(EU) 2021/677Prováděcí rozhodnutí Rady (EU) 2021/677 ze dne 23. dubna 2021, kterým se mění prováděcí rozhodnutí (EU) 2020/1351, kterým se Lotyšské republice poskytuje dočasná podpora podle nařízení (EU) 2020/672 na zmírnění rizik nezaměstnanosti v mimořádné situaci v důsledku rozšíření onemocnění COVID-19

(1)

Na žádost Lotyšska ze dne 7. srpna 2020 poskytla Rada dne 25. září 2020 Lotyšsku finanční pomoc ve formě půjčky v maximální výši 192 700 000 EUR s průměrnou dobou splatnosti nejvýše 15 let s doplnit vnitrostátní úsilí Lotyšska při řešení dopadu rozšíření onemocnění COVID-19 a reagovat na socioekonomické důsledky tohoto onemocnění pro pracovníky a osoby samostatně výdělečně činné.

(2)

Půjčka měla být Lotyšskem použita k financování režimů zkrácené pracovní doby, podobných opatření a opatření souvisejících se zdravím podle článku 3 prováděcího rozhodnutí Rady (EU) 2020/1351 (2).

(3)

Rozšíření onemocnění COVID-19 v Lotyšsku nadále imobilizuje značnou část pracovní síly. To vedlo k náhlému a prudkému nárůstu veřejných výdajů v Lotyšsku, který souvisel s novými opatřeními, konkrétně s dávkami v nemoci pro rodiče a pečovatele a s příplatky pro lékaře a zdravotnické pracovníky, kteří se podílejí na zvládání krize COVID-19, a s opatřeními uvedenými v čl. 3 písm. a), c), d), f) a g) prováděcího rozhodnutí (EU) 2020/1351.

(4)

Rozšíření onemocnění COVID-19 a mimořádná opatření, která Lotyšsko v letech 2020 a 2021 provedlo s cílem omezit uvedené rozšíření a jeho socioekonomické a zdravotní důsledky, měla a stále mají dramatický dopad na veřejné finance. Podle prognózy Komise z podzimu 2020 mělo Lotyšsko ke konci roku 2020 vykazovat schodek veřejných financí ve výši 7,4 % a veřejný dluh ve výši 47,5 % hrubého domácího produktu (HDP). Předpokládá se, že v roce 2021 se schodek veřejných financí Lotyšska sníží na 3,5 % HDP a jeho dluh na 45,9 % HDP. Podle předběžné prognózy Komise ze zimy 2021 se předpokládá, že se skutečný HDP Lotyšska v roce 2021 zvýší o 3,5 %.

(5)

Lotyšsko dne 11. března 2021 požádalo Unii o další finanční pomoc ve výši 112 500 000 EUR, která by nadále doplňovala jeho vnitrostátní úsilí v letech 2020 a 2021 při řešení dopadu rozšíření onemocnění COVID-19 a reagovala na socioekonomické důsledky uvedeného rozšíření pro pracovníky a osoby samostatně výdělečně činné. Týká se zejména opatření uvedených v 6. až 8. bodě odůvodnění.

(6)

Nařízení vlády č. 709, nazvané „předpisy k příspěvku za dobu trvání překážek v práci pro daňové poplatníky, aby mohli pokračovat ve své činnosti za okolností způsobených krizí COVID-19“ (přijaté dne 24. listopadu 2020 (3) a pozměněné dne 12. ledna 2021 (4)), prodloužilo a změnilo program náhrad pro pracovníky za dobu, kdy nevykonávají pracovní činnost, jak je uvedeno v čl. 3 písm. a) prováděcího rozhodnutí (EU) 2020/1351. Uvedený program se vztahuje na společnosti, osoby samostatně výdělečně činné a plátce licenčního poplatku, jejichž příjmy z hospodářské činnosti klesly ve srovnání se srpnem až říjnem 2020 v průměru nejméně o 20 %. Z programu se vyplácejí náhrady zaměstnancům, kterým bylo nařízeno nucené volno, nebo osobám samostatně výdělečně činným, přičemž uvedené náhrady odpovídají odpovídající 50 nebo 70 % jejich platů nebo příjmů, a to v závislosti na daňovém režimu, v němž působí. Minimální výše podpory je stanovena na 500 EUR a maximální výše na 1 000 EUR na zaměstnance a kalendářní měsíc. K programu náhrad pro pracovníky za dobu, kdy nevykonávají pracovní činnost, je přidružen přídavek na děti pro pracovníky, jak je uvedeno v čl. 3 písm. c) prováděcího rozhodnutí (EU) 2020/1351.

Přídavek ve výši 50 EUR měsíčně na dítě poskytuje dodatečnou podporu pracovníkům s překážkami v práci, kteří mají nárok na úlevu na dani z příjmu za vyživované osoby. Podpůrné opatření bylo dále rozšířeno vyhláškou vlády č. 706 ze dne 1. prosince 2020„o přidělení finančních prostředků z programu státního rozpočtu ‚Fondy pro vnitrostátní mimořádné situace‘“ (5) a vyhláškou vlády č. 15 ze dne 11. ledna 2021„o přidělení finančních prostředků z programu státního rozpočtu ‚Fondy pro nepředvídané události‘“ (6). Opatření lze považovat za opatření podobné režimům zkrácené pracovní doby podle nařízení (EU) 2020/672, neboť poskytuje podporu příjmu zaměstnancům a osobám samostatně výdělečně činným.

(7)

Program mzdových dotací poskytuje podporu zaměstnavatelům, kteří čelí poklesu příjmů z jakékoli hospodářské činnosti nejméně o 20 %. Částka v rámci programu činí 50 % průměrné měsíční hrubé mzdy, nejvýše však 500 EUR za kalendářní měsíc. Zaměstnavatelé, kteří jsou příjemci podpory, jsou povinni zachovat zaměstnanost podporovaných pracovníků a navýšit mzdovou dotaci na plnou pravidelnou mzdu. Program byl zaveden nařízením vlády č. 675 o „předpisech k poskytování podpory daňovým poplatníkům, aby mohli pokračovat ve své činnosti za okolností způsobených krizí COVID-19“ (které byla přijato dne 10. listopadu 2020 (7) a změněno dne 12. ledna 2021 (8)) a vyhláškou vlády č. 128 ze dne 26. února 2021„o přidělení finančních prostředků do programu státního rozpočtu ‚Fondy pro nepředvídané události‘“ (9). Opatření prodlužuje program mzdových dotací pro odvětví cestovního ruchu a vývozu, jak je uvedeno v čl. 3 písm. d) prováděcího rozhodnutí (EU) 2020/1351, a rozšiřuje jeho působnost na všechny způsobilé zaměstnavatele.

(8)

Dávky v nemoci pro rodiče a pečovatele poskytují podporu zaměstnancům, kteří nemohou pracovat na dálku a musí pečovat o děti mladší 10ti let nebo o osoby se zdravotním postižením, jsou-li školy a střediska denní péče kvůli rozšíření onemocnění COVID-19 zavřeny. Opatření lze považovat za podobné opatření jako režimy zkrácené pracovní doby uvedené v nařízení (EU) 2020/672, protože poskytuje podporu příjmu rodičům a pečovatelům a napomáhá zachování pracovních míst tím, že chrání rodiče a pečovatele, kteří musí pečovat o své děti nebo o osoby se zdravotním postižením, jsou-li školy a střediska denní péče zavřeny, před nutností ukončit pracovní poměr. Dávky v nemoci jsou stanoveny novelou zákona o „pojištění v mateřství a nemocenském pojištění“ ze dne 26. listopadu 2020 (10) a ve vyhlášce vlády č. 707 ze dne 1. prosince 2020„o přidělení finančních prostředků z programu státního rozpočtu ‚Fondy pro vnitrostátní mimořádné situace‘ “ (11) a ve vyhlášce vlády č. 13 ze dne 11. ledna 2021„o přidělení finančních prostředků z programu státního rozpočtu ‚Fondy pro vnitrostátní mimořádné situace‘ “ (12).

(9)

Lotyšsko rovněž dále prodloužilo a zavedlo řadu opatření souvisejících se zdravím s cílem řešit krizi v souvislosti s onemocněním COVID-19. Těmi jsou zejména opatření uvedená v 10. až 12. bodě odůvodnění.

(10)

Prodloužení dávek nemocenského pojištění souvisejících s onemocněním COVID-19 uvedených v čl. 3 písm. g) prováděcího rozhodnutí (EU) 2020/1351 do 30. června 2021 bylo stanoveno „změnami zákona o pojištění v mateřství a nemocenském pojištění ze dne 12. listopadu 2020“ (13). Opatření stanoví dávky v nemoci vyplácené státem osobám, které nemohly pracovat kvůli povinnosti zůstat v izolaci nebo karanténě, přestože se obvykle na části dávky v nemoci podílí zaměstnavatel.

(11)

Další podpora je poskytována na výdaje na osobní ochranné prostředky související se zdravím, jak je uvedeno v čl. 3 písm. f) prováděcího rozhodnutí (EU) 2020/1351. Výdaje byly realizovány již v roce 2020, a to včetně výdajů stanovených nařízením vlády č. 380 ze dne 9. června 2020, nazvaném „Nařízení o zdrojích zajišťujících bezpečnost z epidemiologického hlediska, pokud jde o instituce uvedené na seznamu prioritních institucí a potřeb “. (14).

(12)

Příplatky pro lékaře a zdravotnické pracovníky, kteří se podílejí na zvládání krize COVID-19, ve výši 20 až 100 % měsíčních odměn za práci vykonanou v podmínkách zvýšeného rizika a pracovní zátěže, jak stanoví vyhlášky vlády č. 136 ze dne 27. března 2020 a č. 656 ze dne 6. listopadu 2020„o přidělení finančních prostředků z programu státního rozpočtu „Fondy pro nepředvídané události““ (15), vyhláška vlády č. 743 ze dne 8. prosince 2020„změny vyhlášky vlády č. 655 ze dne 6. listopadu 2020 o vyhlášení nouzového stavu“ (16) a vyhláška vlády č. 37 ze dne 21. ledna 2021 o přidělení finančních prostředků z programu státního rozpočtu „Fondy pro nepředvídané události“ (17). Těmito příplatky se doplňuje maximální příplatek stanovený „zákonem o odměňování úředníků a zaměstnanců orgánů státní správy a místních samospráv“. Opatření podporuje zaměstnanost tím, že zajišťuje bezpečnost zdraví zaměstnanců a kontinuitu základních veřejných služeb.

(13)

Lotyšsko splňuje podmínky pro žádost o finanční pomoc, které stanoví článek 3 nařízení (EU) 2020/672. Lotyšsko předložilo Komisi příslušné důkazy, že skutečné a plánované veřejné výdaje od 1. února 2020 vzrostly o 405 297 901 EUR z důvodu vnitrostátních opatření přijatých s cílem řešit socioekonomické dopady rozšíření onemocnění COVID-19. Tato částka představuje náhlý a prudký nárůst, neboť souvisí rovněž jak s novými opatřeními, tak i s prodloužením stávajících opatření, jež přímo souvisejí s režimy zkrácené pracovní doby a podobnými opatřeními, která se týkají značné části podniků a pracovní síly v Lotyšsku. Lotyšsko hodlá pokrýt 100 097 901 EUR ze zvýšené částky veřejných výdajů vlastním financováním.

(14)

Komise Lotyšsko konzultovala a ověřila náhlý a prudký nárůst skutečných a plánovaných veřejných výdajů přímo související s režimy zkrácené pracovní doby a podobnými opatřeními, jakož i využití příslušných opatření souvisejících se zdravím v návaznosti na šíření onemocnění COVID-19, jak je uvádí žádost Lotyšska ze dne 11. března 2021, v souladu s článkem 6 nařízení Komise (EU) 2020/672.

(15)

Opatření související se zdravím, která jsou uvedena v žádosti Lotyšska ze dne 11. března 2021 a v 10. až 12. bodě odůvodnění, jsou vyčíslena na 22 304 365 EUR.

(16)

Měla by tudíž být poskytnuta finanční pomoc s cílem pomoci Lotyšsku řešit socioekonomické dopady vážného narušení ekonomiky způsobeného rozšířením onemocnění COVID-19. Komise by měla přijmout rozhodnutí týkající se splatnosti, velikosti a uvolňování tranší a dílčích tranší v úzké spolupráci s vnitrostátními orgány.

(17)

Lotyšsko a Komise by měly toto rozhodnutí zohlednit v dohodě o půjčce uvedené v čl. 8 odst. 2 nařízení (EU) 2020/672.

(18)

Toto rozhodnutí by nemělo předjímat výsledek případných řízení o narušení fungování vnitřního trhu, která mohou proběhnout, a to zejména na základě článků 107 a 108 Smlouvy o fungování EU. Rovněž nezprošťuje členské státy povinnosti oznamovat Komisi záměry poskytnout státní podporu podle článku 108 Smlouvy o fungování EU.

(19)

Lotyšsko by mělo Komisi pravidelně informovat o provádění plánovaných veřejných výdajů, aby mohla Komise posoudit rozsah, v němž Lotyšsko tyto výdaje provedlo.

(20)

Při rozhodování o poskytnutí finanční pomoci byly vzaty v úvahu stávající a očekávané potřeby Lotyšska, jakož i žádosti o finanční pomoc podle nařízení (EU) 2020/672, které již podaly nebo plánují podat další členské státy, přičemž byly uplatněny zásady rovného zacházení, solidarity, proporcionality a transparentnosti,