(EU) 2020/444Prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/444 ze dne 25. března 2020, kterým se ruší platnost faktur vystavených společností Wuxi Suntech Power Co. Ltd porušující závazek zrušený prováděcím nařízením (EU) 2017/1570

(1)

Prováděcím nařízením (EU) č. 1238/2013 Rada uložila konečné antidumpingové clo na dovoz modulů a článků (dále jen „dotčený výrobek“) pocházejících nebo odesílaných z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“) do Unie. Prováděcím nařízením (EU) č. 1239/2013 Rada rovněž uložila konečné vyrovnávací clo na dovoz dotčeného výrobku do Unie.

(2)

Čínská obchodní komora pro dovoz a vývoz strojírenských a elektronických výrobků (dále jen „komora CCCME“) předložila Komisi jménem skupiny vyvážejících výrobců, včetně jejich stran ve spojení, cenový závazek. Rozhodnutím 2013/423/EU (8) Komise přijala uvedený cenový závazek, pokud jde o prozatímní antidumpingové clo. V návaznosti na oznámení o změněné verzi cenového závazku, které předložila skupina vyvážejících výrobců společně s komorou CCCME, potvrdila Komise prostřednictvím rozhodnutí 2013/707/EU ze dne 4. prosince 2013 (9), že přijímá cenový závazek ve změněné podobě, a to na dobu uplatňování konečných antidumpingových a vyrovnávacích opatření (dále jen „závazek“). Závazek byl přijat mimo jiné pro společnost Wuxi Suntech Power Co. Ltd, pod doplňkovým kódem TARIC B796 (dále jen „Wuxi Suntech“).

(3)

Komise rovněž přijala rozhodnutí, jehož prostřednictvím vyjasnila provádění závazku (10), a patnáct nařízení, jejichž prostřednictvím odvolala přijetí závazku několika vyvážejících výrobců a případně prohlásila závazkové faktury za neplatné (11).

(4)

Prováděcími nařízeními (EU) 2016/185 (12) a (EU) 2016/184 (13) Komise konečné antidumpingové a vyrovnávací clo uložené na dovoz krystalických křemíkových fotovoltaických modulů a jejich klíčových komponentů (tj. článků) pocházejících nebo odesílaných z ČLR rozšířila na dovoz krystalických křemíkových fotovoltaických modulů a jejich klíčových komponentů (tj. článků) odesílaných z Malajsie a Tchaj-wanu s výjimkou několika skutečných výrobců.

(5)

Prováděcím nařízením (EU) 2017/367 (dále jen „antidumpingové nařízení o přezkumu před pozbytím platnosti“) Komise rozšířila konečné antidumpingové clo na dovoz krystalických křemíkových fotovoltaických modulů a jejich klíčových komponentů (tj. článků) pocházejících nebo odesílaných z ČLR po přezkumu před pozbytím platnosti a zastavení částečného prozatímního přezkumu, a to podle čl. 11 odst. 2, resp. čl. 11 odst. 3 nařízení (EU) 2016/1036 (dále jen „základní antidumpingové nařízení“).

(6)

Prováděcím nařízením (EU) 2017/366 (dále jen „antisubvenční nařízení o přezkumu před pozbytím platnosti“) Komise rozšířila konečné vyrovnávací clo na dovoz krystalických křemíkových fotovoltaických modulů a jejich klíčových komponentů (tj. článků) pocházejících nebo odesílaných z ČLR po přezkumu před pozbytím platnosti a zastavení částečného prozatímního přezkumu, a to podle čl. 18 odst. 2, resp. čl. 19 odst. 3 nařízení (EU) 2016/1037 (dále jen „základní antisubvenční nařízení“).

(7)

Prováděcím nařízením (EU) 2017/1570 (dále jen „zrušující nařízení“) Komise zrušila závazek.

(8)

Sděleními 2018/C 310/06 (14) a 2018/C 310/07 (15) Komise oznámila, že antidumpingové clo a antisubvenční clo na dovoz krystalických křemíkových fotovoltaických modulů a jejich klíčových komponentů (tj. článků) pocházejících nebo odesílaných z ČLR pozbyla platnost dne 3. září 2018.

(9)

Na základě tohoto závazku vyvážející výrobci mimo jiné souhlasili, že nebudou prodávat výrobek, na nějž se vztahuje závazek, prvnímu nezávislému odběrateli v Unii pod určitou minimální dovozní cenou. Minimální dovozní cena podléhala mechanismu čtvrtletních úprav na základě mezinárodních spotových cen modulů podle databáze společnosti Bloomberg.

(10)

Vyvážející výrobci rovněž souhlasili, že dotčený výrobek budou prodávat pouze prostřednictvím přímého prodeje. Pro účely závazku byl přímý prodej definován buď jako prodej prvnímu nezávislému odběrateli v Unii, nebo prostřednictvím strany ve spojení v Unii uvedené v závazku.

(11)

Podmínky závazku rovněž podrobně popisovaly povinnosti vývozce, pokud jde o podávání zpráv Komisi, a nedodržení těchto povinností představovalo porušení závazku.

(12)

Závazky týkající se podávání zpráv stanovily, že každý vývozce předkládá Komisi mimo jiné čtvrtletní zprávy o svém přímém prodeji nezávislým odběratelům v Unii, o svém prodeji stranám ve spojení v Unii zaznamenaným v závazku a o prodeji svých stran ve spojení zaznamenaných v závazku prvnímu nezávislému odběrateli v Unii. To znamenalo, že údaje uváděné v těchto čtvrtletních zprávách musí být úplné a správné a že vykázané transakce musely být zcela v souladu s podmínkami závazku. Hlášení dalšího prodeje v Unii bylo zvláštní povinností v případě, že dotčený výrobek byl prvnímu nezávislému odběrateli prodáván prostřednictvím dovozce ve spojení zaznamenaného v závazku. Pouze tato hlášení Komisi umožňovala monitorovat, zda byla cena dovozce ve spojení při dalším prodeji prvnímu nezávislému odběrateli v souladu s minimální dovozní cenou.

(13)

Podle závazku by každý vyvážející výrobce byl rovněž odpovědný za porušení způsobené kteroukoli z jeho stran ve spojení bez ohledu na to, zda jsou uvedeny v závazku.

(14)

Podobně se vyvážející výrobci dále zavázali konzultovat Komisi ve věci jakýchkoli obtíží či otázek technického či jiného rázu, které mohly během plnění závazku vyvstat.

(15)

Závazek byl původně přijat od více než 120 společností/skupin společností. Mezitím Komise odvolala přijetí závazku v případě 19 společností. U sedmnácti z nich bylo shledáno, že závazek porušily, a zbývající dvě společnosti měly takový obchodní model, kvůli němuž nebylo proveditelné dodržování závazku z jejich strany monitorovat. Kromě toho dalších 16 čínských společností závazek dobrovolně odvolalo.

(16)

Komise zrušujícím nařízením zrušila závazek a zavedla variabilní clo v podobě minimální dovozní ceny (dále jen „variabilní clo v podobě minimální dovozní ceny“). Variabilní clo v podobě minimální dovozní ceny mělo takový účinek, že způsobilý dovoz s deklarovanou hodnotou ve výši minimální dovozní ceny nebo vyšší nepodléhal clu. Navíc celní orgány vybraly clo ihned, jakmile byl výrobek dovezen za cenu nižší než minimální dovozní cenu. Zrušující nařízení vstoupilo v platnost dne 1. října 2017, a uplatní se tedy ratione temporis pouze na dovoz uskutečněný k tomuto datu nebo po něm.

(17)

V době vstupu zrušujícího nařízení v platnost dne 1. října 2017 Komise dále prováděla šetření týkající se dodržování závazku u závazkových faktur vystavených před tímto datem a považovala za vhodné zahájit nová šetření u faktur vystavených v době, kdy byl závazek dosud v platnosti. V případě těchto šetření by vznikl celní dluh přijetím prohlášení o propuštění do volného oběhu: a) kdykoli se v souvislosti s dovozem fakturovaným společnostmi, na něž se vztahuje závazek, zjistí, že jedna nebo více podmínek závazku nebyly splněny, nebo b) když Komise v nařízení nebo rozhodnutí, které se týká konkrétních transakcí, shledá, že došlo k porušení závazku, a prohlásí příslušné závazkové faktury za neplatné. Stejně tak mohou být faktury vystavené před 1. říjnem 2017 v rámci starého režimu, které byly uplatněny jako obchodní faktury na dovoz uskutečněný dne 1. října 2017 nebo po tomto datu, prohlášeny za neplatné.

(18)

Prováděcím nařízením (EU) 2018/1551 (16) a prováděcím nařízením (EU) 2019/1329 (17) Komise prohlásila faktury vystavené třemi vyvážejícími výrobci, kteří porušili závazek v době, kdy byl ještě v platnosti, za neplatné.

(19)

Na základě čl. 8 odst. 7 a 9 a čl. 14 odst. 7 základního antidumpingového nařízení a čl. 13 odst. 7 a 9 a čl. 24 odst. 7 základního antisubvenčního nařízení se Komise dozvěděla o důkazech předložených společností Wuxi Suntech německým celním orgánům ohledně plnění závazku. Komise provedla další analýzu informací, které jí společnost Wuxi Suntech předložila v rámci svých povinností týkajících se podávání zpráv.

(20)

Zjištění uvedená níže v 21. až 23. bodě odůvodnění se zabývají údajnými porušeními závazku společností Wuxi Suntech v době, kdy byl ještě v platnosti.

(21)

V době, kdy byl závazek v platnosti, měla společnost Wuxi Suntech v Unii tři dovozce ve spojení, a to společnost Suntech Power Deutschland GmbH (dále jen „Suntech Deutschland“) v Německu, Suntech Power Italy Co, Srl (dále jen „Suntech Italy“) v Itálii a Suntech Europe France (dále jen „Suntech France“) ve Francii. Uvedené společnosti jsou v závazku zaznamenány jako strany ve spojení se společností Wuxi Suntech. Společnost Wuxi Suntech nikdy nepožádala, aby byl závazek pro tyto strany ve spojení odvolán.

(22)

V roce 2018 se Komise v souvislosti s věcí C-226/18 (18) projednávanou u soudu dozvěděla, že několik faktur od společnosti Wuxi Suntech pro společnost Suntech Deutschland z roku 2014 bylo předloženo k celnímu řízení v Německu, aniž by byly Komisi nahlášeny jako další prodej v rámci závazku, čímž byla porušena ustanovení závazku, jak je popsáno v 9. a 12. bodě odůvodnění výše.

(23)

Komise v návaznosti na podrobné zkoumání provedené v rámci systému monitorování závazků zjistila 28 transakcí směřujících od společnosti Wuxi Suntech do společnosti Suntech Deutschland, dvě transakce od společnosti Wuxi Suntech do společnosti Suntech Italy a osm transakcí od společnosti Wuxi Suntech do společnosti Suntech France, které nebyly vykázány na úrovni dalšího prodeje (19), jak vyžadují podmínky závazku.

(24)

Prodejní transakce společnosti Wuxi Suntech porušující závazek (21.–23. bod odůvodnění) jsou spojeny s následujícími závazkovými fakturami:

(25)

Zúčastněné strany byly informovány o zjištěních a o úmyslu prohlásit závazkové faktury za neplatné. Zúčastněné strany dostaly příležitost zúčastnit se slyšení a k věci se vyjádřit v souladu s čl. 8 odst. 9 základního antidumpingového nařízení a čl. 13 odst. 9 základního antisubvenčního nařízení.

(26)

Společnost Wuxi Suntech předložila písemné připomínky dne 29. července 2019, 4. září 2019, 26. září 2019, 20. ledna 2020 a 3. března 2020.

(27)

Ve dnech 28. srpna 2019 a 7. února 2020 se v návaznosti na žádost společnosti Wuxi Suntech uskutečnila slyšení s útvary Komise.

(28)

Společnost Wuxi Suntech tvrdila, že dne 11. března 2014 došlo ke změně jejího vlastnictví, když v návaznosti na restrukturalizační plán, který schválil lidový soud střední instance, všechny akcie společnosti Wuxi Suntech nabyla společnost Jiangsu Shunfeng Photovoltaic Technology Co., Ltd, jež je dceřinou společností společnosti Shunfeng Photovoltaic International Limited (20).

(29)

Podle společnosti Wuxi Suntech tato restrukturalizace držby akcií odstranila společnost Suntech Power Holdings Co., Ltd (dále jen „Suntech Holdings“) (21) z pozice nejvyšší mateřské společnosti společnosti Wuxi Suntech. Jelikož společnost Suntech Holdings byla rovněž konečným vlastníkem společností Suntech France, Suntech Deutschland a Suntech Italy, společnost Wuxi Suntech tvrdí, že od 11. března 2014 tyto evropské společnosti přestaly být ve spojení se společností Wuxi Suntech. Od uvedeného okamžiku tedy společnost Wuxi Suntech nebyla povinna vykazovat příslušné transakce jako další prodej v rámci závazku. Společnost Wuxi Suntech tvrdí, že neporušila své povinnosti týkající se podávání zpráv v rámci závazku.

(30)

Společnost Wuxi Suntech dále tvrdila, že o této změně vlastnictví Komisi informovala. Podle ní společnost Wuxi Suntech prostřednictvím svého právního zástupce již v prosinci 2013 informovala Komisi o nadcházející změně struktury společnosti. Toto chápání vyvodila z e-mailu ze dne 6. ledna 2014, který zmiňoval sdělení z prosince 2013, aniž by v tomto ohledu poskytla další podrobnosti. Společnost Wuxi Suntech dále prohlásila, že dne 22. května 2014 společnost Wuxi Suntech prostřednictvím odpovědi na dotazník o změně názvu zaslaný Komisí Komisi informovala, že již není ve spojení se třemi společnostmi v Evropě.

(31)

Kromě toho podle společnosti Wuxi Suntech byla její oznamovací povinnost uvedená v ustanovení 5.16 závazku, pokud jde o změny její podnikové struktury, řádně splněna nejpozději jejím zveřejněním informací ze dne 22. května 2014.

(32)

Jako podpůrný argument společnost Wuxi Suntech uvedla, že Komise nemůže zrušit platnost závazkových faktur a nařídit vybrání cla z minulých dovozů již propuštěných do volného oběhu údajně se zpětnou účinností. Podle společnosti Wuxi Suntech by vybrání antidumpingových a vyrovnávacích cel se zpětnou účinností bez předchozí registrace a znovu uložení prozatímního cla na tento dovoz bylo v rozporu s čl. 8 odst. 1, 9 a 10 a čl. 10 odst. 5 základního antidumpingového nařízení a čl. 13 odst. 1, 9 a 10 a čl. 16 odst. 5 základního antisubvenčního nařízení.

(33)

V neposlední řadě společnost Wuxi Suntech uvedla, že i kdyby Komise mohla uložit cla se zpětnou účinností, zmocňovací ustanovení čl. 3 odst. 2 písm. b) prováděcího nařízení (EU) č. 1238/2013, čl. 2 odst. 2 písm. b) prováděcího nařízení (EU) 2017/367, čl. 2 odst. 2 písm. b) prováděcího nařízení (EU) č. 1239/2013 a čl. 2 odst. 2 písm. b) prováděcího nařízení (EU) 2017/366 pozbyla platnosti a byla zrušena prováděcím nařízením (EU) 2017/1570, což znamená, že neexistuje žádné právní ustanovení, jež by v současnosti umožňovalo prohlásit závazkové faktury za neplatné.

(34)

Komise připomínky předložené vyvážejícím výrobcem zvážila a zabývá se jimi níže.

(35)

Komise se nejprve zabývala tvrzením, podle kterého společnosti Suntech France, Suntech Deutschland a Suntech Italy nebyly od 11. března 2014 stranami ve spojení se společností Wuxi Suntech, a že společnost tudíž nebyla povinna vykazovat další prodej. Na podporu svého tvrzení připojila společnost Wuxi Suntech oběžník ze dne 21. března 2014 (22), kterým Hong Kong Exchange and Clearing Limited a Stock Exchange of Hong Kong Limited (dále jen „hongkongská burza cenných papírů“) oznámily akcionářům společnosti Shunfeng Photovoltaic International Limited návrh na „nabytí majetkové účasti ve společnosti Wuxi Suntech“ (dále jen „nabytí majetkové účasti“).

(36)

Podle tohoto oběžníku podléhalo nabytí majetkové účasti dvěma podmínkám: a) aby bylo schváleno čínským soudem, k čemuž opravdu došlo dne 15. listopadu 2013, a b) aby bylo schváleno valnou hromadou akcionářů, jež se konala dne 7. dubna 2014. Jak je popsáno v oběžníku, nabytí majetkové účasti nabude účinnosti až po hlasování akcionářů.

(37)

Oběžník z 21. března 2014 byl poprvé předložen Komisi dne 29. července 2019, stejně jako příloha 5 připomínek společnosti Wuxi Suntech ze stejného dne. Potvrzení, že valná hromada se skutečně konala dne 7. dubna 2014, bylo později předloženo Komisi na základě požadavku, jejž Komise vznesla během slyšení ze dne 28. srpna 2019. Společnost Wuxi Suntech předložila důkazy o datu, kdy se uvedená valná hromada akcionářů konala, až dne 4. září 2019, a to prostřednictvím přílohy 4 e-mailu zaslaného právním zástupcem společnosti Wuxi Suntech z téhož dne.

(38)

Komise však není povinna z vlastního podnětu sledovat změny v podnikové struktuře společností, které poskytly závazek. Z ustanovení 5.16 a 9.6 závazku naopak jasně vyplývá, že je povinností dotčené společnosti o těchto změnách informovat Komisi a dodržet závazek, dokud nedojde ke změně skutečného závazku tak, aby do něj byla zahrnuta změna, tj. dokud nebudou názvy dřívějších společností ve spojení z tohoto závazku odstraněny.

(39)

Bez ohledu na skutečné datum, kdy došlo k nabytí majetkové účasti, je tudíž nadále zásadní posoudit, zda společnost Wuxi Suntech splnila povinnosti přijaté v ustanoveních 5.16 a 9.6 v rámci závazku.

(40)

Komise nejprve poznamenala, že byla informována pouze o skutečnosti, že společnost Wuxi Suntech dne 22. května 2014 již nebyla ve spojení se společnostmi Suntech France, Suntech Deutschland a Suntech Italy. Proto přinejmenším u faktur ze dne 13. března 2014 a 21. května 2014 nemůže být pochyb o tom, že došlo k porušení povinností týkajících se podávání zpráv.

(41)

Komise má za to, že společnost Wuxi Suntech byla i nadále vázána svými povinnostmi týkajícími se podávání zpráv i po 22. květnu 2014. Všechny tři společnosti ve spojení ve skutečnosti nebyly z tohoto závazku nikdy formálně odstraněny. Společnost Wuxi Suntech proto byla i nadále povinna o nich podávat zprávy až do 1. října 2017.

(42)

V ustanovení 5.16 závazku se uvádí, že se komora CCCME a společnost zavazují neprodleně informovat Komisi o veškerých změnách ve své struktuře, ke kterým dojde během období uplatňování závazku. Dále se v něm zmiňuje, že společnost si je vědoma, že tyto změny mohou vést k potřebě upravit některé aspekty závazku.

(43)

Podle ustanovení 9.6 závazku jsou přílohy nedílnou součástí závazku. Konkrétně příloha IX uvádí úplný seznam všech stran ve spojení s vývozci v Unii.

(44)

Ze znění obou těchto ustanovení vyplývá závěr, že právní povinnosti společnosti Wuxi Suntech vůči závazku zůstaly zachovány až do té doby, dokud její dřívější společnosti ve spojení v Unii od ní nebyly odděleny. Pouze tehdy by se změnila právní situace, pokud jde o to umožnit společnosti Wuxi Suntech, aby přestala vykazovat další prodej. K takové změně nikdy nedošlo.

(45)

Podle dokumentů předložených společností Wuxi Suntech byly přípravy na nabytí majetkové účasti zahájeny v říjnu 2013 předtím, než Komise v prosinci 2013 přijala nabídku závazku v konečné fázi. Již dříve, v červenci 2013, předložila společnost Wuxi Suntech – prostřednictvím CCCME – svou podepsanou nabídku závazku. Neprovedla změnu uvedené nabídky závazku předtím, než Komise přijala nabídku v konečné fázi. Tyto tři společnosti byly na tomto seznamu uvedeny jako společnosti ve spojení a nebyl uveden žádný údaj o možné nadcházející změně struktury společnosti.

(46)

Přijetí závazku vytvořilo přímý, jasný a zvláštní komunikační kanál mezi vývozci a útvary Komise pro účely zvláštních povinností vyplývajících ze závazku. Tímto komunikačním kanálem byla funkční e-mailová schránka obsažená v textu závazku (23), i když byl v textu závazku jako možnost uveden rovněž přímý kontakt na úředníka odpovědného za závazek. Společnost Wuxi Suntech věděla, že její sdělení, pokud jde o závazek, musí probíhat prostřednictvím funkční e-mailové schránky nebo přímého kontaktu s úředníkem odpovědným za závazek. Společnost Wuxi Suntech však tyto komunikační kanály nikdy nepoužila k tomu, aby uvedla jakoukoli změnu své struktury nebo o ní informovala Komisi.

(47)

Namísto toho společnost Wuxi Suntech otevřela nový komunikační kanál: tvrdila, že již v prosinci 2013 kontaktovala tým Komise odpovědný za původní antidumpingové a antisubvenční šetření, aby předběžně uvedla nadcházející změny ve struktuře společnosti Wuxi Suntech. Společnost Wuxi Suntech na podporu tohoto sdělení nepředložila žádný důkaz a ani nedoložila, které informace byly vyměněny, nýbrž se pouze opírala o e-mail ze dne 6. ledna 2014, který odkazoval na uvedené sdělení z prosince 2013.

(48)

Dne 6. ledna 2014 společnost Wuxi Suntech zaslala na zvláštní funkční e-mailovou schránku pro původní antidumpingové a antisubvenční šetření (24) e-mail s žádostí o „zvláštní dotazník/dotazník o změně názvu“. Útvary Komise odpověděly zasláním přizpůsobeného dotazníku „o změně názvu“ společnosti Wuxi Suntech, jak se obvykle činí v případě, že je požadována změna názvu. Dne 14. ledna 2014 pak společnost Wuxi Suntech prostřednictvím e-mailu poskytla další vysvětlení týkající se změny své struktury. Po tomto e-mailu následovala dne 22. května 2014 odpověď obsahující vyplněný dotazník o „změně názvu“. Tento dotazník poprvé uváděl celou novou podnikovou strukturu a objasnil, že dřívější tři společnosti ve spojení se společností Wuxi Suntech v Unii s ní již nejsou ve spojení.

(49)

V březnu 2014 se společnost Wuxi Suntech jednostranně rozhodla, že přestane vykazovat Komisi další prodej společností Suntech France, Suntech Deutschland a Suntech Italy. Společnost Wuxi Suntech však nikdy nepožádala o to, aby byly evropské společnosti odstraněny z textu závazku, ani jedním ze dvou zmíněných komunikačních kanálů.

(50)

Uvedené jednostranné rozhodnutí bez toho, aby tyto tři evropské společnosti byly někdy ze závazku odstraněny, bylo v rozporu s dohodnutým zněním závazku. Právní povinnost stanovená v ustanovení 5.16 závazku byla splněna pouze tehdy, když byly společnosti, jež byly dříve ve spojení v Evropské unii, odstraněny z textu závazku. Do té doby byly povinnosti společnosti Wuxi Suntech týkající se podávání zpráv zachovány. Bylo na společnostech, jež prošly změnami v podnikové struktuře, aby se vypořádaly se smluvními riziky a důsledky vyplývajícími z těchto změn. Břemeno vypořádání se s nimi neleželo na straně Komise.

(51)

Dokončení nabytí majetkové účasti, datum, kdy k němu údajně došlo, a následky pro fungování závazku byla témata, na která měla být Komise upozorněna, aby bylo možné takovou změnu závazku odůvodnit. Do doby, než Komise přijala rozhodnutí o přijetí změny podmínek závazku, musela společnost Wuxi Suntech dodržovat jeho podmínky, včetně podávání zpráv o společnostech zaznamenaných v závazku jako společnosti ve spojení. Kromě toho vzhledem k tomu, že nabytí majetkové účasti vedlo k potřebě změnit závazek, bylo na společnosti Wuxi Suntech, aby tuto změnu iniciovala.

(52)

Komise proto dospěla k závěru, že transakce směřující od společnosti Wuxi Suntech do společností Suntech Deutschland, Suntech Italy a Suntech France uvedené ve 23. bodě odůvodnění měly být vykazovány na úrovni dalšího prodeje. Toto nevykazování představovalo porušení závazku.

(53)

V každém případě a pouze pro účely argumentace měl být bez ohledu na skutečné datum, kdy došlo k nabytí majetkové účasti, vykázán alespoň další prodej týkající se faktur vystavených před 22. květnem 2014. Je tomu tak proto, že předcházejí datu, kdy společnost informovala tým odpovědný za původní šetření, že již není ve spojení s danými třemi společnostmi v Unii. První tvrzení bylo tedy zamítnuto.

(54)

S ohledem na tvrzení o údajné zpětné účinnosti uloženého opatření Komise poznamenala, že podle čl. 8 odst. 10 základního antidumpingového nařízení a čl. 13 odst. 10 základního antisubvenčního nařízení může být prozatímní clo uloženo pouze v případě, že šetření, které vedlo ke vzniku závazku, nebylo ukončeno. Avšak tato ustanovení se nepoužijí ve scénáři, který existuje v předmětné věci.

(55)

Tento případ se týká odnětí dočasného nehrazení antidumpingových a vyrovnávacích cel, protože podmínky pro jeho trvání již nebyly shledány za platné.

(56)

Komise připomíná, že podle rozhodnutí Komise 2013/423/EU mohlo porušení závazku odkazovat na konkrétní transakce (25). Uvedené transakce porušující závazek se realizovaly ve fakturách, jež Komise musí prohlásit za neplatné. To umožňuje celním orgánům členských států vybrat celý celní dluh. Není tím dotčena možnost celních orgánů vybírat toto clo nezávisle na formálním zjištění Komise, že došlo k porušení závazku, na základě obecných pravidel prováděcího nařízení (EU) č. 1238/2013 a prováděcího nařízení (EU) č. 1239/2013.

(57)

Prostřednictvím zrušení platnosti Komise oznamuje celním orgánům členských států, že dočasné nevybírání platných antidumpingových a vyrovnávacích cel je odňato a že u dotčeného dovozu musí být vybírána individuální cla. Za těchto okolností nastupují a uplatňují se konečná cla zavedená čl. 9 odst. 4 základního antidumpingového nařízení a čl. 14 odst. 4 základního antisubvenčního nařízení.

(58)

Takový výběr cla, které by bylo splatné již od počátku, není porušením zákazu zpětné účinnosti, nebo případně v dané věci porušením zásady legitimních očekávání. Společnost Wuxi Suntech měla povinnost neporušit podmínky závazku, a na oplátku mohla těžit z dočasného nevybírání antidumpingových a vyrovnávacích cel. Jelikož však tyto podmínky nerespektovala, nemůže namítat, že nabyla legitimní očekávání ze situace, která byla způsobilá být za určitých okolností změněna. Tvrzení o údajné zpětné účinnosti bylo zamítnuto.

(59)

V neposlední řadě se Komise zabývala tvrzením, podle kterého ustanovení čl. 3 odst. 2 písm. b) prováděcího nařízení (EU) č. 1238/2013, čl. 2 odst. 2 písm. b) prováděcího nařízení (EU) 2017/367, čl. 2 odst. 2 písm. b) prováděcího nařízení (EU) č. 1239/2013 a čl. 2 odst. 2 písm. b) prováděcího nařízení (EU) 2017/366 pozbyla platnosti a byla zrušena prováděcím nařízením (EU) 2017/1570. V důsledku toho společnost Wuxi Suntech tvrdila, že neexistoval žádný právní základ, jenž by umožňoval prohlásit závazkové faktury za neplatné.

(60)

Komise vysvětlila, že k porušení závazku došlo během období uplatňování závazku.

(61)

Jak je uvedeno v 17. bodě odůvodnění výše, 54. bod odůvodnění prováděcího nařízení (EU) 2017/1570 uvádí: „Komise nadále vede šetření týkající se dodržování cenového závazku a může zahájit nová šetření v případě zboží, které bylo propuštěno do volného oběhu v době, kdy byl cenový závazek stále v platnosti. Pro uvedená šetření jsou použitelným právem i nadále články 2 a 3 prováděcích nařízení (EU) 2017/366 a (EU) 2017/367. Zejména platí, že přijetím prohlášení o propuštění do volného oběhu vznikne celní dluh: a) kdykoli se v souvislosti s dovozem fakturovaným společnostmi, na něž se vztahuje závazek, zjistí, že jedna nebo více podmínek závazku nebyly splněny; nebo b) když Komise v nařízení nebo rozhodnutí, které se týká konkrétních transakcí, shledá, že došlo k porušení závazku, a prohlásí příslušné závazkové faktury za neplatné. Komise dále dospěla k závěru, že vyvážející výrobce, u nějž bylo shledáno, že závazek porušil, by neměl mít možnost využívat variabilního cla v podobě minimální dovozní ceny, a to i v případě, že i tato zjištění byla učiněna po ukončení cenového závazku. V takovýchto případech by variabilní clo v podobě minimální dovozní ceny již nemělo být použitelné. Komise by poté měla odstranit název (názvy) dané společnosti (daných společností) z nové přílohy VI a nové přílohy 5 prostřednictvím téhož právního aktu, v němž bylo zjištěno porušení pravidel.“

(62)

V tomto ohledu Komise uvedla, že pravomoc prohlásit závazkové faktury za neplatné odvozuje z článku 14 základního antidumpingového nařízení a z článku 24 základního antisubvenčního nařízení. Prováděcí nařízení Komise, kterým se ruší platnost faktur, navíc pouze uvádí právní důsledek porušení závazku, což vyplývá přímo z článku 8 základního antidumpingového nařízení a z článku 13 základního antisubvenčního nařízení. Tyto pravomoci jsou znovu zaznamenány v článku 2 prováděcího nařízení (EU) 2017/366, v článku 2 prováděcího nařízení (EU) 2017/367 a v článku 3 prováděcího nařízení (EU) č. 1238/2013 a v článku 2 prováděcího nařízení (EU) č. 1239/2013.

(63)

Jelikož se dotčené porušení projevilo v okamžiku před vstupem zrušujícího nařízení v platnost, může Komise prohlásit závazkové faktury za neplatné na základě článků 8 a 14 základního antidumpingového nařízení, článků 13 a 24 základního antisubvenčního nařízení, článku 3 prováděcího nařízení (EU) č. 1238/2013, článku 2 prováděcího nařízení (EU) 2017/367, článku 2 prováděcího nařízení (EU) č. 1239/2013 a článku 2 prováděcího nařízení (EU) 2017/366. Skutečností, že se Komise o tomto porušení dozvěděla až po zrušení uvedených ustanovení prováděcím nařízením (EU) 2017/1570, není narušena potřeba účinného uplatňování těchto pravidel ani požadavek na prohlášení faktur za neplatné od okamžiku, kdy k porušení došlo. Námitka proto byla zamítnuta.

(64)

Komise v souladu s čl. 8 odst. 7 a 9 základního antidumpingového nařízení, čl. 13 odst. 7 a 9 základního antisubvenčního nařízení a v souladu s podmínkami závazku dospěla k závěru, že společnost Wuxi Suntech porušila závazek v době, kdy byl ještě v platnosti.

(65)

V souladu s čl. 8 odst. 7 a 9 a článkem 14 základního antidumpingového nařízení, čl. 13 odst. 7 a 9 a článkem 24 základního antisubvenčního nařízení, čl. 3 odst. 2 písm. b) prováděcího nařízení (EU) č. 1238/2013, čl. 2 odst. 2 písm. b) prováděcího nařízení (EU) 2017/367, čl. 2 odst. 2 písm. b) prováděcího nařízení (EU) č. 1239/2013 a čl. 2 odst. 2 písm. b) prováděcího nařízení (EU) 2017/366, která byla v platnosti v okamžiku přijetí celního prohlášení k propuštění zboží do volného oběhu, se faktury společnosti Wuxi Suntech uvedené ve 24. bodě odůvodnění prohlašují za neplatné.

(66)

Je na vnitrostátních celních orgánech, aby posoudily, zda platnost použitelných promlčecích lhůt skončila v souladu s pravidly uvedenými v článku 221 nařízení (EHS) č. 2913/92 (26) a článku 103 nařízení (EU) 952/2013 (27). Tato pravidla jsou hmotná pravidla, přičemž jejich uplatnění ratione temporis závisí na datu vstupu zboží do volného oběhu (28).

(67)

Částka odpovídající celnímu dluhu, který vznikl v okamžiku přijetí prohlášení k propuštění zboží do volného oběhu, by měla být vnitrostátními celními orgány v souladu s článkem 218 a následujícími nařízení (EHS) č. 2913/92 a článkem 105 nařízení (EU) 952/2013 vybrána a zaúčtována.

(68)

Komise rovněž připomíná, že pokud celní orgány členských států mají informace o tom, že cena předložená na závazkové faktuře neodpovídá skutečně zaplacené ceně, měly by vyšetřit, zda nebyl porušen požadavek na zahrnutí jakýchkoli rabatů na závazkové faktury či zda byla dodržena minimální dovozní cena.

(69)

Pokud celní orgány členského státu dospějí k závěru, že došlo k takovému porušení nebo že nebyla dodržena minimální dovozní cena, měly by v důsledku toho vybírat cla.

(70)

Komise by s cílem usnadnit práci celním orgánům členských států na základě čl. 4 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie měla v takových situacích sdílet důvěrné znění závazku a další informace o něm výhradně pro účely vnitrostátního řízení,