(EU) 2020/2100Prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/2100, ze dne 15. prosince 2020 o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz dusičnanu amonného pocházejícího z Ruska po přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036

(1)

Nařízením Rady (ES) č. 2022/95 (2) (dále jen „původní šetření“) uložila Rada konečné antidumpingové clo na dovoz dusičnanu amonného pocházejícího z Ruska (dále jen „dotčená země“), v době vstupu nařízení v platnost kódů KN 3102 30 90 a 3102 40 90. Na základě dalšího šetření, v rámci kterého se zjistilo, že se clo nepromítá do ceny výrobku, byla opatření pozměněna nařízením Rady (ES) č. 663/98 (3).

(2)

V návaznosti na první přezkum před pozbytím platnosti a první prozatímní přezkum podle čl. 11 odst. 2, resp. čl. 11 odst. 3 nařízení (ES) č. 384/96 (4) uložila Rada nařízením (ES) č. 658/2002 (5) konečné antidumpingové clo z dovozu dusičnanu amonného pocházejícího z Ruska, v době vstupu nařízení v platnost kódů KN 3102 30 90 a 3102 40 90, ve výši 47,07 EUR za tunu.

(3)

Následně byl proveden prozatímní přezkum definice výrobku podle čl. 11 odst. 3 nařízení (ES) č. 384/96 a nařízením Rady (ES) č. 945/2005 (6) bylo z dovozu pevných hnojiv pocházejících z Ruska obsahujících více než 80 % hmotnostních dusičnanu amonného, v době vstupu nařízení v platnost kódů KN 3102 30 90, 3102 40 90, ex 3102 29 00, ex 3102 60 00, ex 3102 90 00, ex 3105 10 00, ex 3105 20 10, ex 3105 51 00, ex 3105 59 00 a ex 3105 90 91, uloženo konečné antidumpingové clo v rozmezí od 41,42 EUR za tunu do 47,07 EUR za tunu.

(4)

Po druhém přezkumu před pozbytím platnosti a druhém částečném prozatímním přezkumu podle čl. 11 odst. 2, resp. čl. 11 odst. 3 nařízení (ES) č. 384/96 Rada zachovala platná opatření nařízením (ES) č. 661/2008 (7). Clo se nezměnilo s výjimkou skupiny EuroChem, pro niž se pevná částka cla pohybovala mezi 28,88 EUR a 32,82 EUR za tunu.

(5)

Rozhodnutím 2008/577/ES (8) Evropská komise (dále jen „Komise“) přijala závazky na množstevní stropy, které nabídli ruští výrobci JSC Acron a JSC Dorogobuzh, členové holdingové společnosti Acron, a skupina EuroChem.

(6)

Rozsudkem ze dne 10. září 2008 (9), ve znění rozsudku ze dne 9. července 2009 (10) Tribunál zrušil nařízení (ES) č. 945/2005, pokud se týká podniku JSC Kirovo-Chepetsky Khimichesky Kombinat (dále jen „Kirovo“), který je součástí OJSC UCC UralChem (dále jen „UralChem“). Nařízením (ES) č. 989/2009 (11) Rada odpovídajícím způsobem změnila nařízení (ES) č. 661/2008. V důsledku toho se u společnosti Kirovo vztahovalo antidumpingové clo v době vstupu nařízení v platnost (47,07 EUR za tunu) pouze na dovoz dusičnanu amonného kódů KN 3102 30 90 a 3102 40 90.

(7)

Rozhodnutím 2012/629/EU (12) Komise odvolala přijetí závazku nabídnutého skupinou EuroChem z důvodu neproveditelnosti závazku.

(8)

Po třetím přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení (ES) č. 1225/2009 (13) zachovala Komise prováděcím nařízením (EU) č. 999/2014 opatření v platnosti (14). Na uvedené šetření se dále odkazuje jako na „poslední přezkum před pozbytím platnosti“.

(9)

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/226 (15), kterým se mění prováděcí nařízení (EU) č. 999/2014, se zabývalo restrukturalizací společnosti Kirovo na pobočný závod společnosti Uralchem.

(10)

Prováděcím nařízením Komise (EU) 2016/415 (16) Komise odvolala přijetí závazku společnosti Acron Holding Company z důvodu neproveditelnosti závazku.

(11)

Po přezkumu podle čl. 11 odst. 3 prováděcího nařízení (EU) č. 2018/1722 (17) pozměnila Komise platná opatření. Toto šetření se označuje jako „poslední prozatímní přezkum“. Na základě toho se pevně stanovená částka cla platného v současné době pohybuje mezi 28,78 EUR a 32,71 EUR za tunu.

(12)

Po zveřejnění oznámení o nadcházejícím pozbytí platnosti (18) platných antidumpingových opatření z dovozu dusičnanu amonného pocházejícího z Ruska obdržela Komise žádost o přezkum podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení.

(13)

Žádost podalo dne 21. června 2019 Evropské sdružení výrobců hnojiv, sdružení „Fertilisers Europe“ (dále jen „žadatel“ nebo „FE“), jménem výrobců v Unii představujících více než 25 % objemu výroby dusičnanu amonného v Unii.

(14)

Žádost byla odůvodněna tím, že by pozbytí platnosti opatření pravděpodobně vedlo k přetrvání a/nebo obnovení dumpingu působícího újmu výrobnímu odvětví Unie.

(15)

Komise dospěla k závěru, že pro zahájení přezkumu před pozbytím platnosti existují dostatečné důkazy, a dne 23. září 2019 oznámila prostřednictvím oznámení zveřejněného v Úředním věstníku Evropské unie (19) zahájení přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení (dále jen „oznámení o zahájení přezkumu“).

(16)

V oznámení o zahájení přezkumu vyzvala Komise zúčastněné strany, aby se jí přihlásily, a mohly se tak zúčastnit šetření. Kromě toho Komise o zahájení přezkumu před pozbytím platnosti výslovně informovala žadatele, další známé výrobce v Unii, známé dotčené vyvážející výrobce, dovozce a uživatele v Unii a ruské orgány a vyzvala je k účasti.

(17)

Všechny zúčastněné strany měly možnost se k zahájení přezkumu vyjádřit a požádat o slyšení u Komise a/nebo úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

(18)

Po zahájení přezkumu Sdružení ruských výrobců hnojiv (dále jen „RFPA“) namítlo, že v žádosti nebyly obsaženy dostatečné důkazy o tom, že by pozbytím platnosti antidumpingových opatření na ruský dusičnan amonný došlo k pravděpodobnému přetrvání nebo obnovení dumpingu nebo újmy. Sdružení RFPA konkrétně namítalo, že jelikož původní žádost o přezkum podaná dne 21. června 2019 (dále jen „původní žádost o přezkum“) neobsahovala žádné důkazy o tom, že by prodej na domácím trhu nebyl realizován v běžném obchodním styku, byl výpočet dumpingového rozpětí na základě výpočtu běžné hodnoty nezákonný. Dále tvrdilo, že žádost o přezkum ze dne 21. června 2019 neobsahovala žádné důkazy o dumpingu založené na srovnání skutečných cen na domácím trhu s vývozními cenami a že žadatel připojil tyto důkazy až k revidované verzi žádosti na základě písemného upozornění na nedostatky vydaného Komisí.

(19)

Podle sdružení RFPA byly navíc výpočty nákladů žadatele založeny na nepřiměřeně vysokých výrobních nákladech. Rovněž namítalo nesprávnost výpočtů početně zjištěné běžné hodnoty, založených na nespolehlivých, vnitřně nekonzistentních, zastaralých informacích, nesrozumitelných údajích a pouhých odhadech poradce, a že Komise tyto výpočty řádně nezkontrolovala.

(20)

Komise zahájila přezkum před pozbytím platnosti na základě žádosti o přezkum, která byla podána dne 21. června 2019 a dále doplněna o další informace (dále souhrnně jako „konsolidovaná žádost o přezkum“). Konsolidovaná žádost o přezkum, na základě které byl přezkum před pozbytím platnosti zahájen, byla vložena do veřejně přístupného spisu a zpřístupněna zúčastněným stranám ke konzultaci. Jak je uvedeno v bodě 4.1 oznámení, žadatel předložil ve své žádosti o přezkum důkazy o běžné hodnotě založené na skutečných cenách na domácím trhu a stejným způsobem početně zjištěné běžné hodnoty v případě, že by ceny na domácím trhu nebyly považovány za spolehlivé a odrážející běžný obchodní styk. To, zda byla původní žádost doplněna o odhadované běžné hodnoty na základě dostupných informací o skutečných cenách na domácím trhu v dotčené zemi, je irelevantní, jelikož Komise zahájila přezkum před pozbytím platnosti na základě konsolidované žádosti o přezkum.

(21)

Pokud jde o nespolehlivost údajů, které použil žadatel ve svých tvrzeních, musí žádost o přezkum obsahovat dostatečné důkazy nezbytné k zahájení přezkumu. Kvalita těchto důkazů bude nesporně omezena schopností žadatele zajistit si přístup k příslušným informacím, které jsou ve většině případů důvěrné. Případné nepřesnosti uvedené v žádosti žadatele, které byly odhalené během šetření, však nečiní zahájení tohoto přezkumu před pozbytím platnosti nezákonným. Šetření Komise v tomto případě potvrdilo, že přezkum byl zahájen oprávněně.

(22)

Po poskytnutí informací zopakovalo sdružení RFPA (20) svůj argument, že v zákonné lhůtě nebyla podána žádná žádost o přezkum před pozbytím platnosti, která by splňovala požadavky čl. 11 odst. 2 základního nařízení. Podle sdružení RFPA představuje základ pro zahájení přezkumu před pozbytím platnosti původní žádost o přezkum a na jejím základě musí být posuzován požadavek na dostatečnost důkazů. Společnost Acron a ruská vláda předložily po poskytnutí konečných informací podobné argumenty. Sdružení RFPA dále uvedlo, že zatímco výrobci v Unii mohli objasnit důkazy uvedené v původní žádosti o přezkum, neměly by se brát v úvahu zcela nové důkazy o pravděpodobnosti dumpingu nebo újmy předložené nad rámec zákonného limitu (tj. 3 měsíce před koncem pětiletého období). V této souvislosti sdružení RFPA rovněž odkázalo na rozhodnutí evropské veřejné ochránkyně práv (21) týkající se předchozího přezkumu před pozbytím platnosti, jakož i na doporučení úředníka pro slyšení, aby útvary Komise zveřejnily původní žádost o přezkum v rámci stávajícího přezkumu.

(23)

Komise konstatuje, že sdružení RFPA nevzneslo žádný nový argument. Komise proto připomíná svůj postoj uvedený ve 20. bodě odůvodnění, že uvedený přezkum před pozbytím platnosti byl zahájen na základě konsolidované žádosti o přezkum. Komise se domnívá, že žádost ve verzi podané v tříměsíční lhůtě obsahuje dostatečné důkazy o tom, že s výhradou vysvětlení, která žadatelé poskytli v rámci nápravy nedostatků za účelem doplnění původní žádosti, bylo zahájení přezkumu před pozbytím platnosti odůvodněno. To je v souladu s rozhodnutím veřejné ochránkyně práv, v němž se v příslušných částech uvádí:

(24)

Po poskytnutí konečných informací navíc sdružení RFPA a ruská vláda tvrdily, že zápis z šetření nedokládá, že by konsolidovaná žádost o přezkum představovala základ pro zahájení řízení.

(25)

Konsolidovaná žádost o přezkum byla vložena do dokumentace určené zúčastněným stranám k nahlédnutí ve fázi zahájení. Není pochyb o tom, že přezkum před pozbytím platnosti byl zahájen na základě uvedené žádosti. To lze potvrdit výkladem oddílu 4.1 oznámení o zahájení přezkumu, který jasně odkazuje na důkazy vyplývající z konsolidované žádosti o přezkum.

(26)

S odkazem na čl. 5 odst. 3 základního nařízení sdružení RFPA uvedlo, že Komise nepřezkoumala správnost a přiměřenost důkazů předložených žadatelem. V této souvislosti sdružení RFPA rovněž poznamenalo, že jak původní, tak konsolidované žádosti o přezkum uváděly pouze existenci pravděpodobnosti přetrvání dumpingu, zatímco Komise neučinila žádná zjištění ohledně jeho přetrvání.

(27)

Komise podotýká, že tento argument je založen na nesprávném pochopení účelu žádosti na jedné straně a účelu přezkumného šetření na straně druhé. Účelem žádosti je odůvodnit zahájení šetření v rámci přezkumu před pozbytím platnosti na základě důkazů, které má žadatel přiměřeně k dispozici, pokud jde o přetrvání nebo obnovení dumpingu působícího újmu. Jak bylo vysvětleno výše, v tomto smyslu žádost obsahovala dostatečné důkazy. Na druhé straně je účelem přezkumného šetření stanovit, zda by pozbytí platnosti opatření pravděpodobně vedlo k přetrvání nebo obnovení dumpingu a újmy, a to na základě informací získaných od různých zúčastněných stran během přezkumného šetření. Je fakticky zcela možné a právně přípustné, že důkazy, které má žadatel k dispozici, prokazují pravděpodobnost přetrvání dumpingu, zatímco šetření na základě informací získaných od zúčastněných stran a jimi ověřených prokáže, že je pravděpodobný opětovný výskyt dumpingu. V bodě 5 oznámení o zahájení přezkumu se za tímto účelem uvádí, že „Komise dospěla k závěru (…), že existují dostatečné důkazy o pravděpodobnosti dumpingu a újmy pro zahájení přezkumu před pozbytím platnosti, zahajuje přezkum podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení“. V oznámení o zahájení přezkumu se dále uvádí, že „přezkumem před pozbytím platnosti se zjistí, zda je, či není pravděpodobné, že pozbytí platnosti opatření povede k přetrvání nebo obnovení dumpingu výrobku, který je předmětem přezkumu, pocházejícího z dotčené země a přetrvání nebo obnovení újmy působené výrobnímu odvětví Unie“. Proto je existence důkazů, které zpravidla prokazují přetrvání dumpingu, dostatečná k zahájení šetření o tom, zda dumping přetrvává nebo je obnoven. Toto tvrzení se proto zamítá.

(28)

Sdružení RFPA a společnost Acron s odvoláním na zprávu panelu WTO vydanou dne 24. července 2020 (22) (dále jen „zpráva DS494“) namítaly, že i) předchozí přezkum před pozbytím platnosti neměl být v tomto případě zahájen z důvodu nedostatečných důkazů o pravděpodobnosti dumpingu, a proto by Komise měla zrušit antidumpingová opatření na dusičnan amonný pocházející z Ruska, a že ii) tento přezkum před pozbytím platnosti obsahuje stejné chyby jako předchozí přezkum, a proto neměl být zahájen. Sdružení RFPA i společnost Acron v tomto smyslu opakovaně odkazovaly na žádost o přezkum podanou dne 21. června 2019 a poukazovaly na její důkazní nedostatky. Podobná tvrzení zopakovalo sdružení RFPA a vyvážející výrobci po poskytnutí konečných informací.

(29)

Námitky sdružení RFPA a společnosti Acron je třeba zamítnout z následujících důvodů. Zaprvé, zjištění obsažená ve zprávě DS494 jsou předmětem odvolacího řízení, a zjištění panelu tedy nejsou konečná. Zadruhé, jak je uvedeno ve 20. bodě odůvodnění, zahájení tohoto přezkumu před pozbytím platnosti není založeno pouze na informacích obdržených v původní žádosti o přezkum ze dne 21. června 2019, ale také na dalších důkazech doplněných žadatelem před zahájením přezkumu a obsažených v konsolidované žádosti o přezkum (obsahující důkazy o běžné hodnotě založené na skutečných cenách na domácím trhu a početně zjištěné běžné hodnotě v případě, že by ceny na domácím trhu nebyly považovány za spolehlivé).

(30)

Sdružení RPFA rovněž namítalo, že bylo porušeno jeho právo na obhajobu, neboť mu Komise odepřela přístup k plným verzím některých příloh žádosti o přezkum.

(31)

Všechny žádosti o přístup ke spisu, které v tomto případě zúčastněné strany podaly, včetně sdružení RFPA, byly pečlivě prověřeny. Komise poskytnutí revidovaných a relevantních verzí sporných dokumentů, které neobsahovaly důvěrné informace, včetně příloh žádosti o přezkum příslušným stranám zajistila.

(32)

V oznámení o zahájení přezkumu Komise uvedla, že možná bude nutné vybrat vzorek zúčastněných stran v souladu s článkem 17 základního nařízení.

(33)

V oznámení o zahájení přezkumu Komise uvedla, že předběžně vybrala vzorek výrobců v Unii. V souladu s čl. 17 odst. 1 základního nařízení vybrala Komise vzorek na základě největšího reprezentativního objemu prodeje, který mohl být ve stanovené lhůtě přiměřeně přezkoumán, přičemž přihlédla rovněž k zeměpisnému rozsahu. Tento vzorek sestával ze tří výrobců v Unii. Na výrobce v Unii zařazené do vzorku připadalo 40 % objemu výroby společností, které se přihlásily v rámci ověřování postavení, a přibližně 35 % odhadované celkové výroby v Unii. Komise vyzvala zúčastněné strany, aby se k předběžnému vzorku vyjádřily.

(34)

Několik zúčastněných stran předložilo připomínky týkající se prozatímního vzorku. Komise vzala tyto připomínky do úvahy a ve svém stanovisku připojeném k otevřenému spisu dne 14. října 2019 sdělila důvody, proč tyto připomínky nemohla akceptovat. V konečném důsledku byl zachován původní vzorek.

(35)

Několik zúčastněných stran své námitky zopakovalo a předložilo další tvrzení týkající se vzorku výrobců v Unii po lhůtě pro podání připomínek a poté, co se jejich původními připomínkami již zabývalo stanovisko připojené k otevřenému spisu.

(36)

Své námitky v tom smyslu, že vzorek výrobců v Unii není reprezentativní, zopakovaly dvě zúčastněné strany, které požádaly o vyloučení dvou výrobců v Unii, u nichž byla újma řešena v jiném šetření týkajícím se směsi močoviny a dusičnanu amonného (dále jen „případ UAN“) (23). Podle nich je roztok dusičnanu amonného polotovarem používaným pro výrobu dusičnanu amonného i směsi močoviny a dusičnanu amonného. Újma způsobená u jednoho výrobku by tedy automaticky způsobila újmu u obou výrobků. Dusičnan amonný se navíc vyrábí pomocí stejného zařízení; výrobní náklad je tedy pouze jeden společný. Pokud proto není výrobní linka na výrobu dusičnanu amonného naplno využívána z důvodu snížené výroby a prodeje močoviny a dusičnanu amonného, budou mít vyšší fixní náklady dopad na ziskovost dusičnanu amonného pro volné používání i pro využití pro vlastní potřebu. Nelze tedy žádným způsobem vyvrátit jediný mikroekonomický ukazatel, který existuje mezi dusičnanem amonným používaným pro volné používání a pro využití pro vlastní potřebu.

(37)

Komise s tímto tvrzením nesouhlasila. Při všech šetřeních jsou náklady alokovány na výrobek, na který se vztahuje šetření. Pokud by tedy neexistoval žádný způsob pro správné a opodstatněné alokování výrobních nákladů u vertikálně integrovaných výrobců, mohly by být údaje poskytnuté jakýmkoli výrobcem, na kterého se vztahuje šetření, zpochybněny (včetně údajů od spolupracujících vyvážejících výrobců v Rusku zapojených do tohoto šetření). V souladu s běžným postupem Komise se proto všechny ekonomické ukazatele, včetně ukazatele výrobních nákladů, vztahují přímo na dotyčný výrobek. Při ověřování dotčených vertikálně integrovaných výrobců v Unii zařazených do vzorku proto Komise jasným způsobem rozlišuje náklady na každý výrobek vyráběný těmito společnostmi. Tento argument stran byl proto zamítnut.

(38)

Jedna zúčastněná strana namítala, že výroba jak dusičnanu amonného, tak močoviny a dusičnanu amonného není u výrobců dusičnanu amonného v Unii běžná. Tato skutečnost vzorek zpochybňuje a činí jej nereprezentativním.

(39)

Dva výrobci v Unii zařazení do vzorku jsou dva ze tří největších výrobců dusičnanu amonného v Unii, pokud jde o objem výroby a prodeje vykázaný v rámci ověřování postavení. Tato skutečnost tedy rozporuje tvrzení, že výroba jak dusičnanu amonného, tak močoviny a dusičnanu amonného není u výrobců dusičnanu amonného v EU běžná a že není pro výrobní odvětví Unie reprezentativní ani typická. Tento argument strany byl zamítnut.

(40)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala všechny dovozce, kteří nejsou ve spojení, aby poskytli informace stanovené v oznámení o zahájení přezkumu.

(41)

Žádní dovozci se nepřihlásili, aby poskytli informace požadované v oznámení o zahájení přezkumu.

(42)

Vzhledem k zjevně vysokému počtu vyvážejících výrobců v Rusku se v oznámení o zahájení přezkumu počítalo s výběrem vzorku.

(43)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala všechny známé vyvážející výrobce v dotčené zemi, aby poskytli informace stanovené v oznámení o zahájení přezkumu. K požadovaným informacím patřily objem a hodnota prodeje, objem výroby a výrobní kapacita. Kromě toho Komise požádala misi Ruska při Unii, aby našla a/nebo kontaktovala případné další vyvážející výrobce, kteří by mohli mít zájem o účast na šetření.

(44)

Požadované informace poskytlo osm vyvážejících výrobců v dotčené zemi, představujících prakticky celou ruskou výrobu dusičnanu amonného, kteří souhlasili se zařazením do vzorku. V souladu s čl. 17 odst. 1 základního nařízení vybrala Komise vzorek tří vyvážejících výrobců, který mohl být ve stanovené lhůtě přiměřeně prošetřen. Tito výrobci byli největšími výrobci i největšími vývozci v období přezkumného šetření (dále jen „období přezkumného šetření“).

(45)

V souladu s čl. 17 odst. 2 základního nařízení byl výběr vzorku projednán se všemi známými dotčenými vyvážejícími výrobci a orgány v dotčené zemi. Nebyly vzneseny žádné připomínky. Komise proto rozhodla zachovat navrhovaný vzorek a všechny zúčastněné strany byly v tomto smyslu informovány o konečném výběru vzorku.

(46)

Do vzorku zařadila Komise tyto tři vyvážející výrobce:

(47)

Podle odpovědí na formuláře pro výběr vzorku představoval vzorek 65 % vykázaného objemu výroby dusičnanu amonného v Rusku během období přezkumného šetření. Do vzorku byli zahrnuti dva vyvážející výrobci, společnosti Acron a Eurochem, kteří během období přezkumného šetření prodávali výrobek, který je předmětem přezkumu, na vývoz do Unie. Třetí společnost zařazená do vzorku, společnost Uralchem, vyvážela do EU pouze dusičnan amonný vyrobený v jejím pobočném závodě ve městě Kirovo, na který se opatření, která jsou předmětem přezkumu, nevztahují, jak je vysvětleno v 6. bodě odůvodnění.

(48)

Komise zaslala dotazníky všem výrobcům v Unii zařazeným do vzorku, všem vyvážejícím výrobcům zařazeným do vzorku a všem známým sdružením uživatelů, kteří se po zahájení přezkumu přihlásili.

(49)

Komise obdržela odpovědi na dotazník od tří výrobců v Unii zařazených do vzorku, tří vyvážejících výrobců zařazených do vzorku a dvou uživatelů výrobku, který je předmětem přezkumu.

(50)

Komise si opatřila a ověřila veškeré informace, které považovala za nezbytné pro určení pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení dumpingu a výsledné újmy a pro určení zájmu Unie. Inspekce na místě podle článku 16 základního nařízení se uskutečnily v prostorách těchto společností/sdružení:

(51)

Vzhledem k vypuknutí pandemie COVID-19 a následným opatřením přijatým k řešení rozšíření této nemoci (dále jen „oznámení o COVID-19“) však Komise nemohla provést inspekce na místě v prostorách všech vyvážejících výrobců a jejich společností ve spojení. Místo toho Komise provedla křížové kontroly na dálku u informací poskytnutých následujícími společnostmi prostřednictvím videokonference:

(52)

Kromě těchto křížových kontrol na dálku Komise podrobila křížové kontrole i informace poskytnuté vyvážejícími výrobci vznášejícími stížnost a ověřila informace poskytnuté výrobním odvětvím Unie a dalšími zúčastněnými stranami.

(53)

Šetření týkající se přetrvání nebo obnovení dumpingu se týkalo období od 1. července 2018 do 30. června 2019 (dále jen „období přezkumného šetření“). Zkoumání trendů, které mají význam pro posouzení pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení újmy, se týkalo období od 1. ledna 2016 do konce období přezkumného šetření (dále jen „posuzované období“).

(54)

Výrobek, který je předmětem tohoto přezkumu, je stejný jako v posledním prozatímním přezkumu, konkrétně se jedná o pevná hnojiva pocházející z Ruska obsahující více než 80 % hmotnostních dusičnanu amonného, v současnosti kódů KN 3102 30 90, ex 3602 00 00, 3102 40 90, ex 3102 29 00, ex 3102 60 00, ex 3102 90 00, ex 3105 10 00, ex 3105 20 10, ex 3105 51 00, ex 3105 59 00 a ex 3105 90 20 (kódy TARIC 3102290010, 3102600010, 3102900010, 3105100010, 3105100020, 3105100030, 3105100040, 3105100050, 3105201030, 3105201040, 3105201050, 3105201060, 3105510010, 3105510020, 3105510030, 3105510040, 3105590010, 3105590020, 3105590030, 3105590040, 3105902030, 3105902040, 3105902050, 3105902060 a 3602000010) (dále jen „výrobek, který je předmětem přezkumu“).

(55)

Dusičnan amonný je pevné dusíkaté hnojivo hojně používané v zemědělství, používá se však také pro průmyslové účely, třeba k výrobě výbušnin (například v odvětví těžby). Platná antidumpingová opatření se vztahují na dusičnan amonný používaný pro zemědělské účely i pro účely výroby výbušnin. Oba typy dusičnanu amonného mají stejné technické a chemické vlastnosti, jsou snadno zaměnitelné a považují se za výrobek, který je předmětem přezkumu.

(56)

Dvě zúčastněné strany namítaly, že by měla být revidována definice výrobku v tomto přezkumu před pozbytím platnosti a opatření. Podle těchto stran rozsudek ve věci Kirovo (24) zrušil nařízení (ES) č. 945/2005, které ve srovnání s původním šetřením rozšířilo definici výrobku. (25) Proto pro další uplatňování antidumpingových cel na tyto výrobky neexistoval žádný právní základ. Jelikož navíc u těchto dalších výrobků (souhrnně dále jen „stabilizovaný dusičnan amonný“) nebyla nikdy zjištěna žádná újma ani dumping, neexistoval základ pro posouzení pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení dumpingu. U stabilizovaného dusičnanu amonného nebyl nikdy zjištěn ani dumping ani újma, proto nemůže dojít k přetrvání nebo obnovení dumpingu či újmy. Strany rovněž namítaly, že nebyly předloženy dostatečné důkazy k provedení přezkumu před pozbytím platnosti, pokud jde o dovoz stabilizovaného dusičnanu amonného, přičemž ověřování postavení prováděné Komisí a definice výrobního odvětví Unie výrobce stabilizovaného dusičnanu amonného nezahrnovaly. Skupina Acron po poskytnutí informací zopakovala argument, že definice výrobku v rámci tohoto přezkumu před pozbytím platnosti je protiprávní, protože zahrnuje směsi nebo stabilizovaný dusičnan amonný.

(57)

Uvedený rozsudek zrušil nařízení (ES) č. 945/2005 pouze v rozsahu, ve kterém se týkal jednoho ruského vyvážejícího výrobce, jak objasnil Soud prvního stupně ve věci T-348/05 INTP (26). Pro všechny ostatní ruské výrobce zůstává použitelná definice výrobku tak, jak je uvedena v nařízení (ES) č. 945/2005. Tvrzení této strany je zamítnuto.

(58)

Několik zúčastněných stran (27) po poskytnutí informací zopakovalo tvrzení, že neexistuje právní základ pro uplatnění antidumpingových opatření na stabilizovaný dusičnan amonný, jelikož, jak rozhodl Tribunál (28), nebyly tyto výrobky považovány za obdobné výrobky jako výrobek, který byl předmětem původního šetření.

(59)

Jak objasnil Soud prvního stupně ve věci T-348/05 INTP (29), rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 10. září 2008 ve věci T-348/05 se týkal pouze jednoho ruského vyvážejícího výrobce (žadatele). Zrušení nařízení napadeného žadatelem se tedy týká pouze žadatele. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(60)

Sdružení RFPA dále tvrdilo, že posouzení Komise v alternativním případě bylo nesprávné, jelikož ve své analýze nezohlednilo stabilizovaný dusičnan amonný. Podle sdružení RFPA by zahrnutí stabilizovaného dusičnanu amonného do výrobku, který je předmětem přezkumu, a obdobného výrobku vedlo Komisi k zcela odlišným závěrům, pokud jde o pravděpodobnost obnovení dumpingu a újmy.

(61)

Je třeba připomenout, že v důsledku rozsudku ve věci T-348/05 se na stabilizovaný dusičnan amonný vyráběný v pobočném závodě skupiny Uralchem ve městě Kirovo nevztahují stávající opatření, a proto v tomto případě nebyl součástí analýzy dumpingu a újmy provedené Komisí. Kromě výrobku vyráběného a vyváženého společností Kirovo se analýza Komise v tomto případě týkala celého výrobku, který je předmětem přezkumu, jak je definován v 54. bodě odůvodnění, který zahrnuje stabilizovaný dusičnan amonný. Proto musel být argument vznesený sdružením RFPA zamítnut.

(62)

Další zúčastněná strana namítala, že se žádost o přezkum poprvé za dobu uplatňování cel týká výrobců dusičnanu amonného používaného k průmyslovým účelům a že výrobci dusičnanu amonného používaného k průmyslovým účelům v Unii měli být v rámci původního šetření zahrnuti do domácího výrobního odvětví, které údajně utrpělo újmu. Jelikož v té době nebyli do domácího výrobního odvětví zahrnuti, nebyla u výrobců dusičnanu amonného používaného k průmyslovým účelům v Unii nikdy zjištěna žádná újma. Na dusičnan amonný používaný k průmyslovým účelům by se neměla vztahovat žádná antidumpingová cla. Dusičnan amonný používaný k průmyslovým účelům by rovněž neměl být součástí výrobku, který je předmětem přezkumu.

(63)

Toto tvrzení je neopodstatněné. Šetření a opatření se vždy vztahovala i na dusičnan amonný používaný k průmyslovým účelům a v souvislosti s ním i na průmysl, který jej vyrábí, a to v rozsahu, v jakém to naplňuje definicí výrobku, který je předmětem přezkumu. To, že některé druhy výrobků mohou mít různé konečné použití, je irelevantní, pokud se na daný výrobek vztahuje definice „výrobku, který je předmětem přezkumu“. Toto tvrzení se proto zamítá.

(64)

Šetření ukázalo, že následující výrobky mají stejné základní fyzikální a technické vlastnosti, jakož i stejná základní použití:

(65)

Komise dospěla k závěru, že uvedené výrobky jsou obdobnými výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(66)

V souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení Komise zkoumala, zda by pravděpodobně došlo k přetrvání nebo obnovení dumpingu, pokud by stávající opatření pozbyla platnosti.

(67)

Pokud jde o vývoz z Unie, vyvážející výrobci zařazení do vzorku prodali během období přezkumného šetření odběratelům v Unii pouze malé množství výrobků. Jak je uvedeno ve 47. bodě odůvodnění, pouze společnosti Acron a Eurochem prodávaly v období přezkumného šetření výrobky na vývoz do Unie. Tento prodej se uskutečňoval buď přímo, nebo prostřednictvím obchodníků ve spojení majících sídlo ve Švýcarsku a v Unii. Třetí výrobce zařazený do vzorku, společnost Uralchem, vyvážel do Unie pouze stabilizovaný dusičnan amonný vyrobený v jeho pobočném závodě ve městě Kirovo, na který se stávající opatření nevztahují.

(68)

Pokud jde o konkrétní objemy, podle údajů vykázaných společností Uralchem a podle informací získaných z databáze na základě čl. 14 odst. 6 (30) se větší část dovozu do Unie z Ruska během období přezkumného šetření ve výši [50 000–100 000] tun týkala stabilizovaného dusičnanu amonného, na který se antidumpingové clo EU nevztahuje.

(69)

Celkový dovoz výrobku, na který se vztahují antidumpingová opatření (a tento přezkum), tedy během období přezkumného šetření čítal [38 000–43 000] tun, což odpovídá [0,4–0,8] % spotřeby v Unii a [0,3–0,5] % ruské výroby dusičnanu amonného v období přezkumného šetření. Tento prodej se navíc omezil na malý počet odběratelů v pobaltských státech, Finsku a Švédsku.

(70)

Tato zjištění byla založena na ověřených údajích poskytnutých vyvážejícími výrobci zařazenými do vzorku, údajích z databáze podle čl. 14 odst. 6 a jsou v souladu s tvrzením sdružení RFPA v tom smyslu, že dovoz dusičnanu amonného z Ruska klesl na zanedbatelnou úroveň.

(71)

Ruské výrobky prodávané na vývoz do Unie se proto nepovažovaly za reprezentativní z hlediska ceny (a množství), za kterou by vyvážející výrobci prodávali výrobek, který je předmětem přezkumu, do Unie, v případě neexistence opatření. Za těchto okolností se má za to, že prodej v Unii během období přezkumného šetření nemůže být použit k posouzení skutečnosti, zda by došlo k pravděpodobnému přetrvání dumpingu, pokud by antidumpingová opatření pozbyla platnosti.

(72)

V reakci na poskytnuté informace tvrdily sdružení RFPA a skupina Eurochem s odkazem na čl. 11 odst. 9 základního nařízení, že vzhledem k tomu, že struktura ruského prodeje se nezměnila, měla být pro účely stanovení pravděpodobnosti přetrvání dumpingu v tomto případě použita stejná metodika, jaká byla použita ke stanovení výše cla v posledním prozatímním přezkumu (31) (tj. na základě prodeje stabilizovaného dusičnanu amonného společnosti Kirovo na vývoz do Unie). Ve stejném duchu skupina Uralchem tvrdila, že pokud se v prováděcím nařízení (EU) 2018/1722 zacházelo se stabilizovaným dusičnanem amonným společnosti Kirovo jako s nejlepším a jediným dostupným důkazem pro stanovení výše cla pro Rusko obecně, měla Komise učinit totéž v tomto případě podle čl. 11 odst. 9 základního nařízení. Skupina Uralchem dále vypracovala samostatnou analýzu dumpingu omezenou na prodej stabilizovaného dusičnanu amonného.

(73)

Komise konstatuje, že tato tvrzení vycházejí z nesprávného předpokladu, jelikož Komise nepoužila vývozní cenu stabilizovaného dusičnanu amonného společnosti Kirovo ke stanovení úrovně opatření v posledním prozatímním přezkumu. V obou případech se zjištění Komise zakládala na vývozu do třetích zemí. Při prozatímním přezkumu však vzhledem k neexistenci použitelného ruského prodeje na trhu EU a potřebě vypočítat rozpětí újmy na základě prodeje do Unie bylo zjištěno, že prodej stabilizovaného dusičnanu amonného společnosti Kirovo do Unie je nejlepším dostupným zástupným ukazatelem pro výpočet srovnání cen, který by mohl být použit pro stanovení nové výše cla. Aby byl tento zástupný ukazatel srovnatelný s použitelným ruským prodejem do EU, byly ceny stabilizovaného dusičnanu amonného společnosti Kirovo upraveny pro výpočet cenového podbízení a prodeje pod cenou. To není vyžadováno v přezkumu před pozbytím platnosti, kdy posouzení pravděpodobnosti obnovení dumpingu může být založeno pouze na skutečných transakcích s prodejem ze třetích zemí. Komise rovněž podotýká, že metodika použitá v tomto přezkumu se řídila stejnou metodikou použití vývozu do třetích zemí při posuzování pravděpodobnosti obnovení dumpingu, která byla použita při posledním přezkumu před pozbytím platnosti. Komise tedy plně dodržela čl. 11 odst. 9 základního nařízení. Tato tvrzení byla proto zamítnuta.

(74)

Skupiny Acron a Eurochem dále v reakci na poskytnuté informace uvedly, že během období přezkumného šetření byl jejich prodej do Unie stabilní, za reprezentativní ceny a v dostatečném objemu umožňujícím provedení analýzy dumpingu, a že dumping nebyl zjištěn.

(75)

Toto tvrzení by mělo být zamítnuto. Jak je uvedeno v 67. bodě odůvodnění, vyvážející výrobci zařazení do vzorku prodávali odběratelům v Unii pouze nevýznamné objemy. Ruský prodej na vývoz do Unie tedy nebyl považován za reprezentativní, a proto nemohl být použit pro posouzení, zda by dumping pravděpodobně přetrval, pokud by antidumpingová opatření pozbyla platnosti (další podrobnosti viz 69. a 71. bod odůvodnění).

(76)

Ve světle úvah uvedených v 67. až 71. bodě odůvodnění Komise zkoumala, zda existuje důkaz o pravděpodobnosti obnovení dumpingu, pokud by opatření pozbyla platnosti. Komise analyzovala tyto faktory: vývozní cena prodeje z Ruska do jiných míst určení, výrobní kapacita a nevyužitá kapacita v Rusku jako celek a atraktivita trhu Unie a jiných třetích zemí.

(77)

Všichni spolupracující vyvážející výrobci vyváželi významná množství do třetích zemí a poskytli v souvislosti s těmito vývozy podrobné informace. Vzhledem k neexistenci reprezentativních objemů vývozu do Unie byl pro analýzu pravděpodobnosti obnovení dumpingu v případě pozbytí platnosti opatření použit vývoz do jiných třetích zemí.

(78)

Komise zjistila, že během období přezkumného šetření prodali vyvážející výrobci zařazení do vzorku téměř 50 % (32) svého celkového objemu prodeje na trzích třetích zemí. Více než 70 % tohoto prodeje na trzích třetích zemí směřovalo hlavně do Latinské Ameriky (Brazílie, Peru, Kolumbie, Ekvádoru), ale také do zemí, jako jsou Spojené státy Americké, Kazachstán, Maroko, Ázerbájdžán a Zimbabwe. Objem vývozu do jiných třetích zemí byl velmi nízký.

(79)

Byla provedena analýza srovnávající skutečné ceny na domácím trhu s prodejem do třetích zemí na základě ceny ze závodu. Po srovnání Komise jednotlivě u všech tří vyvážejících výrobců zařazených do vzorku zjistila, že vážená průměrná vývozní cena ze závodu na jejich hlavní trhy ve třetích zemích byla během období přezkumného šetření nižší než jejich skutečná vážená průměrná cena ze závodu na domácím trhu zaplacená nebo splatná během období přezkumného šetření.

(80)

Výše uvedená zjištění vycházela z ověřených údajů poskytnutých vyvážejícími výrobci zařazenými do vzorku, kteří představovali přibližně 80 % celkového ruského vývozu dusičnanu amonného do třetích zemí. Nebylo tedy nutné, aby Komise použila vývozní statistiku.

(81)

Během období přezkumného šetření účtovali tři vyvážející výrobci zařazení do vzorku třetím zemím průměrnou vývozní cenu ze závodu ve výši 133 EUR/tunu, zatímco jejich průměrná cena ze závodu na domácím trhu činila 145 EUR/tunu. Bylo tedy pravděpodobné, že pokud by stávající opatření byla zrušena, ruští vyvážející výrobci by prodávali výrobky do Unie za dumpingové ceny.

(82)

Pokud jde o ceny na ruském domácím trhu, sdružení FE namítalo, že v souvislosti s cenami dusičnanu amonného panuje na ruském domácím trhu specifický stav vyvolaný státní intervencí ve formě omezení cen. Podle sdružení FE proto ceny dusičnanu amonného na domácím trhu nebyly pro účely tohoto přezkumu vhodné. Po poskytnutí informací zopakovalo sdružení FE své přesvědčení, že se jedná o státní zásah, který se vyznačuje především cenovými omezeními v Rusku. Za tímto účelem sdružení FE odkázalo na řadu zdrojů a dokumentů vypracovaných různými orgány veřejné moci, například ceníky, dohody, plány a brífinky veřejných činitelů. Dokumenty poskytnuté sdružením FE však byly datovány mimo období přezkumného šetření a/nebo sdružení FE nedokázalo objasnit význam a dopad těchto důkazů na prodej vyvážejících výrobců na domácím trhu ani vhodnost jejich použití v rámci tohoto přezkumu. Použití těchto dokumentů v rámci tohoto přezkumu je v každém případě sporné. Jakmile Komise v souladu s 81. bodem odůvodnění stanoví pravděpodobnost obnovení dumpingu do EU, obzvláště vysoká ani vyšší úroveň dumpingu na tomto závěru nic nemění (k tomuto viz též 85. bod odůvodnění). Tato tvrzení sdružení FE byla proto zamítnuta.

(83)

Po poskytnutí informací tvrdilo sdružení FE, že nejreprezentativnějším příkladem ruského dumpingu byla Brazílie, a to na základě veřejných statistických zpráv o vývozu a místních nezávislých vnitrostátních zpráv.

(84)

Zjištění Komise vycházejí z údajů týkajících se jednotlivých společností a ověřených údajů poskytnutých vyvážejícími výrobci zařazenými do vzorku, které byly považovány za přesnější a spolehlivější než souhrnné veřejné statistiky. Kromě toho Komise provedla analýzu cen vývozu na řadu trhů třetích zemí, které byly u každého výrobce zařazeného do vzorku považovány za reprezentativní pro celkový prodej do třetích zemí (viz 78. bod odůvodnění). Hodnocení prodeje do řady třetích zemí bylo považováno za reprezentativnější než hodnocení údajů za jednu zemi.

(85)

Sdružení FE navíc v reakci na poskytnuté informace uvedlo, že se Komise ve svém posouzení dumpingu nezabývala konkrétní situací na trhu s plynem v Rusku.

(86)

Jak je vysvětleno v 77. až 81. bodě odůvodnění, Komise v tomto přezkumu před pozbytím platnosti neprovedla výpočet dumpingu. Komise proto nepovažovala za nutné posuzovat spolehlivost výrobních nákladů (včetně nákladů na plyn).

(87)

Sdružení RFPA a skupina Acron v reakci na poskytnutí informací tvrdily, že Komise neprovedla výpočet dumpingového rozpětí, čímž porušila čl. 11 odst. 9 a článek 2 základního nařízení, které stanoví použití standardní metodiky pro určení existence dumpingu v rámci přezkumu před pozbytím platnosti. Skupiny Acron a Eurochem rovněž tvrdily, že Komise v tomto šetření neposkytla žádné výpočty dumpingu, čímž porušila jejich právo na obhajobu. Bylo podle nich rovněž nejasné, proč Komise porovnala domácí cenu ze závodu s vývozní cenou ze závodu do třetích zemí, aniž by ve skutečnosti provedla výpočet dumpingu.

(88)

Komise nevypočítala dumping na základě dovozu do EU během období přezkumného šetření, protože zjistila, že celkový objem ruského vývozu výrobku, který je předmětem přezkumu, do Unie není reprezentativní. Tento objem proto nebyl spolehlivým základem pro výpočet dumpingu. V důsledku toho nemohla Komise dospět k jednoznačnému zjištění dumpingu do EU během období přezkumného šetření a místo toho posoudila pravděpodobnost obnovení dumpingu na základě ruského vývozu dusičnanu amonného na trhy třetích zemí. Pokud jde o závěry vyvozené Komisí z uvedeného srovnání cen, odkazuje se rovněž na 81. bod odůvodnění.

(89)

V souvislosti s čl. 11 odst. 9 a článkem 2 základního nařízení, jak je zdůrazněno v 73. bodě odůvodnění, použila Komise stejnou metodiku při posledním přezkumu před pozbytím platnosti. Komise odkazuje na oddíl 3.1.1 posledního nařízení o přezkumu před pozbytím platnosti, (33) v němž ve své analýze pravděpodobnosti obnovení dumpingu plně posoudila vývoz Ruska do jiných míst určení. Proto nejenže nedošlo k porušení článku 2 základního nařízení, ale ani k porušení čl. 11 odst. 9.

(90)

A konečně, pokud jde o procesní práva, Komise zveřejnila všechny podstatné skutečnosti a čísla, z nichž vychází srovnání, přičemž dodržela právo stran na obhajobu. Komise stranám dokonce poskytla dodatečné informace (dne 30. září a 21. října 2020) v zájmu dalšího objasnění a s cílem zajistit, že zúčastněné strany výpočtům Komise správně porozuměly. Tyto argumenty proto bylo třeba zamítnout.

(91)

Po poskytnutí konečných informací tvrdila skupina Acron, že bylo porušeno její právo na obhajobu, jelikož Komise shromáždila více informací, než je pro posouzení nezbytné, zejména při chybějícím výpočtu dumpingu. Zaprvé skupina Acron nevysvětlila, jak by tato skutečnost byla v rozporu s jejím právem na obhajobu. Zadruhé, i kdyby Komise měla všechny údaje potřebné k provedení výpočtu dumpingu, pak vzhledem k tomu, že dospěla k závěru, že objem vývozu je příliš malý, a tudíž nereprezentativní pro provedení výpočtu dumpingu, nebyla povinna jej provést.

(92)

Podle sdružení RFPA a skupiny Eurochem Komise rovněž neprovedla prosté srovnání cen ze závodu. Tyto strany uvedly, že Komise dosáhla zjištění dumpingu tím, že upravila vývozní cenu ruských výrobců odečtením nadhodnocených a chybných procentních podílů prodejních, správních a režijních nákladů a fiktivních ziskových rozpětí. Kromě toho se podle sdružení RFPA v rozsahu, v němž Komise neprovedla výpočty dumpingového rozpětí, nepoužije článek 2 základního nařízení. Skupiny Uralchem a Eurochem dále tvrdily, že pokud by Komise zachovala své rozhodnutí odečíst od vývozní ceny prodejní, správní a režijní náklady a fiktivní zisk jejich obchodníků, měla by být podobná úprava provedena u domácí prodejní ceny účtované domácím obchodníkem.

(93)

Komise během období přezkumného šetření nezjistila dumping do EU a v tomto smyslu neprovedla jeho výpočet. V rozporu s tvrzením sdružení RFPA provedla Komise srovnání domácích a ruských vývozních cen ze závodu na trhy třetích zemí. I když je pravda, že se článek 2 základního nařízení vztahuje na výpočty dumpingu, Komise nesouhlasí s tvrzením zúčastněných stran, že by nebylo možné tato ustanovení analogicky použít při srovnávání cen na základě cen ve třetích zemích. V zájmu spravedlivého a objektivního srovnání se Komise rozhodla provést mimo jiné úpravy v souladu s ustanovením čl. 2 odst. 10 písm. i) základního nařízení. Podobné úpravy nebyly uplatněny na prodejní cenu na domácím trhu prostřednictvím domácích obchodníků, jelikož tito sloužili především jako domácí prodejci výrobních subjektů. Pro účely srovnání cen proto nebyla pro domácí prodej odůvodněna žádná úprava prodejních, správních a režijních nákladů a zisku.

(94)

Skupina Acron v reakci na poskytnuté informace uvedla, že odpočet zisku a prodejních, správních a režijních nákladů jejího přidruženého obchodníka byl zjevně nesprávný při cenovém srovnání zaměřeném na výpočet cenového podbízení.

(95)

Zaprvé se zdá, že skupina Acron zkresluje otázku výpočtu cenového podbízení a srovnání cen za účelem analýzy pravděpodobnosti obnovení dumpingu. Zadruhé, jak je vysvětleno ve sdělení týkajícím se konkrétní společnosti a v 93. bodě odůvodnění, úpravy provedené u přidružených dovozců/obchodníků byly provedeny za účelem zajištění spravedlivého srovnání cen v souladu s ustanoveními čl. 2 odst. 9 a čl. 2 odst. 10 písm. i).

(96)

Podle skupin Uralchem a Eurochem Komise dostatečně neodůvodnila úpravu vývozní ceny podle čl. 2 odst. 10 základního nařízení. Skupiny Uralchem a Eurochem dále v odpovědi na poskytnutí informací uvedly, že se odpočet fiktivního ziskového rozpětí ve výši 4 % odchyluje od metodiky použité v předběžném přezkumu R674, kde bylo odečteno fiktivní ziskové rozpětí ve výši 2,4 %, a že tento odpočet proto nebyl v souladu s čl. 11 odst. 9. Skupina Acron rovněž uvedla, že fiktivní zisk obchodníka na komoditním trhu je jednoznačně nadhodnocená přirážka a neměla být vůbec odečtena.

(97)

V tomto případě a v souladu se sdělením týkajícím se konkrétních společností byla provedena úprava prodejních, správních a režijních nákladů (včetně přirážky) obchodníků skupin Uralchem a Eurochem podle čl. 2 odst. 10 písm. i), jelikož funkce těchto obchodníků byly podobné funkcím obchodního zástupce. Obchodníci propagují a prodávají mimo Rusko dusičnan amonný vyráběný v závodech výrobců a uvedené subjekty jsou v organizačním schématu skupiny vyvážejících výrobců označeny za obchodníka. Obchodníci tedy zjevně podnikají jménem a v zájmu skupin Uralchem a Eurochem, a úprava byla proto odůvodněná.

(98)

Pokud jde o fiktivní zisk skutečně odečtený od vývozních cen, Komise vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany dovozců, kteří nejsou ve spojení, v tomto šetření použila ziskové rozpětí dovozce, který není ve spojení, z novějšího šetření týkajícího se podobného dusíkatého hnojiva, směsi močoviny a dusičnanu amonného, ve výši 4 %. (34) V rozporu s tvrzením stran se Komise nedopustila pochybení, když v tomto přezkumu použila fiktivní ziskové rozpětí ve výši 4 % namísto 2,4 %. Metodika, kterou Komise použila, byla v obou přezkumech naprosto stejná: vzhledem k absenci spolupráce ze strany dovozců, kteří nejsou ve spojení, použila Komise ziskové rozpětí zjištěné u dovozců, kteří nejsou ve spojení, v současném případě týkajícím se jiného chemického výrobku. Proto bylo použití 4 % zisku v souladu s čl. 11 odst. 9 základního nařízení, který vyžaduje použití stejné metodiky, nikoli stejné (zastaralé) ziskovosti.

(99)

Některé zúčastněné strany tvrdily, že Komise měla použít měsíční směnné kurzy namísto průměru v období přezkumného šetření, když prováděla srovnání cen a/nebo srovnávala ceny podle jednotlivých typů výrobků.

(100)

Komise tato tvrzení analyzovala a zjistila podobný cenový rozdíl i v případě, pokud by byly použity měsíční směnné kurzy a pokud by srovnání bylo provedeno na základě jednotlivých výrobků. Kromě toho byly pro srovnání cen vzaty v úvahu všechny typy výrobků, a i když srovnání nebylo provedeno konkrétně podle typu výrobku, téměř celý prodej do třetích zemí se týkal jediného typu výrobku.

(101)

Skupina Eurochem předložila několik tvrzení ohledně svých individuálních výpočtů prodejních cen na domácím trhu, které se týkaly odpočtu úvěrových nákladů a výpočtu povolenek pro závody. Skupina Eurochem kromě toho předložila několik argumentů týkajících se jejích individuálních výpočtů vývozních prodejních cen, které se týkaly údajných nesprávných výpočtů nákladů na dopravu. Tato tvrzení byla zamítnuta. Z důvodu zachování důvěrnosti byly další podrobnosti odůvodnění Komise poskytnuty v samostatném dokumentu pouze dané společnosti.

(102)

Za účelem stanovení výrobní kapacity a volné kapacity v Rusku použila Komise ověřené údaje od společností zařazených do vzorku a údaje poskytnuté v odpovědi na formuláře pro výběr vzorku v případě všech ostatních ruských vývozců. Celková volná kapacita společnosti Kirovo byla zahrnuta do výpočtu volné kapacity, jelikož volná kapacita pro jiné druhy dusičnanu amonného, které jsou v současnosti vyjmuty z uplatňování antidumpingových opatření, se dají velmi snadno použít k výrobě dusičnanu amonného v současnosti spadajícího pod kódy KN 3102 30 90 a 3102 40 90.

(103)

V souladu s předchozími šetřeními byl jako základ pro výpočet kapacity společností zařazených do vzorku vybrán nejvyšší skutečný objem výroby zaznamenaný v posuzovaném období, pokud nebyla instalovaná kapacita vyšší než skutečná výroba.

(104)

Po ověření a provedení křížových kontrol na dálku u výrobců zařazených do vzorku byly údaje upraveny pro skupinu Acron. Úprava byla založena na skutečnosti, že pro určení výrobní kapacity a volné kapacity je v tomto případě rozhodující výroba a kapacita prilovacích věží, klíčového komponentu ve výrobě pevného dusičnanu amonného (nikoli výroba a kapacita související s meziproduktem).

(105)

Komise zjistila, že výrobní kapacita v Rusku v období přezkumného šetření činila více než 10,5 milionu tun a volná kapacita činila 440 000 tun. Druhý údaj odpovídá více než 6 % spotřeby v Unii, jež činí celkem přibližně 6,9 milionu tun. Údaje zjištěné v tomto případě byly podobné údajům zjištěným při posledním prozatímním přezkumu, kdy výrobní kapacita v Rusku činila přibližně 11 milionů tun a volná kapacita činila 600 000 tun.

(106)

V souvislosti s tím je třeba dodat, že výrobní kapacita dusičnanu amonného v Rusku po skončení období přezkumného šetření dále vzrostla o dalších téměř 400 000 tun v důsledku modernizace stávajícího výrobního zařízení provedené některými vyvážejícími výrobci zařazenými do vzorku.

(107)

V Rusku tedy existuje volná kapacita a po skončení období přezkumného šetření se výrobní kapacita vyvážejících výrobců v Rusku ještě zvýšila. Pokud by tyto kapacity plně směrovaly na trh Unie, byl by do Unie vyvážen významný objem výrobků.

(108)

V reakci na poskytnuté informace zpochybnilo sdružení FE zjištění Komise týkající se výroby a volné kapacity v Rusku. Sdružení FE tvrdilo, že výrobní kapacita ruských výrobců dusičnanu amonného činila více než 11,7 milionu tun a že ruská volná kapacita činila 1,6 milionu tun. Tvrzení sdružení FE bylo založeno na odhadech odborníka. Na druhé straně zjištění Komise vycházejí z údajů, které Komisi poskytli přímo ruští výrobci, kteří představují veškerou výrobu dusičnanu amonného v Rusku. Tyto údaje byly navíc ověřeny u tří hlavních výrobců. Odhady sdružení FE proto nelze považovat za spolehlivější než odhady Komise.

(109)

Po poskytnutí informací skupina Acron a ruská vláda zpochybnily metodu Komise pro výpočet využití kapacity. Tyto zúčastněné strany tvrdily, že v případě závodů vyrábějících směs močoviny a dusičnanu amonného i dusičnan amonný je hlavní slabinou a omezením dostupnost taveniny dusičnanu amonného, a využití kapacity by mělo být vypočteno na tomto základě nebo na základě skutečné výroby dusičnanu amonného, nikoli však na základě kapacity prilování, kterou jednoduše nelze využít při neexistenci suroviny (tj. taveniny dusičnanu amonného) pro výrobu dusičnanu amonného.

(110)

Uvedený argument, který byl patrně vznesen dříve, je nesprávný a musí být zamítnut ze stejných důvodů jako v předchozím přezkumu před pozbytím platnosti. (35) Zaprvé, hlavní slabinou a omezením při výrobě dusičnanu amonného je kapacita prilovacích věží, jak je uvedeno ve 104. bodě odůvodnění. Zadruhé, vzhledem k možnosti snadného přesunu používání taveniny dusičnanu amonného z výroby směsi močoviny a dusičnanu amonného na výrobu dusičnanu amonného nemůže údajná nedostupnost taveniny dusičnanu amonného ovlivnit výpočet celkové výrobní kapacity a využití kapacity pro výrobek, který je předmětem přezkumu. Přidělování taveniny dusičnanu amonného pro výrobu směsi močoviny a dusičnanu amonného i dusičnanu amonného je interním rozhodnutím společnosti, které nemůže být součástí žádných objektivních úvah při výpočtu výrobní kapacity dusičnanu amonného.

(111)

V reakci na poskytnuté informace tvrdilo sdružení RFPA, že Komise nevzala v potaz, že v období mezi rokem 2017 a obdobím přezkumného šetření se výrobní kapacita Ruska snížila o 500 000 tun. Podle sdružení RFPA navíc Komise opomenula, že objem a podíl údajných volných kapacit v Rusku jako procentní podíl spotřeby dusičnanu amonného v Unii v posledních pěti letech trvale klesal. Sdružení RFPA tvrdilo, že údajné zvýšení výrobních kapacit Ruska o 400 000 tun po období přezkumného šetření by mělo být rovněž posuzováno vzhledem k významnému nárůstu domácí spotřeby dusičnanu amonného v Rusku v roce 2019 ve srovnání s rokem 2018.

(112)

Význam stávajících volných kapacit není jako takový ovlivněn snížením výrobní kapacity. Vyjádření sdružení RFPA rovněž opomíjí skutečnost, že po období přezkumného šetření výrobní kapacita ruských výrobců opět vzrostla na téměř 11 milionů tun. Kromě toho, i když volné kapacity v období přezkumného šetření mohly v posledním období klesnout, jsou i nadále významné, zejména pokud se posuzují ve spojení s nově vytvořenými výrobními kapacitami. Pokud jde o údajný růst domácí spotřeby dusičnanu amonného v roce 2019 ve srovnání s rokem 2018, i kdyby údaje poskytnuté sdružením RFPA měly být přijaty v nominální hodnotě, ukázalo by se, že nárůst ruské výroby dusičnanu amonného v roce 2019 (ve srovnání s rokem 2018) předstihl růst domácí spotřeby ve stejném období, a v důsledku toho by vývoz dusičnanu amonného zůstal pro ruské výrobní odvětví důležitým.

(113)

Sdružení RFPA rovněž tvrdilo, že Komise hrubě nadhodnotila objemy ruských kapacit, které by mohly být do Unie vyvezeny.

(114)

Tvrzení sdružení RFPA není v této souvislosti podloženo žádným věrohodným důkazem (viz také 166. až 167. bod odůvodnění). Dále se připomíná, že Komise analyzovala pravděpodobnost obnovení dumpingu v uvedeném přezkumu před pozbytím platnosti. Analýza uvedená v oddíle 3.3.3 prokazuje, že směřování všech nebo většiny volných kapacit ruských výrobců představuje reálnou hrozbu, která by se pravděpodobně naplnila, pokud by opatření pozbyla platnosti.

(115)

Sdružení RFPA navíc tvrdilo, že Komise porušila právo sdružení RFPA na obhajobu tím, že nezveřejnila základ pro zjištění o výrobě a volné kapacitě v Rusku. Sdružení RFPA dále uvedlo, že Komise nedoložila údajné zvýšení kapacity.

(116)

Zaprvé, poskytnutí konečných informací specifikovalo zdroj údajů, které Komise použila, jakož i základ pro výpočet Komise. Navíc v případě, že byly provedeny úpravy výroby/kapacity na základě výpočtů a odhadů společnosti, bylo poskytnuto řádné odůvodnění (další podrobnosti viz 102. až 104. a 106. bod odůvodnění). Kromě toho byly každému jednotlivému výrobci zařazenému do vzorku poskytnuty konkrétní informace s podrobným vysvětlením, jak byla v období přezkumného šetření i po období přezkumného šetření stanovena výrobní a volná kapacita. Vzhledem k důvěrné povaze specifických informací o výrobě a kapacitě jednotlivých výrobců však nebylo možné tyto informace poskytnout veřejně.

(117)

V každém případě se závěry vyvozené Komisí v tomto nařízení zakládají na úvahách, které byly zúčastněným stranám řádně sděleny, a jejich právo na obhajobu bylo v plném rozsahu dodrženo. Tvrzení sdružení RFPA proto musí být zamítnuto.

(118)

Spotřeba v Unii je stále vysoká a trh Unie patří z pohledu jeho velikosti, potenciálu a geografické blízkosti mezi nejatraktivnější trhy pro Rusko.

(119)

Šetření ukázalo, že ruští vyvážející výrobci mají dobře navázané logistické i marketingové kanály, které jim pomáhají s prodejem dusičnanu amonného na trhu Unie. Například obchodní subjekty ve spojení se společností Uralchem mají svá sídla v Lotyšsku a obchodní subjekty ve spojení se společností Eurochem mají svá sídla v Německu; obchodníci ve spojení se společnostmi Acron a Eurochem mají sídlo ve Švýcarsku. Společnost Acron je navíc přidružena k provozovateli přístavního terminálu v Estonsku, společnosti AS DBT (36), zatímco společnost Uralchem vlastní společně se společností Riga Commercial Port společnost Riga Fertilizer Terminal LLC (37).

(120)

Země, jako například Ukrajina (čítající 7 % celosvětové spotřeby dusičnanu amonného v roce 2016 (38)), Austrálie a Indie (39), zavedly v souvislosti s dusičnanem amonným z Ruska obchodní ochranná opatření. Na rozdíl od toho, co prohlašuje ruský výrobní průmysl, Ukrajina zatím antidumpingová cla na dovoz dusičnanu amonného z Ruska nezrušila. Tato opatření zavedená na dalších potenciálních vývozních trzích zvyšují atraktivitu Unie a případné pozbytí platnosti antidumpingových opatření v EU by vyvážející výrobce v Rusku motivovalo k nasměrování svého vývozu do Unie.

(121)

Sdružení RFPA namítlo, že se na ruský vývoz dusičnanu amonného nevztahují žádná zásadní omezující opatření na klíčových vývozních trzích. Dále prohlásilo, že na rozdíl od předchozího přezkumu před pozbytím platnosti (40) představuje hlavní distinktivní faktor současná dodatečná poptávka po dusičnanu amonném ve třetích zemích.

(122)

Jak bylo uvedeno výše, k dnešnímu dni jsou antidumpingová (nebo jiná obchod omezující) opatření na dovoz ruského dusičnanu amonného zavedena na Ukrajině, v Austrálii a Indii, kvůli kterým jsou tyto trhy pro ruské vývozce méně atraktivní. Na rozdíl od tvrzení sdružení RFPA týkajících se zvláštní poptávky po dusičnanu amonném v souvislosti s předchozím přezkumem před pozbytím platnosti, jsou skutečnosti zjištěné Komisí v období přezkumného šetření, jakož i její výhledová analýza srovnatelné se skutečnostmi zjištěnými Komisí v roce 2014, zejména pokud jde o velké trhy, jako je Čína a USA. Konkrétně se zjistilo, že ruský vývoz dusičnanu amonného do Číny v období přezkumného šetření prakticky neexistoval (41). USA v srpnu 2016 zrušily svá antidumpingová opatření na dusičnan amonný z Ruska; rozmach zemního plynu z břidlic v zemi zapříčinil rozvoj kapacit výrobců dusíkatých hnojiv v USA (42).

(123)

Sdružení RFPA má dále za to, že v období let 2019–2025 významně vzroste spotřeba dusičnanu amonného v Eurasii, Latinské Americe, Africe a Asii. Tento nárůst spotřeby o téměř 2,5 milionu tun (43) podle sdružení RFPA snadno pohltí veškeré další volné kapacity, které by Rusko mohlo mít. Sdružení RFPA dále uvedlo, že ruský trh s dusičnanem amonným je stejně velký, jako je trh s dusičnanem amonným Unie, a stále roste. Celková spotřeba dusičnanu amonného na asijských trzích podle sdružení RFPA navíc výrazně převýšila jeho spotřebu v Evropě.

(124)

Zaprvé, předpokládaný nárůst spotřeby dusičnanu amonného v jiných regionech světa neznamená, že by trh Unie nebyl nadále atraktivní, nebo dokonce i atraktivnější než tyto trhy. Na rozdíl od tvrzení sdružení RFPA se navíc zdá, že ruská spotřeba dusičnanu amonného nevzrostla, ale spíše klesla (další podrobné informace viz 130. bod odůvodnění).

(125)

Zadruhé, i kdyby k předpokládanému nárůstu spotřeby došlo (což zdaleka není jisté), týkalo by se to zejména regionů, ve kterých ruští vyvážející výrobci nepůsobí vůbec nebo působí pouze okrajově (Afrika, Asie, Oceánie, Severní Amerika, Střední východ) (44). Ze spisu navíc vůbec nevyplývá, že by ruští výrobci dusičnanu amonného měli v blízké budoucnosti radikálně změnit své vývozní preference.

(126)

Zatřetí, v případě Latinské Ameriky, hlavního cíle ruského vývozu dusičnanu amonného (představujícího přibližně polovinu ruského vývozu dusičnanu amonného), by musel být předpokládaný nárůst spotřeby předstižen ověřeným navýšením ruské výrobní kapacity po skončení období přezkumného šetření. Toto navýšení by navíc muselo být nad rámec volné kapacity, která činí 440 000 tun. Vzhledem k tomu, že ruským vyvážejícím výrobcům konkurují další výrobci sídlící v Latinské Americe nebo v jiných zemích, není pravděpodobné, že by nárůst latinskoamerické spotřeby dusičnanu amonného mohl být pokryt v celém rozsahu, ba ani z velké části pouze ruskými výrobci dusičnanu amonného.

(127)

Eurasii, u které se předpokládá pokračování růstu spotřeby dusičnanu amonného do roku 2025, tvoří zejména Ukrajina (45), jeden z největších spotřebitelů dusičnanu amonného na světě, přičemž její spotřeba dusičnanu amonného tvoří 7 % celosvětové spotřeby (46). Jak již však bylo uvedeno výše, vzhledem k ukrajinským opatřením na ruský vývoz dusičnanu amonného má zvýšení spotřeby dusičnanu amonného v Eurasii pro ruské výrobce pouze malý význam. S ohledem na výše uvedené byla námitka sdružení RFPA zamítnuta.

(128)

Sdružení RFPA dále namítlo, že ruský průmysl není „vývozním průmyslem“, protože více než polovina dusičnanu amonného je v současné době spotřebována na domácím trhu a význam vývozu pro ruský průmysl dusičnanu amonného klesá.

(129)

Na první pohled se toto tvrzení sdružení RFPA ocitá v rozporu s jeho vlastním argumentem, že veškeré volné kapacity ruských výrobců dusičnanu amonného by snadno mohly pokrýt předpokládaný nárůst spotřeby mimo Rusko. Plán rozvoje výroby minerálních hnojiv pro období do roku 2025 (dále jen „plán v oblasti hnojiv“) přijatý ruskou vládou (47) každopádně naznačuje, že se v roce 2025 plánuje zvýšení vývozního poměru dusíkatých hnojiv (včetně dusičnanu amonného) o 2 % ve srovnání s rokem 2016. Tento cíl je nutné posuzovat i v souvislosti se ztrátou nebo přinejmenším významným snížením podílu ruských vyvážejících výrobců na evropském trhu se směsí močoviny a dusičnanu amonného (jiným dusíkatým hnojivem) v důsledku uložených antidumpingových opatření ze strany Komise v říjnu 2019 (48). Při porovnání podílu vývozu na celkové ruské výrobě dusičnanu amonného v období přezkumného šetření a v období posledního přezkumu před pozbytím platnosti (49) lze navíc zjistit stabilní vývoj pohybující se kolem 40 %; v období přezkumného šetření odpovídal tento podíl téměř 50 % spotřeby v Unii. Bez ohledu na to, zda poměr vývozu mírně stoupá, klesá nebo zůstává stabilní, je neexistence opatření spojena s reálným rizikem přesměrování významného objemu dusičnanu amonného na trh Unie, zejména s ohledem na celkovou atraktivitu trhu Unie pro ruské výrobce dusičnanu amonného.

(130)

Ruská spotřeba dusičnanu amonného na domácím trhu podle posledního prozatímního přezkumu (50) dosáhla v roce 2016 7 milionů tun, což představuje nárůst ve srovnání s 5,5 milionu tun v roce 2014. V rámci téhož řízení sdružení RFPA tvrdilo, že v roce 2017 se celková spotřeba dusíkatých hnojiv na domácím trhu dále zvýšila o 8,7 % a očekává se, že ruská spotřeba bude do roku 2030 mírně růst. Na základě ověřených údajů a odpovědí k výběru vzorku však Komise pro období přezkumného šetření stanovila spotřebu dusičnanu amonného na domácím trhu ve výši 5,8 milionu tun. Tento odhad do značné míry odpovídá údaji poskytnutému za období přezkumného šetření ze strany sdružení RFPA (5,9 milionu tun).

(131)

Spotřeba dusičnanu amonného na domácím trhu se tedy navzdory předpokládanému růstu snížila, což pravděpodobně rovněž nutí vyvážející výrobce k hledání prodejních příležitostí v takových místech určení pro vývoz, jako je trh Unie.

(132)

Závěr týkající se klesající poptávky po dusičnanu amonném na domácím trhu podporuje i plán v oblasti hnojiv. Podle tohoto plánu bude vývoj ruského trhu s minerálními hnojivy (který zahrnuje dusičnan amonný) do roku 2025 omezen nízkou reálnou poptávkou zemědělských výrobců a nedostatečnou kultivací s využitím minerálních hnojiv.

(133)

Podle sdružení RFPA dosáhla ruská poptávka po dusičnanu amonném (bez stabilizovaného dusičnanu amonného) v roce 2019 (po uplynutí období přezkumného šetření) 6,3 milionu tun a spotřeba dusičnanu amonného na domácím trhu bude nadále v roce 2020 růst.

(134)

Jak je uvedeno výše, na základě informací poskytnutých ruskými výrobci dusičnanu amonného během období přezkumného šetření nepřekročila spotřeba (včetně stabilizovaného dusičnanu amonného) na domácím trhu 5,86 milionu tun. Tento údaj ve srovnání s ruskou spotřebou dusičnanu amonného na domácím trhu ve výši 7 milionů tun v roce 2016 naznačuje spíše pokles spotřeby na domácím trhu než její růst. Bez ohledu na tuto skutečnost, i kdyby se poptávka na domácím trhu zvyšovala tempem navrhovaným sdružením RFPA, by roční nárůst odpovídal přibližně zvýšené výrobní kapacitě dusičnanu amonného po uplynutí období přezkumného šetření. Rovněž není zaručen stálý a rostoucí trend poptávky na domácím trhu (zejména s ohledem na prognózy uvedené v plánu v oblasti hnojení), který je na rozdíl od dostupných ruských kapacit čistě hypotetický. Sdružení RFPA zdůvodnilo své tvrzení týkající se rostoucí poptávky na domácím trhu růstem prodeje na domácím trhu u jednoho výrobce. Zaznamenaný předchozí prodej na domácím trhu u jednoho výrobce však nemusí nutně znamenat trend platný pro celé odvětví ani předjímat budoucí výkonnost celého odvětví. Závěrem lze říci, že budoucí poptávka po dusičnanu amonném na domácím trhu nebude pravděpodobně schopná využít stávajících ruských kapacit.

(135)

Sdružení RPFA dále namítlo, že byl v předchozím prozatímním přezkumu učiněn závěr, že plán v oblasti hnojiv „přímo nepoukazuje na nárůst“ výrobní kapacity „u dusičnanu amonného“ (51).

(136)

I když plán v oblasti hnojiv může mít obecnou povahu a nemusí obsahovat žádné konkrétní informace o dusičnanu amonném, potvrzuje stávající omezenou poptávku po minerálních hnojivech na domácím trhu a potvrzuje zaměření průmyslu dusíkatých hnojiv (který zahrnuje výrobu dusičnanu amonného) na vývoz a relevantní skutečnosti v kontextu tohoto případu, které potvrzují zjištění Komise.

(137)

Trh Unie je pro ruské vyvážející výrobce dusičnanu amonného stále atraktivní i z hlediska cen. V období přezkumného šetření byla cenová úroveň v Unii vyšší než v hlavních třetích zemích, do kterých v současné době dodává výrobky Rusko. Během období přezkumného šetření byla konkrétně průměrná vývozní cena ze závodu (133 EUR/tunu) do třetích zemí u tří vyvážejících výrobců zařazených do vzorku o 39 % nižší než průměrná cena ze závodu u výrobců v Unii zařazených do vzorku (219 EUR/tunu) (viz tabulka 8).

(138)

Na základě těchto údajů mají vyvážející výrobci podnět k přesměrování alespoň části svého současného objemu vývozu ze třetích zemí (v období přezkumného šetření přibližně 3,4 milionu tun dusičnanu amonného, což odpovídá téměř 50 % spotřeby Unie) do Unie.

(139)

Podle sdružení RFPA představuje pokles objemu ruského vývozu dusičnanu amonného do Unie po snížení antidumpingového cla v roce 2018 nejlepší důkaz o tom, že v případě zrušení opatření nedojde ke zvýšení dovozu.

(140)

Omezený dovoz dusičnanu amonného z Ruska je výsledkem zavedených účinných opatření a v žádném případě nenaznačuje budoucí chování ruských výrobců dusičnanu amonného v případě neexistence těchto opatření. Komise tedy setrvala na svých závěrech o atraktivitě trhu Unie.

(141)

Po poskytnutí informací uvedlo sdružení RFPA, že existence obchodních subjektů v Unii nečiní trh Unie atraktivnějším ve srovnání s jinými trhy, na nichž již ruští výrobci mají významné dlouhodobé závazky a infrastrukturu, a to konkrétně pro dusičnan amonný.

(142)

Zaprvé, přítomnost obchodních subjektů v Unii nebo v její blízkosti by usnadnila obchodní toky dusičnanu amonného do Unie. Zadruhé, ruští výrobci mají rovněž navázané logistické kanály v pobaltských státech (viz 119. bod odůvodnění). Zatřetí, sdružení RFPA nedoložilo, jak by dlouhodobé závazky v místech určení pro vývoz jiných než Unie ovlivnily schopnost ruských výrobců proniknout na trh Unie a do jaké míry by byli ruští výrobci odrazeni od přesunu prodeje dusičnanu amonného do Unie v případě neexistence opatření. Kromě toho je nepravděpodobné, že by distribuční síť, kterou ruští výrobci vytvořili například v Latinské Americe, byla určena výhradně pro dusičnan amonný (a nikoli pro jiná hnojiva nebo jiné chemické látky). Nabývání výrobních aktiv a/nebo společností mimo Rusko ruskými výrobci je navíc odděleno od otázky přitažlivosti trhu Unie pro ruské výrobce dusičnanu amonného.

(143)

Pokud jde o platná opatření na ochranu obchodu ve třetích zemích, a zejména na Ukrajině, sdružení RFPA a ruská vláda po poskytnutí informací uvedly, že antidumpingová opatření proti ruskému dovozu dusičnanu amonného byla ukončena dne 23. září 2020. Skupina Acron rovněž poznamenala, že Ukrajina nedávno ukončila opatření vůči dusičnanu amonnému z Ruska, a že tak ruští výrobci mohou prodávat dusičnan amonný na ukrajinský trh.

(144)

Navzdory zrušení antidumpingových opatření zavedla Ukrajina všeobecný zákaz dovozu některých kategorií výrobků z Ruska, včetně výrobku, který je předmětem přezkumu, od 1. července 2019. (52) Na Ukrajině jsou navíc zavedeny cílené sankce proti některým osobám a subjektům z Ruské federace, včetně sankcí vůči všem třem vyvážejícím výrobcům dusičnanu amonného zařazeným do vzorku. (53)

(145)

Sdružení RFPA v reakci na poskytnuté informace uvedlo, že Komise zahrnula další věcné informace (uvedené ve 144. bodě odůvodnění výše) do nedůvěrného spisu po uplynutí pětidenní lhůty stanovené v bodě 8 oznámení o zahájení přezkumu. Podle sdružení RFPA proto Komise nejednala nestranně a spravedlivě, a jednala tedy v rozporu s právy sdružení RFPA a skupin EuroChem a Uralchem, a to zejména s právem na řádnou správu. Sdružení RFPA dále dodalo, že toto selhání nebylo možné napravit pouhým poskytnutím dodatečných informací, k němuž se mohly zúčastněné strany vyjádřit pouze během jednoho dne.

(146)

Zaprvé, toto tvrzení je založeno na nesprávném pochopení oznámení o zahájení přezkumu. Oddíl 8 a pětidenní lhůta se jasně týkají vyjádření zúčastněných stran k připomínkám jiných zúčastněných stran. V tomto případě Komise tím, že do nedůvěrného spisu zahrnula další věcné informace, vysvětlila účel, pro jaký tyto informace hodlá použít, a tím, že zúčastněným stranám umožnila vyjádřit se k tomuto poskytnutí dodatečných informací, jednala v souladu s článkem 20 základního nařízení. Informace poskytnuté dodatečně byly navíc veřejně dostupné, a proto byly zúčastněným stranám k dispozici již před poskytnutím dodatečných informací.

(147)

Podle sdružení RFPA navíc poskytnutí dodatečných informací o zákazu dovozu ruského dusičnanu amonného na Ukrajině nepředstavovalo náležité poskytnutí informací. Sdružení RFPA tvrdilo, že Komise pouze vysvětlila, co bylo obsaženo v dodatečných dokumentech obsažených ve spisu, aniž by vysvětlila, jak tyto dva dokumenty potvrzují její zjištění.

(148)

Komise takové tvrzení popřela. Vysvětlení uvedená sdružením RFPA byla shrnutím příslušných informací obsažených v dokumentu, které Komise vzala v úvahu při rozhodování. Dodatečně poskytnuté informace (v zásadě totožné s informacemi uvedenými ve 144. bodě odůvodnění výše) tedy jasně uváděly zjištění a podpůrné dokumenty, které byly do spisu zařazeny.

(149)

Sdružení RFPA dále tvrdilo, že zákaz dovozu nevedl k zákazu dovozu ruských dusíkatých hnojiv, neboť v druhé polovině roku 2019 došlo k dovozu dusíkatých hnojiv pocházejících z Ruska spadajících pod číslo 3105 (které zahrnuje stabilizovaný dusičnan amonný).

(150)

Argument sdružení RFPA bylo třeba zamítnout. Zaprvé, sdružení RFPA neprokázalo, že zákaz dovozu neovlivnil výrobek, který je předmětem přezkumu, jako celek. I když je stabilizovaný dusičnan amonný součástí čísla 3105, toto číslo zahrnuje i jiné výrobky než výrobek, který je předmětem přezkumu. Výrobky dovezené pod číslem 3105 jako takové nemusely být součástí dotčeného výrobku, čímž se argument sdružení RFPA stává bezpředmětným. Sdružení RFPA navíc neprokázalo, že sankce specifické pro danou společnost nepředstavovaly opatření omezující obchod, zejména s ohledem na skutečnost, že všichni vyvážející výrobci zařazení do vzorku byli uvedeni na uvedeném seznamu sankcí.

(151)

Podle sdružení RFPA neexistovalo riziko přesměrování ruského vývozu z Ukrajiny do EU v případě, že by antidumpingová opatření EU pozbyla platnosti, jelikož opatření na ukrajinském trhu s dusičnanem amonným proti Rusku platí od roku 2008, a prodej byl proto přesměrován již před dlouhou dobou. Toto tvrzení je nesprávné. Jak je uvedeno ve 120. bodě odůvodnění výše, stávající opatření omezující obchod na některých trzích, jako je Ukrajina, zvyšují přitažlivost Unie, pokud by antidumpingová opatření v EU pozbyla platnosti. Skutečnost, že taková opatření byla zavedena po určitou dobu, není v rozporu se skutečností, že tyto trhy zůstávají uzavřeny pro ruský vývoz, a činí tak další sousední trhy, jako je trh Unie, atraktivními v případě zrušení opatření.

(152)

Pokud jde o rostoucí příležitosti, které mají ruští vývozci mimo Unii k dispozici, sdružení RFPA uvedlo, že Unie je pouze jedním z mnoha dalších možných trhů. Zopakovalo rovněž argument, že očekávaný nárůst spotřeby v Latinské Americe (Brazílie, Peru) a Eurasii (Kazachstán a Ukrajina), kde jsou ruští vývozci aktivní, jakož i v dalších potenciálních místech určení pro vývoz, by absorboval údajné budoucí zvýšení ruské kapacity, aniž by byl zohledněn očekávaný nárůst domácí spotřeby. Skupina Acron rovněž tvrdila, že poptávka po dusičnanu amonném roste jak na domácím trhu, tak v celosvětovém měřítku, a poukázala na sezónnost poptávky v různých regionech. Ruská vláda rovněž tvrdila, že ruští výrobci dusičnanu amonného prodávají stále více na svém vlastním trhu a ve třetích zemích, kde investovali.

(153)

Jak je uvedeno výše ve 118. bodě odůvodnění, trh Unie patří mezi nejatraktivnější trhy pro Rusko, pokud jde o velikost, potenciál a zeměpisnou blízkost, a stávající nebo předpokládané příležitosti na jiných vývozních trzích tento závěr nezpochybňují. Posouzení Komise rovněž nemůže být změněno sezónností výrobku v různých regionech a obdobích. Kromě toho se odkazuje na posouzení Komise ve 124. až 132. bodě odůvodnění ve spojení se skutečností, že Ukrajina je stále uzavřena vůči dovozu dusičnanu amonného z Ruska (viz 144. bod odůvodnění).

(154)

Pokud jde o plán v oblasti hnojiv, trvalo sdružení RFPA na tom, že dokument se ani specificky netýká dusičnanu amonného, ani není pro ruské výrobce povinný. Skupina Acron dále tvrdila, že plán byl určen pouze federálním agenturám za účelem provedení opatření v něm uvedených.

(155)

Komise nesouhlasí. Nelze popřít, že se dokument týká rovněž dusičnanu amonného (náležejícího mezi dusíkatá hnojiva) a ruských výrobců dusičnanu amonného. Plán je formální dokument přijatý ruskou vládou. Kromě toho nemohou sdružení RFPA a skupina Acron zlehčovat jeho význam pro posouzení ruského trhu s dusičnanem amonným, jeho výrobců a budoucího vývoje, zejména proto, že odvětví dusíkatých hnojiv je v plánu uvedeno jako klíčové výrobní odvětví Ruské federace.

(156)

Kromě toho sdružení RFPA v reakci na poskytnuté informace tvrdilo, že podle plánu v oblasti hnojiv zůstane v období 2020–2025 podíl vývozu dusíkatých hnojiv stabilní na úrovni 65 %.

(157)

Pro stanovisko Komise k tomuto bodu se odkazuje na 129. bod odůvodnění. Jak je uvedeno rovněž ve 136. bodě odůvodnění, tento údaj ukazuje celkovou orientaci výrobního odvětví dusíkatých hnojiv (včetně výroby dusičnanu amonného) na vývoz.

(158)

Sdružení RFPA rovněž tvrdilo, že uvedený plán předpokládá výrazné zvýšení používání dusíkatých hnojiv v domácnostech. Sdružení RFPA dále tvrdilo, že v plánu není nic, co by bylo v rozporu s tvrzením, že jakákoli nadbytečná nebo dodatečná kapacita bude využita k uspokojení rostoucí domácí poptávky.

(159)

Pokud jde o postoj Komise, odkazuje se na 132. a 134. bod odůvodnění. Kromě toho je třeba poznamenat, že tvrzení o předpokládaném zvýšení domácí spotřeby je v přímém rozporu se zněním plánu, podle něhož „bude rozvoj ruského trhu s minerálními hnojivy do roku 2025 omezen nízkou úrovní skutečné poptávky zemědělských výrobců a chybějící kulturou používání minerálních hnojiv“ a že „možnosti rozvoje ruského dílčího odvětví minerálních hnojiv přímo souvisejí s využíváním příležitostí ke zvýšení vývozního potenciálu“ (54) .

(160)

Kromě toho sdružení RFPA v reakci na poskytnuté informace zpochybnilo přesnost číselných údajů o domácí spotřebě dusičnanu amonného, které Komise použila při posuzování vývoje prodeje dusičnanu amonného v Rusku (viz 130. a 134. bod odůvodnění). Podle sdružení RFPA Komise porovnává údaje, které zahrnují stabilizovaný dusičnan amonný za rok 2016 (7 milionů tun), s údaji za období přezkumného šetření (5,86 milionu tun), které nezahrnují stabilizovaný dusičnan amonný.

(161)

Toto tvrzení je chybné. Údaje za období přezkumného šetření, které vycházejí z odpovědí všech ruských vyvážejících výrobců zařazených do vzorku (a z velké části odpovídají rovněž údajům poskytnutým sdružením RFPA), se v rozporu s tvrzením sdružení RFPA týkají všech výrobků spadajících pod výrobek, který je předmětem přezkumu, včetně stabilizovaného dusičnanu amonného. Kromě toho byly oba soubory údajů Komisi poskytnuty sdružením RFPA a ruskými vyvážejícími výrobci, a proto může být jejich spolehlivost sdružením RFPA nebo samotnými ruskými výrobci těžko zpochybněna.

(162)

Sdružení RFPA navíc tvrdilo, že je zbytečné porovnávat vývozní ceny ze závodu ruských výrobců s domácími cenami ze závodu výrobců v Unii. Sdružení RFPA uvedlo, že pokud by pravděpodobné ceny ruského dovozu do Unie odpovídaly vývozním cenám do jiných míst určení, nelze hovořit o cenových pobídkách k přesměrování vývozu.

(163)

Jak je uvedeno ve 137. bodě odůvodnění, účelem srovnání bylo pouze posoudit, zda je úroveň cen v Unii vyšší než v hlavních třetích zemích, kam v současnosti dodávají ruští výrobci. Na základě tohoto srovnání Komise zjistila, že trh Unie je pro ruské vyvážející výrobce dusičnanu amonného atraktivní i z hlediska cen.

(164)

Sdružení RFPA dále uvedlo, že trh Unie není tak atraktivní, jak se jej Komise snaží prezentovat. To bylo podle sdružení RFPA potvrzeno nízkým objemem dovozu ze sousedních zemí, na něž se nevztahují žádné překážky dovozu.

(165)

Je třeba poznamenat, že tento přezkum hodnotí atraktivitu trhu Unie konkrétně pro ruské vyvážející výrobce a vývozní preference jiných zemí jsou v rámci tohoto hodnocení nepodstatné. Na tyto země se toto šetření nevztahuje, a Komise proto není schopna (ani nemá povinnost) takové posouzení provést.

(166)

Sdružení RFPA v reakci na poskytnuté informace tvrdilo, že Komise nekonzistentně posuzuje předpokládané chování ruských vyvážejících výrobců v Latinské Americe (viz 126. bod odůvodnění) a v Unii (viz 107. bod odůvodnění).

(167)

Komise nesouhlasí s tím, že by docházelo k nekonzistentnosti. Zatímco protiargumenty Komise týkající se Latinské Ameriky ve 126. bodě odůvodnění se týkají předpokládaného nárůstu spotřeby a její údajné absorpce ruskými výrobci, posouzení Komise ve 107. bodě odůvodnění se týká možného směřování plné ruské volné kapacity, aniž by se diskutovalo o jakémkoli zvýšení spotřeby v Unii a absorpce tohoto nárůstu ruskými výrobci.

(168)

Z výše uvedených důvodů nemohou argumenty předložené zúčastněnými stranami v souvislosti s tímto oddílem změnit posouzení Komise a musí být zamítnuty. Obecně se rovněž uvádí, že faktory zdůrazněné Komisí v tomto oddíle 3.3.3 musí být posuzovány jako celek a nikoli samostatně, aby bylo možné stanovit úroveň atraktivity trhu Unie pro ruské výrobce dusičnanu amonného.

(169)

Je pravděpodobné, že s ohledem na i) stávající volnou kapacitu a další zvýšení výrobní kapacity ruských výrobců dusičnanu amonného po skončení období přezkumného šetření; ii) cenové praktiky ruských vyvážejících výrobců na trzích třetích zemí a iii) celkovou atraktivitu trhu Unie by v případě neexistence opatření EU ruští výrobci dusičnanu amonného vyváželi do Unie velké množství dusičnanu amonného za dumpingové ceny. Komise proto dospěla k závěru, že pokud by opatření pozbyla platnosti, je pravděpodobné obnovení dumpingu.

(170)

Během období přezkumného šetření vyrábělo v Unii obdobný výrobek dvacet tři výrobců. Tito výrobci představují „výrobní odvětví Unie“ ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

(171)

Komise stanovila spotřebu v Unii sečtením:

(172)

Na tomto základě se spotřeba v Unii vyvíjela takto:

Tabulka 1

Spotřeba v Unii

(173)

Spotřeba v Unii v posuzovaném období klesla o 6 %.

(174)

Klesající trend poptávky je u dusíkatých hnojiv, jejichž spotřeba v posledních letech stabilně klesá, běžný. Je pravděpodobné, že tento trend bude díky několika faktorům v budoucnu pokračovat. Velmi významné jsou rostoucí tlaky na zemědělce v oblasti životního prostředí a změny klimatu.

(175)

Objem dovozu se v roce 2017 snížil o 64 %, poté se však opět zvýšil a na konci období přezkumného šetření byl o 13 % vyšší než na začátku posuzovaného období (v roce 2016). Dovoz z Ruska představoval během posuzovaného období podíl na trhu Unie ve výši [0,4–0,8 %].

(176)

Komise stanovila trend cen ruského dovozu na základě údajů zaznamenaných v databázi podle čl. 14 odst. 6.

(177)

Průměrná cena dovozu z Ruska do Unie se vyvíjela takto:

Tabulka 3

Ruská dovozní cena  (*2)

(178)

Celkově se průměrné dovozní ceny za posuzované období snížily o 9 %. Dovozní ceny se od roku 2014 do roku 2017 zvýšily o 35 %, v roce 2018 se snížily o 35 % a v období přezkumného šetření se zvýšily o 4 %.

(179)

Z údajů uvedených v tabulkách 4 a 9 je možné vidět cenový rozdíl mezi cenami výrobního odvětví Unie a ruským dovozem během období přezkumného šetření v přibližné výši 20 %. Cenové podbízení během období přezkumného šetření stanovila Komise srovnáním: i) vážených průměrných prodejních cen jednotlivých typů výrobku výrobců v Unii zařazených do vzorku účtovaných odběratelům, kteří nejsou ve spojení, na trhu Unie, upravených na úroveň ceny ze závodu; a ii) odpovídajících vážených průměrných cen jednotlivých typů výrobku z dovozu spolupracujících ruských výrobců účtovaných prvnímu nezávislému odběrateli na trhu Unie, stanovených na základě cen „CIF“ zahrnujících náklady, pojištění a přepravu zboží s příslušnou úpravou o antidumpingové clo a náklady vzniklé po dovozu.

(180)

Toto cenové srovnání bylo provedeno u jednotlivých typů transakcí na stejné obchodní úrovni, v případě potřeby s náležitou úpravou a po odečtení rabatů a slev z cen. Výsledek srovnání byl vyjádřen jako procentní podíl obratu výrobců v Unii zařazených do vzorku v období přezkumného šetření.

(181)

Srovnání ukázalo cenové podbízení ve výši 14,3 % u dvou ruských vyvážejících výrobců zařazených do vzorku, kteří během období přezkumného šetření vyváželi dusičnan amonný do Unie. Po odečtení platného antidumpingového cla by činilo průměrné rozpětí cenového podbízení 29,4 %.

(182)

Sdružení RFPA ve svém vyjádření tvrdilo, že spravedlivé srovnání cen na domácím trhu a dovozních cen pro účely zjištění cenového podbízení nebo prodeje pod cenou vyžaduje úpravy rozdílů mezi prilovaným a granulovaným dusičnanem amonným. Je například cenový rozdíl mezi granulovaným a prilovaným dusičnanem amonným, který je dán fyzickými rozdíly (velikostí granulí) a tím, že prilovaný dusičnan amonný obsahuje více dusíku (34–34,5 %) oproti granulovanému dusičnanu amonnému (33,5 %).

(183)

Toto šetření potvrdilo, že výrobek vyrobený výrobci v Unii a ruskými výrobci zařazenými do vzorku je z hlediska velikosti granule a obsahu dusíku úplně totožný. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(184)

Objem dovozu z jiných třetích zemí se v období přezkumného šetření zvýšil o 3 % z 286 tisíc tun v roce 2016 na 295 tisíc tun. Tento dovoz představoval během období přezkumného šetření na trhu Unie podíl ve výši 4,3 %. Výrobky byly dováženy zejména z Gruzie a Turecka.

(185)

Průměrná cena dovozu z jiných třetích zemí mezi rokem 2016 a obdobím přezkumného šetření klesla o 5 % z 221 EUR/tunu v roce 2016 na 210 EUR/tunu v období přezkumného šetření. Tyto průměrné dovozní ceny byly v průměru vyšší než dovozní ceny z Ruska.

(186)

Hlavní zemí s významnějším dovozem do EU byla Gruzie. Její tržní podíl dosáhl v období přezkumného šetření hodnoty 3,0 %. Dovoz z Gruzie se v posuzovaném období zvýšil ze 123 tisíc tun v roce 2016 na 205 tisíc tun v období přezkumného šetření. Během posuzovaného období (kromě roku 2017) byly její ceny v průměru vyšší než dovozní ceny z Ruska.

(187)

V souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení byly v rámci posouzení účinků dumpingového dovozu na výrobní odvětví Unie posouzeny všechny hospodářské ukazatele, které ovlivňovaly stav výrobního odvětví Unie v průběhu posuzovaného období.

(188)

Pro účely stanovení újmy Komise rozlišovala mezi makroekonomickými a mikroekonomickými ukazateli újmy. Makroekonomické ukazatele vyhodnotila Komise na základě ověřených údajů, které předložilo výrobní odvětví Unie, a ověřených odpovědí na dotazník od výrobců v Unii zařazených do vzorku. Údaje se vztahovaly na všechny výrobce v Unii. Mikroekonomické ukazatele vyhodnotila Komise na základě údajů obsažených v odpovědích na dotazník od výrobců v Unii zařazených do vzorku. Údaje se týkaly výrobců v Unii zařazených do vzorku. Oba soubory údajů byly pro hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie shledány jako reprezentativní.

(189)

Posuzovanými makroekonomickými ukazateli jsou: výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, objem prodeje, podíl na trhu, růst, zaměstnanost, produktivita, velikost dumpingového rozpětí a překonání účinků dřívějšího dumpingu.

(190)

Posuzovanými mikroekonomickými ukazateli jsou: průměrné jednotkové ceny, jednotkové náklady, náklady práce, zásoby, ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost získat kapitál.

(191)

Celková výroba v Unii, výrobní kapacita a využití kapacity se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 5

Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity výrobců v Unii

(192)

Objem výroby v posuzovaném období klesl o 6 %. Výrobní kapacita se v posuzovaném období snížila o 2 %. V důsledku většího poklesu objemu výroby a menšího poklesu výrobní kapacity kleslo využití kapacity během posuzovaného období o 3 procentní body.

(193)

Objem prodeje a podíl výrobního odvětví Unie na trhu se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 6

Objem prodeje výrobců v Unii a jejich podíl na trhu

(194)

Celkový prodej výrobního odvětví Unie na trhu Unie se v posuzovaném období snížil o 6 %. Podíl výrobního odvětví Unie na trhu se v posuzovaném období snížil o 0,6 procentního bodu.

(195)

Mezi rokem 2016 a obdobím přezkumného šetření klesla spotřeba Unie o 6 %. Objem prodeje výrobního odvětví Unie klesl o 6 %, což se promítlo ve ztrátě podílu na trhu ve výši 0,6 procentního bodu.

(196)

Zaměstnanost a produktivita se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 7

Zaměstnanost a produktivita výrobců v Unii

(197)

Zaměstnanost ve výrobním odvětví Unie během posuzovaného období vzrostla o 4 %. V důsledku snížení výroby (pokles o 6 % během posuzovaného období) se produktivita v průběhu stejného období rovněž snížila o 9 %.

(198)

V souladu se 71. bodem odůvodnění nebyl ruský prodej výrobků na vývoz do Unie považován za reprezentativní z hlediska ceny ani množství. Proto nebylo možné na trhu Unie během tohoto období stanovit dumping, ani nemohl být posouzen rozsah dumpingového rozpětí.

(199)

Průměrné prodejní ceny výrobního odvětví Unie účtované odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, a jednotkové náklady se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 8

Průměrné prodejní ceny v Unii a jednotkové náklady

(200)

Průměrná jednotková prodejní cena výrobního odvětví Unie pro odběratele v Unii, kteří nejsou ve spojení, se v období přezkumného šetření postupně zvýšila o 15 % a dosáhla 219 EUR/tunu. Na růst cen mělo vliv zvýšení výrobních nákladů. Výrobní náklady se zvýšily v podobné míře, a to o 14 % v období od roku 2016 do konce období přezkumného šetření. Hlavním faktorem, který měl vliv na zvýšení jednotkových výrobních nákladů, bylo zvýšení ceny surovin, konkrétně plynu, nejdůležitější suroviny pro výrobu dusičnanu amonného, což představuje více než 60 % celkových výrobních nákladů.

(201)

Průměrné náklady práce se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 9

Průměrné náklady práce na jednoho zaměstnance

(202)

Průměrné náklady práce na zaměstnance se za posuzované období zvýšily o 11 %.

(203)

Stav zásob se v průběhu posuzovaného období vyvíjel takto:

Tabulka 10

Zásoby

(204)

Konečný stav zásob výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období snížil o 30 %. V období přezkumného šetření představovala úroveň zásob přibližně 2 % jejich výroby.

(205)

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 11

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic

(206)

Komise stanovila ziskovost výrobního odvětví Unie tak, že čistý zisk před zdaněním z prodeje obdobného výrobku odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, vyjádřila jako procentní podíl z obratu tohoto prodeje. Ziskovost výrobního odvětví Unie se od začátku posuzovaného období až do roku 2018 pohybovala v přibližné výši 11,3 %, následně poklesla na 3,7 % (v důsledku zvýšení nákladů na plyn a nákladů na nakoupené povolenky v rámci systému EU pro obchodování s emisemi), poté se zvýšila a na konci období přezkumného šetření dosahovala 11,2 %.

(207)

Čistý peněžní tok znamená schopnost výrobců v Unii samofinancovat svoji činnost. Čistý peněžní tok vykazoval podobný trend jako ziskovost, kdy v roce 2018 poklesl a v období přezkumného šetření se zlepšil. Celkově se v posuzovaném období zvýšil o 3 %.

(208)

Během posuzovaného období se roční tok investic výrobního odvětví Unie do výroby dusičnanu amonného zvýšil o 60 %, z 25 milionů EUR v roce 2016 na téměř 40 milionů EUR v období přezkumného šetření, což představovalo 28 % celkových čistých aktiv souvisejících s dotyčným výrobkem. Investice do zlepšení dodržování požadavků v oblasti ochrany zdraví, bezpečnosti a životního prostředí zvyšují kapacitu a efektivitu výrobních závodů.

(209)

Návratnost investic je zisk vyjádřený v procentech ve vztahu k čisté účetní hodnotě investic. Návratnost investic z výroby a prodeje obdobného výrobku zaznamenal podobný trend jako ziskovost, kdy v roce 2018 klesla a v období přezkumného šetření opět vzrostla na původní úroveň 38 %.

(210)

Stejně jako v předchozích šetřeních výrobní odvětví Unie prohlašovalo, že potřebuje značné investice a ukazatel ROCE (finanční ukazatel k měření ziskovosti společnosti a efektivity, s níž je její kapitál využíván) v minimální výši 12 %. Znovu předložilo odbornou studii, podle níž je k dosažení průměrného ukazatele ROCE ve výši 12 % zapotřebí průměrný zisk před zdaněním ve výši 94 EUR na tunu, což odpovídá ukazateli výnosu z prodeje před zdaněním (ROS) ve výši 36 %.

(211)

Komise k tomu sdělila, že vzhledem k tomu, že se při přezkumech před pozbytím platnosti neprovádí výpočet nového rozpětí újmy, je cílový zisk v tomto případě irelevantní, zejména pokud se nezjistí podstatná újma způsobená výrobnímu odvětví Unie. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(212)

Z šetření vyplynul pokles stavu výrobního odvětví na makroúrovni v souladu s celkovým klesajícím trendem spotřeby (–6 % během posuzovaného období), což zapříčinilo pokles výroby a objemu prodeje výrobního odvětví Unie.

(213)

Šetření rovněž prokázalo celkově pozitivní stav výrobního odvětví na mikroúrovni. Hospodářská situace výrobního odvětví Unie tedy nepůsobila žádnou újmu, přičemž hlavní důvod této pozitivní situace lze spatřovat v existenci antidumpingových opatření na dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, z Ruska.

(214)

Na základě výše uvedeného dospěla Komise k závěru, že výrobní odvětví Unie neutrpělo podle čl. 3 odst. 5 základního nařízení během období přezkumného šetření žádnou podstatnou újmu.

(215)

Jeden spolupracující vyvážející výrobce namítl, že dlouhodobé hospodářské ukazatele dokazují, že neexistuje příčinná souvislost mezi ruským dovozem a údajnou újmou.

(216)

Komise dospěla k závěru, že výrobnímu odvětví Unie nebyla způsobena žádná podstatná újma. Analýzu příčinné souvislosti tedy nebylo nutné provést. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(217)

Sdružení RFPA tvrdilo, že makroekonomické ukazatele prokazují, že se trh Unie vyznačuje existencí oligopolu. Podle sdružení v současné době žadatelé ovládají dvě třetiny trhu, přičemž celý trh Unie s dusičnanem amonným je prakticky ovládán výrobním odvětvím Unie, a proniknout na trh Unie je schopen pouze zanedbatelný objem dovozu.

(218)

Jeden spolupracující vyvážející výrobce uvedl, že bylo Generálnímu ředitelství pro hospodářskou soutěž předloženo několik žádostí o prošetření jednání výrobců v Unii, které bylo v rozporu s pravidly hospodářské soutěže.

(219)

Sdružení uživatelů (55) opakovaně ve svých vyjádřeních prohlašovala, že výrobní odvětví dusičnanu amonného v Unii těží z dvojí ochrany (cel a antidumpingových cel). Podle sdružení stávající obchodní překážky podporovaly vývoz výrobků za vysoké ceny ze sousedních zemí, jako je Gruzie a Turecko, na které se nevztahují žádná cla ani antidumpingová cla, a to na úkor globálních konkurentů, tj. Ruska, USA atd. Stávající struktura cel tedy upřednostňovala místní vývoz výrobků za vysoké ceny na úkor globálních konkurentů.

(220)

Šetření odhalilo, že hospodářská soutěž na trhu Unie je zdravá, neboť v Unii existuje dvacet tři výrobců a žádný z nich nemá podíl vyšší než 20 %. Výrobní odvětví Unie tedy na trhu nemá zjevně dominantní postavení. Uvedená tvrzení byla proto zamítnuta.

(221)

Podle jednoho spolupracujícího vyvážejícího výrobce a sdružení uživatelů (56) využívali výrobci v Unii antidumpingová opatření k udržení vysokých cen v Unii, čímž chránili výrobní odvětví Unie před konkurujícími ruskými výrobci, a tím mohli uměle zachovat ceny dusičnanu amonného v Unii na vysoké úrovni. Tento vyvážející výrobce tvrdil, že ceny dusičnanu amonného v EU jsou exponenciálně vysoké a obecně vyšší než na jiných trzích.

(222)

Podle zjištění z předchozích šetření a současného přezkumu se ceny dusičnanu amonného v Unii řídí cenou hlavní suroviny (plynu), která představuje více než 60 % výrobních nákladů dusičnanu amonného. Během posuzovaného období byla cena plynu v Unii vyšší než na mnoha jiných trzích. Ceny dusičnanu amonného jsou navíc ovlivňovány cenami močoviny, které hrají při jednání o cenách roli. Močovina je globální komoditou a její cena se odvíjí od vztahu nabídky a poptávky na globální úrovni.

(223)

Šetření dále potvrdilo, že prodejní cena i výrobní náklady výrobců v Unii během celého posuzovaného období tento vývoj odrážely. Vývoj ceny plynu a prodejní ceny dusičnanu amonného byl po celé posuzované období skutečně totožný. Konkrétně během období přezkumného šetření zaznamenal index veřejně dostupné ceny plynu (57) v říjnu 2018 pokles; Ceny dusičnanu amonného zaznamenaly pokles v březnu 2019. Časové zpoždění několika měsíců je zapříčiněno tím, že na počátku období přezkumného šetření musely ceny dusičnanu amonného pokrýt výrobní náklady (protože byly nižší než náklady některých výrobců v EU zařazených do vzorku, což se odráží v nižším zisku v roce 2018) a poté následoval stejný klesající vývoj. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(224)

Sdružení uživatelů (58) ve svém vyjádření uvedla, že výrobní odvětví Unie vlastnilo tržní podíl větší než 90 %. Podle sdružení byly proto dovážené výrobky, které mohly vstoupit na trh Unie, v tak malém množství, že nedokázaly vyvinout žádný reálný konkurenční tlak. Na trhu Unie s dusičnanem amonným tedy údajně neexistovalo plně konkurenční prostředí.

(225)

Tržního podílu dosáhlo výrobní odvětví Unie v důsledku své výkonnosti na trhu Unie a díky neexistenci nekalé hospodářské soutěže ze strany třetích zemí. Na trhu neexistovala žádná překážka, která by bránila dovozu vstupovat na trh a konkurovat výrobnímu odvětví Unie. Na základě tržního podílu výrobců v Unii navíc nelze konstatovat, že na trhu EU neexistuje hospodářská soutěž, zejména v případě, kdy má tento podíl na trhu více než 20 výrobců a žádný z nich nemá podíl vyšší než 20 %. Platná antidumpingová cla nevytvářejí obchodní překážku, ale zajišťují spravedlivou hospodářskou soutěž mezi Unií a vyvážejícími výrobci v dotčené zemi. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(226)

Sdružení RFPA namítalo, že antidumpingová opatření měla negativní dopad na světový obchod, protože dovolovala výrobcům v Unii zapojit se do vývozních činností působících újmu využíváním výhod uzavřeného domácího trhu k nekalému jednání na vývozních trzích. Podle sdružení vývoz výrobců v Unii nejvíce stoupl do zemí, jako je Indie, Srbsko, Austrálie a Ukrajina, ve kterých se ceny pohybují na nejnižší úrovni. Sdružení RFPA tvrdilo, že výrobky byly vyváženy za ceny, které by na domácím trhu EU ve srovnání s cenami výrobců v Unii byly označeny jako cenové podbízení. Objem vývozu do těchto třetích zemí se během období přezkumného šetření pohyboval na velmi vysoké úrovni nebo dokonce dále rostl.

(227)

Komise k tomuto sdělila, že vývoz výrobců v Unii se během posuzovaného období zvýšil o 6 % a v období přezkumného šetření činil přibližně 30 % jejich celkového prodeje. Nejvýznamnějšími exportními trhy byly trhy v Číně, na Ukrajině a v Brazílii. Podle údajů Eurostatu se průměrné vývozní ceny výrobků vyvážených na tyto trhy a obecně do třetích zemí pohybovaly na vyšší úrovni než ceny na trhu Unie. Tento argument byl proto zamítnut.

(228)

Několik stran uvedlo, že na základě své vývozní výkonnosti by mělo být výrobní odvětví Unie schopné konkurovat na globální úrovni, aniž by muselo těžit z antidumpingových opatření. To podle nich ukazuje, že by k žádné další újmě již nedošlo, protože výrobní odvětví dusičnanu amonného v Unii dokáže konkurovat jakémukoli jinému subjektu na trhu, a to v takové míře, která méně konkurenceschopným výrobcům po celém světě skutečně působí újmu.

(229)

To, že si ruští vyvážející výrobci a výrobní odvětví Unie konkurují na trzích v jiných třetích zemích s rozdílnými charakteristikami trhu, neznamená, že by v případě zrušení opatření nebyla žádná újma obnovena, a to především s odkazem na 169. bod odůvodnění, podle kterého by ruští výrobci dusičnanu amonného vyváželi do Unie velké množství dusičnanu amonného za dumpingové ceny. Vývoz výrobního odvětví Unie navíc v období přezkumného šetření činil přibližně 30 % výroby. Vzhledem k tomu, že odvětví výroby dusičnanu amonného má značné nároky na kapitál a vysoké fixní náklady, bylo by jeho udržení při výrobní úrovni ve výši pouhých 30 % z ekonomického pohledu neudržitelné. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(230)

Spolupracující vyvážející výrobce tvrdil, že výrobci v Unii dostávali od státu státní podporu, která jim mimo jiné pomohla snížit rostoucí náklady na ochranu životní prostředí.

(231)

Komise k tomuto sdělila, že jakákoli podpora obdržená ověřenými výrobci v Unii zařazenými do vzorku, byla zohledněna a promítla se do čistých nákladů, jak je uvedeno v tabulce nákladů ve 199. bodě odůvodnění. Tento argument byl proto zamítnut.

(232)

Sdružení uživatelů (59) tvrdila, že se na dovoz nevztahují pouze cla, ale také náklady vzniklé po celním odbavení a další náklady spojené s dalším prodejem zboží distributorům, které výrobní odvětví Unie nemusí nést, a měly by být proto zohledněny.

(233)

Komise potvrdila, že srovnání dovozních cen a cen výrobního odvětví Unie se provádí na stejné úrovni, jak je popsáno ve 179. bodě odůvodnění.

(234)

Sdružení uživatelů (60) namítala, že se s dusičnanem amonným v Unii obchoduje ve srovnání s globálními cenami jako se značnou „tržní přirážkou“. Tato „tržní přirážka“ přímo spočívá v uložení jak běžných cel, tak i antidumpingových cel na dusičnan amonný. Je vyšší než vážený průměr nominálního cla a antidumpingového cla, protože podle nich mají cla nominální a dodatečný dopad „na strukturu dovozu a na spotřebu na domácím trhu tím, že postihují vyvážející země, které jsou v oblasti vývozu nejvíce konkurenceschopné“. Uživatelé přidělili 73 % „tržní přirážky“ na antidumpingová cla a 27 % na běžná cla.

(235)

Komise k tomuto sdělila, že výpočet tzv. „tržní přirážky“ přičítané k antidumpingovému clu je nesprávný. Platné antidumpingové clo na dovoz z Ruska bylo stanoveno na takové úrovni, aby byla odstraněna újma, a jeho výpočet zohledňuje platná cla. Výpočet předložený sdružením Irish Farmers‘Association započítává clo, které je poté přisuzováno „ochraně trhu před antidumpingovým clem“, dvakrát. Úroveň pro odstranění újmy, na které byla stanovena stávající cla, navíc není „tržní přirážkou“, jak argumentovalo sdružení uživatelů. Úroveň pro odstranění újmy byla stanovena s cílem odstranit újmu, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie. Újma by byla odstraněna v případě, že by výrobní odvětví Unie dokázalo pokrýt své výrobní náklady a dosáhnout takového zisku před zdaněním, jakého lze v tomto výrobním odvětví přiměřeně dosáhnout z prodeje obdobného výrobku na trhu Unie za běžných podmínek hospodářské soutěže, tj. bez dumpingového dovozu. Uvedená tvrzení byla proto zamítnuta.

(236)

Sdružení uživatelů (61) dále tvrdila, že výrobci dusičnanu amonného v Unii dokáží ceny uměle nadsadit, a dosáhnout tak vysokého zisku. Evropská komise zjistila, že výrobní odvětví dusičnanu amonného v Unii by mělo za běžných tržních podmínek dosáhnout cílového zisku ve výši 8 %.

(237)

Komise k tomu dodala, že shledala cílový zisk použitý ke stanovení cílové ceny pro výpočet úrovně pro zabránění vzniku újmy jako přiměřený minimální zisk stanovený v posledním prozatímním přezkumu (62), který by výrobní odvětví Unie mohlo očekávat, kdyby nedocházelo k dumpingu působícímu újmu. Skutečnost, že dotyčné výrobní odvětví bylo schopno dosáhnout ještě vyššího ziskového rozpětí, svědčí o účinnosti zavedených opatření a životaschopnosti výrobního odvětví Unie. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(238)

Sdružení uživatelů (63) tvrdila, že vysoké ceny dusičnanu amonného rovněž ovlivňují ceny dusičnanu vápenatoamonného a podobná „tržní přirážka“ byla vypočítána i pro dusičnan vápenatoamonný (irští zemědělci používají dusičnan vápenatoamonný, protože dusičnan amonný je v Irsku zakázán).

(239)

Zaprvé, na dusičnan vápenatoamonný se toto šetření nevztahuje. Zadruhé, zavedená opatření nebrání ruským společnostem (nebo společnostem z jiných třetích zemí) vyrábět a vyvážet dusičnan vápenatoamonný na trh Unie (na tento výrobek se nevztahují žádná antidumpingová ani antisubvenční cla). Podle jejich tvrzení by mohla být jeho cena na trhu Unie atraktivní. Za třetí, ceny dusíkatých hnojiv, u kterých je hlavní surovinou plyn, jsou přirozeně úzce propojené, a ceny dusičnanu amonného a dusičnanu vápenatoamonného proto mohou vykazovat stejný vývoj. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(240)

Po poskytnutí informací sdružení uživatelů (64) zopakovala svá tvrzení ohledně protisoutěžního chování nadměrně chráněných výrobců hnojiv a narušení obchodu způsobeného vysokými vstupními překážkami na trhu s hnojivy v Unii (uvedla, že tyto obchodní překážky (celní a antidumpingová cla) utlumují hospodářskou soutěž, což výrobcům v Unii umožňuje kolektivně stanovovat příliš vysoké ceny), aniž by předložila podpůrné důkazy. Kromě toho se údajnou nadměrností cen v Unii zabývá 244. bod odůvodnění. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(241)

Stejná sdružení uživatelů dále tvrdila, že Komise neprovedla komplexní výhledové posouzení (tj. po skončení období přezkumného šetření) s ohledem na prudký propad cen plynu (65) a souběžný růst cen dusičnanu amonného (na základě vlastních informací o trhu (66)) v Unii.

(242)

Podle Světové banky (67) začala cena zemního plynu v Evropě v roce 2019 klesat, začne se zvyšovat v roce 2021 a v roce 2023 dosáhne úrovně roku 2016 (začátek posuzovaného období). Na základě zjištění tohoto šetření, jak je podrobně uvedeno ve 223. bodě odůvodnění, sledovala prodejní cena dusičnanu amonného v posuzovaném období vývoj cen zemního plynu v Unii. Není tedy důvod předvídat rozdílný trend v budoucnu. Nebyly předloženy žádné další důkazy týkající se vývoje cen dusičnanu amonného ve vztahu k cenám zemního plynu v Unii, které by umožnily zpochybnit jejich vztah. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(243)

Stejná sdružení uživatelů dále tvrdila, že Komise navzdory všem dostupným skutečnostem (68) popřela existenci významné „tržní přirážky“ na dusičnan amonný v Unii ve srovnání s dusičnanem amonným v ostatních regionech.

(244)

Zaprvé, tzv. „tržní přirážka“ vypočítaná sdruženími uživatelů byla rozdílem mezi spotovými cenami dusičnanu amonného (tj. uzavřených prodejních transakcí, nabídek) ve Francii a v oblasti Černého moře během posuzovaného období. (69) Proto nemohly být přesvědčivé při jejich srovnání se skutečnými cenami dusičnanu amonného u uzavřených a ověřených prodejních transakcí výrobců v Unii zařazených do vzorku (70), jak je podrobně uvedeno ve 199. bodě odůvodnění. Zadruhé, během období šetření v rámci tohoto šetření byly skutečné ceny dusičnanu amonného v Unii nižší než spotové ceny dusičnanu amonného v oblasti Černého moře (71) (jak je předložila sdružení v listopadu 2019 (72)), a to u všech společností zařazených do vzorku. Oba soubory cen jsou uvedeny níže.

Tabulka 12

spotové ceny dusičnanu amonného v oblasti Černého moře v porovnání s průměrnou prodejní cenou výrobců v Unii

(245)

Jak dokládají údaje předložené sdružením zemědělců a ověřené údaje o prodeji výrobního odvětví Unie, byly ceny v Unii v letech 2016 a 2017 ve skutečnosti nižší než ceny předložené sdružením zemědělců jako globální ceny. V roce 2018 byly na podobné úrovni a v období přezkumného šetření byly ceny v Unii pouze nepatrně vyšší (o méně než 9 EUR/tunu nebo méně než 4 %). Proto byly u 3 ze 4 posuzovaných období ceny v Unii buď nižší, nebo na stejné úrovni jako ceny, které zemědělci považují za globální. Pouhé zvýšení o méně než 4 % nad to, co se v období přezkumného šetření považuje za „globální cenu“, nebylo trvalé ani podstatné. Údajná existence přirážky na trhu Unie proto nebyla podložena důkazy poskytnutými sdružením zemědělců při kontrolním porovnání s údaji ověřenými během šetření. Zatřetí, spotová cena v Černém moři v období přezkumného šetření, která byla znovu předložena sdruženími v jejich připomínkách k poskytnutí informací (73), se snížila z ceny předložené v listopadu 2019 (74) z [210–215] EUR/tunu původně předložené na 178 EUR/t. Tento rozdíl nebyl vysvětlen. Spotová cena dusičnanu amonného v Černém moři byla cena ruských a gruzínských vývozců dusičnanu amonného a představovala ceny v tomto regionu. Proto ji nelze považovat za globální cenu. Na základě těchto skutečností bylo tvrzení stran zamítnuto.

(246)

Po poskytnutí informací stálá mise Ruské federace uvedla, že výrobní odvětví Unie je stabilní a finančně zdravé. Prospěšný pro něj byl pokles cen plynu. Některé ukazatele, jako je zaměstnanost, jednotková prodejní cena, průměrné náklady práce a investice, měly tendenci neustále růst.

(247)

Připomíná se, že se jedná o zjištění v rámci tohoto šetření během posuzovaného období. Pravděpodobná situace výrobního odvětví Unie, pokud by opatření pozbyla platnosti, byla analyzována odděleně od újmy ve 298. až 303. bodě odůvodnění.

(248)

Tatáž zúčastněná strana zopakovala tvrzení, aniž by poskytla důkazy, že výrobci dusičnanu amonného dominují na trhu Unie a jsou téměř jedinými dodavateli, což následně poškozuje konečné uživatele a zemědělské odvětví v Unii. Opatření týkající se dusičnanu amonného v Unii vedla k narušení hospodářské soutěže, inflaci cen dusičnanu amonného v Unii a k odpojení mezi cenami v Unii a ve světě.

(249)

Bez dalších důkazů a vzhledem k tomu, že podobným tvrzením týkajícím se podílu výrobního odvětví Unie na trhu a cen dusičnanu amonného v Unii během posuzovaného období se zabýval 222. až 223. a 225. bod odůvodnění, bylo prohlášení této strany zamítnuto.

(250)

Několik zúčastněných stran (75) tvrdilo, že analýza výrobního odvětví Unie byla založena na zjevně nesprávném posouzení, jelikož Komise ve svých zjištěních výslovně vyloučila „stabilizovaný“ dusičnan amonný. Konkrétně nebyly do mikroekonomických nebo makroekonomických ukazatelů zahrnuty žádné údaje o „stabilizovaném“ dusičnanu amonném. Dále tvrdily, že na základě jejich prezentované databáze informací o trhu, pokud byl zahrnut „stabilizovaný“ dusičnan amonný, byla spotřeba dusičnanu amonného v Unii podstatně vyšší, než jak bylo uvedeno ve 172. bodě odůvodnění.

(251)

Jak je uvedeno v oddíle 4.5.2, makroekonomické ukazatele byly kromě jiných uvedených zdrojů získány z ověřených údajů poskytnutých výrobním odvětvím Unie na základě průzkumů sdružení Fertilizers Europe, které zahrnovaly úplný sortiment výrobku, který je předmětem přezkumu, jak je popsáno v 54. bodě odůvodnění. Zejména pokud jde o „stabilizovaný“ dusičnan amonný, byly v rámci průzkumů shromážděny údaje o dusičnanu amonném obohaceném o fosforové a/nebo draselné živiny.

(252)

Pokud jde o spotřebu v Unii, ověření prodeje výrobců v Unii zařazených do vzorku a výrobců v Unii nezařazených do vzorku na trhu Unie potvrdilo, že oba soubory údajů zahrnují úplný sortiment výrobku, který je předmětem přezkumu, jak je popsáno v 54. bodě odůvodnění. Zejména pokud jde o „stabilizovaný“ dusičnan amonný, byly v průzkumech sdružení Fertilizers Europe a odpovědích výrobců v Unii na dotazníky shromážděny údaje o dusičnanu amonném obohaceném o fosforové a/nebo draselné živiny. Kromě toho při přičtení prodeje dusičnanu amonného, NK (dusičnanu amonného obohaceného o draselné živiny) a NP (dusičnanu amonného obohaceného o fosforové živiny) (76) výrobců v Unii v EU z databáze informací o trhu poskytnuté těmito zúčastněnými stranami (77) byly objemy prodeje z velké části v souladu s celkovým objemem prodeje výrobců v Unii uvedeným ve 193. bodě odůvodnění.

(253)

Podobně byly dovozní statistiky z Ruska a všech ostatních třetích zemí založeny na úrovni kódu TARIC, a proto zahrnovaly všechny kódy uvedené v 54. bodě odůvodnění. Potvrzuje se proto, že analýza výrobního odvětví Unie a spotřeby v Unii zahrnuje úplný sortiment výrobku, který je předmětem přezkumu, definovaný v 54. bodě odůvodnění. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(254)

Tytéž zúčastněné strany tvrdily, že se Komise dopustila zjevně nesprávného posouzení, když stanovila vzorek výrobců v Unii. Konkrétně vzorek neodrážel výrobní náklady výrobního odvětví Unie jako celku, jelikož dva výrobci zařazení do vzorku (AB Achema a Grupa Azoty Zaklady Azotowe Pulawyu S.A.) údajně vynakládali uměle vysoké náklady na zemní plyn. Tvrdily rovněž, že žádná zjištění šetření nenaznačovala, zda ceny plynu placené těmito dvěma výrobci v Unii byly reprezentativní pro ceny na trhu s plynem v Unii a jak byl tento bod prošetřen.

(255)

Vzorek se skládá ze tří výrobců v Unii v Litvě, Polsku a Francii a je reprezentativní pro situaci výrobního odvětví Unie jako celku v souladu s čl. 17 odst. 1 základního nařízení. V tomto ohledu by mělo být vyjasněno, že standardní ověřovací praxe zahrnuje kontrolu, zda jsou ceny surovin uvedené v odpovědích na dotazník v souladu se zásadou obvyklých tržních podmínek (tj. suroviny zaznamenané ve výrobních nákladech jsou v souladu s hodnotou volného trhu). Náklady na suroviny poskytnuté dvěma výrobci v Unii zařazenými do vzorku byly proto porovnány s veřejně dostupnými informacemi (78) a byly v souladu s převládajícími tržními cenami a jejich vývojem v Unii během celého posuzovaného období. Zatímco ceny plynu a další náklady na získávání plynu se mohou v jednotlivých členských státech lišit, zjištění Komise vycházela z reprezentativního vzorku tří výrobců v Unii. Vzhledem k tomu, že v Polsku a Litvě je významná výroba dusičnanu amonného (31 % celkové výroby v Unii a 43 % spolupracujících výrobců dusičnanu amonného v Unii v období přezkumného šetření), Komise správně dospěla k závěru, že zjištění včetně údajů poskytnutých dvěma výrobci v Unii zařazenými do vzorku, kteří zásobují plyn, je reprezentativní pro celé výrobní odvětví Unie. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(256)

Tytéž zúčastněné strany dále tvrdily, že 200. bod odůvodnění odkazuje na zvýšení ceny surovin, konkrétně zemního plynu, jako na důvod zvýšení výrobních nákladů výrobního odvětví Unie. Komise však měla poskytnout podpůrné údaje pro toto tvrzení, konkrétně nákupní ceny zemního plynu výrobců v Unii zařazených do vzorku. Uvedené strany tvrdily, že veřejně dostupné ceny plynu v Unii neřeší obavy ohledně vývoje nákupních cen zemního plynu výrobců v Unii zařazených do vzorku. Dodaly, že Komise měla rovněž potvrdit, do jaké míry se zjištění uvedená v 200. bodě odůvodnění vztahují na společnost Yara France, která nenakupuje plyn pro výrobu dusičnanu amonného, a že tvrzení (v témže bodě odůvodnění), že plyn je nejdůležitější surovinou pro výrobu dusičnanu amonného představující více než 60 % celkových výrobních nákladů, se netýká všech tří výrobců v Unii zařazených do vzorku.

(257)

Komise potvrzuje, že výrobní náklady na tunu uvedené ve 200. bodě odůvodnění jsou váženými průměrnými výrobními náklady na tunu všech tří výrobců v Unii zařazených do vzorku. Skutečnost, že dva výrobci v Unii zařazení do vzorku jsou vertikálně integrováni a vyrábějí meziprodukty pro výrobu dusičnanu amonného, jako je amoniak, na místě, zatímco třetí výrobce v Unii zařazený do vzorku jej nakupuje, není v rozporu s tvrzením, že zemní plyn je nejdůležitější surovinou pro výrobu dusičnanu amonného představující více než 60 % celkových výrobních nákladů. Konkrétně jsou náklady na výrobu dusičnanu amonného buď přímo určovány náklady na zemní plyn (pro vertikálně integrované výrobce), nebo náklady na amoniak, který je meziproduktem vyráběným ze zemního plynu a jehož cena se rovněž řídí cenou zemního plynu. Náklady na suroviny poskytnuté výrobci v Unii zařazenými do vzorku v jejich odpovědích na dotazník byly porovnány s veřejně dostupnými informacemi (79) a bylo zjištěno, že jsou v souladu s převládajícími tržními cenami a jejich vývojem v Unii během celého posuzovaného období. Tato tvrzení byla proto zamítnuta.

(258)

Tytéž zúčastněné strany rovněž tvrdily, že Komise měla vysvětlit, na jakém základě dospěla k závěru a ověřila, že v Unii existuje časový odstup mezi snížením cen plynu a snížením cen dusičnanu amonného během období přezkumného šetření a proč (223. bod odůvodnění).

(259)

Je třeba vyjasnit, že ceny dusičnanu amonného výrobců v Unii zařazených do vzorku v období přezkumného šetření byly v jejich odpovědích na dotazník vybírány na základě transakcí, a proto mohly být vypočítány za každý měsíc období přezkumného šetření. Vývoj cen plynu v Unii za každý měsíc byl k dispozici od Světové banky. (80) Oba soubory údajů byly základem pro závěr ve 223. bodě odůvodnění. Důvodem zpoždění v řádu několika měsíců, jak je vysvětleno v uvedeném bodě odůvodnění, bylo to, že na počátku období přezkumného šetření musely ceny dusičnanu amonného nejprve pokrýt/dorovnávat výrobní náklady (tj. rostly, protože byly nižší než výrobní náklady některých výrobců v EU zařazených do vzorku, což se odráží v nižším zisku v roce 2018), a poté následoval stejný klesající vývoj.

(260)

Jiný ruský vyvážející výrobce tvrdil opak, že ceny zemního plynu a dusičnanu amonného sledují odlišné trendy. Jako důkaz svého prohlášení předložil spotové ceny dusičnanu amonného (tj. uzavřené prodejní transakce, nabídky) v různých regionech ve srovnání s cenami zemního plynu zveřejněnými Světovou bankou a MMF.

(261)

Zaprvé, spotové ceny dusičnanu amonného nemohly být průkazné při jejich srovnání se skutečnými cenami dusičnanu amonného ze závodu u uzavřených a ověřených prodejních transakcí výrobců v Unii zařazených do vzorku, jak je podrobně uvedeno ve 199. bodě odůvodnění, jelikož zahrnovaly ceny nabídek a podání, které nebyly nutně vypořádány. Spotové ceny navíc pocházejí pouze z jednoho členského státu, a sice z Francie, zatímco skutečné ceny použité Komisí pocházejí z reprezentativního vzorku tří členských států, a sice z Francie, Litvy a Polska. Zadruhé, jak je vysvětleno v témže bodě odůvodnění, během posuzovaného období byl nárůst cen dusičnanu amonného v Unii ovlivněn zvýšením výrobních nákladů, konkrétně zemního plynu. Jak je podrobněji uvedeno ve 257. bodě odůvodnění, náklady na suroviny výrobců v Unii zařazených do vzorku (včetně zemního plynu) byly v souladu s převládajícími tržními cenami a jejich vývojem v Unii během celého posuzovaného období. Proto ceny zemního plynu a dusičnanu amonného vykazovaly v posuzovaném období v Unii stejný trend. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(262)

Tentýž ruský vyvážející výrobce tvrdil, že ceny dusičnanu amonného v Unii zjištěné při tomto šetření (199. bod odůvodnění) postrádaly vysvětlení, jak byly vypočítány. Strana tvrdila, že tyto ceny byly cenami ze závodu v Polsku a Litvě. Kromě toho tato strana tvrdila, že Komise odečetla prodejní, správní a režijní náklady a zisk obchodníků ve spojení s těmito výrobci v Unii za účelem stanovení cen ze závodu.

(263)

Je třeba objasnit, že ceny dusičnanu amonného výrobců v Unii zařazených do vzorku byly shromážděny v jejich odpovědích na dotazník. Tyto ceny nevypočítala Komise, nýbrž byly ověřeny během příslušných inspekcí na místě u výrobců v Unii. Ceny dusičnanu amonného ve 199. bodě odůvodnění, jak je uvedeno v tabulce 8, se vztahují k ověřeným údajům všech tří výrobců v Unii zařazených do vzorku. Dotazník s pokyny pro výrobce v Unii zařazené do vzorku, kde byly tyto ceny shromážděny, je k dispozici na internetových stránkách GŘ TRADE (81). Uvádí se v něm, že prodejní ceny jsou vybírány na úrovni ceny ze závodu (v továrně), (tj. prodejní hodnota bez nákladů na přepravu do prostor odběratele), bez DPH, bez započtení dobropisů a obchodních slev. Neodečítají se žádné prodejní, správní a režijní náklady a zisk obchodníků ve spojení. Proto se jedná o ceny ze závodu všech tří výrobců v Unii zařazených do vzorku. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(264)

Tentýž ruský vyvážející výrobce tvrdil, že průměrné vývozní ceny výrobců v Unii na trhy třetích zemí nemohly být vyšší než jejich ceny na trhu Unie, jak je podrobně uvedeno ve 227. bodě odůvodnění. Tvrdil, že ceny výrobců v Unii na trhy třetích zemí byly potenciálně dumpingové, s odkazem na zjištění australské vlády, která v roce 2019 uložila antidumpingové clo na dovoz dusičnanu amonného ze Švédska (82).

(265)

Jak je uvedeno v 227. bodě odůvodnění, ceny dusičnanu amonného výrobců v Unii na trzích třetích zemí vycházely z údajů Eurostatu. (83) Na tomto základě ceny do Číny, Ukrajiny a Brazílie činily 426 EUR/tunu, 308 EUR/tunu a 375 EUR/tunu dodání FOB v období přezkumného šetření. Průměrná vývozní cena do třetích zemí (celkem) činila 397 EUR/tunu dodání FOB během téhož období. Tyto ceny byly vyšší než průměrná prodejní cena výrobního odvětví Unie v EU v období přezkumného šetření. Antidumpingová cla uvalená na Švédsko v Austrálii se týkají pouze jednoho členského státu a jiného období, a proto nezpochybnila zjištění Komise v rámci tohoto přezkumu. Tvrzení této strany bylo proto zamítnuto.

(266)

Několik zúčastněných stran (84) rovněž tvrdilo, že Komise měla vysvětlit, na jakém základě dospěla k závěru a ověřila tvrzení, že „ceny dusičnanu amonného jsou navíc ovlivňovány cenami močoviny, které jsou činitelem při jednáních o cenách“ (222. bod odůvodnění).

(267)

Toto konkrétní tvrzení bylo poskytnuto v odpovědi na dotazník od výrobce v Unii zařazeného do vzorku. (85) Močovina je globální komodita, jejíž cena se rovněž řídí cenou zemního plynu, který je její hlavní surovinou (86). Na základě toho dospěla Komise k závěru, že kromě jiných faktorů je cena močoviny faktorem ovlivňujícím cenu dusičnanu amonného.

(268)

Tytéž zúčastněné strany rovněž tvrdily, že Komise měla vysvětlit, jak bylo dosaženo závěru, že „cena plynu byla v Unii vyšší než na mnoha jiných trzích“ (222. bod odůvodnění).

(269)

Tohoto závěru bylo dosaženo na základě veřejně dostupné čtvrtletní zprávy o evropských trzích s plynem (87), v níž byla průměrná maloobchodní cena plynu v průmyslu v EU ve výši přibližně 2,5 eurocentu/kWh v období přezkumného šetření porovnána s cenami některých významných obchodních partnerů EU a významných výrobců dusičnanu amonného, včetně Ruska. Jak bylo uvedeno, maloobchodní ceny plynu v průmyslu byly během období přezkumného šetření nižší než 1 eurocent/kWh v Rusku a přibližně 1,2 eurocentu/kWh ve Spojených státech.

(270)

Několik zúčastněných stran (88) dále tvrdilo, že se Komise dopustila zjevně nesprávného posouzení při stanovení vzorku výrobců v Unii. Konkrétně neuznala, že újma způsobená v případě směsi močoviny a dusičnanu amonného (89) by mohla mít dopad na dusičnan amonný.

(271)

Skutečnost, že výroba dusičnanu amonného by mohla mít dopad na všechny výrobní linky v předchozích (amoniak, kyselina dusičná), navazujících (směs močoviny a dusičnanu amonného) a souvisejících procesech (dusičnan vápenatoamonný, A5, močovina) (jak je uvedeno ve 350. bodě odůvodnění), není v rozporu se skutečností, že újmu (odrážející se v různých hospodářských ukazatelích, včetně ukazatele výrobních nákladů) lze přičíst přímo specifickému výrobku. Kromě toho Komise nezjistila žádnou újmu způsobenou výrobnímu odvětví Unie v souvislosti s dusičnanem amonným během období přezkumného šetření a ve své analýze pravděpodobnosti obnovení újmy vycházela ze svého závěru, že opatření by neměla pozbýt platnosti. Komise tak měla za to, že toto tvrzení bylo nejen nesprávné, ale také irelevantní z důvodu skutkových okolností projednávané věci. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(272)

Několik zúčastněných stran (90) zopakovalo tvrzení, že se Komise při stanovení vzorku výrobců v Unii dopustila zjevně nesprávného posouzení. Podle těchto stran nebyli výrobci v Unii zařazení do vzorku reprezentativní, pokud jde o úplnou definici obdobného výrobku, jelikož nevyráběli „stabilizovaný“ dusičnan amonný a dusičnan amonný průmyslové jakosti, a proto odrážejí výrobní odvětví Unie pouze částečně. Dále tvrdily, že Komise vybrala dva výrobce v Unii, kteří jsou přidruženi k ruským výrobcům: Grupa Azoty Zaklady Azotowe Pulawyu S.A. byla přidružena k ruským výrobcům, zatímco další z výrobců v Unii zařazených do vzorku se podílel na nákupu ruského dusičnanu amonného pro jeho celosvětový dovoz, včetně trhu Unie.

(273)

Jak je uvedeno v 33. bodě odůvodnění, z hlediska objemu výroby a prodeje byli výrobci v Unii zařazení do vzorku největšími výrobci dusičnanu amonného v Unii. V období přezkumného šetření představovali 30 % celkové výroby obdobného výrobku (tj. včetně „stabilizovaného“ dusičnanu amonného a dusičnanu amonného průmyslové jakosti) v Unii. Vzorek výrobců v Unii byl proto v souladu s čl. 17 odst. 1 základního nařízení reprezentativní pro situaci výrobního odvětví Unie jako celku. Kromě toho neexistuje žádný právní požadavek, aby vzorek výrobců pokrýval všechny typy výrobku, které jsou předmětem šetření, aby byl vzorek reprezentativní. V tomto smyslu zahrnoval vzorek výrobce v Unii, kteří přímo konkurují typům výrobku, na něž se vztahuje tento dovoz. A konečně v tomto případě Komise nezjistila žádnou újmu výrobnímu odvětví Unie. Tvrzení, že vzorek výrobců v Unii nebyl reprezentativní pro situaci výrobního odvětví Unie, bylo proto zamítnuto.

(274)

Pokud jde o údajné přidružení dvou výrobců v Unii zařazených do vzorku k ruským výrobcům, Komise na základě informací shromážděných během šetření zjistila, že obě společnosti zařazené do vzorku byly považovány za výrobce v Unii ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení. Pokud jde o Grupa Azoty Zaklady Azotowe Pulawyu S.A., ruský vyvážející výrobce vlastnil menšinový podíl tohoto výrobce v Unii prostřednictvím holdingové společnosti a neexistovaly mezi nimi žádné obchodní vazby. Pokud jde o druhého výrobce v Unii zařazeného do vzorku, jak je vysvětleno ve 309. bodě odůvodnění, obchodování s ruským dusičnanem amonným se věnovaly subjekty ve skupině, k níž unijní výrobce patří, a ve vztahu k tomuto unijnímu výrobci zařazenému do vzorku nebyly podstatné. (91) Neexistovaly žádné důvody pro vyloučení těchto společností z definice výrobního odvětví Unie, a proto bylo toto tvrzení zamítnuto.

(275)

Jeden ruský vyvážející výrobce tvrdil, že využití kapacity výrobců v Unii bylo vypočteno nesprávně, jelikož vycházelo z kapacity prilování. Dva výrobci v Unii zařazení do vzorku vyráběli směs močoviny a dusičnanu amonného a dusičnan amonný, které využívají stejný meziprodukt, taveninu dusičnanu amonného. Tato strana tvrdila, že pro tyto výrobce je slabinou dostupnost taveniny dusičnanu amonného a že využití kapacity pro tyto výrobce by mělo být vypočteno na základě dostupné taveniny dusičnanu amonného nebo na základě skutečné výroby dusičnanu amonného. Toto tvrzení bylo zamítnuto z důvodů vysvětlených ve 110. bodě odůvodnění.

(276)

Tentýž ruský vyvážející výrobce tvrdil, že srovnání cen provedené Komisí (výpočet snížení cen) bylo statické a nezohlednilo jeho vývoj v průběhu času ani jeho kombinaci s jinými relevantními skutečnostmi (např. pohyby cen, zvýšení podílů na trhu, nahraditelnost výrobků, typy výrobků, u nichž zjistil cenové podbízení). Tento přezkum by měl odhalit pohyby cen a trendy ve vztahu mezi cenami dovozu a cenami obdobných domácích výrobků.

(277)

Výpočet cenového podbízení byl proveden jako standardní pro období přezkumného šetření a týkal se typů výrobků (PCN – kontrolní čísla výrobku stanovená pro toto šetření), s nimiž ruští výrobci obchodovali. Výpočet cenového podbízení byl založen na omezeném množství dovozu během období přezkumného šetření, které bylo shledáno nereprezentativním. Jakýkoli závěr vyvozený z tohoto výpočtu tedy může mít pouze omezený význam. Na tomto základě proto nebylo možné provést budoucí prognózy vztahu mezi cenami ruského dovozu a cenami obdobných domácích výrobků. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(278)

Tentýž ruský vyvážející výrobce tvrdil, že odpočet antidumpingového cla nebyl ve výpočtech cenového podbízení u komoditního výrobku opodstatněný, když je cena stanovena podle nabídky a poptávky, aniž by vysvětlil, proč tomu tak je.

(279)

Pro výpočet cenového podbízení popsaný v oddíle 4.3.3, jak je vysvětleno ve 181. bodě odůvodnění, bylo srovnání ruských vývozních cen do Unie s cenami výrobců v Unii provedeno za použití dvou metod, jedné, kdy byla zohledněna platná antidumpingová cla, a jedné, kde tomu tak nebylo. Pro výpočet možného cenového podbízení (při neexistenci opatření) popsaný ve 294. bodě odůvodnění nezahrnovalo srovnání ruských vývozních cen do třetích zemí s cenami výrobců v Unii antidumpingová cla, neboť se jednalo o součást výhledové analýzy. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(280)

Několik zúčastněných stran tvrdilo, že Komise vycházela z nepřesných a hypotetických výpočtů, když tvrdila, že ruský dovoz vstoupí na trh Unie za ceny působící újmu:

(281)

Pokud jde o výpočet cenového podbízení za použití skutečného ruského prodeje na vývoz na trh Unie, Komise zdůraznila, že její rozhodnutí rozšířit zavedená opatření se nezakládá na cenovém podbízení zjištěném během období přezkumného šetření. Zaprvé, Komise zjistila, že výrobnímu odvětví Unie nebyla během období přezkumného šetření způsobena újma. Zadruhé, jak uznalo několik stran, cenové podbízení bylo založeno na omezeném množství dovozu během období přezkumného šetření, které bylo shledáno jako nereprezentativní. Zjištění o cenovém podbízení během období přezkumného šetření má proto omezený význam, pokud jde o situaci výrobního odvětví Unie během období přezkumného šetření.

(282)

Pokud jde o výpočet cenového podbízení uvedený ve 294. bodě odůvodnění, cílem tohoto výpočtu bylo odhadnout potenciální úroveň cenového podbízení v budoucnosti v případě, že by opatření pozbyla platnosti. Tato potenciální úroveň cenového podbízení a početně zjištěné ceny CIF (na základě vývozních cen na trhy třetích zemí) tedy sloužily pouze jako zástupný ukazatel. Jednalo se o úkon prováděný za účelem stanovení pravděpodobné dovozní ceny. Vzhledem k tomu, že pokud jde o bod i) shrnutý ve 280. bodě odůvodnění, úpravy zpochybněné zúčastněnými stranami by podstatně neovlivnily závěr, že ruský dovoz by v případě neexistence antidumpingových opatření pravděpodobně vstoupil na trh Unie za dumpingové ceny a stále by se výrazně podbízel cenám výrobců v Unii (92).

(283)

Body ii), iii) a iv) shrnuté ve 280. bodě odůvodnění byly řešeny ve 183., 244. a 73. bodě odůvodnění. Pokud jde o bod v), Komise nevyloučila dovoz vyšší než dva miliony tun. Informace uvedené ve 294. bodě odůvodnění a související poznámce pod čarou ve skutečnosti znamenají, že Komise uvažovala o vývozu ruských vyvážejících výrobců zařazených do vzorku do všech míst určení, pokud v období přezkumného šetření přesáhly dva miliony tun. Pokud jde o bod vi), Komise použila pouze některé náklady související s dopravou, které zůstaly platné bez ohledu na reprezentativnost cen a objemu prodeje do EU. Uvedená tvrzení byla proto zamítnuta. Z důvodu zachování důvěrnosti byly podrobnosti, které se týkaly údajných nesprávných výpočtů nákladů na dopravu, poskytnuty v samostatném dokumentu pouze dané společnosti. Komise částečně souhlasila s tvrzeními o výpočtech vznesených společností. Výsledná změna úrovně CIF nižší než 1 % na celostátní úrovni však neměla žádný podstatný vliv na zjištění Komise týkající se cenového podbízení.

(284)

Na základě argumentů zúčastněných stran, že Komise neposkytla řádné informace o metodě výpočtu hodnot CIF pro vyvážející výrobce zařazené do vzorku, Komise ve dnech 30. září a 21. října 2020 poskytla dodatečné informace, které se tímto tvrzením odpovídajícím způsobem zabývaly.

(285)

Komise ve 214. bodě odůvodnění učinila závěr, že výrobní odvětví Unie neutrpělo během období přezkumného šetření podstatnou újmu. Komise proto blíže přezkoumala pravděpodobnost obnovení újmy, která byla původně způsobena dumpingovým dovozem z Ruska, pokud by byla opatření zrušena.

(286)

Za účelem zjištění pravděpodobnosti obnovení újmy v případě, že by opatření byla zrušena, byly analyzovány tyto prvky: a) výrobní kapacita a volná kapacita v Rusku; b) pravděpodobné cenové hladiny dovozu z Ruska v případě neexistence antidumpingových opatření a c) atraktivita trhu Unie.

(287)

Výrobní kapacita a volná kapacita v Rusku

(288)

Během období přezkumného šetření činila výrobní kapacita v Rusku přes 10,5 milionu tun a volná kapacita se odhadovala ve výši 440 000 tun. Tato volná kapacita zjištěná v Rusku by se rovnala 6 % spotřeby Unie. Pokud by v plném rozsahu směřovala na trh Unie, mohlo by dojít k vývozu vysokého objemu, což by mělo obzvláště silný dopad na členské státy sousedící s Ruskem.

(289)

S ohledem na Plán rozvoje výroby minerálních hnojiv pro období do roku 2025 přijatý ruskou vládou (93) se předpokládá zvýšení výroby dusíkatých hnojiv (dusičnan amonný je jedním z nejdůležitějších) (94), přičemž rostoucí podíl vývozu na objemu produkce by v roce 2025 měl dosáhnout 65 %. Z toho vyplývá, že na vývoz se orientuje větší část ruského výrobního odvětví dusíkatých hnojiv.

(290)

Podle sdružení RFPA není plán zaměřen na podporu vývozu dusičnanu amonného do Unie.

(291)

Plán předpokládá zvýšení výroby dusíkatých hnojiv na 11,7 milionu tun v roce 2020 a 12,3 milionu tun v roce 2025. Podíl vývozu na objemu výroby dusíkatých hnojiv má v roce 2020 vzrůst na 65 %, což naznačuje, že se velká část ruského výrobního odvětví dusíkatých hnojiv orientuje na vývoz. Dále uvádí, že poptávka po minerálních hnojivech (jedním z nejdůležitějších je dusičnan amonný) na ruském trhu nepřesáhne 4–5 milionů tun (počítáno při 100 procentech účinné látky) a nepřekročí 40 % stávající kapacity. Rozvoj ruského trhu s minerálními hnojivy do roku 2025 bude omezen nízkou reálnou poptávkou zemědělských výrobců a nedostatečnou kultivací s využitím minerálních hnojiv. Jak je uvedeno ve 296. bodě odůvodnění, trh Unie je pro ruské vyvážející výrobce atraktivní. Vezmeme-li v úvahu tyto skutečnosti a dáme-li je dohromady s údaji uvedenými výše, je pravděpodobné, že i když se plán výslovně nezaměřuje na Unii, uvedená zvýšení mohou být potenciálně vyvážena na trhy třetích zemí včetně trhu Unie, zejména v případě, pokud budou opatření zrušena.

(292)

Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(293)

Ve 169. bodě odůvodnění byl učiněn závěr, že by ruští vyvážející výrobci pravděpodobně vyváželi do Unie velké množství dusičnanu amonného, pokud by opatření přestala platit, a že by výrobky pravděpodobně vyváženy za dumpingové ceny.

(294)

Aby bylo možné posoudit úroveň cen ruského dusičnanu amonného bez opatření, byl výpočet cenového podbízení zaměřený na odhad potenciální úrovně cenového podbízení v budoucnosti v případě, že by opatření pozbyla platnosti, proveden za použití cen spolupracujících vyvážejících výrobců do třetích zemí (95), a bylo zjištěno významné cenové podbízení ve výši 24,0 %. Při těchto úrovních cen by za krátkou dobu došlo k prudkému nárůstu dovozu dusičnanu amonného z Ruska.

(295)

Po zvážení těchto skutečností Komise došla k závěru, že je pravděpodobné, že by byly výrobky z Ruska dováženy na trh Unie za dumpingové ceny, které by pro ceny výrobců v Unii představovaly cenové podbízení, čímž by v případě pozbytí platnosti opatření byl vyvinut značný cenový tlak na výrobce v Unii.

(296)

Jak je uvedeno ve 118. a 137. bodě odůvodnění, trh Unie je z hlediska své velikosti a cen atraktivní. Unie je největším trhem s dusičnanem amonným na světě. Trh Unie zůstává přitažlivý z hlediska ceny (96). Ruští vývozci mají v Unii v oblasti hnojiv rozvinuté distribuční kanály, které jim vývoz logisticky usnadňují. Dovozní ceny z Ruska se pravděpodobně pohybují pod úrovní cen výrobního odvětví Unie na trhu EU, což dále naznačuje, že je trh Unie pro ruské výrobce atraktivní.

(297)

Jak je uvedeno ve 120. bodě odůvodnění, země jako Ukrajina, Austrálie a Indie (97) zavedly v souvislosti s dusičnanem amonným z Ruska obchodní ochranná opatření. Pokud by stávající opatření pozbyla platnosti, stal by se trh Unie pro ruské výrobce, kteří mají stále větší potíže s vývozem na trhy jiných třetích zemí, ještě atraktivnější.

(298)

Jak vyplývá ze 169. bodu odůvodnění výše, je pravděpodobné, že by ruští výrobci dusičnanu amonného vyváželi do Unie velké množství dusičnanu amonného za dumpingové ceny, pokud by opatření přestala platit. Lze navíc rozumně očekávat, že pokud by byla opatření zrušena, bude v důsledku atraktivity trhu Unie popsané ve 296. bodě odůvodnění alespoň část volné kapacity v Rusku směrována na trh Unie. Na základě posouzení pravděpodobného budoucího vývoje ruských vývozních cen, jak je popsáno ve 294. bodě odůvodnění, je pravděpodobné, že by byly ceny ruského dovozu výrazně pod úrovní cen výrobního odvětví Unie.

(299)

Z hlediska objemu by tedy pozbytí platnosti opatření velmi pravděpodobně umožnilo ruským vyvážejícím výrobcům rychlé získání podílů na trhu Unie. Výrobní odvětví Unie by poté zaznamenalo okamžitý pokles objemu prodeje, podílu na trhu a zvýšení svých fixních jednotkových nákladů. Výrobní odvětví dusičnanu amonného je kapitálově náročné výrobní odvětví, které musí zachovávat určitý objem výroby v zájmu udržení fixních nákladů v udržitelné výši. Zvýšení fixních nákladů po snížení výroby a prodeje by mělo negativní dopad na ziskovost.

(300)

Navíc se očekává další pokles spotřeby dusičnanu amonného, jak je podrobně uvedeno ve 174. bodě odůvodnění. Výrobní odvětví Unie proto soutěží s ruským dovozem na smršťujícím se trhu. Velmi pravděpodobně by byl vyvíjen tlak na snižování cen s negativním dopadem na ziskovost a finanční situaci výrobního odvětví Unie. Zároveň by výrobní odvětví Unie nemohlo provádět investice nezbytné k plnění norem EU v oblasti zdraví, bezpečnosti a životního prostředí.

(301)

Všechny tyto faktory by společně vedly k obnovení újmy.

(302)

V situaci, kdy by se výrobní odvětví Unie muselo vyrovnat ruské dovozní ceně (ve výši, která je v současné době pozorována ve třetích zemích, včetně celních poplatků a nákladů vzniklých po dovozu) a udržet si objem prodeje a nést stejné náklady jako v období přezkumného šetření, by se ziskovost výrobního odvětví Unie změnila ve ztrátu představující [–25 – –29 %].

(303)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že pokud by opatření byla zrušena, existuje pravděpodobnost obnovení újmy.

(304)

Ruská federace tvrdila, že výrobci v Unii ovládají odvětví dusičnanu amonného, protože mají vysoký podíl na trhu, díky čemuž jim roste výroba i prodej. Podle Ruské federace jsou proto výrobci v Unii připraveni zrušit cla vztahující se na konkurenty z Ruska, což potvrzuje rostoucí vývoz dusičnanu amonného z Unie.

(305)

Šetření potvrdilo, že i přes klesající objem výroby a prodeje mělo výrobní odvětví Unie po celé posuzované období podíl na trhu vyšší než 90 %. To však nerozporuje zjištění Komise, že by v případě zrušení opatření způsobil nárůst dumpingového dovozu z Ruska podstatnou újmu výrobnímu odvětví Unie. V rámci šetření bylo zjištěno, že je trh s dusičnanem amonným citlivý na ceny. Z tohoto důvodu by zvýšení dumpingového dovozu z Ruska (pokud by opatření byla zrušena) vedlo k tomu, že výrobní odvětví Unie ztratí objem prodeje a následně objem výroby nezbytný k udržení fixních nákladů na konkurenceschopné úrovni (pevné náklady se zvýší, jelikož budou rozloženy na nižší objem výroby, což bude mít negativní dopad na ziskovost). Jak je vysvětleno ve 298. až 302. bodě odůvodnění, výrobní odvětví Unie by zaznamenalo prudký pokles objemu prodeje, podílu na trhu a zvýšení fixních jednotkových nákladů. Úroveň ziskovosti by výrazně poklesla do záporných hodnot. K tomuto stavu skutečně došlo v rámci původního šetření, kdy výrobci v Unii museli snížit své ceny hluboko pod úroveň nákladů, aby si zachovali určitý objem prodeje a aby byli schopni konkurovat ruskému dovozu, který se vyznačoval cenovým podbízením. V důsledku toho byla výrobnímu odvětví Unie způsobena újma, která spočívala v poklesu prodeje a podílu na trhu, a především v poklesu cen a zisků výrobního odvětví Unie. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(306)

Sdružení RFPA tvrdilo, že atraktivita trhu Unie s dusičnanem amonným byla nadhodnocena. EU v této souvislosti neposkytovala žádné další výhody. Náklady na dopravu z Ruska (Pobaltí) do Brazílie, USA a Střední Ameriky byly například téměř stejné jako náklady na dopravu do EU. Kvůli bezpečnostním omezením a požadavku Spojeného království přepravovat dusičnan amonný pouze na malých plavidlech byly náklady na dopravu do EU často i vyšší než do Brazílie.

(307)

Zjistilo se, že toto tvrzení je věcně nesprávné. Z šetření vyplynulo, že náklady na dopravu spolupracujících vyvážejících výrobců do jiných třetích zemí byly téměř o 30 % vyšší než náklady na dopravu do Unie. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(308)

Sdružení RFPA ve svém vyjádření dále uvedlo, že jeden z největších výrobců v Unii dále prodával dusičnan amonný zakoupený v Rusku do místa určení mimo Unii. Podle sdružení RFPA to byl důkaz o tom, že jsou výrobci v Unii zapojeni do nekalých obchodních praktik, a to na úkor zemědělců v Unii. Antidumpingová opatření nepovedou k růstu výrobního odvětví Unie na globálních vývozních trzích, pokud budou výnosy ze zvýšeného prodeje v Unii používány k nákupu údajně dumpingových výrobků za účelem jejich dalšího prodeje na globálním trhu.

(309)

V rámci šetření se zjistilo, že dusičnan amonný zakoupený z Ruska, na který poukazuje sdružení RFPA, byl dále prodán subjekty mimo Unii a subjekty Unie patřícími do skupiny, jejímž členem je jeden výrobce v Unii. Dusičnan amonný byl v tomto případě dále prodán do Latinské Ameriky. Z výročních zpráv skupiny se lze dočíst, že příjmy utržené touto skupinou (přibližně 75 % příjmů pocházelo z prodeje hnojiv) v Latinské Americe činily méně než 10 % všech příjmů skupiny. Stejné zprávy skupiny svědčí o tom, že hlavní příjmy skupiny přináší prodej v Evropě (přes 30 %). Další prodej dusičnanu amonného zakoupeného v Rusku společnostmi ve skupině nemohl tedy nijak zvýšit výkonnost tohoto výrobce v Unii na globálních vývozních trzích a nemohla tím být způsobena újma zemědělcům v Unii. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(310)

Sdružení RFPA dále tvrdilo, že tento další prodej představuje dlouhodobý závazek v oblasti distribuce ruského dusičnanu amonného na vývozních trzích mimo Evropskou unii, a snižuje proto významným způsobem riziko přesměrování vývozu po zrušení antidumpingových opatření. Na základě tohoto dlouhodobého závazku je objem ruského dusičnanu amonného mimo trh EU „zablokován“, což prokazuje, že je obnovení újmy v případě pozbytí platnosti antidumpingových opatření nepravděpodobné.

(311)

Komise k tomuto sdělila, že jednání skupiny, do které výrobce v Unii patří, se nemusí v případě pozbytí platnosti antidumpingových opatření shodovat s jednáním ruských vyvážejících výrobců, neboť se jedná o nezávislé hospodářské subjekty. V případě pozbytí platnosti antidumpingových opatření by například mohlo dojít k (opětovnému) směrování další kapacity od tohoto nebo jiných vyvážejících výrobců do Unie. Dále by v případě pozbytí platnosti opatření mohlo dojít ke změně dohod uzavřených v souvislosti s platnými antidumpingovými cly v Unii, a ruským výrobcům dusičnanu amonného by se tak atraktivní trh více otevřel. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(312)

Sdružení RFPA dále namítalo, že vyšší spotřeba dusičnanu amonného na ruském domácím trhu a stávající distribuční sítě ruských výrobců dusičnanu amonného mimo EU prokazují, že obnovení újmy není v případě pozbytí platnosti antidumpingových opatření pravděpodobné.

(313)

Z analýzy vývoje spotřeby dusičnanu amonného na ruském domácím trhu obsažené ve 130. až 134. bodě odůvodnění je patrné, že růst spotřeby není jistý. Stávající distribuční sítě v jiných třetích zemích navíc nebrání vývozcům ve využívání stávajících nebo v budování nových distribučních sítí na trhu Unie. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(314)

Podle jednoho spolupracujícího vyvážejícího výrobce jsou výrobní kapacity v Rusku plně využity. Není proto možné výrazným způsobem zvýšit výrobu dusičnanu amonného a jeho vývoz do EU. Poptávka po dusičnanu amonném celosvětově významně vzrostla a měla by dále růst. Poptávka po hnojivech v regionech Latinské Ameriky a v Asii a Tichomoří (APAC) v důsledku rozšiřování zemědělské půdy v těchto zemích zapříčinila růst trhu s dusičnanem amonným. Poptávka po dusičnanu amonném rostla také v Rusku. Růst trhu na základě poptávky v EU byl však ve srovnání s ostatními regiony pomalejší. Pokud by tedy opatření pozbyla platnosti, nedošlo by k významnému nárůstu dovozu dusičnanu amonného z Ruska.

(315)

Vzhledem k velikosti trhu v Unii, zeměpisné blízkosti, cenám, pravděpodobně zjištěnému cenovému podbízení a dobře fungujícím distribučním kanálům některých ruských vývozců v Unii, které logisticky usnadňují vývoz, je trh Unie považován pro ruské výrobce za atraktivní. Komise shledala, že výše předpokládané spotřeby v dotčených zemích by umožnila pouze částečnou absorpci volné kapacity ruských výrobců.

(316)

Spolupracující vyvážející výrobce namítal, že investice různých ruských vyvážejících výrobců v Brazílii a jiných třetích zemích svědčí o atraktivitě Brazílie a jiných třetích zemí, nikoli Unie.

(317)

Komise konstatovala, že tyto investice potvrzují ochotu ruských výrobců vyvážet do třetích zemí. Tyto investice však byly uskutečněny v době, kdy v Unii platila opatření. Neznamená to, že by tyto trhy byly v případě zrušení opatření atraktivnější než trh Unie.

(318)

Několik zúčastněných stran tvrdilo, že opatření týkající se dovozu dusičnanu amonného do EU platí již více než 25 let a že je taková situace bezprecedentní a neslučuje se s povahou antidumpingových opatření.

(319)

Základní nařízení nestanoví žádné maximální období, po které mohou být antidumpingová opatření v platnosti. V souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení Komise shledala, že by v případě pozbytí platnosti opatření pravděpodobně došlo k obnovení dumpingu a újmy. Proto bylo tvrzení těchto stran zamítnuto.

(320)

Po poskytnutí informací několik zúčastněných stran (98) tvrdilo, že Komise nezohlednila skutečné postavení výrobců v Unii na trhu Unie, což jsou velké skupiny se silnými distribučními sítěmi, které jsou chráněny dovozními překážkami a v současné době mohou účtovat přirážky za dusičnan amonný ve srovnání s celosvětovými trhy, včetně Černého moře, Baltského moře a Brazílie. Tvrdily, že stávající antidumpingové opatření představuje nadměrnou korekci, protože výrobní odvětví Unie při využití pouze poloviny své výrobní kapacity dosáhlo zisku ve výši více než 8 % cílového zisku výrobního odvětví Unie a vysoké návratnosti investic.

(321)

Zaprvé skutečnost, že někteří výrobci v Unii patří do velkých skupin, se nutně nepromítá do schopnosti účtovat cenové přirážky. Kromě toho pouhá existence čtyř velkých skupin a různých menších výrobců na rozdíl od toho, co bylo uvedeno, je sama o sobě nečiní oligopolem.

