(EU) 2020/285Směrnice Rady (EU) 2020/285 ze dne 18. února 2020, kterou se mění směrnice 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty, pokud jde o zvláštní režim pro malé podniky, a nařízení (EU) č. 904/2010, pokud jde o správní spolupráci a výměnu informací za účelem sledování správného uplatňování zvláštního režimu pro malé podniky

Publikováno: Úř. věst. L 62, 2.3.2020, s. 13-23 Druh předpisu: Směrnice
Přijato: 18. února 2020 Autor předpisu: Rada Evropské unie
Platnost od: 22. března 2020 Nabývá účinnosti: 1. ledna 2025
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:
Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



SMĚRNICE RADY (EU) 2020/285

ze dne 18. února 2020,

kterou se mění směrnice 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty, pokud jde o zvláštní režim pro malé podniky, a nařízení (EU) č. 904/2010, pokud jde o správní spolupráci a výměnu informací za účelem sledování správného uplatňování zvláštního režimu pro malé podniky

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 113 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanoviska Evropského parlamentu (1),

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (2),

v souladu se zvláštním legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Podle směrnice Rady 2006/112/ES (3) mohou členské státy nadále uplatňovat své zvláštní režimy pro malé podniky v souladu se společnými ustanoveními a za účelem užší harmonizace. Tato ustanovení jsou však zastaralá a nesnižují malým podnikům zátěž spojenou s dodržováním předpisů, jelikož byla navržena pro společný systém daně z přidané hodnoty (DPH) založený na zdanění ve členském státě původu.

(2)

Ve svém akčním plánu v oblasti DPH oznámila Komise komplexní balíček zjednodušujících opatření určených malým podnikům, která mají snížit jejich administrativní zátěž a přispět k vytvoření fiskálního prostředí usnadňujícího jejich růst a rozvoj přeshraničního obchodu. Balíček zjednodušujících opatření spočívá v přezkumu zvláštního režimu pro malé podniky popsaném ve sdělení o opatřeních v návaznosti na akční plán v oblasti DPH. Přezkum zvláštního režimu pro malé podniky je proto významnou součástí balíčku reforem stanoveného v akčním plánu v oblasti DPH.

(3)

V zájmu vyřešení problému neúměrné zátěže spojené s dodržováním předpisů, jíž osvobozené malé podniky čelí, by tyto podniky měly mít rovněž k dispozici určitá zjednodušující opatření.

(4)

V současné době umožňuje zvláštní režim pro malé podniky osvobodit jen podniky usazené v členském státě, v němž je daň splatná. To má negativní dopad na konkurenceschopnost podniků působících na vnitřním trhu, které v daném členském státě usazeny nejsou. Za účelem řešení tohoto problému a zabránění dalšímu narušování by měly mít možnost využívat osvobození i malé podniky usazené v jiném členském státě, než je stát, v němž je daň splatná.

(5)

Podléhá-li osoba povinná k dani ve svém členském státě usazení běžnému režimu DPH, ale v jiném členském státě využívá osvobození od daně pro malé podniky, odpočet daně na vstupu by měl zohledňovat souvislost se zdaněnými dodáními a poskytnutími uskutečněnými osobou povinnou k dani. Proto pokud si tyto osoby povinné k dani pořizují vstupy, které souvisí s osvobozenými dodáními a poskytnutími v jiných členských státech, nemělo by být možné uplatnit odpočet daně na vstupu.

(6)

Malé podniky mohou využívat osvobození jen tehdy, nedosahuje-li jejich roční obrat prahové hodnoty platné ve členském státě, v němž je daň splatná. Při nastavování prahové hodnoty by se členské státy měly řídit pravidly ohledně prahových hodnot stanovenými ve směrnici 2006/112/ES. Tato pravidla, z nichž většina byla zavedena v roce 1977, však již nejsou vyhovující.

(7)

Za účelem zjednodušení bylo řadě členských států povoleno dočasně uplatňovat prahovou hodnotu vyšší, než jaká je povolena podle směrnice 2006/112/ES. Protože není vhodné nadále upravovat obecná pravidla prostřednictvím opatření přijímaných jako výjimky, měla by se pravidla ohledně prahových hodnot aktualizovat.

(8)

Členské státy by měly mít možnost nastavit vnitrostátní prahovou hodnotu pro osvobození na úrovni, která nejlépe vyhovuje jejich hospodářským a politickým podmínkám, přičemž tato směrnice stanoví horní hranici této prahové hodnoty. V tomto ohledu je třeba vyjasnit, že uplatňují-li členské státy pro různá podnikatelská odvětví odlišné prahové hodnoty, je nutné zakládat je na objektivních kritériích. Je-li osoba povinná k dani oprávněna využívat více než jedné odvětvové prahové hodnoty, měly by členské státy zajistit, že daná osoba povinná k dani může uplatňovat pouze jednu z těchto prahových hodnot. Měly by rovněž zajistit, že tyto prahové hodnoty nebudou rozlišovat mezi usazenými a neusazenými osobami povinnými k dani.

(9)

Prahová hodnota ročního obratu, která je podle zvláštního režimu stanoveného touto směrnicí základem pro osvobození, je dána prostým součtem hodnoty těch dodání zboží a poskytnutí služeb, které malý podnik uskutečnil v členském státě, kde je osvobozen. K narušení hospodářské soutěže by mohlo docházet, pokud by podnik, který v tomto členském státě není usazen, mohl tohoto osvobození využívat bez ohledu na obrat, který vytvořil v jiných členských státech. V zájmu omezení takových narušení hospodářské soutěže a ochrany daňových příjmů by měly mít nárok na osvobození v členském státě, v němž nejsou usazeny, jen podniky, jejichž roční obrat nedosahuje určité prahové hodnoty v celé Unii. Podniky, jejichž obrat v členském státě, v němž jsou usazeny, je pod vnitrostátní prahovou hodnotou, by měly mít možnost nadále v tomto členském státě uskutečňovat osvobozená dodání a poskytnutí bez ohledu na obrat, který vytvářejí v jiných členských státech, a to i pokud jejich celkový obrat přesahuje unijní prahovou hodnotu.

(10)

Aby bylo možné uplatňování osvobození účinně kontrolovat a aby bylo zajištěno, že členské státy mají přístup k nezbytným informacím, by osoba povinná k dani, která chce využívat osvobození v členském státě, ve kterém není usazena, měla mít povinnost tuto skutečnost předem oznámit členskému státu, ve kterém usazena je. Z důvodu zjednodušení a snížení nákladů na dodržování právních předpisů by taková osoba povinná k dani měla být identifikována pomocí osobního čísla pouze v členském státě usazení. Tímto číslem může být, avšak nikoli nezbytně, osobní identifikační číslo pro DPH.

(11)

Za účelem zajištění řádného fungování a sledování osvobození a včasného předávání informací by měly být jasně stanoveny oznamovací povinnosti osob povinných k dani, které využívají osvobození v členském státě, v němž nejsou usazeny. Díky tomu by mělo být možné osoby povinné k dani, které daňové předpisy dodržují, zprostit těchto povinností a povinnosti registrace v jiných členských státech než v členském státě usazení. Členské státy by však měly mít možnost požadovat, aby tyto neusazené osoby povinné k dani v případě, že nedodržují oznamovací povinnosti, jež byly specificky pro ně stanoveny, musely splňovat obecné povinnosti v oblasti registrace k DPH a oznamovací povinnosti stanovené ve vnitrostátních právních předpisech v oblasti DPH.

(12)

Aby se zabránilo nekonzistentnosti při výpočtu ročního obratu v členském státě, který slouží jako východisko pro uplatnění osvobození, a ročního obratu v Unii, mělo by být upřesněno, které složky obratu se mají zohledňovat.

(13)

Aby se zabránilo obcházení pravidel týkajících se osvobození pro malé podniky a zachoval se účel tohoto osvobození, neměla by osoba povinná k dani bez ohledu na to, zda v členském státě přiznávajícím osvobození je či není usazena, mít možnost tohoto osvobození využívat, pokud v předchozím kalendářním roce překročila vnitrostátní prahovou hodnotu stanovenou v daném členském státě. Ze stejných důvodů by osoba povinná k dani, která není usazena v členském státě přiznávajícím osvobození, neměla mít možnost osvobození využívat, pokud v předchozím kalendářním roce překročila prahovou hodnotu pro roční obrat v Unii.

(14)

Aby se zajistil postupný přechod malých podniků od osvobození ke zdanění, mělo by být osobám povinným k dani umožněno využívat osvobození pro malé podniky po omezenou dobu i nadále, pokud jejich obrat nepřekročí vnitrostátní prahovou hodnotu pro osvobození o více než stanovený procentní podíl této prahové hodnoty. Jelikož se úroveň uplatňovaných prahových hodnot může v jednotlivých členských státech lišit, měly by mít členské státy možnost zvolit si jeden ze dvou navržených procentních podílů, pokud uplatnění tohoto procentního podílu nepovede k tomu, že by obrat osvobozené osoby povinné k dani překročil určitou pevně stanovenou částku. Dojde-li v průběhu kalendářního roku k překročení prahové hodnoty pro roční obrat v Unii, je nezbytné toto osvobození, s ohledem na funkci prahové hodnoty coby ochrany daňových příjmů, od daného okamžiku přestat uplatňovat.

(15)

Pokud se osvobození uplatňuje, měly by malé podniky využívající tohoto osvobození v členském státě usazení mít v určité lhůtě přinejmenším přístup k registraci k DPH. Ve zvláštních případech, kdy jsou k zabránění daňovým únikům nebo vyhýbání se daňovým povinnostem nutné hloubkové kontroly, by členské státy měly mít možnost tuto lhůtu prodloužit.

(16)

Malé podniky využívající osvobození v členském státě usazení by měly mít alespoň přístup ke zjednodušeným oznamovacím povinnostem.

(17)

Kromě přiznání osvobození od daně umožňují zvláštní režimy také odstupňované daňové úlevy. Odstupňované daňové úlevy jsou zdrojem komplikací a ke snižování zátěže malých podniků spojené s dodržováním předpisů přispívají jen málo. Proto by toto opatření mělo být odstraněno.

(18)

Členské státy by měly mít možnost přiznat osobám povinným k dani právo volby mezi obecným režimem DPH a zvláštním režimem pro malé podniky. Pokud osoba povinná k dani tohoto práva využije, je vhodné ponechat stanovení podrobných pravidel a podmínek pro uplatnění této volby na členských státech.

