účetní jednotka změní formální určení dříve zdokumentovaného zajišťovacího vztahu tak, aby odráželo změny požadované reformou referenčních úrokových sazeb, tj. změny jsou konzistentní s požadavky uvedenými v odstavcích 5.4.6–5.4.8 standardu IFRS 9. V tomto kontextu se určení zajištění mění pouze za účelem provedení jedné nebo více z těchto změn:

a)

určení alternativní referenční sazby (specifikované smluvně nebo mimosmluvně) jako zajištěného rizika;

b)

změny popisu zajištěné položky, včetně popisu určené části peněžních toků nebo reálné hodnoty, která se zajišťuje;

c)

změny popisu zajišťovacího nástroje, nebo

d)

změny popisu způsobu, jakým bude účetní jednotka posuzovat účinnost zajištění.

102Q

Účetní jednotka rovněž použije požadavky uvedené v odst. 102P písm. c), pokud jsou splněny tyto tři podmínky:

a)

účetní jednotka provede změnu požadovanou reformou referenčních úrokových sazeb s využitím jiného přístupu než změny báze pro určení smluvních peněžních toků zajišťovacího nástroje (jak je popsáno v odstavci 5.4.6 standardu IFRS 9);

b)

původní zajišťovací nástroj není odúčtován a

c)

zvolený přístup je ekonomicky rovnocenný se změnou báze pro určení smluvních peněžních toků původního zajišťovacího nástroje (jak je popsáno v odstavcích 5.4.7 a 5.4.8 standardu IFRS 9).

102R

Požadavky uvedené v odstavcích 102D–102I se mohou přestat používat v různou dobu. Proto při uplatnění odstavce 102P může mít účetní jednotka povinnost změnit formální určení svých zajišťovacích vztahů v různou dobu, nebo může mít povinnost změnit formální určení zajišťovacího vztahu více než jednou. Tehdy a pouze tehdy, je-li určení zajišťovacího vztahu takto změněno, použije účetní jednotka příslušná ustanovení odstavců 102V–102Z2. Účetní jednotka rovněž použije odstavec 89 (u zajištění reálné hodnoty) nebo odstavec 96 (v případě zajištění peněžních toků), aby vykázala změny reálné hodnoty zajištěné položky nebo zajišťovacího nástroje.

102S

Účetní jednotka změní zajišťovací vztah dle odstavce 102P do konce vykazovaného období, během něhož byla provedena změna požadovaná reformou referenčních úrokových sazeb u zajištěného rizika, zajištěné položky nebo zajišťovacího nástroje. Aby se zamezilo pochybnostem, takováto změna formálního určení zajišťovacího vztahu nepředstavuje ani ukončení zajišťovacího vztahu, ani určení nového zajišťovacího vztahu.

102T

Pokud jsou kromě změn požadovaných reformou referenčních úrokových sazeb provedeny další změny finančních aktiv nebo finančních závazků určených v zajišťovacím vztahu (jak je popsáno v odstavcích 5.4.6–5.4.8 IFRS 9) nebo změny týkající se určení zajišťovacího vztahu (dle odstavce 102P), účetní jednotka nejprve použije příslušné požadavky tohoto standardu, aby určila, zda mají tyto dodatečné změny za následek ukončení zajišťovacího účetnictví. Pokud dodatečné změny nemají za následek ukončení zajišťovacího účetnictví, účetní jednotka změní formální určení zajišťovacího vztahu, jak je uvedeno v odstavci 102P.

102U

V odstavcích 102V–102Z3 jsou stanoveny výjimky pouze z těch požadavků, které jsou v daných odstavcích specifikovány. Účetní jednotka použije na zajišťovací vztahy, které byly přímo ovlivněny reformou referenčních úrokových sazeb, všechny ostatní požadavky zajišťovacího účetnictví v tomto standardu, včetně kritérií pro způsobilost uvedených v odstavci 88.

Účtování o způsobilých zajišťovacích vztazích

Retrospektivní posouzení účinnosti

102V

Za účelem retrospektivního posouzení účinnosti zajišťovacího vztahu na kumulativní bázi za použití odst. 88 písm. e) a pouze za tímto účelem se může účetní jednotka při ukončení používání odstavce 102G dle odstavce 102M rozhodnout přenastavit kumulativní změny reálné hodnoty zajištěné položky a zajišťovacího nástroje na nulu. Toto rozhodnutí je učiněno odděleně pro každý zajišťovací vztah (tj. na základě jednotlivých zajišťovacích vztahů).

Zajištění peněžních toků

102W

Pro účely použití odstavce 97 se ve chvíli, kdy účetní jednotka změní popis zajištěné položky dle odst. 102P písm. b), považují kumulativní zisk nebo ztráta v ostatním úplném výsledku za založené na alternativní referenční úrokové sazbě, podle níž jsou určeny zajištěné budoucí peněžní toky.

102X

U ukončeného zajišťovacího vztahu, pokud byla referenční úroková sazba, na níž jsou založeny zajištěné budoucí peněžní toky, změněna podle požadavků reformy referenčních úrokových sazeb, se pro účely použití odst. 101 písm. c) k určení toho, zda se očekává, že se vyskytnou zajištěné budoucí peněžní toky, považuje částka kumulovaná v ostatním úplném výsledku pro tento zajišťovací vztah za založenou na alternativní referenční úrokové sazbě, na níž budou založeny zajištěné budoucí peněžní toky.

Skupiny položek

102Y

Když účetní jednotka použije odstavec 102P na skupiny položek určené jako zajištěné položky u zajištění reálné hodnoty nebo zajištění peněžních toků, přidělí zajištěné položky k podskupinám podle zajišťované referenční sazby a určí pro každou podskupinu tuto referenční sazbu jako zajištěné riziko. Například v zajišťovacím vztahu, ve kterém je skupina položek zajištěna proti změnám v referenční úrokové sazbě, na kterou se vztahuje reforma referenčních úrokových sazeb, mohou být u některých položek této skupiny změněny zajištěné peněžní toky nebo zajištěná reálná hodnota tak, aby odkazovaly na alternativní referenční sazbu dříve, než budou změněny jiné položky v této skupině. V tomto příkladu by účetní jednotka při použití odstavce 102P pro příslušnou podskupinu zajištěných položek určila alternativní referenční sazbu jako zajištěné riziko. Účetní jednotka bude nadále určovat stávající referenční úrokovou sazbu jako zajištěné riziko pro zbývající podskupinu zajištěných položek, dokud nebudou zajištěné peněžní toky nebo reálná hodnota těchto položek změněny tak, aby odkazovaly na alternativní referenční sazbu, nebo do uplynutí platnosti těchto položek a jejich nahrazení zajištěnými položkami, které odkazují na alternativní referenční sazbu.

102Z

Účetní jednotka jednotlivě posoudí, zda každá z podskupin splňuje požadavky odstavců 78 a 83, aby byla způsobilou zajištěnou položkou. Pokud kterákoli podskupina nesplňuje požadavky odstavců 78 a 83, účetní jednotka prospektivně ukončí zajišťovací účetnictví pro zajišťovací vztah jako celek. Účetní jednotka rovněž uplatní požadavky v odstavcích 89 nebo 96 pro vykázání neúčinnosti týkající se zajišťovacího vztahu jako celku.

Určení finančních položek jako zajišťovaných položek

102Z1

Alternativní referenční sazba určená jako mimosmluvně specifikovaná část rizika, která v okamžiku, kdy je určena, není samostatně identifikovatelná (viz odstavce 81 a AG99F), se považuje za splňující daný požadavek v uvedeném okamžiku tehdy a pouze tehdy, pokud účetní jednotka rozumně očekává, že tato alternativní referenční sazba bude samostatně identifikovatelná během 24 měsíců. Období 24 měsíců platí pro každou alternativní referenční sazbu samostatně a začíná dnem, kdy účetní jednotka poprvé určí alternativní referenční sazbu jako mimosmluvně specifikovanou část rizika (tj. období 24 měsíců se uplatňuje na každou jednotlivou sazbu zvlášť).

102Z2

Pokud následně účetní jednotka rozumně očekává, že alternativní referenční sazba nebude samostatně identifikovatelná během 24 měsíců ode dne, kdy ji účetní jednotka poprvé určila jako mimosmluvně specifikovanou část rizika, přestane účetní jednotka na tuto alternativní referenční sazbu uplatňovat požadavky odstavce 102Z1 a ode dne tohoto posouzení prospektivně ukončí zajišťovací účetnictví pro veškeré zajišťovací vztahy, u kterých byla tato alternativní referenční sazba určena jako mimosmluvně specifikovaná část rizika.

102Z3

Kromě zajišťovacích vztahů uvedených v odstavci 102P použije účetní jednotka požadavky uvedené v odstavcích 102Z1 a 102Z2 na nové zajišťovací vztahy, u kterých je alternativní referenční sazba určena jako mimosmluvně specifikovaná část rizika (viz odstavce 81 a AG99F), pokud z důvodu reformy referenčních úrokových sazeb není tato část rizika v den, kdy je určena, samostatně identifikovatelná.

DATUM ÚČINNOSTI A PŘECHODNÁ USTANOVENÍ

...

108H

Dokumentem Reforma referenčních úrokových sazeb – fáze 2, kterým byly změněny standardy IFRS 9, IAS 39, IFRS 7, IFRS 4 a IFRS 16 a který byl vydán v srpnu 2020, byly doplněny odstavce 102O–102Z3 a 108I–108K a byl změněn odstavec 102M. Účetní jednotka použije tyto změny pro roční období počínající dnem 1. ledna 2021 nebo později. Dřívější použití je povoleno. Pokud účetní jednotka použije uvedené změny pro dřívější období, tuto skutečnost zveřejní. Účetní jednotka použije uvedené změny retrospektivně v souladu s IAS 8, výhradou ustanovení odstavců 108I–108K.

108I

Účetní jednotka určí nový zajišťovací vztah (např. dle odstavce 102Z3) pouze prospektivně (tj. účetní jednotka nesmí určit nový zajišťovací vztah v předchozích obdobích). Účetní jednotka obnoví ukončený zajišťovací vztah tehdy a pouze tehdy, jestliže jsou splněny tyto podmínky:

a)

účetní jednotka ukončila zajišťovací vztah výhradně kvůli změnám požadovaným reformou referenčních úrokových sazeb a nemusela by bývala tento zajišťovací vztah ukončit, pokud by byly uvedené změny v té době použity, a

b)

na počátku účetního období, kdy účetní jednotka poprvé použila tyto změny (datum prvotního použití těchto změn), splňoval tento ukončený zajišťovací vztah kritéria způsobilosti pro zajišťovací účetnictví (poté, co účetní jednotka vzala tyto změny v úvahu).

108J

Pokud při použití odstavce 108I účetní jednotka obnoví ukončený zajišťovací vztah, považuje odkazy v odstavcích 102Z1 a 102Z2 na den, kdy je alternativní referenční sazba poprvé určena jako mimosmluvně specifikovaná část rizika, za odkazy na den prvotního použití těchto změn (tj. období 24 měsíců pro tuto alternativní referenční sazbu určenou jako mimosmluvně specifikovaná část rizika začíná dnem prvotního použití těchto změn).

108K

Účetní jednotka není povinna upravit údaje za předchozí období tak, aby odrážely tyto změny. Účetní jednotka může upravit údaje za předchozí období pouze tehdy, pokud tak lze učinit bez zohlednění následných událostí. Pokud účetní jednotka neupravuje údaje za předchozí období, musí vykázat jakýkoli rozdíl mezi předchozí účetní hodnotou a účetní hodnotou na začátku ročního účetního období, jež zahrnuje datum prvotního použití těchto změn, v počátečním zůstatku nerozděleného zisku (případně v jiné složce vlastního kapitálu) ročního účetního období, které zahrnuje datum prvotního použití těchto změn.

Změny IFRS 7 Finanční nástroje: Zveřejňování

Vkládají se nové odstavce 24I–24J a 44GG–44HH a před odstavec 24I se vkládá dílčí nadpis.

Další zveřejňované informace

...

Dodatečná zveřejnění související s reformou referenčních úrokových sazeb

24I

Aby účetní jednotka umožnila uživatelům účetní závěrky porozumět dopadu reformy referenčních úrokových sazeb na své finanční nástroje a svou strategii pro řízení rizik, zveřejní informace:

a)

o povaze a rozsahu rizik vyplývajících z finančních nástrojů podléhajících reformě referenčních úrokových sazeb, kterým je vystavena, a o způsobu, jakým tato rizika řídí, a

b)

o svém pokroku při dokončování přechodu na alternativní referenční úrokové sazby a o tom, jak tento přechod řídí.

24J

Za účelem splnění cílů uvedených v odstavci 24I účetní jednotka zveřejní:

a)

informace o tom, jak řídí přechod na alternativní referenční úrokové sazby, o svém pokroku k datu vykázání a o rizicích vyplývajících z finančních nástrojů následkem tohoto přechodu, jimž je vystavena;

b)

kvantitativní informace o finančních nástrojích, které teprve mají projít přechodem na alternativní referenční úrokovou sazbu, ke konci účetního období v členění podle významných referenčních úrokových sazeb, přičemž uvede odděleně:

i)

nederivátová finanční aktiva;

ii)

nederivátové finanční závazky a

iii)

deriváty, a

c)

pokud rizika uvedená v odst. 24J písm. a) měla za následek změny strategie řízení rizik účetní jednotky (viz odstavec 22A), popis těchto změn.

...

DATUM ÚČINNOSTI A PŘECHODNÁ USTANOVENÍ

...

44GG

Dokumentem Reforma referenčních úrokových sazeb – fáze 2, kterým byly změněny standardy IFRS 9, IAS 39, IFRS 7, IFRS 4 a IFRS 16 a který byl vydán v srpnu 2020, byly vloženy odstavce 24I–24J a 44HH. Účetní jednotka použije tyto změny, když použije změny IFRS 9, IAS 39, IFRS 4 nebo IFRS 16.

44HH

Ve vykazovaném období, v němž účetní jednotka prvotně použije dokument Reforma referenčních úrokových sazeb – fáze 2, není účetní jednotka povinna zveřejnit informace, které by jinak byly požadovány dle odst. 28 písm. f) standardu IAS 8.

Změny IFRS 4 Pojistné smlouvy

Vkládají se nové odstavce 20R–20S a doplňují se nové odstavce 50–51. Před odstavec 20R se vkládá dílčí nadpis.

UZNÁNÍ A OCEŇOVÁNÍ

...

Změny báze pro určení smluvních peněžních toků v důsledku reformy referenčních úrokových sazeb

20R

Pojistitel uplatňující přechodnou výjimku z IFRS 9 použije požadavky odstavců 5.4.6–5.4.9 IFRS 9 na finanční aktiva nebo finanční závazky tehdy a pouze tehdy, jestliže se báze pro určení smluvních peněžních toků těchto finančních aktiv nebo finančních závazků mění v důsledku reformy referenčních úrokových sazeb. Pro tento účel pojem „reforma referenčních úrokových sazeb“ odkazuje na reformu referenčních úrokových sazeb na celém trhu, jak je popsána v odstavci 102B standardu IAS 39.

20S

Pro účely použití odstavců 5.4.6–5.4.9 změn standardu IFRS 9 se odkazy na odstavec B5.4.5 standardu IFRS 9 považují za odkazy na odstavec AG7 standardu IAS 39. Odkazy na odstavce 5.4.3 a B5.4.6 standardu IFRS 9 se považují za odkazy na odstavec AG8 standardu IAS 39.

...

DATUM ÚČINNOSTI A PŘECHODNÁ USTANOVENÍ

...

50

Dokumentem Reforma referenčních úrokových sazeb – fáze 2, kterým byly změněny standardy IFRS 9, IAS 39, IFRS 7, IFRS 4 a IFRS 16 a který byl vydán v srpnu 2020, byly vloženy odstavce 20R–20S a odstavec 51. Účetní jednotka použije tyto změny pro roční období počínající dnem 1. ledna 2021 nebo později. Dřívější použití je povoleno. Pokud účetní jednotka použije uvedené změny pro dřívější období, tuto skutečnost zveřejní. Účetní jednotka použije uvedené změny retrospektivně v souladu s IAS 8, s výhradou ustanovení odstavce 51.

51

Účetní jednotka není povinna upravit údaje za předchozí období tak, aby odrážely tyto změny. Účetní jednotka může upravit údaje za předchozí období pouze tehdy, pokud tak lze učinit bez zohlednění následných událostí. Pokud účetní jednotka neupravuje údaje za předchozí období, musí vykázat jakýkoli rozdíl mezi předchozí účetní hodnotou a účetní hodnotou na začátku ročního účetního období, jež zahrnuje datum prvotního použití těchto změn, v počátečním zůstatku nerozděleného zisku (případně v jiné složce vlastního kapitálu) ročního účetního období, které zahrnuje datum prvotního použití těchto změn.

Změny IFRS 16 Leasingy

Doplňují se nové odstavce 104–106 a vkládají se nové odstavce C1B a C20C–C20D. Před odstavec 104 se vkládá nadpis a před odstavec C20C se vkládá dílčí nadpis.

DOČASNÉ VÝJIMKY VYPLÝVAJÍCÍ Z REFORMY REFERENČNÍCH ÚROKOVÝCH SAZEB

104

Nájemce použije odstavce 105–106 na veškeré modifikace leasingu, které mění bázi pro určení budoucích leasingových plateb v důsledku reformy referenčních úrokových sazeb (viz odstavce 5.4.6 a 5.4.8 standardu IFRS 9). Tyto odstavce se vztahují pouze na takovéto modifikace leasingu. Pro tento účel pojem „reforma referenčních úrokových sazeb“ odkazuje na reformu referenčních úrokových sazeb na celém trhu, jak je popsána v odstavci 6.8.2 standardu IFRS 9.

105

Nájemce použije pro zaúčtování modifikace leasingu, kterou požaduje reforma referenčních úrokových sazeb, jako praktické zjednodušení odstavec 42. Toto praktické zjednodušení se vztahuje pouze na takové modifikace. Pro tento účel požaduje reforma referenčních úrokových sazeb modifikaci leasingu tehdy a pouze tehdy, když jsou splněny obě z níže uvedených podmínek:

a)

modifikace je nezbytná jakožto přímý důsledek reformy referenčních úrokových sazeb a

b)

nová báze pro určení leasingových plateb je ekonomicky rovnocenná s předchozí bází (tj. bází bezprostředně předcházející změně).

106

Pokud jsou kromě modifikací leasingu, které požaduje reforma referenčních úrokových sazeb, provedeny další modifikace leasingu, použije nájemce příslušné požadavky tohoto standardu, aby vykázal veškeré modifikace leasingu uskutečněné ve stejné době, včetně těch požadovaných reformou referenčních úrokových sazeb.

...

DATUM ÚČINNOSTI

...

C1B

Dokumentem Reforma referenčních úrokových sazeb – fáze 2, kterým byly změněny standardy IFRS 9, IAS 39, IFRS 7, IFRS 4 a IFRS 16 a který byl vydán v srpnu 2020, byly doplněny odstavce 104–106 a C20C–C20D. Účetní jednotka použije tyto změny pro účetní období začínající 1. ledna 2021 nebo později. Dřívější použití je povoleno. Pokud účetní jednotka použije uvedené změny pro dřívější období, tuto skutečnost zveřejní.

PŘECHODNÁ USTANOVENÍ

...

Reforma referenčních úrokových sazeb – fáze 2

C20C

Účetní jednotka použije uvedené změny retrospektivně v souladu s IAS 8, s výhradou ustanovení odstavce C20D.

C20D

Účetní jednotka není povinna upravit údaje za předchozí období tak, aby odrážely tyto změny. Účetní jednotka může upravit údaje za předchozí období pouze tehdy, pokud tak lze učinit bez zohlednění následných událostí. Pokud účetní jednotka neupravuje údaje za předchozí období, musí vykázat jakýkoli rozdíl mezi předchozí účetní hodnotou a účetní hodnotou na začátku ročního účetního období, jež zahrnuje datum prvotního použití těchto změn, v počátečním zůstatku nerozděleného zisku (případně v jiné složce vlastního kapitálu) ročního účetního období, které zahrnuje datum prvotního použití těchto změn.

© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU