(EU) 2020/1818Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/1818 ze dne 17. července 2020, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011, pokud jde o minimální standardy pro referenční hodnoty EU pro transformaci hospodářství spjatou s klimatem a referenční hodnoty EU navázané na Pařížskou dohodu
| Publikováno: | Úř. věst. L 406, 3.12.2020, s. 17-25 | Druh předpisu: | Nařízení v přenesené pravomoci |
| Přijato: | 17. července 2020 | Autor předpisu: | Evropská komise |
| Platnost od: | 23. prosince 2020 | Nabývá účinnosti: | 23. prosince 2020 |
| Platnost předpisu: | Ano | Pozbývá platnosti: | |
Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.
|
3.12.2020 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 406/17 |
NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2020/1818
ze dne 17. července 2020,
kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011, pokud jde o minimální standardy pro referenční hodnoty EU pro transformaci hospodářství spjatou s klimatem a referenční hodnoty EU navázané na Pařížskou dohodu
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011 ze dne 8. června 2016 o indexech, které jsou používány jako referenční hodnoty ve finančních nástrojích a finančních smlouvách nebo k měření výkonnosti investičních fondů, a o změně směrnic 2008/48/ES a 2014/17/EU a nařízení (EU) č. 596/2014 (1), a zejména na čl. 19a odst. 2 uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
|
(1) |
Cílem Pařížské dohody přijaté v rámci Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu, kterou Unie schválila dne 5. října 2016 (2) („Pařížská dohoda“), je posílit reakci na změnu klimatu mimo jiné sladěním investičních toků s nízkoemisním rozvojem odolným vůči změně klimatu. |
|
(2) |
Dne 11. prosince 2019 přijala Komise sdělení Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů nazvané Zelená dohoda pro Evropu (3). Zelená dohoda pro Evropu představuje novou strategii růstu, jejímž cílem je transformovat Unii na spravedlivou a prosperující společnost s moderní a konkurenceschopnou ekonomikou efektivně využívající zdroje, která v roce 2050 nebude produkovat žádné emise skleníkových plynů a ve které bude hospodářský růst oddělen od využívání zdrojů. Provádění Zelené dohody pro Evropu vyžaduje, aby byly investorům poskytovány jednoznačné dlouhodobé signály, aby se zabránilo tzv. uvíznutí aktiv a mobilizovalo udržitelné financování. |
|
(3) |
Nařízení (EU) 2016/1011 zavádí referenční hodnoty EU pro transformaci hospodářství spjatou s klimatem a referenční hodnoty EU navázané na Pařížskou dohodu. Metodika pro stanovení těchto referenčních hodnot je založena na závazcích stanovených v Pařížské dohodě. Je nezbytné stanovit minimální standardy použitelné pro oba uvedené typy referenčních hodnot. Referenční hodnoty EU pro transformaci hospodářství spjatou s klimatem a referenční hodnoty EU navázané na Pařížskou dohodu sledují podobné cíle, liší se však úrovní svých ambic. Většina minimálních standardů by proto měla být pro oba tyto typy referenčních hodnot společná, měly by se však lišit limity v závislosti na typu referenční hodnoty. |
|
(4) |
V současné době není k dispozici dostatek údajů k posouzení uhlíkové stopy vyplývající z rozhodnutí učiněných veřejnoprávními subjekty. Emise veřejnoprávních emitentů by proto neměly být způsobilými složkami referenčních hodnot EU pro transformaci hospodářství spjatou s klimatem a referenčních hodnot EU navázaných na Pařížskou dohodu. |
|
(5) |
Vzhledem k tomu, že metodika pro stanovení referenčních hodnot EU pro transformaci hospodářství spjatou s klimatem a referenčních hodnot EU navázaných na Pařížskou dohodu je spojena se závazky stanovenými v Pařížské dohodě, je nezbytné použít scénář 1,5 °C bez jakéhokoli překročení nebo jen s omezeným překročením, jenž je uveden ve zvláštní zprávě Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) o globálním oteplení o 1,5 °C (4) („scénář Mezivládního panelu pro změnu klimatu“). Tento scénář Mezivládního panelu pro změnu klimatu je v souladu s cílem Komise dosáhnout do roku 2050 nulových čistých emisí skleníkových plynů, stanoveným v Zelené dohodě pro Evropu. Aby byly investice v souladu se scénářem Mezivládního panelu pro změnu klimatu, měly by být přeorientovány z činností závislých na fosilních palivech na „zelené“ činnosti nebo činnosti využívající obnovitelnou energii a dopad těchto investic na klima by se měl každoročně zlepšovat. |
