(EU) 2020/521Nařízení Rady (EU) 2020/521 ze dne 14. dubna 2020 o aktivaci mimořádné podpory podle nařízení (EU) 2016/369 a o změně jeho ustanovení s ohledem na výskyt onemocnění COVID-19

(1)

Krize spojená s onemocněním COVID-19, které Světová zdravotnická organizace (WHO) dne 11. března 2020 prohlásila za pandemii, dramaticky postihla společnost i hospodářství Unie, takže členské státy byly nuceny přijmout soubor mimořádných opatření.

(2)

Vedle hospodářských a sociálních dopadů pandemie jsou v důsledku krize výrazně zatíženy systémy zdravotní péče členských států. Členské státy čelí zvýšeným požadavkům zejména na zdravotnické prostředky a materiál, základní veřejné služby a výrobní kapacity pro tyto materiály.

(3)

Jsou zapotřebí rychlá a diverzifikovaná opatření, která by Unii jako celku umožnila tuto krizi řešit v duchu solidarity, s ohledem na omezení způsobená rychlým šířením viru. Tato opatření by se zejména měla zaměřit na záchranu životů, prevenci a zmírnění lidského utrpení a zachování lidské důstojnosti všude, kde je to v důsledku současné krize spojené s onemocněním COVID-19 zapotřebí.

(4)

Povaha a důsledky rozšíření onemocnění COVID-19 jsou rozsáhlé a nadnárodní, a vyžadují tudíž komplexní reakci. Opatření stanovená v rámci mechanismu civilní ochrany Unie („rescEU“), který byl zřízen rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 1313/2013/EU (1), a jinými stávajícími nástroji Unie jsou omezeného rozsahu, a proto neumožňují dostatečnou reakci ani účinné řešení rozsáhlých důsledků krize spojené s onemocněním COVID-19 v Unii.

(5)

Proto je nutné aktivovat mimořádnou podporu podle nařízení Rady (EU) 2016/369 (2).

(6)

Aby se umožnila míra flexibility potřebná k zajištění dlouhotrvající koordinované reakce za nepředvídaných okolností, jako je tomu v případě krize spojené s onemocněním COVID-19, například pokud jde o poskytování zdravotnických pomůcek a léků, opatření na obnovu a relevantní lékařský výzkum, je nutné zajistit, odchylně od čl. 114 odst. 2 prvního pododstavce nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (3), aby rozpočtové závazky přijaté během období aktivace mohly být použity pro uzavírání právních závazků po celou dobu trvání aktivace. Tím by neměla být dotčena povinost krýt i náklady odpovídajících právních závazků přijatých během aktivačního období v souladu s pravidlem n+1 stanoveným v uvedeném pododstavci. Náklady vyplývající z těchto právních závazků by měly být způsobilé pro celou dobu jejich provádění.

(7)

Aby se zajistilo rovné zacházení a rovné podmínky pro všechny členské státy, je rovněž nezbytné umožnit zpětnou způsobilost nákladů ode dne aktivace mimořádné podpory, a to i u již dokončených opatření, jestliže byla zahájena po tomto dni.

(8)

Aby byla zachována podpůrná povaha mimořádné podpory podle nařízení (EU) 2016/369, měla by tato podpora striktně doplňovat pomoc poskytovanou podle jiných nástrojů Unie.

(9)

V souvislosti s krizí spojenou s onemocněním COVID-19 se ukázalo, že je nezbytné rozšířit oblast působnosti nařízení (EU) 2016/369 s cílem poskytovat financování na pokrytí naléhavých potřeb zdravotnických prostředků a materiálů, jako jsou plicní ventilátory a ochranné prostředky, dodávky chemických látek pro testy, náklady na vývoj, výrobu a distribuci léků a další pomůcky a materiály. Mělo by rovněž být možné financovat opatření na podporu nezbytných kroků k získání schválení pro používání zdravotnických produktů.

(10)

Aby se zmírnil akutní tlak na zdravotnický personál a na státní prostředky v důsledku nedostatečné kapacity základních veřejných služeb a zachovala se životaschopnost systému zdravotní péče, mělo by být finančně nebo organizačně podporováno dočasné posílení počtu zdravotnických pracovníků a jejich výměna, jakož i léčba pacientů z jiných členských států.

(11)

Finanční podpora by měla rovněž pokrývat odbornou přípravu pro pracovníky v oblasti zdravotní péče a logistiky s cílem bojovat proti padělání zdravotnických potřeb.

(12)

S ohledem na rozsáhlé dopady onemocnění COVID-19 je zapotřebí rychlého a komplexního zapojení všech příslušných partnerů, včetně veřejných orgánů, veřejných i soukromých poskytovatelů primární a nemocniční péče a pečovatelských zařízení. Jsou třeba činnosti zaměřené na zmírnění tlaku na zdravotnickou infrastrukturu a na podporu ohrožených skupin zranitelných osob.

(13)

Aby se řešily výpadky dodávek, měly by být podporovány výrobní kapacity pro základní zdravotnické produkty, jako jsou léky, diagnostické testy, laboratorní pomůcky a ochranné prostředky, a měly by být poskytnuty finanční prostředky na uchovávání zásob těchto produktů.

(14)

Měly by být finančně i organizačně podporovány dodatečné nebo alternativní testovací metody pro zvýšení kapacity a relevantní lékařský výzkum.

(15)

Veřejní zadavatelé z členských států čelí při nákupu zboží nebo služeb v mimořádných situacích značným právním i praktickým obtížím. Aby mohli maximálně těžit z potenciálu vnitřního trhu, co se týče úspor z rozsahu a sdílení rizik i přínosů, je nanejvýš důležité rozšířit možnosti Komise pořizovat zboží nebo služby jménem členských států. Komise by měla mít možnost provádět příslušná zadávací řízení. Bude-li některé části tohoto zadávacího řízení provádět veřejný zadavatel z členského státu, například pokud jde o obnovení soutěže podle rámcové dohody nebo zadání jednotlivých veřejných zakázek na základě dynamického nákupního systému, měl by tento zadavatel nést odpovědnost za fáze, které provádí.

(16)

V mimořádných situacích, kdy je nezbytné společné zadávání veřejných zakázek Komisí a jedním nebo více veřejnými zadavateli z členských států, by mělo být možné, aby si členské státy v plné míře pořizovaly, pronajímaly nebo pronajímaly formou leasingu kapacity, které byly předmětem společného zadání zakázky.

(17)

Komise by měla mít možnost nakupovat, skladovat a dále prodávat nebo darovat zboží a služby, včetně pronájmů, členským státům nebo partnerským organizacím vybraným Komisí.

(18)

Nařízení (EU) 2016/369 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(19)

Členské státy jakožto strany dohody o společném zadávání veřejných zakázek uvedené v článku 5 rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1082/2013/EU (4) prohlásily, že souhlasí se začleněním probíhajících společných zadávacích řízení podle uvedeného článku do režimu zrychleného zadávacího řízení stanoveného tímto nařízením, za podmínek v něm stanovených. Druh lékařských protiopatření, jež jsou předmětem zadávané veřejné zakázky, a distribuce protiopatření do členských států by se měly řídit veškerými dohodami, jichž bude dosaženo v těchto probíhajících zadávacích řízeních.

(20)

Bezodkladné zadání a plnění veřejných zakázek zadaných v zadávacích řízeních prováděných pro účely tohoto nařízení je odůvodněno mimořádnou naléhavostí stávající zdravotní krize. Pro tento konkrétní účel je nezbytné umožnit odchylky od určitých ustanovení nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 a rozhodnutí č. 1082/2013/EU, při řádném doložení veřejným zadavatelem. Rozdělování lékařských protiopatření v rámci těchto zadávacích řízení by mělo respektovat veškeré případné rozdělovací klíče dohodnuté členskými státy. Státy EHP, které jsou signatáři dohody o společném zadávání veřejných zakázek na lékařská protiopatření, mohou souhlasit s tím, aby jejich účast na zadáváních veřejných zakázek na lékařská protiopatření řízených Unií tam, kde je to relevantní, podléhala pravidlům a podmínkám stanoveným v tomto nařízení. Vzhledem k tomu, že se tyto odchylky zavádějí v důsledku stávající krize spojené s onemocněním COVID-19, měly by být dočasné a měly by být uplatňovány po dobu aktivace mimořádné podpory podle tohoto nařízení.

(21)

Potenciál těchto opatření bude plně využit jen tehdy, jestliže se lékařská protiopatření pořízená prostřednictvím zrychlených a společných zadávacích řízení dostanou ke službám zdravotní péče ve členských státech neprodleně. Členské státy by proto měly zachovat zásadní dopravní toky, zejména prostřednictvím vyhrazených jízdních pruhů, zelených pruhů, na hraničních přechodech na trasách transevropské dopravní sítě (TEN-T) a usnadněním leteckého nákladního provozu během šíření onemocnění COVID-19. V případě potřeby by měly být využity zdroje v oblasti dopravy, které jsou k dispozici v rámci mechanismu civilní ochrany Unie. Pro tento konkrétní účel je nezbytné stanovit odchylku od čl. 1 odst. 6 rozhodnutí č. 1313/2013/EU.

(22)

S ohledem na situaci v souvislosti s krizí spojenou s onemocněním COVID-19 by toto nařízení mělo vstoupit v platnost co nejdříve.

(23)

Aby se zajistilo rovné zacházení a rovné podmínky pro všechny členské státy a aby bylo zajištěno pokrytí bez ohledu na to, kdy se onemocnění začalo v jednotlivých členských státech šířit, mělo by být toto nařízení použitelné ode dne 1. února 2020,