(19)

Tato směrnice by neměla ukládat nové registrační a oznamovací povinnosti pro malé podniky, které budou osvobození využívat pouze v členském státě usazení.

(20)

Jelikož cíle této směrnice, totiž snížení zátěže, s níž se potýkají malé podniky v souvislosti s dodržováním předpisů, nemůže být uspokojivě dosaženo členskými státy, ale spíše jej může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

(21)

Členské státy se v souladu se společným politickým prohlášením členských států a Komise ze dne 28. září 2011 o informativních dokumentech (4) zavázaly, že v odůvodněných případech doplní oznámení o opatřeních přijatých za účelem provedení směrnice ve vnitrostátním právu o jeden či více dokumentů s informacemi o vztahu mezi jednotlivými složkami směrnice a příslušnými částmi vnitrostátních nástrojů přijatých za účelem provedení směrnice ve vnitrostátním právu. V případě této směrnice považuje normotvůrce předložení těchto dokumentů za odůvodněné.

(22)

K zajištění toho, aby zjednodušující opatření stanovená ve směrnici 2006/112/ES, pokud jde o zvláštní režim pro malé podniky, bylo možné řádně sledovat, je nezbytné změnit nařízení Rady (EU) č. 904/2010 (5) tak, aby relevantní příslušné orgány členských států měly automatizovaný přístup k údajům shromážděným od osob povinných k dani využívajících osvobození od DPH pro malé podniky.

(23)

S cílem poskytnout malým podnikům snadný přístup k ustanovením týkajícím se zvláštního režimu pro malé podniky v každém členském státě by tato ustanovení měla být zveřejněna na internetových stránkách Komise.

(24)

Výbor regionů vydal své stanovisko dne 10. října 2018 (6).

(25)

Směrnice 2006/112/ES a nařízení (EU) č. 904/2010 by proto měly být odpovídajícím způsobem změněny,

PŘIJALA TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Změny směrnice 2006/112/ES

Směrnice 2006/112/ES se mění takto:

1)

V čl. 2 odst. 1 písm. b) se bod i) nahrazuje tímto:

„i)

osobou povinnou k dani, která jedná jako taková, nebo právnickou osobou nepovinnou k dani, je-li prodávajícím osoba povinná k dani, která jedná jako taková a přitom nemá nárok na osvobození pro malé podniky podle článku 284, ani se na ni nevztahuje článek 33 nebo 36;“.

2)

Článek 139 se mění takto:

a)

v odstavci 1 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„Osvobození od daně podle čl. 138 odst. 1 se nevztahuje na dodání zboží uskutečněné osobou povinnou k dani, na kterou se v rámci členského státu, ve kterém se dodání uskutečňuje, vztahuje osvobození pro malé podniky podle článku 284.“;

b)

odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2.   Osvobození od daně podle čl. 138 odst. 2 písm. b) se nevztahuje na dodání výrobků podléhajících spotřební dani uskutečněné osobou povinnou k dani, na kterou se v rámci členského státu, ve kterém se dodání uskutečňuje, vztahuje osvobození pro malé podniky podle článku 284.“

3)

Článek 167a se mění takto:

a)

druhý pododstavec se nahrazuje tímto:

„Členské státy, které uplatňují volitelný režim uvedený v prvním pododstavci, stanoví pro osoby povinné k dani, které využívají tento režim na jejich území, prahovou hodnotu založenou na ročním obratu osoby povinné k dani vypočítaném podle článku 288. Tato prahová hodnota nesmí přesáhnout 2 000 000 EUR nebo ekvivalent této částky v národní měně.“;

b)

třetí pododstavec se zrušuje.

4)

V článku 169 se písmeno a) nahrazuje tímto:

„a)

jiných plnění než těch, jež jsou osvobozena podle článku 284, spočívajících v činnostech uvedených v čl. 9 odst. 1 druhém pododstavci, která byla uskutečněna mimo členský stát, v němž je daná daň splatná nebo byla odvedena, a u kterých by jí vznikl nárok na odpočet daně, kdyby byla uskutečněna v tomto členském státě;“.

5)

V čl. 220a odst. 1 se doplňuje nové písmeno, které zní:

„c)

využívá-li osoba povinná k dani osvobození pro malé podniky podle článku 284.“

6)

V článku 270 se písmeno a) nahrazuje tímto:

„a)

celková roční hodnota, bez DPH, jí dodaného zboží a jí poskytnutých služeb nepřekročila o více než 35 000 EUR nebo o ekvivalent této částky v národní měně roční obrat, který slouží jako východisko pro osoby povinné k dani, na které se vztahuje osvobození pro malé podniky podle článku 284;“.

7)

V čl. 272 odst. 1 se zrušuje písmeno d).

8)

V hlavě XII kapitole 1 se vkládá nový oddíl, který zní:

Oddíl – 1

Definice

Článek 280a

Pro účely této kapitoly se rozumí:

1)

„ročním obratem v členském státě“ celková roční hodnota dodání zboží a poskytnutí služeb, bez DPH, uskutečněných osobou povinnou k dani v tomto členském státě v průběhu kalendářního roku;

2)

„ročním obratem v Unii“ celková roční hodnota dodání zboží a poskytnutí služeb, bez DPH, uskutečněných osobou povinnou k dani na území Společenství v průběhu kalendářního roku.“

9)

V hlavě XII kapitole 1 se název oddílu 2 nahrazuje tímto:

„Osvobození od daně“.

10)

Článek 282 se nahrazuje tímto:

Článek 282

Osvobození podle tohoto oddílu se vztahují na dodání zboží a poskytnutí služeb malými podniky.“

11)

V čl. 283 odst. 1 se zrušuje písmeno c).

12)

Článek 284 se nahrazuje tímto:

Článek 284

1.   Členské státy mohou osvobodit od daně dodání zboží či poskytnutí služeb uskutečněná na jejich území osobami povinnými k dani usazenými na tomto území, jejichž roční obrat v členském státě vztahující se k těmto dodáním a poskytnutím nepřesahuje prahovou hodnotu stanovenou příslušnými členskými státy pro uplatnění tohoto osvobození. Tato prahová hodnota nepřesáhne 85 000 EUR nebo ekvivalent této částky v národní měně.

Členské státy mohou na základě objektivních kritérií stanovit rozdílné prahové hodnoty pro různá podnikatelská odvětví. Žádná z těchto prahových hodnot však nepřesáhne 85 000 EUR nebo ekvivalent této částky v národní měně.

Členské státy zajistí, aby osoba povinná k dani, která je oprávněna využívat více než jedné odvětvové prahové hodnoty, mohla uplatňovat pouze jednu z těchto prahových hodnot.

Prahové hodnoty stanovené členským státem nesmí rozlišovat mezi osobami povinnými k dani, které jsou v daném členském státě usazeny, a osobami povinnými k dani, které v něm usazeny nejsou.

2.   Členské státy, které zavedly osvobození podle odstavce 1, přiznají toto osvobození také dodáním zboží a poskytnutím služeb, která na jejich území uskuteční osoby povinné k dani usazené v jiném členském státě, jsou-li splněny tyto podmínky:

a)

roční obrat v Unii dané osoby povinné k dani nepřekročil 100 000 EUR;

b)

hodnota dodání a poskytnutí v členském státě, v němž daná osoba povinná k dani není usazena, nepřekročil prahovou hodnotu platnou v tomto členském státě pro osvobození osob povinných k dani usazených v tomto členském státě.

3.   Bez ohledu na článek 292b, aby osoba povinná k dani mohla využít osvobození od daně v členském státě, v němž není usazena, musí:

a)

tuto skutečnost předem oznámit členskému státu, ve kterém je usazena, a

b)

být pro účely uplatnění osvobození identifikována osobním číslem pouze v členském státě usazení.

Členské státy mohou pro účely identifikace uvedené v prvním pododstavci písm. b) použít osobní identifikační číslo pro DPH, které je osobě povinné k dani již přiděleno v souvislosti s jejími povinnostmi v rámci vnitřního systému, nebo využít strukturu čísla pro DPH nebo jiného čísla.

Osobní identifikační číslo uvedené v prvním pododstavci písm. b) má příponu „EX“ nebo se takováto přípona k takovému číslu doplní.

4.   Osoba povinná k dani uvědomí prostřednictvím aktualizace předchozího oznámení členský stát usazení předem o veškerých změnách informací, které byly dříve poskytnuty v souladu s odst. 3 prvním pododstavcem, včetně záměru využít tohoto osvobození od daně v členském státě nebo členských státech jiných než těch, které byly uvedeny v předchozím oznámení, a rozhodnutí přestat uplatňovat režim osvobození v členském státě nebo v členských státech, ve kterých není usazena.

Ukončení využívání osvobození je účinné od prvního dne následujícího kalendářního čtvrtletí po obdržení informací od osoby povinné k dani nebo, pokud tyto informace obdrží v průběhu posledního měsíce kalendářního čtvrtletí, od prvního dne druhého měsíce následujícího kalendářního čtvrtletí.

5.   Osvobození od daně se použije v členském státě, v němž osoba povinná k dani není usazena a v němž má v úmyslu využít tohoto osvobození podle:

a)

předchozího oznámení, ode dne, kdy členský stát usazení informuje osobu povinnou k dani o osobním identifikačním čísle; nebo

b)

aktualizace předchozího oznámení, ode dne, kdy členský stát usazení potvrdí číslo osobě povinné k dani v důsledku této aktualizace.

Lhůta uvedená v prvním pododstavci nesmí být delší než 35 pracovních dnů od obdržení předchozího oznámení nebo aktualizace předchozího oznámení podle odst. 3 prvního pododstavce a odst. 4 prvního pododstavce, s výjimkou zvláštních případů, kdy mohou členské státy za účelem zabránění daňovým únikům nebo vyhýbání se daňovým povinnostem vyžadovat dodatečnou lhůtu k provedení nezbytných kontrol.

6.   Odpovídající hodnota v národní měně částky uvedené v tomto článku se vypočte s použitím směnného kurzu zveřejněného Evropskou centrální bankou dne 18. ledna 2018.“

13)

Vkládají se nové články, které znějí:

„Článek 284a

1.   Předchozí oznámení uvedené v čl. 284 odst. 3 prvním pododstavci písm. a) musí obsahovat alespoň tyto informace:

a)

jméno, činnost, právní formu a adresu osoby povinné k dani;

b)

členský stát nebo členské státy, v nichž osoba povinná k dani zamýšlí využít osvobození od daně;

c)

celkovou hodnotu dodání zboží nebo poskytnutí služeb uskutečněných v členském státě, v němž je osoba povinná k dani usazena, a v každém z ostatních členských států v průběhu předchozího kalendářního roku;

d)

celkovou hodnotu dodání zboží nebo poskytnutí služeb uskutečněných v členském státě, v němž je osoba povinná k dani usazena, a v každém z ostatních členských států v průběhu běžného kalendářního roku až do oznámení.

Informace uvedené v prvním pododstavci písm. c) tohoto odstavce musí být poskytnuty za každý předchozí kalendářní rok, který patří do období uvedeného v čl. 288a odst. 1 prvním pododstavci, pokud jde o každý členský stát, který použije možnost v něm stanovenou.

2.   Pokud osoba povinná k dani uvědomí členský stát usazení v souladu s čl. 284 odst. 4 o tom, že zamýšlí využít osvobození od daně v členském státě nebo členských státech jiných než těch, které jsou uvedeny v předchozím oznámení, není povinna poskytnout informace uvedené v odstavci 1 tohoto článku, pokud tyto informace již byly zahrnuty ve výkazech dříve předložených podle článku 284b.

Aktualizace uvedená v prvním pododstavci musí obsahovat osobní identifikační číslo podle čl. 284 odst. 3 písm. b).

Článek 284b

1.   Osoba povinná k dani využívající osvobození stanovené v čl. 284 odst. 1 v členském státě, v němž není usazena, v souladu s postupem podle čl. 284 odst. 3 a 4, oznámí členskému státu usazení za každé kalendářní čtvrtletí následující informace, včetně osobního identifikačního čísla uvedeného v čl. 284 odst. 3 písm. b):

a)

celkovou hodnotu dodání zboží a poskytnutí služeb uskutečněných v průběhu kalendářního čtvrtletí v členském státě usazení, nebo uvede „0“, pokud se žádná dodání nebo poskytnutí neuskutečnila;

b)

celkovou hodnotu dodání zboží a poskytnutí služeb uskutečněných v průběhu daného kalendářního čtvrtletí v každém členském státě jiném než členském státě usazení, nebo uvede „0“, pokud se žádná dodání nebo poskytnutí neuskutečnila;

2.   Osoba povinná k dani sdělí informace uvedené v odstavci 1 do jednoho měsíce od konce kalendářního čtvrtletí.

3.   Dojde-li k překročení prahové hodnoty ročního obratu v Unii uvedeného v čl. 284 odst. 2 písm. a), informuje osoba povinná k dani členský stát usazení do 15 pracovních dnů. Současně musí osoba povinná k dani oznámit hodnotu dodání zboží a poskytnutí služeb uvedených v odstavci 1, která byla uskutečněna od začátku běžného kalendářního čtvrtletí do data, kdy byla překročena prahová hodnota ročního obratu v Unii.

Článek 284c

1.   Pro účely čl. 284a odst. 1 písm. c) a d) a čl. 284b odst. 1 se použijí tato ustanovení:

a)

hodnoty sestávají z částek uvedených v článku 288;

b)

hodnoty jsou denominovány v eurech;

c)

pokud členský stát přiznávající osvobození používá různé prahové hodnoty, jak je uvedeno v čl. 284 odst. 1 druhém pododstavci, je osoba povinná k dani povinna oznámit danému členskému státu samostatně informace o celkové hodnotě dodání zboží nebo poskytnutí služeb ve vztahu k jednotlivým prahovým hodnotám, které mohou být použitelné.

Pro účely prvního pododstavce písm. b) mohou členské státy, které nepřijaly euro, požadovat, aby byly hodnoty vyjádřeny v jejich národní měně. Pokud byla dodání a poskytnutí uskutečněna v jiných měnách, použije osoba povinná k dani směnný kurz platný první den kalendářního roku. Přepočet se provede podle směnného kurzu zveřejněného Evropskou centrální bankou pro uvedený den, nebo pokud není v uvedený den kurz zveřejněn, podle kurzu zveřejněného pro nejbližší následující den.

2.   Členský stát usazení může požadovat, aby informace uvedené v čl. 284 odst. 3 a 4 a v čl. 284b odst. 1 a 3 byly podány elektronickými prostředky v souladu s podmínkami, které stanoví daný členský stát.

Článek 284d

1.   Osoba povinná k dani využívající osvobození od daně v členském státě, ve kterém není usazena, nemá v souvislosti s dodáními zboží a poskytnutími služeb, na něž se v daném členském státě vztahuje osvobození, povinnost:

a)

být registrována pro účely DPH podle článků 213 a 214;

b)

podávat přiznání k dani podle článku 250.

2.   Osoba povinná k dani využívající osvobození v členském státě usazení a v kterémkoliv jiném členském státě, ve kterém není usazena, není povinna podávat v souvislosti s dodáními zboží a poskytnutími služeb, na něž se v členském státě usazení vztahuje osvobození, přiznání k dani podle článku 250.

3.   Pokud osoba povinná k dani nedodržuje pravidla stanovená v článku 284b, mohou členské státy odchylně od odstavců 1 a 2 tohoto článku požadovat, aby tato osoba povinná k dani splnila daňové povinnosti v oblasti DPH, jako jsou povinnosti uvedené v odstavci 1 tohoto článku.

Článek 284e

Členský stát usazení bez odkladu buď deaktivuje identifikační číslo uvedené v čl. 284 odst. 3 písm. b), nebo pokud osoba povinná k dani nadále využívá osvobození od daně v jiném členském státě nebo jiných členských státech, upraví informace obdržené podle čl. 284 odst. 3 a 4 ve vztahu k dotčenému členskému státu nebo dotčeným členským státům v těchto případech:

a)

celková hodnota dodání zboží a poskytnutí služeb vykázaných osobou povinnou k dani přesahuje částku uvedenou v čl. 284 odst. 2 písm. a);

b)

členský stát, který přiznal osvobození, oznámil, že osoba povinná k dani nemá nárok na osvobození nebo že osvobození v tomto členském státě bylo ukončeno;

c)

osoba povinná k dani informovala o svém rozhodnutí přestat osvobození využívat; nebo

d)

osoba povinná k dani informovala o ukončení svých činností nebo lze jinak mít za to, že své činnosti ukončila.“

14)

Články 285, 286, a 287 se zrušují.

15)

Článek 288 se nahrazuje tímto:

Článek 288

1.   Roční obrat, ke kterému se přihlíží pro účely uplatnění osvobození od daně podle článku 284, sestává z těchto částek bez DPH:

a)

hodnoty dodání zboží a poskytnutí služeb v rozsahu, v jakém by byly zdaněny, pokud by je dodala nebo poskytla osoba povinná k dani, na kterou se osvobození nevztahuje;

b)

hodnoty plnění osvobozených od daně s nárokem na odpočet daně odvedené na předchozím stupni podle článků 110 nebo 111 nebo čl. 125 odst. 1;

c)

hodnoty plnění osvobozených od daně podle článků 146 až 149 a článků 151, 152 a 153;

d)

hodnoty plnění osvobozených od daně podle článku 138, pokud se uplatní osvobození podle uvedeného článku;

e)

hodnoty operací s nemovitostmi a finančních činností uvedených v čl. 135 odst. 1 písm. b) až g) a hodnoty pojišťovacích a zajišťovacích služeb, nejsou-li tato plnění vedlejšími plněními.

2.   Při výpočtu obratu podle odstavce 1 se nebere zřetel na převody hmotného nebo nehmotného investičního majetku osoby povinné k dani.“

16)

Vkládá se nový článek, který zní:

Článek 288a

1.   Osoba povinná k dani bez ohledu na to, zda je či není usazena v členském státě přiznávajícím osvobození stanovené v čl. 284 odst. 1, nesmí toto osvobození využívat po dobu jednoho kalendářního roku, pokud v předchozím kalendářním roce překročila prahovou hodnotu stanovenou podle uvedeného odstavce. Členský stát přiznávající osvobození od daně může tuto dobu prodloužit na dva kalendářní roky.

Dojde-li v průběhu kalendářního roku k překročení prahové hodnoty uvedené v čl. 284 odst. 1 o

a)

ne více než 10 %, může osoba povinná k dani v průběhu daného kalendářního roku nadále využívat osvobození stanovené v čl. 284 odst. 1;

b)

více než 10 %, osvobození stanovené v čl. 284 odst. 1 se od daného okamžiku přestane uplatňovat.

Bez ohledu na druhý pododstavec písm. a) a b) mohou členské státy stanovit horní hranici ve výši 25 % nebo se rozhodnout povolit osobě povinné k dani i nadále využívat osvobození stanovené v čl. 284 odst. 1 bez jakékoli horní hranice v průběhu kalendářního roku, ve kterém byla prahová hodnota překročena. Použití této horní hranice nebo rozhodnutí o povolení však nesmí vést k tomu, že by byla osvobozena osoba povinná k dani, jejíž obrat v členském státě přiznávajícím osvobození převyšuje 100 000 EUR.

Odchylně od druhého a třetího pododstavce se členské státy mohou rozhodnout, že osvobození stanovené v čl. 284 odst. 1 se přestane uplatňovat od okamžiku, kdy dojde k překročení prahové hodnoty stanovené podle uvedeného odstavce.

2.   Osoba povinná k dani neusazená v členském státě přiznávajícím osvobození stanovené v čl. 284 odst. 1 nesmí toto osvobození uplatnit, pokud v předchozím kalendářním roce překročila prahovou hodnotu ročního obratu v Unii uvedenou v čl. 284 odst. 2 písm. a).

Dojde-li v průběhu kalendářního roku k překročení prahové hodnoty ročního obratu v Unii podle čl. 284 odst. 2 písm. a), osvobození stanovené v čl. 284 odst. 1 pro osobu povinnou k dani, která není usazena v členském státě přiznávajícím osvobození, se od daného okamžiku přestane uplatňovat.

3.   Odpovídající hodnota v národní měně částky uvedené v odstavci 1 se vypočte podle směnného kurzu zveřejněného Evropskou centrální bankou dne 18. ledna 2018.“

17)

V článku 290 se druhá věta nahrazuje tímto:

„Členské státy mohou stanovit podrobná pravidla a podmínky pro uplatňování tohoto rozhodnutí.“

18)

Články 291 a 292 se zrušují.

19)

V hlavě XII kapitole 1 se vkládá nový oddíl, který zní:

Oddíl 2a

Zjednodušení povinností pro osvobozené malé podniky

Článek 292a

Pro účely tohoto oddílu se „osvobozeným malým podnikem“ rozumí osoba povinná k dani využívající osvobození od daně v členském státě, v němž je daň splatná, podle čl. 284 odst. 1 a 2.

Článek 292b

Aniž je dotčen čl. 284 odst. 3, mohou členské státy zprostit osvobozené malé podniky usazené na jejich území, které využívají osvobození pouze v daném členském státě, povinnosti oznamovat zahájení své činnosti podle článku 213 a být identifikovány pomocí osobního identifikačního čísla podle článku 214, s výjimkou případů, kdy tyto podniky uskutečňují plnění, na něž se vztahuje čl. 214 odst. 1 písm. b), d) nebo e).

Pokud členské státy nevyužijí možnosti uvedené v prvním pododstavci, zavedou postup pro přidělení osobního identifikačního čísla těmto osvobozeným malým podnikům. Postup pro přidělení osobního identifikačního čísla nesmí trvat déle než 15 pracovních dnů s výjimkou určitých případů, kdy mohou členské státy za účelem zabránění daňovým únikům nebo vyhýbání se daňovým povinnostem vyžadovat dodatečnou lhůtu k provedení nezbytných kontrol.

Článek 292c

Členské státy mohou zprostit osvobozené malé podniky usazené na jejich území, jež využívají osvobození pouze na tomto území, povinnosti podat přiznání k DPH podle článku 250.

Pokud členské státy nevyužijí možnosti uvedené v prvním pododstavci, umožní těmto osvobozeným malým podnikům podat zjednodušené přiznání k dani za období kalendářního roku. Osvobozené malé podniky se však mohou rozhodnout pro použití zdaňovacího období stanoveného podle článku 252.

Článek 292d

Členské státy mohou zprostit osvobozené malé podniky některých nebo všech povinností uvedených v článcích 217 až 271.“

20)

V hlavě XII kapitole 1 se oddíl 3 zrušuje.

21)

V článku 314 se písmeno c) nahrazuje tímto:

„c)

jinou osobou povinnou k dani, zakládá-li dodání zboží touto jinou osobou povinnou k dani nárok na osvobození pro malé podniky podle článku 284 a zahrnuje-li investiční majetek;“.

22)

V článku 334 se písmeno c) nahrazuje tímto:

„c)

jiné osoby povinné k dani, zakládá-li dodání zboží touto osobou povinnou k dani uskutečněné na základě smlouvy, podle níž jí z prodeje přísluší provize, nárok na osvobození pro malé podniky podle článku 284 a zahrnuje-li investiční majetek;“.

Článek 2

Změny nařízení (EU) č. 904/2010

Nařízení (EU) č. 904/2010 se mění takto:

1)

Článek 17 se mění takto:

a)

v odstavci 1 se doplňuje nové písmeno, které zní:

„g)

informace shromažďované podle čl. 284 odst. 3 a 4 a podle článku 284b směrnice 2006/112/ES“;

b)

odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2.   Komise prostřednictvím prováděcích aktů přijme technické podrobnosti týkající se automatizované žádosti vztahující se k informacím uvedeným v odstavci 1 tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 58 odst. 2.“

2)

V článku 21 se vkládá nový odstavec, který zní:

„2b.   Pokud jde o informace uvedené v čl. 17 odst. 1 písm. g), musí být přístupné alespoň tyto údaje:

a)

osobní identifikační čísla osvobozených osob povinných k dani přidělená členským státem, který informace poskytuje;

b)

jméno, činnost, právní forma a adresa osvobozených osob povinných k dani identifikovaných pomocí osobního identifikačního čísla uvedeného v písmenu a);

c)

členský stát nebo členské státy, v nichž osoba povinná k dani využívá osvobození ;

d)

datum začátku využívání osvobození osobou povinnou k dani v členském státě nebo členských státech;

e)

informace uvedené v čl. 284a odst. 1 prvním pododstavci písm. c) a d) směrnice 2006/112/ES;

f)

celková hodnota dodání zboží nebo poskytnutí služeb za kalendářní čtvrtletí uskutečněných každou osobou povinnou k dani, jíž bylo přiděleno osobní identifikační číslo uvedené v písmeni a) v členském státě, ve kterém je osoba povinná k dani usazena;

g)

celková hodnota dodání zboží nebo poskytnutí služeb za kalendářní čtvrtletí uskutečněných každou osobou povinnou k dani, jíž bylo přiděleno osobní identifikační číslo uvedené v písmeni a) v každém jiném členském státě, než ve kterém je osoba povinná k dani usazena;

h)

datum, kdy roční obrat v Unii osoby povinné k dani překročil částku uvedenou v čl. 284 odst. 2 písm. a) směrnice 2006/112/ES;

i)

datum, kdy rozhodnutí osoby povinné k dani dobrovolně ukončit využívání osvobození nabyde účinku, a členský stát nebo členské státy, v nichž je toto ukončení účinné;

j)

datum, kdy byla činnost osoby povinné k dani ukončena, a dotyčný členský stát nebo dotčené členské státy.

