(EU) 2019/1662Prováděcí Nařízení Komise (EU) 2019/1662 ze dne 1. října 2019, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo na dovoz žehlicích prken pocházejících z Čínské lidové republiky po přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036

Publikováno: Úř. věst. L 252, 2.10.2019, s. 1-35 Druh předpisu: Prováděcí nařízení
Přijato: 1. října 2019 Autor předpisu: Evropská komise
Platnost od: 3. října 2019 Nabývá účinnosti: 3. října 2019
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:
Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2019/1662

ze dne 1. října 2019,

kterým se ukládá konečné antidumpingové clo na dovoz žehlicích prken pocházejících z Čínské lidové republiky po přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036 ze dne 8. června 2016 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropské unie (1) (dále jen „základní nařízení“), a zejména na čl. 11 odst. 2 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

1.   POSTUP

1.1.   Platná opatření

(1)

V dubnu 2007 uložila Rada nařízením (ES) č. 452/2007 konečná antidumpingová cla v rozmezí od 9,9 % do 38,1 % z dovozů žehlicích prken pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“ nebo „Čína“) a Ukrajiny (2); v prosinci 2010 uložila Rada nařízením (EU) č. 1243/2010 (3) konečné antidumpingové clo z dovozů žehlicích prken společnosti Since Hardware (Guangzhou) Co, čínskému vyvážejícímu výrobci žehlicích prken, na základě nového šetření podle článku 5 základního nařízení (dále jen „původní šetření“).

(2)

V lednu 2010 byla opatření změněna prováděcím nařízením (EU) č. 77/2010 na základě přezkumu nového vývozce podle čl. 11 odst. 4 základního nařízení (4).

(3)

V březnu 2010 byla opatření pozměněna prováděcím nařízením (EU) č. 270/2010 na základě prozatímního přezkumu podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení (5).

(4)

V září 2010 Rada opětovně uložila prováděcím nařízením (EU) č. 805/2010 konečné antidumpingové clo na dovoz žehlicích prken společnosti Foshan Shunde Yongjian Housewares and Hardware Co. Ltd., Foshan, čínskému vyvážejícímu výrobci žehlicích prken (6), a tímto opatřením splnila rozsudek Soudního dvora ve věci C-141/08 P (7).

(5)

V říjnu 2012 Rada opětovně uložila prováděcím nařízením (EU) č. 987/2012 konečné antidumpingové clo na dovoz žehlicích prken pocházejících z Číny, vyráběných společností Zhejiang Harmonic Hardware Products Co. Ltd (8), a tímto opatřením splnila rozsudek Tribunálu ve věci T-274/07 (9).

(6)

V červenci 2013 Rada po přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 a po prozatímním přezkumu podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení prováděcím nařízením (EU) č. 695/2013 prodloužila opatření o dalších pět let, pokud jde o dovoz žehlicích prken pocházejících z Číny, a zrušila opatření uložená na dovoz žehlicích prken pocházejících z Ukrajiny (10).

1.2.   Žádosti o přezkum

(7)

Po zveřejnění oznámení o nadcházejícím pozbytí platnosti (11) obdržela Komise žádost o přezkum před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení (dále jen „žádost o přezkum“).

(8)

Žádost podali dne 20. dubna 2018 tři výrobci v Unii (Colombo New Scal SpA, Rörets Polska Sp. z o.o. a Vale Mill (Rochdale) Ltd), kteří představují více než 50 % celkové výroby žehlicích prken v Unii (dále jen „žadatelé“).

(9)

Žádost o přezkum vycházela z předpokladu, že dumping a újma pro výrobní odvětví Unie pravděpodobně přetrvají nebo se obnoví, pokud opatření pozbydou platnosti.

1.3.   Zahájení přezkumu před pozbytím platnosti

(10)

Komise po konzultaci s výborem zřízeným podle čl. 15 odst. 1 základního nařízení rozhodla, že pro zahájení přezkumu před pozbytím platnosti existují dostatečné důkazy, a dne 19. července 2018 vyhlásila oznámením v Úředním věstníku Evropské unie (12) (dále jen „oznámení o zahájení přezkumu“) zahájení přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení.

1.4.   Šetření

1.4.1.   Období přezkumného šetření a posuzované období

(11)

Šetření týkající se přetrvání nebo obnovení dumpingu se týkalo období od 1. ledna 2017 do 31. prosince 2017 (dále jen „období přezkumného šetření“). Zkoumání trendů, které mají význam pro posouzení pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení újmy, se týkalo období od 1. ledna 2014 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

1.4.2.   Zúčastněné strany

(12)

O zahájení přezkumu před pozbytím platnosti Komise oficiálně informovala žadatele, další známé výrobce v Unii, vyvážející výrobce, dovozce, uživatele v EU, o nichž bylo známo, že se jich to týká, a zástupce dotčených vyvážejících zemí.

(13)

Zúčastněným stranám byla poskytnuta příležitost se písemně vyjádřit a požádat o slyšení ve lhůtě uvedené v oznámení o zahájení přezkumu.

1.4.3.   Výběr vzorku

(14)

V oznámení o zahájení přezkumu Komise uvedla, že možná bude nutné vybrat vzorek zúčastněných stran v souladu s článkem 17 základního nařízení.

1.4.3.1.   Výběr vzorku výrobců v Unii

(15)

V oznámení o zahájení přezkumu Komise uvedla, že předběžně vybrala vzorek výrobců v Unii v souladu s článkem 17 základního nařízení. Vzorek sestával ze čtyř výrobců v Unii s největším reprezentativním objemem prodeje a výroby v EU během období přezkumného šetření, které bylo možno v době, která byla k dispozici, přiměřeně prošetřit. Tyto čtyři společnosti představovaly více než 55 % objemu výroby a prodeje výrobního odvětví Unie v období přezkumného šetření. Zúčastněné strany byly vyzvány, aby se k tomuto předběžnému vzorku vyjádřily.

(16)

Jeden výrobce v Unii, který nebyl do předběžného vzorku zahrnut, vyjádřil předběžnému výběru vzorku podporu. Nebyly předloženy žádné další připomínky. Předběžný vzorek byl tedy potvrzen. Vzorek byl shledán reprezentativním pro výrobní odvětví Unie.

(17)

Jeden z výrobců v Unii zahrnutých do vzorku následně neposkytl odpověď na dotazník, a proto byl ze vzorku výrobců v Unii vyloučen. Zbývající výrobci v Unii představovali více než 50 % celkového objemu výroby a prodeje v Unii, a vzorek byl proto stále považován za reprezentativní pro výrobní odvětví Unie.

1.4.3.2.   Výběr vzorku dovozců

(18)

Aby bylo možné rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, byli všichni dovozci, kteří nejsou ve spojení, vyzváni, aby se zúčastnili tohoto šetření. Uvedené strany byly požádány, aby se přihlásily, a to tím, že Komisi poskytnou informace požadované v příloze II oznámení o zahájení přezkumu.

(19)

Žádní dovozci v EU, kteří nejsou ve spojení, nespolupracovali.

1.4.3.3.   Výběr vzorku vyvážejících výrobců v ČLR

(20)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala všechny známé vývozce/výrobce v ČLR, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení přezkumu. Komise kromě tohopožádala zastoupení ČLR při Evropské unii, aby označilo a/nebo kontaktovalo případné další vyvážející výrobce, kteří by mohli mít o účast na šetření zájem.

(21)

Žádný vývozce/výrobce v ČLR ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení přezkumu neposkytl požadované informace ani při šetření nespolupracoval.

(22)

Komise oznámila zastoupení Čínské lidové republiky, že vzhledem k tomu, že vývozci/výrobci v ČLR nespolupracovali, má v úmyslu použít článek 18 základního nařízení, a proto její zjištění týkající se přetrvání nebo obnovení dumpingu a újmy s ohledem na vývozce/výrobce v ČLR vycházejí z dostupných údajů.

1.4.4.   Dotazníky a inspekce na místě

(23)

Komise zaslala dotazníky vládě ČLR (dále jen „čínská vláda“) a čtyřem výrobcům v Unii zařazeným do vzorku. Čínská vláda na dotazník nereagovala. Tři výrobci v Unii zařazení do vzorku dotazník vyplnili.

(24)

Komise si opatřila a ověřila veškeré informace, které považovala za nezbytné pro zjištění pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení dumpingu a újmy a pro zjištění zájmu Unie. Inspekce na místě se uskutečnily v prostorách těchto zúčastněných stran:

Výrobci v Unii:

Colombo New Scal SpA., Itálie,

Rörets Polska Spółka z o.o., Polsko, a AB Rörets Industrier, Švédsko,

Vale Mill (Rochdale) Ltd, Spojené království.

1.4.5.   Postup pro zjištění běžné hodnoty podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení

(25)

Vzhledem k dostatečným důkazům, které byly k dispozici při zahájení šetření a které naznačují existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, zahájila Komise šetření na základě čl. 2 odst. 6a základního nařízení. S cílem získat informace, které pro své šetření považuje za nezbytné, pokud jde o údajná podstatná zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, zaslala Komise čínské vládě dotazník. Kromě toho Komise v bodě 5.3.2 oznámení o zahájení přezkumu vyzvala všechny zúčastněné strany, aby sdělily svá stanoviska, předložily informace a do 37 dnů ode dne zveřejnění oznámení o zahájení řízení v Úředním věstníku Evropské unie poskytly podpůrné důkazy týkající se uplatnění čl. 2 odst. 6a základního nařízení. Pokud jde o příslušné zdroje, Komise vyzvala všechny výrobce v dotčené zemi, aby do patnácti dnů ode dne zveřejnění oznámení o zahájení přezkumu poskytli informace požadované v příloze III oznámení o zahájení přezkumu.

(26)

Od čínské vlády nebyla na dotazník obdržena žádná odpověď. Ve stanovených lhůtách nebyly předloženy ani informace požadované v příloze III oznámení o zahájení přezkumu, ani informace o vhodnosti použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(27)

V bodě 5.3.2 oznámení o zahájení přezkumu Komise rovněž uvedla, že s ohledem na dostupné důkazy může být nezbytné, aby pro účely zjištění běžné hodnoty na základě nezkreslených cen nebo referenčních hodnot zvolila vhodnou reprezentativní zemi podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(28)

Dne 6. září 2018 informovala Komise sdělením (dále jen „sdělení ze dne 6. září“) zúčastněné strany o relevantních zdrojích, které zamýšlela použít pro zjištění běžné hodnoty. V tomto sdělení Komise poskytla seznam všech výrobních faktorů, jako jsou suroviny, pracovní síla a energie, které vyvážející výrobci používají při výrobě žehlicích prken. Kromě toho Komise na základě kritérií, kterými se řídí výběr nezkreslených cen nebo referenčních hodnot, určila tři potenciální reprezentativní země: Brazílii, Srbsko a Turecko.

(29)

Komise poskytla všem zúčastněným stranám příležitost se vyjádřit. Komise obdržela připomínky od jednoho z žadatelů.

(30)

Jak je vysvětleno ve 105. a 106. bodě odůvodnění, reagovala Komise na připomínky žadatele ve druhém sdělení o zdrojích pro zjištění běžné hodnoty ze dne 26. října 2018 (dále jen „sdělení ze dne 26. října“). Ve sdělení ze dne 26. října Komise stanovila seznam výrobních faktorů a dospěla k závěru, že v této fázi je nejvhodnější reprezentativní zemí podle čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážky základního nařízení Turecko. Komise vyzvala zúčastněné strany, aby se k tomu vyjádřily. Žádné připomínky nebyly obdrženy.

1.4.6.   Následný postup

(31)

Dne 4. července 2019 Komise zveřejnila podstatné skutečnosti a úvahy, na jejichž základě hodlá zachovat antidumpingová cla (dále jen „poskytnutí konečných informací“). Všem stranám byla poskytnuta lhůta, během níž mohly k poskytnutým informacím předložit připomínky.

(32)

Nebyly obdrženy žádné připomínky zpochybňující zjištění Komise.

2.   VÝROBEK, KTERÝ JE PŘEDMĚTEM PŘEZKUMU, A OBDOBNÝ VÝROBEK

2.1.   Výrobek, který je předmětem přezkumu

(33)

Výrobkem, který je předmětem tohoto přezkumu před pozbytím platnosti, jsou žehlicí prkna, též opěrná či samostatně stojící, s vyvíječem páry či bez něj a/nebo s vyhřívanou a odsávanou deskou, včetně rukávníků, a jejich základní součásti, tj. podpěry, desky a rampy na žehličku (dále jen „výrobek, který je předmětem přezkumu“), v současnosti kódů KN ex 3924 90 00, ex 4421 99 99, ex 7323 93 00, ex 7323 99 00, ex 8516 79 70 a ex 8516 90 00 (kódy TARIC 3924900010, 4421999910, 7323930010, 7323990010, 8516797010 a 8516900051), pocházející z Čínské lidové republiky.

2.2.   Obdobný výrobek

(34)

Současné přezkumné šetření potvrdilo, že jak bylo stanoveno v původních šetřeních, žehlicí prkna vyráběná a prodávaná na domácím trhu v Číně a v reprezentativní zemi Turecko a žehlicí prkna vyráběná a prodávaná výrobním odvětvím Unie na trhu EU mají stejné základní fyzické a technické vlastnosti a stejné základní použití.

(35)

Proto jsou tyto výrobky považovány za obdobné výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

3.   PRAVDĚPODOBNOST PŘETRVÁNÍ NEBO OBNOVENÍ DUMPINGU

3.1.   Předběžné poznámky

(36)

V souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení Komise zkoumala, zda je pravděpodobné, že by došlo k přetrvání nebo obnovení dumpingu z ČLR, kdyby platná opatření pozbyla platnosti.

(37)

Žádný z čínských vývozců/výrobců při šetření nespolupracoval. Nepředložili žádné informace ani neposkytli žádné důkazy o údajných podstatných zkresleních ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení. Stejně tak žádný z vyvážejících výrobců neposkytl žádnou odpověď na dotazník.

(38)

Čínská vláda neposkytla na dotazník žádnou odpověď ani nereagovala na důkazy ze spisu předloženého žadatelem, včetně „Pracovního dokumentu útvarů Komise o podstatných zkresleních v hospodářství Čínské lidové republiky pro účely šetření na ochranu obchodu“ (dále jen „zpráva“) (13).

(39)

Dne 27. července 2018 Komise informovala zastoupení Čínské lidové republiky, že vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany vývozců/výrobců v ČLR hodlá při svých zjištěních vycházet z dostupných údajů v souladu s článkem 18 základního nařízení. Komise rovněž zdůraznila, že zjištění vycházející z dostupných údajů může být pro dotčenou stranu méně příznivé a vyzvala je, aby se vyjádřili. Zastoupení Čínské lidové republiky nepředložilo žádné připomínky.

(40)

Na základě těchto skutečností vycházela níže uvedená zjištění týkající se pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení dumpingu v souladu s čl. 18 odst. 1 základního nařízení z dostupných údajů, zejména z informací obsažených v žádosti o přezkum a ze statistik vycházejících z údajů oznámených Komisi členskými státy v souladu s čl. 14 odst. 6 základního nařízení (dále jen „databáze podle čl. 14 odst. 6“), jakož i ze statistik vycházejících z údajů o vývozu oznámených z úřední databáze čínských celních orgánů (dále jen „čínská databáze“). Komise také použila další zdroje veřejně dostupných informací, jako jsou databáze Global Trade Atlas (14) (dále jen „GTA“) a databáze Orbis Bureau van Dijk (15) (dále jen „Orbis“).

3.2.   Dumping v období přezkumného šetření

3.2.1.   Běžná hodnota

(41)

V čl. 2 odst. 1 základního nařízení se stanoví, že „běžná hodnota se obvykle zakládá na cenách, které jsou zaplaceny nebo mají být zaplaceny nezávislým odběratelem v zemi vývozu v běžném obchodním styku“.

(42)

Avšak čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení stanoví, že „[p]okud se […] zjistí, že není vhodné použít domácí ceny a náklady v zemi vývozu, jelikož v této zemi dochází k podstatným zkreslením ve smyslu písmene b), běžná hodnota se zjistí početně výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty“ a „zahrnuje nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk“.

(43)

Jak je dále vysvětleno v oddíle 4.2, Komise v tomto šetření dospěla k závěru, že na základě dostupných důkazů je použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení vhodné.

3.2.2.   Existence podstatných zkreslení

3.2.2.1.   Úvod

(44)

V čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení se stanoví, že „podstatná zkreslení jsou taková zkreslení, k nimž dochází v případě, kdy vykazované ceny nebo náklady, včetně nákladů na suroviny a energii, nejsou výsledkem volného působení tržních sil, neboť jsou ovlivňovány významnými zásahy státu. Při posuzování toho, zda existují podstatná zkreslení, se bere v úvahu mimo jiné možný dopad jednoho či více z těchto prvků:

skutečnost, že na dotčeném trhu působí do značné míry podniky, jež jsou ve vlastnictví orgánů země vývozu, jsou těmito orgány ovládány nebo jsou pod jejich strategickým dohledem či se řídí jejich pokyny,

přítomnost státu ve firmách, což mu dává možnost ovlivňovat ceny či náklady,

veřejné politiky či opatření, jež pozitivně diskriminují domácí dodavatele či jinak ovlivňují volné působení tržních sil,

neexistence nebo diskriminační uplatňování či nedostatečné vymáhání práva týkajícího se úpadku, obchodních společností nebo vlastnictví,

zkreslené mzdové náklady,

přístup k finančním prostředkům poskytovaným institucemi, jež realizují cíle veřejné politiky nebo v jiném ohledu nevyvíjejí svou činnost nezávisle na státu“.

(45)

Podle čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení posouzení existence podstatného zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) zohlední mimo jiné neúplný seznam prvků v předchozím ustanovení. Podle čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení se při posuzování toho, zda existují podstatná zkreslení, bere v úvahu mimo jiné možný dopad jednoho či více těchto prvků na ceny a náklady ve vyvážející zemi výrobku, který je předmětem přezkumu. Vzhledem k tomu, že tento výčet není kumulativní, nemusí být pro zjištění podstatných zkreslení zohledněny všechny prvky. Kromě toho lze stejné skutkové okolnosti použít k prokázání existence jednoho nebo více prvků z tohoto výčtu. Jakýkoli závěr o podstatných zkresleních ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) však musí vycházet ze všech důkazů, které jsou k dispozici. Celkové posouzení existence zkreslení může vzít v úvahu také obecné souvislosti a situaci ve vyvážející zemi, zejména pokud koncepce „socialistického tržního hospodářství“ zakotvená v čínské ústavě a celý právní systém poskytují vládě významné pravomoci, aby mohla zasahovat do hospodářství takovým způsobem, že ceny a náklady nejsou výsledkem volného vývoje tržních sil.

(46)

V čl. 2 odst. 6a písm. c) základního nařízení se stanoví, že „[p]okud má Komise k dispozici podložené informace týkající se možné existence podstatných zkreslení uvedených v písmeni b) v určité zemi či v určitém odvětví v této zemi a pokud je to v zájmu účinného uplatňování tohoto nařízení, Komise vypracuje, zveřejní a pravidelně aktualizuje zprávu popisující tržní podmínky uvedené v písmeni b) v této zemi nebo v tomto odvětví“.

(47)

Zúčastněné strany byly v době zahájení přezkumného šetření vyzvány, aby důkazy obsažené ve vyšetřovacím spisu vyvrátily, vyjádřily se k nim nebo je doplnily. V této souvislosti Komise dříve vypracovala zprávu. Zpráva poukazuje na existenci významných zásahů státu na mnoha úrovních hospodářství, včetně konkrétních zkreslení v mnoha klíčových výrobních faktorech (jako jsou půda, energie, kapitál, suroviny a pracovní síla), jakož i v konkrétních odvětvích (jako je ocelářský nebo chemický průmysl). Zpráva byla zařazena do vyšetřovacího spisu ve fázi zahájení přezkumného šetření.

(48)

Žádost žadatele rovněž podpořila výše uvedená tvrzení o podstatných zkresleních ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b), a to v souladu se zprávou, zejména pokud jde o zkreslení v odvětví oceli, především z toho důvodu, že podle žadatele představovala ocel alespoň 40 % celkových výrobních nákladů výrobců žehlicích prken.

(49)

Komise zkoumala, zda je či není vhodné použít domácí ceny a náklady v Číně z důvodu existence podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení. Komise tak učinila na základě důkazů dostupných ve spisu, včetně důkazů obsažených ve zprávě, která se opírá o veřejně dostupné zdroje. Tato analýza zahrnovala zkoumání významných zásahů státu do hospodářství ČLR obecně, ale také konkrétní situace na trhu v příslušném odvětví, včetně výrobku, který je předmětem přezkumu.

(50)

Čínská vláda se k existujícím důkazům obsaženým ve spisu, včetně zprávy, nevyjádřila ani neposkytla žádné důkazy, které by existující důkazy potvrdily nebo vyvrátily.

3.2.2.2.   Podstatná zkreslení ovlivňující domácí ceny a náklady v ČLR

(51)

Čínský hospodářský systém je založen na koncepci „socialistického tržního hospodářství“. Tato koncepce je zakotvena v čínské ústavě a předurčuje řízení ekonomiky v Číně. Ústřední zásadou je „socialistické veřejné vlastnictví výrobních prostředků, totiž všelidové vlastnictví a kolektivní vlastnictví pracujících“. Státem vlastněné hospodářství je „vedoucí silou národního hospodářství“ a stát je zmocněn „zajistit jeho upevňování a růst“ (16). Celkové uspořádání čínského hospodářství proto nejen umožňuje státu významně do něj zasahovat, ale stát je k takovým zásahům výslovně zmocněn. Pojem nadřazenosti veřejného vlastnictví soukromému vlastnictví se prolíná celým právním systémem a je zdůrazněn jako obecná zásada ve všech hlavních právních předpisech. Názorným příkladem je čínský zákon o vlastnictví: odkazuje na první fázi socialismu a ukládá státu prosazovat základní hospodářský systém, ve kterém hraje dominantní úlohu veřejné vlastnictví. Jiné formy vlastnictví jsou tolerovány a zákon povoluje jejich rozvoj spolu se státním vlastnictvím (17).

(52)

Podle čínských právních předpisů je kromě toho socialistické tržní hospodářství rozvíjeno pod vedením Komunistické strany Číny. Struktury čínského státu a Komunistické strany Číny jsou vzájemně propojeny na každé úrovni (právní, institucionální, personální) a vytvářejí nadstavbu, v níž jsou úlohy Komunistické strany Číny a státu navzájem k nerozeznání. Po změně čínské ústavy v březnu 2018 byl vedoucí úloze Komunistické strany Číny přisouzen ještě větší význam jejím potvrzením v článku 1 ústavy. Za již existující první větu ustanovení: „[s]ocialistický systém je základním systémem Čínské lidové republiky“ byla vložena nová druhá věta, která zní: „[u]rčujícím znakem socialismu s čínskými rysy je vedení Komunistické strany Číny“ (18). To dokládá nezpochybnitelnou a stále větší kontrolu Komunistické strany Číny nad hospodářským systémem Číny. Toto vedení a tato kontrola jsou čínskému systému vlastní a překonávají stav obvyklý v jiných zemích, kde vláda vykonává obecnou makroekonomickou kontrolu v mezích, v nichž volně působí tržní síly.

(53)

Čínský stát se zapojuje do intervenční hospodářské politiky při plnění cílů, které se spíše shodují s politickým programem vytyčeným Komunistickou stranou Číny a neodrážejí hospodářské podmínky převládající na volném trhu. (19) Intervenční hospodářské nástroje používané čínskými orgány jsou rozmanité a zahrnují systém průmyslového plánování, finanční systém a rovněž úroveň regulačního prostředí.

(54)

Zaprvé, pokud jde o úroveň celkové administrativní kontroly, zaměření čínského hospodářství se řídí složitým systémem průmyslového plánování, které ovlivňuje veškeré hospodářské činnosti v zemi. Tyto plány ve svém souhrnu zahrnují ucelenou a složitou soustavu odvětvových a průřezových politik a jsou přítomny na všech úrovních státní správy. Plány na úrovni provincií jsou podrobné, zatímco celostátní plány stanoví obecnější cíle. Plány rovněž stanoví prostředky na podporu příslušných průmyslových a jiných odvětví, jakož i časových rámců, v nichž je třeba dosáhnout cílů. Některé plány stále obsahují explicitní cíle týkající se výstupů, což bylo běžnou součástí předchozích plánovacích cyklů. V rámci těchto plánů jsou vybírána jednotlivá průmyslová odvětví a/nebo projekty jako (pozitivní nebo negativní) priority v souladu s vládními prioritami a těm jsou pak stanoveny konkrétní rozvojové cíle (průmyslová modernizace, mezinárodní expanze atd.). Hospodářské subjekty, soukromé i státní, musí účinně přizpůsobovat své podnikatelské činnosti skutečnostem, jež nastoluje tento systém plánování. Důvodem je nejen závazná povaha plánů, nýbrž i to, že příslušné čínské orgány na všech úrovních státní správy se systémem plánů řídí a odpovídajícím způsobem využívají své zákonné pravomoci, a tím hospodářské subjekty vedou k tomu, aby dodržovaly priority stanovené v plánech (viz též oddíl 3.2.2.5). (20)

(55)

Zadruhé, pokud jde o úroveň přidělování finančních zdrojů, hrají ve finančním systému Číny dominantní úlohu státem vlastněné komerční banky. Tyto banky se při stanovení a provádění svých politik v oblasti úvěrování musí přizpůsobit cílům průmyslové politiky vlády, a nikoli posuzovat v prvé řadě ekonomickou opodstatněnost daného projektu (viz také oddíl 3.2.2.8). (21) Totéž platí pro ostatní složky čínského finančního systému, jako jsou akciov trhy, dluhopisové trhy, trhy soukromého kapitálu atd. I tyto části finančního odvětví jiné než bankovnictví jsou institucionálně a operačně uspořádány způsobem, který není zaměřen na co nejefektivnější fungování finančních trhů, ale na zajištění kontroly a umožnění zásahů ze strany státu a Komunistické strany Číny. (22)

(56)

Zatřetí, pokud jde o úroveň regulačního prostředí, mají zásahy státu do hospodářství řadu podob. Například pravidla zadávání veřejných zakázek jsou běžně používána k dosažení jiných politických cílů než hospodářské efektivity, což narušuje tržní zásady v této oblasti. Platné právní předpisy výslovně stanoví, že zadávání veřejných zakázek se musí provádět tak, aby se usnadnilo dosažení cílů vytyčených státními politikami. Povaha těchto cílů však není vymezena, což ponechává rozhodovacím orgánům široký prostor pro uvážení. (23) Podobně i v oblasti investic si čínská vláda udržuje významnou kontrolu nad zaměřením a velikostí státních i soukromých investic a vliv na ně. Prověřování investic, jakož i různé pobídky, omezení a zákazy týkající se investic jsou orgány používány jako důležitý nástroj na podporu cílů průmyslové politiky, např. na zachování státní kontroly nad klíčovými odvětvími nebo posílení domácího výrobního odvětví. (24)

(57)

Celkově je tedy čínský hospodářský model založen na určitých základních axiomech, které zajišťují a podporují různé zásahy státu. Takové významné zásahy státu jsou v rozporu s volným působením tržních sil, což vede k narušení efektivního přidělování zdrojů v souladu s tržními zásadami. (25)

3.2.2.3.   Podstatná zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. b) první odrážky základního nařízení: skutečnost, že na dotčeném trhu působí do značné míry podniky, jež jsou ve vlastnictví orgánů země vývozu, jsou těmito orgány ovládány nebo jsou pod jejich strategickým dohledem či se řídí jejich pokyny

(58)

V ČLR představují podstatnou součást hospodářství podniky, které jsou ve vlastnictví státu, jsou jím ovládány, jsou pod jeho strategickým dohledem nebo se řídí jeho pokyny.

(59)

Pokud jde o vlastnictví státu v odvětví žehlicích prken, jak bylo stanoveno v předchozím přezkumu před pozbytím platnosti, počet výrobců žehlicích prken v Číně je potenciálně vysoký. Vzhledem k tomu, že čínská vláda nepředložila žádné informace o tomto odvětví, a vzhledem k jeho roztříštěnosti je obtížné vyvodit obecné závěry o struktuře vlastnictví tohoto odvětví. Pokud jde o poskytovatele vstupů pro výrobu výrobku, který je předmětem přezkumu, jak je předložil žadatel, představují vstupy oceli 40–60 % výrobních nákladů výrobců žehlicích prken. Ceny oceli jsou tedy významným nákladovým faktorem při výrobním procesu žehlicích prken. Jak stanovila Komise ve své zprávě, v odvětví oceli do značné míry přetrvává vlastnictví čínské vlády. Řada velkých výrobců je vevlastnictví státu, přičemž někteří z nich jsou konkrétně uvedeni v „Plánu přizpůsobení a modernizace ocelářského průmyslu na období 2016–2020“ (26) jako příklady výsledků 12. pětiletého období plánování (např. Baosteel, Anshan Iron and Steel, Wuhan Iron and Steel atd.). Zatímco nominálně je podle odhadů počet státních podniků a soukromých společností téměř rovnocenný, čtyři z pěti čínských výrobců oceli, kteří figurují mezi deseti největšími světovými výrobci oceli, jsou ve vlastnictví státu (27). Výroba klíčové součásti žehlicích prken je tedy významně ovlivňována státním vlastnictvím, a tedy zásahem státu.

(60)

Pokud jde o kontrolu státu, vláda a Komunistická strana Číny udržují struktury, které zajišťují jejich trvalý vliv na podniky, včetně těch, které vyrábějí žehlicí prkna a jejich součásti. Stát (a v mnoha ohledech také Komunistická strana Číny) nejen aktivně vytváří obecné hospodářské politiky a dohlíží na to, aby je jednotlivé podniky realizovaly, ale nárokuje si také právo podílet se na provozním rozhodování těchto podniků, a tím vykonává určitý stupeň kontroly nad čínskými podniky. (28) Prvky, které poukazují na existenci takovéto státní kontroly nad podniky v odvětví výroby žehlicích prken, jakož i v odvětvích dodávajících jejich vstupy, jsou dále rozvedeny v oddíle 3.2.2.4. Kromě toho konkrétně v případě jedné z klíčových součástí používaných pro žehlicí prkna (svařovaných ocelových trubek představujících 25–30 % celkových výrobních nákladů) Komise již dříve zjistila zásahy státu i tam, kde stát neměl vlastnický podíl nebo byl tento podíl pouze částečný, což vedlo k tomu, že obchodní rozhodnutí nebyla přijímána na základě tržních signálů. (29) Šetření vedlo k závěru, že dochází k významným zásahům státu do čínského odvětví svařovaných ocelových trubek, které do značné míry zásobuje výrobce žehlicích prken a ovlivňuje jejich náklady.

(61)

Pokud jde o strategický dohled a pokyny státu v odvětví výroby žehlicích prken a ocelářství, které je hlavním dodavatelem vstupů, analýza je uvedena v oddílech 3.2.2.4 a 3.2.2.5. Vzhledem k vysoké míře kontroly a zásahů státu do těchto odvětví, jak je popsáno v uvedených oddílech, nemohou za běžných tržních podmínek fungovat ani výrobci žehlicích prken, kteří jsou v soukromém vlastnictví.

(62)

Komise tedy dospěla k závěru, že na trhu s žehlicími prkny a trhu jeho klíčových dodavatelů v ČLR působí do značné míry podniky, jež jsou ve vlastnictví čínské vlády, jsou čínskou vládou ovládány nebo jsou pod jejím strategickým dohledem či se řídí jejími pokyny. Komise dále dospěla k závěru, že na trhu hlavních ocelových součástí žehlicích prken působí do značné míry podniky, jež jsou ve vlastnictví orgánů, jsou těmito orgány ovládány nebo jsou pod jejich strategickým dohledem či se řídí jejich pokyny.

3.2.2.4.   Podstatná zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. b) druhé odrážky základního nařízení: přítomnost státu ve firmách, což mu dává možnost ovlivňovat ceny či náklady

(63)

Čínský stát může zasahovat do cen a nákladů prostřednictvím přítomnosti státu ve firmách. Zejména buňky Komunistické strany Číny v podnicích, státních i soukromých, představují důležitý kanál, jehož prostřednictvím může stát zasahovat do obchodních rozhodnutí. Podle práva společností ČLR má být organizace Komunistické strany Číny zřízena v každé společnosti (alespoň se třemi členy této strany v souladu se stranickými stanovami (30)) a daná společnost musí pro činnost stranické organizace vytvořit nezbytné podmínky. V minulosti tento požadavek zřejmě nebyl vždy dodržován nebo striktně vymáhán. Nejméně od roku 2016 však Komunistická strana Číny začala důrazněji uplatňovat své nároky na kontrolu obchodních rozhodnutí ve státních podnicích jako věc politického principu. Komunistická strana Číny údajně vyvíjí tlak i na soukromé společnosti, aby na první místo stavěly„vlastenectví“ a dodržovaly stranickou kázeň. (31) Podle zprávy z roku 2017 existovaly stranické buňky v 70 % z přibližně 1,86 milionu společností v soukromém vlastnictví, přičemž rostl tlak na to, aby organizace Komunistické strany Číny měly poslední slovo, pokud jde o obchodní rozhodnutí v příslušných společnostech. (32) Tato pravidla se běžně uplatňují v celém čínském hospodářství, a to ve všech odvětvích, včetně odvětví výroby žehlicích prken. Proto je stanoveno, že se tato pravidla vztahují i na výrobce žehlicích prken a dodavatele jejich vstupů.

(64)

Například struktury Komunistické strany Číny se personálně překrývají s řídícím orgánem v případě nejméně jednoho výrobce žehlicích prken (Since Hardware (Guangzhou) Co. Ltd.), který tvrdí, že má „vedoucí úlohu“ na trhu, pokud jde o výrobní i vývozní operace. (33) Komise zjistila, že předseda správní rady a výkonný ředitel společnosti je členem Lidového politického poradního výboru města Guangzhou a členem Stálého výboru Lidového politického poradního výboru okresu Guangzhou Huadu. (34)

(65)

Tyto faktory přímo poukazují na existenci zásahů státu, například prostřednictvím přítomnosti a zapojení Komunistické strany Číny, na vměšování čínské vlády do cen a nákladů na výrobu žehlicích prken

(66)

Fungování trhu dále narušují přítomnost státu a jeho zásahy na finančních trzích (viz také oddíl 3.2.2.8), jakož i při dodávání surovin a vstupů. (35) Zejména s ohledem na ocelové součásti žehlicích prken Komise v nedávných šetřeních zjistila úzké vazby mezi procesy rozhodování výrobců čínských výrobků z oceli a státem, zejména Komunistickou stranou Číny. (36)

(67)

Na základě všech výše uvedených skutečností a vzhledem k nedostatečné spolupráci a neexistenci informací, které by rozporovaly výše uvedené předběžné zjištění, dospěla Komise k závěru, že přítomnost státu v čínských firmách, včetně odvětví výroby žehlicích prken, jakož i ve finančním odvětví a v dalších odvětvích vstupů, ve spojení s rámcem popsaným v oddíle 3.4.3 a v následujících oddílech, umožňuje čínské vládě zasahovat do cen a nákladů.

3.2.2.5.   Podstatná zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. b) třetí odrážky základního nařízení: veřejné politiky či opatření, jež pozitivně diskriminují domácí dodavatele či jinak ovlivňují volné působení tržních sil

(68)

Zaměření čínského hospodářství je do značné míry určováno propracovaným systémem plánování, který stanoví priority a předepisuje, na které cíle se musí ústřední vláda a místní orgány státní správy zaměřit. Příslušné plány existují na všech úrovních státní správy a zahrnují téměř všechna odvětví hospodářství. Cíle stanovené v plánovacích nástrojích jsou závazné povahy a orgány na každé správní úrovni sledují provádění plánů odpovídající nižší úrovní státní správy. Celkově systém plánování v Číně vede k tomu, že zdroje jsou směrovány do odvětví označených vládou jako strategická nebo jinak politicky důležitá, místo aby byly přidělovány v souladu s tržními silami. (37)

(69)

Komise zjistila, že ačkoli se zdá, že neexistují žádné odvětvové veřejné politiky a/nebo politické dokumenty, které by se přímo týkaly výroby žehlicích prken, vztahují se na výrobu žehlicích prken dokumenty celkového ústředního plánování, jak potvrzuje i specializovaná čínská studie trhu týkající se žehlicích prken. (38) Tato studie konkrétně analyzuje rozvoj odvětví v kontextu plnění ústředního 13. pětiletého plánu.

(70)

Navíc, jak předložil žadatel, 40–60 % výrobních nákladů žehlicích prken tvoří různé vstupy oceli používané při výrobě žehlicích prken. Kromě toho mají na strukturu nákladů a cen při výrobě žehlicích prken vliv ostatní suroviny, včetně chemických vstupů (pěny, plasty, nátěry nebo povrchové úpravy) a textilních vstupů (bavlněné tkaniny). V tomto ohledu Komise zjistila významné zásahy státu do surovin používaných k výrobě žehlicích prken. (39) Převážný počet nalezených dokumentů a opatření veřejné politiky má potenciál ovlivnit volné působení tržních sil na trhu uvedených surovin, a tím ovlivnit ceny součástí žehlicích prken, a stejně tak výrobní náklady výrobku, který je předmětem přezkumu.

(71)

Například na ocel se vztahuje „Plán přizpůsobení a modernizace ocelářského průmyslu na období 2016–2020 (dále jen „13. pětiletý plán pro ocel“), který se týká prakticky všech aspektů rozvoje průmyslu, včetně cílů výrobní kapacity, modernizace a zajištění účinného zásobování, restrukturalizace odvětví, finanční podpory, množstevních cílů, zeměpisného umístění oceláren. Obdobně 13. pětiletý plán pro petrochemický a chemický průmysl (2016–2020) stanoví přísná pravidla pro chemický průmysl, která se vztahují na suroviny používané k výrobě součástí jízdních kol, jako jsou pryž, barvy a plasty.

(72)

Odvětví oceli se navíc vyznačuje velkou účastí státních podniků (viz 59. bod odůvodnění). Ocel je bedlivě regulována četnými plány, směrnicemi a dalšími dokumenty, které se zaměřují na ocel a jsou vydávány na celostátní, regionální a obecní úrovni, jako je např. „Plán přizpůsobení a modernizace ocelářského průmyslu na období 2016–2020“. Tento plán stanoví, že ocelářský průmysl je „důležitým a zásadním odvětvím čínského hospodářství, základním kamenem národního hospodářství“. (40)

(73)

„Katalog pokynů pro průmyslovou restrukturalizaci (verze 2011) (změna z roku 2013)“ (41) (dále jen „katalog“) uvádí výrobu železa a oceli mezi podporovanými odvětvími. Katalog zejména vybízí k „vývoji a aplikaci technologií pro výkonnější, vysoce kvalitní a modernizované ocelové výrobky včetně automobilových plechů s vysokou pevností nejméně 600 MPa, vysoce výkonných ocelových potrubí pro přepravu ropy a plynu, širokých a silných desek s vysokou pevností pro nádoby, oceli pro námořní inženýrství, desek se střední pevností nejméně 420 MPa pro budovy, mosty a jiné konstrukce, oceli pro vysokorychlostní a těžké nákladní železnice, křemíkové oceli s nízkou ztrátou železa a vysokou magnetickou indukcí, ocelí odolných proti korozi a opotřebení, legovaných nerezových ocelí s nízkou spotřebou zdrojů (moderní feritické nerezové oceli, duplexní nerezové oceli a dusíkové nerezové oceli), speciálních ocelových tyčí a válcovaných drátů pro vysoce výkonné základní části (vysoce výkonné převody, šrouby se stupněm 12,9 nebo vyšším, vysoce pevné pružiny a ložiska s dlouhou životností) a vysoce kvalitních speciálních kovaných materiálů (mj. nástrojová ocel a formová ocel, nerezová ocel a ocel pro strojní zařízení)“. Platnost katalogu potvrdilo nedávné antisubvenční šetření týkající se plochých za tepla válcovaných výrobků ze železa, nelegované nebo ostatní legované oceli („dále jen „PVT“) pocházejících z ČLR. (42)

(74)

V odvětví chemického průmyslu v Číně rovněž dochází k silnému zásahu státu. Zaprvé se vyznačuje dominantním postavením státních podniků. Některé z největších chemických společností v Číně jsou státní podniky a vlastnictví státu představuje významný podíl na celkových aktivech chemických společností. (43) Zadruhé chemický průmysl je ovládán státem prostřednictvím řady plánovacích a regulačních dokumentů vydaných pozdějšími zákonodárci a správními agenturami na všech úrovních státní správy. Všechna tato plánovací opatření se uplatňují na různých správních úrovních diskrečně, řízeně a systematicky a podléhají neustálému vládnímu přezkumu. (44)

(75)

Jak Komise uvedla ve své zprávě, souhrnným plánovacím dokumentem, kterým se řídí chemický průmysl, je 13. pětiletý plán pro petrochemický a chemický průmysl (2016–2020), který dne 18. října 2016 vydalo Ministerstvo průmyslu a informačních technologií. Řídí se jím vývoj petrochemického a chemického průmyslu na období 2016–2020, v souladu s ustanoveními národního 13. pětiletého plánu a strategie „Made in China 2025“. Uvedený plán stanoví cíle v oblasti rozvoje a obsahuje pokyny k výrobním cílům podle průmyslových segmentů, zároveň však ukládá státní kontrolu nad výrobní kapacitou a nad rozhodnutími společností. (45) Mezi produkty, na něž se plán vztahuje, patří různé vstupy používané při výrobě žehlicích prken, zejména nátěry/nátěrové hmoty ve formě epoxidových/polyesterových směsí. (46) Podobně je trh s těmito výrobky rovněž řízen státem na úrovni provincií, například v provincii Hebei, prostřednictvím 13. pětiletého plánu pro rozvoj petrochemického průmyslu v provincii Hebei, který stanoví modely rozvoje pro specifická pododvětví, mimo jiné prostřednictvím kontroly kapacity (což zahrnuje barvy a polyestery). (47)

(76)

Trh s dalšími vstupy pro výrobu žehlicích prken – bavlněné textilie – je rovněž řízen čínským státem prostřednictvím plánovacích dokumentů, zejména souhrnného 13. pětiletého plánu pro rozvoj textilního průmyslu. Tento plán stanoví politiku, jejímž cílem je: „zlepšit řízení dovozních kvót na bavlnu; zvýšit míru využití kvót; uspokojit poptávku textilních podniků po vysoce kvalitní bavlně; vytvořit vazbu mezi minimální cenou rezerv bavlny a domácími a zahraničními spotovými tržními cenami, urychlit absorpci rezerv bavlny; pokračovat ve zlepšování mechanismu tvorby cen bavlny, politiky subvencování cílových cen bavlny a nápravných opatření v oblasti obchodu s bavlnou“. (48) Tyto politické směry se dále odrážejí v odvětvových pokynech, zejména ve 13. pětiletém plánu pro rozvoj odvětví bavlněných textilií, který vydalo Čínské sdružení pro odvětví bavlněných textilií. Tento plán zejména stanoví rozvojové cíle odvětví bavlny pro rok 2020, včetně zvýšení poměru prodeje, zisku a vývozu, jakož i výrobních cílů. (49) Tentýž plán ukládá „posílit regulaci trhu […] s ohledem na hlavní stanoviska vydaná státem v oblasti rozvoje příslušných odvětví“, a to zejména do […] „změnit obchodní předpisy v oblasti zpracování v souladu s výrobou bavlněných textilií,“ nebo „zajistit soulad s příslušnými odvětvovými katalogy ve znění vydaném státem“. (50)

(77)

Jak je patrné z výše uvedených plánovacích dokumentů, zdá se, že čínská vláda řídí rozvoj trhu nejen v odvětví žehlicích prken, ale také v naprosté většině vstupů, které tvoří hlavní součásti žehlicích prken, v souladu s celou řadou politických nástrojů a směrnic, které se mimo jiné týkají: složení a restrukturalizace trhu, surovin, řízení kapacit, sortimentu, modernizace atd. Prostřednictvím těchto a jiných prostředků čínská vláda řídí a kontrolujecelou škálu aspektů vývoje a fungování uvedených odvětví. (51) Současný problém nadměrné kapacity v ocelářskéma chemickém průmyslu v Číně je názornou ukázkou důsledků politik čínské vlády a z toho vyplývajících zkreslení v těchto odvětvích. (52) Tato zkreslení pak ovlivňují ceny klíčových součástí žehlicích prken, a tím zkreslují jejich výrobní náklady, které již nelze dále považovat za tržní.

(78)

Celkově tedy Komise zjistila, že čínská vláda má zavedené veřejné politiky, které ovlivňují volné působení tržních sil v odvětví výroby žehlicích prken, zejména tím, že ovlivňují volné působení tržních sil v odvětvích dodávajících všechny součásti žehlicích prken.

3.2.2.6.   Podstatná zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. b) čtvrté odrážky základního nařízení: neexistence nebo diskriminační uplatňování či nedostatečné vymáhání práva týkajícího se úpadku, obchodních společností nebo vlastnictví

(79)

Podle informací ve spisu čínský systém v oblasti úpadku nedostatečně plní své vlastní hlavní cíle, jako jsou spravedlivé vyrovnání pohledávek a závazků a ochrana zákonných práv a zájmů věřitelů a dlužníků. Je to zřejmě zapříčiněno skutečností, že čínské právo týkající se úpadku formálně vychází z podobných zásad jako odpovídající právní předpisy v jiných zemích, ale pro čínský systém je typická systematická nedostatečná vymahatelnost. Počet úpadků je i nadále pozoruhodně nízký s ohledem na velikost hospodářství této země, v neposlední řadě proto, že insolvenční řízení trpí řadou nedostatků, což v praxi působí jako faktor odrazující od vyhlášení úpadku. Kromě toho hraje v insolvenčním řízení i nadále silnou a aktivní úlohu stát, který často přímo ovlivňuje výsledek řízení. (53)

(80)

Nedostatky systému vlastnických práv jsou navíc obzvláště zjevné v souvislosti s vlastnictvím půdy a právem k užívání pozemků v Číně. (54) Veškerou půdu vlastní čínský stát (půda na venkově v kolektivním vlastnictví a půda ve městech ve státním vlastnictví). Její přidělování závisí pouze na státu. Existují právní ustanovení zaměřená na udělování práv k užívání pozemků transparentním způsobem a za tržní ceny, například zavedením nabídkových postupů. Tato ustanovení však běžně nejsou dodržována a určití kupující získávají pozemky zdarma nebo pod tržními sazbami. (55) Orgány kromě toho při přidělování pozemků často sledují konkrétní politické cíle, včetně plnění hospodářských plánů. (56)

(81)

Stejně jako jiná odvětví v čínském hospodářství podléhá odvětví žehlicích prken běžným pravidlům čínského práva týkajícího se úpadku, obchodních společností a vlastnictví. To má za následek, že i odvětví žehlicích prken podléhá zkreslením shora dolů v důsledku diskriminačního uplatňování nebo nedostatečného vymáhání práva týkajícího se úpadku a vlastnictví. Předchozí šetření navíc ukázalo, že operace související s právy k užívání pozemků byly předmětem zkreslení ze strany státu. (57) Toto šetření neodhalilo nic, co by mohlo uvedená zjištění zpochybnit. Komise tedy předběžně dospěla k závěru, že čínské právo týkající se úpadku a vlastnictví řádně nefunguje, což má za následek zkreslení při udržování insolventních firem při životě a při udělování práv k užívání pozemků v ČLR.

3.2.2.7.   Podstatná zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. b) páté odrážky základního nařízení: zkreslené mzdové náklady

(82)

V Číně se nemůže plně rozvinout systém tržních mezd, protože pracujícím a zaměstnavatelům je bráněno v jejich právu na kolektivní organizování. Čína neratifikovala řadu základních úmluv Mezinárodní organizace práce (ILO), zejména ty, které se týkají svobody sdružování a kolektivního vyjednávání. (58) Podle vnitrostátního práva působí pouze jedna odborová organizace. Tato organizace však není nezávislá na státních orgánech a její zapojení do kolektivního vyjednávání a ochrany práv pracujících je nadále slabé. (59) Mobilitu čínské pracovní síly navíc omezujesystém registrace domácností, který omezuje přístup k celému spektru sociálního zabezpečení a dalším výhodámposkytovaným místním obyvatelům v dané správní oblasti. To obvykle vede k tomu, že pracující, kteří nemají registraci k pobytu v daném místě, se v zaměstnání ocitají ve zranitelném postavení a dostávají nižší příjem než držitelé registrace k pobytu. (60) Tato zjištění vedou ke zkreslení mzdových nákladů v Číně.

(83)

Na odvětví výroby žehlicích prken a dodavatele klíčových vstupů, včetně ocelářského, chemického a textilního odvětví, se rovněž vztahuje popsaný čínský pracovněprávní systém. Odvětví žehlicích prken je tedy zasaženo zkreslením mzdových nákladů, a to jak přímo (neboť pracovní síla představuje 15–35 % výrobních nákladů žehlicích prken), tak nepřímo (v rámci přístupu ke kapitálu nebo vstupům od společností, na které se vztahuje stejný čínský pracovněprávní systém).

(84)

Komise tedy dospěla k závěru, že mzdové náklady jsou v odvětví výroby žehlicích prken a v odvětvích jeho klíčových součástí zkreslené.

3.2.2.8.   Podstatná zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. b) šesté odrážky základního nařízení: přístup k finančním prostředkům poskytovaným institucemi, jež realizují cíle veřejné politiky nebo v jiném ohledu nevyvíjejí svou činnost nezávisle na státu

(85)

Přístup podnikových subjektů ke kapitálu je v Číně předmětem různých zkreslení.

(86)

Zaprvé čínský finanční systém se vyznačuje silným postavením státních bank (61), které při zajišťování přístupu k financím zohledňují jiná kritéria než ekonomickou životaschopnost projektu. Podobně jako nefinanční státní podniky jsou i banky nadále propojeny se státem nejen prostřednictvím vlastnictví, ale také prostřednictvím personálních vztahů (nejvyšší vedoucí pracovníci velkých státem vlastněných finančních institucí jsou v konečném důsledku jmenováni Komunistickou stranou Číny) (62) a stejně jako v případě nefinančních státních podniků banky pravidelně realizují veřejné politiky stanovené vládou. Banky přitom plní výslovnou zákonnou povinnost vykonávat svou činnost v souladu s potřebami národního hospodářského a sociálního rozvoje a v souladu s průmyslovými politikami státu. (63) K tomu přistupují ještě další stávající pravidla, jež směrují finanční prostředky do odvětví označených vládou za podporovaná nebo jinak důležitá. (64)

(87)

Přestože se uznává, že různá právní ustanovení zmiňují potřebu řídit se obvyklými bankovními postupy a obezřetnostními pravidly, jako je potřeba prověřovat úvěruschopnost dlužníka, z naprosté většiny důkazů, včetně zjištění v rámci šetření na ochranu obchodu, vyplývá, že tato ustanovení hrají při uplatňování různých právních nástrojů pouze druhotnou úlohu.

(88)

Zkresleny jsou rovněž dluhopisové a úvěrové ratingy, což má řadu důvodů včetně toho, že posuzování rizik je ovlivněno strategickým významem dané firmy pro čínskou vládu a silou případné implicitní záruky ze strany vlády. Odhady silně nasvědčují tomu, že čínské úvěrové ratingy soustavně odpovídají nižším mezinárodním ratingům.

(89)

Z toho plyne zaujatost při poskytování úvěrů státním podnikům, velkým soukromým firmám s dobrými konexemi a firmám v klíčových odvětvích průmyslu, což znamená, že dostupnost kapitálu a jeho náklady nejsou pro všechny subjekty na trhu stejné.

(90)

Zadruhé úvěrové náklady jsou uměle udržovány na nízké úrovni, aby se podpořil růst investic. To vede k nadměrnému využívání kapitálových investic se stále nižší návratností. Tuto skutečnost dokládá nedávný nárůst finanční páky podniků ve státním sektoru, k němuž došlo navzdory prudkému poklesu ziskovosti, což nasvědčuje tomu, že mechanismy působící v bankovním systému neodpovídají běžným komerčním reakcím.

(91)

Zatřetí, ačkoli bylo v říjnu 2015 dosaženo liberalizace nominálních úrokových sazeb, cenové signály stále nejsou výsledkem volného působení tržních sil, ale ovlivňují je zkreslení způsobená státními zásahy. Podíl úvěrů poskytnutých na úrovni referenční sazby nebo nižší totiž stále představuje 45 % všech poskytnutýchúvěrůa používání cílených úvěrů podle všeho roste, protože se tento podíl od roku 2015 výrazně zvyšuje navzdory zhoršujícím se hospodářským podmínkám. Uměle nízké úrokové sazby mají za následek podhodnocení a následně nadměrné využívání kapitálu.

(92)

Celkový růst úvěrů v Číně naznačuje zhoršující se efektivnost přidělování kapitálu bez jakýchkoli příznaků omezování úvěrů, které by bylo možné očekávat v nenarušeném tržním prostředí. V důsledku toho v posledních letech prudce vzrostly nesplácené úvěry. V situaci rostoucího objemu ohrožených dluhů se čínská vláda rozhodla zamezit selháním. Problémy nedobytných pohledávek byly následně vyřešeny refinancováním dluhu, což vedlo k vytvoření takzvaných „zombie“ společností, nebo převedením vlastnictví dluhů (např. prostřednictvím fúzí nebo kapitalizace dluhů), aniž by byl celkový problém zadlužení nutně odstraněn nebo byly řešeny jeho příčiny.

(93)

V podstatě lze říci, že navzdory krokům, které byly v nedávné době podniknuty směrem k liberalizaci trhu, je systém podnikových úvěrů v Číně postižen významnými systémovými problémy a zkresleními, které vyplývají z pokračující výrazné role státu na kapitálových trzích.

(94)

Tohoto finančního systému využívají také výrobci žehlicích prken nebo jejich dodavatelé surovin a jiných vstupů. Šetření ve skutečnosti neodhalilo nic, co by ukazovalo, že na odvětví žehlicích prken se vztahují odlišná pravidla, která nepodléhají obecným významným zásahům státu do finančního systému. Tento systém vede k vážnému narušení tržních podmínek na všech úrovních výroby konečného výrobku a vstupů.

(95)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že čínští výrobci žehlicích prken mají přístup k finančním prostředkům poskytovaným institucemi, jež realizují cíle veřejné politiky nebo v jiném ohledu nevyvíjejí svou činnost nezávisle na státu.

3.2.2.9.   Systémová povaha popsaných zkreslení

(96)

Komise uvedla, že zkreslení popsaná ve zprávě jsou pro čínské hospodářství příznačná. Z dostupných důkazů vyplývá, že skutečnosti týkající se čínského systému a jeho rysy popsané výše v oddílech 3.2.2.2–3.2.2.5, jakož i v části A zprávy platí po celé zemi a napříč hospodářskými odvětvími. Totéž platí pro popis výrobních faktorů, jak je uvedeno výše v oddílech 3.2.2.6–3.2.2.8 a v části B zprávy.

(97)

Komise připomíná, že k výrobě žehlicích prken je zapotřebí široká škála vstupů. Když výrobci žehlicích prken tyto vstupy nakupují/uzavírají na ně smlouvy, jsou ceny, které platí (a které jsou vykázány jako jejich náklady), jasně vystaveny stejným systémovým zkreslením, která jsou uvedena výše. Například dodavatelé vstupů využívají pracovní sílu, která podléhá zkreslením. Mohou si vypůjčit peněžní prostředky, které podléhají zkreslením v oblasti finančního sektoru/přidělování kapitálu. Navíc podléhají systému plánování, který je uplatňován na všech úrovních státní správy a ve všech odvětvích. Toto šetření opět nepřineslo žádné důkazy, které by svědčily o opaku.

(98)

V důsledku toho nejen nemohou být použity domácí prodejní ceny výrobku, který je předmětem přezkumu, ale poznamenány jsou rovněž všechny vstupní náklady (včetně surovin, energie, půdy, financování, pracovní síly atd.), protože tvorbu jejich cen ovlivňují významné zásahy státu, jak je popsáno v částech A a B zprávy. Zásahy státu popsané v souvislosti s přidělováním kapitálu, půdy, pracovní síly, energie a surovin se totiž vyskytují v celé ČLR. To například znamená, že určitý vstup, který byl jako takový vyroben v Číně kombinací řady výrobních faktorů, je vystaven podstatným zkreslením. Totéž platí o vstupu použitém v daném vstupu a tak dále.

3.2.2.10.   Závěr

(99)

Analýza uvedená v oddílech 3.2.2.2 až 3.2.2.9, která zahrnuje zkoumání všech dostupných důkazů vztahujících se k zásahu Číny v jejím hospodářství obecně, jakož i v odvětví výroby žehlicích prken (včetně výrobku, který je předmětem přezkumu), ukázala, že ceny nebo náklady, včetně nákladů na suroviny, energii a pracovní sílu, nejsou výsledkem volného působení tržních sil, neboť jsou ovlivňovány významnými zásahy státu ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, jak ukazuje skutečný nebo potenciální dopad jednoho nebo více příslušných prvků uvedených v základním nařízení. Na tomto základě a s ohledem na nedostatečnou spolupráci ze strany čínské vlády dospěla Komise k závěru, že pro určení běžné hodnoty není v tomto případě vhodné použít domácí ceny a náklady.

(100)

Komise proto přikročila k početnímu zjištění běžné hodnoty výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty, to jest v tomto případě na základě odpovídajících výrobních nákladů a nákladů na prodej ve vhodné reprezentativní zemi v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, jak bude uvedeno v následujícím oddíle.

3.2.3.   Reprezentativní země

3.2.3.1.   Analýza kritérií

(101)

Volba reprezentativní země byla založena na těchto kritériích:

úroveň hospodářského rozvoje podobná jako v ČLR. Za tímto účelem použila Komise země s hrubým národním důchodem na obyvatele, který je podobný ČLR na základě databáze Světové banky (65),

výroba výrobku, který je předmětem přezkumu, v této zemi,

dostupnost příslušných veřejných údajů v reprezentativní zemi,

je-li možných reprezentativních zemí více, dostanou případně přednost země s náležitou úrovní sociální a environmentální ochrany.

(102)

Jak je uvedeno ve 28. bodě odůvodnění, ve sdělení ze dne 6. září Komise zúčastněné strany informovala, že určila tři možné reprezentativní země (Brazílii, Srbsko a Turecko) a vyzvala zúčastněné strany, aby se vyjádřily a navrhly další země. Vyjádřil se pouze jeden z žadatelů, který podpořil volbu Turecka a zároveň předložil argumenty proti volbě Brazílie a Srbska. Žádná jiná země žádný návrh nepředložila.

3.2.3.2.   Úroveň hospodářského rozvoje podobná jako v ČLR

(103)

Brazílie, Srbsko a Turecko jsou všechny klasifikovány jako země s obdobnou úrovní hospodářského rozvoje jako ČLR, což znamená, že Světová banka je všechny označila za země s „vyššími středními příjmy“.

3.2.3.3.   Výroba výrobku, který je předmětem přezkumu, v reprezentativní zemi

(104)

Na světě je málo zemí, které vyrábějí výrobek, který je předmětem přezkumu. Na základě analýzy dostupných údajů, a zejména údajů z databází GTA a Orbis, určila Komise jako možné reprezentativní země pro toto šetření Brazílii, Srbsko a Turecko.

(105)

Jeden z žadatelů předložil připomínky, z nichž vyplývá, že úrovně výroby a domácí spotřeby výrobku, který je předmětem přezkumu, v Brazílii a v Srbsku nejsou smysluplné. Žadatel tvrdil, že výrobci v těchto zemích nakupují výrobek, který je předmětem přezkumu, z ČLR, aby doplnili svou vlastní výrobu.

(106)

V reakci na tato tvrzení Komise uvedla, že žadatel nepředložil žádné důkazy, které by vymezovaly úroveň výroby v těchto zemích, ani žádné argumenty, proč by taková úroveň neměla být považována za smysluplnou. Jelikož nebyly předloženy žádné protichůdné důkazy, na základě dostupných informací Komise potvrdila, že v uvedených třech zemích existuje výroba výrobku, který je předmětem přezkumu, a uvedené tvrzení bylo proto zamítnuto.

3.2.3.4.   Dostupnost příslušných veřejných údajů v reprezentativní zemi

(107)

Komise pečlivě analyzovala všechny relevantní údaje dostupné ve spise pro výrobní faktory ve všech třech potenciálních reprezentativních zemích a poukázala na tyto skutečnosti:

Komise analyzovala statistické údaje o dovozu všech surovin uvedených ve sdělení ze dne 6. září do Brazílie, Srbska a Turecka. Komise zjistila, že v období přezkumného šetření všechny tři země dovážely všechny příslušné suroviny.

Energetické statistiky (ceny elektřiny a plynu pro spotřebitele mimo domácnosti) pro období přezkumného šetření v Turecku a Srbsku byly k dispozici v Eurostatu (66). V případě Turecka (67) a Brazílie (68) bylo možné obdobné údaje získat i od příslušných vnitrostátních orgánů každé z těchto zemí.

Statistiky Mezinárodní organizace práce („ILO“) (69) poskytly informace o měsíčních mzdách ve výrobním odvětví a týdenní pracovní době ve všech třech zemích. Podobné informace pro Turecko byly rovněž veřejně dostupné na internetových stránkách Tureckého statistického úřadu za rok 2016. Kromě toho byly v Eurostatu za rok 2015 k dispozici údaje o minimálních mzdách v Turecku a Srbsku.

(108)

Podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení zahrnuje početně zjištěná běžná hodnota nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk. Kromě toho je třeba zjistit hodnotu nákladů na výrobní režii k pokrytí nákladů, které nejsou zahrnuty do výrobních faktorů. Komise proto zkoumala, zda během období přezkumného šetření ve výše uvedených třech zemích existovali výrobci výrobku, který je předmětem přezkumu, s veřejně dostupnými finančními údaji.

(109)

Tento výběr byl proveden za pomoci databáze Orbis. Vzhledem k tomu, že výroba žehlicích prken obvykle není primární činností, bylo pro tento výběr určeno a použito několik kódů NACE (70):

2434 Tažení ocelového drátu za studena

2512 Výroba kovových dveří a oken

2599 Výroba ostatních kovodělných výrobků

2751 Výroba elektrických spotřebičů převážně pro domácnost

2752 Výroba neelektrických spotřebičů převážně pro domácnost a

3299 Ostatní zpracovatelský průmysl

Tyto kódy se vztahovaly k výrobcům žehlicích prken, kteří jsou Komisi známi z žádosti o přezkum a některých předchozích šetření uvedených v 1. až 6. bodě odůvodnění.

(110)

Na základě výše uvedeného šetření bylo ze seznamu zemí vyrábějících žehlicí prkna, které mají podobný hospodářský rozvoj jako ČLR (tj. Argentina, Brazílie, Kolumbie, Ekvádor, Malajsie, Mexiko, Peru, Rusko, Srbsko, Jihoafrická republika, Thajsko a Turecko), určeno 433 aktivních společností, pro které byly během období přezkumného šetření dostupné finanční údaje. Podle dostupných informací mělo výrobu žehlicích prken podle všeho pouze těchto pět společností:

Tabulka 1

Seznam společností

Země

Nalezené společnosti vyrábějící žehlicí prkna

Zdroj údajů

Internetové stránky (*1)

BRAZÍLIE

1.

Metalurgica Mor SA

Orbis

www.mor.com.br

2.

Tramontina Teec SA

Orbis

www.tramontina.com.br/en/about

SRBSKO

3.

Preduzece Blist Doo Valjevo

Orbis

www.blist.rs/eng-metalna-galanterija.html

TURECKO

4.

Konya Sarayli Madeni Esya Imalat Pazarlama Sanayi Ve Ticaret Limited Sirketi

Orbis

www.smsarayli.com.tr/tr/index.asp

5.

Evin Celik Esya Tel Cekme Sanayi Ticaret Anonim Sirketi

Orbis

evincelik.com.tr/en/company-profile/

(111)

Zúčastněné strany dostaly možnost se k tomuto seznamu vyjádřit a doplnit jej o další společnosti v možné reprezentativní zemi, o nichž vědí, že existují a mají veřejně dostupné údaje. K seznamu vybraných společností nebyly předloženy žádné připomínky.

(112)

Z analýzy Komise vyplynulo, že společnost v Srbsku prodávala pouze dva modely žehlicích prken a společnosti v Brazílii prodávaly vedle žehlicích prken mnoho dalších výrobků, což s největší pravděpodobností představovalo významnou část jejich obratu a prodejních, režijních a správních nákladů. Komise proto dospěla k závěru, že údaje dostupné pro tyto společnosti by dostatečně nereprezentovaly náklady vznikající při prodeji žehlicích prken.

(113)

Komise naopak zjistila, že turecké společnosti prodávají různá žehlicí prkna a mají menší rozsah výroby jiných výrobků, a proto se Komise domnívala, že údaje, které jsou pro tyto společnosti k dispozici, budou pravděpodobně přesnější, pokud jde o výrobu a prodej žehlicích prken, a vhodnější při nahrazování údajů týkajících se nezkreslené a přiměřené částky pro prodejní, režijní a správní náklady a pro zisk.

3.2.3.5.   Závěr ohledně reprezentativní země

(114)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem splnilo Turecko všechna kritéria stanovená v čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, aby mohlo být považováno za vhodnou reprezentativní zemi. Ve sdělení ze dne 26. října informovala Komise zúčastněné strany o svém úmyslu použít Turecko jako reprezentativní zemi a vyzvala zúčastněné strany, aby se k tomu vyjádřily. Žádné připomínky nebyly obdrženy.

(115)

Komise tedy použila údaje týkající se Turecka a těchto tureckých společností:

Konya Sarayli Madeni Esya Imalat Pazarlama Sanayi Ve Ticaret Limited Sirketi,

Evin Celik Esya Tel Cekme Sanayi Ticaret Anonim Sirketi

pro zjištění odpovídajících výrobních nákladů a nákladů na prodej ve vhodné reprezentativní zemi podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

3.2.4.   Náklady na výrobní režii, prodejní, režijní a správní náklady a zisk

(116)

Podle čl. 2 odst. 6a písm. a) druhého pododstavce základního nařízení „početně zjištěná běžná hodnota zahrnuje nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk“. Kromě toho je třeba zjistit hodnotu nákladů na výrobní režii k pokrytí nákladů, které nejsou zahrnuty do výše uvedených výrobních faktorů.

(117)

Pro zjištění nezkreslené hodnoty nákladů na výrobní režii a vzhledem k nedostatečné spolupráci čínských vyvážejících výrobců použila Komise dostupné informace v souladu s článkem 18 základního nařízení. Na základě údajů uvedených v žádosti o přezkum proto Komise určila, jakým procentem se náklady na výrobní režii (71) podílejí na celkových výrobních nákladech. Tento procentuální podíl byl poté použit na nezkreslenou hodnotu výrobních nákladů pro získání nezkreslené hodnoty nákladů na výrobní režii v závislosti na vyráběném modelu.

(118)

Pro zjištění nezkreslené a přiměřené částky pro prodejní, režijní a správní náklady a pro zisk vycházela Komise z finančních údajů za rok 2017 pro dvě turecké společnosti.

(119)

Komise použila vážený průměr prodejních, režijních a správních nákladů a zisku uvedených dvou společností, jak byly vykázány v databázi Orbis za rok 2017.

3.2.5.   Zdroje použité pro zjištění nezkreslených nákladů

(120)

Ve sdělení ze dne 26. října Komise uvedla, že za účelem stanovení běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení použije ke zjištění nezkreslených nákladů všech výrobních faktorů souvisejících se surovinami databázi GTA. Pro zjištění prodejních, režijních a správních nákladů, zisku a nákladů na výrobní režii použila Komise údaje Tureckého statistického úřadu pro pracovní sílu a finanční údaje, dostupné v databázi Orbis, dvou tureckých společností uvedených ve 115. bodě odůvodnění.

3.2.6.   Výrobní faktory

(121)

Za účelem určení běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení analyzovala Komise veškeré dostupné údaje pro výrobní faktory a rozhodla se použít tyto zdroje a hodnoty:

Tabulka 2

Výrobní faktory pro žehlicí prkna

Výrobní faktor

Kód HS

Jednotková hodnota dovozu

Zdroj údajů

Suroviny

Epoxidová/polyesterová směs

3206 49

2,75 EUR/kg

GTA (*2)

Polypropylen

3902 10

1,08 EUR/kg

GTA

Prášková epoxidová stříbrná/epoxidové pryskyřice

3907 30

2,20 EUR/kg

GTA

Pěna (tloušťka 4,6 mm)

3921 13

6,47 EUR/kg

GTA

Pěna (polyuretan 25 kg/m3)

3921 13

6,47 EUR/kg

GTA

Plastová fólie

3923 21

3,66 EUR/kg

GTA

Plastové díly

3926 30

8,31 EUR/kg

GTA

Bavlna

5208 52

2,74 EUR/kg

GTA

Bavlněné tkaniny (obsahující 60 % bavlny a 40 % polyesteru)

5210 51

6,73 EUR/kg

GTA (*3)

CR (výrobky ze železa nebo nelegované oceli)

7209 17

0,51 EUR/kg

GTA

Plech

7211 23

0,59 EUR/kg

GTA

Drát (6 mm, 8 mm)

7217 10

0,87 EUR/kg

GTA

Drát (4,75 mm)

7217 20

1,37 EUR/kg

GTA

Drát (kruhový tažený za studena C9D 6–7 mm)

7217 90

2,24 EUR/kg

GTA

Ocelové trubky (22 × 0,8 × 1190 mm)

7306 30

1,23 EUR/kg

GTA

Ocelové trubky (13 × 0,6 × 2830 mm)

7306 61

1,17 EUR/kg

GTA

Pracovní síla

Náklady práce

(Nepoužije se)

5,84 EUR/h

Turecký statistický úřad (*4)

Energie

Elektřina

Zanedbatelný podíl

Zemní plyn

Zanedbatelný podíl

3.2.6.1.   Suroviny

(122)

Žehlicí prkno je zpravidla úzký, plochý kus tvrdého materiálu chráněný tepelným krytem a často se sklápěcími podpěrami, na kterém lze žehlit oděvy nebo prádlo. Podle definice výrobku, který je předmětem přezkumného šetření, může rovněž zahrnovat vyvíječ páry, vyhřívanou desku, odsávanou desku, rukávníky a jiné součásti.Primární surovinou používanou u žehlicích prken je kov, zejména ocel (plech, trubky, drát). Další suroviny používané při výrobě žehlicích prken zahrnují nátěr/povrchovou úpravu, plastové díly, pěnu a textilie.

(123)

Struktura nákladů se liší v závislosti na druhu vyráběného prkna, např. vysoce kvalitní prkna obsahují jiné druhy materiálů než základní prkna. Pro stanovení výrobních faktorů používaných při výrobě žehlicích prken vycházela Komise z žádosti o přezkum. Jak je uvedeno výše, žádná ze zúčastněných stran v tomto ohledu nepředložila žádné připomínky. Pro všechny suroviny byla nezkreslená jednotková hodnota určena na základě průměrné ceny dovozu do reprezentativní země ze všech třetích zemí s výjimkou ČLR za období přezkumného šetření, jak byla zaznamenána v databázi GTA. Dovoz z ČLR byl vyloučen z důvodu existujícího podstatného zkreslení v této zemi, jak je uvedeno v oddíle 4.2.

(124)

Pro zjištění běžné hodnoty podle metodiky Komise by k těmto dovozním cenám měly být připočteny dovozní cla výrobních faktorů a materiálů dovážených do Turecka, jakož i náklady na vnitrostátní dopravu. To by vedlo k vyšší běžné hodnotě, jelikož dovozní cla by dále zvýšila dovozní ceny výrobních faktorů. Ve svém důsledku by to tedy vedlo k ještě vyššímu dumpingovému rozpětí. S ohledem na zjištění uvedené ve 137. a 138. bodě odůvodnění i na povahu tohoto přezkumného šetření před pozbytím platnosti, které je zaměřeno na zjištění, zda dumping přetrvával během období přezkumného šetření, spíše než na zjištění jeho přesného rozsahu, Komise rozhodla, že úpravy o dovozní cla a vnitrostátní dopravu nejsou nezbytné.

3.2.6.2.   Pracovní síla

(125)

Turecký statistický úřad zveřejňuje podrobné informace o mzdách v různých hospodářských odvětvích v Turecku. Komise použila nejnovější dostupné statistiky (2016) (72), které uvádějí průměrnou hodinovou mzdu pro výrobní odvětví v několika kódech klasifikace NACE Rev. 2 (konkrétně 25, 27 a 32; údaje o mzdách jsou k dispozici pouze na úrovni dvoumístných kódů) určených pro výrobu žehlicích prken.

(126)

Průměrná měsíční hodnota za rok 2016 byla náležitě upravena o inflaci za použití indexu cen domácích výrobců (73), který zveřejňuje Turecký statistický úřad.

3.2.6.3.   Energie

(127)

Podle žádosti o přezkum je energie (elektřina a zemní plyn), která se spotřebovává během výrobního procesu, nevýznamná. Vzhledem k tomu, že šetření neodhalilo žádné informace, které by tomuto tvrzení odporovaly, bylo tvrzení přijato a pro účely tohoto šetření byly náklady na energii považovány za zanedbatelné.

3.2.7.   Výpočty

(128)

Aby mohla být početně zjištěna běžná hodnota, Komise provedla další dva kroky.

(129)

Zaprvé Komise určila nezkreslené výrobní náklady. Vzhledem k nedostatečné spolupráci vyvážejících výrobců vycházela Komise z informací, které poskytli žadatelé v žádosti o přezkum ohledně použití každého faktoru (materiálů a pracovní síly) pro výrobu tří modelů žehlicích prken (nižší i vyšší třídy). Komise vynásobila faktory použití nezkreslenými náklady na jednotku zjištěnými v reprezentativní zemi Turecko.

(130)

Zadruhé, jak je uvedeno ve 117. bodě odůvodnění, na výše uvedené výrobní náklady použila Komise náklady na výrobní režii, prodejní, režijní a správní náklady a zisk. Byly určeny na základě finančních údajů za rok 2017 pro dvě turecké společnosti (115. bod odůvodnění) a odhadů žadatelů v žádosti o přezkum. K nezkresleným výrobním nákladům Komise připočetla tyto položky:

k nezkreslené hodnotě výrobních nákladů byly připočteny náklady na výrobní režii, jak je vysvětleno ve 117. bodě odůvodnění, které se pohybovaly v rozmezí 14–24 % celkových výrobních nákladů,

na součet výrobních nákladů a nákladů na výrobní režii byly uplatněny prodejní, režijní a správní náklady ve výši 7,62 % a

na součet výrobních nákladů a nákladů na výrobní režii byl uplatněn zisk ve výši 5,91 %.

(131)

Na základě výše uvedených skutečností Komise početně zjistila běžnou hodnotu pro každý druh výrobku na základě ceny ze závodu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení. Z důvodu nedostatečné spolupráce čínských výrobců/vývozců nebylo možné zjistit, jaké modely žehlicích prken se v Číně vyrábějí. Komise proto vycházela z informací, které žadatel poskytl v žádosti o přezkum, v souladu s článkem 18 základního nařízení. Za tímto účelem žadatelé určili tři modely žehlicích prken, nižší i vyšší třídy. Pro tyto modely byla stanovena běžná hodnota.

(132)

Vzhledem k tomu, že žádný z čínských vyvážejících výrobců nespolupracoval, byla běžná hodnota stanovena na celostátní úrovni.

3.2.8.   Vývozní cena

(133)

V důsledku nedostatečné spolupráce byly vývozní ceny stanoveny na základě dostupných údajů v souladu s článkem 18 základního nařízení (viz 40. bod odůvodnění). Obdobně jako v předchozím přezkumu před pozbytím platnosti (uvedeném v 6. bodě odůvodnění) použila Komise údaje o dovozu uvedené v databázi podle čl. 14 odst. 6 s cílem stanovit vývozní ceny.

(134)

Jelikož v databázi podle čl. 14 odst. 6 se objemy dovozu uvádějí v kg, Komise převedla vykázané údaje na kusy (jednotky) za použití přepočítacího klíče, který byl stanoven v předchozím přezkumu před pozbytím platnosti uvedeném v 6. bodě odůvodnění.

(135)

Jelikož se tyto ceny vykazují na základě ceny „CIF“ (náklady, pojištění a přepravné), Komise odečetla částku nákladů na dopravu mezi ČLR a hranicemi EU na základě odhadů uvedených v žádosti o přezkum.

3.2.9.   Srovnání a dumpingové rozpětí

(136)

Komise porovnala početně zjištěnou běžnou hodnotu stanovenou v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení s průměrnou vývozní cenou EXW do EU, jak je uvedeno výše.

(137)

Zjištěné dumpingové rozpětí vyjádřené jako procento ceny CIF na hranice EU před proclením se pohybovalo v rozmezí od 43 % do 67 %.

3.2.10.   Závěr

(138)

Komise proto dospěla k závěru, že dumping během období přezkumného šetření přetrvával.

3.3.   Pravděpodobnost přetrvání dumpingu z ČLR

3.3.1.   Analýza prvků

(139)

V návaznosti na zjištění dumpingu během období přezkumného šetření Komise zkoumala, zda existuje pravděpodobnost přetrvání dumpingu v případě zrušení opatření.

(140)

V důsledku nedostatečné spolupráce výrobců/vývozců v ČLR založila Komise své posouzení na dostupných údajích v souladu s článkem 18 základního nařízení, tj. na zjištěních z předchozího přezkumu před pozbytím platnosti uvedeného v 6. bodě odůvodnění (dále jen „předchozí přezkum před pozbytím platnosti“), na informacích uvedených v žádosti o přezkum, na databázi podle čl. 14 odst. 6 a na čínské databázi. Byly analyzovány tyto prvky: výrobní kapacita v ČLR, čínské vývozní ceny na trhy jiných třetích zemí a atraktivita trhu EU.

3.3.1.1.   Výrobní kapacita v ČLR

(141)

Z důvodu nedostatečné spolupráce žádný z čínských vývozců/výrobců neposkytl žádné informace o skutečné výrobní kapacitě v Číně. Nejsou k dispozici ani žádné veřejně dostupné informace týkající se žehlicích prken, jako jsou statistiky nebo studie trhu, a zjištění proto musela vycházet z informací uvedených v žádosti a ze zjištění z předchozího přezkumu před pozbytím platnosti jakožto informací dostupných v souladu s článkem 18 základního nařízení.

(142)

V předchozím přezkumu před pozbytím platnosti se výrobní kapacita v ČLR odhadovala přibližně na 8 milionů kusů, které představovaly přibližně 80 % spotřeby v EU v roce 2009 a které by pokryly téměř 100 % spotřeby v EU během stávajícího období přezkumného šetření (8,3 milionu kusů – viz 158. bod odůvodnění). Nicméně podle přezkumu před skončením platnosti provedeného orgány USA ohledně stejného výrobku dováženého z ČLR do USA (74), který byl uzavřen dne 8. března 2016 (75) opětovným uložením antidumpingových opatření proti čínskému dovozu žehlicích prken do roku 2021 (dále jen „přezkum USA před skončením platnosti“), se čínská výrobní kapacita od roku 2009 zvýšila, což by naznačovalo, že současná výrobní kapacita v ČLR během období přezkumného šetření dokonce překročila spotřebu v EU ve stejném období.

(143)

Mimoto na základě zjištění v předchozím přezkumu před pozbytím platnosti mohou čínští výrobci snadno instalovat dodatečnou výrobní kapacitu, protože výrobní proces je založen především na pracovní síle. Čínští výrobci žehlicích prken navíc vyrábějí i jiné kovové výrobky na výrobních linkách, které by mohly být snadno použity k výrobě žehlicích prken. To čínským výrobcům umožňuje zvýšit výrobu žehlicích prken přesunem výroby mezi stávajícími výrobními linkami v závislosti na poptávce. Takové zvýšení kapacity nevyžaduje žádné významné investice nebo dovednosti, a přechod mezi různými výrobky je proto snadný. Současné šetření neodhalilo žádné informace, které by tato zjištění zpochybnily.

(144)

Proto byl učiněn závěr, že v ČLR jsou k dispozici velké výrobní kapacity, které pokrývají přinejmenším téměř 100 % spotřeby v EU a které lze snadno ještě zvýšit.

3.3.1.2.   Čínské vývozní ceny na trhy jiných třetích zemí

(145)

Jelikož čínští vývozci/výrobci nespolupracovali, musela se Komise pro stanovení vývozních cen z Číny na trhy jiných třetích zemí spoléhat na dostupné údaje. Vzhledem k tomu, že nebyly k dispozici žádné jiné spolehlivější informace, použila Komise údaje o vývozu z čínské databáze. Ačkoli byly shromážděny na úrovni osmimístného kódu „celního kodexu“, a zahrnují tedy vedle žehlicích prken několik dalších výrobků pro domácnost, byly považovány za nejpřiměřenější dostupný srovnávací základ, který smysluplně naznačuje možné úrovně cen pro vývozní trhy jiných třetích zemí.

(146)

Podle čínské databáze byly během období přezkumného šetření třemi hlavními vývozními trhy pro ČLR co do objemu USA, EU a Japonsko. Zatímco USA a EU jsou v obou případech velké trhy, Japonsko je mnohem menší. Pokud jde o ceny, byla průměrná jednotková cena do EU vyšší než cena do USA a obdobná jako cena pro Japonsko.

(147)

V období přezkumného šetření pokračovali čínští vývozci/výrobci ve vývozu na trh EU za dumpingové ceny, jak je uvedeno ve 138. bodě odůvodnění. Jelikož jsou čínské vývozní ceny na ostatní hlavní vývozní trhy podobné (76) cenám do EU nebo nižší (77), naznačuje to, že čínští vývozci/výrobci mají vůči trhům jiných třetích zemí obdobnou vývozní politiku. To se zdá být potvrzeno přezkumem USA před skončením platnosti, po němž byla antidumpingová opatření týkající se čínského dovozu žehlicích prken do USA prodloužena.

3.3.1.3.   Atraktivita trhu EU

(148)

Z analýzy čínského vývozu vyplynulo, že navzdory platným antidumpingovým opatřením zůstává trh EU pro čínské výrobce žehlicích prken jedním z nejdůležitějších vývozních trhů. Ceny čínského vývozu na jiné trhy jsou v průměru nižší než ceny vývozu do EU. To naznačuje, že trh EU je lukrativnější, a tudíž pro čínský vývoz atraktivnější. Pokudjde o Japonsko, statistiky ukazují, že se jedná o mnohem menší trh a vývoz z Číny do Japonska se v posledních letech výrazně nezvýšil. Vzhledem k omezené poptávce na japonském trhu není pravděpodobné, že se čínský vývoz do Japonska výrazně zvýší.

(149)

To potvrzuje skutečnost, že čínský podíl na trhu během období přezkumného šetření představoval i přes platná antidumpingová opatření stále 11 % (viz 160. bod odůvodnění). Přibližně 80 % těchto dovozů pochází z čínské společnosti s nejnižším individuálním antidumpingovým clem. To jasně ukazuje, že EU je pro čínské výrobce žehlicích prken i nadále atraktivním trhem a že by se dovoz z ČLR pravděpodobně zvýšil, pokud by opatření pozbyla platnosti.

(150)

V rámci přezkumu USA před skončením platnosti, jak je uvedeno ve 142. bodě odůvodnění, uskutečněného v březnu 2016 oznámilo Ministerstvo obchodu USA (78), že antidumpingové clo na žehlicí prkna z ČLR zůstává nařízeno na dalších pět let, tj. do roku 2021. Sazba antidumpingového cla pro „všechny ostatní společnosti“ činí 157,68 % (79)(ve srovnání s 42,3 % v EU). Během přezkumu orgány USA zjistily, že ačkoli dovoz žehlicích prken z ČLR do USA stále existuje, měla tato opatření klesající účinek (z 1,1 milionu v roce 2012 na 0,43 milionu v roce 2014); situace, která se pravděpodobně v blízké budoucnosti nezmění.

(151)

Vzhledem k tomu, že americký trh je čínským výrobcům prakticky uzavřen, je velmi pravděpodobné, že kdyby opatření pozbyla platnosti, čínští výrobci žehlicích prken by přesunuli nebo obnovili svůj vývoz do EU a že by tento vývoz probíhal za dumpingové ceny.

(152)

Na základě výše uvedených skutečností bylo konstatováno, že EU je pro čínský vývoz atraktivním trhem.

3.3.2.   Závěr týkající se pravděpodobnosti přetrvání dumpingu

(153)

Na základě významné výrobní kapacity v ČLR a schopnosti zvýšit kapacitu bez významných nákladů, cenové politiky Číny vůči jiným třetím zemím a atraktivity trhu EU pro čínské vývozce/výrobce dospěla Komise k závěru, že existuje velká pravděpodobnost, že by dumping přetrval, pokud by byla antidumpingová opatření zrušena.

4.   PRAVDĚPODOBNOST PŘETRVÁNÍ NEBO OBNOVENÍ ÚJMY

4.1.   Výroba v Unii a výrobní odvětví Unie

(154)

Během období přezkumného šetření vyrábělo obdobný výrobek deset známých výrobců v EU. Tito výrobci představují výrobní odvětví Unie ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

(155)

Celková výroba v Unii během období přezkumného šetření byla stanovena na 5,2 milionu kusů. Komise tento údaj stanovila na základě informací poskytnutých žadatelem, které byly porovnány s ověřenými údaji od společností zařazených do vzorku.

4.2.   Spotřeba v EU

(156)

Spotřeba v EU byla stanovena na základě objemu dovozu zaznamenaného v databázi podle čl. 14 odst. 6 a objemu prodeje výrobního odvětví Unie v EU předloženého žadatelem. Tyto objemy prodeje byly porovnány s ověřenými informacemi od výrobců v Unii zařazených do vzorku a v případě potřeby aktualizovány.

(157)

Z důvodů uvedených ve 133. bodě odůvodnění stanovila Komise objem dovozu z ČLR na základě dostupných údajů podle článku 18 základního nařízení. Za tímto účelem byl objem dovozu z ČLR stanoven na základě údajů zaznamenaných v databázi podle čl. 14 odst. 6.

(158)

Spotřeba v EU se během posuzovaného období vyvíjela takto:

Tabulka 3

Spotřeba v EU

Objem (v tis. ks)

2014

2015

2016

Období přezkumného šetření

Spotřeba v EU

7 954

8 316

8 344

8 382

Index (2014 = 100)

100

105

105

105

Zdroj: Databáze podle čl. 14 odst. 6

(159)

Během posuzovaného období vzrostla spotřeba v EU o 5 %. K tomuto nárůstu došlo v letech 2014 a 2015 a poté zůstala spotřeba na stejné úrovni.

4.3.   Dovoz do EU z ČLR

4.3.1.   Objem a podíl na trhu

(160)

Během posuzovaného období se dovoz z ČLR do EU a podíl na trhu vyvíjely takto:

Tabulka 4

Dovoz z ČLR a podíl na trhu

 

2014

2015

2016

Období přezkumného šetření

Objemy dovozu z ČLR (v tis. ks)

1 258

983

597

919

Index (2014 = 100)

100

78

47

73

Podíl dovozu z ČLR na trhu

15,8 %

11,8 %

7,1 %

10,9 %

Index (2014 = 100)

100

75

45

69

Zdroj: Databáze podle čl. 14 odst. 6.

(161)

Dovoz se mezi lety 2014 až 2016 snížil o 53 %, avšak v období přezkumného šetření se opět zvýšil, a to o 54 %. Celkově se v posuzovaném období dovoz snížil o 27 %. Podíl čínského dovozu na trhu sledoval stejný trend, tj. klesl z 15,8 % v roce 2014 na 7,1 % v roce 2016, poté opět vzrostl o 3,8 procentního bodu a během období přezkumného šetření dosáhl 10,9 %. Ačkoli se podíl čínského dovozu na trhu během posuzovaného období celkově snížil o 31 %, zůstal významný.

4.3.2.   Ceny a cenové podbízení

(162)

Z důvodu nedostatečné spolupráce čínských vyvážejících výrobců musela být průměrná dovozní cena, co se týče dovozu z ČLR, stanovena na základě dostupných údajů v souladu s článkem 18 základního nařízení, tj. na základě informací obsažených v databázi podle čl. 14 odst. 6. a za použití stejného přepočítacího klíče, který byl stanoven v předchozím přezkumu před pozbytím platnosti. Na tomto základě dovozní ceny nejprve z roku 2014 na rok 2015 o 20 % vzrostly, ale poté klesly na úroveň roku 2014. Během období přezkumného šetření činila cena 8,7 EUR/kus.

Tabulka 5

Dovozní ceny

Dovoz z ČLR

2014

2015

2016

Období přezkumného šetření

Průměrná dovozní cena (v EUR/ks)

8,7

10,4

10,2

8,7

Index (2014 = 100)

100

120

118

100

Zdroj: Databáze podle čl. 14 odst. 6

(163)

Za účelem určení cenového podbízení během období přezkumného šetření byly vážené průměrné prodejní ceny účtované výrobci v Unii zařazenými do vzorku odběratelům na trhu EU, kteří nejsou ve spojení, upravené na úroveň ceny ze závodu (tj. bez přepravních nákladů v EU a po odečtu slev a rabatů), porovnány s odpovídající váženou průměrnou cenou dovozu stanovenou ve 162. bodě odůvodnění, na základě ceny CIF, a poté při zohlednění cla a antidumpingového cla.

(164)

Porovnání ukázalo, že při procentuálním vyjádření obratu výrobců v Unii zařazených do vzorku v průběhu období přezkumného šetření byl dovoz z Číny cenově podbízivý oproti cenám výrobního odvětví Unie o 2,3 %. Nicméně při odečtení platného antidumpingového cla rozpětí cenového podbízení dosahovalo 19,4 %.

4.4.   Dovoz z třetích zemí, na které se nevztahují opatření

(165)

Dovoz z třetích zemí, na které se nevztahují opatření, byl stanoven na základě databáze podle čl. 14 odst. 6, jak je popsáno ve 156. bodě odůvodnění.

Tabulka 6

Dovoz z třetích zemí, na které se nevztahují opatření

 

2014

2015

2016

Období přezkumného šetření

Dovoz ze všech třetích zemí, na které se nevztahují opatření (v tis. ks)

2 160

2 710

3 039

2 758

Index (2014 = 100)

100

125

141

128

Podíl dovozu z třetích zemí, na které se nevztahují opatření, na trhu (v %)

27,2

32,6

36,4

32,9

Index (2014 = 100)

100

120

134

121

Cena dovozu ze všech třetích zemí, na které se nevztahují opatření (v EUR/ks)

10,4

10,9

10,4

10,8

Index (2014 = 100)

100

105

100

104

Dovoz z Ukrajiny (v tis. ks)

712

908

1 009

1 009

Index (2014 = 100)

100

128

142

142

Podíl dovozu z Ukrajiny na trhu (v %)

8,9

10,9

12,1

12,0

Index (2014 = 100)

100

122

135

135

Cena dovozu z Ukrajiny (v EUR/ks)

11,3

10,8

10,3

10,5

Index (2014 = 100)

100

95

91

92

Dovoz z Turecka (v tis. ks)

860

1 039

1 297

998

Index (2014 = 100)

100

121

151

116

Podíl dovozu z Turecka na trhu (v %)

10,8

12,5

15,5

11,9

Index (2014 = 100)

100

116

144

110

Cena dovozu z Turecka (v EUR/ks)

10,5

11,7

10,5

10,7

Index (2014 = 100)

100

111

100

102

Dovoz z Indie (v tis. ks)

529

638

528

509

Index (2014 = 100)

100

121

100

96

Podíl dovozu z Indie na trhu (v %)

6,6

7,7

6,3

6,1

Index (2014 = 100)

100

115

95

91

Cena dovozu z Indie (v EUR/ks)

7,9

8,9

8,0

11,0

Index (2014 = 100)

100

114

102

139

Dovoz z jiných třetích zemí (v tis. ks)

60

125

206

243

Index (2014 = 100)

100

209

346

408

Podíl dovozu z jiných třetích zemí na trhu (v %)

0,7

1,5

2,5

2,9

Index (2014 = 100)

100

200

330

387

Cena dovozu z jiných třetích zemí (v EUR/kus)

19,7

15,8

16,5

12,7

Index (2014 = 100)

100

81

84

64

Zdroj: Databáze podle čl. 14 odst. 6

(166)

Objem dovozu ze všech třetích zemí, na které se nevztahují opatření, se v posuzovaném období zvýšil o 28 %. Objem dovozu ze všech třetích zemí, na které se nevztahují opatření, činil v období přezkumného šetření souhrnně přibližně 2,8 milionu kusů, což představuje podíl na trhu ve výši 32,9 %. Většina tohoto dovozu pocházela z Ukrajiny a Turecka. Dovoz z Ukrajiny vzrostl z 0,7 milionu kusů na 1,0 milionu kusů v letech 2014 až 2016 a během období přezkumného šetření zůstal na stejné úrovni. Dovoz z Turecka nejprve vzrostl z 0,9 milionu kusů na 1,3 milionu kusů v období mezi lety 2014 a 2016 a poté v období přezkumného šetření klesl zpět na 1,0 milionu kusů. Dovoz z Indie zůstal během posuzovaného období relativně stabilní (přibližně 0,5–0,6 milionu kusů). Objem dovozu z jiných třetích zemí byl nízký, během posuzovaného období vzrostl z 0,1 milionu kusů na 0,2 milionu kusů. Pokud jde o podíl na trhu, tento podíl se promítl do zvýšení o 3 procentní body na 12 % pro Ukrajinu, zvýšení o 1,1 procentního bodu na 11,9 % pro Turecko a poklesu z 6,6 % v roce 2014 na 6,1 % v období přezkumného šetření pro Indii. Podíl jiných třetích zemí na trhu se v posuzovaném období zvýšil z 0,7 % na 2,9 %.

(167)

Průměrná cena dovozu z Ukrajiny klesla z 11,3 EUR/ks v roce 2014 na 10,5 EUR/ks v období přezkumného šetření. Během téhož období se průměrná cena dovozu z Turecka mírně zvýšila z 10,5 EUR/ks na 10,7 EUR/ks. Cena dovozu z Indie se zvýšila výrazněji, a to ze 7,9 EUR/ks v roce 2014 na 11,0 EUR/ks v období přezkumného šetření. Vážená průměrná cena dovozu ze všech třetích zemí jako celku zůstala relativně stabilní a vzrostla z 10,4 EUR/ks v roce 2014 na 10,8 EUR/ks v období přezkumného šetření.

4.5.   Hospodářská situace výrobního odvětví Unie

(168)

Podle čl. 3 odst. 5 základního nařízení zahrnovalo posouzení dopadu dumpingového dovozu na výrobní odvětví Unie posouzení všech hospodářských činitelů a ukazatelů, které ovlivňovaly stav výrobního odvětví Unie v průběhu posuzovaného období.

(169)

Pro účely analýzy újmy byly stanoveny ukazatele újmy na těchto dvou úrovních:

makroekonomické ukazatele (výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, produktivita, objem prodeje, podíl na trhu, růst, zaměstnanost a velikost dumpingových rozpětí a překonání účinků dřívějšího dumpingu) byly posouzeny na úrovni celé EU, a to na základě údajů poskytnutých žadatelem, které byly porovnány s ověřenými odpověďmi na dotazník poskytnutými výrobci v Unii zařazenými do vzorku,

analýza mikroekonomických ukazatelů (průměrné jednotkové ceny, jednotkové náklady, zásoby, náklady práce, ziskovost, návratnost investic, peněžní tok, schopnost získávat kapitál a investice) byla provedena na základě informací, které v rámci odpovědi na dotazník poskytli tři výrobci v Unii zařazení do vzorku. Hodnocení vycházelo z jejich informací, které byly řádně ověřeny během inspekcí na místě.

4.6.   Makroekonomické ukazatele

4.6.1.   Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

(170)

Celková výroba, výrobní kapacita a využití kapacity v Unii se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 7

Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

 

2014

2015

2016

Období přezkumného šetření

Objem výroby (v tis. ks)

5 200

5 200

5 200

5 204

Index (2014 = 100)

100

100

100

100

Výrobní kapacita (v tis. ks)

7 235

7 667

7 368

7 552

Index (2014 = 100)

100

106

102

104

Využití kapacity

72 %

68 %

71 %

69 %

Index (2014 = 100)

100

94

98

96

Zdroj: Žadatel, ověřené odpovědi na dotazník.

(171)

Celková výroba v Unii zůstala během posuzovaného období stabilní, zatímco kapacita vzrostla o 4 procentní body. Toto mírné zvýšení výrobní kapacity bylo především důsledkem automatizace a drobných vylepšení, které odstranily některá úzká místa ve výrobním procesu. Během posuzovaného období se tedy míra využití kapacity mírně snížila ze 72 % na 69 %, což odráželo zvýšení kapacity a konstantní objemy výroby.

4.6.2.   Objem prodeje

(172)

Objem prodeje výrobního odvětví Unie byl stanoven na základě údajů poskytnutých žadatelem. Poskytnuté informace byly porovnány s ověřenými informacemi od tří výrobců v Unii zařazených do vzorku a v případě potřeby aktualizovány.

(173)

V posuzovaném období se objem prodeje výrobního odvětví Unie vyvíjel takto:

Tabulka 8

Objem prodeje

V tis. ks

2014

2015

2016

Období přezkumného šetření

Prodej odběratelům v EU, kteří nejsou ve spojení

4 537

4 623

4 708

4 705

Index (2014 = 100)

100

102

104

104

Zdroj: Žadatel, ověřené odpovědi na dotazník.

(174)

Prodej výrobního odvětví Unie na trhu EU se mezi lety 2014 a 2016 mírně zvýšil a poté zůstal během období přezkumného šetření stabilní. Během posuzovaného období vzrostl celkově o 4 %.

4.6.3.   Podíl na trhu

(175)

Podíl výrobního odvětví Unie na trhu se v posuzovaném období snížil z 57,0 % na 56,1 %. To vyplývá ze skutečnosti, že se prodej výrobního odvětví Unie zvýšil o něco méně (4 %) než spotřeba v EU, která během posuzovaného období vzrostla o 5 %, jak je popsáno ve 158. bodě odůvodnění.

Tabulka 9

Podíl na trhu

 

2014

2015

2016

Období přezkumného šetření

Podíl výrobců v Unii na trhu

57,0 %

55,6 %

56,4 %

56,1 %

Index (2014 = 100)

100

97

99

98

Zdroj: Žadatel, ověřené odpovědi na dotazník a databáze podle čl. 14 odst. 6.

4.6.4.   Zaměstnanost a produktivita

(176)

Úroveň zaměstnanosti a produktivita se během posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 10

Zaměstnanost a produktivita

 

2014

2015

2016

Období přezkumného šetření

Počet zaměstnanců (v přepočtu na plný pracovní úvazek)

657

689

677

646

Index (2014 = 100)

100

105

103

98

Produktivita (v kusech na zaměstnance)

7 916

7 546

7 687

8 049

Index (2014 = 100)

100

95

97

102

Zdroj: Žadatel, ověřené odpovědi na dotazník.

(177)

Během posuzovaného období zaměstnanost mírně kolísala a celkově se snížila o 2 %. Konkrétně došlo ke zvýšení od roku 2014 do roku 2015 s následným poklesem v období od roku 2015 do období přezkumného šetření. Produktivita, měřená jako výstup (v kusech) na zaměstnance a rok, během posuzovaného období rovněž mírně kolísala a celkově se zvýšila o 2 %. Dva hlavní činitele ovlivnily počet zaměstnanců a produktivitu: vertikální integrace výrobního procesu na jedné straně a automatizace na straně druhé. Zatímco vertikální integrace zaměstnanost zvýšila, automatizace počet zaměstnanců snížila, což celkově vedlo k relativně stabilní zaměstnanosti pouze s malými výkyvy. Celkově to vedlo ke zvýšení produktivity.

4.6.5.   Růst

(178)

Jak je vysvětleno ve 158. a 159. bodě odůvodnění, spotřeba v EU mezi rokem 2014 a obdobím přezkumného šetření vzrostla o 5 %. Současně s tím vzrostl objem prodeje výrobního odvětví Unie na trhu EU o 4 % a podíl výrobního odvětví Unie na trhu se snížil o 1 %. Výroba výrobního odvětví Unie zůstala stabilní a zaměstnanost se ve stejném období mírně snížila (2 %, 177. bod odůvodnění). Proto lze dospět k závěru, že výrobní odvětví Unie zaznamenalo v posuzovaném období jen mírný růst, který byl nižší než růst trhu.

4.6.6.   Rozsah dumpingu a překonání účinků dřívějšího dumpingu

(179)

Dumping během období přezkumného šetření přetrvával na významné úrovni. Během období přezkumného šetření čínští vyvážející výrobci rovněž pokračovali v podbízení vůči prodejním cenám výrobního odvětví Unie.

(180)

Současně byla úroveň dovozu z Číny i nadále významná a v období přezkumného šetření představovala podíl na trhu ve výši 10,9 %. Dopad rozsahu skutečného dumpingového rozpětí z Číny na výrobní odvětví Unie proto nelze považovat za zanedbatelný.

4.7.   Mikroekonomické ukazatele

4.7.1.   Ceny a činitelé ovlivňující ceny

(181)

Průměrné jednotkové prodejní ceny a výrobní náklady výrobců v Unii zařazených do vzorku účtované odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 11

Prodejní cena a výrobní náklady

 

2014

2015

2016

Období přezkumného šetření

Jednotková cena na trhu EU (v EUR/kus)

11,4

11,9

10,9

10,8

Index (2014 = 100)

100

104

96

94

Jednotkové výrobní náklady (v EUR/kus)

10,5

11,0

10,3

10,2

Index (2014 = 100)

100

105

98

97

Zdroj: Ověřené odpovědi na dotazník

(182)

Průměrné ceny se v posuzovaném období snížily o 6 %. Tento pokles byl do určité míry odrazem změny na trhu, kdy svůj podíl na trhu zvýšily prodejny typu „tvrdý diskont“ ve srovnání s tradičními supermarkety, což vedlo ke zvýšenému tlaku na ceny.

(183)

Jednotkové výrobní náklady se v posuzovaném období snížily o 3 % v důsledku automatizace a větší vertikální integrace, které vedly ke zvýšení účinnosti. Prodejní ceny se však snížily o něco více než náklady, což mělo mezi rokem 2014 a obdobím přezkumného šetření negativní dopad na ziskovost výrobního odvětví Unie, jak je uvedeno v tabulce 14.

4.7.2.   Náklady práce

(184)

Průměrné náklady práce se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 12

Náklady práce

V EUR/zaměstnance

2014

2015

2016

Období přezkumného šetření

Průměrná mzda

21 254

22 086

21 064

21 518

Index (2014 = 100)

100

104

99

101

Zdroj: Ověřené odpovědi na dotazník

(185)

Průměrné mzdy v posuzovaném období kolísaly, nicméně zůstaly poměrně stabilní. V posuzovaném období se zvýšily o 1 %.

4.7.3.   Konečný stav zásob

(186)

Objem konečného stavu zásob se v průběhu posuzovaného období vyvíjel takto:

Tabulka 13

Zásoby

V tis. ks

2014

2015

2016

Období přezkumného šetření

Konečný stav zásob

214

186

186

145

Index (2014 = 100)

100

87

87

68

Zdroj: Ověřené odpovědi na dotazník

(187)

Úroveň zásob během posuzovaného období klesala a v období přezkumného šetření byla oproti úrovni v roce 2014 o 32 % nižší.

4.7.4.   Ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost získat kapitál

(188)

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic se u výrobního odvětví Unie v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 14

Ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost získat kapitál

 

2014

2015

2016

Období přezkumného šetření

Ziskovost prodeje v EU odběratelům, kteří nejsou ve spojení (v % obratu z prodeje)

6,3

6,0

4,0

3,6

Index (2014 = 100)

100

96

63

57

Peněžní tok (v EUR)

2 389 030

2 968 258

2 334 243

1 580 721

Index (2014 = 100)

100

124

98

66

Investice (v EUR)

870 960

632 340

1 833 355

1 328 925

Index (2014 = 100)

100

73

210

153

Návratnost investic (% čistých aktiv)

11,9

11,8

7,4

6,2

Index (2014 = 100)

100

99

62

52

Zdroj: Ověřené odpovědi na dotazník

(189)

Komise stanovila ziskovost výrobců v Unii zařazených do vzorku tak, že čistý zisk před zdaněním z prodeje obdobného výrobku odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, vyjádřila jako procentuální podíl z obratu tohoto prodeje. Během posuzovaného období postupně klesla ziskovost výrobního odvětví Unie z 6,3 % v roce 2014 na 3,6 % v období přezkumného šetření. Navzdory ziskovosti v průběhu posuzovaného období zůstala úroveň dosaženého zisku nižší než cílový zisk, který byl v původním šetření považován za přiměřený pro toto výrobní odvětví (tj. 7,0 %).

(190)

Čistý peněžní tok z provozní činnosti se od roku 2014 do roku 2015 nejdříve zlepšil. Poté se od roku 2015 do období přezkumného šetření v návaznosti na ziskovost zhoršoval. Úroveň investic se v období let 2014 až 2015 nejdříve snížila a poté se zvýšila, což vedlo k celkovému zvýšení o 55 % během posuzovaného období. Velká část investic byla zaměřena na zvýšení úrovně vertikální integrace a automatizace s cílem snížit výrobní náklady. Zvýšení kapacity představovalo pouze 4 % a bylo výsledkem zvýšení efektivity (viz 170. a 171. bod odůvodnění).

(191)

Mezi rokem 2014 a obdobím přezkumného šetření se návratnost investic, definovaná jako zisk v procentech čisté účetní hodnoty investic, snížila v návaznosti na ziskovost.

4.8.   Závěr ohledně újmy

(192)

Analýza makroekonomických ukazatelů ukázala, že situace výrobního odvětví Unie se v posuzovaném období podstatně nezměnila. Výroba, podíl na trhu a zaměstnanost výrobního odvětví Unie zůstaly prakticky na stejné úrovni a objem prodeje mírně vzrostl, avšak méně než spotřeba v EU. Na druhé straně se zhoršily některé důležité mikroekonomické ukazatele, jako je ziskovost, peněžní tok a návratnost investic. Díky investicím do vertikální integrace a automatizace bylo výrobní odvětví Unie schopno mírně zvýšit svou produktivitu a snížit své jednotkové výrobní náklady.

(193)

Současně se změnila situace na trhu, zejména v tom, že prodejny typu „tvrdý diskont“ se staly důležitějším hráčem v oblasti distribuce výrobku, který je předmětem přezkumu. To vedlo ke zvýšenému tlaku na ceny. V kombinaci s cenovým tlakem dumpingového čínského dovozu, který měl významný podíl na trhu a vyznačoval se cenovým podbízením vůči prodejním cenám výrobního odvětví Unie během celého posuzovaného období, to vedlo ke zhoršení finanční situace výrobního odvětví Unie, jehož ceny klesly více než výrobní náklady.

(194)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem lze dospět k závěru, že situace výrobního odvětví Unie se drasticky nezhoršila a že opatření týkající se čínského dovozu byla do určité míry účinná. Zejména chránila výrobní odvětví Unie před významnými ztrátami podílu na trhu. Navzdory zjevné stabilizaci podílu na trhu a úsilí o snížení nákladů se však ziskovost výrobního odvětví Unie během posuzovaného období snížila a zůstala pod úrovní cílového zisku (7 %). Na tomto základě byl učiněn závěr, že výrobní odvětví Unie neutrpělo podstatnou újmu, ale jeho situace je i nadále křehká.

4.9.   Pravděpodobnost obnovení újmy

4.9.1.   Předběžná poznámka

(195)

Vzhledem ke zjištěním uvedeným ve 192. až 194. bodě odůvodnění Komise zkoumala, zda je pravděpodobné obnovení újmy, pokud by opatření byla zrušena. Za tímto účelem byly analyzovány tyto prvky: výrobní kapacita a volné kapacity v ČLR, atraktivita trhu EU, cenová politika čínských vyvážejících výrobců na trzích jiných třetích zemí a pravděpodobné úrovně cen v EU v případě, že by byla opatření zrušena, a účinek budoucího dovozu na situaci výrobního odvětví Unie.

(196)

Jak je uvedeno ve 140. bodě odůvodnění, vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany čínských vyvážejících výrobců byla analýza založena na článku 18 základního nařízení za použití dostupných údajů. V tomto ohledu Komise vycházela z databáze podle čl. 14 odst. 6, čínské databáze a ze zjištění zveřejněných v rámci přezkumu USA před skončením platnosti (80) uvedeného ve 142. bodě odůvodnění.

4.9.2.   Výrobní kapacita a volné kapacity v ČLR

(197)

Jak je uvedeno ve 142. až 144. bodě odůvodnění, je čínská výrobní kapacita významná a představuje přinejmenším téměř 100 % spotřeby v EU. Bylo by možné ji snadno zvýšit bez významných investic v závislosti na vývoji trhu.

4.9.3.   Atraktivita trhu EU

(198)

Jak je uvedeno ve 148. až 152. bodě odůvodnění, je EU jedním z hlavních vývozních trhů pro žehlicí prkna z Číny. To se pravděpodobně v krátkodobém horizontu nezmění, protože pro čínský vývoz žehlicích prken v USA (další významný vývozní trh pro Čínu) platí vysoká antidumpingová cla nejméně do roku 2021. Současné šetření rovněž prokázalo, že trh EU je pro čínské výrobce žehlicích prken atraktivní z hlediska cen. Čínští výrobci by proto pravděpodobně obnovili své vývozy na trh EU ve velkých množstvích a za dumpingové ceny, pokud by opatření pozbyla platnosti.

4.9.4.   Cenová politika čínských vyvážejících výrobců a pravděpodobná cenová úroveň pro EU

(199)

Komise analyzovala pravděpodobnou cenovou úroveň čínského dovozu do EU, pokud by opatření pozbyla platnosti. V tomto ohledu se mělo za to, že současné úrovně cen pro EU bez antidumpingového cla, jakož i úrovně cen pro jiné významné vývozní trhy budou rozumným ukazatelem. Vzhledem k tomu, že žádný z čínských vývozců/výrobců nespolupracoval, Komise svou analýzu založila na informacích uvedených v databázi podle čl. 14 odst. 6, jakož i v čínské databázi v souladu s článkem 18 základního nařízení.

(200)

V období přezkumného šetření byla průměrná cena vývozu čínských vyvážejících výrobců na trh EU bez antidumpingového cla podstatně nižší než cena výrobního odvětví Unie na trhu EU, z čehož vyplývá rozpětí cenového podbízení ve výši 19,4 %. Čínské dovozní ceny (bez antidumpingového cla) (8,7 EUR/kus) byly ve skutečnosti rovněž nižší než dovozní ceny z jiných třetích zemí na trh EU (ty se pohybovaly v rozmezí od 10,5 do 12,7 EUR/kus).

(201)

Pokud jde o čínské vývozní ceny na ostatní hlavní čínské vývozní trhy, tj. Japonsko a USA, byly buď podobné, nebo dokonce nižší než jejich vývozní ceny do EU, jak je uvedeno ve 147. bodě odůvodnění.

(202)

Je tedy pravděpodobné, že pokud by opatření pozbyla platnosti, objemy dovozu z Číny by byly na úrovni cen, které by byly výrazně nižší než prodejní cena výrobního odvětví Unie na trhu EU.

4.9.5.   Dopad na situaci výrobního odvětví Unie

(203)

Vzhledem k výše uvedeným úvahám, pokud by opatření pozbyla platnosti, bude výrobní odvětví Unie čelit významnému nárůstu čínského dovozu, jehož ceny budou významně nižší než ceny výrobního odvětví Unie. S ohledem na současný vývoj na trhu, zejména přechod na prodejny typu „tvrdý diskont“ způsobující tlak na ceny, by takový dovoz dále posílil cenový tlak na trhu EU.

(204)

Pokud by v takové situaci výrobní odvětví Unie ve snaze udržet ziskovost zachovávalo stávající úroveň cen, pravděpodobně by nastalo rychlé snížení objemu prodeje a podílu na trhu, a to i v případě rostoucí spotřeby. Žehlicí prkna z Číny jsou ve skutečnosti stejně kvalitní jako žehlicí prkna vyráběná a prodávaná výrobním odvětvím Unie a byla by dokonale zaměnitelná. Snížení objemu prodeje by vedlo k nižší míře využití kapacit a ke zvýšení průměrných výrobních nákladů. To by následně vedlo ke zhoršení finanční situace výrobního odvětví Unie a k poklesu jeho ziskovosti, která již v posuzovaném období byla nižší než cílový zisk a vykazovala klesající trend.

(205)

Pokud by se výrobní odvětví Unie alternativně pokusilo sladit nízkou úroveň cen dovozu ve snaze udržet si svůj objem prodeje a podíl na trhu, muselo by prodávat za ceny, které by nepokrývaly jednotkové náklady, a proto by se rychle stalo ztrátovým. Tím by se dále zhoršily další finanční ukazatele a jeho celková finanční situace. Úroveň ziskovosti dosažená v období přezkumného šetření již byla nižší než cílový zisk a jakákoli další ztráta ziskovosti by rychle oslabila výrobní odvětví Unie, ohrozila investice uskutečněné v posuzovaném období a vedla k újmě.

4.9.6.   Závěr

(206)

Komise tedy dospěla k závěru, že zrušení opatření týkajících se dovozu žehlicích prken z ČLR by velmi pravděpodobně vedlo k obnovení podstatné újmy pro výrobní odvětví Unie.

5.   ZÁJEM UNIE

5.1.   Úvod

(207)

V souladu s článkem 21 základního nařízení Komise zkoumala, zda by zachování stávajících antidumpingových opatření nebylo v rozporu se zájmem Unie jako celku. Určení zájmu Unie vycházelo z posouzení jednotlivých dotčených zájmů, tedy zájmů výrobního odvětví Unie na jedné straně a dovozců a dalších zúčastněných stran na straně druhé.

(208)

Komise připomíná, že v původním šetření se mělo za to, že přijetí nebo zachování opatření není v rozporu se zájmem Unie. Skutečnost, že stávající šetření je přezkumem, tedy analýzou situace, ve které jsou antidumpingová opatření již v platnosti, navíc umožňuje posoudit jakýkoli nepřiměřený nežádoucí dopad, který by platná antidumpingová opatření na dotčené strany mohla mít.

(209)

Na tomto základě se zkoumalo, zda i přes závěry o pravděpodobnosti přetrvání či obnovení dumpingu a újmy neexistují přesvědčivé důkazy, které by vedly k závěru, že zachování opatření není v tomto konkrétním případě v zájmu Unie.

5.2.   Zájem výrobního odvětví Unie

(210)

Šetření ukázalo, že pokud by opatření pozbyla platnosti, mělo by to pravděpodobně významný negativní dopad na výrobní odvětví Unie (203. až 206. bod odůvodnění). Na druhé straně zachování opatření by výrobnímu odvětví Unie umožnilo dále se zotavit z předchozí újmy způsobené dumpingovým dovozem, využít přínosy z investic uskutečněných během posuzovaného období a přizpůsobit se změnám na trhu pokračováním v úsilí o zvýšení produktivity a využít svůj potenciál na trhu EU, který není ovlivněn nekalými obchodními praktikami.

(211)

Vyvozuje se tudíž závěr, že zachování platných antidumpingových opatření je v zájmu výrobního odvětví Unie.

5.3.   Zájem dovozců a dalších potenciálních zúčastněných stran, jež nejsou ve spojení

(212)

Žádní dovozci, kteří nejsou ve spojení, v rámci šetření nespolupracovali. V průběhu šetření se nepřihlásila žádná další potenciálně zúčastněná strana. Analýza zájmu Unie v předchozích šetřeních neukázala žádný negativní dopad opatření na dovozce a jiné zúčastněné strany. Dovoz z jiných zemí bez antidumpingových cel navíc představuje podíl na trhu ve výši 33 % a zajišťuje hospodářskou soutěž a výběr na trhu. Proto se dospělo k závěru, že neexistují žádné důkazy, které by naznačovaly, že platná opatření podstatně ovlivňují dovozce výrobku, který je předmětem přezkumu, nebo jiné zúčastněné strany.

5.4.   Zájem spotřebitelů (domácností)

(213)

Stejně jako v předchozím šetření se žádné strany zastupující zájmy koncových uživatelů, jako je sdružení spotřebitelů, nepřihlásily ani při šetření nespolupracovaly. Vzhledem k tomu, že uživatelé nespolupracovali ani v současném přezkumu před pozbytím platnosti, měla Komise za to, že její zjištění v předchozích šetřeních jsou stále platná a že zachování opatření by na spotřebitele, jako jsou domácnosti, nemělo žádný nepatřičný vliv.

5.5.   Závěr

(214)

Komise proto dospěla k závěru, že neexistují žádné přesvědčivé důvody vyplývající ze zájmu Unie proti zachování konečných antidumpingových opatření uložených na dovoz žehlicích prken pocházejících z ČLR.

6.   ANTIDUMPINGOVÁ OPATŘENÍ

(215)

Z výše uvedeného vyplývá, že podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení by antidumpingová opatření uplatňovaná na dovoz žehlicích prken pocházejících z Číny měla být zachována.

(216)

Pokud společnost následně změní název svého subjektu, může požádat o nepřetržité uplatňování individuálních sazeb antidumpingového cla. Tato žádost musí být zaslána Komisi. (81) Žádost musí obsahovat veškeré příslušné informace umožňující prokázat, že změna nemá vliv na právo dotyčné společnosti využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje. Pokud změna názvu společnosti nemá vliv na její právo využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje, bude oznámení o změně názvu zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

(217)

S ohledem na článek 109 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 2018/1046 (82), pokud má být částka vrácena na základě rozsudku Soudního dvora Evropské unie, měla by být zaplacena úroková sazba, kterou uplatňuje Evropská centrální banka na své hlavní refinanční operace, uveřejněná v řadě C Úředního věstníku Evropské unie a platná první kalendářní den každého měsíce.

(218)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného čl. 15 odst. 1 základního nařízení,

PŘIJALA TOHO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

1.   Ukládá se konečné antidumpingové clo na dovoz žehlicích prken, též opěrných či samostatně stojících, s vyvíječem páry či bez něj a/nebo s vyhřívanou a odsávanou deskou, včetně rukávníků, a jejich základních součástí, tj. podpěr, desek a ramp na žehličku, pocházejících z Čínské lidové republiky, v současnosti kódů KN ex 3924 90 00, ex 4421 99 99, ex 7323 93 00, ex 7323 99 00, ex 8516 79 70 a ex 8516 90 00 (kódy TARIC 3924900010, 4421999910, 7323930010, 7323990010, 8516797010 a 8516900051).

2.   Sazba konečného antidumpingového cla použitelná na čistou cenu s dodáním na hranice Unie, před proclením, je pro výrobek popsaný v odstavci 1 a vyráběný níže uvedenými společnostmi stanovena takto:

Společnost

Clo (v %)

Doplňkový kód TARIC

Foshan City Gaoming Lihe Daily Necessities Co. Ltd., Foshan

34,9

A782

Guangzhou Power Team Houseware Co. Ltd., Guangzhou

39,6

A783

Since Hardware (Guangzhou) Co., Ltd., Guangzhou

35,8

A784

Guangdong Wireking Household Supplies Co. Ltd, Foshan

18,1

A785

Zhejiang Harmonic Hardware Products Co. Ltd., Guzhou

26,5

A786

Greenwood Houseware (Zhuhai) Ltd, Guangdong

22,7

A953

Všechny ostatní společnosti

42,3

A999

3.   Není-li stanoveno jinak, použijí se platné celní předpisy.

4.   Použití individuálních sazeb antidumpingového cla stanovených pro společnosti uvedené v odstavci 2 je podmíněno předložením platné obchodní faktury celním orgánům členských států, která musí obsahovat datované prohlášení podepsané odpovědným pracovníkem subjektu, který obchodní fakturu vystavil, s uvedením jeho jména a funkce, v tomto znění:

„Já, níže podepsaný/podepsaná, potvrzuji, že (objem) žehlicích prken prodávaných na vývoz do Evropské unie, jehož se týká tato faktura, byl vyroben společností (název a adresa) (doplňkový kód TARIC) v (dotčená země). Prohlašuji, že údaje uvedené v této faktuře jsou úplné a správné.“

Není-li taková faktura předložena, použije se celní sazba platná pro „všechny ostatní společnosti“.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 1. října 2019.

Za Komisi

Předseda

Jean-Claude JUNCKER


(1)  Úř. věst. L 176, 30.6.2016, s. 21.

(2)  Nařízení Rady (ES) č. 452/2007 ze dne 23. dubna 2007 o uložení konečného antidumpingového cla a o konečném výběru prozatímního cla uloženého z dovozů žehlicích prken pocházejících z Čínské lidové republiky a Ukrajiny (Úř. věst. L 109, 26.4.2007, s. 12).

(3)  Prováděcí nařízení Rady (EU) č. 1243/2010 o uložení konečného antidumpingového cla z dovozů žehlicích prken pocházejících z Čínské lidové republiky, vyráběných společností Since Hardware (Guangzhou) Co., Ltd. (Úř. věst. L 338, 22.12.2010, s. 22).

(4)  Prováděcí nařízení Rady (EU) č. 77/2010 ze dne 19. ledna 2010, kterým se mění nařízení (ES) č. 452/2007 o uložení konečného antidumpingového cla z dovozu žehlicích prken pocházejících mimo jiné z Čínské lidové republiky (Úř. věst. L 24, 28.1.2010, s. 1).

(5)  Prováděcí nařízení Rady (EU) č. 270/2010 ze dne 29. března 2010, kterým se mění nařízení (ES) č. 452/2007 o uložení konečného antidumpingového cla z dovozů žehlicích prken pocházejících mimo jiné z Čínské lidové republiky (Úř. věst. L 84, 31.3.2010, s. 13).

(6)  Prováděcí nařízení Rady (EU) č. 805/2010 o opětovném uložení konečného antidumpingového cla na dovoz žehlicích prken pocházejících z Čínské lidové republiky, vyráběných společností Foshan Shunde Yongjian Housewares and Hardware Co. Ltd., Foshan (Úř. věst. L 242, 15.9.2010, s. 1).

(7)  Úř věst. C 282, 21.11.2009, s. 9.

(8)  Prováděcí nařízení Rady (EU) č. 987/2012 o opětovném uložení konečného antidumpingového cla na dovoz žehlicích prken pocházejících z Čínské lidové republiky, vyráběných společností Zhejiang Harmonic Hardware Products Co. Ltd (Úř. věst. L 297, 26.10.2012, s. 5).

(9)  Úř. věst. C 223, 22.9.2007, s. 15.

(10)  Prováděcí nařízení Rady (EU) č. 695/2013, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo na dovoz žehlicích prken pocházejících z Čínské lidové republiky a kterým se zrušují antidumpingová opatření na dovoz žehlicích prken pocházejících z Ukrajiny po přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 a po částečném prozatímním přezkumu podle čl. 11 odst. 3 nařízení (ES) č. 1225/2009 (Úř. věst. L 198, 23.7.2013, s. 1).

(11)  Úř. věst. C 362, 26.10.2017, s. 30.

(12)  Úř. věst. C 253, 19.7.2018, s. 30.

(13)  Commission Staff Working Document on Significant Distortions in the Economy of the People’s Republic of China for the purposes of Trade Defence Investigations (Pracovní dokument útvarů Komise o podstatných zkresleních v hospodářství Čínské lidové republiky pro účely šetření na ochranu obchodu), 20. prosince 2017, SWD(2017) 483 final/2.

(14)  Global Trade Atlas – GTA (https://www.gtis.com/gta/secure/htscty_wta.cfm).

(15)  https://orbis4.bvdinfo.com/version-201866/orbis/Companies.

(16)  Zpráva – kapitola 2, s. 6–7.

(17)  Zpráva – kapitola 2, s. 10.

(18)  Viz internetové stránky (http://en.pkulaw.cn/display.aspx?cgid=311950&lib=law), přístup dne 27. března 2019.

(19)  Zpráva – kapitola 2, s. 20–21.

(20)  Zpráva – kapitola 3, s. 41, 73–74.

(21)  Zpráva – kapitola 6, s. 120–121.

(22)  Zpráva – kapitola 6, s. 122–135.

(23)  Zpráva – kapitola 7, s. 167–168.

(24)  Zpráva – kapitola 8, s. 169–170, 200–201.

(25)  Zpráva – kapitola 2, s. 15–16, zpráva – kapitola 4, s. 50 a 84, zpráva – kapitola 5, s. 108–109.

(26)  Úplné znění plánu je k dispozici na webových stránkách Ministerstva průmyslu a informačních technologií

(http://www.miit.gov.cn/n1146295/n1652858/n1652930/n3757016/c5353943/content.html).

(27)  Zpráva – kapitola 14, s. 358: na výrobě se soukromé společnosti podílejí 51 % a státní podniky 49 % a na kapacitě se státní podniky podílejí 44 % a soukromé společnosti 56 %.

(28)  Zpráva – kapitola 3, s. 27–31.

(29)  Nařízení Rady (ES) č. 1256/2008 ze dne 16. prosince 2008 o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz některých svařovaných trubek a dutých profilů ze železa nebo nelegované oceli pocházejících z Běloruska, Čínské lidové republiky a Ruska na základě řízení podle článku 5 nařízení (ES) č. 384/96 (Úř. věst. L 343, 19.12.2008, s. 1).

(30)  Zpráva – kapitola 2, s. 26.

(31)  Zpráva – kapitola 2, s. 31–32.

(32)  Viz internetové stránky (https://www.reuters.com/article/us-china-congress-companies-idUSKCN1B40JU), přístup dne 27. března 2019.

(33)  Popis společnosti viz internetové stránky (https://www.gmdu.net/corp-530956.html), přístup dne 14. května 2019.

(34)  Viz internetové stránky (www.cec-ceda.org.cn/famousdb/qiye1438/manager.html), přístup dne 14. května 2019.

(35)  Zpráva – kapitoly 6 a 12.

(36)  Viz prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/688 ze dne 2. května 2019, kterým se ukládá konečné vyrovnávací clo na dovoz určitých výrobků z oceli s organickým povlakem pocházejících z Čínské lidové republiky na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle článku 18 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1037 (Úř. věst. L 116, 3.5.2019, s. 39) a prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/969 ze dne 8. června 2017, kterým se ukládají konečná vyrovnávací cla na dovoz určitých plochých za tepla válcovaných výrobků ze železa, nelegované nebo ostatní legované oceli pocházejících z Čínské lidové republiky a kterým se mění prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/649, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo na dovoz určitých plochých za tepla válcovaných výrobků ze železa, nelegované nebo ostatní legované oceli pocházejících z Čínské lidové republiky (Úř. věst. L 146, 9.6.2017, s. 17).

(37)  Zpráva – kapitola 4, s. 41–42, 83.

(38)  Viz popis a obsah zprávy Report on the deep analysis of the mesh ironing board sector and the 13th Five-Year Plan Guidance over the 2018-2023 period (Zpráva o hloubkové analýze odvětví výroby žehlicích prken a pokyny k 13. pětiletému plánu na období 2018–2023). YUBO INFO. 28. prosince 2018. Viz internetové stránky (www.chinabgao.com/report/4288625.html), přístup dne 14. května 2019.

(39)  Viz zpráva, kapitola 14 týkající se oceli, kapitola 16 týkající se chemického průmyslu a kapitola 12 týkající se surovin.

(40)  Úvod k Plánu přizpůsobení a modernizace ocelářského průmyslu.

(41)  Katalog pokynů pro průmyslovou restrukturalizaci (verze 2011) (změna z roku 2013) vydaný prostřednictvím vyhlášky č. 9 Národní komise pro rozvoj a reformy ze dne 27. března 2011 a změněný v souladu s rozhodnutím Národní komise pro rozvoj a reformy o změně příslušných ustanovení Katalogu pokynů pro průmyslovou restrukturalizaci (verze 2011) vydaným prostřednictvím vyhlášky č. 21 Národní komise pro rozvoj a reformy ze dne 16. února 2013.

(42)  Viz 56. bod odůvodnění prováděcího nařízení Komise (EU) 2017/969 ze dne 8. června 2017, kterým se ukládají konečná vyrovnávací cla na dovoz určitých plochých za tepla válcovaných výrobků ze železa, nelegované nebo ostatní legované oceli pocházejících z Čínské lidové republiky a kterým se mění prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/649, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo na dovoz určitých plochých za tepla válcovaných výrobků ze železa, nelegované nebo ostatní legované oceli pocházejících z Čínské lidové republiky (Úř. věst. L 146, 9.6.2017, s. 17).

(43)  Zpráva – kapitola 16, s. 403.

(44)  Tamtéž, s. 434–435.

(45)  Tamtéž, s. 406–412.

(46)  Viz rámeček 5 obsahující výčty projektů souvisejících s novými materiály pro chemický průmysl v rámci 13. pětiletého plánu pro petrochemický a chemický průmysl (2016–2020).

(47)  Viz 13. pětiletý plán pro rozvoj petrochemického průmyslu v provincii Hebei, oddíl III.2: „[…] Podporovat zřízení integrované výrobní základny pro aromatické uhlovodíky, etylenglykol a polyester, snažit se do roku 2020 dosáhnout roční výroby více než 30 milionů tun rafinovaného oleje a 3 milionů tun PX; […] Intenzivně rozvíjet nové materiály pro odvětí čistých chemikálií a chemický průmysl, urychlit vývoj specifických meziproduktů a přísad používaných pro agrofarmaceutické přípravky, farmaceutické výrobky, barvy, barviva atd.“, jakož i oddíl III.3 (který zahrnuje barvy) a oddíl III.5 (který zahrnuje epoxidové materiály a technické plasty, zejména polyestery).

(48)  Viz 13. pětiletý plán pro rozvoj textilního průmyslu, oddíl V.3.

(49)  13. pětiletý plán pro rozvoj odvětví bavlněných textilií Čínského sdružení pro odvětví bavlněných textilií, oddíly IV.1.1, IV.1.2 a tabulka 5.

Viz internetové stránky (http://www.ctei.cn/special/2016nzt/gg/0928pdf/3.pdf), přístup dne 14. května 2019.

(50)  Tamtéž, oddíl IV.2.1.

(51)  Zpráva – kapitola 17, s. 462–463.

(52)  Zpráva – kapitola 17, s. 438–439.

(53)  Zpráva – kapitola 6, s. 138–149.

(54)  Zpráva – kapitola 9, s. 216.

(55)  Zpráva – kapitola 9, s. 213–215.

(56)  Zpráva – kapitola 9, s. 209–211.

(57)  Viz nařízení Komise (ES) č. 1620/2006 ze dne 30. října 2006, kterým se ukládá prozatímní antidumpingové clo z dovozů žehlicích prken pocházejících z Čínské lidové republiky a Ukrajiny, zejména 26. bod odůvodnění: Komise zjistila, že dva čínští výrobci žádající o přiznání statusu tržního hospodářství „neplní své smluvní povinnosti, pokud jde o platby státu za práva k užívání pozemků; nemělo to však pro společnosti žádné finanční ani jiné následky. Dále bylo u jedné společnosti zjištěno, že měla během období šetření v pronájmu státní pozemky, k nimž formálně nezískala od státu užívací právo. Tato skutečnost byla napravena až po období šetření a jednalo se navíc o nižší poplatek, než je obvyklé“.

(58)  Zpráva – kapitola 13, s. 332–337.

(59)  Zpráva – kapitola 13, s. 336.

(60)  Zpráva – kapitola 13, s. 337–341.

(61)  Zpráva – kapitola 6, s. 114–117.

(62)  Zpráva – kapitola 6, s. 119.

(63)  Zpráva – kapitola 6, s. 120.

(64)  Zpráva – kapitola 6, s. 121–122, 126–128, 133–135.

(65)  Otevřené údaje Světové banky – vyšší střední příjmy, viz internetové stránky (https://data.worldbank.org/income-level/upper-middle-income).

(66)  ec.europa.eu/eurostat/web/energy/data/database

(67)  Regulační orgán pro energetický trh Turecké republiky (www.epdk.org.tr).

(68)  Ministerstvo dolů a energetiky Brazílie (www.mme.gov.br/).

(69)  Viz internetové stránky (www.Ilo.org).

(70)  Klasifikace ekonomických činností EU.

(*1)  26. září 2018.Poslední přístup dne

(71)  Na základě odhadů uvedených v žádosti o přezkum náklady na výrobní režii zahrnují náklady na stroje a materiály, odpisy, energie a další.

(*2)  http://www.gtis.com/gta/

(*3)  Údaje byly dostupné pouze na úrovni položky 5210.

(*4)  http://www.turkstat.gov.tr

(72)  Viz internetové stránky (http://www.turkstat.gov.tr/PreTablo.do?alt_id=1008), poslední přístup ze dne 27. února 2019.

(73)  Viz internetové stránky (http://www.turkstat.gov.tr/PreIstatistikTablo.do?istab_id=2104), poslední přístup ze dne 27. února 2019.

(74)  https://www.usitc.gov/publications/701_731/pub4568_1.pdf

(75)  Oznámení ve Federálním rejstříku ze dne 8. března 2016, dostupné na internetových stránkách (https://www.gpo.gov/fdsys/pkg/FR-2016-03-08/pdf/2016-05172.pdf).

(76)  Čínské vývozní ceny do Japonska.

(77)  Čínské vývozní ceny do USA.

(78)  https://www.govinfo.gov/content/pkg/FR-2016-03-08/pdf/2016-05172.pdf

(79)  https://aceservices.cbp.dhs.gov/adcvdweb/ad_cvd_msgs/search?direction=desc&filter_cat=ALL&filter_type=ALL&page=1&per_page=50&preview=yes&search=ironing+tables&sort=msg_dt

(80)  https://www.usitc.gov/publications/701_731/pub4568_1.pdf a Federal Register notice ze dne 8. března 2016, dostupný na: https://www.gpo.gov/fdsys/pkg/FR-2016-03-08/pdf/2016-05172.pdf .

(81)  European Commission, Directorate-General for Trade, Directorate H, Rue de la Loi 170, 1040 Bruxelles/Brussel, Belgique/België.

(82)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).


© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU