(EU) 2020/2176Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/2176 ze dne 12. listopadu 2020, kterým se mění nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 241/2014, pokud jde o odpočet aktiv v podobě softwaru od položek kmenového kapitálu tier 1 (Text s významem pro EHP)

Publikováno: Úř. věst. L 433, 22.12.2020, s. 27-29 Druh předpisu: Nařízení v přenesené pravomoci
Přijato: 12. listopadu 2020 Autor předpisu: Evropská komise
Platnost od: 23. prosince 2020 Nabývá účinnosti: 23. prosince 2020
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:
Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



22.12.2020   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 433/27


NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2020/2176

ze dne 12. listopadu 2020,

kterým se mění nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 241/2014, pokud jde o odpočet aktiv v podobě softwaru od položek kmenového kapitálu tier 1

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (1), a zejména na čl. 36 odst. 4 třetí pododstavec uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Ustanovení týkající se zacházení s obezřetně oceňovanými aktivy v podobě softwaru, jejichž hodnota není závažně ovlivněna řešením krize, platební neschopností ani likvidací instituce, byla změněna nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/876 (2) s cílem dále podpořit přechod k digitalizovanějšímu bankovnímu sektoru. Nařízením (EU) 2019/876 bylo rovněž do nařízení (EU) č. 575/2013 vloženo ustanovení čl. 36 odst. 4, kterým se vyžaduje, aby Evropský orgán pro bankovnictví („orgán EBA“) vypracoval návrh regulačních technických norem upřesňujících použití odpočtů souvisejících s aktivy v podobě softwaru od položek kmenového kapitálu tier 1. V zájmu zajištění soudržnosti ustanovení týkajících se kapitálu a usnadnění jejich uplatňování je třeba začlenit tyto regulační technické normy do nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 241/2014 (3), které seskupuje všechny technické normy týkající se kapitálu.

(2)

Příslušným orgánům není bráněno v kontrole aktiv v podobě softwaru, která instituce zahrnuje do kapitálu v jednotlivých případech, a ve výkonu jejich pravomocí dohledu v souladu s článkem 64 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU (4), zejména pokud by objem investic do softwaru mohl vést k nežádoucímu obezřetnostnímu přínosu nebo pokud existuje podezření, že instituce bude využívat míru úsudku vyplývající z použitelného účetního rámce k obcházení tohoto nařízení.

(3)

Vzhledem k různorodosti softwaru používaného institucemi je obtížné obecně posoudit, která aktiva v podobě softwaru by v případě řešení krize, platební neschopnosti nebo likvidace mohla mít zpětně získatelnou hodnotu, a pokud ano, do jaké míry, nebo určit konkrétní kategorii softwaru, která by si zachovala hodnotu i v takovém scénáři.

(4)

Posouzení konkrétních případů minulých transakcí ze strany EBA nadto naznačuje, že u veškerých aktiv v podobě softwaru bez rozlišení konkrétních kategorií existuje stejná pravděpodobnost, že budou odepsána. I v případech, kdy je hodnota aktiv v podobě softwaru alespoň částečně zachována, je životnost takového softwaru zpravidla/obecně revidována tak, aby zohledňovala skutečnost, že tento software bude nabyvatelem instituce používán pouze do konce migrace. Ze shromážděných důkazů vyplývá, že tato migrace se obvykle pohybuje v rozmezí jednoho až tří let. Tento model by se měl odrazit v obezřetnostním zacházení s aktivy v podobě softwaru.

(5)

Jelikož se zdá, že aktiva v podobě softwaru mají omezenou hodnotu v případě řešení krize, platební neschopnosti nebo likvidace instituce, je třeba, aby při obezřetnostním zacházení s takovými aktivy byla nastolena náležitá rovnováha mezi obavami z hlediska obezřetnosti na jedné straně a hodnotou těchto aktiv z podnikatelského a ekonomického hlediska na straně druhé. Obezřetnostní zacházení s aktivy v podobě softwaru by proto mělo zahrnovat určitou konzervativní marži, pokud jde o zmírnění kapitálových požadavků na kmenový kapitál tier 1.

(6)

Aby institucím nevznikla další provozní zátěž a aby se usnadnil dohled ze strany příslušných orgánů, mělo by být obezřetnostní zacházení s aktivy v podobě softwaru jednoduše proveditelné a použitelné na všechny instituce standardizovaným způsobem. Standardizované obezřetnostní zacházení by nemělo instituci bránit v tom, aby i nadále plně odečítala svá aktiva v podobě softwaru od položek kmenového kapitálu tier 1.

(7)

Vzhledem k rychlým změnám v technologii instituce často investují do údržby, zdokonalení nebo modernizace svého softwaru. Aby se zmírnilo riziko regulatorní arbitráže, měly by být tyto investice odepisovány odděleně od softwaru, který je udržován, zdokonalován nebo modernizován, za předpokladu, že tyto investice jsou podle použitelného účetního rámce v rozvaze instituce uznány jako nehmotné aktivum.

(8)

Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 241/2014 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(9)

Toto nařízení vychází z návrhu regulačních technických norem předloženém Komisi orgánem EBA.

(10)

Orgán EBA uskutečnil otevřené veřejné konzultace o návrzích regulačních technických norem, ze kterých toto nařízení vychází, analyzoval potenciální související náklady a přínosy a požádal o vyjádření skupinu subjektů působících v bankovnictví zřízenou podle článku 37 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 (5).

(11)

Vzhledem k rychlejšímu využívání digitálních služeb v důsledku pandemie COVID-19 by toto nařízení mělo vstoupit v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Změny nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 241/2014

Nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 241/2014 se mění takto:

1)

v článku 1 se písmeno f) nahrazuje tímto:

„f)

uplatnění odpočtů od položek kmenového kapitálu tier 1 a ostatních odpočtů od položek kmenového kapitálu tier 1, vedlejšího kapitálu tier 1 a kapitálu tier 2 podle čl. 36 odst. 2 a 4 nařízení (EU) č. 575/2013;“;

2)

vkládá se nový článek 13a, který zní:

„Článek 13a

Odpočet aktiv v podobě softwaru, která jsou pro účetní účely klasifikována jako nehmotná aktiva pro účely čl. 36 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) č. 575/2013

1.   Aktiva v podobě softwaru, která jsou nehmotnými aktivy ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 115 nařízení (EU) č. 575/2013, se odečtou od položek kmenového kapitálu tier 1 v souladu s odstavci 5 až 8 tohoto článku. Částka, která má být odečtena, se určí na základě obezřetnostních kumulovaných odpisů vypočtených v souladu s odstavci 2, 3 a 4 tohoto článku.

2.   Instituce vypočítají částku obezřetnostních kumulovaných odpisů aktiv v podobě softwaru uvedených v odstavci 1 vynásobením částky získané z výpočtu uvedeného v písmenu a) počtem dnů uvedeným v písmenu b):

a)

částka, ve které bylo aktivum v podobě softwaru prvotně uznáno v rozvaze instituce podle použitelného účetního rámce, děleno nižší z těchto hodnot:

i)

počtem dnů životnosti aktiva v podobě softwaru v odhadu pro účetní účely;

ii)

třemi roky vyjádřenými ve dnech ode dne uvedeného v odstavci 3;

b)

počet dní, které uplynuly od data uvedeného v odstavci 3, pokud tento počet nepřekročí období uvedené v písmenu a) tohoto odstavce.

3.   Obezřetnostní kumulované odpisy uvedené v odstavci 1 se vypočítají ode dne, kdy je aktivum v podobě softwaru k dispozici pro použití a začíná se odepisovat pro účetní účely.

4.   Odchylně od odstavce 3 platí, že pokud bylo aktivum v podobě softwaru nabyto od nějakého podniku, včetně subjektu nefinančního sektoru, který je součástí stejné skupiny jako instituce, obezřetnostní kumulované odpisy uvedené v odstavci 1 se vypočítají ode dne, kdy toto aktivum v podobě softwaru začalo být odepisováno podle použitelného účetního rámce v rozvaze daného podniku.

5.   Instituce odečtou od položek kmenového kapitálu tier 1 částku vyplývající z rozdílu, je-li kladný, mezi částkou uvedenou v písmenu a) a částkou uvedenou v písmenu b):

a)

obezřetnostní kumulované odpisy aktiva v podobě softwaru vypočítané v souladu s odstavci 2, 3 a 4;

b)

součet kumulovaných odpisů a kumulovaných ztrát ze znehodnocení tohoto aktiva v podobě softwaru uznaného v rozvaze instituce podle použitelného účetního rámce.

6.   Odchylně od odstavce 5 platí, že až do dne, kdy je aktivum v podobě softwaru k dispozici pro použití a začíná se odepisovat pro účetní účely, odečítají instituce od položek kmenového kapitálu tier 1 celou částku, na niž je aktivum v podobě softwaru uznáno v rozvaze dané instituce podle použitelného účetního rámce.

7.   Obezřetnostní odpisy a odpočty stanovené v tomto článku se provádějí samostatně pro každé aktivum v podobě softwaru.

8.   Investice institucí do údržby, zdokonalení nebo modernizace stávajících aktiv v podobě softwaru se považují za jiná aktiva než související aktiva v podobě softwaru, pokud jsou tyto investice v rozvaze instituce podle použitelného účetního rámce uznány jako nehmotné aktivum.

Aniž je dotčen odstavec 6, obezřetnostní kumulované odpisy těchto investic do údržby, zdokonalení nebo modernizace stávajících aktiv v podobě softwaru se vypočítají ode dne, kdy tyto investice začnou být odepisovány podle použitelného účetního rámce.

Obezřetnostní kumulované odpisy souvisejících stávajících aktiv v podobě softwaru se i nadále počítají ode dne jejich vlastních počátečních odpisů pro účetní účely až do konce období obezřetnostních odpisů stanoveného v souladu s odst. 2 písm. a).“.

Článek 2

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 12. listopadu 2020.

Za Komisi

Ursula VON DER LEYEN

předsedkyně


(1)  Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1.

(2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/876 ze dne 20. května 2019, kterým se mění nařízení (EU) č. 575/2013, pokud jde o pákový poměr, ukazatel čistého stabilního financování, požadavky na kapitál a způsobilé závazky, úvěrové riziko protistrany, tržní riziko, expozice vůči ústředním protistranám, expozice vůči subjektům kolektivního investování, velké expozice, požadavky na podávání zpráv a zpřístupňování informací, a nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 150, 7.6.2019, s. 1).

(3)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 241/2014 ze dne 7. ledna 2014, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, pokud jde o regulační technické normy pro kapitálové požadavky na instituce (Úř. věst. L 74, 14.3.2014, s. 8).

(4)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 338).

(5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 12).


© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU