(EU) 2020/1536Prováděcí nařízení Rady (EU) 2020/1536 ze dne 22. října 2020, kterým se provádí nařízení (EU) 2019/796 o omezujících opatřeních proti kybernetickým útokům ohrožujícím Unii nebo její členské státy

Publikováno: Úř. věst. L 351I, 22.10.2020, s. 1-4 Druh předpisu: Prováděcí nařízení
Přijato: 22. října 2020 Autor předpisu: Rada Evropské unie
Platnost od: 22. října 2020 Nabývá účinnosti: 22. října 2020
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:
Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



22.10.2020   

CS

Úřední věstník Evropské unie

LI 351/1


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ RADY (EU) 2020/1536

ze dne 22. října 2020,

kterým se provádí nařízení (EU) 2019/796 o omezujících opatřeních proti kybernetickým útokům ohrožujícím Unii nebo její členské státy

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (EU) 2019/796 ze dne 17. května 2019 o omezujících opatřeních proti kybernetickým útokům ohrožujícím Unii nebo její členské státy (1), a zejména na čl. 13 odst. 1 uvedeného nařízení,

s ohledem na návrh vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Dne 17. května 2019 přijala Rada nařízení (EU) 2019/796.

(2)

Cílená omezující opatření proti kybernetickým útokům s významným dopadem, které představují vnější hrozbu pro Unii nebo její členské státy, patří mezi opatření, která jsou součástí rámce Unie pro společnou diplomatickou reakci na nepřátelské činnosti v kyberprostoru (soubor nástrojů pro kybernetickou diplomacii), a jsou klíčovým nástrojem pro odrazování od těchto činností a reakci na ně.

(3)

S cílem předcházet pokračujícím a stále intenzivnějším nepřátelským činnostem v kyberprostoru, odrazovat od nich a reagovat na ně by na seznam fyzických a právnických osob, subjektů a orgánů, na něž se vztahují omezující opatření, obsažený v příloze I nařízení (EU) 2019/796 měly být zařazeny dvě fyzické osoby a jeden orgán. Tyto osoby a orgán jsou odpovědné za kybernetické útoky s významným dopadem, které představují vnější hrozbu pro Unii nebo její členské státy, zejména za kybernetický útok na německý Spolkový sněm (Deutscher Bundestag), k němuž došlo v dubnu a květnu 2015, nebo byly do těchto útoků zapojeny.

(4)

Příloha I nařízení (EU) 2019/796 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Příloha I nařízení (EU) 2019/796 se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 22. října 2020.

Za Radu

předseda

M. ROTH


(1)  Úř. věst. L 129I, 17.5.2019, s. 1.


PŘÍLOHA

Na seznam fyzických a právnických osob, subjektů a orgánů obsažený v příloze I nařízení (EU) 2019/796 se doplňují tyto položky:

A.

Fyzické osoby

 

Jméno

Identifikační údaje

Odůvodnění

Datum zařazení na seznam

„7.

Dmitry Sergeyevich BADIN

Дмитрий Сергеевич БАДИН

Datum narození: 15. listopadu 1990

Místo narození: Kursk, Ruská SFSR (nyní Ruská federace)

Státní občanství: ruské

Pohlaví: muž

Dmitrij Badin se podílel na kybernetickém útoku s významným dopadem namířeném proti německému Spolkovému sněmu (Deutscher Bundestag).

Jako vojenský zpravodajský důstojník 85. hlavního střediska pro speciální služby (GTsSS) hlavního ředitelství generálního štábu ozbrojených sil Ruské federace (GU/GRU) byl Dmitrij Badin součástí týmu ruských vojenských zpravodajských důstojníků, který v dubnu a květnu 2015 provedl kybernetický útok na německý Spolkový sněm (Deutscher Bundestag). Uvedený kybernetický útok byl namířen proti informačnímu systému sněmu a na několik dní narušil jeho provoz. Byl při něm odcizen značný objem dat a byly postiženy emailové účty několika poslanců, jakož i kancléřky Angely Merkelové.

22.10.2020

8.

Igor Olegovich KOSTYUKOV

Игорь Олегович КОСТЮКОВ

Datum narození: 21. února 1961

Státní občanství: ruské

Pohlaví: muž

Igor Kosťjukov je v současné době vedoucím hlavního ředitelství generálního štábu ozbrojených sil Ruské federace (GU/GRU), kde předtím působil jako první náměstek vedoucího. Jedním z oddělení, která spadala pod jeho vedení, je 85. hlavní středisko pro speciální služby (GTsSS), rovněž známé jako vojenská jednotka 26165 (pracovní přezdívky: APT28, Fancy Bear, Sofacy Group, Pawn Storm a Strontium).

Ze své funkce je Igor Kosťjukov odpovědný za kybernetické útoky provedené GTsSS, včetně kybernetických útoků s významným dopadem, které představují vnější hrozbu pro Unii nebo její členské státy.

Vojenští zpravodajští důstojníci GTsSS se zejména podíleli na kybernetickém útoku na německý Spolkový sněm (Deutscher Bundestag), k němuž došlo v dubnu a květnu 2015, a na pokusu o kybernetický útok, k němuž došlo v dubnu 2018 a jehož cílem bylo proniknout do bezdrátové sítě Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW) v Nizozemsku.

Kybernetický útok na německý Spolkový sněm byl namířen proti informačnímu systému sněmu a na několik dní narušil jeho provoz. Byl při něm odcizen značný objem dat a byly postiženy emailové účty několika poslanců, jakož i kancléřky Angely Merkelové.

22.10.2020“

B.

Právnické osoby, subjekty a orgány

 

Název

Identifikační údaje

Odůvodnění

Datum zařazení na seznam

„4.

85th Main Centre for Special Services (GTsSS) of the Main Directorate of the General Staff of the Armed Forces of the Russian Federation (GU/GRU) (85. hlavní středisko pro speciální služby (GTsSS) hlavního ředitelství generálního štábu ozbrojených sil Ruské federace (GU/GRU))

Adresa: Komsomolskij Prospekt, 20, Moskva, 119146, Ruská federace

85. hlavní středisko pro speciální služby (GTsSS) hlavního ředitelství generálního štábu ozbrojených sil Ruské federace (GU/GRU), které je rovněž známé jako vojenská jednotka 26165 (pracovní přezdívky: APT28, Fancy Bear, Sofacy Group, Pawn Storm, Strontium), je odpovědné za kybernetické útoky s významným dopadem, které představují vnější hrozbu pro Unii nebo její členské státy.

Vojenští zpravodajští důstojníci GTsSS se zejména podíleli na kybernetickém útoku na německý Spolkový sněm (Deutscher Bundestag), k němuž došlo v dubnu a květnu 2015, a na pokusu o kybernetický útok, k němuž došlo v dubnu 2018 a jehož cílem bylo proniknout do bezdrátové sítě Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW) v Nizozemsku.

Kybernetický útok na německý Spolkový sněm byl namířen proti informačnímu systému sněmu a na několik dní narušil jeho provoz. Byl při něm odcizen značný objem dat a byly postiženy emailové účty několika poslanců, jakož i kancléřky Angely Merkelové.

22.10.2020“


© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU