(EU) 2021/1187Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1187 ze dne 7. července 2021 o zjednodušení opatření na zlepšení realizace transevropské dopravní sítě (TEN-T)

(1)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1315/2013 (4) stanoví společný rámec pro vytvoření moderních interoperabilních sítí v Unii, které budou k dispozici jejím občanům, s cílem posílit sociální, hospodářskou a územní soudržnost Unie a přispět k vytvoření jednotného evropského prostoru dopravy a mobility, a tím posílit vnitřní trh. Transevropská dopravní síť (dále jen „síť TEN-T“) sestává z dvouvrstvé struktury, skládající se z globální sítě a hlavní sítě. Globální síť zajišťuje propojení všech regionů Unie, zatímco hlavní síť se skládá z těch prvků globální sítě, které mají pro Unii nejvyšší strategický význam. Nařízení (EU) č. 1315/2013 stanoví závazné cíle pro dokončení, přičemž hlavní síť má být dokončena do roku 2030 a globální síť do roku 2050, a to zejména upřednostňováním přeshraničních spojení, zlepšením interoperability a přispíváním k multimodální integraci dopravní infrastruktury Unie.

(2)

Zkušenosti ukazují, že bez ohledu na potřebu dokončit síť TEN-T a závazné časové lhůty pro toto dokončení čelí řada investic, které mají uvedené dokončení umožnit, mnohačetným, různorodým a složitým postupům udělování povolení, přeshraničním zadávacím řízením a dalším postupům. Tato situace ohrožuje včasnou realizaci projektů a v mnoha případech vede k významným zpožděním a zvýšeným nákladům. Mimoto může vzniknout nejistota pro předkladatele projektů a potenciální soukromé investory a tato nejistota by v některých případech dokonce mohla vést k tomu, že se projekty neuskuteční tak, jak bylo původně plánováno. Cílem této směrnice je uvedené otázky řešit a prostřednictvím harmonizovaných opatření na úrovni Unie zajistit synchronizované a včasné dokončení sítě TEN-T. Při vypracovávání svých vnitrostátních plánů a programů by členské státy měly zohlednit rozvoj sítě TEN-T v souladu s čl. 49 odst. 2 nařízení (EU) č. 1315/2013.

(3)

Tato směrnice by se měla vztahovat na postupy související s projektem, včetně postupů souvisejících s posuzováním vlivů na životní prostředí. Touto směrnicí by však nemělo být dotčeno územní plánování nebo plánování využití půdy, postupy týkající se zadávání veřejných zakázek, ani kroky prováděné na strategické úrovni, které nesouvisejí s projekty, jako je strategické posuzování vlivů na životní prostředí, plánování veřejných rozpočtů, jakož i vnitrostátní nebo regionální dopravní plány. S cílem zvýšit účinnost postupů pro udělování povolení a zajistit vysoce kvalitní projektové dokumentace by předkladatelé projektů měli před zahájením postupu udělování povolení provést přípravné práce, jako jsou předběžné studie a zprávy. Tato směrnice by se neměla použít na řízení u správního odvolacího orgánu nebo soudu.

(4)

Tato směrnice by se měla vztahovat na projekty, které jsou součástí předem určených úseků hlavní sítě uvedených v příloze této směrnice, a na další projekty na koridorech hlavní sítě, jejichž celkové náklady přesahují 300 000 000 eur. Projekty přesahující uvedenou částku se často vyznačují strategickým významem z hlediska uskutečnění strategie Unie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění a přispívají k dosažení cílů nařízení (EU) č. 1315/2013. Koridory hlavní sítě se určují prostřednictvím vytyčení uvedeného v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1316/2013 (5) a map hlavní sítě obsažených v nařízení (EU) č. 1315/2013. Interaktivní systém geografických a technických informací pro síť TEN-T (TENtec), který obsahuje podrobnější informace o transevropské dopravní infrastruktuře, poskytuje technický základ těchto map.

(5)

Projekty týkající se výlučně telematických aplikací, nových technologií a inovací by z oblasti působnosti této směrnice měly být vyloučeny, neboť se jejich použití neomezuje na hlavní síť.

(6)

Členské státy však tuto směrnici mohou uplatňovat na jiné projekty týkající se hlavní a globální sítě, včetně projektů týkajících se výlučně telematických aplikací, nových technologií a inovací, za účelem dosažení harmonizovaného přístupu k projektům dopravní infrastruktury. Zveřejnění seznamů jednotlivých projektů, na něž se vztahuje oblast působnosti této směrnice, vnitrostátními orgány by mohlo zvýšit transparentnost pro předkladatele projektů, pokud jde o probíhající i budoucí práce v rámci sítě TEN-T.

