(EU) 2019/2176NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2019/2176 ze dne 18. prosince 2019, kterým se mění nařízení (EU) č. 1092/2010 o makroobezřetnostním dohledu nad finančním systémem na úrovni Evropské unie a o zřízení Evropské rady pro systémová rizika (Text s významem pro EHP) (Text s významem pro EHP)

Publikováno:	Úř. věst. L 334, 27.12.2019, s. 146-154	Druh předpisu:	Nařízení
Přijato:	18. prosince 2019	Autor předpisu:	Rada Evropské unie
Platnost od:	30. prosince 2019	Nabývá účinnosti:	30. prosince 2019
Platnost předpisu:	Ano	Pozbývá platnosti:

Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2019/2176

ze dne 18. prosince 2019,

kterým se mění nařízení (EU) č. 1092/2010 o makroobezřetnostním dohledu nad finančním systémem na úrovni Evropské unie a o zřízení Evropské rady pro systémová rizika

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 114 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky (1),

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (2),

v souladu s řádným legislativním postupem (3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

V souladu s článkem 20 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1092/2010 (4) provedly Evropský parlament a Rada na základě zprávy Komise Evropskému parlamentu a Radě ze dne 8. srpna 2014 o úloze a organizaci Evropské rady pro systémová rizika přezkum nařízení (EU) č. 1092/2010 s cílem rozhodnout, zda mají být úloha a organizace Evropské rady pro systémová rizika (dále jen „ESRB“) přezkoumány. Přezkoumán byl rovněž způsob jmenování předsedy ESRB.

(2)	V analýze dopadů, jež doprovází návrh tohoto nařízení, došla Komise k závěru, že ačkoliv ESRB celkově funguje dobře, v některých konkrétních bodech je zapotřebí zlepšení.

(3)

Prostředí, v němž ESRB působí, se ve skutečnosti změnilo v důsledku nedávných institucionálních změn souvisejících s bankovní unií i s ohledem na úsilí dosáhnout unie kapitálových trhů, jakož i v důsledku technologických změn. ESRB by měla přispívat k předcházení systémovým rizikům pro finanční stabilitu v Unii nebo ke zmírňování těchto rizik, a tím i k dosažení cílů vnitřního trhu. Makroobezřetnostní dohled nad finančním systémem na úrovni Unie je nedílnou součástí Evropského systému finančního dohledu. Institucionální mechanismy, které účinně identifikují a nabízejí řešení mikroobezřetnostních a makroobezřetnostních rizik mohou zajistit, že všechny zúčastněné subjekty budou mít dostatečnou jistotu, aby se zapojily do finančních činností, zejména přeshraničních činností. Podporou včasných a jednotných politických reakcí v členských státech na zjištěná systémová rizika by ESRB měla napomáhat k předcházení rozdílným přístupům a ke zlepšení fungování vnitřního trhu.

(4)

Velkým přínosem je široká účast v generální radě ESRB (dále jen „generální rada“). Nedávné změny architektury finančního dohledu v Unii, a zejména vytvoření bankovní unie, se však ve složení generální rady neodrážejí. Z tohoto důvodu by se členy generální rady bez hlasovacích práv měli stát předseda Rady dohledu Evropské centrální banky (ECB) a předseda Jednotného výboru pro řešení krizí zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 806/2014 (5). Nezbytné jsou rovněž odpovídající úpravy poradního technického výboru ESRB (dále jen „poradní technický výbor“).

(5)

Do 15. prosince 2015 předsedal ESRB podle nařízení (EU) č. 1092/2010 prezident ECB, který poté tuto funkci nadále zastával jako dočasný předseda. Během tohoto období zajistil prezident ECB autoritu a důvěryhodnost ESRB a zaručil, že ESRB může účinně využívat odborné znalosti ECB v oblasti finanční stability a spoléhat se na ně. Je proto vhodné, aby prezident ECB předsedal ESRB trvale.

(6)

ESRB je odpovědná za makroobezřetnostní dohled nad finančním systémem v rámci Unie a přispívá k předcházení systémovým rizikům v Unii jako celku či v jejích částech nebo ke zmírňování těchto rizik, včetně identifikování rizik pro finanční stabilitu bez ohledu na jejich původ a jednání o těchto rizicích. Finanční stabilitu mohou ovlivňovat měnové podmínky a posuzování těchto vlivů spadá do mandátu ESRB v oblasti makroobezřetnostního dohledu, a to při současném plném respektování nezávislosti centrálních bank. ESRB rovněž odpovídá za sledování a posuzování rizik pro finanční stabilitu vyplývajících z vývoje, která mohou mít dopad na odvětvové úrovni nebo na úrovni finančního systému jako celku, včetně rizik a slabých míst, která vznikají v důsledku technologických změn nebo která jsou způsobována environmentálními či sociálními faktory. ESRB by také měla analyzovat vývoj mimo bankovní sektor, včetně vývoje směřujícího k dokončení unie kapitálových trhů.

(7)	Za plnění poslání, cílů a úkolů ESRB odpovídají společně členové generální rady. Všichni členové rovněž odpovídají za utváření agendy a pracovního programu ESRB a za aktivní přispívání k její běžné činnosti, včetně upozorňování ostatních členů generální rady na relevantní témata.

(8)

Za účelem většího zviditelnění ESRB by její předseda měl být oprávněn delegovat úkoly, jako jsou úkoly související s vnějším zastupováním ESRB, na prvního místopředsedu, nebo v případě jeho nepřítomnosti a pokud je to vhodné na druhého místopředsedu, nebo na vedoucího sekretariátu ESRB. Toto delegování by se nemělo týkat účasti na veřejných slyšeních a na jednáních za zavřenými dveřmi probíhajících v Evropském parlamentu.

(9)

Za účelem zajištění flexibility při výběru člena generální rady s hlasovacími právy by členské státy měly mít možnost vybrat si jako svého zástupce s hlasovacím právem buď guvernéra národní centrální banky, nebo zástupce na vysoké úrovni pověřeného orgánu podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU (6) nebo nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 (7), pokud tomuto pověřenému orgánu náleží vedoucí úloha ve věci finanční stability v oblasti jeho působnosti. Tato flexibilita při výběru člena generální rady s hlasovacími právy se netýká členských států, v nichž je pověřeným orgánem ve smyslu směrnice 2013/36/EU nebo nařízení (EU) č. 575/2013 národní centrální banka. Aby se zabránilo politickému ovlivňování, nesmí žádný člen generální rady zastávat funkci v ústřední vládě členského státu.

(10)

V souladu s čl. 5 odst. 2 nařízení (EU) č. 1092/2010 volili prvního místopředsedu ESRB až dosud členové Generální rady ECB ze svých řad s přihlédnutím k potřebě vyváženého zastoupení členských států obecně a členských států, jejichž měnou je euro, a členských států, jejichž měnou není euro. Po vytvoření bankovní unie je vhodné nahradit odkaz na členské státy, jejichž měnou je euro, odkazem na členské státy, které se účastní bankovní unie ve smyslu nařízení Rady (EU) č. 1024/2013 (8) a odkaz na členské státy, jejichž měnou není euro, odkazem na členské státy, které se této unie neúčastní. Prvního místopředsedu by měli volit ze svých řad národní členové generální rady s hlasovacím právem, což odráží větší flexibilitu, pokud jde o členství v generální radě.

(11)

Nařízení Rady (EU) č. 1096/2010 (9) stanoví, že vedoucího sekretariátu ESRB má jmenovat ECB po konzultaci s generální radou. Ke zvýšení prestiže vedoucího sekretariátu ESRB by generální rada měla na základě otevřeného a transparentního postupu posoudit, zda uchazeči o místo vedoucího sekretariátu ESRB, kteří jsou v užším výběru, mají vlastnosti a zkušenosti potřebné pro řízení tohoto sekretariátu. ECB by měla zvážit možnost systematicky otevírat výběrové řízení externím uchazečům. Generální rada by měla o postupu hodnocení informovat Evropský parlament a Radu. Mimoto je třeba objasnit úkoly vedoucího sekretariátu ESRB.

(12)	Vzhledem k tomu, že nařízení (EU) č. 1092/2010 bylo začleněno do Dohody o Evropském hospodářském prostoru (EHP), měl by být změněn čl. 9 odst. 5 uvedeného nařízení.

(13)	Ke snížení nákladů a zvýšení účinnosti postupu by se počet zástupců Komise v poradním technickém výboru měl snížit ze stávajících dvou zástupců na jednoho.

(14)

ECB by měla být zařazena mezi případné adresáty varování a doporučení ESRB ve vztahu k úkolům jí svěřeným v souladu s čl. 4 odst. 1 a odst. 2 a čl. 5 odst. 2 nařízení (EU) č. 1024/2013. Mezi případné adresáty by měly být rovněž zařazeny orgány příslušné k řešení krizí určené členskými státy podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU (10) a Jednotný výbor pro řešení krizí.

Nařízení (EU) č. 1092/2010 vyžaduje, aby byla tato varování a doporučení předána Radě a Komisi a v případě, že jsou určena jednomu nebo více vnitrostátním orgánům dohledu, též Evropskému orgánu dohledu (Evropskému orgánu pro bankovnictví) zřízenému nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010, (11) Evropskému orgánu dohledu (Evropskému orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) zřízenému nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010 (12) a Evropskému orgánu dohledu (Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy) zřízenému nařízením Evropského parlamentu a rady (EU) č. 1095/2010 (13) (společně dále jen „evropské orgány dohledu“). K posílení demokratické kontroly a transparentnosti by veškerá varování a doporučení ESRB měla být předávána i Evropskému parlamentu a evropským orgánům dohledu. Ve vhodných případech by měla generální rada vyžadovat, aby pro zajištění důvěrnosti při předávání důvěrných či neveřejných varování nebo doporučení byla uzavřena dohoda.

(15)

Členové ESRB z národních centrálních bank, z vnitrostátních orgánů dohledu a z vnitrostátních orgánů pověřených prováděním makroobezřetnostní politiky by měli mít možnost používat informace obdržené od ESRB v rámci výkonu své funkce a v souvislosti s úkoly ESRB, mimo jiné i pro účely plnění úkolů, jež jim ukládají právní předpisy.

(16)	ESRB by měla usnadňovat sdílení informací mezi vnitrostátními orgány nebo subjekty odpovědnými za stabilitu finančního systému a orgány Unie, pokud jde o opatření, jež mají řešit systémová rizika v celém finančním systému Unie.

(17)

K zajištění kvality a relevance stanovisek, doporučení, varování a rozhodnutí ESRB se očekává, že poradní technický výbor a poradní vědecký výbor v příslušných případech povedou v počáteční fázi otevřeným a transparentním způsobem, konzultace v co nejširším možném rozsahu, tak aby byl zaručen inkluzivní přístup vůči všem zainteresovaným stranám.

(18)

Komise by v rámci přezkumu úlohy a organizace ESRB měla zejména zvážit možné alternativní institucionální modely. Měla by rovněž zvážit, zda je v rámci organizace ESRB i nadále přiměřeně zachovaná rovnováha mezi zúčastněnými členskými státy ve smyslu nařízení Rady (EU) č. 1024/2013 a těmi nezúčastněnými.

(19)	Nařízení (EU) č. 1092/2010 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení (EU) č. 1092/2010 se mění takto:

V článku 2 se písmeno c) nahrazuje tímto:

„(c)

„systémovým rizikem“ se rozumí riziko narušení finančního systému, které může mít závažné negativní dopady na reálnou ekonomiku Unie nebo jednoho či více členských států a na fungování vnitřního trhu. Všechny typy finančních zprostředkovatelů, trhů a infrastruktury mohou být do určité míry systémově významné.“

Článek 4 se mění takto:

vkládá se nový odstavec, který zní:

„2a. V případě konzultací ohledně jmenování vedoucího sekretariátu v souladu s čl. 3 odst. 2 nařízení Rady (EU) č. 1096/2010 (*1) generální rada na základě otevřeného a transparentního postupu posoudí, zda kandidáti na místo vedoucího sekretariátu, kteří jsou zařazeni do užšího výběru, mají vlastnosti, nestranný přístup a zkušenosti potřebné pro řízení sekretariátu. Generální rada informuje dostatečně podrobně Evropský parlament a Radu o uvedeném posouzení a o konzultačním postupu.

(*1) Nařízení Rady (EU) č. 1096/2010 ze dne 17. listopadu 2010 o pověření Evropské centrální banky zvláštními úkoly, které se týkají fungování Evropské rady pro systémová rizika (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 162).“;"

vkládá se nový odstavec, který zní:

„3a. Při vydávání pokynů vedoucímu sekretariátu podle čl. 4 odst. 1 nařízení Rady (EU) č. 1096/2010 se předseda a řídící výbor mohou zabývat těmito záležitostmi:

a)	každodenní řízení sekretariátu;

b)	správní a rozpočtové záležitosti související se sekretariátem;

c)	koordinace a příprava činnosti a rozhodování generální rady;

d)	příprava návrhu ročního programu ESRB a jeho provádění;

e)	příprava výroční zprávy o činnosti ESRB a informování generální rady o provádění ročního programu.“

Článek 5 se mění takto:

odstavce 1 a 2 se nahrazují tímto:

„1. Předsedou ESRB je prezident ECB.

2. Prvního místopředsedu volí ze svých řad národní členové generální rady s hlasovacím právem na období pěti let, a to s přihlédnutím k potřebě vyváženého zastoupení mezi členskými státy, které jsou zúčastněnými členskými státy ve smyslu čl. 2 bodu 1 nařízení Rady (EU) č. 1024/2013 (*2), a těmi, které jimi nejsou. První místopředseda může být jednou opětovně zvolen.

(*2) Nařízení Rady (EU) č. 1024/2013 ze dne 15. října 2013, kterým se Evropské centrální bance svěřují zvláštní úkoly týkající se politik, které se vztahují k obezřetnostnímu dohledu nad úvěrovými institucemi (Úř. věst. L 287, 29.10.2013, s. 63).“;"

odstavec 8 se nahrazuje tímto:

„8. Předseda zastupuje ESRB navenek. Předseda může delegovat úkoly, jako jsou úkoly související s vnějším zastupováním ESRB včetně prezentace pracovního programu, na prvního místopředsedu, nebo v případě jeho nepřítomnosti a pokud je to vhodné, na druhého místopředsedu, nebo na vedoucího sekretariátu. Úkoly související s odpovědností ESRB a jejími povinnostmi podávat zprávy stanovené v čl. 19 odst. 1, 4 a 5 delegovat nelze.“

Článek 6 se mění takto:

odstavec 1 se mění takto:

písmeno b) se nahrazuje tímto:

„b)

guvernéři národních centrálních bank. Členské státy, v nichž národní centrální banka není pověřeným orgánem podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU (*3) nebo nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 (*4) a v nichž tomuto pověřenému orgánu náleží vedoucí úloha ve věci finanční stability v oblasti jeho působnosti, mohou jako alternativu nominovat zástupce na vysoké úrovni pověřeného orgánu podle směrnice 2013/36/EU nebo nařízení (EU) č. 575/2013.;

(*3) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES (Úř. věst. L 176 27.6.2013, s. 338)."

(*4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 176 27.6.2013, s. 1).“"

ii)

písmeno c) se nahrazuje tímto:

„c)	zástupce Komise;“;

odstavec 2 se mění takto:

písmeno a) se nahrazuje tímto:

„a)

s výhradou rozhodnutí každého členského státu v souladu s odst. 1 písm. b) a v souladu s odstavcem 3, zástupce na vysoké úrovni za každý členský stát, který zastupuje vnitrostátní orgány dohledu, vnitrostátní orgán pověřený prováděním makroobezřetnostní politiky, nebo národní centrální banku, ledaže guvernér národní centrální banky není členem generální rady s hlasovacím právem podle odst. 1 písm. b); pak je zástupce na vysoké úrovni příslušné národní centrální banky členem generální rady bez hlasovacího práva.“;

ii)

doplňují se nová písmena, která znějí:

„c)	předseda Rady dohledu ECB;

d)	předseda Jednotného výboru pro řešení krizí, zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 806/2014 (*5).;

(*5) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 806/2014 ze dne 15. července 2014, kterým se stanoví jednotná pravidla a jednotný postup pro řešení krize úvěrových institucí a některých investičních podniků v rámci jednotného mechanismu pro řešení krizí a Jednotného fondu pro řešení krizí a mění nařízení (EU) č. 1093/2010 (Úř. věst. L 225, 30.7.2014, s. 1). “;"

c)	odstavec 3 se nahrazuje tímto: „3. Zástupci na vysoké úrovni uvedení v odst. 2 písm. a) se střídají v závislosti na projednávaných bodech, ledaže se vnitrostátní orgány určitého členského státu dohodnou na společném zástupci.“

Článek 7 se mění takto:

odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1. Při účasti na činnostech generální rady a řídícího výboru nebo při jakékoliv jiné činnosti vztahující se k ESRB plní členové ESRB své povinnosti nestranně a pouze v zájmu Unie jako celku. Nevyžadují ani nepřijímají pokyny od žádné vlády, orgánů Unie ani jiného veřejného či soukromého subjektu.“

b)	doplňuje se nový odstavec, který zní: „4. Žádný z členů generální rady, ať již s hlasovacím právem, či bez něj, nesmí zastávat funkci v ústřední vládě členského státu.“

Článek 8 se mění takto:

a)	v odstavci 1 se doplňuje pododstavec, který zní: „Tímto odstavcem nejsou dotčena důvěrná ústní jednání vedená v souladu s čl. 19 odst. 5.“;

vkládají se nové odstavce, které znějí:

„2a. Členové ESRB z národních centrálních bank, z vnitrostátních orgánů dohledu a z vnitrostátních orgánů pověřených prováděním makroobezřetnostní politiky mohou coby členové ESRB poskytovat vnitrostátním orgánům nebo subjektům odpovědným za stabilitu finančního systému v souladu s právem Unie nebo vnitrostátními předpisy informace související s plněním úkolů svěřených ESRB, které jsou nezbytné pro plnění úkolů uvedených orgánů nebo subjektů, jež jim ukládají právní předpisy, a to pod podmínkou, že budou stanoveny dostatečné záruky, jež zajistí plné dodržování práva Unie a vnitrostátních předpisů.

2b. V případě, že informace pocházejí od jiných orgánů, než jsou orgány uvedené v odstavci 2a, použijí členové ESRB z národních centrálních bank, z vnitrostátních orgánů dohledu a z vnitrostátních orgánů pověřených prováděním makroobezřetnostní politiky tyto informace pro účely plnění úkolů, jež jim ukládají právní předpisy, pouze s výslovným souhlasem těchto orgánů“.

Článek 9 se mění takto:

odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4. Na zasedání generální rady mohou být případně přizváni zástupci na vysoké úrovni z mezinárodních finančních organizací vykonávajících činnosti přímo související s úkoly ESRB stanovenými v čl. 3 odst. 2 nebo předseda Evropského parlamentu nebo zástupce Evropského parlamentu, jsou-li projednávány otázky související s právem Unie v oblasti makroobezřetnostní politiky.“;

odstavec 5 se nahrazuje tímto:

„5. Účast na činnosti ESRB může být otevřena zástupcům na vysoké úrovni z příslušných orgánů třetích zemí, pokud je to pro Unii relevantní. ESRB může stanovit pravidla, která vymezí zejména povahu, rozsah a procesní aspekty zapojení těchto třetích zemí do činnosti ESRB. Tato pravidla mohou obsahovat ustanovení o zastupování v generální radě na ad hoc základě se statusem pozorovatele, a měla by se týkat pouze otázek, jež jsou relevantní pro Unii, přičemž by měly být vyloučeny veškeré případy, ve kterých může být projednávána situace jednotlivých finančních institucí nebo jednotlivých členských států.“;

odstavec 6 se nahrazuje tímto:

„6. Jednání na zasedáních jsou důvěrná. Generální rada může rozhodnout, že zveřejní informace o své rozpravě, s výhradou dodržení platných požadavků na zachování důvěrnosti a způsobem, který neumožní identifikaci jednotlivých členů generální rady nebo jednotlivých institucí. Generální rada může rovněž rozhodnout, že po svých zasedáních bude pořádat tiskové konference.“

Článek 11 se mění takto:

odstavec 1 se mění takto:

písmeno b) se nahrazuje tímto:

„b)	člena Výkonné rady ECB odpovědného za finanční stabilitu a makroobezřetnostní politiku;“

ii)

písmeno c) se nahrazuje tímto:

„c)

čtyř národních členů generální rady s hlasovacím právem s ohledem na potřebu vyváženého zastoupení mezi členskými státy, které jsou zúčastněnými členskými státy ve smyslu čl. 2 bodu 1 nařízení Rady (EU) č. 1024/2013, a těmi, které jimi nejsou. Volí je ze svých řad národní členové generální rady s hlasovacím právem na dobu tří let;“;

iii)

písmeno d) se nahrazuje tímto:

„d)	zástupce Komise;“

b)	odstavec 2 se nahrazuje tímto: „2. Předseda a první místopředseda ESRB společně svolávají před každým zasedáním generální rady alespoň jednou za čtvrt roku zasedání řídícího výboru. Předseda a první místopředseda mohou společně svolávat rovněž ad hoc zasedání.“

Článek 12 se mění takto:

odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1. Poradní vědecký výbor se skládá z předsedy poradního technického výboru a 15 odborníků reprezentujících široké spektrum dovedností, zkušeností a znalostí vztahujících se ke všem významným sektorům finančních trhů, které navrhuje řídící výbor a schvaluje generální rada na čtyřleté, obnovitelné funkční období. Jmenovaní zástupci nesmí být členy evropských orgánů dohledu a musí být vybráni na základě své celkové způsobilosti a podle svých zkušeností z akademické oblasti či z jiných odvětví, zejména z malých a středních podniků či odborů, nebo jako zástupci poskytovatelů či uživatelů finančních služeb.“;

odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2. Předseda a dva místopředsedové poradního vědeckého výboru jsou jmenováni generální radou na základě návrhu předsedy ESRB a každý z nich by měl mít příslušnou odbornou způsobilost a znalosti na vysoké úrovni, spojené například s jejich relevantním akademickým a profesionálním působením v odvětví bankovnictví, trhů s cennými papíry a pojišťovnictví a zaměstnaneckého penzijního pojištění Tyto tři osoby se střídají v roli předsedy poradního vědeckého výboru.“;

c)	odstavec 3 se nahrazuje tímto: „3. Na žádost předsedy ESRB nebo generální rady poskytuje poradní vědecký výbor poradenství a pomoc ESRB v souladu s čl. 4 odst. 5.“;

odstavec 5 se nahrazuje tímto:

„5. Poradní vědecký výbor v příslušných případech vede v počáteční fázi a otevřeným a transparentním způsobem konzultace se zúčastněnými subjekty, mezi něž patří například účastníci trhu, spotřebitelské organizace a akademičtí odborníci, a současně dodržuje požadavek na zachování důvěrnosti. Tyto konzultace jsou vedeny v co nejširším možném rozsahu, aby byl zajištěn inkluzivní přístup vůči všem zainteresovaným stranám a příslušným finančním sektorům, a poskytují přiměřený čas zúčastněným subjektům na odpověď.“

10)

Článek 13 se mění takto:

odstavec 1 se mění takto:

písmeno f) se nahrazuje tímto:

„f)	zástupce Komise;“

ii)

vkládají se nová písmena, která znějí:

„fa)	zástupce Rady dohledu ECB;

fb)	zástupce Jednotného výboru pro řešení krizí;“;

b)	odstavec 3 se nahrazuje tímto: „ Na žádost předsedy ESRB nebo generální rady poskytuje poradní technický výbor poradenství a pomoc ESRB v souladu s čl. 4 odst. 5.“;

vkládá se nový odstavec, který zní:

„4a. Poradní technický výbor v příslušných případech vede v počáteční fázi a otevřeným a transparentním způsobem konzultace se zúčastněnými subjekty, mezi něž patří například účastníci trhu, spotřebitelské organizace a akademičtí odborníci, a současně dodržuje požadavek na zachování důvěrnosti. Tyto konzultace jsou vedeny v co nejširším možném rozsahu, aby byl zajištěn inkluzivní přístup vůči všem zainteresovaným stranám a příslušným finančním sektorům, a poskytují přiměřený čas zúčastněným subjektům na odpověď.“

11)

Článek 14 se nahrazuje tímto:

„Článek 14

Jiné poradní zdroje

Při plnění úkolů stanovených v čl. 3 odst. 2 konzultuje ESRB v případě potřeby příslušné zúčastněné subjekty ze soukromého sektoru. Tyto konzultace jsou vedeny v co nejširším možném rozsahu, aby byl zajištěn inkluzivní přístup vůči všem zainteresovaným stranám a příslušným finančním sektorům, a poskytují přiměřený čas zúčastněným subjektům na odpověď.“

12)

V článku 15 se odstavec 7 nahrazuje tímto:

„7. Před každým podáním žádosti o informace týkající se dohledu, které nemají souhrnnou podobu, provede ESRB náležitou konzultaci s příslušným evropským orgánem dohledu, aby bylo zajištěno, že je žádost odůvodněná a přiměřená. Pokud příslušný evropský orgán dohledu nepovažuje žádost za odůvodněnou a přiměřenou, neprodleně zašle žádost zpět ESRB a požádá ji o dodatečné odůvodnění. Poté, co ESRB příslušnému evropskému orgánu dohledu doplňující zdůvodnění poskytne, předá adresát žádosti požadované informace ESRB, pokud mu právní předpisy přístup k příslušným informacím umožňují.“

13)

Článek 16 se mění takto:

odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2. Varování nebo doporučení vydaná ESRB v souladu s čl. 3 odst. 2 písm. c) a d) tohoto nařízení mohou být buď obecné nebo konkrétní povahy a jsou určena především Unii, jednomu či více členským státům, jednomu či více evropským orgánům dohledu, jednomu či více vnitrostátním orgánům dohledu, jednomu či více vnitrostátním orgánům určeným k uplatňování opatření zaměřených na řešení systémového nebo makroobezřetnostního rizika, nebo ECB s ohledem na úkoly svěřené ECB podle čl. 4 odst. 1 a 2 a čl. 5 odst. 2 nařízení (EU) č. 1024/2013, orgánům příslušným k řešení krizí určeným členskými státy podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU (*6) nebo Jednotnému výboru pro řešení krizí. Je-li varování nebo doporučení určeno jednomu nebo více vnitrostátním orgánům dohledu, je o tom rovněž informován dotčený členský stát nebo dotčené členské státy. Doporučení obsahují lhůty stanovené pro politickou reakci. Doporučení mohou být také určena Komisi v souvislosti s příslušnými právními předpisy Unie.

(*6) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU ze dne 15. května 2014, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků a kterou se mění směrnice Rady 82/891/EHS, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES, 2002/47/ES, 2004/25/ES, 2005/56/ES, 2007/36/ES, 2011/35/EU, 2012/30/EU a 2013/36/EU a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 190). “;"

odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3. Varování či doporučení jsou současně s jejich předáním adresátům podle odstavce 2 předávána v souladu s přísnými pravidly týkajícími se zachování důvěrnosti Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a evropským orgánům dohledu. Jsou-li předávána důvěrná či neveřejná varování nebo doporučení, musí generální rada případně vyžadovat, aby byla pro zajištění důvěrnosti uzavřena dohoda.“

14)

V článku 17 se odstavce 1 a 2 nahrazují tímto:

„1. Pokud je doporučení uvedené v čl. 3 odst. 2 písm. d) určeno jednomu z adresátů uvedených v čl. 16 odst. 2, informuje daný adresát Evropský parlament, Radu, Komisi a ESRB o opatřeních přijatých v reakci na doporučení a případnou nečinnost odůvodní. V příslušných případech informuje ESRB o obdržených odpovědích neprodleně evropské orgány dohledu, v souladu s přísnými pravidly týkajícími se zachování důvěrnosti.

2. Jestliže ESRB rozhodne, že jejímu doporučení nebylo vyhověno a že adresáti řádně neodůvodnili svou nečinnost, informuje ESRB o tom v souladu s přísnými pravidly týkajícími se zachování důvěrnosti adresáty, Evropský parlament, Radu a příslušné evropské orgány dohledu.“

15)	V článku 18 se odstavec 4 mění takto: „4. Jestliže se generální rada rozhodne varování nebo doporučení nezveřejnit, přijmou adresáti a případně Evropský parlament, Rada a evropské orgány dohledu veškerá nezbytná opatření k ochraně důvěrnosti předmětného varování nebo doporučení.“

16)

Článek 19 se mění takto:

odstavce 1 a 2 se nahrazují tímto:

„1. Alespoň jednou ročně, a v případě rozsáhlých finančních problémů i častěji, je předseda ESRB zván příslušným výborem na slyšení pořádané v Evropském parlamentu vždy po zveřejnění výroční zprávy ESRB podávané Evropskému parlamentu a Radě. Tato slyšení jsou pořádána odděleně od měnového dialogu mezi Evropským parlamentem a prezidentem ECB.

2. Výroční zpráva uvedená v odstavci 1 tohoto článku obsahuje informace, o nichž generální rada v souladu s článkem 18 tohoto nařízení rozhodne, že mají být zveřejněny. Výroční zpráva se zpřístupní veřejnosti a zahrnuje informace o zdrojích poskytnutých ESRB v souladu s čl. 3 odst. 1 nařízení (EU) č. 1096/2010.“;

doplňuje se nový odstavec, který zní:

„6. ESRB ústně nebo písemně zodpoví otázky, jež jí položí Evropský parlament nebo Rada. Odpovědi na tyto otázky poskytne bez zbytečného odkladu. Pokud se předávají důvěrné informace, zajistí Evropský parlament plné zachování důvěrnosti těchto informací podle článku 8 a odstavce 5 tohoto článku.“

17)	Článek 20 se nahrazuje tímto: „Článek 20 Přezkum Do 31. prosince 2024 podá Komise po konzultaci členů ESRB Evropskému parlamentu a Radě zprávu o tom, zda je nutné úlohu nebo organizaci ESRB přezkoumat, přičemž zváží i možné alternativní modely k tomu, který existuje v současnosti.“.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

Ve Štrasburku dne 18. prosince 2019.

Za Evropský parlament

předseda

D. M. SASSOLI

Za Radu

předsedkyně

T. TUPPURAINEN

(1) Úř. věst. C 120, 6.4.2018, s. 2.,

(2) Úř. věst. C 227, 28.6.2018, s. 63.

(3) Postoj Evropského parlamentu ze dne 16. dubna 2019 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 2. prosince 2019.

(4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1092/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o makroobezřetnostním dohledu nad finančním systémem na úrovni Evropské unie a o zřízení Evropské rady pro systémová rizika (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 1).

(5) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 806/2014 ze dne 15. července 2014, kterým se stanoví jednotná pravidla a jednotný postup pro řešení krize úvěrových institucí a některých investičních podniků v rámci jednotného mechanismu pro řešení krizí a Jednotného fondu pro řešení krizí a mění nařízení (EU) č. 1093/2010 (Úř. věst. L 225, 30.7.2014, s. 1).

(6) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, p. 338).

(7) Nařízení Evropského parlamentu a rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, p. 1).

(8) Nařízení Rady (EU) č. 1024/2013 ze dne 15. října 2013, kterým se Evropské centrální bance svěřují zvláštní úkoly týkající se politik, které se vztahují k obezřetnostnímu dohledu nad úvěrovými institucemi (Úř. věst. L 287, 29.10.2013, s. 63).

(9) Nařízení Rady (EU) č. 1096/2010 ze dne 17. listopadu 2010 o pověření Evropské centrální banky zvláštními úkoly, které se týkají fungování Evropské rady pro systémová rizika (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 162).

(10) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU ze dne 15. května 2014, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků a kterou se mění směrnice Rady 82/891/EHS, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES, 2002/47/ES, 2004/25/ES, 2005/56/ES, 2007/36/ES, 2011/35/EU, 2012/30/EU a 2013/36/EU a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 190).

(11) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 12).

(12) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010, ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/79/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 48).

(13) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/77/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 84).

Zavřít

Vyhledání konkrétního předpisu

Fulltextové vyhledávání