|
(6) |
Sektory, které značně přispívají ke změně klimatu, jsou sektory uvedené v sekcích A až H a v sekci L přílohy I nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1893/2006 (5), které zahrnují odvětví ropy, plynu, těžby a dopravy. Aby se zajistilo, že referenční hodnoty EU pro transformaci hospodářství spjatou s klimatem a referenční hodnoty EU navázané na Pařížskou dohodu poskytují realistický obraz skutečné ekonomiky včetně sektorů, které by měly aktivně snižovat emise skleníkových plynů, aby bylo možné dosáhnout cílů Pařížské dohody, neměla by být expozice těchto referenčních hodnot vůči těmto odvětvím nižší než expozice jejich podkladového souboru investičních příležitostí. Tento požadavek by se však měl vztahovat pouze na referenční hodnoty EU pro transformaci hospodářství spjatou s klimatem a referenční hodnoty EU navázané na Pařížskou dohodu, které představují referenční hodnoty kapitálových nástrojů, aby bylo zajištěno, že si investoři do vlastního kapitálu, kteří podporují cíle Pařížské dohody, zachovají prostřednictvím zapojení a hlasování vliv na přechod své společnosti na udržitelnější činnosti. |
|
(7) |
Výpočet emisí skleníkových plynů by měl být srovnatelný a konzistentní. Je proto nezbytné stanovit pravidla ohledně toho, jak často je třeba tyto výpočty aktualizovat, a případně toho, která měna se má používat. |
|
(8) |
Dekarbonizace založená pouze na emisích skleníkových plynů okruhu 1 a okruhu 2 by mohla vést k neočekávaným výsledkům. Proto je třeba vyjasnit, že minimální standardy pro referenční hodnoty EU pro transformaci hospodářství spjatou s klimatem a pro referenční hodnoty EU navázané na Pařížskou dohodu by neměly zohledňovat pouze přímé emise společností, ale rovněž emise posuzované na základě životního cyklu, a tudíž by měly zahrnovat i emise skleníkových plynů okruhu 3. Vzhledem k nedostatečné kvalitě údajů, které jsou v současné době k dispozici pro emise skleníkových plynů okruhu 3, je však nutné stanovit vhodný časový harmonogram pro postupné zavádění a na omezenou dobu umožnit využívání zásob fosilních paliv. Tento časový harmonogram pro postupné zavádění by měl vycházet ze seznamu ekonomických činností stanoveného v nařízení (ES) č. 1893/2006. |
|
(9) |
Administrátoři referenčních hodnot by měli mít možnost přidat společnostem váhu na základě cílů v oblasti dekarbonizace, které si tyto společnosti nastavily. Proto by měla být stanovena zvláštní pravidla týkající se cílů v oblasti dekarbonizace vykazovaných jednotlivými společnostmi. |
|
(10) |
Referenční hodnoty EU pro transformaci hospodářství spjatou s klimatem a referenční hodnoty EU navázané na Pařížskou dohodu by měly prokázat svou schopnost se v jednotlivých letech postupně dekarbonizovat. Tato minimální dekarbonizační trajektorie by měla být vypočtena na základě scénáře Mezivládního panelu pro změnu klimatu. Navíc by měly být z důvodu prevence tzv. lakování nazeleno upřesněny podmínky pro odchýlení se od dekarbonizační trajektorie a pro právo nadále označovat danou referenční hodnotu jako referenční hodnotu EU pro transformaci hospodářství spjatou s klimatem nebo jako referenční hodnotu EU navázanou na Pařížskou dohodu. |
|
(11) |
Hlavním parametrem pro výpočet dekarbonizační trajektorie by měla být intenzita emisí skleníkových plynů, protože tento parametr zajišťuje srovnatelnost napříč odvětvími a není zkreslený ve prospěch nebo neprospěch konkrétního sektoru. Pro výpočet intenzity emisí skleníkových plynů je nezbytná tržní kapitalizace dotčené společnosti. Avšak v případě, že se referenční hodnoty týkají podnikových nástrojů s pevným výnosem, může být v případě společností, které nemají kapitálové cenné papíry kótované na burze, tržní kapitalizace nedostupná. Proto by mělo být stanoveno, že pokud se referenční hodnoty EU pro transformaci hospodářství spjatou s klimatem nebo referenční hodnoty EU navázané na Pařížskou dohodu vztahují na podnikové nástroje s pevným výnosem, mělo by být administrátorům referenčních hodnot povoleno používat jako parametr pro výpočet emise skleníkových plynů vypočtené na absolutním základě, a nikoli na základě intenzity emisí skleníkových plynů. |
|
(12) |
Pro zajištění srovnatelnosti a konzistentnosti údajů o emisích skleníkových plynů by měla být stanovena pravidla pro způsob výpočtu změn intenzity emisí skleníkových plynů nebo absolutních emisí skleníkových plynů. |
|
(13) |
Dosažení cílů Pařížské dohody vyžaduje, aby jak pro referenční hodnoty EU pro transformaci hospodářství spjatou s klimatem, tak pro referenční hodnoty EU navázané na Pařížskou dohodu existovalo základní procentní snížení expozice vůči aktivům náročným na skleníkové plyny v porovnání s jejich základními referenčními hodnotami nebo s podkladovými soubory investičních příležitostí. Toto procentuální snížení by však mělo být významnější v případě referenčních hodnot EU navázaných na Pařížskou dohodu, jejichž koncepce je ambicióznější, než je tomu u referenčních hodnot EU pro transformaci hospodářství spjatou s klimatem. |
|
(14) |
Referenční hodnoty EU navázané na Pařížskou dohodu by neměly přispívat k podpoře investic do finančních nástrojů vydávaných společnostmi, které porušují celosvětové standardy, jako jsou například zásady globálního paktu OSN (UNGC). Je proto nezbytné stanovit konkrétní kritéria pro vyloučení založená na klimatických aspektech nebo jiných aspektech v environmentální, sociální a správní oblasti (ESG). Referenční hodnoty EU pro transformaci hospodářství spjatou s klimatem by měly tato kritéria pro vyloučení splnit do 31. prosince 2022 v souladu s harmonogramem stanoveným v nařízení (EU) 2016/1011. |
|
(15) |
Pro podporu snížení využívání znečišťujících zdrojů energie a řádného přechodu ke zdrojům obnovitelným je rovněž vhodné vyloučit z referenčních hodnot EU navázaných na Pařížskou dohodu společnosti, jejichž příjmy z uhlí, ropy nebo plynu přesahují stanovené procento z jejich příjmů. Při stanovování těchto konkrétních vyloučení by měly být zohledněny změny podílu těchto zdrojů energie na celosvětové spotřebě primární energie od roku 2020 do roku 2050, předpokládané ve scénáři Mezivládního panelu pro změnu klimatu. Konkrétně podle tabulky 2.6 zvláštní zprávy Mezivládního panelu pro změnu klimatu o globálním oteplení o 1,5 °C se očekává, že v letech 2020 až 2050 poklesne využívání uhlí o 57 % až 99 % a využívání ropy o 9 % až 93 %, přičemž využívání plynu dle očekávání vzroste o 85 % nebo poklesne o 88 %. Plyn lze při přechodu na nízkouhlíkové hospodářství využít zejména jako náhradu za uhlí, což vysvětluje širší očekávaný rozsah jeho vývoje, i když očekávaný medián poklesu jeho využívání je 40 %. Ze stejného důvodu je nezbytné vyloučit společnosti, u nichž stanovené procento z příjmů přesahují příjmy z činností souvisejících s výrobou elektřiny. |
|
(16) |
Aby byla zajištěna průhlednost ohledně metodiky používané pro referenční hodnoty EU pro transformaci hospodářství spjatou s klimatem a referenční hodnoty EU navázané na Pařížskou dohodu, je vhodné stanovit pravidla pro nezbytná zveřejňování týkající se dekarbonizační trajektorie a zdrojů údajů u obou kategorií referenčních hodnot. Ze stejného důvodu je vhodné stanovit požadavky na zveřejňování informací pro administrátory referenčních hodnot, kteří používají odhady údajů o emisích skleníkových plynů bez ohledu na to, zda je poskytují externí poskytovatelé dat. |
|
(17) |
S cílem podpořit harmonizaci metodiky referenčních hodnot EU pro transformaci hospodářství spjatou s klimatem a referenčních hodnot EU navázaných na Pařížskou dohodu je vhodné stanovit pravidla týkající se kvality a přesnosti zdrojů údajů, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
KAPITOLA I
DEFINICE
Článek 1
Definice
Pro účely tohoto nařízení se rozumí:
|
a) |
„emisemi skleníkových plynů“ emise skleníkových plynů ve smyslu čl. 3 bodu 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/842 (6); |
|
b) |
„absolutními emisemi skleníkových plynů“ tuny ekvivalentu CO2 ve smyslu čl. 2 bodu 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 517/2014 (7); |
|
c) |
„intenzitou emisí skleníkových plynů“ absolutní emise skleníkových plynů vydělené hodnotou podniku včetně hotovosti vyjádřenou v milionech EUR; |
|
d) |
„hodnotou podniku včetně hotovosti“ nebo „EVIC“ součet tržní kapitalizace kmenových akcií, tržní kapitalizace preferenčních akcií a účetní hodnoty celkového dluhu a nekontrolních podílů bez odečtení peněz nebo peněžních ekvivalentů ke konci účetního období; |
|
e) |
„souborem investičních příležitostí“ soubor všech nástrojů v dané třídě aktiv nebo skupině tříd aktiv, do nichž je možné investovat; |
|
f) |
„základním rokem“ první ze série let v referenční hodnotě. |
KAPITOLA II
MINIMÁLNÍ STANDARDY PRO KONCEPCI METODIKY PRO STANOVENÍ REFERENČNÍCH HODNOT
ODDÍL 1
MINIMÁLNÍ STANDARDY SPOLEČNÉ PRO REFERENČNÍ HODNOTY EU PRO TRANSFORMACI HOSPODÁŘSTVÍ SPJATOU S KLIMATEM A REFERENČNÍ HODNOTY EU NAVÁZANÉ NA PAŘÍŽSKOU DOHODU
Článek 2
Referenční teplotní scénář
Administrátoři referenčních hodnot EU pro transformaci hospodářství spjatou s klimatem a administrátoři referenčních hodnot EU navázaných na Pařížskou dohodu použijí pro koncipování metodiky pro stanovení těchto referenčních hodnot jako referenční teplotní scénář scénář 1,5 °C bez překročení nebo jen s omezeným překročením, na nějž se odkazuje ve zvláštní zprávě Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) o globálním oteplení o 1,5 °C.
Článek 3
Omezení skladby portfolia kapitálových nástrojů
Souhrnná expozice referenčních hodnot EU pro transformaci hospodářství spjatou s klimatem a referenčních hodnot EU navázaných na Pařížskou dohodu, jež jsou založeny na kapitálových cenných papírech přijatých na veřejný trh v Unii nebo v jiné jurisdikci, vůči sektorům uvedeným v sekcích A až H a v sekci L přílohy I nařízení (ES) č. 1893/2006 se musí přinejmenším rovnat souhrnné expozici podkladového souboru investičních příležitostí vůči těmto sektorům.
Článek 4
Výpočet intenzity emisí skleníkových plynů nebo absolutních emisí skleníkových plynů
1. Administrátoři referenčních hodnot EU pro transformaci hospodářství spjatou s klimatem a administrátoři referenčních hodnot EU navázaných na Pařížskou dohodu vypočtou intenzitu emisí skleníkových plynů nebo případně absolutní emise skleníkových plynů těchto referenčních hodnot za použití stejné měny pro všechna jejich podkladová aktiva.
2. Administrátoři referenčních hodnot EU pro transformaci hospodářství spjatou s klimatem a administrátoři referenčních hodnot EU navázaných na Pařížskou dohodu intenzitu emisí skleníkových plynů a absolutní emise skleníkových plynů těchto referenčních hodnot každoročně přepočtou.
Článek 5
Postupné zavádění údajů o emisích skleníkových plynů okruhu 3 do metodiky pro stanovení referenčních hodnot
1. Metodika pro stanovení referenčních hodnot EU pro transformaci hospodářství spjatou s klimatem nebo referenčních hodnot EU navázaných na Pařížskou dohodu zahrne údaje o emisích skleníkových plynů okruhu 3 takto:
|
a) |
ode dne 23. prosince 2020 údaje o emisích skleníkových plynů okruhu 3 nejméně pro sektory energetiky a těžby uvedené v oddílech 05 až 09 a 19 a 20 přílohy I nařízení (ES) č. 1893/2006; |
|
b) |
do dvou let ode dne 23. prosince 2020 údaje o emisích skleníkových plynů okruhu 3 nejméně pro sektory dopravy, stavebnictví, budov, surovin a průmyslu uvedené v oddílech 10 až 18, 21 až 33, 41, 42 a 43, 49 až 53 a v oddíle 81 přílohy I nařízení (ES) č. 1893/2006; |
|
c) |
do čtyř let ode dne 23. prosince 2020 údaje o emisích skleníkových plynů okruhu 3 pro všechny ostatní sektory uvedené v příloze I nařízení (ES) č. 1893/2006. |
2. Pro účely odst. 1 písm. a) mohou od 23. prosince 2020 do 31. prosince 2021 administrátoři referenčních hodnot EU pro transformaci hospodářství spjatou s klimatem a administrátoři referenčních hodnot EU navázaných na Pařížskou dohodu používat zásoby fosilních paliv, pokud prokáží, že nejsou schopni údaje o emisích skleníkových plynů okruhu 3 vypočítat ani odhadnout.
Článek 6
Společnosti stanovující a zveřejňující cíle v oblasti snižování emisí skleníkových plynů
Administrátoři referenčních hodnot EU pro transformaci hospodářství spjatou s klimatem a administrátoři referenčních hodnot EU navázaných na Pařížskou dohodu mohou v těchto referenčních hodnotách zvýšit váhu emitentů cenných papírů, jež jsou složkami referenční hodnoty, kteří stanovují a zveřejňují cíle snižování emisí skleníkových plynů, jsou-li splněny následující podmínky:
|
a) |
tito emitenti cenných papírů, jež jsou složkami referenční hodnoty, důsledně a přesně zveřejňují své emise skleníkových plynů okruhů 1, 2 a 3; |
|
b) |
tito emitenti cenných papírů, jež jsou složkami referenční hodnoty, snižovali svou intenzitu emisí skleníkových plynů nebo případně své absolutní emise skleníkových plynů včetně emisí skleníkových plynů okruhů 1, 2 a 3 v průměru nejméně o 7 % ročně po dobu nejméně tří po sobě následujících let. |
Pro účely prvního pododstavce se emise skleníkových plynů okruhu 3 určují v souladu s obdobím postupného zavádění stanoveným v článku 5.
Článek 7
Nastavení dekarbonizační trajektorie
1. Dekarbonizační trajektorie pro referenční hodnoty EU pro transformaci hospodářství spjatou s klimatem a referenční hodnoty EU navázané na Pařížskou má tyto cíle:
|
a) |
pro kapitálové cenné papíry přijaté na veřejný trh v Unii nebo v jiné jurisdikci nejméně 7 % snížení intenzity emisí skleníkových plynů v průměru za rok; |
|
b) |
pro dluhové cenné papíry jiné než vydané veřejnoprávním emitentem, pokud má emitent těchto dluhových cenných papírů kapitálové cenné papíry přijaté na veřejný trh v Unii nebo v jiné jurisdikci, nejméně 7 % snížení intenzity emisí skleníkových plynů v průměru za rok nebo nejméně 7 % snížení absolutních emisí skleníkových plynů v průměru za rok; |
|
c) |
pro dluhové cenné papíry jiné než vydané veřejnoprávním emitentem, pokud emitent těchto dluhových cenných papírů nemá kapitálové cenné papíry přijaté na veřejný trh v Unii nebo v jiné jurisdikci, nejméně 7 % snížení absolutních emisí skleníkových plynů v průměru za rok. |
2. Cíle uvedené v odstavci 1 se vypočítají geometricky, což znamená, že minimální roční 7 % snížení intenzity emisí skleníkových plynů nebo absolutních emisí skleníkových plynů za rok n se vypočítá na základě intenzity emisí skleníkových plynů nebo absolutních emisí skleníkových plynů za rok n–1 v geometrické posloupnosti od základního roku.
3. Pokud se za poslední kalendářní rok zvýšila nebo snížila průměrná EVIC (hodnota podniku včetně hotovosti) cenných papírů, jež jsou složkami referenční hodnoty, upraví se EVIC každé složky tak, že se vydělí opravným koeficientem inflace hodnoty podniku. Tento opravný koeficient inflace hodnoty podniku se vypočte tak, že se průměrná EVIC složek referenční hodnoty na konci kalendářního roku vydělí průměrnou EVIC složek referenční hodnoty na konci předchozího kalendářního roku.
4. Administrátoři referenčních hodnot EU pro transformaci hospodářství spjatou s klimatem a administrátoři referenčních hodnot EU navázaných na Pařížskou dohodu za každý rok, ve kterém nejsou dosaženy cíle stanovené v odstavci 1, toto nesplnění cílů kompenzují úpravou cílů ve své dekarbonizační trajektorii pro následující rok směrem nahoru.
5. Administrátoři referenčních hodnot EU pro transformaci hospodářství spjatou s klimatem a administrátoři referenčních hodnot EU navázaných na Pařížskou dohodu nemohou již své referenční hodnoty takto označit, pokud:
|
a) |
cíle stanovené v odstavci 1 nejsou v daném roce dosaženy a nedosažení cíle není v následujícím roce kompenzováno, nebo |
|
b) |
cíle stanovené v odstavci 1 nejsou dosaženy třikrát v jakémkoli období po sobě jdoucích deseti let. |
Administrátoři referenčních hodnot mohou znovu označit referenční hodnotu jako referenční hodnotu EU pro transformaci hospodářství spjatou s klimatem nebo jako referenční hodnotu EU navázanou na Pařížskou dohodu v případě, že tato referenční hodnota splňuje cíl dekarbonizační trajektorie ve dvou po sobě následujících letech po ztrátě tohoto označení, ledaže by daná referenční hodnota toto označení ztratila dvakrát.
Článek 8
Změna intenzity emisí skleníkových plynů a absolutních emisí skleníkových plynů
1. Změna intenzity emisí skleníkových plynů nebo absolutních emisí skleníkových plynů se vypočte jako procentuální změna mezi váženým průměrem intenzity emisí skleníkových plynů nebo absolutních emisí skleníkových plynů všech složek referenční hodnoty EU pro transformaci hospodářství spjaté s klimatem nebo referenční hodnoty EU navázané na Pařížskou dohodu na konci roku n na straně jedné, a váženým průměrem intenzity emisí skleníkových plynů nebo absolutních emisí skleníkových plynů všech složek referenční hodnoty na konci roku n–1 na straně druhé.
2. Kdykoli dojde k významným změnám metodiky výpočtu intenzity emisí skleníkových plynů nebo absolutních emisí skleníkových plynů, použijí administrátoři referenčních hodnot nový základní rok.
Pro účely prvního pododstavce se novým základním rokem rozumí rok, vůči němuž se vypočítává dekarbonizační trajektorie uvedená v článku 7.
Výběrem nového základního roku nejsou dotčena pravidla stanovená v čl. 7 odst. 5.
ODDÍL 2
MINIMÁLNÍ STANDARDY PRO REFERENČNÍ HODNOTY EU PRO TRANSFORMACI HOSPODÁŘSTVÍ SPJATOU S KLIMATEM
Článek 9
Základní snížení intenzity emisí skleníkových plynů nebo absolutních emisí skleníkových plynů pro referenční hodnoty EU pro transformaci hospodářství spjatou s klimatem
Intenzita emisí skleníkových plynů nebo případně absolutní emise skleníkových plynů pro referenční hodnoty EU pro transformaci hospodářství spjatou s klimatem zahrnující emise skleníkových plynů okruhů 1, 2 a 3 je nejméně o 30 % nižší než intenzita emisí skleníkových plynů nebo absolutní emise skleníkových plynů souboru investičních příležitostí.
Pro účely prvního pododstavce se emise skleníkových plynů okruhu 3 určují v souladu s obdobím postupného zavádění stanoveným v článku 5.
Článek 10
Vyloučení pro referenční hodnoty EU pro transformaci hospodářství spjatou s klimatem
1. Administrátoři referenčních hodnot EU pro transformaci hospodářství spjatou s klimatem ve své metodice zveřejní, zda a jak vylučují určité společnosti.
2. Do 31. prosince 2022 musí administrátoři referenčních hodnot EU pro transformaci hospodářství spjatou s klimatem splnit požadavky stanovené v čl. 12 odst. 1 písm. a), b) a c) a v čl. 12 odst. 2.
ODDÍL 3
MINIMÁLNÍ STANDARDY PRO REFERENČNÍ HODNOTY EU NAVÁZANÉ NA PAŘÍŽSKOU DOHODU
Článek 11
Základní snížení intenzity emisí skleníkových plynů nebo absolutních emisí skleníkových plynů pro referenční hodnoty EU navázané na Pařížskou dohodu
Intenzita emisí skleníkových plynů nebo případně absolutní emise skleníkových plynů pro referenční hodnoty EU navázané na Pařížskou dohodu zahrnující emise skleníkových plynů okruhu 1, 2 a 3 je nejméně o 50 % nižší než intenzita emisí skleníkových plynů nebo absolutní emise skleníkových plynů souboru investičních příležitostí.
Pro účely prvního pododstavce se emise skleníkových plynů okruhu 3 určují v souladu s obdobím postupného zavádění stanoveným v článku 5.
Článek 12
Vyloučení pro referenční hodnoty EU navázané na Pařížskou dohodu
1. Administrátoři referenčních hodnot EU navázaných na Pařížskou dohodu vyloučí z těchto referenčních hodnot všechny následující společnosti:
|
a) |
společnosti podílející se na jakýchkoli činnostech souvisejících s kontroverzními zbraněmi, |
|
b) |
společnosti podílející se na pěstování a výrobě tabáku, |
|
c) |
společnosti, u nichž administrátoři referenčních hodnot zjistí porušení zásad globálního paktu Organizace spojených národů nebo pokynů Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) pro nadnárodní podniky, |
|
d) |
společnosti, kterým plyne nejméně 1 % příjmů z průzkumu, těžby, získávání, distribuce nebo rafinace černého a hnědého uhlí, |
|
e) |
společnosti, kterým plyne nejméně 10 % příjmů z průzkumu, těžby, distribuce nebo rafinace ropných paliv, |
|
f) |
společnosti, kterým plyne nejméně 50 % příjmů z průzkumu, těžby, výroby nebo distribuce plynných paliv, |
|
g) |
společnosti, kterým plyne nejméně 50 % příjmů z výroby elektřiny s intenzitou emisí skleníkových plynů vyšší než 100 g CO2 e/kWh. |
Kontroverzními zbraněmi pro účely písmene a) se rozumí kontroverzní zbraně uvedené v mezinárodních smlouvách a úmluvách, v zásadách Organizace spojených národů a případně ve vnitrostátních právních předpisech.
2. Administrátoři referenčních hodnot EU navázaných na Pařížskou dohodu vyloučí z těchto referenčních hodnot všechny společnosti, u nichž buď oni, nebo externí poskytovatelé údajů zjistí nebo odhadnou v souladu s pravidly pro odhady stanovenými v čl. 13 odst. 2 tohoto nařízení, že významně poškozují jeden nebo více environmentálních cílů uvedených v článku 9 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 (8).
3. Administrátoři referenčních hodnot EU navázaných na Pařížskou dohodu uvedou ve své metodice pro stanovení referenčních hodnot jakákoli další vylučovací kritéria, která používají a která jsou založena na faktorech souvisejících s klimatem nebo na jiných environmentálních, sociálních a správních faktorech.
KAPITOLA III
TRANSPARENTNOST A PŘESNOST
Článek 13
Požadavky na transparentnost pro účely odhadů
1. Kromě požadavků stanovených v příloze III nařízení (EU) 2016/1011 musí administrátoři referenčních hodnot EU pro transformaci hospodářství spjatou s klimatem a administrátoři referenčních hodnot EU navázaných na Pařížskou dohodu splňovat tyto požadavky:
|
a) |
administrátoři referenčních hodnot EU pro transformaci hospodářství spjatou s klimatem a administrátoři referenčních hodnot EU navázaných na Pařížskou dohodu používající odhady, které nejsou založeny na údajích poskytnutých externím poskytovatelem údajů, formalizují, zdokumentují a zveřejní metodiku, na níž jsou tyto odhady založeny, včetně:
|
|
b) |
administrátoři referenčních hodnot EU pro transformaci hospodářství spjatou s klimatem a administrátoři referenčních hodnot EU navázaných na Pařížskou dohodu používající odhady, které jsou založeny na údajích poskytnutých externím poskytovatelem údajů, formalizují, zdokumentují a zveřejní veškeré následující informace:
|
2. Pro účely čl. 12 odst. 2 musí administrátoři referenčních hodnot EU navázaných na Pařížskou dohodu splnit tyto požadavky:
|
a) |
administrátoři referenčních hodnot EU navázaných na Pařížskou dohodu používající odhady, které nejsou založeny na údajích poskytnutých externím poskytovatelem údajů, formalizují, zdokumentují a zveřejní metodiku, na níž jsou tyto odhady založeny, včetně:
|
|
b) |
administrátoři referenčních hodnot EU navázaných na Pařížskou dohodu používající odhady, které jsou založeny na údajích poskytnutých externím poskytovatelem údajů, formalizují, zdokumentují a zveřejní veškeré následující informace:
|
Článek 14
Zveřejnění dekarbonizační trajektorie
Administrátoři referenčních hodnot EU pro transformaci hospodářství spjatou s klimatem a administrátoři referenčních hodnot EU navázaných na Pařížskou dohodu formalizují, zdokumentují a zveřejní dekarbonizační trajektorie těchto referenčních hodnot, základní rok použitý pro stanovení těchto dekarbonizačních trajektorií a v případech, kdy nebyly splněny cíle stanovené v dekarbonizační trajektorii, důvody tohoto nesplnění a kroky, které podniknou, aby dosáhli upraveného cíle uvedeného v čl. 7 odst. 4.
Článek 15
Přesnost zdrojů dat
1. Administrátoři referenčních hodnot EU pro transformaci hospodářství spjatou s klimatem a administrátoři referenčních hodnot EU navázaných na Pařížskou dohodu zajistí přesnost údajů o emisích skleníkových plynů okruhů 1, 2 a 3 v souladu s celosvětovými nebo evropskými standardy, jako je metoda stanovení environmentální stopy produktu (PEF) a environmentální stopy organizace (OEF) (9), standard účetnictví a výkaznictví Corporate Value Chain (Scope 3) Accounting and Reporting Standard (10), norma EN ISO 14064 nebo norma EN ISO 14069.
2. Pro účely odstavce 1 zveřejní administrátoři referenčních hodnot EU pro transformaci hospodářství spjatou s klimatem a administrátoři referenčních hodnot EU navázaných na Pařížskou dohodu použitý standard ve své metodice.
3. Administrátoři referenčních hodnot EU pro transformaci hospodářství spjatou s klimatem a administrátoři referenčních hodnot EU navázaných na Pařížskou dohodu zajistí srovnatelnost a kvalitu údajů o emisích skleníkových plynů.
KAPITOLA IV
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Článek 16
Vstup v platnost a použitelnost
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 17. července 2020.
Za Komisi
Ursula VON DER LEYEN
předsedkyně
(1) Úř. věst. L 171, 29.6.2016, s. 1.
(2) Rozhodnutí Rady (EU) 2016/1841 ze dne 5. října 2016 o uzavření Pařížské dohody přijaté v rámci Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu jménem Evropské unie (Úř. věst. L 282, 19.10.2016, s. 1).
(3) COM(2019) 640 final.
(4) Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC), 2018: Globální oteplení o 1,5 °C – zvláštní zpráva Mezivládního panelu pro změnu klimatu o dopadech globálního oteplení o 1,5 °C ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí a o souvisejících plánech pro snižování celosvětových emisí skleníkových plynů, a to v souvislosti s posilováním celosvětové reakce na hrozbu změny klimatu a v zájmu udržitelného rozvoje a úsilí o vymýcení chudoby.
(5) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1893/2006 ze dne 20. prosince 2006, kterým se zavádí statistická klasifikace ekonomických činností NACE Revize 2 a kterým se mění nařízení Rady (EHS) č. 3037/90 a některá nařízení ES o specifických statistických oblastech (Úř. věst. L 393, 30.12.2006, s. 1).
(6) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/842 ze dne 30. května 2018 o závazném každoročním snižování emisí skleníkových plynů členskými státy v období 2021–2030 přispívajícím k opatřením v oblasti klimatu za účelem splnění závazků podle Pařížské dohody a o změně nařízení (EU) č. 525/2013 (Úř. věst. L 156, 19.6.2018, s. 26).
(7) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 517/2014 ze dne 16. dubna 2014 o fluorovaných skleníkových plynech a o zrušení nařízení (ES) č. 842/2006 (Úř. věst. L 150, 20.5.2014, s. 195).
(8) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic a o změně nařízení (EU) 2019/2088 (Úř. věst. L 198, 22.6.2020, s. 13).
(9) Doporučení Komise 2013/179/EU ze dne 9. dubna 2013 o používání společných metod pro měření a sdělování environmentálního profilu životního cyklu produktů a organizací (Úř. věst. L 124, 4.5.2013, s. 1).
(10) Corporate Value Chain (Scope 3) Accounting and Reporting Standard (září 2011), dodatek ke standardu podnikového účetnictví a výkaznictví v oblasti emisí skleníkových plynů GHG Protocol Corporate Accounting and Reporting Standard.