(7)

Vzhledem k tomu, že příslušné unijní a vnitrostátní právo stanoví nejrůznější povinnosti provádět posouzení dopadů na životní prostředí nezbytné pro udělování povolení na projekty v rámci hlavní sítě, měly by členské státy tam, kde je to proveditelné a vhodné, zavést zjednodušený postup splňující požadavky tohoto unijního a vnitrostátního práva s cílem přispět k dosažení cílů stanovených v této směrnici, jež usiluje o zjednodušení opatření.

(8)

Projektům, na něž se vztahuje oblast působnosti této směrnice, by se mělo dostat v případě potřeby přednostního zacházení. Toto zacházení může zahrnovat kratší lhůty, současné postupy nebo omezení lhůt pro opravné prostředky a zároveň zajistit, aby bylo v souladu s unijním a vnitrostátním právem rovněž dosaženo cílů jiných horizontálních politik, jako jsou politiky v oblasti životního prostředí, jejichž cílem je zabránit nepříznivým dopadům na životní prostředí, předcházet jim, omezovat je nebo vyrovnávat. V právních rámcích řady členských států je stanovena možnost přednostního zacházení u určitých kategorií projektů, jež se odvíjí od jejich strategického významu pro hospodářství. Pokud toto přednostní zacházení existuje v rámci vnitrostátního právního rámce, mělo by se automaticky vztahovat na projekty spadající do oblasti působnosti této směrnice. Členské státy by však měly mít možnost vyzkoušet zvláštní postupy pro udělování povolení na omezeném počtu projektů s cílem posoudit jejich případné rozšíření na další projekty. Během tohoto zkušebního období by dotčený členský stát neměl mít povinnost uplatňovat tyto zkušební postupy na jiné projekty spadající do oblasti působnosti této směrnice.

(9)

S cílem umožnit jasné řízení celého postupu a zajistit kontaktní místo pro předkladatele projektů by se projekty pro koridory hlavní sítě měly opírat o účinné postupy udělování povolení. Členské státy by za tímto účelem měly určit jeden nebo více orgánů v závislosti na svých vnitrostátních právních rámcích a svém správním uspořádání a podle typu dotčeného projektu. Pokud členský stát určí orgánů více, měl by zajistit, aby pro daný projekt a daný postup udělování povolení byl určen pouze jeden orgán.

(10)

Určení orgánu, který slouží jako kontaktní místo pro předkladatele projektu, by mělo postupy zjednodušit, zlepšit jejich účinnost a zvýšit jejich transparentnost. Mělo by rovněž v případě potřeby posilovat spolupráci mezi členskými státy. Uvedené postupy by měly podporovat skutečnou spolupráci mezi předkladateli projektů a určeným orgánem.

(11)

Určený orgán může být mimo jiné pověřen úkoly, které u konkrétních projektů rekonstrukce infrastruktury hlavní sítě v případě přírodních nebo člověkem způsobených katastrof souvisejí s koordinací a schvalováním těchto projektů v souladu s unijním a vnitrostátním právem.

(12)

Postupem stanoveným v této směrnici by nemělo být dotčeno plnění požadavků mezinárodního a unijního práva, včetně požadavků na ochranu životního prostředí a lidského zdraví. Tato směrnice by neměla vést ke snižování standardů, jež mají sloužit k zabránění nepříznivým účinkům na životní prostředí, předcházení těmto účinkům a jejich omezení nebo kompenzování.

(13)

Vzhledem k naléhavosti dokončení hlavní sítě by zjednodušení postupů udělování povolení mělo být doprovázeno lhůtou pro postupy, jež vedou k přijetí rozhodnutí o povolení pro výstavbu dopravní infrastruktury. Tato lhůta by měla podpořit účinnější řízení postupů a za žádných okolností by neměla ohrozit vysoké standardy Unie v oblasti ochrany životního prostředí a účasti veřejnosti. V řádně odůvodněných případech by mělo být možné prodloužit lhůtu pro postupy udělování povolení, včetně případů, kdy nastanou nepředvídané okolnosti, nebo je-li to nezbytné pro ochranu životního prostředí. Prodloužení lhůty by mohlo být vyjádřeno například jako časové údobí nebo odkazem na určité datum či určitou budoucí událost. Prodloužená lhůta by zejména neměla zahrnovat dobu nezbytnou pro správní či soudní řízení o opravném prostředku či pro uplatnění prostředků právní nápravy u soudu. Členské státy by neměly nést odpovědnost, je-li nedodržení lhůty způsobeno předkladatelem projektu, například pokud předkladatel projektu nedodržel lhůty stanovené ve vnitrostátním právu, nebo orientační lhůty stanovené určeným orgánem, nebo pokud předkladatel projektu jednal se zbytečným prodlením.

(14)

Členské státy by se měly snažit zajistit, aby odvolání napadající hmotněprávní nebo procesní zákonnost rozhodnutí o povolení byla řešena co možná nejefektivněji.

(15)

Projekty infrastruktury TEN-T, které se týkají dvou nebo více členských států, čelí specifickým problémům, pokud jde o koordinaci postupů udělování povolení. Určené orgány dotčených členských států by proto měly spolupracovat za účelem koordinace jejich časových plánů a stanovení společného harmonogramu v souvislosti s postupem udělování povolení, a to v rozsahu, v jakém jsou taková koordinace jejich časových plánů a vypracování společného harmonogramu možné a vhodné vzhledem ke stavu příprav či pokročilosti projektu, což závisí především na předkladateli projektu a zejména na datu, kdy předkladatel projektu určenému orgánu každého z těchto členských států projekt oznámil.

(16)

Evropští koordinátoři určení v souladu s nařízením (EU) č. 1315/2013 by měli být informováni o příslušných postupech s cílem usnadnit jejich synchronizaci a dokončení s ohledem na včasnou realizaci hlavní sítě do roku 2030.

(17)

Rozšíří-li se síť TEN-T na třetí země v souladu s orientačními mapami stanovenými v nařízení (EU) č. 1315/2013, měly by tyto třetí země být v případě potřeby vyzvány, aby dodržovaly podobná pravidla, jaká stanoví tato směrnice.

(18)

Zadávání veřejných zakázek na přeshraniční projekty by mělo probíhat v souladu se Smlouvami, a případně směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU (6) nebo 2014/25/EU (7). S cílem zajistit účinné dokončení přeshraničních projektů hlavní sítě by zadávání veřejných zakázek prováděné společným subjektem mělo podléhat vnitrostátnímu právu jednoho členského státu. Odchylně od práva Unie v oblasti zadávání veřejných zakázek by mělo být v zásadě použito vnitrostátní právo toho členského státu, v němž má společný subjekt sídlo. Mělo by být nadále možné určit použitelné vnitrostátní právo prostřednictvím mezivládní dohody. V případě zadávání veřejných zakázek prováděných dceřiným podnikem společného subjektu by tento dceřiný podnik měl uplatňovat vnitrostátní právo jednoho z dotčených členských států, které by mohlo být vnitrostátním právem použitelným na společný subjekt. Z důvodu právní jistoty by stávající strategie zadávání veřejných zakázek měly zůstat použitelné pro společný subjekt zřízený přede dnem vstupu této směrnice v platnost.

(19)

Komise se do udělování povolení jednotlivým projektům standardně nezapojuje. V některých případech však určitá hlediska přípravy projektu podléhají schválení na úrovni Unie. Pokud se Komise na postupech podílí, poskytne přednostní zacházení unijním projektům a předkladatelům projektů zajistí jistotu. V některých případech může být vyžadováno schválení státní podpory. Aniž jsou dotčeny lhůty stanovené touto směrnicí a v souladu s Kodexem osvědčených postupů pro řízení ve věcech kontroly státní podpory, měly by mít členské státy možnost požádat Komisi, aby na projekty na hlavní síti, které považují za prioritní, uplatnila předvídatelnější lhůty na základě přístupu k vybraným věcem nebo na základě vzájemně dohodnutého naplánování.

(20)

Realizace projektů infrastruktury na hlavní síti by měla být podpořena také pokyny Komise, které vyjasní provádění některých typů projektů i dodržování acquis Unie. V tomto ohledu poskytuje sdělení Komise ze dne 27. dubna 2017 nazvané „Akční plán pro přírodu, lidi a hospodářství“ pokyny a další vyjasnění, pokud jde o dosažení souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES (8) a směrnicí Rady 92/43/EHS (9). S cílem zajistit ekonomicky nejvýhodnější nabídky by měla být projektům poskytnuta přímá podpora určená pro zadávání veřejných zakázek.

(21)

Jelikož cíle této směrnice, totiž zjednodušit opatření na urychlení realizace sítě TEN-T, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, ale spíše jej z důvodu potřeby posílit rámec postupů udělování povolení pro projekty sítě TEN-T prostřednictvím harmonizované činnosti na unijní úrovni může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

(22)

Z důvodů právní jistoty by se tato směrnice neměla použít na postupy udělování povolení zahájené před datem provedení této směrnice,