(EU) 2019/1011Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/1011 ze dne 13. prosince 2018, kterým se mění nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/565, pokud jde o některé registrační podmínky s cílem podpořit využívání trhů pro růst malých a středních podniků pro účely směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU (Text s významem pro EHP.)

(1)

Cílem iniciativy týkající se unie kapitálových trhů je snížit závislost na bankovních úvěrech, diverzifikovat tržní zdroje financování pro všechny malé a střední podniky („MSP“) a podpořit emise dluhopisů a akcií malých a středních podniků na veřejných trzích. Společnosti usazené v Unii, které se snaží získat kapitál v obchodních systémech, se potýkají s vysokými jednorázovými a průběžnými náklady na zveřejňování a na dodržování předpisů, které je mohou především odrazovat od snah o přijetí k obchodování v unijních obchodních systémech. Kromě toho akcie emitované malými a středními podniky v unijních obchodních systémech často trpí nižšími mírami likvidity a vyšší volatilitou, což zvyšuje náklady kapitálu a činí tento zdroj financování příliš zatěžující.

(2)

Směrnice 2014/65/EU vytvořila nový typ obchodních systémů, trhy pro růst malých a středních podniků, podskupinu mnohostranných obchodních systémů, aby malým a středním podnikům usnadnila přístup ke kapitálu a usnadnila další rozvoj specializovaných trhů, jejichž cílem je uspokojit potřeby menších a středních emitentů. Směrnice 2014/65/EU rovněž předpokládala, že pozornost by se měla zaměřit na to, jak by mělo být používání tohoto trhu podpořeno a prosazováno v budoucí právní úpravě, aby byl tento trh atraktivní pro investory, aby byla snížena administrativní zátěž a aby byly poskytnuty další pobídky pro přístup malých a středních podniků na kapitálové trhy prostřednictvím trhů pro růst malých a středních podniků.

(3)

S cílem zajistit likviditu a ziskovost trhů pro růst malých a středních podniků čl. 33 odst. 3 písm. a) směrnice 2014/65/EU požaduje, aby alespoň 50 % emitentů, jejichž finanční nástroje jsou přijaty k obchodování na trhu pro růst malých a středních podniků, byly MSP emitující majetkové a/nebo dluhové cenné papíry. Podle směrnice 2014/65/EU jsou kapitáloví emitenti z řad malých a středních podniků definováni jako společnosti, které mají na základě kotací na konci roku za předchozí tři kalendářní roky průměrnou tržní kapitalizaci nižší než 200 milionů EUR. Na druhou stranu nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/565 (2) stanoví, že nekapitáloví emitenti (pouze dluhopisů) z řad malých a středních podniků by měli splnit alespoň dvě ze tří následujících podmínek: i) počet zaměstnanců (méně než 250), ii) celková bilanční suma (menší než 43 milionů EUR) a iii) roční čistý obrat (menší než 50 milionů EUR). Tento požadavek na nekapitálové emitenty, aby mohli být hodnoceni jako MSP, byl shledán příliš omezujícím, protože tito emitenti bývají větší než tradiční malé a střední podniky. V důsledku tak podle nařízení v přenesené pravomoci 2017/565/EU řada nekapitálových emitentů nemůže být hodnocena jako MSP, ačkoli se stále jedná o relativně menší podniky. Jelikož nesplňují 50 % prahovou hodnotu pro emitenty hodnocené jako MSP, řada mnohostranných obchodních systémů (MOS) specializujících se na emise dluhopisů MSP nebo umožňujících emise dluhopisů i akcií se nemohou registrovat jako trhy pro růst malých a středních podniků. A pokud provozovatelé MOS nevyužívají rámec upravující trhy pro růst malých a středních podniků, emitenti na těchto MOS pak nemohou využít výhody plynoucí z mírnějších regulačních požadavků, jejichž cílem je podpořit kotace a emise na těchto trzích pro růst malých a středních podniků. Aby se více MOS mohlo registrovat jako trhy pro růst malých a středních podniků, měla by být jako jediná podmínka pro hodnocení nekapitálových emitentů jako MSP pro účely trhů pro růst malých a středních podniků stanovena nominální hodnota emisí dluhopisů emitenta (vyjma úvěrů) v průběhu předchozího kalendářního roku. Komise bude monitorovat účinnost nové definice nekapitálového emitenta z řad malých a středních podniků v rámci umožnění MOS registrovat se jako trhy pro růst malých a středních podniků a její dopad na vývoj na trhu a důvěru investorů.

(4)

Z nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/565 vyplývá, že trh pro růst malých a středních podniků by neměl mít taková pravidla, která by emitentům ukládala větší zátěž než emitentům na regulovaných trzích. Ustanovení čl. 78 odst. 2 písm. g) nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/565 však po emitentech na trzích pro růst malých a středních podniků požaduje, aby zveřejňovali pololetní finanční zprávy. Nekapitáloví emitenti, kteří cílí na profesionální klientelu na regulovaných trzích, naopak podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/109/ES (3) stejnou povinnost nemají. Vytváření pololetních finančních zpráv se ukázalo jako neúměrná povinnost pro nekapitálové emitenty na trhu pro růst malých a středních podniků. Vzhledem k tomu, že řada MOS zaměřujících se na malé a střední podniky po nekapitálových emitentech nepožaduje pololetní finanční zprávy, tento povinný požadavek stanovený v nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/565 zřejmě přispívá k tomu, že provozovatelé MOS neusilují o registraci jako trhy pro růst malých a středních podniků. Z tohoto důvodu by provozovatel trhu pro růst malých a středních podniků měl mít možnost se rozhodnout, zda kapitálovým emitentům uloží povinnost zveřejňovat pololetní finanční zprávy, či nikoli.

(5)

U některých emitentů na trzích pro růst malých a středních podniků bylo zaznamenáno, že do rukou veřejnosti vložili pouze omezený objem svého vydaného základního kapitálu, čímž se obchodování s těmito akciemi stává pro investory riskantnější a má negativní dopad na likviditu. Tato skutečnost pak odrazuje investory investovat do kótovaných akcií na trzích pro růst malých a středních podniků. Aby byla zajištěna likvidita akcií a zvýšila se důvěra investorů, provozovatelé trhů pro růst malých a středních podniků by měli stanovit minimální objem akcií, které budou v oběhu k obchodování („podmínka volně obchodovaného objemu“), jako podmínku pro první přijetí k obchodování. Provozovatelé trhů pro růst malých a středních podniků by však měli mít možnost stanovit si přiměřenou prahovou hodnotu na základě konkrétních okolností na trhu, včetně rozhodnutí, zda by tato prahová hodnota měla být vyjádřena jako absolutní hodnota nebo jako procento celkového vydaného základního kapitálu.

(6)

Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/565 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(7)

Po vstupu tohoto nařízení v platnost by stávající provozovatelé trhů pro růst malých a středních podniků měli dostat minimální lhůtu, která jim umožní přizpůsobit podmínky registrace. Nařízení by se proto mělo použít tři měsíce po vstupu v platnost,