(EU) 2021/513Prováděcí rozhodnutí Rady (EU) 2021/513 ze dne 22. března 2021, kterým se Estonské republice poskytuje dočasná podpora podle nařízení (EU) 2020/672na zmírnění rizik nezaměstnanosti v mimořádné situaci v důsledku rozšíření onemocnění COVID-19

(1)

Dne 4. února 2021 požádalo Estonsko Unii o finanční pomoc, která by doplnila jeho vnitrostátní úsilí o řešení dopadů rozšíření onemocnění COVID-19 a souvisejících socioekonomických důsledků pro pracovníky a osoby samostatně výdělečně činné.

(2)

Předpokládá se, že rozšíření onemocnění COVID-19 a mimořádná opatření, která Estonsko provedlo s cílem omezit výskyt onemocnění a jeho socioekonomické a zdravotní důsledky, budou mít závažný dopad na veřejné finance. Podle prognózy Komise z podzimu 2020 mělo Estonsko ke konci roku 2020 vykazovat schodek veřejných financí ve výši 5,9 % a veřejný dluh ve výši 17,2 % hrubého domácího produktu (HDP). Podle předběžné prognózy Komise na zimu 2021 se předpokládá, že se HDP Estonska v roce 2020 snížilo o 2,9 %.

(3)

Rozšíření onemocnění COVID-19 v Estonsku imobilizovalo značnou část pracovní síly. To v Estonsku vedlo k náhlému a prudkému nárůstu veřejných výdajů na režimy zkrácené pracovní doby a obdobná opatření, jakož i k zavedení příslušných opatření souvisejících se zdravím v návaznosti na rozšíření onemocnění COVID-19, jak uvádí 4. až 9. bod odůvodnění.

(4)

Nařízení vlády č.130 „Tööhõiveprogramm 2017–2020“ ze dne 17. listopadu 2016 ve znění z roku 2020 (2), jak je uvedeno v žádosti Estonska ze dne 4. února 2021, zavedlo krátkodobý režim na trhu práce pro zachování pracovních míst (tento režim je v platnosti od 23. března 2020). Cílem bylo podpořit zaměstnance soukromého sektoru, jejichž platy nebo pracovní doba byly dočasně sníženy z důvodu podstatného dopadu mimořádné situace, a to tím, že bylo zaměstnancům poskytnuto až 70 % průměrného měsíčního platu nebo mzdy zaměstnance, maximálně však 1 000 EUR na zaměstnance měsíčně. Jednalo se o dočasný režim na období mimořádné situace od března do května 2020. Vzhledem k pokračujícímu dopadu mimořádné situace bylo nařízení č. 130 znovu pozměněno (3) a uplatňováno v pozměněném znění do konce června 2020. Podmínky režimu nucené dovolené byly upraveny tak, aby vládní podpora poskytovaná zaměstnancům byla snížena na maximálně 50 % průměrného měsíčního platu nebo mzdy zaměstnance se stropem ve výši 800 EUR na zaměstnance. Aby společnosti získaly vládní podporu pro zaměstnance, musely zaplatit alespoň 150 EUR (hrubá částka) na zaměstnance měsíčně, takže každý zaměstnanec obdržel měsíční výdělek ve výši alespoň 584 EUR, což odpovídá minimální mzdě.

(5)

Nařízení vlády č. 26 „Erivajadusega lapse vanema toetuse saamise ja maksmise tingimused ning toetuse arvutamise alused“ ze dne 9. dubna 2020 (4), jak je uvedeno v žádosti Estonska ze dne 4. února 2021, zavedlo přídavek na zachování příjmů rodičů, kteří během mimořádné situace museli přerušit práci kvůli péči o své děti se zvláštními vzdělávacími potřebami. Jednalo se o dočasné opatření na období mimořádné situace od 12. března do 17. května 2020. Přídavek byl vypočten na základě sociální daně placené z platů nebo mezd příslušného rodiče v roce 2019. Podpora pokrývala 70 % průměrného denního platu nebo mzdy jednoho rodiče.

(6)

Nařízení ministra kultury č. 7 „COVID-19 haigust põhjustava koroonaviiruse levikuga seotud kriisi leevendamiseks ette nähtud toetusmeede laulu- ja tantsupeo liikumises osalevatele kollektiividele“ ze dne 30. dubna 2020 (5) a nařízení ministra kultury č. 9 „COVID-19 puhangust tingitud erakorraline abi kultuuri- ja spordivaldkonnale“ ze dne 30. dubna 2020 (6) (v platnosti od 3. května do 11. září 2020) a „Treeneri tööjõukulu toetuse määramise tingimused, sealhulgas nõuded spordialaliidule, spordiklubile ja spordikoolile ning selle omaosalusele, treeningrühmale ja treenerile, ning toetuse suuruse, jaotamise, tagasimaksmise ja tagasinõudmise kord“ ze dne 26. listopadu 2014 ve znění z roku 2020 (7), jak jsou uvedeny v žádosti Estonska ze dne 4. února 2021, zavedla krátkodobý režim pro samostatně výdělečně činné umělce, sportovní trenéry a vedoucí sborů a tanečních skupin. Jedná se o dočasné opatření na období mimořádné situace v důsledku pandemie COVID-19. Samostatně výdělečně činným umělcům byla poskytnuta podpora ve výši odpovídající minimálnímu platu po dobu dvou měsíců. Vedoucím sborů a lidových tanečních skupin a sportovním trenérům byla poskytnuta vládní podpora příjmů, která představovala 70 % průměrného platu nebo mzdy v období od října 2019 do února 2020, přičemž maximální výše byla omezena na 1 000 EUR. Sportovním trenérům byla poskytnuta podpora ve výši 50 % jejich pravidelného platu nebo/mzdy, zbylých 50 % bylo vyplaceno sportovní organizací.

(7)

Estonsko zavedlo řadu opatření souvisejících se zdravím, která mají omezit šíření onemocnění COVID-19. Právní akt „Riigi 2020. aasta lisaeelarve seadus“, který parlament přijal dne 15. dubna 2020 (8) a jenž je uveden v žádosti Estonska ze dne 4. února 2021, je opatření související se zdravím, které vládě umožnilo nakoupit osobní ochranné prostředky, dodatečné všeobecné zásoby a spotřební materiál.

(8)

Nařízení vlády č. 28 „Eriolukorras Eesti Haigekassa kaudu hüvitiste ja teenuste eest maksmise tingimused ja kord“ ze dne 23. dubna 2020 (9), jak je uvedeno v žádosti Estonska ze dne 4. února 2021, zavedlo režim krátkodobé podpory nemocnic s cílem kompenzovat náklady na přijetí dočasných zaměstnanců pro oddělení vyhrazená pro COVID-19 a jednotky intenzivní péče a proplacení prodloužené pracovní doby lékařům, zdravotním sestrám a jiným souvisejícím zaměstnancům. Režim pokrývá náklady na další potřebu zaměstnanců v odděleních vyhrazených pro COVID-19 a na jednotkách intenzivní péče v nemocnicích. Další zaměstnanci byli přijati s vyšším platem, aby si udrželi motivaci během mimořádné situace.

(9)

Nařízení vlády č. 28 „Eriolukorras Eesti Haigekassa kaudu hüvitiste ja teenuste eest maksmise tingimused ja kord“ ze dne 23. dubna 2020 (10), jak je uvedeno v žádosti Estonska ze dne 4. února 2021, zavedlo náhradu zaměstnancům za první tři dny nemocenské dovolené. Jednalo se o dočasné opatření na období mimořádné situace od 13. března do 17. května 2020. Náhrada za zvýšené využívání nemocenské a pečovatelské dovolené v důsledku onemocnění COVID-19 byla přiznána osobám pojištěným u estonského fondu zdravotního pojištění za první tři dny nemoci, které jsou obvykle hrazeny zaměstnancem.

(10)

Estonsko splňuje podmínky pro žádost o finanční pomoc, které stanoví článek 3 nařízení (EU) 2020/672. Estonsko předložilo Komisi příslušné důkazy, že skutečné veřejné výdaje od 1. února 2020 vzrostly o 230 000 000 EUR z důvodu vnitrostátních opatření přijatých s cílem řešit socioekonomické dopady rozšíření onemocnění COVID-19. Tato částka představuje náhlý a prudký nárůst, neboť se vztahuje na nová opatření i zvýšenou poptávku po stávajících opatřeních, jež se společně týkají významné části pracovní síly v Estonsku.

(11)

V souladu s článkem 6 nařízení (EU) 2020/672 vedla Komise s Estonskem konzultace a ověřila náhlý a prudký nárůst skutečných veřejných výdajů přímo související s režimy zkrácené pracovní doby a podobnými opatřeními, jakož i využití příslušných opatření souvisejících se zdravím v návaznosti na šíření onemocnění COVID-19, jak je uvádí žádost ze dne 4. února 2021.

(12)

Měla by být tudíž poskytnuta finanční pomoc s cílem pomoci Estonsku řešit socioekonomické dopady vážného narušení ekonomiky způsobeného rozšířením onemocnění COVID-19. Komise by měla přijmout rozhodnutí týkající se splatnosti, velikosti a uvolňování tranší a dílčích tranší v úzké spolupráci s vnitrostátními orgány.

(13)

Toto rozhodnutí by nemělo předjímat výsledek případných řízení o narušení fungování vnitřního trhu, která mohou proběhnout, a to zejména na základě článků 107 a 108 Smlouvy. Rovněž nezprošťuje členské státy povinnosti oznamovat Komisi záměry poskytnout státní podporu podle článku 108 Smlouvy.

(14)

Při rozhodování o poskytnutí finanční pomoci byly vzaty v úvahu stávající a očekávané potřeby Estonska, jakož i žádosti o finanční pomoc podle nařízení (EU) 2020/672, které již podaly nebo plánují podat další členské státy, přičemž byly uplatněny zásady rovného zacházení, solidarity, proporcionality a transparentnosti,