(322)

Zadruhé bylo zjištěno, že přirážkou uplatňovanou těmito zúčastněnými stranami byl rozdíl mezi spotovými cenami dusičnanu amonného (tj. uzavřené prodejní transakce, nabídky) a odlišnými dodacími podmínkami ve Francii a v Černém moři, Baltském moři, Brazílii a dalších regionech, tj. základ srovnání nebyl na stejné úrovni dodávek, jakou tyto strany uvedly. To je obzvláště důležité, neboť samy strany ve svých připomínkách uznávají, že přeprava dusičnanu amonného je nákladná. Kromě toho nelze dospět k žádnému závěru na základě těchto cen, jak je uvedeno ve 199. bodě odůvodnění, jelikož tyto ceny zahrnovaly ceny nabídek a podání, které nebyly nutně vypořádány a týkají se pouze jednoho členského státu. Ceny dusičnanu amonného se v rámci Unie liší, což skupina Acron implicitně uznala ve svých připomínkách uvedených ve 262. bodě odůvodnění, když tvrdí, že ceny v Unii oznámené Komisí jsou příliš nízké, a proto musí pocházet pouze z Polska a Litvy. Zatřetí, ceny dusičnanu amonného unijních výrobců v Unii, jak bylo zjištěno a popsáno ve 199. bodě odůvodnění, byly o 14 až 25 % nižší než spotové ceny dusičnanu amonného ve Francii (99), jak je tyto zúčastněné strany poskytly během posuzovaného období. Začtvrté, jak je uvedeno ve 244. bodě odůvodnění, po úpravě spotových cen dusičnanu amonného v regionech Černého moře, Baltského moře a Brazílie na hranici EU CIF (100) byly skutečné ceny dusičnanu amonného v Unii v letech 2016–2017 na stejné úrovni a v roce 2018 a v období přezkumného šetření vyšší o pouhých 9 až 15 EUR/tunu. Takový rozdíl mezi skutečnou cenou dusičnanu amonného v Unii a ostatními trhy proto nelze považovat za trvalý a/nebo podstatný.

(323)

Pokud jde o více než 8 % ziskovost výrobního odvětví Unie, která má být důkazem účtované přirážky, Komise podotýká, že cílový zisk nepředstavuje zisk, nad jehož výší je prováděna cenová přirážka, a vysoká návratnost investic není jejím důkazem. Ziskovost ruských vyvážejících výrobců zařazených do vzorku je navíc mnohem vyšší než ziskovost výrobního odvětví Unie. Z logiky tohoto argumentu by to ve skutečnosti byli ruští vyvážející výrobci, kteří by účtovali významnou cenovou přirážku na svých domácích i vývozních trzích, a nikoli výrobní odvětví Unie. Pokud jde o využití kapacity, jak bylo uznáno v předchozích šetřeních týkajících se dusičnanu amonného, nízká míra využití kapacity dotčeného výrobku je méně smysluplným ukazatelem celkové hospodářské situace výrobního odvětví. Je tomu tak proto, že tekutý dusičnan amonný (meziprodukt) lze použít k výrobě pevného dusičnanu amonného, ale i dalších navazujících výrobků. V důsledku existence víceúčelových závodů, které mohou přecházet z výroby jednoho hnojiva na druhé, může docházet ke statistickému zkreslení. Na základě těchto skutečností bylo tvrzení stran zamítnuto.

(324)

Několik zúčastněných stran (101) tvrdilo, že Komise je nekonzistentní, když tvrdila, že konkurenční interakce ve třetích zemích nejsou relevantní pro určení, zda je pravděpodobné obnovení újmy, neboť ruské vývozní ceny do třetích zemí byly považovány za vhodné ke stanovení pravděpodobnosti obnovení dumpingu a ke stanovení pravděpodobné cenové úrovně dovozu z Ruska v případě neexistence antidumpingových opatření. Zúčastněné strany dále tvrdily, že údaje o vývozu použité Komisí nebyly podloženy údaji Eurostatu pro kódy KN310230 90 a 310240 90. Tvrdily, že Čína není místem určení pro vývoz pro dusičnan amonný výrobců v Unii a že prodejní ceny výrobků dodaných vyplaceně na palubu lodi (FOB) byly nižší než průměrná prodejní cena ze závodu v Unii.

(325)

Pokud jde o obnovení újmy, šetření Komise se týká situace na trhu Unie. Výrobní odvětví Unie působí převážně na místním trhu, který je jeho hlavní činností. Skutečnost, že ruští vyvážející výrobci a výrobní odvětví Unie mohou soutěžit na trzích v jiných třetích zemích s odlišnými tržními charakteristikami, s touto analýzou přímo nesouvisí. Zejména, jak je uznáno ve 174. bodě odůvodnění, trh Unie je zmenšujícím se trhem, pokud jde o spotřebu dusičnanu amonného, zatímco na ostatních trzích, jak tvrdí vyvážející výrobci, tomu tak být nemusí. Analýza pravděpodobnosti obnovení dumpingu naopak zahrnuje analýzu takových faktorů, jako je chování vyvážejících výrobců a stanovování cen ve třetích zemích a jejich motivace přesměrovat vývoz do Unie.

(326)

Kromě toho, i když dojde k určité interakci mezi výrobním odvětvím Unie a vyvážejícími výrobci na třetích trzích, nelze to považovat za důkaz o schopnosti výrobního odvětví Unie soutěžit s ruskými vyvážejícími výrobci na třetích trzích a mnohem méně na trhu Unie. Zaprvé výrobní odvětví Unie a ruští vyvážející výrobci se zaměřují na různé vývozní trhy. Výrobní odvětví Unie vyváží jako do svých hlavních míst určení do Číny, Ukrajiny, Brazílie, Srbska a Austrálie. Jak je uvedeno ve 120. bodě odůvodnění, Ukrajina a Austrálie jsou pro ruský vývoz fakticky uzavřeny. Jediná skutečná interakce s prodejem výrobního odvětví Unie probíhá v Brazílii. Podle vývozních statistik (102) však objem vývozu výrobního odvětví Unie představuje pouze přibližně 4 % objemu vývozu ruských vyvážejících výrobců. Co je důležitější, je zřejmé, že výrobní odvětví Unie by nebylo schopno v nekalé hospodářské soutěži ruských vyvážejících výrobců na trhu Unie obstát, jelikož, jak je uvedeno ve 169. bodě odůvodnění, je pravděpodobné, že by ruští výrobci dusičnanu amonného do Unie vyváželi velké množství dusičnanu amonného za dumpingové ceny, pokud by opatření EU neexistovala.

(327)

Pokud jde o tvrzení zúčastněných stran, že údaje Eurostatu nepotvrzují zjištění Komise, pokud jde o místa určení a ceny, Komise uvedla, že zúčastněné strany zvažovaly pouze dva z kódů KN týkajících se výrobku, který je předmětem přezkumu. Proto se zaměřily pouze na přehled příslušného vývozu z Unie. Kromě toho je úroveň dodání ceny CIF do vývozního místa určení, a nikoli dodání FOB, správným základem pro porovnání vývozních cen s cenami ze závodu v Unii, protože ceny by měly být srovnávány ve stejném místě dodávky.

(328)

Ruští vyvážející výrobci byli vysoce ziskoví (ziskovost v rozmezí od 24 % do 50 %) s průměrnými prodejními cenami 133 EUR/tunu na trhy třetích zemí v období přezkumného šetření. I při nákladech na dopravu a pojištění do Unie (103) by průměrná cena CIF s dodáním na hranice Unie u ruských vyvážejících výrobců byla nižší než hranice rentability (104) výrobního odvětví Unie. V důsledku toho by ruští vyvážející výrobci byli na trhu Unie ziskoví, zatímco výrobní odvětví Unie by své náklady pouze pokrylo. Uvedená tvrzení byla proto zamítnuta.

(329)

Některé zúčastněné strany tvrdily, že není pravděpodobné, že by ruský dovoz způsobil újmu výrobcům v Unii, protože:

(330)

Zaprvé, jak je uvedeno ve 325. a 326. bodě odůvodnění, vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie nelze použít jako ukazatel schopnosti výrobního odvětví Unie soutěžit s ruskými vyvážejícími výrobci. Jak je vysvětleno ve 296. a 297. bodě odůvodnění, jakož i ve 340. až 341. bodě odůvodnění, trh Unie je pro ruské vyvážející výrobce atraktivní z hlediska ceny a blízkosti.

(331)

Zadruhé, zvýšení objemu ruského dovozu na cenové úrovni odhadované v rámci šetření by postačovalo k okamžitému poklesu jeho objemu prodeje, podílu na trhu a zvýšení fixních nákladů výrobního odvětví Unie na jednotku s následným nepříznivým dopadem na ziskovost, jak je prokázáno ve 302. bodě odůvodnění.

(332)

Zatřetí, pokud jde o obnovení újmy, šetření se týká situace na trhu Unie. Komise nevidí důvod, proč by měla být újma způsobená výrobnímu odvětví na trhu Unie zmírněna údajnými zisky někde jinde. Skutečnost, že existují trhy třetích zemí, na které může výrobní odvětví Unie (pře)směrovat svůj prodej, přímo nesouvisí s analýzou obnovení újmy.

(333)

Začtvrté, Komise nezjistila podstatnou újmu výrobnímu odvětví Unie.

(334)

Zapáté, do spisu týkajícího se případu byla založena simulace popsaná ve 302. bodě odůvodnění, k níž měly přístup všechny zúčastněné strany (105). Údaje od výrobců v Unii zařazených do vzorku v této simulaci byly uvedeny v rozpětích, aby nebyly zveřejněny konkrétní informace týkající se vzorku, které byly považovány za důvěrné (měly odhalit konkrétní informace týkající se vzorku mezi výrobci v Unii zařazenými do vzorku a mohly by pro ně nebo jiné zúčastněné strany představovat obchodní výhodu). Hodnotami v rozmezích neztrácí simulace umístěná do spisu smysl, ani se jimi vyvážejícím výrobcům neodebírá právo na obhajobu, neboť obě hodnoty od nejnižší až k nejvyšší v použitém rozmezí prokazují, že výrobní odvětví Unie by bylo při použité cenové úrovni silně ztrátové. Simulace dále předpokládala, že průměrná prodejní cena výrobního odvětví Unie bude snížena na úroveň ruské dovozní ceny pozorovanou ve třetích zemích. Poté byly další parametry simulace, konkrétně objem prodeje a náklady výrobců v Unii zařazených do vzorku, založeny na ověřených údajích od výrobců v Unii zařazených do vzorku. Je třeba poznamenat, že simulace vzala v úvahu náklady výrobců v Unii na objem prodaný v Unii namísto nákladů na vyráběný objem. Tato tvrzení byla proto zamítnuta.

(335)

Tytéž zúčastněné strany tvrdily, že Komise chybně posoudila možný dopad ruského dovozu na situaci výrobního odvětví Unie. Zejména opomněla příznivé tržní podmínky, za nichž budou výrobci v Unii působit v příštích pěti letech v důsledku klesajících nákladů na plyn v Unii. Tvrdily, že výhledová analýza pravděpodobnosti újmy by měla vzít v úvahu tyto nižší náklady a jejich dopad na schopnost výrobců v Unii účinně soutěžit s ruskými výrobci v případě neexistence antidumpingových opatření.

(336)

Na základě prognózy cen plynu vydané Světovou bankou (106) dosáhne cena plynu v Evropě úrovně zaznamenané v roce 2016, tedy na začátku posuzovaného období, v roce 2023. Výrobní náklady výrobců v Unii by měly sledovat stejný trend, neboť jsou propojeny (200. bod odůvodnění). Za těchto předpokladů by náklady výrobců v Unii činily přibližně 174 EUR/t, stejně jako v roce 2016. Za předpokladu, že by ruské vývozní ceny do třetích zemí zůstaly na stejné úrovni jako v období přezkumného šetření (jelikož ruské regulované ceny plynu zůstávají stabilní (107)), byly by tyto ceny stále nižší než výrobní náklady výrobců v Unii (tj. nižší než 174 EUR/t). Je proto pravděpodobné, že ruský vývoz do Unie by nadále vyvíjel silný cenový tlak na výrobní odvětví Unie. Tvrzení stran bylo tedy zamítnuto.

(337)

Tytéž zúčastněné strany tvrdily, že zrušení antidumpingových opatření by výrobní odvětví Unie nezbavilo veškeré ochrany, neboť by nadále využívalo cla podle doložky nejvyšších výhod. (108)

(338)

Cílem antidumpingového opatření je obnovit spravedlivou hospodářskou soutěž na trhu Unie. Stávající smluvní cla tomuto účelu neslouží, a proto nemohou být důvodem, proč by antidumpingová opatření nebyla zachována/uložena v případě dovozu za nepřiměřené ceny. Tvrzení stran je zamítnuto.

(339)

Stejné zúčastněné strany tvrdily, že atraktivita trhu Unie je nadhodnocena:

(340)

Zaprvé, aby Komise zvážila pravděpodobnou úroveň cen dusičnanu amonného ruských vyvážejících výrobců do Unie bez opatření, odhadla potenciální úroveň cenového podbízení při neexistenci opatření za použití skutečných cen spolupracujících vyvážejících výrobců do třetích zemí (294. bod odůvodnění). Závěr, že ruští vyvážející výrobci by pravděpodobně přesměrovali svůj vývoz na trh Unie, byl učiněn proto, že převládající ceny dusičnanu amonného v Unii byly vyšší než ruské vývozní ceny na trzích třetích zemí, což vytváří hospodářskou pobídku. Toto šetření zjistilo, že cena ze závodu v Unii činila přibližně 219 EUR/tunu (200. bod odůvodnění), což je výrazně vyšší než průměrná vývozní cena ze závodu ve výši 133 EUR/tunu u tří vyvážejících výrobců zařazených do vzorku do třetích zemí (81. bod odůvodnění). Na základě toho mají ruští vyvážející výrobci ekonomickou motivaci prodávat do Unie místo na trhy třetích zemí. Zejména s ohledem na skutečnost, že podle odpovědí ruských vyvážejících výrobců zařazených do vzorku na dotazník již pokrývají náklady na prodej do Unie a dosahují zisku při prodeji v rámci stávajících antidumpingových opatření. To znamená, že pokud by prodávali do Unie za ještě vyšší cenu, dosáhli by ještě vyšších zisků.

(341)

Zadruhé, jak je uvedeno ve 307. bodě odůvodnění, na základě přepravních nákladů všech spolupracujících vyvážejících výrobců bylo v rámci tohoto šetření zjištěno, že náklady na dopravu do třetích zemí byly téměř o 30 % vyšší než náklady na dopravu do Unie. Toto tvrzení týkající se jednoho ruského vyvážejícího výrobce bylo proto zamítnuto.

(342)

Jeden ruský vyvážející výrobce tvrdil, že Komise si protiřečí a že analýza příčinné souvislosti postrádá odůvodnění. Na jedné straně dospěla Komise k závěru, že analýza příčinné souvislosti není nutná, a na straně druhé dospěla k závěru, že újma byla způsobena ruským dovozem.

(343)

Toto tvrzení bylo založeno na nesprávném pochopení posouzení, které Komise provedla v tomto případě. Jak je uvedeno ve 216. bodu odůvodnění, Komise dospěla k závěru, že výrobnímu odvětví Unie nebyla způsobena žádná podstatná újma. Analýza příčinné souvislosti tedy nebyla odůvodněná a nebylo ji proto nutné provést. Ve své následné analýze pravděpodobnosti obnovení újmy však Komise dospěla k závěru, že je pravděpodobné, že by došlo k obnovení podstatné újmy, pokud by stávající antidumpingová opatření proti dovozu z Ruska pozbyla platnosti. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(344)

Tentýž ruský vyvážející výrobce tvrdil, že pro něj jsou přitažlivé třetí země a že poptávka na těchto trzích roste. Vyvážející výrobce vysvětlil, jak domácí a ukrajinské trhy (které podle vyvážejícího výrobce představovaly 7 % celosvětové spotřeby dusičnanu amonného) vyčerpaly veškerou svou kapacitu během příslušné sezóny pro prodej v Unii. Dále vysvětlil, jak byla vybudována vývozní kapacita do jiných regionů než do Unie. Jiné zúčastněné strany tvrdily, že trh Unie je pouze jedním z mnoha trhů, na které mohli ruští vyvážející výrobci vyvážet. Neměly žádnou konkrétní motivaci přesměrovat vývoz do Unie a porušit stávající dlouhodobé smlouvy, pokud by byla antidumpingová opatření zrušena;

(345)

Komise uvedla, že nepopírá, že trhy třetích zemí mohou být pro ruské vyvážející výrobce atraktivní ve srovnání s trhem Unie s platnými antidumpingovými opatřeními na dovoz z Ruska. Pokud by však tato opatření pozbyla platnosti, jak je vysvětleno ve 296. a 297. bodě odůvodnění, jakož i ve 340. až 341. bodě odůvodnění, trh Unie by byl pro ruské vyvážející výrobce přitažlivý z hlediska ceny a blízkosti. Ceny na trhu Unie jsou mnohem vyšší, a proto jsou ziskovější než ceny na domácím trhu a na jiných trzích třetích zemí. Smluvní závazky hospodářských subjektů mohou být znovu sjednány na základě zisku. Kromě toho, jak je vysvětleno ve 143. bodě odůvodnění, ukrajinský trh zůstává pro ruský vývoz dusičnanu amonného uzavřen. Budování kapacit na trzích třetích zemí, zatímco se na Unii vztahují antidumpingová opatření, také jen dokazuje, že vývoz je pro ruské vyvážející výrobce důležitý. Není v rozporu se skutečností, že, jak je uvedeno ve 340. bodě odůvodnění, ceny v Unii jsou mnohem přitažlivější než na těchto trzích a že, jak je uvedeno ve 341. bodě odůvodnění, jsou náklady na dopravu do Unie nižší než u těchto jiných míst určení. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(346)

V souladu s článkem 21 základního nařízení Komise zkoumala, zda by prodloužení stávajících antidumpingových opatření vůči Rusku bylo proti zájmu Unie jako celku. Zájem Unie byl zjišťován na základě posouzení všech různých relevantních zájmů, včetně zájmu výrobního odvětví Unie, dovozců a uživatelů.

(347)

Všem zúčastněným stranám byla poskytnuta příležitost, aby předložily svá stanoviska podle čl. 21 odst. 2 základního nařízení.

(348)

Na základě toho Komise zkoumala, zda navzdory závěrům ohledně pravděpodobnosti přetrvání dumpingu a obnovení újmy existují přesvědčivé důvody, které by mohly vést k závěru, že není v zájmu Unie stávající opatření zachovat. Je třeba připomenout, že při původním šetření se usuzovalo, že zavedení opatření není proti zájmu Unie.

(349)

Jak je vysvětleno ve 213. bodě odůvodnění, opatření umožnila výrobnímu odvětví Unie udržet si pozitivní mikroekonomickou situaci. Ve 298. až 303. bodě odůvodnění byl současně také vyvozen závěr, že situace výrobního odvětví Unie by se pravděpodobně zhoršila, pokud by antidumpingová opatření vůči Rusku pozbyla platnosti. Šetření skutečně prokázalo, že díky zachování opatření by s největší pravděpodobností bylo možné zachovat stávající ekonomickou situaci výrobního odvětví Unie. Výrobní odvětví Unie by bylo schopné investovat a pokračovat ve stávajících investicích, zejména těch, které se týkají norem EU v oblasti zdraví, bezpečnosti a životního prostředí.

(350)

Zrušení opatření by bezpochyby vedlo k rychlému zhoršení jeho hospodářské situace. Vzhledem ke skutečnosti, že dusičnan amonný není jediným výrobkem v portfoliu dusíkatých hnojiv, ale je součástí celkového integrovaného výrobního profilu, obnovená újma způsobená výrobě dusičnanu amonného by měla okamžitý dopad na všechny výrobní linky v předchozích (amoniak, kyselina dusičná), navazujících (směs močoviny a dusičnanu amonného) a souvisejících procesech (dusičnan vápenatoamonný, A5, močovina). Výrobní odvětví dusičnanu amonného by tedy mělo přímý negativní dopad na celé výrobní odvětví dusíkatých hnojiv.

(351)

Pro výrobní odvětví Unie by proto bylo výhodnější zachování opatření vůči Rusku.

(352)

Jak je uvedeno ve 41. bodě odůvodnění, při současném šetření nespolupracoval ani se nepřihlásil žádný dovozce. Nic tedy nehovoří proti platnosti závěrů, ke kterým dospělo poslední přezkumné šetření před pozbytím platnosti (109), a nic nenasvědčuje tomu, že by zachování opatření mělo negativní dopad na dovozce převažující nad pozitivním dopadem opatření.

(353)

Jak je uvedeno ve 49. bodě odůvodnění, na dotazník odpověděli dva uživatelé (zemědělci). Přihlásilo se několik sdružení uživatelů (zemědělců), která vyjádřila nesouhlas s přetrváváním opatření, neboť podle nich tato opatření vytvářejí při obchodování s dusičnanem amonným (a dusičnanem vápenatoamonným) v Unii ve srovnání s jinými trhy „tržní přirážku“ a je nezbytně nutné zmírnit nákladové zatížení zemědělců. Jejich tvrzení se zakládalo na tom, že „tržní přirážka“, kterou vytváří antidumpingová opatření a cla, je ve 100 % výši promítnuta do cen hnojiva.

(354)

Analýza zájmu uživatelů vycházela z údajů Evropské komise, Generálního ředitelství pro zemědělství (dále jen „GŘ AGRI“) a dvou dotazníků obdržených od francouzských zemědělců (jejichž údaje jsou citlivé, a proto jsou v níže uvedené analýze uvedeny v tomto rozsahu).

(355)

Analýza zájmu Unie zahrnuje v podstatě dva aspekty: i) náklady na dusičnan amonný v nákladech zemědělského podniku; ii) dopad opatření na náklady zemědělského podniku v posuzovaném období.

(356)

Sdružení uživatelů tvrdila, že: i) dopad obchodních překážek na ekonomiku zemědělského podniku by měl být hodnocen u zemědělských podniků pěstujících plodiny na orné půdě, konkrétně u zemědělských podniků zaměřených na obiloviny, olejniny a bílkovinné plodiny (dále jen „zemědělské podniky s OOB“), a nikoli v rámci odvětví zemědělství jako celku; ii) zemědělské podniky s OOB mají vysokou spotřebu hnojiv, a jsou tedy skutečnými uživateli dusičnanu amonného; iii) jsou také největšími uživateli dusíkatých hnojiv v Unii (110). Tyto zemědělské podniky představují přibližně 35 % všech zemědělských podniků v Unii (111).

(357)

Dopad hnojiv jako celku, a zejména dopad dusičnanu amonného, na náklady zemědělců se posuzoval na základě údajů poskytnutých dvěma francouzskými zemědělci, kteří odpověděli na dotazník. Z analýzy vyplynulo, že hnojiva (jako celek) používaná těmito francouzskými zemědělskými podniky činila v posledním dostupném účetním období (112) přibližně [36–45 %] nákladů na plodiny (113) a přibližně [16–21 %] celkových nákladů zemědělských podniků (114). Vzhledem k tomu, že náklady na dusičnan amonný činily přibližně [39–44 %] celkových nákladů na hnojiva v těchto francouzských zemědělských podnicích (115), činily ve stejném období náklady na dusičnan amonný přibližně [15–20 %] nákladů na plodiny a až [3–5 %] celkových nákladů zemědělských podniků.

(358)

Tyto informace byly ověřeny porovnáním s údaji o ekonomice zemědělských podniků s OOB ve Francii obdrženými od GŘ AGRI. Potvrdilo se tedy, že hnojiva (jako celek) používaná těmito specializovanými zemědělskými podniky s OOB ve Francii činila v posledním dostupném účetním období přibližně 42 % nákladů na plodiny a přibližně 14 % celkových nákladů zemědělských podniků (116). Pokud náklady na dusičnan amonný představovaly přibližně [39–44 %] celkových nákladů na hnojiva, mohly náklady na dusičnan amonný činit ve stejném období ve Francii maximálně 17 % nákladů na plodiny a maximálně 5,8 % celkových nákladů zemědělských podniků.

(359)

Na základě údajů obdržených od GŘ AGRI týkajících se celé EU představovala hnojiva používaná zemědělskými podniky s OOB v EU v posledním dostupném účetním období přibližně 43 % nákladů na plodiny a přibližně 13 % celkových nákladů zemědělských podniků (117). Pokud obdobně náklady na dusičnan amonný činily přibližně [39–44 %] celkových nákladů na hnojiva, mohly náklady na dusičnan amonný činit ve stejném období v EU maximálně 18 % nákladů na plodiny a maximálně 5,6 % celkových nákladů zemědělských podniků s OOB. Tolik by činil podíl nákladů na dusičnan amonný z celkových nákladů zemědělských podniků, pokud by zemědělské podniky s OOB v EU používaly stejné množství hnojiv jako zemědělské podniky s OOB ve Francii, což dle sdružení uživatelů neodpovídá realitě (118).

(360)

K tomu je třeba dodat, že náklady na hnojiva vyjádřené jako podíl nákladů zemědělských podniků s OOB v EU průběžně klesaly, tj. při analýze posledního období let 2014 až 2018 činila hnojiva v roce 2014 15 % celkových nákladů zemědělských podniků pěstujících plodiny, přičemž v roce 2018 tento podíl klesl na 13 %. To prokazuje, že ostatní nákladové prvky (jako osivo nebo mzdy, nájemné, zaplacené úroky (119)) byly pro zemědělce s OOB v EU, kteří používali největší množství dusičnanu amonného, více zatěžující.

(361)

Množství dusičnanu amonného použitého jako hnojivo závisí na druhu plodiny, kterou daný zemědělský podnik pěstuje, ať už se jedná o obilovinu (pšenice, ječmen, oves, žito, žitovec), řepku olejku, brambory, cukrovou řepu nebo travní porosty. Mnoho zemědělských podniků v Unii pěstuje několik plodin a náklady na dusičnan amonný se tak u zemědělců v jednotlivých zemích liší. Z toho důvodu není jednoduché stanovit přesnou výši nákladů na dusičnan amonný u všech zemědělských podniků. V celém zemědělském odvětví v Unii byl však zaznamenán klesající vývoj podílu nákladů na hnojiva z hlediska hodnoty produkce zemědělského odvětví (120).

(362)

Na základě údajů obdržených od GŘ AGRI Komise odhadla, že hnojiva používaná všemi zemědělskými podniky pěstujícími plodiny v EU činila v posledním dostupném účetním období přibližně 30 % nákladů na plodiny a přibližně 9 % celkových nákladů zemědělských podniků pěstujících plodiny (121).

(363)

Z toho plyne, že pokud v souladu s 357. bodem odůvodnění činily náklady na dusičnan amonný přibližně [39–44 %] všech nákladů na hnojiva, mohly náklady na dusičnan amonný činit maximálně 3,7 % celkových nákladů všech zemědělských podniků pěstujících plodiny v EU. Tolik by opět činil podíl nákladů na dusičnan amonný z celkových nákladů zemědělských podniků, pokud by všechny zemědělské podniky v EU používaly stejné množství dusičnanu amonného jako zemědělské podniky s OOB ve Francii, což dle sdružení uživatelů neodpovídá realitě (122).

(364)

Na základě výše uvedeného dospěla Komise k závěru, že podíl nákladů na dusičnan amonný z nákladů specializovaných zemědělských podniků s OOB a všech zemědělských podniků pěstujících plodiny v Unii jako celku byl nižší než 5,6 %, respektive 3,7 %. Podíl nákladů na dusičnan amonný z celkových nákladů proto může být významný, pouze pokud existuje jasná souvislost mezi cenou dusičnanu amonného a čistým ziskovým rozpětím zemědělských podniků, která je analyzována níže.

(365)

Sdružení uživatelů (123) v rámci tohoto šetření namítala, že „dopad AD [antidumpingového] cla na ceny dusičnanu amonného na domácím trhu dokládají zkušenosti“. Způsob, jakým byla cla přenesena na zemědělce, však nebyl jednotný a odvíjel se od řady proměnných, zejména od skutečné hospodářské soutěže mezi různými zdroji (124). Údaje předložené spolupracujícími sdruženími uživatelů například nedokázaly prokázat, že by snížené antidumpingové clo (jak bylo zjištěno i v posledním prozatímním přezkumu (125)) mělo dopad na cenu dusičnanu amonného. Důvodem je, že zemědělci obvykle nakupují od distributorů, kteří snížené clo mohou, ale nemusí do cen promítnout. V případě pozbytí platnosti těchto opatření tedy neexistují žádné průkazné důkazy o tom, že by uživatelé měli z nižších cen dusičnanu amonného prospěch.

(366)

Na základě výzkumu GŘ AGRI závisí příjmy zemědělských podniků na různých faktorech a mohou se v průběhu času podstatně měnit. Cyklický charakter a nejistota k zemědělství a jeho ziskovému rozpětí neodmyslitelně patří. Nejvyšší variabilitu příjmů zaznamenaly například v období 2007–2015 zemědělské podniky s OOB; Na toto odvětví dopadla nejsilněji finanční krize v roce 2009, při které téměř dva ze tří zemědělců s OOB (63 %) zaznamenali ztrátu příjmů vyšší než 30 % (126). Podle stejného zdroje však vysoký podíl zemědělců se silným poklesem příjmů nutně neznamená, že dosahovaná úroveň příjmů byla obzvláště nízká. Z údajů o ekonomice zemědělských podniků (127) vyplývá nárůst čistého příjmu zemědělských podniků s OOB ve Francii v období let 2016–2018, nicméně dva francouzští zemědělci, kteří odpověděli na dotazník, vykázali v posledním účetním období ztrátu (128). Stejné údaje o ekonomice zemědělských podniků naznačují v období let 2016–2018 nárůst čistého příjmu zemědělských podniků s OOB v Unii o 67 % a všech zemědělských podniků o 34 %, což je v rozporu s údaji poskytnutými sdruženími uživatelů, přinejmenším v případě roku 2018.

(367)

Toto šetření prokázalo neexistenci vztahu mezi cenou dusičnanu amonného a čistým ziskovým rozpětím zemědělských podniků pěstujících plodiny (129) (tj. zvýšení příjmu zemědělců není možné spojovat s poklesem cen dusičnanu amonného nebo naopak).

(368)

Antidumpingová opatření na dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, platí již mnoho let, aniž by zemědělcům způsobovala nepřiměřené náklady ohrožující jejich příjem, a tím i jejich živobytí. Po snížení antidumpingových opatření po posledním prozatímním přezkumu byl zaznamenán nedostatečný přenos výhod plynoucích ze snížení na zemědělce, což objasňuje 365. bod odůvodnění. Potřeba většího počtu zdrojů dodávek a jejich místní blízkost, a tudíž životaschopnost výrobního odvětví hnojiv v Unii by v každém případě byla v jejich zájmu.

(369)

Na základě toho Komise dospěla k závěru, že zachování opatření nebude mít významný nepříznivý dopad na uživatele, a že neexistují žádné přesvědčivé důvody pro učinění závěru, že z celkového pohledu není v zájmu Unie prodloužit stávající opatření.

(370)

Sdružení uživatelů (130) namítala nesoudržnost obchodní politiky EU; zemědělci v Unii musí nakupovat své hlavní vstupní zdroje, hnojiva, na chráněném domácím trhu se značnou „tržní přirážkou“, přičemž prodávají obilí na otevřeném trhu, kde se ceny za posledních 20 let pohybují na stejné úrovni jako globální ceny.

(371)

Komise poznamenala, že cílem antidumpingového opatření je obnovit spravedlivou hospodářskou soutěž na trhu Unie. Dopad opatření na zemědělce Komise v každém případě posuzuje v kontextu zájmu Unie. Politiky uplatňované Komisí si tedy nijak neodporují. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(372)

Jeden spolupracující vyvážející výrobce tvrdil, že vysoké náklady na hnojiva mohou vést k poklesu příjmů zemědělců.

(373)

Komise k tomuto sdělila, že z analýzy nákladů zemědělských podniků uvedené ve 357. až 364. bodě odůvodnění vyplývá, že podíl nákladů na dusičnan amonný nezpůsobuje újmu ve vztahu k příjmům zemědělských podniků ani k jejich konkurenceschopnosti na globálním trhu. Ve 367. bodě odůvodnění se navíc uvádí, že toto šetření prokázalo neexistenci vztahu mezi cenou dusičnanu amonného a čistým ziskovým rozpětím zemědělských podniků (tj. zvýšení příjmu zemědělců nelze přisuzovat poklesu cen dusičnanu amonného nebo naopak). Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(374)

Tentýž spolupracující vyvážející výrobce namítal, že zemědělcům v Unii konkuruje na globálních trzích silnější konkurence. Výrobci zemědělských komodit v EU zaznamenávají rostoucí konkurenci ze strany zahraničního vývozu. Kromě prudkého nárůstu dovozu dochází i k tomu, že zemědělské výrobky z EU ztrácejí podíly na vývozních trzích.

(375)

Podle odhadů GŘ AGRI by měl trh EU s obilovinami růst (131), přičemž by měly pokračovat změny v rámci produktů a růst poptávka po krmivech a průmyslovém využití. Celková produkce obilovin v EU by mohla v roce 2030 dosáhnout 319 milionů tun. Větší konkurence z jiných hlavních výrobních regionů, jako je oblast Černého moře, pravděpodobně způsobí pouze mírný růst vývozu z EU. Světový obchod s pšenicí by měl podle očekávání s rostoucí globální poptávkou dále růst. EU by měla díky vysoké produktivitě půdy a blízkosti hlavních dovážejících trhů zůstat třetím hlavním vývozním regionem (v roce 2030 by měla mít 14 % tržní podíl v rámci globálního obchodování s pšenicí).

(376)

Podle sdružení uživatelů (132) je nezbytně nutné zmírnit nákladové zatížení zemědělců. Ziskovost zemědělců je ovlivňována řadou faktorů. Vysoké náklady na dusičnan amonný by určitě měly dopad na nákladovou strukturu zemědělců a tvoří jeden z klíčových prvků při posuzování možností pro zvýšení ziskovosti zemědělců. Čím vyšší mají zemědělci náklady, tím jsou méně konkurenceschopní vůči dovozu a na vývozních trzích. Sdružení Irish Farmers‘ Association dále uvedlo, že se s rostoucími náklady zhoršily příjmy irských farmářských rodin (133).

(377)

V rámci šetření se zjistilo, že dusičnan amonný tvoří přibližně 17 % z celkové spotřeby všech hnojiv obsahujících dusík v Unii (dusičnan amonný, dusičnan vápenatoamonný, močovina, roztok močoviny a dusičnanu amonného, NPK/NP/NK atd.) (134). Ještě větší význam má používání dusičnanu amonného v kombinaci s dalšími dusíkatými hnojivy (např. močovinou). Dusičnan amonný je hodnotným produktem díky vyšší výtěžnosti ve srovnání s jinými dusíkatými hnojivy, a má proto vyšší cenu.

(378)

Množství použitého dusičnanu amonného navíc závisí na tom, zda je pěstována obilovina (pšenice, ječmen, oves, žito, žitovec), řepka olejka, brambory, cukrová řepa nebo travní porosty. Mnoho zemědělských podniků v Unii pěstuje několik plodin. Navíc náklady na dusičnan amonný se pro zemědělce v jednotlivých zemích liší. Z analýzy uvedené ve 357. až 367. bodě odůvodnění vyplývá, že podíl nákladů na dusičnan amonný nezpůsobuje újmu ve vztahu k příjmům zemědělských podniků ani k jejich konkurenceschopnosti na globálním trhu. Po snížení antidumpingových opatření po posledním prozatímním přezkumu byl navíc zaznamenán nedostatečný přenos výhod plynoucích ze snížení na zemědělce, což objasňuje 365. bod odůvodnění. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(379)

Sdružení uživatelů (135) rovněž tvrdila, že tržní přirážka k dusičnanu amonnému, která představuje „narušení trhu způsobené ochranou trhu kombinovaným použitím celní sazby podle DNV ve výši 6,5 % a antidumpingových opatření na ruský dusičnan amonný“, se přímo přenesla na zemědělce ve formě dodatečných nákladů. Období 5 let (navrhované období možného prodloužení antidumpingových opatření) by pro zemědělce v Unii znamenalo celkové náklady ve výši 2,5–3,5 miliardy EUR (které by pocítili jak při nákupu dusičnanu amonného, tak i dusičnanu vápenatoamonného).

(380)

Zaprvé, výpočty tržní přirážky byly shledány nesprávnými, což objasňuje 235. bod odůvodnění. Zadruhé, zavedená opatření nebrání ruským společnostem ve vývozu dusičnanu amonného do Unie za spravedlivou cenu. Zatřetí, zavedená opatření nebrání ruským společnostem (ani společnostem z jiných třetích zemí) vyrábět a vyvážet dusičnan vápenatoamonný na trh Unie. Začtvrté, jak je uvedeno ve 365. bodě odůvodnění, nebyly předloženy žádné zásadní důkazy prokazující promítnutí antidumpingového cla na dusičnan amonný ve 100 % výši do ceny hnojiva dusičnanu amonného a skutečnost, že by zemědělci mohli mít ze snížení cla prospěch. Na základě těchto skutečností dospěla Komise k závěru, že nebylo prokázáno, že by zemědělcům vznikly v souvislosti s antidumpingovými cly tvrzené náklady.

(381)

Sdružení uživatelů (136) rovněž namítala, že krátké několikaleté období není relevantní pro jakékoli ekonomické hodnocení v zemědělství, neboť hlavní faktory příjmů, zejména ceny a variabilní náklady, vykazují meziročně vysokou volatilitu.

(382)

V rámci tohoto šetření se prokázalo, že obě období, kratší i delší, naznačovala podobný, klesající podíl nákladů na hnojiva v nákladech na plodiny a v celkových nákladech francouzských i evropských specializovaných zemědělských podniků s OOB. Pro vyhodnocení podílu dusičnanu amonného v nákladech zemědělských podniků proto není délka období nijak zvlášť relevantní.

(383)

Sdružení uživatelů dále namítala, že podle dlouhodobé analýzy mají příjmy rodinných zemědělských podniků klesající trend, a to bez ohledu na možné výkyvy.

(384)

Jak je podrobně uvedeno ve 366. bodě odůvodnění, podle výzkumu GŘ AGRI závisí příjmy zemědělských podniků na různých faktorech a mohou se v průběhu času podstatně měnit, např. zemědělské podniky s OOB zaznamenaly v období let 2007–2015 nejvyšší meziroční variabilitu příjmů. Na toto odvětví dopadla nejsilněji finanční krize v roce 2009, při které téměř dva ze tří zemědělců s OOB (63 %) zaznamenali ztrátu příjmů vyšší než 30 % (137). Podle stejného zdroje však vysoký podíl zemědělců se silným poklesem příjmů nutně neznamená, že dosahovaná úroveň příjmů byla obzvláště nízká. Jak je vysvětleno ve 367. bodě odůvodnění, v tomto šetření není možné spojovat pokles příjmů zemědělců s růstem cen dusičnanu amonného. Tvrzení této strany bylo proto zamítnuto.

(385)

Po poskytnutí informací tvrdila sdružení uživatelů (138), že zaprvé Komise nezohlednila důkazy předložené zemědělci o dopadu antidumpingových cel na ziskovost a konkurenceschopnost zemědělců, zejména ve srovnání s jinými hospodářskými odvětvími. Zadruhé připomněla, že dva zemědělci, kteří odpověděli na dotazník, utrpěli ztráty, což Komise nezohlednila, stejně jako svědectví zemědělců, která byla poskytnuta na slyšeních s Komisí. Zatřetí tvrdila, že není relevantní, zda existovala jasná souvislost mezi cenou dusičnanu amonného a čistým ziskem zemědělského podniku, jelikož ceny dusičnanu amonného nebyly jediným faktorem ovlivňujícím ziskovost zemědělců, ale přemrštěné ceny dusičnanu amonného snižovaly ziskovost zemědělců. Vzhledem k nízké ziskovosti zemědělců bylo proto nutné snížit jejich nákladovou zátěž ukončením antidumpingových opatření uložených na dusičnan amonný z Ruska. Začtvrté, „tržní přirážka“ postačovala k prokázání toho, že cla byla nakonec přenesena na zemědělce.

(386)

Cílem antidumpingového opatření je obnovit spravedlivou hospodářskou soutěž na trhu Unie. Účinek opatření na zemědělce a jejich zájem byl zvážen v rámci testu zájmu Unie, což nepředstavuje rozdíl mezi ziskovostí a konkurenceschopností zemědělců a ostatními odvětvími, ale posuzuje, zda by opatření měla nepřiměřený dopad na jiné zúčastněné strany v Unii.

(387)

V této souvislosti byly údaje poskytnuté dvěma zemědělci, kteří odpověděli na dotazník, v této analýze ve velké míře použity, jak je popsáno ve 357. až 364. bodě odůvodnění, a proto Komise jejich zisková rozpětí zohlednila. Svědectví zemědělců byla rovněž zohledněna jako kontext, v němž byly posouzeny všechny věcné důkazy obsažené ve spisu. Kromě toho se analýza účinku opatření zeměpisně neomezuje na oblasti, kde se dusičnan amonný používá intenzivněji než jiná dusíkatá hnojiva, a jak bylo prokázáno v tomto šetření, náklady na dusičnan amonný ve všech zemědělských podnicích s plodinami v Unii jako celku byly nižší než 3,7 % jejich celkových nákladů.

(388)

Při analýze faktorů ovlivňujících náklady zemědělců, které ovlivňují ziskovost, jak je podrobně uvedeno ve 360. bodě odůvodnění, náklady na hnojiva jako podíl nákladů zemědělských podniků v zemědělských podnicích s OOB v EU časem neustále klesaly, což ukázalo, že ostatní nákladové prvky (jako jsou semena nebo mzdy, nájemné či zaplacené úroky) jsou pro zemědělce v zemědělských podnicích s OOB v EU, kteří byli nejintenzivnějšími uživateli dusičnanu amonného, více zatěžující. To naznačuje, že skutečné náklady pro zemědělce představují náklady jiné než dusíkatá hnojiva.

(389)

Pokud jde o „tržní přirážku“ (rozdíl mezi cenou dusičnanu amonného v Unii a cenou dusičnanu amonného v oblasti Černého moře dodávaného do EU), která údajně stačila k prokázání toho, že cla byla přenesena na zemědělce, jak bylo analyzováno ve 244. bodě odůvodnění, srovnatelné zvýšení ceny dusičnanu amonného v Unii (pouze) v období přezkumného šetření nebylo trvalé ani podstatné během celého posuzovaného období. V každém případě nebyly předloženy žádné důkazy o tom, jak by takové srovnatelné zvýšení mohlo prokázat, že cla byla přenesena na zemědělce. Tvrzení stran bylo tedy zamítnuto.

(390)

Stejná sdružení uživatelů tvrdila, že prokázala, že zrušení nebo zvýšení antidumpingových cel na dusičnan amonný má vliv na ceny (139). Uvedla, že tyto důkazy nebyly vzaty v úvahu, a to bez platného důvodu.

(391)

Předložené důkazy naznačovaly vztah mezi snížením antidumpingového cla (po posledním prozatímním přezkumu) a údajnou cenovou přirážkou vypočtenou těmito stranami. Výpočet přirážky byl řešen ve 240. až 245. bodě odůvodnění a byl zamítnut jako nesprávný. Účinek na ceny dusičnanu amonného nebyl prokázán, tak jak bylo tvrzeno, ve vyjádření, které pouze uvádělo, že přenos cen nebyl optimální.

(392)

Stejná sdružení uživatelů tvrdila, že Komise měla zvážit kumulativní účinky antidumpingových opatření za účelem posouzení zájmu Unie.

(393)

Podle judikatury, na kterou odkazuje sdružení uživatelů, by Komise při posuzování kumulativního dopadu opatření měla zvážit různé způsoby, jak by pokračování nebo pozbytí platnosti opatření mohlo mít dopad na uživatele v ekonomickém kontextu převládajícím v době šetření. Komise tak učinila a dospěla k závěru, že zachování opatření by nebylo v rozporu se zájmem Unie. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(394)

Jeden ruský vyvážející výrobce tvrdil, že závěry uvedené ve 350. bodě odůvodnění ohledně toho, že obnovená újma způsobená výrobě dusičnanu amonného by měla okamžitý dopad na všechny výrobní linky v předchozích (amoniak, kyselina dusičná), navazujících (směs močoviny a dusičnanu amonného) a souvisejících procesech (dusičnan vápenatoamonný, A5, močovina), jsou chybné, jelikož šetření se týká pouze dusičnanu amonného a odůvodňuje analýzu pouze pro dusičnan amonný. Zjištění Komise, která jdou nad rámec důsledků pro trh s dusičnanem amonným, byla pouhou spekulací, nebyla podložena fakty a nebyla součástí analýzy.

(395)

Komise vzala na vědomí, že strany nezpochybnily zjištění uvedené ve 350. bodě odůvodnění, že obnovená újma způsobená výrobě dusičnanu amonného by měla okamžitý dopad na všechny výrobní linky v předchozích (amoniak, kyselina dusičná), navazujících (směs močoviny a dusičnanu amonného) a souvisejících procesech (dusičnan vápenatoamonný, A5, močovina). Vzhledem k tomu, že se jedná o součást výhledové analýzy, je to ze své podstaty spekulativní, ale vychází ze skutečnosti, že tyto výrobní linky jsou integrovány a samotná produkce má vysoké fixní náklady. Žádné z těchto zjištění nebylo vyvážejícím výrobcem zpochybněno. Tvrzení bylo proto zamítnuto.

(396)

Tentýž ruský vyvážející výrobce tvrdil, že po snížení antidumpingových cel v roce 2018 nebyla zemědělcům převedena žádná výhoda vzhledem ke skutečnosti, že antidumpingové clo na ruský dovoz bylo stále prohibitivní a snížení v roce 2018 ruským výrobcům neumožnilo dovážet žádné další objemy do Unie. Proto nemohlo mít pozitivní účinek na hospodářskou soutěž na trhu Unie.

(397)

Tvrzení této strany však neposkytlo žádné další důkazy o tom, že by v případě zrušení antidumpingových cel existovala výhoda pro zemědělce. Jak je uvedeno ve 367. bodě odůvodnění, nic to nemění na tom, že během tohoto a předchozích šetření nemohlo být zvýšení příjmů zemědělců spojeno s poklesem cen dusičnanu amonného. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(398)

Tentýž ruský vyvážející výrobce tvrdil, že pokud by antidumpingová opatření byla zrušena, zemědělci v Unii by pokračovali v nákupu od výrobců v Unii. Bylo by tomu tak proto, že potřebují stabilní nabídku, zejména v hlavní sezóně, kterou nemohou ruští výrobci poskytnout z důvodu překrývajících se sezón a závazků na svých domácích trzích a trzích třetích zemí.

(399)

Na rozdíl od tohoto tvrzení zemědělci obvykle nakupují od distributorů, kde může být materiál místního původu nebo dovážený. Vzhledem k přitažlivosti trhu Unie, jíž se zabývají 296. a 297. bod odůvodnění, jakož i 340. až 341. bod odůvodnění, se stávající závazky ruských výrobců mohou v důsledku situace na trhu Unie změnit.

(400)

S ohledem na výše uvedené Komise dospěla k závěru, že není žádný přesvědčivý důvod vyplývající ze zájmu Unie proti prodloužení stávajících antidumpingových opatření uložených na dovoz z Ruska. Ve srovnání s předchozími šetřeními nedošlo k žádné významné změně situace zemědělců a výrobního odvětví Unie.

(401)

Všem zúčastněným stranám byly dne 25. září 2020 sděleny podstatné skutečnosti a úvahy, na jejichž základě Komise zamýšlí zachovat platná antidumpingová opatření. Byla jim rovněž poskytnuta lhůta, během níž mohly k těmto poskytnutým informacím předložit připomínky. Podání a připomínky byly náležitě vzaty v úvahu.

(402)

Sdružení výrobců v Unii, ruští vyvážející výrobci, sdružení ruských výrobců, jedno sdružení uživatelů a ruská vláda předložily připomínky k poskytnutým informacím.

(403)

Na základě žádosti se konala slyšení se sdruženími FE a RFPA, jakož i s vyvážejícími výrobci zařazenými do vzorku. O intervenci úředníka pro slyšení požádalo sdružení RFPA i všichni vyvážející výrobci zařazení do vzorku a slyšení u úředníka pro slyšení se konala ve dnech 9. října a 15. října 2020.

(404)

Ve dnech 30. září, 1. října, 21. října a 28. října 2020 poskytla Komise dodatečné obecné informace a/nebo informace týkající se konkrétních společností s přihlédnutím k některým tvrzením obdrženým po poskytnutí konečných informací. Zúčastněným stranám byla rovněž poskytnuta lhůta, během níž mohly k těmto dodatečně poskytnutým informacím vznést námitky. Sdružení RFPA i všichni vyvážející výrobci zařazení do vzorku předložili připomínky k těmto dodatečně poskytnutým informacím.

(405)

Po poskytnutí informací zúčastněné strany tvrdily, že jim poskytnutí nevhodných informací zabránila ve smysluplném výkonu jejich práv na obhajobu, jelikož nebyly schopny účinně vyjádřit svá stanoviska ke správnosti a relevanci uváděných skutečností a okolností.

(406)

Je třeba poznamenat, že všechny podstatné skutečnosti a okolnosti, na nichž se zakládají zjištění učiněná Komisí v tomto nařízení, byly zúčastněným stranám sděleny, ať už v rámci obecných informací nebo informací týkajících se konkrétních společností. Kromě toho byly všechny žádosti zúčastněných stran o dodatečné informace náležitě vyřešeny, a to buď poskytnutím dalších vysvětlení, dalším přístupem k dokumentům, přístupem k revidovaným verzím dokumentů, které nemají důvěrnou povahu, nebo podrobnými vysvětleními odůvodňujícími zamítnutí žádostí o poskytnutí informací (v této souvislosti viz rovněž 87. až 88., 115. až 117. a 284. bod odůvodnění, pokud jde o konkrétní argumenty a vyvrácení ze strany Komise). Proto byla uvedená tvrzení zamítnuta.

(407)

Z výše uvedených důvodů by antidumpingová opatření vztahující se na dovoz dusičnanu amonného pocházejícího z Ruska použitelná podle nařízení (EU) 2018/1722 měla být v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení zachována.

(408)

Po poskytnutí informací navrhlo sdružení uživatelů (140), že pokud se Evropská komise rozhodne opatření prodloužit, měla by být platnost opatření prodloužena pouze o jeden rok. Tento návrh byl založen na nízkých cenách zemního plynu, které v té době převládaly v Unii, a na nízké ziskovosti zemědělců.

(409)

Komise poznamenala, že tak krátká doba trvání opatření by byla výjimečná, jelikož opatření obvykle pokrývají období pěti let. Nezdá se, že by v projednávané věci nastala zvláštní situace, která by odůvodňovala kratší lhůtu. Pokud jde o ceny zemního plynu, kromě toho, že v minulosti byly nestálé, jak je uvedeno ve 336. bodě odůvodnění, prognózy Světové banky předpovídaly, že ceny zemního plynu v Unii dosáhnou v roce 2023 úrovně z roku 2016 (počátek posuzovaného období). Pokud jde o příjmy zemědělců, ty jsou utvářeny řadou faktorů, jak je uvedeno ve 366. bodě odůvodnění. Šetřením nebyla zjištěna žádná jasná souvislost mezi cenami dusičnanu amonného a příjmy zemědělců, jak je vysvětleno ve 367. bodě odůvodnění. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(410)

Individuální sazby antidumpingového cla stanovené v tomto nařízení pro jednotlivé společnosti jsou použitelné výhradně na dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, vyráběného těmito společnostmi, a tedy uvedenými konkrétními právnickými osobami. Dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, vyráběného jakoukoli jinou společností, jejíž název a adresa nejsou konkrétně uvedeny v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů, které jsou s uvedenými společnostmi ve spojení, nemůže využívat těchto sazeb a podléhá celní sazbě použitelné pro „všechny ostatní společnosti“. Veškeré žádosti o uplatnění těchto individuálních antidumpingových celních sazeb (např. v důsledku změny názvu subjektu nebo po založení nových výrobních nebo prodejních subjektů) by měly být bezodkladně zaslány Komisi (141) a měly by obsahovat veškeré relevantní informace, zejména veškeré změny činností společnosti týkající se výroby, domácího a vývozního prodeje, například ve spojitosti se změnou názvu nebo změnou výrobních a prodejních subjektů. Bude-li to vhodné, bude nařízení odpovídajícím způsobem změněno formou aktualizace seznamu společností, na něž se vztahují individuální celní sazby.

(411)

S ohledem na článek 109 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (142) se použije jako úroková sazba v případech, kdy má být částka vrácena na základě rozsudku Soudního dvora Evropské unie, sazba, kterou uplatňuje Evropská centrální banka na své hlavní refinanční operace, uveřejněná v řadě C Úředního věstníku Evropské unie a platná první kalendářní den každého měsíce.

(412)

Dne 13. října 2020 vstoupilo v platnost prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/1317 (143) (dále jen „nové nařízení o sazebním zařazení“). Nové nařízení o sazebním zařazení objasnilo, že některé výrobky, založené převážně na dusičnanu amonném, spadají pod kód KN 3602 00 00. Komise proto s účinkem ode dne 13. října 2020 aktualizovala kódy v tomto nařízení, aby se přizpůsobila správné klasifikaci vyjasněné ve výše uvedeném nařízení. Komise připomíná, že seznam kódů je v každém případě poskytován pouze pro informaci. Oblast působnosti opatření je vymezena definicí dotčeného výrobku. Jeho celní zařazení se může změnit.

(413)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) 2016/1036,