(EU) 2019/1248Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/1248 ze dne 22. července 2019, kterým se zavádějí opatření ke zmírnění vážného ohrožení zachování populace tresky obecné (Gadus morhua) ve východní části Baltského moře

(1)

Článek 12 nařízení (EU) č. 1380/2013 stanoví, že v závažných, naléhavých a řádně odůvodněných případech týkajících se vážného ohrožení zachování biologických mořských zdrojů může Komise přijmout mimořádná opatření. Komise může na základě odůvodněné žádosti členského státu nebo z vlastního podnětu za účelem zmírnění takového ohrožení přijmout mimořádná opatření v podobě okamžitě použitelných prováděcích aktů platných po dobu nejvýše šesti měsíců.

(2)

V čl. 5 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1139 (2) se stanoví, že budou přijata nápravná opatření, vyplývá-li z vědeckého doporučení, že poklesla úroveň biomasy reprodukující se populace, na kterou se vztahuje uvedené nařízení, pod referenční bod, pod nímž může nastat snížená reprodukční kapacita. Tato nápravná opatření mají zajistit rychlý návrat dotčených populací nad úroveň, kde lze dosáhnout maximálního udržitelného výnosu.

(3)

Podle vědeckého doporučení Mezinárodní rady pro výzkum moří (ICES) je populace tresky obecné (Gadus morhua) ve východní části Baltského moře postižena neudržitelně nízkou biomasou, kterou způsobuje klesající přírůstek, ekologické faktory a změny v ekosystému, což vede k vysoké míře přirozené úmrtnosti a nadměrné úmrtnosti způsobené rybolovem s ohledem na stav populace. Populace je neklidná a očekává se u ní snížený reprodukční potenciál. Přírůstek v roce 2017 byl na nejnižším bodě z údajů ICES a přírůstek za rok 2018 byl možná ještě nižší. Biomasa reprodukující se populace je na jedné z nejnižších zaznamenaných úrovní a biomasa tresky obecné v obchodní velikosti je v současné době na nejnižší zaznamenané úrovni od 50. let 20. století. ICES odhaduje, že biomasa zůstane v polovině období pod referenčním bodem udržitelnosti i bez jakéhokoliv rybolovu. V doporučení týkajícím se populace pro rok 2020 proto ICES doporučuje nulový odlov.

(4)

Zachování populace tresky obecné ve východní části Baltského moře je vážně ohroženo z důvodu rizika závažného poškození reprodukční kapacity populace v důsledku prudkého poklesu biomasy reprodukující se populace. ICES dále zastává názor, že rybolov na jakékoliv úrovni se zaměří na zbývající malé množství tresek obecných v obchodní velikosti, a bude tak dále poškozovat strukturu populace a snižovat její reprodukční potenciál, který je již nyní na historicky nízké úrovni. Kromě toho je vrchol období tření tresky obecné ve východní části Baltského moře mezi květnem a srpnem. Existují proto závažné, naléhavé a řádně odůvodněné důvody pro přijetí mimořádných opatření, protože zaprvé, biomasa tresky obecné ve východní části Baltského moře je na tak nebezpečně nízké úrovni, že populace už není schopná se sama doplnit, a hrozí jí proto kolaps, zadruhé, jakékoliv pokračování rybolovu této populace zvyšuje riziko jejího kolapsu a zatřetí, právě probíhá vrchol období tření.

(5)

Mimořádná opatření přijatá členskými státy podle článku 13 nařízení (EU) č. 1380/2013 by nepostačovala k řešení této situace, neboť by nezajišťovala jednotný přístup ve všech oblastech, kde se populace vyskytuje. Navíc ne všechny členské státy v této fázi přijaly nebo hodlají přijmout taková opatření. Na schůzi skupiny členských států při Baltském moři (BaltFish) dne 4. června 2019 nakonec nebyly členské státy s to dohodnout se na společném přístupu.

(6)

V případě nedostatečných opatření členských států a s ohledem na naléhavou potřebu jednat, aby se zabránilo dalšímu poškození struktury populace a snížení reprodukčního potenciálu, je vhodné stanovit na úrovni Unie nápravná opatření na základě článku 12 nařízení (EU) č. 1380/2013.

(7)

Oblast řízení tresky obecné ve východní části Baltského moře se skládá ze subdivizí ICES 25–32. V subdivizi ICES 24 se vyskytuje populace tresky obecné z východní části Baltského moře i populace tresky obecné ze západní části Baltského moře, avšak většina úlovků je z populace z východní části Baltského moře. Aby byla poskytnuta odpovídající ochrana populaci z východní části Baltského moře a zabránilo se koncentraci úlovků tresky obecné z populace z východní části Baltského moře v subdivizi ICES 24, je nezbytné, aby mimořádná opatření zahrnovala subdivizi ICES 24.

(8)

S ohledem na vědecká doporučení je vhodné do konce roku zakázat rybolov populace tresky obecné z východní části Baltského moře. Toto opatření však také musí být přiměřené svému cíli.

(9)

Podle ICES jsou četnost a úlovky tresky obecné velmi nízké v subdivizích ICES 27–32. Jelikož provádění opatření tohoto nařízení přidává administrativě a rybářům nezanedbatelnou zátěž, bylo by nepřiměřené zahrnout do oblasti působnosti tohoto nařízení i oblasti, kde se treska obecná ve východní části Baltského moře téměř nevyskytuje.

(10)

Dále je vhodné v subdivizi 24 vyjmout ze zákazu rybolov tresky obecné do šesti námořních mil od pobřeží v oblastech, kde je hloubka vody nižší než dvacet metrů, pro plavidla o délce menší než dvanáct metrů, která používají pasivní zařízení, neboť je to nejčastěji treska obecná v západní části Baltského moře, která se vyskytuje v mělkých pobřežních oblastech subdivize 24.

(11)

S ohledem na potenciálně závažné sociálně-ekonomické důsledky úplného zastavení rybolovu je dále vhodné zaměřit se na cílený rybolov tresky obecné, jako je cílený rybolov pomocí vlečných sítí, který tvoří převážnou většinu rybolovu populace tresky obecné ve východní části Baltského moře v subdivizích 24, 25 a 26. Aby byla zohledněna omezená role, kterou hrají tyto rybolovné činnosti na celkové úrovni úlovků tresky obecné, a s ohledem na obtížnost rybolovu všech populací u smíšeného rybolovu s maximálním udržitelným výnosem, je naopak vhodné vyjmout ze zákazu nevyhnutelné vedlejší úlovky rybolovných činností, které nejsou zaměřené na tresku obecnou a jsou vykonávané buď s pomocí aktivního lovného zařízení s velikostí ok sítě nepřesahující 45 mm v subdivizích 24, 25 a 26, nebo plavidly o délce menší než dvanáct metrů, která loví s pasivním zařízením v subdivizích 25–26 či v subdivizi 24 až šest námořních mil od pobřeží v oblastech, kde je hloubka vody vyšší než dvacet metrů, a nezávisle na hloubce vody více než šest námořních mil od pobřeží. ICES odhaduje, že prvně jmenované vedlejší úlovky činí přibližně 1,5 % celkové roční vykládky tresky obecné ve východní části Baltského moře. Množství vedlejších úlovků vyložené druhým způsobem je nízké, ale protože přesné množství není známo, vedlejší úlovky by měly být omezeny na 10 % vykládky každého rybářského výjezdu.

(12)

Počet plavidel o délce menší než dvanáct metrů, která používají pasivní zařízení a loví tresku obecnou jako vedlejší úlovek, by se neměl zvýšit v porovnání s obdobím od 1. ledna 2018 do 30. června 2019. Jelikož rybářská plavidla Unie s vlečnou sítí, dánské nevody nebo podobná lovná zařízení s velikostí ok nepřesahující 45 mm nemohou cíleně lovit tresku obecnou, není nutné omezovat počet těchto plavidel.

(13)

Opatření stanovená tímto nařízením budou předložena Výboru pro rybolov a akvakulturu k vyjádření stanoviska.

(14)

Z důvodu naléhavosti by mělo toto nařízení vstoupit v platnost ihned po vyhlášení,