(EU) 2020/1769Prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/1769 ze dne 25. listopadu 2020 o úhradě prostředků přenášených z rozpočtového roku 2020 v souladu s čl. 26 odst. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013

(1)

V souladu s čl. 12 odst. 2 prvním pododstavcem písm. d) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (2) mohou být prostředky nepřidělené na závazky týkající se opatření financovaných Evropským zemědělským záručním fondem (EZZF) uvedené v čl. 4 odst. 1 nařízení Rady (EU) č. 1306/2013 přeneseny do následujícího rozpočtového roku. Toto přenesení je omezeno na 2 % původních prostředků schválených Evropským parlamentem a Radou a na částku úpravy přímých plateb podle článku 8 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013 (3) provedenou v předchozím rozpočtovém roce.

(2)

V souladu s čl. 26 odst. 5 nařízení (EU) č. 1306/2013 členské státy odchylně od čl. 12 odst. 2 třetího pododstavce nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 uhradí přenášené prostředky podle čl. 12 odst. 2 prvního pododstavce písm. d) nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 konečným příjemcům, kteří podléhají míře úpravy v rozpočtovém roce, do nějž jsou prostředky přenášeny. Tato úhrada se vztahuje pouze na konečné příjemce v těch členských státech, v nichž se v předchozím rozpočtovém roce uplatnil mechanismus finanční kázně (4).

(3)

Při stanovování výše přenášených prostředků, jež se mají vyplatit, se v souladu s čl. 26 odst. 7 nařízení (EU) č. 1306/2013 musí zohlednit částky na rezervu pro případ krizí v odvětví zemědělství uvedenou v článku 25 uvedeného nařízení, které nebyly do konce rozpočtového roku uvolněny na krizová opatření.

(4)

V souladu s čl. 1 odst. 1 prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/1928 (5) se mechanismus finanční kázně použije na přímé platby v kalendářním roce 2019 s cílem vytvořit rezervu pro případ krizí. O uplatnění rezervy pro případ krizí nebylo v rozpočtovém roce 2020 požádáno.

(5)

S cílem zajistit, že úhrada nevyužitých prostředků v důsledku uplatnění mechanismu finanční kázně konečným příjemcům zůstane úměrná výši úpravy v rámci mechanismu finanční kázně, je vhodné, aby Komise určila částky, které jsou členským státům pro úhradu k dispozici.

(6)

Aby členské státy nebyly nuceny na tuto úhradu dodatečně platit, musí být toto nařízení použitelné od 1. prosince 2020. Částky stanovené tímto nařízením jsou tudíž konečné a uplatní se, aniž by tím byla dotčena snížení v souladu s článkem 41 nařízení (EU) č. 1306/2013, na jakékoli jiné opravy zohledňované v rozhodnutích o měsíčních platbách, pokud jde o výdaje uskutečněné platebními agenturami členských států za říjen 2020, v souladu s čl. 18 odst. 3 nařízení (EU) č. 1306/2013 a na jakékoli srážky a doplňkové platby, které mají být provedeny v souladu s čl. 18 odst. 4 uvedeného nařízení, nebo na jakákoli rozhodnutí, jež budou přijata v rámci postupu schvalování účetní závěrky.

(7)

V souladu s návětím čl. 12 odst. 2 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 mohou být prostředky nepřidělené na závazky přeneseny pouze do následujícího rozpočtového roku. Je tudíž vhodné, aby Komise stanovila data způsobilosti u výdajů členských států, pokud jde o úhradu v souladu s čl. 26 odst. 5 nařízení (EU) č. 1306/2013, a měla při tom na paměti zemědělský rozpočtový rok, tak jak je definován v článku 39 uvedeného nařízení.

(8)

Jelikož se částky, které mají být přeneseny a zpřístupněny, týkají rozpočtu na rok 2021, vyplývá z čl. 135 odst. 1 Dohody o vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie a Evropského společenství pro atomovou energii, že není třeba v tomto nařízení stanovit částku pro Spojené království.

(9)

Aby se zohlednilo krátké časové rozmezí mezi oznámením o plnění rozpočtu EZZF na rok 2020 v rámci sdíleného řízení za období od 16. října 2019 do 15. října 2020 ze strany členských států a potřebným počátečním datem použitelnosti tohoto nařízení, kterým by měl být 1. prosinec 2020, toto nařízení by mělo vstoupit v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie,