(EU) 2019/2099Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2099 ze dne 23. října 2019, kterým se mění nařízení (EU) č. 648/2012, pokud jde o postupy a orgány zapojené do povolování ústředních protistran a požadavky na uznávání ústředních protistran ze třetích zemí

(1)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 (4) požaduje, aby se clearing standardizovaných OTC derivátových smluv prováděl prostřednictvím ústřední protistrany v souladu s podobnými požadavky v jiných zemích G20. Uvedené nařízení také zavedlo pro ústřední protistrany přísné požadavky na organizaci, vedení obchodní činnosti a obezřetnost a stanovilo opatření pro obezřetnostní dohled nad nimi, aby se minimalizovala rizika pro uživatele ústředních protistran a podpořila finanční stabilita.

(2)

Od přijetí nařízení (EU) č. 648/2012 objem činnosti ústředních protistran v Unii a ve světě rychle rostl, pokud jde o intenzitu i rozsah. Rozšiřování činnosti ústředních protistran má v nadcházejících letech pokračovat se zavedením dalších povinností clearingu a zvyšováním dobrovolného clearingu prováděného protistranami, které nepodléhají povinnosti clearingu. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/834 (5) cíleným způsobem mění nařízení (EU) č. 648/2012, zvyšuje jeho efektivnost a proporcionalitu, vytváří další pobídky pro ústřední protistrany, aby nabízely centrální clearing derivátů pro protistrany, a usnadňuje přístup ke clearingu pro malé finanční a nefinanční protistrany. Prohloubení kapitálových trhů a jejich vyšší integrace vyplývající z unie kapitálových trhů ještě dále zvýší potřebu přeshraničního clearingu v Unii, čímž dále posílí význam a vzájemnou provázanost ústředních protistran v rámci finančního systému.

(3)

Počet ústředních protistran usazených v současné době v Unii a povolených podle nařízení (EU) č. 648/2012 zůstává relativně nízký; v srpnu 2019 jich bylo šestnáct. 33 ústředních protistran ze třetích zemí bylo Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy ESMA (dále jen „ESMA“) uznáno podle uvedeného nařízení, což jim umožňuje nabízet služby také členům clearingového systému a obchodním systémům usazeným v Unii. Clearingové trhy jsou dobře integrované v rámci celé Unie, jsou však vysoce koncentrované v některých kategoriích aktiv a značně vzájemně propojené. V důsledku koncentrace rizika je selhání ústřední protistrany sice málo pravděpodobné, ale může mít mimořádně velký dopad. V souladu s konsenzem G20 přijala Komise v listopadu 2016 návrh nařízení o ozdravných postupech a řešení krize ústředních protistran s cílem zabezpečit, aby byly orgány náležitě připraveny řešit selhávající ústřední protistranu, čímž by byla zajištěna finanční stabilita a omezeny náklady daňových poplatníků.

(4)

Bez ohledu na tento legislativní návrh a vzhledem k rostoucímu objemu, složitosti a přeshraničnímu rozměru clearingu v Unii a ve světě by požadavky na dohled nad ústředními protistranami z Unie a ze třetích zemí měly být přezkoumány. Řešením zjištěných problémů ve včasném stadiu a stanovením jasných a ucelených opatření dohledu nad ústředními protistranami z Unie a ze třetích zemí by se posílila celková stabilita finančního systému Unie a ještě více by se mělo snížit potenciální riziko selhání ústředních protistran.

(5)

S ohledem na tyto aspekty přijala Komise dne 4. května 2017 sdělení o odpovědi na výzvy kritické tržní infrastruktury na finančním trhu a další rozvoj unie kapitálových trhů, v němž se uvádí, že jsou potřebné další změny nařízení (EU) č. 648/2012, aby se zlepšil současný rámec, který zajišťuje finanční stabilitu a podporuje další rozvoj a prohloubení unie kapitálových trhů.

(6)

Opatření dohledu podle nařízení (EU) č. 648/2012 jsou převážně v gesci orgánu domovské země. Ústředním protistranám usazeným v Unii v současné době vydávají povolení a dohled nad nimi vykonávají příslušné orgány členských států ve spolupráci s kolegii vnitrostátních orgánů dohledu, ESMA, příslušní členové Evropského systému centrálních bank (ESCB) a jiné relevantní orgány. Kolegia využívají koordinaci a výměnu informací zajišťované příslušnými orgány ústřední protistrany, které nesou odpovědnost za vymáhání ustanovení nařízení (EU) č. 648/2012. Odlišnost postupů dohledu nad ústředními protistranami v rámci Unie může vytvářet riziko regulatorní a dohledové arbitráže, což ohrožuje finanční stabilitu a vede k nezdravé hospodářské soutěži. Komise na tato vznikající rizika a na potřebu většího sbližování dohledu upozornila ve svém sdělení o unii kapitálových trhů ze dne 14. září 2016 a ve veřejné konzultaci o činnosti evropských orgánů dohledu. V rámci své stávající obecné pravomoci zastávat koordinační úlohu mezi příslušnými orgány a jednotlivými kolegii s cílem vytvořit společnou kulturu dohledu a zavést jednotnou praxi v této oblasti, zajistit používání stejných postupů a jednotného přístupu a posílit jednotnost výsledků dohledu by se ESMA proto měl zaměřovat zejména na oblasti dohledu, které mají přeshraniční rozměr nebo mohou mít přeshraniční dopad. ESMA by měl tyto oblasti dohledu, které mají přeshraniční rozměr nebo mohou mít přeshraniční dopad, určit na základě svých odborných poznatků a zkušeností s uplatňováním nařízení (EU) č. 648/2012.

(7)

S ohledem na globální povahu finančních trhů a potřebu řešit nesrovnalosti v dohledu nad ústředními protistranami z Unie a ze třetích zemí by se měla zvýšit schopnost ESMA podporovat sbližování v oblasti dohledu nad ústředními protistranami. Za tím účelem by měl být zřízen stálý vnitřní výbor pro ústřední protistrany (dále jen „výbor pro dohled nad ústředními protistranami“), který by plnil úkoly související s ústředními protistranami povolenými v Unii a ústředními protistranami ze třetích zemí. Zřízení výboru pro dohled nad ústředními protistranami v rámci ESMA, jakož i funkce a složení tohoto výboru by měly být specifickým řešením, jež má soustřeďovat odborné znalosti v oblasti dohledu nad ústředními protistranami, a neměly by pro evropské orgány dohledu představovat precedent.

8)

Výbor pro dohled nad ústředními protistranami by měl odpovídat za konkrétní úkoly, které mu svěřuje nařízení (EU) č. 648/2012, aby se zajistilo řádné fungování vnitřního trhu, jakož i finanční stabilita Unie a jejích členských států.

(9)

V zájmu zajištění toho, že budou k dispozici veškeré praktické zkušenosti a provozní odborné poznatky ohledně dohledu nad ústředními protistranami, by výbor pro dohled nad ústředními protistranami měl být složen z předsedy, nezávislých členů a příslušných orgánů členských států, kde je ústřední protistrana povolena. Pokud se zasedání výboru pro dohled nad ústředními protistranami týká povolených ústředních protistran, mělo by být umožněno, aby se jej dobrovolně účastnily centrální banky, které emitují měny Unie používané u finančních nástrojů, jejichž clearing provádějí tyto ústřední protistrany, a to pokud jde o oblasti celounijního posuzování odolnosti ústředních protistran vůči nepříznivému tržnímu vývoji a vývoje na příslušných trzích, s cílem usnadnit přístup k informacím, které by mohly být relevantní pro plnění jejich úkolů. Pokud se zasedání výboru pro dohled nad ústředními protistranami týká ústředních protistran ze třetích zemí, mělo by být umožněno, aby se jej dobrovolně účastnily centrální banky, které emitují všechny měny Unie používané u finančních nástrojů, jejichž clearing provádí nebo má provést příslušná ústřední protistrana ze třetí země, a to pokud jde o vypracovávání rozhodnutí týkajících se ústředních protistran ze třetích zemí, které jsou, nebo se pravděpodobně stanou systémově významnými pro finanční stabilitu Unie nebo jednoho či více jejích členských států (dále jen „ústřední protistrany tier 2“). Centrální banky emise by ve výboru pro dohled nad ústředními protistranami měly působit jako členové bez hlasovacích práv. Předseda výboru pro dohled nad ústředními protistranami by měl být oprávněn přizvat jako pozorovatele členy kolegií s cílem zajistit, že výbor pro dohled nad ústředními protistranami zohlední názory jiných relevantních orgánů.

(10)

Aby se zajistila odpovídající úroveň odborných znalostí a odpovědnosti, měli by být předseda a nezávislí členové výboru pro dohled nad ústředními protistranami jmenováni radou orgánů dohledu ESMA (dále jen „rada orgánů dohledu“) na základě zásluh, znalostí clearingu, otázek poobchodních služeb, obezřetnostního dohledu a finančních záležitostí, jakož i zkušeností v oblasti dohledu nad ústředními protistranami a jejich regulace, v návaznosti na otevřené výběrové řízení pořádané a vedené radou orgánů dohledu, jíž je nápomocna Komise, které by mělo respektovat zásadu vyváženého zastoupení žen a mužů. Před tím, než jsou předseda a nezávislí členové výboru pro dohled nad ústředními protistranami jmenováni, a do jednoho měsíce poté, co jsou vybráni radou orgánů dohledu, Evropský parlament tyto vybrané kandidáty po jejich slyšení schválí nebo zamítne. Rada orgánů dohledu může jmenovat pouze ty vybrané kandidáty, které schválí Evropský parlament.

(11)

S cílem zajistit transparentnost a demokratickou kontrolu, jakož i ochranu práv orgánů Unie by předseda a nezávislí členové výboru pro dohled nad ústředními protistranami měli podléhat kontrole Evropského parlamentu a Rady, pokud jde o jakákoli rozhodnutí přijatá na základě nařízení (EU) č. 648/2012.

(12)

Předseda a nezávislí členové výboru pro dohled nad ústředními protistranami by měli jednat nezávisle a objektivně v zájmu Unie. Měli by zajistit, aby bylo náležitě zohledňováno řádné fungování vnitřního trhu, jakož i finanční stabilita v Unii a v každém členském státě, ať již v něm působí povolené ústřední protistrany, či nikoli.

(13)

S cílem zajistit ve výboru pro dohled nad ústředními protistranami náležitý, efektivní a rychlý rozhodovací proces by předseda, nezávislí členové a příslušné orgány členských států, kde je ústřední protistrana povolena, měli mít hlasovací právo. Zástupci centrální banky či bank ani pozorovatelé by hlasovací právo mít neměli. Výbor pro dohled nad ústředními protistranami by měl přijímat rozhodnutí prostou většinou svých členů, přičemž každý hlasující člen by měl mít jeden hlas a v případě rovnosti hlasů by měl rozhodovat hlas předsedy. Konečná rozhodovací pravomoc by i nadále měla náležet radě orgánů dohledu.

(14)

S cílem zajistit soudržný a jednotný přístup k dohledu v rámci Unie by výbor pro dohled nad ústředními protistranami měl odpovídat za vypracovávání určitých konkrétních rozhodnutí a provádění určitých úkolů, jež jsou svěřeny ESMA. Tato pravomoc posiluje koordinační úlohu ESMA mezi příslušnými orgány a jednotlivými kolegii s cílem vytvořit společnou kulturu dohledu a zavést jednotnou praxi v této oblasti, zejména pokud jde o oblasti dohledu, které mají přeshraniční rozměr nebo mohou mít přeshraniční dopad. V tomto ohledu by tyto příslušné činnosti a rozhodnutí v oblasti dohledu mohly zahrnovat zejména ty oblasti dohledu, v nichž může z důvodu rozdílných postupů dohledu hrozit riziko regulatorní a dohledové arbitráže nebo být ohrožena finanční stabilita. ESMA by měl být rovněž informován o všech stanoviscích přijatých kolegii, jež stanoví nařízení (EU) č. 648/2012, včetně základu pro rozhodování, jehož se stanovisko kolegia týká, a jakýchkoli doporučení, která k těmto stanoviskům kolegium připojí.

(15)

V rámci výboru pro dohled nad ústředními protistranami by se kromě toho měla uskutečňovat povinná ex ante výměna informací a diskuse ohledně návrhů rozhodnutí příslušných orgánů ústřední protistrany týkajících se některých oblastí dohledu zvláštního významu. Předmětem ex ante výměny informací by navíc mohly být na základě dobrovolnosti a z podnětu příslušných orgánů ústřední protistrany všechny návrhy rozhodnutí. ESMA by neměl vydávat stanovisko, pokud v návaznosti na uskutečněnou diskusi v rámci výboru pro dohled nad ústředními protistranami nebyly zjištěny odlišné názory. Díky této pravomoci ESMA poskytovat stanoviska by mělo být zajištěno, že příslušný orgán ústřední protistrany obdrží další reakci na návrhy rozhodnutí od skupiny orgánů dohledu, které se na dohled nad ústředními protistranami specializují a mají s ním zkušenosti. Taková stanoviska ESMA by neměla mít žádný vliv na pravomoc příslušného orgánu ústřední protistrany přijmout konečné rozhodnutí, což znamená, že o konečném obsahu příslušného rozhodnutí by i nadále v plné míře rozhodoval příslušný orgán ústřední protistrany dle vlastního uvážení. Pokud příslušný orgán se stanoviskem ESMA nesouhlasí, měl by mu předložit komentáře ohledně veškerých významných odchylek od tohoto stanoviska. Příslušný orgán by měl být oprávněn předkládat komentáře před přijetím rozhodnutí, současně s jeho přijetím nebo po jeho přijetí. Pokud však příslušný orgán komentáře předkládá po přijetí rozhodnutí, měl by tak činit bez zbytečného odkladu. V relevantních případech by stanovisko ESMA nemělo zasahovat do pravomoci kolegií rozhodovat dle vlastního uvážení o obsahu jejich stanovisek.

(16)

Pokud v souvislosti s činnostmi dohledu nad povolenými ústředními protistranami vyjde najevo, že při uplatňování nařízení (EU) č. 648/2012 není zajištěno dostatečné sbližování a soudržnost, mimo jiné na základě povinných a dobrovolných konzultací příslušných orgánů s ESMA a diskuse v rámci výboru pro dohled nad ústředními protistranami, měl by ESMA podpořit nezbytnou míru sbližování a jednotnosti, mimo jiné tím, že vydá obecné pokyny, doporučení nebo stanoviska. K usnadnění tohoto procesu by výbor pro dohled nad ústředními protistranami měl mít možnost požádat, aby rada orgánů dohledu zvážila přijetí obecných pokynů, doporučení a stanovisek ze strany ESMA. Výbor pro dohled nad ústředními protistranami by měl být rovněž oprávněn předkládat radě orgánů dohledu stanoviska týkající se rozhodnutí, která má ESMA přijmout a která se týkají úkolů a činností příslušných orgánů ústřední protistrany. Výbor pro dohled nad ústředními protistranami by měl například poskytovat stanoviska k návrhům technických norem nebo k návrhům obecných pokynů vypracovaným ESMA v oblasti povolování ústředních protistran a dohledu nad nimi.

(17)

Aby byl zajištěn účinný dohled nad ústředními protistranami ze třetích zemí, měl by výbor pro dohled nad ústředními protistranami vypracovávat úplné návrhy rozhodnutí ke schválení radou orgánů dohledu a plnit úkoly, jimiž je pověřen ESMA, pokud jde o ustanovení týkající se uznávání ústředních protistran ze třetích zemí a dohledu nad nimi uvedená v nařízení (EU) č. 648/2012. S ohledem na zásadní význam spolupráce a informací by měl výbor pro dohled nad ústředními protistranami v případě zasedání týkajících se ústředních protistran ze třetích zemí sdílet s kolegiem pro ústřední protistrany ze třetích zemí relevantní informace včetně úplných návrhů rozhodnutí, které předkládá radě orgánů dohledu, konečných rozhodnutí přijatých radou orgánů dohledu, pořadů jednání a zápisů z jednání výboru pro dohled nad ústředními protistranami a žádostí o uznání ústředních protistran usazených ve třetí zemi.

(18)

K zajištění efektivního plnění jeho úkolů by měli být výboru pro dohled nad ústředními protistranami nápomocni vybraní zaměstnanci ESMA, kteří by připravovali jeho zasedání, vypracovávali analýzy nezbytné pro plnění jeho úkolů a poskytovali mu podporu v oblasti mezinárodní spolupráce.

(19)

Centrální banky emise by měly být zapojeny do vypracovávání rozhodnutí výboru pro dohled nad ústředními protistranami týkajících se klasifikace ústředních protistran ze třetích zemí podle jejich systémového významu a dohledu nad ústředními protistranami tier 2, aby se zajistilo řádné plnění jejich úkolů souvisejících s měnovou politikou a hladkým fungováním platebních systémů. Vzhledem k tomu, že pro úkoly centrálních bank by mohla mít mimořádný význam rozhodnutí ESMA související s ústředními protistranami tier 2 a týkající se maržových požadavků, kontroly rizika likvidity, kolaterálu, vypořádání a schvalování dohod o interoperabilitě, by výbor pro dohled nad ústředními protistranami měl vést s centrálními bankami, které emitují všechny měny Unie používané u finančních nástrojů, jejichž clearing provádějí nebo mají provádět ústřední protistrany ze třetích zemí, konzultace podle zásady „dodržuj, nebo vysvětli“.

(20)

Rada orgánů dohledu by měla přijímat návrhy rozhodnutí předložené výborem pro dohled nad ústředními protistranami v souladu s rozhodovacím procesem stanoveným v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 (6). S cílem zajistit účinný a rychlý rozhodovací proces by některá rozhodnutí, jež nesouvisejí s uznáním, klasifikací ústředních protistran ze třetích zemí, konkrétními požadavky kladenými na ústřední protistrany tier 2, přezkumem nebo zrušením uznání nebo s klíčovými prvky probíhajícího dohledu nad ústředními protistranami ze třetích zemí, a u nichž je nezbytná konzultace s centrálními bankami emise, měla rada orgánů dohledu přijímat do tří pracovních dnů.

(21)

V zájmu další podpory sbližování, pokud jde o rozhodnutí týkající se dohledu, by měly být ESMA uděleny nové mandáty k vypracování návrhu regulačních technických norem pro rozšíření činností a služeb a k bližšímu určení podmínek, za nichž jsou změny modelů a parametrů ústředních protistran považovány za významné. ESMA by měl kromě toho vydávat potřebné obecné pokyny s cílem blíže určit společné postupy pro proces přezkumu a hodnocení v oblasti dohledu, pokud jde o ústřední protistrany.

(22)

Pro účinný dohled nad ústředními protistranami má klíčový význam činnost kolegií zřízených pro ústřední protistrany z Unie. S cílem zajistit celounijní soudržnost postupů v rámci kolegií je třeba, aby byly upřesněny a více standardizovány písemné dohody stanovující praktická opatření pro fungování těchto kolegií. Aby se ještě více podpořila úloha členů kolegií, měli by být oprávněni přispívat ke stanovování pořadů jednání pro zasedání kolegií. V zájmu větší transparentnosti kolegií by jejich složení mělo být zveřejněno. S cílem zamezit jakémukoli střetu zájmů nařízení Rady (EU) č. 1024/2013 (7) stanoví, že úkoly ECB v oblasti dohledu, její úkoly související s měnovou politikou a jakékoliv další její úkoly by měly být vykonávány zcela odděleně. Toto konkrétní oddělení úkolů ECB by mělo být zohledňováno. V souladu s tím by v případech, kdy z titulu své funkce příslušného orgánu člena clearingového systému v rámci jednotného mechanismu dohledu a své funkce centrální banky emise zastupující Eurosystém je ECB členem kolegia zřízeného pro ústřední protistranu z Unie, měly být ECB přiděleny v kolegiu dva hlasy.

(23)

Počet centrálních bank emise a příslušných orgánů odpovědných za dohled nad členy clearingového systému působícími v členských státech, jež jsou zastoupeny v kolegiích zřízených pro ústřední protistrany z Unie, je v současné době omezený. V zájmu usnadnění přístupu k informacím širšímu okruhu centrálních bank emise a příslušných orgánů ostatních členských států, na jejichž finanční stabilitu by mohly mít dopad finanční problémy ústředních protistran, by účast v kolegiích měla být umožněna i dalším centrálním bankám emise a příslušným orgánům, pokud o to požádají. S cílem podpořit jednotnost dohledu nad ústředními protistranami v celé Unii by se kolegií měl účastnit rovněž předseda výboru pro dohled nad ústředními protistranami nebo nezávislý člen tohoto výboru. Centrální banky emise a příslušné orgány, které se účastní na základě žádosti, jakož i předseda či nezávislý člen výboru pro dohled nad ústředními protistranami by v zájmu zajištění vhodného, účinného a rychlého rozhodovacího procesu neměli mít hlasovací právo.

(24)

Kolegia by za účelem posílení své role měla mít možnost poskytovat stanoviska k dalším oblastem dohledu se zásadním dopadem na obchodní činnost ústředních protistran, včetně stanovisek k posuzování akcionářů a společníků s kvalifikovanou účastí v ústředních protistranách a k externímu zajišťování provozních funkcí, služeb nebo činností. Na žádost kteréhokoli člena kolegia by kolegium kromě toho mělo mít možnost, aby do svých stanovisek začlenilo doporučení zaměřená na řešení nedostatků v řízení rizik ústřední protistrany a zvýšení její odolnosti, pokud tak rozhodne většina členů kolegia. Hlasování kolegia o začlenění těchto doporučení by mělo probíhat odděleně od hlasování kolegia o stanovisku. S cílem posílit vliv stanovisek a doporučení kolegia by je příslušné orgány měly řádně zvážit a v případě, že se od těchto stanovisek či doporučení významně odchýlí, by měly poskytnout odůvodnění.

(25)

Revizi vyžadují také požadavky nařízení (EU) č. 648/2012 na opatření dohledu nad ústředními protistranami ze třetích zemí, které nabízejí clearingové služby v rámci Unie. Musí se zlepšit přístup k informacím, schopnost provádět kontroly na místě a šetření, možnost sdílet informace o ústředních protistranách ze třetích zemí mezi příslušnými orgány Unie a členských států, jakož i možnost vymáhat rozhodnutí ESMA vůči ústředním protistranám ze třetích zemí, aby se zamezilo závažným dopadům na finanční stabilitu subjektů Unie. Existuje také riziko, že změny pravidel ústředních protistran ze třetích zemí nebo regulačního rámce třetích zemí nebude možné zohlednit a že by tyto změny mohly negativně ovlivnit výsledky v oblasti regulace nebo dohledu, což by vedlo k nerovným podmínkám mezi ústředními protistranami z Unie a ze třetích zemí.

(26)

Clearing značného objemu finančních nástrojů denominovaných v měnách Unie provádějí ústřední protistrany ze třetích zemí. Z toho vyplývají značné výzvy pro orgány Unie a členských států týkající se zajištění finanční stability.

(27)

Komise by v rámci svého úsilí na podporu integrovaných finančních trhů měla prostřednictvím rozhodnutí o rovnocennosti i nadále rozhodovat, zda právní rámce a rámce dohledu třetích zemí splňují požadavky nařízení (EU) č. 648/2012. Aby se zvýšilo uplatňování současného režimu rovnocennosti ve vztahu k ústředním protistranám, měla by mít Komise v případě potřeby možnost blíže stanovit kritéria pro hodnocení rovnocennosti režimů ústředních protistran ze třetích zemí. Je rovněž nutné zmocnit ESMA ke sledování vývoje regulace a dohledu v těch režimech ústředních protistran ze třetích zemí, u nichž Komise uvedla, že je považuje za rovnocenné. Je to k zajištění toho, aby třetí země i nadále splňovaly kritéria rovnocennosti a veškeré specifické podmínky stanovené pro jejich používání. ESMA by měl důvěrně podávat zprávy o svých zjištěních Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a kolegiu pro ústřední protistrany ze třetích zemí.

(28)

Komise může v současné době kdykoli změnit, přezkoumat nebo zrušit rozhodnutí o rovnocennosti nebo pozastavit jeho uplatňování, zejména když ve třetí zemi dochází k vývoji, který má zásadní dopad na prvky posuzované v souladu s požadavky na rovnocennost podle nařízení (EU) č. 648/2012. Pokud už relevantní orgány třetí země nespolupracují v dobré víře s ESMA nebo jinými orgány dohledu Unie, nebo trvale neplní příslušné požadavky rovnocennosti, může na to Komise kromě jiného tyto orgány upozornit, nebo zveřejnit zvláštní doporučení. Rozhodne-li se Komise kdykoli zrušit rozhodnutí o rovnocennosti, může odložit datum uplatňování tohoto rozhodnutí za účelem řešení rizik pro finanční stabilitu nebo narušení trhu. Nad rámec pravomocí, které má již v současné době k dispozici, by Komise měla mít možnost také stanovit specifické podmínky k zajištění toho, aby třetí země, na niž se rozhodnutí o rovnocennosti vztahuje, nadále trvale plnila kritéria rovnocennosti. Komise by rovněž měla mít možnost stanovit podmínky, jimiž zajistí, aby ESMA mohl účinně vykonávat své povinnosti ve vztahu k ústředním protistranám ze třetích zemí uznaným podle nařízení (EU) č. 648/2012 nebo ve vztahu ke sledování vývoje regulace a dohledu ve třetích zemích, který je relevantní z hlediska přijatých rozhodnutí o rovnocennosti.

(29)

S ohledem na rostoucí přeshraniční rozměr ústředních protistran a na propojenost finančního systému Unie je nezbytné zlepšit schopnost Unie odhalovat, sledovat a omezovat potenciální rizika spojená s ústředními protistranami ze třetích zemí. Úloha ESMA by proto měla být posílena v zájmu účinného dohledu nad ústředními protistranami ze třetích zemí, které žádají o uznání za účelem poskytování clearingových služeb v Unii. Mělo by se rovněž zlepšit zapojení centrálních bank emise Unie do uznávání ústředních protistran ze třetích zemí, jež vypořádávají obchody v měně, kterou tyto banky emitují, jakož i do dohledu nad nimi a do přezkumu a zrušení jejich uznání. S unijními centrálními bankami emise by se proto měly konzultovat některé aspekty ovlivňující jejich povinnosti v oblasti měnové politiky, pokud jde o finanční nástroje denominované v měnách Unie, jejichž clearing provádějí nebo mají provádět ústřední protistrany, které se nacházejí mimo Unii.

(30)

Jakmile Komise jednou rozhodne o tom, že je právní rámec a rámec dohledu třetí země rovnocenný rámci Unie, měla by být v rámci postupu uznávání ústředních protistran z této třetí země zohledněna rizika, která tyto ústřední protistrany představují pro finanční stabilitu Unie nebo jednoho či více jejích členských států.

(31)

Při posuzování žádosti ústřední protistrany ze třetí země o uznání by měl ESMA vyhodnotit stupeň systémového rizika, který ústřední protistrana představuje pro finanční stabilitu Unie nebo jednoho či více jejích členských států na základě objektivních a transparentních kritérií stanovených v tomto nařízení. Tato kritéria by měla přispívat k celkovému posouzení. Na individuální úrovni by žádné z těchto hledisek samo o sobě nemělo být považováno za rozhodující. Při vyhodnocování rizikového profilu ústřední protistrany ze třetí země by ESMA měl vzít v úvahu všechna rizika, včetně operačních rizik, jako je podvod, trestná činnost, rizika v oblasti informačních technologií a kybernetická rizika. Tato kritéria by měla být blíže stanovena v aktu Komise v přenesené pravomoci. Při upřesňování těchto kritérií je třeba zohlednit povahu transakcí, u nichž ústřední protistrana provádí clearing, včetně jejich složitosti, cenové volatility a průměrné splatnosti, a také transparentnost a likviditu dotčených trhů a to, v jaké míře jsou clearingové činnosti dané ústřední protistrany denominovány v eurech nebo v jiných měnách Unie. V tomto ohledu mohou specifické rysy týkající se některých zemědělských derivátových smluv kótovaných a realizovaných na regulovaných trzích ve třetích zemích, které se týkají trhů, jež v převážné míře slouží domácím nefinančním protistranám v této třetí zemi, které prostřednictvím těchto smluv řídí svá obchodní rizika, představovat zanedbatelné riziko pro členy clearingového systému a obchodní systémy v Unii, neboť jsou jen málo systémově propojené se zbytkem finančního systému. Pokud je ve třetí zemi zaveden rámec pro ozdravné postupy a řešení krize ústředních protistran, měl by ESMA tuto skutečnost zohlednit také při analýze stupně systémového rizika, které žádající ústřední protistrana usazená v dané třetí zemi představuje pro finanční stabilitu Unie nebo jednoho či více jejích členských států.

(32)

Ústřední protistrany, které nejsou systémově významné pro finanční stabilitu Unie nebo jednoho či více jejích členských států, by se měly považovat za ústřední protistrany „tier 1“. Ústřední protistrany, které jsou, nebo se pravděpodobně stanou systémově významnými pro finanční stabilitu Unie nebo jednoho či více jejích členských států, by se měly považovat za ústřední protistrany „tier 2“. Pokud ESMA rozhodne o tom, že ústřední protistrana ze třetí země není systémově významná pro finanční stabilitu Unie nebo jednoho či více jejích členských států, měly by se na tuto ústřední protistranu vztahovat stávající podmínky uznávání podle nařízení (EU) č. 648/2012. Pokud ESMA rozhodne o tom, že ústřední protistrana ze třetí země je systémově významná, měly by být pro tuto ústřední protistranu stanoveny specifické požadavky. ESMA by měl uznat pouze takovou ústřední protistranu, která tyto požadavky splňuje. Uvedené požadavky by měly zahrnovat určité obezřetnostní požadavky stanovené v nařízení (EU) č. 648/2012, jejichž cílem je zvýšit bezpečnost a efektivnost ústřední protistrany. Za zajištění toho, že systémově významná ústřední protistrana ze třetí země tyto požadavky splňuje, by měl nést přímou odpovědnost ESMA. Související požadavky by měly ESMA rovněž umožnit, aby v souladu s nařízením (EU) č. 648/2012 vykonával nad touto ústřední protistranou plný a efektivní dohled.

(33)

S cílem zajistit náležité zapojení centrální banky či bank, které emitují všechny měny Unie používané u finančních nástrojů, jejichž clearing provádějí nebo mají provádět ústřední protistrany ze třetích zemí, do postupu uznávání ústředních protistran tier 2 by ESMA při uznávání těchto ústředních protistran měl zohledňovat skutečnost, jak splňují specifické požadavky, které uvedené centrální banky emise případně stanovily v souvislosti s plněním svých úkolů v rámci měnové politiky. Tyto požadavky by se měly týkat předkládání informací centrální bance či bankám emise na základě její či jejich odůvodněné žádosti, spolupráce ústředních protistran s centrální bankou či bankami emise v rámci posouzení odolnosti ústřední protistrany vůči nepříznivému tržnímu vývoji prováděných orgánem ESMA, otevření jednodenního vkladového účtu u centrální banky či bank emise a požadavků v mimořádných situacích, které emisní centrální banka či banky považují za nezbytné. Kritéria přístupu a požadavky centrální banky či bank emise na otevření jednodenního vkladového účtu by neměly znamenat povinnost přemístit zcela nebo zčásti clearingové služby ústřední protistrany.

(34)

Pokud jde o požadavky, které by mohly centrální banky emise stanovit v mimořádných situacích, transmise měnové politiky nebo hladké fungování platebních systémů by mohly být negativně ovlivněny vývojem na trzích s centrálním clearingem za situací, jako jsou otřesy na trzích (zejména peněžních trzích a repo trzích), na nichž ústřední protistrany běžně získávají likviditu; situací, kdy operace ústředních protistran přispívají ke snížení likvidity na trhu nebo situací závažných nedostatků ve fungování platebních mechanismů nebo mechanismů vypořádání, jež omezují schopnost ústřední protistrany plnit její platební závazky nebo zvyšují její potřebu likvidity. Určení toho, zda nastala některá z těchto mimořádných situací, závisí výlučně na kritériích souvisejících s měnovou politikou a není nutně závislé na tom, zda současně nastala nouzová situace týkající se ústřední protistrany. V takových situacích proto může docházet k tomu, že obezřetnostní rámec nezajistí, aby byla související rizika zcela omezena, a v takovém případě může být nezbytný přímý zásah centrálních bank emise s cílem zajistit transmisi měnové politiky nebo hladké fungování platebních systémů.

(35)

V těchto mimořádných situacích by mohlo být zapotřebí, aby centrální banky emise v rozsahu, který jim umožňují jejich příslušné institucionální rámce, stanovily dočasné požadavky související s riziky likvidity, mechanismy vypořádání, maržovými požadavky, kolaterálem nebo dohodami o interoperabilitě. Nesplnění těchto dočasných požadavků může vést k tomu, že ESMA zruší uznání ústřední protistrany tier 2. Uvedené požadavky by mohly zahrnovat zejména dočasné posílení řízení rizika likvidity na straně ústřední protistrany tier 2, jako je zvýšení rezervy v oblasti likvidity, zvýšení četnosti shromažďování vnitrodenních marží a limity pro křížové měnové expozice, nebo zvláštní podmínky pro hotovostní vklady a zúčtování plateb v měně centrální banky. Tyto požadavky by se neměly vztahovat na další oblasti obezřetnostního dohledu ani by neměly automaticky znamenat zrušení uznání. Dodržování těchto požadavků by dále mělo být podmínkou pro uznání pouze po omezenou dobu nepřesahující šest měsíců, kterou by bylo možné jednou prodloužit o další období nejvýše šesti měsíců. Dodržování těchto požadavků by po uplynutí tohoto dalšího období již nemělo být pro uznání ústřední protistrany tier 2 podmínkou. Nicméně v kontextu nové nebo odlišné mimořádné situace by se centrálním bankám emise nemělo bránit v tom, aby ukládaly dočasné požadavky, jejichž uplatnění by bylo podmínkou pro uznání ústřední protistrany tier 2 podle nařízení (EU) č. 648/2012.

(36)

Před uplatněním požadavků nebo před případným prodloužením jejich uplatňování by centrální banka emise měla orgánu ESMA, ostatním centrálním bankám, které emitují všechny měny Unie používané u finančních nástrojů, jejichž clearing je nebo má být prováděn, a členům kolegia pro ústřední protistrany ze třetích zemí vysvětlit účinky požadavků, jež má v úmyslu stanovit, na efektivnost, spolehlivost a odolnost ústředních protistran, a odůvodnit, proč jsou dané požadavky nezbytné a přiměřené pro zajištění transmise měnové politiky nebo hladkého fungování platebních systémů, při náležitém zohlednění potřeby chránit důvěrné nebo citlivé informace. V zájmu zamezení zdvojování činností by centrální banka emise měla trvale spolupracovat a sdílet informace s ESMA a ostatními centrálními bankami, které emitují všechny měny Unie používané u finančních nástrojů, jejichž clearing je nebo má být prováděn, pokud jde o dočasné požadavky použitelné v mimořádných situacích.

(37)

Centrální banka či banky emise by měly co nejdříve, nejpozději však do 30 pracovních dní od rozhodnutí o tom, že ústřední protistrana ze třetí země není ústřední protistranou tier 1, nebo v případě, že byly další požadavky stanoveny až poté, co byla klasifikována jako ústřední protistrana tier 2, do 90 pracovních dní od stanovení těchto požadavků, poskytnout ESMA potvrzení, zda ústřední protistrana tier 2 další požadavky splňuje, či nikoli.

(38)

Stupeň rizika, které představují jednotlivé systémově významné ústřední protistrany pro finanční systém a stabilitu Unie, se liší. Požadavky na systémově významné ústřední protistrany by se proto měly uplatňovat úměrně rizikům, která může ústřední protistrana představovat pro Unii. Pokud ESMA po konzultaci s Evropskou radou pro systémová rizika (dále jen „ESRB“) a po dohodě s centrálními bankami, které emitují všechny měny Unie používané u finančních nástrojů, jejichž clearing provádí nebo má provádět ústřední protistrana ze třetí země, dospěje na základě řádně odůvodněného posouzení včetně kvantitativního technického posouzení nákladů a přínosů k závěru, že ústřední protistrana ze třetí země nebo některé z jejích clearingových služeb jsou tak systémově významné, že jejich soulad se specifickými požadavky stanovenými v nařízení (EU) č. 648/2012 by dostatečně neřešil riziko pro finanční stabilitu Unie nebo jednoho či více jejích členských států, měl by mít ESMA v případě, že jiná opatření jsou považována za nedostačující pro řešení rizik pro finanční stabilitu, možnost doporučit Komisi, aby tato ústřední protistrana nebo některé z jejích clearingových služeb nebyly uznány. V rámci tohoto postupu může ESMA doporučit Komisi, aby ústřední protistrana nebyla uznána, bez ohledu na to, zda tato ústřední protistrana nebo některé z jejích služeb byly předběžně klasifikovány jako ústřední protistrana tier 2 či nikoli.

(39)

Na základě tohoto doporučení by Komise měla být zmocněna přijmout jako krajní opatření prováděcí akt, který stanoví, že dotyčné ústřední protistraně ze třetí země by nemělo být umožněno poskytovat některé nebo veškeré její clearingové služby členům clearingového systému a obchodním systémům usazeným v Unii, ledaže by v souladu s nařízením (EU) č. 648/2012 kterýkoli členský stát této ústřední protistraně povolil tak činit. Tento prováděcí akt by měl rovněž stanovit přiměřené adaptační období nepřesahující dva roky, které by bylo možné jednou prodloužit o dalších šest měsíců, jakož i podmínky, za nichž daná ústřední protistrana může během adaptačního období pokračovat v poskytování některých clearingových služeb nebo činností, a jakákoliv opatření, která by měla být během tohoto období přijata s cílem omezit případné náklady pro členy clearingového systému a jejich klienty, zejména ty, kteří jsou usazeni v Unii.

(40)

Je důležité, aby byly centrální banky emise individuálně konzultovány ze strany ESMA a vyjádřily souhlas ohledně všech případných doporučení, aby bylo zamítnuto uznání ústřední protistrany ze třetí země s ohledem na dopad, jaký by takové rozhodnutí mohlo mít na měnu, kterou emitují, jakož i ohledně zprávy ESMA o uplatňování prováděcího aktu Komise přijatého v návaznosti na takové doporučení. V případě takového doporučení nebo zprávy by se však souhlas centrální banky emise nebo obavy, jež může tato banka vyjádřit, měly týkat pouze měny, kterou emituje, a nikoli doporučení jako celku či zprávy jako celku.

(41)

ESMA by měl pravidelně přezkoumávat uznání ústředních protistran ze třetích zemí a také jejich klasifikaci jako ústřední protistrany tier 1 nebo tier 2. V tomto ohledu by ESMA měl kromě jiného posoudit změny v povaze, rozsahu a složitosti obchodní činnosti ústřední protistrany ze třetí země. Takový přezkum by se měl uskutečnit nejméně jednou za pět let a rovněž vždy v případě, pokud uznaná ústřední protistrana ze třetí země rozšířila nebo omezila své činnosti a služby v Unii. Pokud ESMA po provedení tohoto přezkumu rozhodne, že by ústřední protistrana tier 1 měla být klasifikována jako ústřední protistrana tier 2, měl by stanovit vhodné adaptační období nepřesahující 18 měsíců, během nějž by daná ústřední protistrana měla začít splňovat požadavky vztahující se na ústřední protistrany tier 2.

(42)

Na žádost ústřední protistrany tier 2 by ESMA měl mít rovněž možnost zohlednit rozsah, v jakém lze soulad této ústřední protistrany ze třetí země s příslušnými požadavky v dotčené třetí zemi porovnat se souladem této ústřední protistrany s požadavky nařízení (EU) č. 648/2012. ESMA by měl při provádění tohoto posouzení zohlednit prováděcí akt přijatý Komisí, který stanoví, že právní opatření a opatření dohledu třetí země, v níž je daná ústřední protistrana usazena, jsou rovnocenné požadavkům stanoveným v nařízení (EU) č. 648/2012 a veškerým podmínkám, které se mohly vztahovat na uplatňování uvedeného prováděcího aktu. Aby byla zajištěna proporcionalita, měl by ESMA při provádění tohoto posouzení rovněž vzít v úvahu, do jaké míry jsou finanční nástroje, u nichž ústřední protistrana provádí clearing, denominovány v měnách Unie. Komise by měla přijmout akt v přenesené pravomoci, v němž se blíže určí způsoby a podmínky posuzování takového srovnatelného souladu.

(43)

ESMA by měl mít pravomoci potřebné pro vykonávání dohledu nad uznanými ústředními protistranami ze třetích zemí, aby se zabezpečil jejich trvalý soulad s požadavky nařízení (EU) č. 648/2012.

(44)

Za účelem usnadnění sdílení informací a spolupráce mezi ESMA, příslušnými orgány členských států odpovědnými za dohled nad ústředními protistranami a příslušnými orgány odpovědnými za dohled nad subjekty, na něž může mít dopad činnost ústředních protistran ze třetích zemí, by měl ESMA zřídit kolegium pro ústřední protistrany ze třetích zemí. Členové kolegia by měli mít možnost požádat, aby výbor pro dohled nad ústředními protistranami projednal jakoukoli konkrétní záležitost související s ústředními protistranami ze třetích zemí.

(45)

Aby mohl ESMA účinně plnit své úkoly týkající se ústředních protistran ze třetích zemí, měly by ústřední protistrany ze třetích zemí platit poplatky za úkoly prováděné ESMA související s dohledem a administrativou. Poplatky by měly pokrývat náklady na žádosti o uznání ústředních protistran ze třetích zemí a na dohled nad nimi. Komise by měla přijmout akt v přenesené pravomoci k bližšímu upřesnění typů poplatků, úkonů, za něž se poplatky vybírají, výše poplatků a způsobu, jakým mají být hrazeny.

(46)

ESMA by měl mít možnost provádět šetření a kontroly na místě u ústředních protistran tier 2 a spřízněných třetích osob, které ústřední protistrany využívají v rámci outsourcingu provozních funkcí, služeb nebo činností. V relevantních případech by o výsledcích těchto šetření a kontrol na místě měly být informovány příslušné orgány odpovědné za dohled nad členy clearingového systému usazenými v Unii. Centrální banky, které emitují všechny měny Unie používané u finančních nástrojů, jejichž clearing je nebo má být prováděn ústřední protistranou, by měly mít v případech relevantních pro plnění jejich úkolů v rámci měnové politiky možnost požádat, aby se uvedených kontrol na místě mohly zúčastnit.

(47)

ESMA by měl mít možnost ukládat penále s cílem přimět ústřední protistrany ze třetích zemí, aby ukončily porušování povinností, předložily úplné a správné informace, které si ESMA vyžádal, nebo se podrobily šetření či kontrole na místě.

(48)

ESMA by měl mít možnost ukládat ústředním protistranám tier 1 i tier 2 pokuty, zjistí-li, že úmyslně nebo z nedbalosti porušily nařízení (EU) č. 648/2012 tím, že ESMA poskytly nepravdivé nebo zavádějící informace. Kromě toho by ESMA měl mít možnost ukládat pokuty ústředním protistranám tier 2, zjistí-li, že úmyslně nebo z nedbalosti porušily další požadavky, které jim ukládá uvedené nařízení. Pokud ESMA vyhodnotil, že v případě ústřední protistrany tier 2 lze s ohledem na její soulad s příslušným právním rámcem třetí země mít za to, že splňuje požadavky stanovené v článku 16 a hlavách IV a V nařízení (EU) č. 648/2012, nemělo by být jednání této ústřední protistrany považováno za porušení uvedeného nařízení v rozsahu, v němž tyto srovnatelné požadavky splňuje.

(49)

Pokuty by se měly ukládat podle míry závažnosti porušení povinnosti. Druhy porušení povinnosti by se měly rozdělit do různých skupin, pro které by měly být stanoveny konkrétní pokuty. Při stanovení pokuty odpovídající konkrétnímu porušení povinnosti by měl ESMA postupovat ve dvou krocích: stanovit základní výši pokuty a tuto základní částku v případě potřeby upravit použitím určitých koeficientů. Základní částka by se měla stanovit s přihlédnutím k ročnímu obratu dotyčných ústředních protistran ze třetích zemí a tato částka by se měla zvýšit nebo snížit použitím odpovídajících koeficientů v souladu s tímto nařízením.

(50)

Aby měl ESMA k dispozici nezbytné nástroje k uložení pokuty přiměřené závažnosti porušení povinnosti, kterého se ústřední protistrana ze třetí země dopustila, a mohl zohlednit okolnosti, za nichž k tomuto porušení došlo, stanoví toto nařízení koeficienty spojené s přitěžujícími nebo polehčujícími okolnostmi.

(51)

Rozhodnutí uložit pokuty nebo penále by mělo být založeno na nezávislém šetření.

(52)

Před rozhodnutím o uložení pokuty nebo penále by ESMA měl účastníkům řízení poskytnout příležitost vyjádřit se k dané záležitosti, aby bylo respektováno jejich právo na obhajobu.

(53)

ESMA by neměl ukládat pokuty nebo penále v případech, kdy stejné skutečnosti nebo skutečnosti, jež jsou v podstatě totožné, vedly v minulosti v rámci trestního řízení podle vnitrostátních právních předpisů k vydání pravomocného rozhodnutí.

(54)

Rozhodnutí ESMA o uložení pokuty a penále by měla být vykonatelná, přičemž jejich výkon by se měl řídit předpisy občanského procesního práva státu, na jehož území se provádí. Předpisy občanského procesního práva by neměly zahrnovat trestní procesní předpisy, mohly by však zahrnovat správní procesní předpisy.

(55)

V případě porušení povinnosti, kterého se dopustila ústřední protistrana tier 2, by ESMA měl být oprávněn uplatnit řadu opatření v oblasti dohledu, včetně vyzvání ústřední protistrany tier 2 k ukončení tohoto porušování a zrušení uznání jako krajního opatření, pokud ústřední protistrana tier 2 porušila nařízení (EU) č. 648/2012 závažným způsobem nebo opakovaně. Opatření v oblasti dohledu by ESMA měl uplatňovat s přihlédnutím k povaze a závažnosti porušení povinnosti a měl by přitom ctít zásadu proporcionality. Před přijetím rozhodnutí o opatřeních v oblasti dohledu by ESMA měl účastníkům řízení poskytnout příležitost vyjádřit se k dané záležitosti, aby bylo respektováno jejich právo na obhajobu. Pokud se ESMA rozhodne uznání zrušit, měl by omezit případné narušení trhu tím, že stanoví přiměřené adaptační období nepřesahující dva roky.

(56)

Pokud jde o validaci významných změn modelů a parametrů prováděnou příslušnými orgány a ESMA v případech, kdy tyto změny byly přijaty za účelem výpočtu maržových požadavků ústřední protistrany, jejích příspěvků do fondu pro riziko selhání, požadavků na kolaterál a dalších mechanismů pro kontrolu rizik, je třeba vyjasnit procedurální aspekty a vzájemnou souvislost mezi touto validací a rozhodnutím kolegia. V případě potřeby by mělo být možné významnou změnu těchto modelů nebo parametrů předběžně přijmout, zejména je-li jejich rychlá změna nezbytná pro zajištění řádného řízení rizik ústřední protistrany.

(57)

Účinný dohled nad ústředními protistranami závisí na budování pravomocí, odborných znalostí a schopností, jakož i na vytváření vztahů spolupráce a výměnách mezi institucemi. Vzhledem k tomu, že se ve všech případech jedná o procesy, které se postupně vyvíjejí a mají svou vlastní dynamiku, měla by koncepce funkčního, efektivního a účinného systému dohledu nad ústředními protistranami zohledňovat jeho případný vývoj z dlouhodobého hlediska. Proto se bude rozdělení pravomocí stanovené v tomto nařízení pravděpodobně měnit s tím, jak se budou za podpory výboru pro dohled nad ústředními protistranami vyvíjet úloha a kapacity ESMA. Za účelem vytvoření účinného a odolného přístupu k dohledu nad ústředními protistranami by Komise měla přezkoumat efektivitu úkolů ESMA, zejména úkolů výboru pro dohled nad ústředními protistranami, pokud jde o podporu jednotného a soudržného uplatňování nařízení (EU) č. 648/2012 v Unii a rozdělení úkolů mezi orgány a instituce Unie a členských států. Komise by rovněž měla vypracovat zprávu o dopadu tohoto nařízení na rovné podmínky pro ústřední protistrany a posoudit rámec pro uznávání ústředních protistran ze třetích zemí a dohled nad nimi. Tuto zprávu by spolu s případnými návrhy měla Komise předložit Evropskému parlamentu a Radě.

(58)

Za účelem zajištění účinného uplatňování pravidel stanovených tímto nařízením ve vztahu k ústředním protistranám ze třetích zemí by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“), pokud jde o: bližší stanovení typu poplatků, úkonů, za něž se poplatky vybírají, výše poplatků a způsobu jejich úhrady; bližší stanovení kritérií pro posouzení toho, zda ústřední protistrana ze třetí země je, nebo se pravděpodobně stane systémově významnou pro finanční stabilitu Unie nebo jednoho či více jejích členských států; bližší stanovení kritérií používaných v posouzení rovnocennosti třetích zemí Komisí; stanovení toho, jak a za jakých podmínek musí ústřední protistrany ze třetích zemí dodržovat některé požadavky; bližší stanovení procesních pravidel pro ukládání nebo penále, včetně ustanovení o právu na obhajobu, lhůtách, výběru pokut nebo penále a o promlčecích lhůtách týkajících se ukládání penále nebo pokut a výkonu rozhodnutí o jejich uložení, a opatření, jimiž se mění příloha IV s cílem zohlednit vývoj na finančních trzích. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (8). Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(59)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení, zejména pokud jde o uznávání ústředních protistran ze třetích zemí a rovnocennost právních rámců třetích zemí, by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (9).

(60)

Za účelem zajištění důsledné harmonizace pravidel a postupů dohledu týkajících rozšíření činností a služeb, kolegií, přezkumu modelů, zátěžového testování a zpětného testování by Komise měla být rovněž zmocněna přijímat regulační technické normy vypracované orgánem ESMA, pokud jde o: podmínky, za nichž se na další služby nebo činnosti, o něž chce ústřední protistrana rozšířit svou činnost, nevztahuje první povolení; podmínky, za nichž se měny Unie považují za nejrelevantnější pro účely členství centrálních bank emise v kolegiích, a podrobnosti praktických mechanismů fungování kolegií; a podmínky, za nichž jsou změny modelů a parametrů ústředních protistran považovány za významné. Komise by měla přijímat tyto regulační technické normy prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci podle článku 290 Smlouvy o fungování EU a postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

(61)

Jelikož cílů tohoto nařízení, totiž zvýšení bezpečnosti a efektivnosti ústředních protistran stanovením jednotných požadavků na jejich činnost, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich z důvodu jejich rozsahu a účinků může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(62)

Uplatňování pravomoci ESMA uznat ústřední protistranu třetí země jako ústřední protistranu tier 1 nebo tier 2 by se mělo odložit, dokud nebudou blíže určena kritéria umožňující posoudit a) skutečnost, zda ústřední protistrana ze třetí země je, nebo se pravděpodobně stane systémově významnou pro finanční systém Unie nebo jednoho či více jejích členských států, a b) srovnatelný soulad.

(63)

Nařízení (EU) č. 648/2012 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,