Hodnoty uvedené v prvním pododstavci písm. e) až g) se uvedou odděleně pro každou prahovou hodnotu, která může být použitelná podle čl. 284 odst. 1 druhého pododstavce směrnice 2006/112/ES.“

3)

V článku 31 se vkládá nový odstavec, který zní:

„2a.   Každý členský stát poskytne elektronickými prostředky potvrzení, že osoba povinná k dani, které bylo přiděleno osobní identifikační číslo podle čl. 284 odst. 3 směrnice 2006/112/ES, je osvobozeným malým podnikem. V potvrzení se uvede členský stát nebo členské státy, v nichž osoba povinná k dani uplatňuje osvobození.“

4)

V článku 32 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.   Komise na základě informací poskytnutých členskými státy zveřejní na svých internetových stránkách podrobnosti o předpisech každého členského státu, které provádějí hlavu XI kapitolu 3 článek 167a a hlavu XII kapitolu 1 směrnice 2006/112/ES.“

5)

Vkládá se nová kapitola, která zní:

KAPITOLA Xa

USTANOVENÍ O ZVLÁŠTNÍM REŽIMU PODLE HLAVY XII KAPITOLY 1 SMĚRNICE 2006/112/ES

Článek 37a

1.   Členský stát usazení předá elektronickými prostředky příslušným orgánům členských států přiznávajících osvobození následující informace, a to do 15 pracovních dnů ode dne, kdy jsou tyto informace k dispozici:

a)

pokud jde o osoby povinné k dani, které podaly předchozí oznámení nebo aktualizaci oznámení podle čl. 284 odst. 3 nebo 4 směrnice 2006/112/ES, informace uvedené v čl. 21 odst. 2b písm. a) a d) tohoto nařízení;

b)

pokud jde o osoby povinné k dani, jejichž roční obrat v Unii přesahuje částku uvedenou v čl. 284 odst. 2 písm. a) směrnice 2006/112/ES, informace uvedené v čl. 21 odst. 2b písm. a) a h) tohoto nařízení;

c)

pokud jde o osoby povinné k dani, které nedodržely pravidla stanovená v článku 284b směrnice 2006/112/ES, skutečnost, že pravidla nebyla dodržena, a informace uvedené v čl. 21 odst. 2b písm. a) tohoto nařízení.

2.   Komise prostřednictvím prováděcích aktů přijme technické podrobnosti včetně jednotné elektronické zprávy, kterou se tyto informace uvedené v odstavci 1 tohoto článku předávají. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 58 odst. 2.“

Článek 37b

1.   Členský stát, kterému osoba povinná k dani podala předchozí oznámení nebo následnou aktualizaci v souladu s čl. 284 odst. 3 nebo 4 směrnice 2006/112/ES výpočtem ověří, předtím, než identifikuje osobu povinnou k dani nebo potvrdí osobní identifikační číslo osoby povinné k dani, na základě celkových hodnot dodání zboží a poskytnutí služeb vykázaných osobou povinnou k dani, zda prahová hodnota ročního obratu v Unii uvedená v čl. 284 odst. 2 písm. a) uvedené směrnice nebyla v průběhu běžného nebo předchozího kalendářního roku překročena.

2.   Členský stát, který přiznává osvobození od daně, potvrdí do 15 pracovních dnů od obdržení informací uvedených v čl. 37a odst. 1 písm. a) tohoto nařízení elektronickými prostředky příslušným orgánům členského státu usazení na základě celkových hodnot dodání a poskytnutí vykázaných osobou povinnou k dani, že prahová hodnota ročního obratu uvedená v čl. 284 odst. 2 písm. b) směrnice 2006/112/ES nebyla v průběhu běžného kalendářního roku překročena a že jsou splněny podmínky uvedené v čl. 288a odst. 1 uvedené směrnice.

3.   Členský stát, který přiznává osvobození od daně, bez odkladu oznámí elektronickými prostředky příslušným orgánům členského státu usazení datum, kdy osoba povinná k dani přestala mít nárok na osvobození podle čl. 288a odst. 1 směrnice 2006/112/ES.

4.   Komise prostřednictvím prováděcích aktů přijme technické podrobnosti oznámení uvedených v odstavcích 2 a 3 tohoto článku, včetně jednotné elektronické zprávy., Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 58 odst. 2.“

Článek 3

Provedení

1.   Členské státy přijmou a zveřejní právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s článkem 1 této směrnice do 31. prosince 2024. Znění těchto předpisů neprodleně sdělí Komisi.

Použijí tyto předpisy od 1. ledna 2025.

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

2.   Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti, na niž se vztahuje článek 1 této směrnice.

Článek 4

Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 2 se použije od 1. ledna 2025.

Článek 5

Určení

Tato směrnice je určena členským státům.

V Bruselu dne 18. února 2020.

Za Radu

předseda

Z. MARIĆ


(1)  Stanovisko ze dne 11. září 2018 a stanovisko ze dne 15. ledna 2020 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku).

(2)  Úř. věst. C 283, 10.8.2018, s. 35.

(3)  Směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty (Úř. věst. L 347, 11.12.2006, s. 1).

(4)  Úř. věst. C 369, 17.12.2011, s. 14.

(5)  Nařízení Rady (EU) č. 904/2010 ze dne 7. října 2010 o správní spolupráci a boji proti podvodům v oblasti daně z přidané hodnoty (Úř. věst. L 268, 12.10.2010, s. 1).

(6)  Úř. věst. C 461, 21.12.2018, s. 43.


© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU