(EU) 2019/2181Prováděcí Nařízení Komise (EU) 2019/2181 ze dne 16. prosince 2019, kterým se stanoví technické charakteristiky, pokud jde o prvky společné pro několik souborů údajů podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1700 (Text s významem pro EHP)

Název proměnné

Popis proměnné

Kategorie (klasifikace) proměnných pro předávání údajů Komisi (Eurostatu)

Pohlaví

Pohlavím se rozumí kombinace biologických a fyziologických znaků, které definují osobu jako muže či ženu. V případech, kdy biologické pohlaví osoby není známo, může být údaj nahrazen buď informací z administrativních údajů, nebo údaji z vlastního prohlášení (údaje z šetření).

Věk, v celých letech

Věkem v celých letech se rozumí věk osoby v den jejích posledních narozenin před referenčním datem sběru údajů nebo dotazování, tedy interval mezi datem narození a referenčním datem vyjádřený v celých letech.

Pro tuto proměnnou se uvedou tyto informace:

Referenční datum je pro každý sběr údajů (oblast) specifické, jak je stanoveno v příslušných prováděcích předpisech. V zemích, které používají integrovaný systém šetření domácností s pevně stanoveným referenčním týdnem, je referenčním datem poslední den referenčního týdne.

Partneři, kteří žijí v jedné domácnosti

Partneři, kteří žijí v jedné domácnosti, jsou osoby, které žijí s jinou osobou, která je na základě jejich skutečných životních podmínek v domácnosti považována za partnera, a to nezávisle na tom, zda je vztah s partnerem právně registrován (např. manželství nebo registrované partnerství), nebo zda se jedná o trvalý vztah bez registrace (de facto vztah).

„Partner“ může být definován na základě právně uznaného vztahu (manžel, manželka nebo registrovaný partner) nebo de facto vztahu (partner/partnerka nebo druh/družka).

Typ domácnosti

Typ domácnosti je definován složením domácnosti, přičemž platí:

Hlavní status dle ekonomické aktivity (sebezařazení)

Hlavním statusem dle ekonomické aktivity (sebezařazení) je nejdůležitější ekonomická aktivita podle vlastního vnímání osoby, která popisuje, jak se především vnímá sama. Na osobu se sice může vztahovat více než jeden status dle ekonomické aktivity, zohlední se však pouze ten nejdůležitější z nich podle vlastního vnímání dané osoby a s odkazem na současnou situaci.

Kategorie „povinná vojenská nebo civilní služba“ se v některých zemích nemusí uplatňovat. V takovém případě se vynechá.

Plný nebo částečný pracovní úvazek (sebezařazení)

Tato proměnná popisuje obvyklý čas zaměstnané osoby vynaložený na hlavní zaměstnání na základě jejího vlastního vnímání (tj. sebezařazení) obvykle odpracovaných hodin v hlavním zaměstnání.

U proměnné se rozlišuje mezi prací na plný nebo částečný úvazek. Pojem práce se používá ve vztahu k zaměstnání. Osoba pracující na částečný pracovní úvazek pracuje obvykle méně hodin než srovnatelný pracovník na plný úvazek. Rozlišení se týká hodin, které osoba po delší referenční období obvykle odpracuje v hlavním zaměstnání a určuje je sama, tj. osoba sama rozhoduje, zda svou hlavní práci v rámci své profese nebo svého podniku vykonává na částečný nebo plný úvazek.

Postavení v hlavním zaměstnání

Proměnná vychází z Mezinárodní klasifikace postavení v zaměstnání (ISCE) a vztahuje se na hlavní zaměstnání zaměstnané osoby takto:

Hospodářská činnost místní jednotky (v rámci hlavního zaměstnání)

Tato proměnná určuje, kterému hospodářskému odvětví nebo činnosti místní jednotky (podniku) je přiřazeno hlavní zaměstnání zaměstnané osoby podle kategorií stanovených statistickou klasifikací ekonomických činností (NACE  (3) Rev. 2).

Potřebná míra podrobnosti (jedno-, dvou- nebo trojciferná) je pro každý sběr mikrodat specifická podle kontextu:

Činnost v hlavním zaměstnání

Tato proměnná určuje činnost v hlavním zaměstnání zaměstnané osoby klasifikovanou podle kategorií Mezinárodní klasifikace zaměstnání, verze z roku 2008 (ISCO-08)  (4)

Potřebná míra podrobnosti (dvou- nebo čtyřciferná) je pro každý sběr mikrodat specifická podle kontextu:

Dosažený stupeň vzdělání

Dosaženým stupněm vzdělání osoby se rozumí nejvyšší úroveň úspěšně ukončeného vzdělání podle klasifikace ISCED (Mezinárodní standardní klasifikace vzdělání 2011  (5)). Úspěšné ukončení vzdělávacího programu je potvrzeno kvalifikací úředně uznávanou příslušnými vnitrostátními orgány nebo uznávanou jako rovnocennou jiné kvalifikaci formálního vzdělávání. V zemích, kde vzdělávací programy, zejména programy na úrovni ISCED 1 a 2, nevedou ke kvalifikaci, lze místo toho použít kritérium absolvování celého programu a normálního přístupu k vyšší úrovni vzdělání. Při stanovování nejvyšší úrovně by se mělo zohlednit jak všeobecné, tak i odborné vzdělávání.

Koncepce „úspěšného ukončení vzdělávacího programu“ zpravidla odpovídá situaci, kdy žák nebo student navštěvuje výuku či kurzy a získává v souvislosti s formálním vzdělávacím programem závěrečné vysvědčení. V tomto ohledu dosažený stupeň vzdělání odpovídá nejvyšší úspěšně ukončené úrovni na žebříčku klasifikace ISCED.

Dosažený stupeň vzdělání je definován podle ISCED.

Kategorie „nepoužije se“ se použije pro výpočet statistických jednotek, které jsou součástí základního souboru zdroje údajů, ale pro které nejsou systematicky hlášeny žádné informace o této proměnné (např. v případě osob do určitého věku).

Míra podrobnosti informací je pro každý sběr údajů (oblast) specifická podle kontextu. Pro každou kategorii se uvádějí kódy ISCED-A, u nichž existuje jednoznačný vztah mezi kategoriemi a kódy. Pro případ neúplných informací o přístupu k terciárnímu vzdělávání nebo orientaci jsou stanoveny další kategorie:

Žádné formální vzdělání nebo nižší než ISCED 1

0

ISCED 1 Primární vzdělání

1

ISCED 2 Nižší sekundární vzdělání

2

ISCED 3 Vyšší sekundární vzdělání

3

ISCED 3 Vyšší sekundární vzdělání – všeobecné

34

ISCED 3 Vyšší sekundární vzdělání (všeobecné) – částečné ukončení úrovně, bez přímého přístupu k terciárnímu vzdělávání

342

ISCED 3 Vyšší sekundární vzdělání (všeobecné) – ukončení úrovně, bez přímého přístupu k terciárnímu vzdělávání

343

ISCED 3 Vyšší sekundární vzdělání (všeobecné) – ukončení úrovně, s přímým přístupem k terciárnímu vzdělávání

344

ISCED 3 Vyšší sekundární vzdělání (všeobecné) – bez možnosti rozlišení přístupu k terciárnímu vzdělávání

–

ISCED 3 Vyšší sekundární vzdělání – odborné

35

ISCED 3 Vyšší sekundární vzdělání (odborné) – částečné ukončení úrovně, bez přímého přístupu k terciárnímu vzdělávání

352

ISCED 3 Vyšší sekundární vzdělání (odborné) – ukončení úrovně, bez přímého přístupu k terciárnímu vzdělávání

353

ISCED 3 Vyšší sekundární vzdělání (odborné) – ukončení úrovně, s přímým přístupem k terciárnímu vzdělávání

354

ISCED 3 Vyšší sekundární vzdělání (odborné) – bez možnosti rozlišení přístupu k terciárnímu vzdělávání

–

ISCED 3 Vyšší sekundární vzdělání – zaměření nespecifikováno

–

ISCED 3 Vyšší sekundární vzdělání (zaměření nespecifikováno) – částečné ukončení úrovně, bez přímého přístupu k terciárnímu vzdělávání

–

ISCED 3 Vyšší sekundární vzdělání (zaměření nespecifikováno) – ukončení úrovně, bez přímého přístupu k terciárnímu vzdělávání

–

ISCED 3 Vyšší sekundární vzdělání (zaměření nespecifikováno) – ukončení úrovně, s přímým přístupem k terciárnímu vzdělávání

–

ISCED 3 Vyšší sekundární vzdělání (zaměření nespecifikováno) – bez možnosti rozlišení přístupu k terciárnímu vzdělávání

–

ISCED 4 Postsekundární neterciární vzdělání

4

ISCED 4 Postsekundární neterciární vzdělání – všeobecné

44

ISCED 4 Postsekundární neterciární vzdělání – odborné

45

ISCED 4 Postsekundární neterciární vzdělání – zaměření nespecifikováno

–

ISCED 5 Krátký cyklus terciárního vzdělání

5

ISCED 5 Krátký cyklus terciárního vzdělání – všeobecné

54

ISCED 5 Krátký cyklus terciárního vzdělání – odborné

55

ISCED 5 Krátký cyklus terciárního vzdělání – zaměření nespecifikováno

–

ISCED 6 Bakalářská nebo jí odpovídající úroveň

6

ISCED 7 Magisterská nebo jí odpovídající úroveň

7

ISCED 8 Doktorská nebo jí odpovídající úroveň

8

neuvedeno

nepoužije se

Země narození

Země narození osoby je definována jako země obvyklého pobytu její matky v době porodu podle současných státních hranic (a nikoli podle hranic platných v době narození).

Pokud nejsou informace o místě obvyklého pobytu matky v době porodu k dispozici, mělo by být uvedeno místo narození.

Seznam zemí s odpovídajícími kódy je vymezen v souladu se seznamy standardních kódů Eurostatu (SCL) GEO  (6)

Země hlavního státního občanství

Na základě této proměnné je hlášena země hlavního státního občanství osoby, které je definováno jako zvláštní právní vazba mezi jednotlivcem a jeho státem a bylo získáno narozením nebo naturalizací, bez ohledu na to, zda prohlášením, volbou, sňatkem nebo jiným způsobem podle vnitrostátních právních předpisů.

Osoba s dvojím nebo vícenásobným státním občanstvím se zařazuje pouze do jednoho státního občanství podle tohoto pořadí:

V ostatních případech (např. u osob s dvojím občanstvím států, které jsou oba členy Unie, ale žádný z nich není vykazující zemí) si může osoba vybrat, která země občanství bude zaznamenána, nebo, pokud tento údaj není k dispozici, může o zemi občanství rozhodnout vykazující země.

Seznam zemí s odpovídajícími kódy je vymezen v souladu se seznamy standardních kódů Eurostatu (SCL) GEO (6).

Do kategorie „bez státní příslušnosti“ spadají osoby bez uznaného státního občanství.

Země narození otce

Na základě této proměnné je hlášena země narození otce osoby, tj. země obvyklého pobytu (podle současných hranic, pokud jsou tyto informace k dispozici) matky otce osoby v době jeho narození, nebo, není-li to možné, země narození (podle současných hranic, pokud jsou tyto informace k dispozici) otce dané osoby.

Informace o zemi narození otce by měly být získány na základě stejných pravidel, která platí pro proměnnou „země narození“.

„Otcem“ je mužský rodič „syna nebo dcery“ (vlastní (biologický), adoptivní nebo nevlastní otec).

Nemá-li osoba pouze vlastního (biologického) otce, ale také např. adoptivního či nevlastního otce, měla by země narození odkazovat na toho, který osobu skutečně vychovával a v citovém nebo právním smyslu jednal jako otec, např. mužský opatrovník.

V případě osoby s rodiči stejného pohlaví, kteří jsou ženského pohlaví, lze tuto proměnnou použít k nahlášení země narození jedné z matek.

Seznam zemí s odpovídajícími kódy je vymezen v souladu se seznamy standardních kódů Eurostatu (SCL) GEO (6).

Země narození matky

Na základě této proměnné je hlášena země narození matky osoby, tj. země obvyklého pobytu (podle současných hranic, pokud jsou tyto informace k dispozici) matky matky osoby v době jejího narození, nebo, není-li to možné, země narození (podle současných hranic, pokud jsou tyto informace k dispozici) matky dané osoby.

Informace o zemi narození matky by měly být získány na základě stejných pravidel, která platí pro proměnnou „země narození“.

„Matkou“ je ženský rodič „syna nebo dcery“ (vlastní (biologická), adoptivní nebo nevlastní matka).

Nemá-li osoba pouze vlastní (biologickou) matku, ale také např. adoptivní či nevlastní matku, měla by země narození odkazovat na tu, která osobu skutečně vychovávala a v citovém nebo právním smyslu jednala jako matka, např. opatrovnice.

V případě osoby s rodiči stejného pohlaví, kteří jsou mužského pohlaví, lze tuto proměnnou použít k nahlášení země narození jednoho z otců.

Seznam zemí s odpovídajícími kódy je vymezen v souladu se seznamy standardních kódů Eurostatu (SCL) GEO (6).

Země bydliště

Zemí bydliště je země, v níž má osoba nebo domácnost místo obvyklého pobytu podle současných státních hranic.

Seznam zemí s odpovídajícími kódy je vymezen v souladu se seznamy standardních kódů Eurostatu (SCL) GEO (6).

Region bydliště

Regionem bydliště je region v zemi bydliště, v němž má osoba nebo domácnost místo obvyklého pobytu a který je pro členské státy definován na základě klasifikace územních statistických jednotek (NUTS) uvedených v článku 3 nařízení (ES) č. 1059/2003 a v příloze I uvedeného nařízení.

Míra podrobnosti (NUTS 1, 2 nebo 3) je pro každý sběr mikrodat specifická podle kontextu:

Stupeň urbanizace

Na základě této proměnné je hlášen stupeň urbanizace oblasti, v níž má osoba nebo domácnost místo obvyklého pobytu, a to zařazením místních správních jednotek (LAU) do jednoho ze tří typů oblastí:

Matice vztahů v domácnosti

Na základě matice vztahů v domácnosti je hlášeno složení domácností a vztahy mezi členy domácnosti v rámci domácnosti. Matice vztahů v domácnosti by měla mít formu matice, v níž jsou obsaženy vztahy mezi jednotlivými členy domácnosti, přičemž každý řádek a sloupec odpovídá jednomu členu domácnosti a vztahy mezi členy domácnosti jsou uvedeny ve standardních kategoriích v buňkách, kde se řádky a sloupce příslušných členů kříží, a to následovně:

Míra podrobnosti informací je pro každý sběr mikrodat specifická podle kontextu:

Velikost domácnosti

Velikost domácnosti je definována jako celkový počet členů domácnosti.

Tato proměnná poskytuje informace o přesném počtu členů domácnosti.

Právní důvod užívání bytu domácností

Tato proměnná se týká oprávnění domácností užívat bytovou jednotku nebo její část, přičemž:

kategorie „vlastník s nesplaceným hypotéčním úvěrem“ a „vlastník bez nesplaceného hypotéčního úvěru“ se použije na domácnosti, v nichž je alespoň jeden člen této domácnosti vlastníkem bytové jednotky, v níž domácnost žije, bez ohledu na to, zda je jakýkoli jiný člen domácnosti nájemcem bytové jednotky nebo její části. Osoba je vlastníkem, pokud je držitelem dokladu o vlastnickém právu, nezávisle na tom, zda je dům zcela zaplacen, či nikoli. Reverzní vlastník by měl být považován za vlastníka.

Kategorie „vlastník s nesplaceným hypotéčním úvěrem“ se použije v situaci, kdy vlastník musí splácet nejméně jeden neuhrazený hypotéční úvěr a/nebo jakýkoli nesplacený úrok z hypotéčního úvěru, který si vzal na koupi této bytové jednotky.

Kategorie „vlastník bez nesplaceného hypotéčního úvěru“ se použije v situaci, kdy se nemusí splácet žádný hypotéční úvěr, ani úroky z hypotéčního úvěru. Splácení hypoték a/nebo úvěrů na bydlení za jinou bytovou jednotku (např. za další byt) nebo platby za opravy, renovaci, údržbu nebo jakékoli jiné účely nesouvisející s bydlením se nezohledňují.

Kategorie „nájemník, tržní nájemné“ nebo „nájemník, snížené nájemné“ se použijí pro domácnosti, u nichž je alespoň jeden člen nájemníkem (bytová jednotka pronajatá od vlastníka) nebo podnájemníkem (bytová jednotka je pronajatá od někoho, kdo je sám nájemníkem) bytové jednotky, v níž žije, a u nichž žádný člen domácnosti není vlastníkem této bytové jednotky.

Kategorie „nájemník, tržní nájemné“ se použije pro domácnosti, u nichž alespoň jeden člen je nájemníkem nebo podnájemníkem, který platí nájemné za převládající nebo tržní cenu. Tato kategorie se použije i v případě, kdy se platí nájemné za tržní cenu, ale částka je částečně nebo zcela hrazena z dávek na bydlení nebo jiných zdrojů, včetně státních, charitativních nebo soukromých zdrojů.

Kategorie „nájemník, snížené nájemné“ zahrnuje domácnosti žijící v bytových jednotkách za sníženou cenu, tj. za cenu nižší než tržní cena (avšak ne bez placení nájemného), a případy, kdy je přiznáno snížení ceny

Kategorie „nájemník, bez placení nájemného“ zahrnuje domácnosti žijící v bytových jednotkách bez placení nájemného a případy, v nichž je poskytnuto bezplatné bydlení

Kategorie „nepoužije se“ zahrnuje všechny domácnosti, které nežijí v bytech ve smyslu nařízení Komise (ES) č. 1201/2009.

Běžný čistý měsíční příjem domácnosti

Na základě této proměnné je hlášen současný čistý měsíční příjem domácnosti, tj. součet příjmů všech členů domácnosti získaných jednotlivě nebo jako celek, včetně příjmů z práce, sociálních dávek a ostatních peněžních příjmů po odečtení hotovostních převodů vyplácených do jiných domácností a po zdanění a odvedení příspěvků na sociální zabezpečení.

Cílem této proměnné je poskytnout informace o příjmu domácnosti, který v průměru zůstává měsíčně k dispozici na výdaje nebo na spoření. Pokud příjem domácnosti měsíc od měsíce výrazně kolísá, provede se odhad typického nebo obvyklého čistého měsíčního příjmu, který odráží současnou příjmovou situaci domácnosti. Pokud měsíční příjem domácnosti kolísá výrazně v průběhu roku, např. u sezónní činnosti, uvede se měsíční průměr ročního příjmu.

Běžný čistý měsíční příjem se uvede buď jako celkový čistý běžný příjem domácnosti, nebo jako jedna z pěti ekvivalizovaných příjmových skupin.

Prahové hodnoty mezi pěti ekvivalizovanými příjmovými skupinami jsou určovány na základě kvintilů, které umožňují variabilní rozložení a jsou definovány takto:

Pro výpočet ekvivalizovaného příjmu se použijí váhy na členy domácnosti tak, aby odrážely rozdíly ve velikosti a složení domácnosti: na prvního člena domácnosti ve věku 14 a více let se použije váha 1,0, na druhého a každého dalšího člena domácnosti ve věku 14 let a více váha 0,5 a na každé dítě mladší 14 let se uplatňuje váha 0,3.

Stálost hlavního pracovního místa

Touto proměnnou se rozlišuje, zda je hlavní pracovní místo časově omezené (tj. práce nebo smlouva skončí po předem stanovené době), nebo zda je založeno na smlouvě na dobu neurčitou. Proměnná se týká hlavního zaměstnání zaměstnané osoby, která pracuje jako zaměstnanec.

Pojem pracovní místo se používá ve vztahu k zaměstnání. Kritérium pro určení, zda je osoba zaměstnaná, je pro každý sběr mikrodat specifické podle kontextu.

Jedno pracovní místo je řada úkolů a povinností, které jsou plněny pro jednu hospodářskou jednotku. Osoby mohou mít jedno nebo více pracovních míst. U zaměstnanců lze každou smlouvu považovat za samostatnou řadu úkolů a povinností, a tím za samostatné pracovní místo. V případě většího počtu pracovních míst je hlavním pracovním místem to, ve kterém je podle mezinárodních statistických standardů o pracovní době odpracováno nejvíce pracovních hodin.

Pracovní místo se smlouvou na dobu určitou skončí buď po uplynutí předem stanoveného období (ke známému datu), nebo po období, které není předem známo, nicméně je určeno objektivními kritérii, jako je dokončení úkolu nebo období nepřítomnosti zaměstnance, který je dočasně zastupován.

Pracovní místo se smlouvou, v níž není předem stanoveno její ukončení, se považuje za pracovní místo na dobu neurčitou.

Za pracovní místo se považuje smluvní nebo neformální či ústní dohoda o pracovním poměru, a nikoli očekávání, že by respondent mohl přijít o práci, jeho plán práci opustit, jeho přání v práci zůstat, nebo pravděpodobnost zůstat v práci natrvalo.

Míra podrobnosti informací je pro každý sběr mikrodat specifická podle kontextu:

Úkoly v oblasti vedení zaměstnanců

Proměnná se vztahuje na hlavní pracovní místo zaměstnané osoby, která je zaměstnancem, a rozlišuje mezi zaměstnanci s úkoly a zaměstnanci bez úkolů v oblasti vedení zaměstnanců. Za osobu s úkoly v oblasti vedení zaměstnanců se považuje osoba, která formálně dohlíží na práci alespoň jedné jiné osoby. Za dohled se nepovažuje odpovědnost ve vztahu k učňům a stážistům a ani kontrola kvality (kontrola produkce služeb, ale nikoli práce provedené jinými osobami) nebo poradenství.

Rok, ve kterém osoba začala pracovat pro současného zaměstnavatele nebo jako osoba samostatně výdělečně činná

Proměnná se vztahuje na hlavní pracovní místo zaměstnané osoby a na jejím základě je hlášen rok, ve kterém osoba začala pracovat pro svého stávajícího zaměstnavatele nebo jako osoba samostatně výdělečně činná v současném podniku.

Velikost místní jednotky (v rámci hlavního zaměstnání)

Proměnná se vztahuje na hlavní pracovní místo zaměstnané osoby a na jejím základě je hlášen počet osob pracujících pro místní jednotku, včetně osob pracujících v místě jednotky, jakož i osob, které pracují mimo ni a organizačně k ní patří a jsou jí placeni. Zahrnuje rovněž pracující majitele, partnery, kteří v jednotce pravidelně pracují, a neplacené rodinné příslušníky, jakož i pracovníky na částečný úvazek, kteří jsou uvedeni na výplatní listině. Dále zahrnuje sezónní pracovníky, učně, stážisty a pracující z domova, kteří jsou také uvedeni na výplatní listině.

Místní jednotkou je podnik nebo jeho část nacházející se v geograficky označeném místě.

Existence předchozích pracovních zkušeností

Proměnná poskytuje informace o tom, zda osoba – která není zaměstnaná – byla dříve zaměstnaná (podle definice zaměstnanosti stanovené Mezinárodní organizací práce  (7)) a zda se předchozí pracovní zkušenosti neomezují pouze na příležitostné práce.

Kategorie „osoba nebyla nikdy zaměstnaná“ zahrnuje osoby, které nezískaly žádnou pracovní zkušenost v zaměstnání.

Kategorie „osoba má pracovní zkušenosti, které se omezují pouze na příležitostné práce“ zahrnuje osoby, které již mají pracovní zkušenosti, ale tyto zkušenosti se omezují pouze na příležitostné práce. Pro účely této proměnné by se povinná vojenská služba neměla považovat za pracovní zkušenost.

Kategorie „osoba má pracovní zkušenosti jiné než příležitostné práce“ zahrnuje osoby, které již mají pracovní zkušenosti, s výjimkou případů, kdy se tyto zkušenosti omezují pouze na příležitostné práce.

Účast ve formálním vzdělávání a odborné přípravě (student nebo učeň) v referenčním období

Touto proměnnou se měří účast osoby ve formálním vzdělávání a odborné přípravě zjišťováním toho, zda je osoba během referenčního období (stanoví se pro každý sběr mikrodat) zapsána jako student nebo učeň v programu formálního vzdělávání.

Úroveň stávající nebo poslední činnosti formálního vzdělávání nebo odborné přípravy

Touto proměnnou se měří úroveň poslední činnosti v oblasti formálního vzdělávání nebo odborné přípravy, které se osoba účastnila během daného referenčního období (stanoví se pro každý sběr mikrodat), a to podle kategorií programů Mezinárodní standardní klasifikace vzdělání 2011 5 (ISCED-P 2011).

Míra podrobnosti informací je pro každý sběr údajů (oblast) specifická podle kontextu. Pro každou kategorii se uvádějí kódy ISCED-P, u nichž existuje jednoznačný vztah mezi kategorií a kódem:

ISCED 0 Vzdělávání v raném dětství

0

ISCED 1 Primární vzdělávání

1

ISCED 2 Nižší sekundární vzdělávání

2

ISCED 3 Vyšší sekundární vzdělávání

3

ISCED 3 Vyšší sekundární vzdělávání — všeobecné

34

ISCED 3 Vyšší sekundární vzdělávání — odborné

35

ISCED 3 Vyšší sekundární vzdělávání – zaměření nespecifikováno8

–

ISCED 4 Postsekundární neterciární vzdělávání

4

ISCED 4 Postsekundární neterciární vzdělávání — všeobecné

44

ISCED 4 Postsekundární neterciární vzdělávání — odborné

45

ISCED 4 Postsekundární neterciární vzdělávání – zaměření nespecifikováno8

–

ISCED 5 Krátký cyklus terciárního vzdělávání

5

ISCED 5 Krátký cyklus terciárního vzdělávání — všeobecné

54

ISCED 5 Krátký cyklus terciárního vzdělávání — odborné

55

ISCED 5 Krátký cyklus terciárního vzdělávání – zaměření nespecifikováno8

–

ISCED 6 Bakalářská nebo jí odpovídající úroveň

6

ISCED 7 Magisterská nebo jí odpovídající úroveň

7

ISCED 8 Doktorská nebo jí odpovídající úroveň

8

neuvedeno (1)

nepoužije se (2)

Rok, kdy bylo dosaženo nejvyšší úrovně úspěšně ukončeného vzdělání

Rok, kdy bylo dosaženo nejvyšší úrovně úspěšně ukončeného vzdělání (vyjádřeno čtyřmi číslicemi).

Proměnná se vztahuje na rok, kdy bylo dosaženo nejvyšší úrovně úspěšně ukončeného vzdělání, a týká se osob, které dosáhly úrovně primárního vzdělání (ISCED 1) nebo vyšší.

Kategorie „nepoužije se“ zahrnuje osoby bez formálního vzdělání nebo s úrovní vzdělání nižší než primární vzdělání (nižší než ISCED 1). Kategorie „nepoužije se“ se použije také pro výpočet statistických jednotek, které jsou součástí základního souboru zdroje údajů, ale pro které nejsou systematicky hlášeny žádné informace o této proměnné (např. v případě osob do určitého věku).

Obor nejvyšší úrovně úspěšně ukončeného vzdělání

Obor nejvyšší úrovně úspěšně ukončeného vzdělání, který dokončily osoby s úrovní dosaženého vzdělání ISCED 3 nebo vyšší.

Obor nejvyšší úrovně úspěšně ukončeného vzdělání vychází z Klasifikace oborů vzdělání (ISCED‐F 2013)  (8). Obor je široký okruh nebo oblast náplně pokrytý vzdělávacími programy nebo kvalifikacemi.

Kategorie „nepoužije se“ zahrnuje osoby bez formálního vzdělání nebo s úrovní vzdělání nižší než ISCED 3.

Míra podrobnosti informací je pro každý sběr údajů (oblast) specifická podle kontextu. Pro každou kategorii se uvádějí kódy ISCED-F, u nichž existuje jednoznačný vztah mezi kategorií a kódem  (9):

Programy a kvalifikace – všeobecné vzdělání

00

Základní programy a kvalifikace

001

Čtenářská a numerická gramotnost

002

Osobní dovednosti a rozvoj

003

Programy a kvalifikace – všeobecné vzdělání – obory j. n.

(009)

Vzdělávání a výchova

01

Vzdělávání a výchova

011

Interdisciplinární programy a kvalifikace zahrnující vzdělávání a výchovu

018

Umění a humanitní vědy

02

Umění

021

Humanitní vědy (kromě jazyků)

022

Jazyky

023

Interdisciplinární programy a kvalifikace zahrnující umění a humanitní vědy

028

Umění a humanitní vědy – obory j. n.

(029)

Společenské vědy, žurnalistika a informační vědy

03

Společenské vědy a vědy o lidském chování

031

Žurnalistika a informační vědy

032

Interdisciplinární programy a kvalifikace zahrnující společenské vědy, žurnalistiku a informační vědy

038

Společenské vědy, žurnalistika a informační vědy – obory j. n.

(039)

Obchod, administrativa a právo

04

Obchod a administrativa

041

Právo

042

Interdisciplinární programy a kvalifikace zahrnující obchod, administrativu a právo

048

Obchod, administrativa a právo – obory j. n.

(049)

Přírodní vědy, matematika a statistika

05

Biologické a příbuzné vědy

051

Životní prostředí

052

Vědy o neživé přírodě

053

Matematika a statistika

054

Interdisciplinární programy a kvalifikace zahrnující přírodní vědy, matematiku a statistiku

058

Přírodní vědy, matematika a statistika – obory j. n.

(059)

Informační a komunikační technologie (ICT)

06

Informační a komunikační technologie (ICT)

061

Interdisciplinární programy a kvalifikace zahrnující informační a komunikační technologie (ICT)

068

Technika, výroba a stavebnictví

07

Inženýrství a strojírenství

071

Výroba a zpracování

072

Architektura a stavebnictví

073

Interdisciplinární programy a kvalifikace zahrnující techniku, výrobu a stavebnictví

078

Technika, výroba a stavebnictví – obory j. n.

(079)

Zemědělství, lesnictví, rybářství a veterinářství

08

Zemědělství

081

Lesnictví

082

Rybářství

083

Veterinářství

084

Interdisciplinární programy a kvalifikace zahrnující zemědělství, lesnictví, rybářství a veterinářství

088

Zemědělství, lesnictví, rybářství a veterinářství – obory j. n.

(089)

Zdravotní a sociální péče, péče o příznivé životní podmínky

09

Zdravotní péče

091

Sociální péče, péče o příznivé životní podmínky

092

Interdisciplinární programy a kvalifikace zahrnující zdravotní a sociální péči, péči o příznivé životní podmínky

098

Zdravotní a sociální péče, péče o příznivé životní podmínky – obory j. n.

(099)

Služby

10

Služby pro osobní potřebu

101

Hygiena a ochrana zdraví při práci

102

Bezpečnostní služby

103

Přepravní služby a spoje

104

Interdisciplinární programy a kvalifikace zahrnující služby

108

Služby – obory j. n.

(109)

neuvedeno

nepoužije se

Délka pobytu v zemi bydliště, v celých letech

Proměnná „délka pobytu v zemi bydliště, v celých letech“ popisuje časové rozpětí od okamžiku, kdy osoba naposledy určila své obvyklé bydliště ve vykazující zemi, vyjádřené v celých letech a uvedené jako jedna z těchto možností:

Celkový subjektivně hodnocený zdravotní stav respondenta

Celkový subjektivně hodnocený zdravotní stav je subjektivním hodnocením osoby týkajícím se jejího zdraví obecně (nikoli současného zdravotního stavu nebo možných dočasných zdravotních problémů), včetně různých aspektů zdraví, tj. tělesného a emočního fungování, duševního zdraví (psychické zdraví a duševní poruchy) a biolékařských znaků a příznaků.

Dlouhodobé zdravotní potíže

U proměnné „dlouhodobé zdravotní potíže“ se jedná o subjektivní hodnocení osoby týkající se jejích chronických zdravotních problémů. Zahrnuje nejrůznější tělesné, emoční, duševní aspekty zdraví a aspekt vztahující ke způsobu chování, nemoci a poruchy, jakož i bolesti, zdravotní potíže v důsledku nehod, zranění nebo vrozené poruchy. Znakem dlouhodobé nebo chronické nemoci je to, že je trvalá a lze očekávat, že bude vyžadovat dlouhou dobu sledování, pozorování nebo péče. Dlouhodobé nemoci nebo zdravotní problémy by měly přetrvávat po delší dobu (nebo opakovaně), nebo se očekává, že budou přetrvávat (nebo se opakovat) po dobu šesti měsíců nebo déle.

Kategorie „ano“ znamená výskyt jednoho nebo více dlouhodobých nebo chronických zdravotních problémů a „ne“ znamená, že se podle názoru respondenta žádné dlouhodobé nebo chronické zdravotní problémy nevyskytují.

Omezení aktivit ze zdravotních důvodů

Na základě této proměnné se měří individuální míra jednoho či několika dlouhodobých trvalých omezení podle vlastního hodnocení (trvajících nejméně šest měsíců) z důvodu zdravotních problémů (fyzických, duševních nebo emočních, včetně nezpůsobilosti nebo omezení na základě pokročilého věku) při účasti na aktivitách, které by osoba jinak obvykle prováděla.

Aktivita je definována jako plnění úkolu nebo činnost prováděná určitou osobou. Omezení aktivity je definováno jako obtíže při provádění určité činnosti, které osoba posuzuje na základě obecně uznávaného standardu populace ve vztahu ke kulturním a společenských očekáváním v souvislosti s aktivitami, které lidé obvykle vykonávají, přičemž je pokryto celé spektrum pracovních nebo školních, domácích a volnočasových aktivit.

Osoby s opakujícími se nebo měnícími se zdravotními problémy by měly odkazovat na nejčastější situaci s dopadem na jejich obvyklé aktivity:

Použitý způsob dotazování

Na základě této proměnné je hlášeno, jakým způsobem jsou sbírány informace od respondenta. Pokud se ke sběru údajů od respondenta použije více způsobů, hlásí se touto proměnnou nejčastěji použitý způsob.

V případě PAPI, CAPI a CATI je přítomen tazatel. CAWI je dotazování, které respondent vyplní samostatně podle návodu na internetových stránkách.

Do kategorie „jiné“ spadají použité způsoby dotazování, na které se nevztahují ostatní kategorie, např. dotazování na základě tištěného dotazníku, který respondent vyplní samostatně (PASI) nebo off-line dotazování pomocí počítače, které respondent vyplní samostatně (CASI).

Kategorie „nepoužije se“ se použije pro výpočet statistických jednotek – které jsou součástí základního souboru zdroje údajů –, pro které nejsou systematicky hlášeny žádné informace o této proměnné, např. v případě osob do určitého věku, jakož i v případě, že byly všechny údaje získány z registrů (tj. administrativní údaje) a/nebo imputovány a nedošlo k dotazování.

Povaha účasti na šetření

Na základě této proměnné se hlásí, zda požadované informace poskytl určený respondent, nebo zda byly získány prostřednictvím jiné osoby (proxy respondent).

Určeným respondentem je osoba uvedená v ustanoveních pro každý sběr mikrodat, která je vyzvána k poskytnutí informací.

„Přímá účast“ se vztahuje na situaci, kdy určený respondent osobně poskytne požadované informace. Přímá účast zahrnuje rovněž případy, kdy určený respondent poskytuje požadované informace za pomoci jiné osoby (např. překlad, poskytnutí fyzické pomoci) a poskytnuté odpovědi potvrdí.

„Nepřímá účast“ se vztahuje na situaci, kdy informace požadované od určeného respondenta poskytuje třetí osoba (tj. proxy respondent), aniž by je určený respondent potvrdil.

Kategorie „nepoužije se“ se použije pro výpočet statistických jednotek – které jsou součástí základního souboru zdroje údajů –, pro které nejsou systematicky hlášeny žádné informace o této proměnné, jakož i v případě, že byly všechny údaje získány z registrů (tj. administrativní údaje) a/nebo imputovány a nedošlo k dotazování.

Stratum (vrstva)

Pokud je cílová populace (nebo její část) stratifikována v první fázi tvorby výběrového souboru a jednotlivým vrstvám jsou přiřazeny identifikační kódy (identifikátor vrstvy), odpovídá primární vrstva jednotlivým jednotkám zjišťování (individuální osobě nebo domácnosti). Stratifikace základního souboru znamená jeho rozdělení na nepřekrývající se dílčí soubory, tzv. vrstvy. V rámci každé vrstvy jsou pak vybrány nezávislé výběrové soubory.

Zaznamenané informace se vždy týkají situace v okamžiku výběru dotčené statistické jednotky (individuální osoby nebo domácnosti).

V kategorii „identifikátor vrstvy“ je uveden identifikační kód vrstvy, k níž každá jednotka zjišťování (jednotlivá osoba nebo domácnost) náleží. Identifikační kódy vrstvy se použijí v případě, že byla cílová populace stratifikována, nebo v případě sebereprezentujících primárních jednotek zjišťování.

Kategorie „nepoužije se“ se použije v případě, kdy cílová populace nebyla stratifikována v první fázi postupu tvorby výběrového souboru (např. když byl výběrový soubor vytvořen prostým náhodným výběrem, nebo náhodným shlukovým výběrem) a nebyly zohledněny žádné sebereprezentující primární jednotky výběrového souboru.

Primární jednotka výběrového souboru (PSU)

Na základě této proměnné se hlásí primární jednotky výběrového souboru, které odpovídají jednotlivým jednotkám zjišťování (individuální osobě nebo domácnosti) v případě, že je cílová populace rozdělena do klustrů, a uvádějí identifikační kódy pro klustry nebo PSU.

Základní soubor je rozdělen do klustrů (tj. do nepřekrývajících se dílčích základních souborů) v případě, že jednostupňový výběr není možný (z důvodu nedostatečné opory výběru) nebo jeho provedení je příliš nákladné (základní soubor je geograficky velmi rozptýlen). V první fázi výběru se vybírá vzorek klustrů (PSU).

Zaznamenané informace se vždy týkají situace v okamžiku výběru dotčené jednotky (individuální osoby nebo domácnosti).

V kategorii „identifikátor primární jednotky zjišťování“ se uvádí identifikační kód PSU (mezi vybranými PSU), ke které náleží jednotka zjišťování (individuální osoba nebo domácnost), pokud byl základní cílový soubor rozdělen do klustrů v první fázi procesu výběru.

Kategorie „nepoužije se“ se použije v případě, kdy cílová populace nebyla rozdělena do klustrů v první fázi postupu tvorby výběrového souboru, např. když byl výběrový soubor vytvořen prostým náhodným výběrem nebo stratifikovaným náhodným výběrem.