(EU) 2019/915Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/915 ze dne 4. června 2019 o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz některých hliníkových fólií v rolích pocházejících z Čínské lidové republiky na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036

(1)

V březnu 2013 v návaznosti na antidumpingové šetření (dále jen „původní šetření“) uložila Rada prováděcím nařízením (EU) č. 217/2013 (2) (dále jen „konečné nařízení“) konečné antidumpingové clo na dovoz některých hliníkových fólií v rolích, v současnosti kódů KN ex 7607 11 11 a ex 7607 19 10, pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“).

(2)

Konečným nařízením bylo uloženo antidumpingové clo, jehož sazba činí 14,2 % až 15,6 % pro spolupracující vyvážející výrobce zařazené do vzorku, 14,6 % pro spolupracující společnosti nezařazené do vzorku a 35,6 % pro všechny ostatní vyvážející výrobce v ČLR.

(3)

Dne 14. června 2017 zveřejnila Komise v Úředním věstníku Evropské unie (3) oznámení o nadcházejícím pozbytí platnosti platných antidumpingových opatření na dovoz některých hliníkových fólií v rolích pocházejících z ČLR.

(4)

Dne 14. prosince 2017 podalo osm výrobců v Unii (ALEURO Converting Sp. Z o.o., CeDo Sp. z o.o., Cuki Cofresco SpA, Fora Folienfabrik GmbH, ITS BV, Rul-Let A/S, SPHERE SA a Wrapex Ltd) (dále jen „žadatelé“), kteří představují více než 40 % celkové výroby některých hliníkových fólií v rolích v Evropské unii (dále jen „Unie“), žádost o přezkum podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení.

(5)

Žádost žadatelé odůvodnili tím, že pokud opatření pozbudou platnosti, dumping a újma působená výrobnímu odvětví Unie pravděpodobně přetrvají nebo se obnoví.

(6)

Komise dospěla k závěru, že pro zahájení přezkumu před pozbytím platnosti existují dostatečné důkazy, a dne 13. března 2018 zveřejnila oznámení o zahájení přezkumu v Úředním věstníku Evropské unie (4) (dále jen „oznámení o zahájení přezkumu“).

(7)

Šetření pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení dumpingu a újmy se týkalo období od 1. ledna 2017 do 31. prosince 2017 (dále jen „období přezkumného šetření“ nebo „OPŠ“).

(8)

Zkoumání trendů, které mají význam pro posouzení pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení újmy, se týkalo období od 1. ledna 2014 do konce období přezkumného šetření (dále jen „posuzované období“).

(9)

Komise v oznámení o zahájení přezkumu vyzvala všechny zúčastněné strany, aby se jí přihlásily, a mohly se tak zúčastnit šetření. Komise o zahájení přezkumu před pozbytím platnosti zvláště informovala žadatele, známé výrobce v Unii a jejich sdružení, známé dovozce některých hliníkových fólií v rolích v Unii, orgány ČLR a známé vyvážející výrobce v ČLR a vyzvala je ke spolupráci.

(10)

Všechny zúčastněné strany měly možnost se k zahájení šetření vyjádřit a požádat o slyšení u Komise a/nebo úředníka pro slyšení v obchodních řízeních. Žádná ze zúčastněných stran o slyšení nepožádala.

(11)

V oznámení o zahájení přezkumu Komise uvedla, že v souladu s článkem 17 základního nařízení možná vybere vzorek zúčastněných stran.

(12)

Komise v oznámení o zahájení přezkumu uvedla, že předběžně vybrala vzorek výrobců v Unii.

(13)

V souladu s čl. 17 odst. 1 základního nařízení Komise vzorek vybrala na základě největšího reprezentativního objemu výroby obdobného výrobku, který mohl být v době, která je k dispozici, přiměřeně přezkoumán.

(14)

Předběžně vybraný vzorek sestával ze tří výrobců v Unii, kteří představovali přibližně 66 % celkového objemu výroby spolupracujících výrobců v Unii. Komise vyzvala zúčastněné strany, aby se k předběžnému vzorku vyjádřily, a obdržela připomínky pouze od společnosti Sphere SA, která žádala o potvrzení, že do vzorku bude zařazena jen její výrobní společnost Sphere France SAS. Bylo tudíž shledáno, že vzorek je reprezentativní pro výrobní odvětví Unie.

(15)

Komise v oznámení o zahájení přezkumu vyzvala dovozce a jejich reprezentativní sdružení, aby se přihlásili a poskytli konkrétní informace, které jí umožní rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat.

(16)

Žádný z dovozců, kteří nejsou ve spojení, neposkytl požadované informace a nesouhlasil se zařazením do vzorku. Jedna společnost odpověděla, že není dovozcem ani uživatelem výrobku, který je předmětem přezkumu.

(17)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala všechny známé výrobce v ČLR, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení přezkumu. Kromě toho Komise požádala o spolupráci stálou misi ČLR při Evropské unii s cílem identifikovat a/nebo oslovit případné další výrobce, kteří by mohli mít zájem o účast na šetření.

(18)

Odpovědi k výběru vzorku předložily čtyři skupiny čínských výrobců. Vzhledem k nízkému počtu odpovědí Komise rozhodla, že výběr vzorku není nutný, a požádala všechny čínské výrobce, kteří předložili odpovědi k výběru vzorku, aby vyplnili dotazník.

(19)

Komise v oznámení o zahájení přezkumu vyzvala uživatele a jejich reprezentativní sdružení a reprezentativní organizace spotřebitelů, aby se přihlásili a spolupracovali. Nepřihlásili se žádní uživatelé v Unii ani jejich sdružení.

(20)

Komise zaslala třem výrobcům v Unii zařazeným do vzorku dotazníky. Jak je uvedeno v 18. bodě odůvodnění, byly dotazníky zaslány rovněž čtyřem skupinám výrobců v ČLR.

(21)

Odpověď na dotazník předložili tři výrobci v Unii zařazení do vzorku. Žádný z čínských výrobců, kteří předložili odpovědi k výběru vzorku, však následně nepředložil vyplněnou odpověď na dotazník. Komise vyvážející výrobce informovala o důsledcích nedostatečné spolupráce; žádný vyvážející výrobce však při šetření přesto nespolupracoval.

(22)

Komise si opatřila a ověřila veškeré informace, které považovala za nezbytné ke stanovení pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení dumpingu a újmy a ke stanovení zájmu Unie. Inspekce na místě podle článku 16 základního nařízení se uskutečnily v prostorách těchto výrobců v Unii:

(23)

S ohledem na dostatečné důkazy nasvědčující existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, které byly k dispozici při zahájení šetření, považovala Komise za vhodné zahájit šetření na základě čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(24)

Aby bylo možné shromáždit údaje nezbytné pro případné použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení, Komise tedy v oznámení o zahájení přezkumu vyzvala všechny vyvážející výrobce v ČLR, aby poskytli informace požadované v příloze III oznámení o zahájení přezkumu ohledně vstupů používaných při výrobě výrobku, který je předmětem přezkumu. Příslušné informace poskytly čtyři skupiny čínských výrobců.

(25)

Aby Komise získala informace, které pro své šetření považuje za nezbytné, pokud jde o údajná podstatná zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, zaslala dotazník také vládě Čínské lidové republiky (dále jen „čínská vláda“). Od čínské vlády nepřišla žádná odpověď.

(26)

V oznámení o zahájení přezkumu Komise rovněž vyzvala všechny zúčastněné strany, aby oznámily svá stanoviska, předložily informace a poskytly podpůrné důkazy týkající se vhodnosti použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení, a to do 37 dnů ode dne zveřejnění uvedeného oznámení v Úředním věstníku Evropské unie. V této souvislosti nebyla od čínské vlády ani od vyvážejících výrobců obdržena žádná podání ani další důkazy.

(27)

V oznámení o zahájení přezkumu Komise rovněž uvedla, že s ohledem na dostupné důkazy může být pro účely stanovení běžné hodnoty na základě nezkreslených cen nebo referenčních hodnot nutné zvolit vhodnou reprezentativní zemi podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(28)

Dne 19. dubna 2018 zveřejnila Komise první poznámku ke spisu (dále jen „poznámka ze dne 19. dubna 2018“), v níž zúčastněné strany požádala o stanoviska k relevantním zdrojům, které může použít pro stanovení běžné hodnoty. V poznámce ze dne 19. dubna 2018 uvedla Komise seznam všech výrobních faktorů, jako jsou materiály, energie a pracovní síly, používaných vyvážejícími výrobci při výrobě výrobku, který je předmětem přezkumu. Kromě toho Komise s ohledem na kritéria, podle nichž se provádí volba nezkreslených cen nebo referenčních hodnot, určila v této fázi jako potenciální reprezentativní zemi Turecko. Komise dále uvedla, že identifikovala výrobce, Sedat Tahir A.S., jehož finanční výkazy jsou veřejně dostupné a jenž vyrábí výrobek, který je předmětem přezkumu, v potenciální reprezentativní zemi.

(29)

Komise umožnila všem zúčastněným stranám, aby do deseti dnů předložily své připomínky, ale žádné připomínky neobdržela.

(30)

Ve „druhé poznámce ke zdrojům pro stanovení běžné hodnoty“ ze dne 3. října 2018 (dále jen „poznámka ze dne 3. října 2018“) Komise potvrdila záměr použít jako reprezentativní zemi Turecko, potvrdila konkrétní kódy celní nomenklatury a zdroje údajů pro výrobní faktory a potvrdila údaje o prodejních, správních a režijních nákladech a o zisku vztahující se k turecké společnosti Sedat Tahir A.S., které zamýšlí případně použít pro početní zjištění běžné hodnoty.

(31)

Komise umožnila všem zúčastněným stranám, aby do deseti dnů předložily své připomínky, ale žádné připomínky neobdržela.

(32)

Výrobek, který je předmětem přezkumu, je stejný jako v původním šetření, tedy hliníková fólie o tloušťce 0,007 mm nebo větší, ale ne větší než 0,021 mm, nevytvrzená, válcovaná, též reliéfní, ale dále již neupravená, v rolích nízké váhy o hmotnosti nepřesahující 10 kg, v současnosti kódů KN ex 7607 11 11 a ex 7607 19 10 (kódy TARIC 7607111110 a 7607191010) (dále jen „výrobek, který je předmětem přezkumu“).

(33)

Výrobek, který je předmětem přezkumu, se obvykle používá jako spotřební výrobek pro balení a další účely v domácnosti nebo v oblasti stravování (dále jen „hliníková fólie pro domácnost“).

(34)

Mělo se za to, že výrobek, který je předmětem přezkumu, vyráběný v ČLR a vyvážený do Unie, výrobek vyráběný v Turecku jako reprezentativní zemi a výrobek vyráběný a prodávaný v Unii výrobním odvětvím Unie mají stejné základní fyzické a technické vlastnosti, jakož i stejná základní použití. Žádná ze zúčastněných stran se k určení obdobného výrobku nevyjádřila.

(35)

Komise rozhodla, že tyto výrobky jsou proto obdobnými výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(36)

Komise neobdržela žádná tvrzení ohledně definice výrobku.

(37)

V souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení Komise zkoumala, zda je pravděpodobné, že by došlo k přetrvání nebo obnovení dumpingu ze strany ČLR, kdyby platná opatření pozbyla platnosti.

(38)

Jak je uvedeno ve 21. bodě odůvodnění, žádný čínský vyvážející výrobce při šetření nespolupracoval. Vyvážející výrobci tedy nepředložili odpovědi na dotazník, včetně údajů o vývozních cenách a nákladech, domácích cenách a nákladech, kapacitě, výrobě, investicích atd. Stejně tak čínská vláda ani vyvážející výrobci nereagovali na důkazy ve spisu, včetně dokumentu „Commission Staff Working Document on Significant Distortions in the Economy of the People's Republic of China for the Purposes of Trade Defense Investigations“ (5) [Pracovní dokument útvarů Komise o podstatných zkresleních v ekonomice Čínské lidové republiky pro účely šetření na ochranu obchodu] (dále jen „zpráva“), a další důkazy předložené žadateli, prokazující, že jsou tyto ceny a náklady ovlivňovány významnými zásahy státu. Komise tedy v souladu s článkem 18 základního nařízení použila dostupné údaje.

(39)

Komise vyrozuměla čínské orgány a vyvážející výrobce uvedené v 18. bodě odůvodnění o použití článku 18 základního nařízení a dala jim možnost se vyjádřit. Komise neobdržela žádné připomínky. V souladu s čl. 18 odst. 1 základního nařízení proto níže uvedená zjištění ohledně pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení dumpingu vycházela z dostupných údajů, zejména z informací uvedených v žádosti o přezkum před pozbytím platnosti a v podáních zúčastněných stran a ze statistik dostupných v databázi podle čl. 14 odst. 6/v Eurostatu.

(40)

Statistické údaje Eurostatu ukazují, že výrobek, který je předmětem přezkumu, se v období přezkumného šetření nadále dovážel do Unie z ČLR. Jednalo se o 1 519 tun, což představovalo 1,8 % celkové spotřeby Unie během období přezkumného šetření. V této souvislosti Komise uvedla, že takováto úroveň není v rámci přezkumů před pozbytím platnosti neobvykle nízká, protože se logicky předpokládá, že účinná opatření namířená proti poškozujícím účinkům dumpingového dovozu sníží dovoz z předchozí dumpingové úrovně působící újmu. Objem dovozu z ČLR během OPŠ ve skutečnosti představuje 22,9 % veškerého dovozu. Kromě toho, jak je uvedeno ve 165. bodě odůvodnění, výpočet dumpingu na základě vývozních cen do třetích zemí během OPŠ rovněž ukazuje podobné úrovně dumpingu. Tím se potvrzuje, že závěry učiněné na základě objemu dovozu do EU během OPŠ jsou také reprezentativní. V důsledku toho dospěla Komise k závěru, že skutečný objem dovozu v období přezkumného šetření byl reprezentativní, a proto zkoumala, zda dumping během období přezkumného šetření přetrvával.

(41)

V čl. 2 odst. 1 základního nařízení je uvedeno: „Běžná hodnota se obvykle zakládá na cenách, které jsou zaplaceny nebo mají být zaplaceny nezávislým odběratelem v zemi vývozu v běžném obchodním styku.“

(42)

Avšak čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení stanoví: „Pokud se […] zjistí, že není vhodné použít domácí ceny a náklady v zemi vývozu, jelikož v této zemi dochází k podstatným zkreslením ve smyslu písmene b), běžná hodnota se zjistí početně výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty“ a „zahrnuje nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk“. Jak je podrobněji vysvětleno níže, Komise v rámci současného šetření dospěla k závěru, že na základě dostupných důkazů a vzhledem k nedostatečné spolupráci čínské vlády a vyvážejících výrobců je použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení vhodné.

(43)

Definice v čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení zní: „Podstatná zkreslení jsou taková zkreslení, k nimž dochází v případě, kdy vykazované ceny nebo náklady, včetně nákladů na suroviny a energii, nejsou výsledkem volného působení tržních sil, neboť jsou ovlivňovány významnými zásahy státu. Při posuzování toho, zda existují podstatná zkreslení, se bere v úvahu mimo jiné možný dopad jednoho či více z těchto prvků:

(44)

V čl. 2 odst. 6a písm. c) základního nařízení se stanoví, že „[p]okud má Komise k dispozici podložené informace týkající se možné existence podstatných zkreslení uvedených v písmeni b) v určité zemi či v určitém odvětví v této zemi a pokud je to v zájmu účinného uplatňování tohoto nařízení, Komise vypracuje, zveřejní a pravidelně aktualizuje zprávu popisující tržní podmínky uvedené v písmeni b) v této zemi nebo v tomto odvětví.“

(45)

Zúčastněné strany byly vyzvány, aby důkazy obsažené ve vyšetřovacím spisu v době zahájení přezkumu vyvrátily, vyjádřily k nim své připomínky nebo je doplnily. Uvedený spis obsahoval zejména tvrzení a důkazy předložené žadateli ohledně existence podstatných zkreslení na čínském trhu s hliníkem. Spis obsahoval rovněž kopii zprávy, kterou vypracovala Komise a která prokazuje existenci významných zásahů státu na mnoha úrovních hospodářství, včetně konkrétních zkreslení u mnoha klíčových výrobních faktorů (například pozemků, energie, kapitálu, surovin a pracovní síly), jakož i v konkrétních odvětvích (jako je odvětví hliníku). Tato zpráva byla založena do vyšetřovacího spisu ve fázi zahájení přezkumu.

(46)

Na základě důkazů ve spisu, včetně důkazů obsažených ve zprávě, se tedy Komise rozhodla přezkoumat, zda je s ohledem na existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení vhodné použít domácí ceny a náklady v ČLR. Tato analýza zahrnovala zkoumání významných zásahů státu v čínské ekonomice jako celku, ale také konkrétní situace na trhu v příslušném odvětví (tj. odvětví hliníku), včetně výrobku, který je předmětem přezkumu.

(47)

Jak je uvedeno ve 25. a 26. bodě odůvodnění, ani čínská vláda, ani vyvážející výrobci se nevyjádřili ani nepředložili důkazy podporující či vyvracející stávající důkazy ve vyšetřovacím spisu, včetně zprávy, a další důkazy předložené žadateli týkající se existence podstatných zkreslení či vhodnosti použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení v daném případě.

(48)

Žádost obsahovala několik relevantních důkazů, které dokládají tvrzení o podstatných zkresleních a doplňují zprávu.

(49)

Zaprvé žadatelé v oddíle III A.1.a žádosti uvedli, že Komise již v rámci šetření, jež vedlo k přijetí původního nařízení (6), konstatovala, že „cena hlavní základní suroviny, hliníku, byla zkreslena“ a že „zkreslena byla také cena meziproduktu, hliníkových fólií ve velkých rolích“.

(50)

V této souvislosti Komise v šetření, jež vedlo k přijetí původního nařízení, zaprvé uvedla, že surový hliník činí asi 60–70 % výrobních nákladů výrobku, který je předmětem přezkumu, a je tudíž rozhodující nákladovou položkou při jeho výrobě. Zadruhé Komise konstatovala, že cena hliníku na čínském trhu (takzvaná „cena SHFE“) (7) se výrazně liší od ceny na Londýnské burze kovů (8), což je celosvětová referenční cena. Zatřetí měla Komise za to, že tuto situaci lze vysvětlit prostřednictvím „řady státem ovlivňovaných faktorů a významného zasahování ze strany státu na domácím trhu, které se uskutečňuje pomocí celé řady nástrojů“ (9). Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise v původním nařízení v tomto ohledu k závěru, že tyto faktory vedly v zásadě k situaci, kdy čínské ceny surového hliníku a ceny navazujících výrobků z hliníku jsou výsledkem zásahu státu a nezávislé na kolísání cen na mezinárodních trzích.

(51)

Zadruhé žadatelé v oddíle III A.1.b žádosti o přezkum vedle odkazu na důkazy obsažené ve zprávě uvedli, že přetrvávají zkreslení, na která Komise upozornila v původním nařízení. V této souvislosti uvádějí, že na narušení trhu v čínském odvětví neželezných kovů upozornila zpráva ze dne 24. dubna 2017 vypracovaná pro WV Metalle, německé sdružení průmyslu neželezných kovů (dále jen „zpráva WV Metalle“) (příloha 5 žádosti). Zpráva WV Metalle zejména potvrdila, že odvětví neželezných kovů představuje jeden ze základních prvků státního plánování v rámci Iniciativy pro strategická rozvíjející se odvětví, plánu „Made in China 2025“, jakož i dalších programů na vysoké úrovni. Uvádí se v ní, že čínská vláda přímo zasahuje do tvorby cen kapitálu, práce, pozemků, surovin a základních vstupů do výrobního procesu.

(52)

Zpráva WV Metalle podle žadatelů dále ukazuje, že současná iniciativa pro kapitalizaci pohledávek nemá tržní charakter, že odvětví neželezných kovů soustavně těžilo a nadále těží ze štědré finanční a nepeněžní podpory, že čínské odvětví neželezných kovů obdrželo značné subvence včetně subvencí na energii, které byly určeny zejména státním podnikům, a že čínská vláda přísně kontroluje objemy a ceny výrobků odvětví neželezných kovů, mimo jiné prostřednictvím vývozních cel, kvót, licencí, vývozních omezení, subvencí na propagaci, daní a slev na daních.

(53)

Zatřetí žadatelé v příloze 6 žádosti uvedli, že z předběžných pozitivních zjištění, které učinilo Ministerstvo obchodu USA ve svém šetření o uložení vyrovnávacího cla na některý hliník z Číny, vyplývá, že 37 % domácí spotřeby hliníku v Číně připadá na státní podniky a že čínská vláda ukládá vývozní clo ve výši 30 % na surový hliník, což vede ke zkreslením na čínském navazujícím domácím trhu s hliníkem. Dne 5. března 2018 Ministerstvo obchodu USA tato předběžná zjištění potvrdilo ve svém konečném rozhodnutí.

(54)

Kromě toho měli žadatelé za to, že Ministerstvo obchodu USA prokázalo, že čínští výrobci hliníkových fólií byli příjemci řady napadnutelných subvencí, a žadatelé se proto domnívali, že na čínském trhu s hliníkem působí do značné míry podniky, jež jsou ve vlastnictví orgánů země vývozu, jsou těmito orgány ovládány nebo jsou pod jejich strategickým dohledem či se řídí jejich pokyny, že veřejné politiky ovlivňují a narušují volné působení tržních sil na čínském trhu s hliníkem a že čínští výrobci mají přístup k finančním prostředkům poskytovaným institucemi, jež realizují cíle veřejné politiky nebo v jiném ohledu nevyvíjejí svou činnost nezávisle na státu. To má údajně vést ke zkreslením cen SHFE.

(55)

Samotný základ čínského hospodářského systému, tj. koncepce takzvaného „socialistického tržního hospodářství“, je v rozporu s myšlenkou volného působení tržních sil. Tato koncepce je zakotvena v čínské ústavě a určuje správu ekonomických záležitostí ČLR. Hlavní zásadou tohoto systému je „socialistické veřejné vlastnictví výrobních prostředků, tedy vlastnictví veškerého lidu a kolektivní vlastnictví pracujících“. Ekonomika ve státním vlastnictví je považována za „vedoucí sílu národního hospodářství“ a stát je pověřen „zajišťovat její konsolidaci a růst“ (10). Celkové uspořádání čínské ekonomiky tudíž nejen počítá s významnými zásahy státu do hospodářství, ale k takovým zásahům existuje výslovné pověření. Myšlenka nadřazenosti veřejného vlastnictví nad soukromým prostupuje celým právním systémem a je zdůrazňována jako obecná zásada ve všech klíčových právních předpisech. Typickým příkladem tohoto příčinného vztahu je čínské majetkové právo: Odkazuje na prvotní etapu socialismu a pověřuje stát, aby podporoval základní hospodářský systém, v jehož rámci má dominantní postavení veřejné vlastnictví. Jiné formy vlastnictví jsou tolerovány a zákon jim umožňuje rozvíjet se společně se státním vlastnictvím (11).

(56)

Kromě toho se podle příslušných čínských právních předpisů socialistické tržní hospodářství rozvíjí pod vedením Komunistické strany Číny. Struktury čínského státu a Komunistické strany Číny jsou provázány na všech úrovních (právní, institucionální, personální) a tvoří nadstavbu, ve které jsou úlohy Komunistické strany Číny a státu nerozlišitelné. Po změně čínské ústavy v březnu 2018 byla vedoucí úloha Komunistické strany Číny ještě více zdůrazněna prostřednictvím formulace v článku 1 ústavy, která tuto úlohu potvrzuje. Po stávající první větě uvedeného ustanovení, která zní: „[s]ocialistické zřízení je základním zřízením Čínské lidové republiky“, byla vložena nová druhá věta, která zní: „Určujícím znakem socialismu s čínskými rysy je vedoucí úloha Komunistické strany Číny (12).“ To je ilustrací nesporné a stále rostoucí kontroly, kterou má Komunistická strana Číny nad hospodářským systémem ČLR. Tato kontrola je nedílnou součástí čínského systému a jde daleko nad rámec situace obvyklé v jiných zemích, kde vlády uplatňují obecnou makroekonomickou kontrolu, v jejíchž hranicích probíhá volné působení tržních sil.

(57)

Čínský stát provádí intervencionistickou hospodářskou politiku v zájmu plnění cílů, které se shodují s politickou agendou stanovenou Komunistickou stranou Číny, místo aby odrážely převládající hospodářské podmínky na volném trhu (13). Čínské orgány při tom uplatňují celou řadu intervencionistických hospodářských nástrojů, včetně systému průmyslového plánování, finančního systému a různých aspektů právního prostředí.

(58)

Zaprvé, na úrovni celkové správní kontroly je směr čínského hospodářství ovládán složitým systémem průmyslového plánování, který ovlivňuje všechny hospodářské činnosti v zemi. Tyto plány ve svém celku zahrnují obsáhlý a složitý komplex odvětví a průřezových politik a jsou přítomny na všech úrovních veřejné správy. Plány na úrovni provincií jsou zpravidla dosti podrobné, zatímco celostátní plány obvykle stanovují poněkud obecnější cíle. Plány obsahují také soubor nástrojů na podporu příslušných průmyslových a jiných odvětví, jakož i časové rámce, ve kterých má být cílů dosaženo. Některé plány stále obsahují explicitní cíle týkající se výstupů, což bylo běžnou součástí předchozích plánovacích cyklů. V rámci těchto plánů jsou jednotlivá průmyslová odvětví nebo projekty označovány za (pozitivní nebo negativní) priority v souladu s prioritami vlády a jsou jim přiřazovány konkrétní rozvojové cíle (modernizace průmyslu, mezinárodní expanze atd.). Hospodářské subjekty, ať soukromé, nebo vlastněné státem, musí své obchodní činnosti účinně přizpůsobovat realitě, kterou vytváří systém plánování. To není dáno pouze formálně závaznou povahou plánů. Zásadní je, že příslušné čínské orgány na všech úrovních veřejné správy se systémem plánů řídí a využívají své zákonné pravomoci v souladu s ním, čímž hospodářské subjekty nutí k dodržování priorit stanovených v plánech (viz též oddíl 3.3.1.5 níže) (14).

(59)

Zadruhé, na úrovni umisťování finančních zdrojů dominují finančnímu systému ČLR státem vlastněné komerční banky. Tyto banky se při vytváření a provádění své úvěrové politiky musí přizpůsobovat vládním cílům průmyslové politiky, místo aby primárně posuzovaly ekonomickou hodnotu toho kterého projektu (viz též oddíl 3.3.1.8 níže) (15). Totéž platí i pro ostatní složky čínského finančního systému, jako jsou akciové trhy, dluhopisové trhy, trhy soukromého kapitálu atd. Přestože mají menší význam než bankovní sektor, mají i tyto části finančního sektoru institucionální a provozní strukturu, která není zaměřena na maximalizaci účinného fungování finančních trhů, nýbrž na to, aby byla zajištěna kontrola a byly umožněny zásahy státu a Komunistické strany Číny (16).

(60)

Zatřetí, na úrovni právního prostředí mají zásahy státu do hospodářství řadu podob. Prostřednictvím pravidel pro zadávání veřejných zakázek se například pravidelně sledují jiné politické cíle, než je hospodářská efektivnost, čímž jsou oslabovány tržní zásady v této oblasti. Příslušné právní předpisy výslovně stanoví, že se zadávání veřejných zakázek provádí s cílem podpořit dosahování cílů, které jsou stanoveny ve státních politikách. Povaha těchto cílů ovšem není vymezena, a orgánům s rozhodovacími pravomocemi tak zůstává široký prostor pro uvážení (17). Obdobně v oblasti investic si čínská vláda ponechává významnou kontrolu a vliv ohledně určení a rozsahu jak státních, tak soukromých investic. Orgány používají prověřování investic, jakož i různé pobídky, omezení a zákazy týkající se investic jako důležitý nástroj na podporu cílů průmyslové politiky, jako je zachování státní kontroly nad klíčovými odvětvími nebo posílení domácího průmyslu (18).

(61)

Souhrnně řečeno je čínský hospodářský model založen na některých základních axiomech, které umožňují a podporují širokou škálu zásahů státu. Takto významné zásahy státu jsou v rozporu s volným působením tržních sil, a tedy vedou k narušení účinného umisťování zdrojů v souladu s tržními zásadami (19).

(62)

Ve výše popsaném kontextu dominantního postavení státního vlastnictví v čínském hospodářském modelu představují státní podniky zásadní součást čínského hospodářství. Vláda a Komunistická strana Číny si udržují struktury zajišťující trvání jejich vlivu na státní podniky. Stát a strana nejen aktivně vytvářejí obecné hospodářské politiky a dohlížejí na jejich provádění jednotlivými státními podniky, ale nárokují si také právo podílet se na provozním rozhodování těchto podniků. To se obvykle provádí prostřednictvím střídání kádrů mezi orgány veřejné správy a státními podniky, prostřednictvím přítomnosti členů strany ve výkonných orgánech státních podniků a stranických buněk v podnicích (viz také oddíl 3.3.1.4 níže), jakož i utvářením korporátní struktury sektoru státních podniků (20). Výměnou za to mají státní podniky v čínském hospodářství zvláštní postavení, z něhož vyplývá řada ekonomických výhod, zejména ochrana před konkurencí a preferenční přístup k důležitým vstupům, včetně financování (21).

(63)

V této souvislosti studie OECD zveřejněná v lednu 2019 (dále jen „studie OECD“) (22) zmiňuje státní podniky v odvětví hliníku, které ve svých regulatorních podáních výslovně zdůrazňují, jak státní vlastnictví ovlivňuje příslušné průmyslové politiky a jak se státní vlastnictví promítá do vládní podpory. Konkrétněji jeden státní podnik ve svém prospektu dluhopisů z roku 2016 uvádí, že je jedním z 52 stěžejních státních podniků, že hraje klíčovou úlohu při vytváření a provádění politik v odvětví energetiky a že se mu dostává komplexní a trvalé podpory od čínské vlády. Jiný státní podnik ve svém prospektu dluhopisů z roku 2017 zmiňuje skutečnost, že vláda příslušné provincie může skupinu významně ovlivňovat (23).

(64)

To je tím důležitější, že ČLR je největším výrobcem hliníku na světě, přičemž několik velkých státních podniků patří celosvětově mezi největší jednotlivé výrobce. Odhaduje se, že na státní podniky připadá více než 50 % celkové produkce surového hliníku v ČLR (24). Tomu, že státní podniky mají dominantní podíl na domácím trhu, nasvědčuje rovněž nedávná studie o odvětví neželezných kovů v ČLR (25). Přestože zvýšení kapacity v posledních letech je zčásti připisováno společnostem v soukromém vlastnictví, takovéto zvýšení je obvykle spojeno také s různými formami zapojení (místních) orgánů veřejné správy, jako je tolerování nezákonného rozšíření kapacity (26). Kromě toho se kapacita výroby hliníku zvýšila rovněž u hlavních státních podniků, i když v menší míře (27).

(65)

Vzhledem k vysoké míře zásahů státu do odvětví hliníku a vysokému podílu státních podniků v tomto odvětví nemohou za tržních podmínek fungovat ani výrobci hliníku, kteří jsou v soukromém vlastnictví. Jak veřejných, tak soukromých podniků v odvětví hliníku se totiž týká také strategický dohled a pokyny, jak je uvedeno v oddíle 3.3.1.5 níže.

(66)

Státní kontrola a zásahy do výroby dotčeného výrobku (hliníkových fólií pro domácnost) probíhají v popsaném obecném rámci. Podle informací, které má Komise k dispozici, je skutečně mnoho významných výrobců výrobku, který je předmětem přezkumu, ve vlastnictví státu. Z dostupných důkazů tedy vyplývá, že výrobci hliníkových fólií v ČLR jsou stejným způsobem ve vlastnictví čínské vlády, jsou jí ovládáni nebo jsou pod jejím strategickým dohledem a řídí se jejími pokyny, a tudíž nefungují v souladu s tržními zásadami.

(67)

Kromě toho, že ovládá hospodářství prostřednictvím vlastnictví státních podniků, může čínský stát ovlivňovat ceny a náklady prostřednictvím přítomnosti státu ve firmách. U práva příslušných státních orgánů jmenovat a odvolávat klíčové vedoucí pracovníky ve státních podnicích, které stanoví čínské právní předpisy, lze mít za to, že odráží příslušná vlastnická práva (28); další kanál, jehož prostřednictvím může stát zasahovat do obchodních rozhodnutí, ovšem představují buňky Komunistické strany Číny ve státních i soukromých podnicích. Podle práva společností ČLR, má být organizace Komunistické strany Číny zřízena v každé společnosti (alespoň se třemi členy této strany v souladu se stranickými stanovami (29)) a daná společnost musí vytvořit nezbytné podmínky pro činnost stranické organizace. V minulosti tento požadavek podle všeho nebyl vždy dodržován ani přísně vymáhán. Nejpozději od roku 2016 však Komunistická strana Číny zesílila své nároky, pokud jde o ovládání obchodních rozhodnutí státních podniků jakožto politický princip. Uvádí se také, že Komunistická strana Číny vyvíjí tlak na soukromé společnosti, aby kladly na první místo „vlastenectví“ a řídily se stranickou disciplínou (30). Podle zprávy z roku 2017 existovaly stranické buňky v 70 % z přibližně 1,86 milionu společností v soukromém vlastnictví, přičemž rostl tlak na to, aby organizace Komunistické strany Číny měly poslední slovo, pokud jde o obchodní rozhodnutí v příslušných společnostech (31). Tato pravidla platí v čínském hospodářství obecně, tedy také pro výrobce výrobku, který je předmětem přezkumu, a dodavatele jejich vstupů.

(68)

Výše uvedený trend rostoucí úrovně zásahů čínské vlády v odvětví hliníku dobře ilustruje tento příklad:

(69)

V roce 2017 čínský státem vlastněný výrobce hliníku China Aluminium International Engineering Corporation Limited (dále jen „Chalieco“) pozměnil své stanovy směrem k posílení úlohy stranických buněk v rámci společnosti. Do stanov zařadil celou kapitolu o stranickém výboru, jejíž článek 113 stanoví: „Při rozhodování o významných podnikových otázkách představenstvo předem konzultuje stranický výbor společnosti (32).“ Kromě toho Aluminum Corporation of China (dále jen „Chalco“) ve své výroční zprávě za rok 2017 (33) uvádí, že řada členů řídících a dozorčích orgánů a vyšších vedoucích pracovníků – včetně předsedy představenstva a výkonného ředitele a předsedy dozorčího výboru – jsou členy Komunistické strany Číny.

(70)

Narušující účinek na trh mají také přítomnost a zásahy státu na finančních trzích (viz také oddíl 3.3.1.8 níže), jakož i v zásobování surovinami a vstupy. Přítomnost státu ve firmách, včetně státních podniků, v odvětví hliníku a dalších odvětvích (například ve finančním sektoru a odvětvích, která dodávají vstupy) tedy vládě umožňuje ovlivňovat ceny a náklady.

(71)

Směr čínského hospodářství je do značné míry určován propracovaným systémem plánování, který stanoví priority a předepisuje cíle, na které se musí ústřední a místní orgány veřejné správy zaměřit. Příslušné plány existují na všech úrovních veřejné správy a týkají se prakticky všech hospodářských odvětví, cíle stanovené plánovacími nástroji mají závaznou povahu a orgány na každé správní úrovni sledují provádění plánů na příslušné nižší úrovni veřejné správy. Systém plánování v ČLR celkově vede k tomu, že jsou zdroje směrovány do odvětví označených vládou za strategická nebo jinak politicky významná, místo aby byly umisťovány v souladu s tržními silami (34).

(72)

Vláda například hraje klíčovou úlohu v rozvoji čínského odvětví hliníku (včetně výrobku, který je předmětem přezkumu). Existuje řada plánů, směrnic a dalších dokumentů týkajících se hliníku, vydaných na celostátní, regionální a obecní úrovni, které jasně prokazují vysokou míru zásahů ze strany čínské vlády. Prostřednictvím těchto a dalších nástrojů vláda řídí a ovládá prakticky každý aspekt rozvoje a fungování odvětví hliníku.

(73)

Tyto politiky a cíle pro odvětví hliníku mají významný přímý nebo nepřímý dopad na výrobní náklady výrobku, který je předmětem přezkumu.

(74)

Přestože 13. pětiletý plán hospodářského a sociálního rozvoje (35) neobsahuje zvláštní ustanovení o hliníku, pro odvětví neželezných kovů jako celek stanoví strategii podpory spolupráce v oblasti mezinárodní výrobní kapacity a výroby zařízení. V zájmu dosažení těchto cílů plán potvrzuje, že posílí podpůrné systémy týkající se zdanění, financování, pojištění, investičních a finančních platforem, jakož i platforem pro posuzování rizik (36).

(75)

Odpovídající odvětvový plán, rozvojový plán pro odvětví neželezných kovů (2016–2020) (dále jen „plán“), stanoví konkrétní politiky a cíle, kterých chce vláda dosáhnout pro řadu odvětví neželezných kovů (37), včetně odvětví hliníku.

(76)

Plán má za cíl modernizovat sortiment výrobků vyráběných čínským odvětvím hliníku, mimo jiné prostřednictvím podpory inovací. Vyzývá k rychlému rozvoji systému smíšeného vlastnictví a posílení životaschopnosti státních podniků. Počítá rovněž s možností vytvoření velkých zásob neželezných kovů pro zvýšení bezpečnosti zdrojů, včetně hliníku, a stanoví konkrétní kvantitativní cíle pro snížení spotřeby energie, zvýšení podílu recyklovaného hliníku ve výrobě a lepší využití kapacity (38).

(77)

Plán dále řeší strukturální přizpůsobení prostřednictvím přísnější kontroly nových tavicích zařízení a likvidace zastaralých kapacit. Upravuje zeměpisné rozmístění zpracovatelských závodů, zaměřuje se na projekty pro větší využívání zdrojů, jako jsou bauxit a oxid hlinitý, a zabývá se dodávkami elektřiny a cenovou politikou (39).

(78)

S touto širokou škálou opatření a politik představuje tento plán pokračování plánu pro přizpůsobení a revitalizaci odvětví neželezných kovů z roku 2009, který byl přijat s cílem zmírnit nepříznivé dopady finanční krize na odvětví neželezných kovů. Ke klíčovým cílům uvedeným v plánu patří mimo jiné kontrola objemu výroby, restrukturalizace, získávání surovin, politika v oblasti vývozních daní, bezpečnost zdrojů, vytváření velkých zásob, technologické inovace, finanční politika, jakož i plánování a provádění (40).

(79)

Dalším politickým dokumentem zaměřeným na odvětví hliníku jsou standardní podmínky pro odvětví hliníku vydané Ministerstvem průmyslu a informačních technologií (dále jen „MIIT“) dne 18. července 2013 s cílem urychlit strukturální přizpůsobení a omezit neřízené rozšiřování kapacit v oblasti tavení hliníku. Uvedené standardní podmínky zavádějí minimální objemy výroby pro nové závody, normy kvality a bezpečnost dodávek pro bauxit a oxid hlinitý z dovozu a z domácích zdrojů. Ve standardních podmínkách se uvádí, že MIIT je orgánem odpovědným za normalizaci a řízení odvětví hliníku, jakož i za zveřejňování seznamu společností oprávněných působit v odvětví hliníku (41).

(80)

Vstupní podmínky pro odvětví hliníku, vydané Národní komisí pro rozvoj a reformy (dále jen „NDRC“) v říjnu 2007, které formálně platily do roku 2016, navíc měly jako hlavní cíl podporu rozvoje odvětví hliníku a snížení emisí skleníkových plynů (42).

(81)

Konečně v pokynech pro urychlení restrukturalizace odvětví hliníku (dále jen „pokyny k restrukturalizaci“) (43), které NDRC vydala v dubnu 2006, je hliník považován za základní produkt v rámci rozvoje národního hospodářství.

(82)

V pokynech k restrukturalizaci se uvádí, že při provádění politiky průmyslového rozvoje schválené Státní radou má být dosaženo konkrétních cílů v některých oblastech. Jde o tyto oblasti:

(83)

Pokud jde o organizaci odvětví a likvidaci zastaralých kapacit, jsou cíle uvedené v pokynech k restrukturalizaci sledovány také v novějších politikách, jako je plán, který podniky v odvětví neželezných kovů vybízí, aby rozvíjely spojenectví v obou směrech dodavatelského řetězce a restrukturalizaci v rámci odvětví i napříč odvětvími, zvýšily úroveň koncentrace odvětví a posílily integraci podniků a restrukturalizaci procesů (viz též 74. až 76. bod odůvodnění).

(84)

Četné plány, směrnice a další dokumenty týkající se hliníku, vydané na celostátní, regionální a obecní úrovni, tedy jasně prokazují vysokou míru zásahů ze strany čínské vlády v odvětví hliníku (44). Prostřednictvím těchto a dalších nástrojů vláda řídí a ovládá prakticky každý aspekt rozvoje a fungování tohoto odvětví.

(85)

Vedle uvedených plánů mají zásahy vlády v tomto odvětví mimo jiné podobu opatření souvisejících s vývozem, včetně vývozních cel, vývozních kvót, požadavků na vývozní výkonnost a požadavků na minimální vývozní ceny různých surovin pro hliník.

(86)

Čínská vláda kromě toho odrazuje od vývozu surového hliníku a jeho vstupů s cílem podporovat výrobky z hliníku s vyšší přidanou hodnotou. Tento cíl sleduje prostřednictvím plných nebo částečných odpočtů DPH u navazujících výrobků z hliníku v kombinaci s neúplnými odpočty DPH a vývozními daněmi u surového hliníku (45).

(87)

Bylo navíc zjištěno, že ceny klíčových vstupů, jako jsou energie a elektřina, jsou ovlivňovány různými typy zásahů státu (46). K dalším typům zásahů státu vedoucím k narušení trhu patří politika hromadění zásob prostřednictvím Správy státních hmotných rezerv a úloha SHFE (47). Kromě toho bylo v rámci několika šetření na ochranu obchodu prokázáno, že čínská vláda výrobcům hliníku soustavně přiznává různé druhy opatření státní podpory (48). Rozsáhlé zásahy čínské vlády v odvětví hliníku vedly k nadměrné kapacitě (49), což pravděpodobně nejzřetelněji ilustruje důsledky politik čínské vlády a z nich vyplývající zkreslení.

(88)

Ve studii OECD byla zjištěna i další vládní podpora ovlivňující tržní síly v odvětví hliníku. Tato podpora má obvykle podobu prodeje vstupů, zejména elektřiny (50) a surového oxidu hlinitého, za nižší než tržní ceny (51). Studie OECD dále popisuje, jak jsou cíle čínské vlády pro odvětví hliníku převáděny do průmyslových politik a konkrétních opatření na provinční a místní úrovni, což zahrnuje například kapitálové injekce, přednostní práva na vlastnictví nerostných surovin, státní granty a subvence nebo daňové pobídky (52).

(89)

Souhrnně vzato má čínská vláda zavedena opatření s cílem přimět hospodářské subjekty k dodržování cílů veřejné politiky, pokud jde o podporu preferovaných odvětví, včetně výroby výrobku, který je předmětem přezkumu, a produkce surovin používaných k jeho výrobě. Takováto opatření brání normálnímu působení tržních sil.

(90)

Čínský systém v oblasti úpadků se jeví jako nedostatečný, pokud jde o plnění jeho vlastních hlavních cílů, jako je spravedlivé vyrovnání pohledávek a závazků a ochrana zákonných práv a zájmů věřitelů a dlužníků. Důvodem je podle všeho skutečnost, že ačkoli je čínské úpadkové právo formálně založeno na obdobných zásadách jako odpovídající zákony v jiných zemích, vyznačuje se čínský systém soustavně nedostatečným prosazováním. Země je stále nechvalně známá nízkým počtem úpadků ve vztahu k velikosti jejího hospodářství, v neposlední řadě proto, že insolvenční řízení trpí řadou nedostatků, které fakticky odrazují od podávání insolvenčních návrhů. Kromě toho hraje v insolvenčním řízení i nadále silnou a aktivní úlohu stát, který často přímo ovlivňuje výsledek řízení (53).

(91)

Dále je třeba uvést, že nedostatky systému vlastnických práv jsou zvláště patrné ve vztahu k vlastnictví pozemků a právům k užívání pozemků v ČLR (54). Veškerá půda je vlastněna státem (na venkově je v kolektivním vlastnictví a ve městech ve vlastnictví státu). Její přidělování nadále závisí výhradně na státu. Existují právní předpisy, jejichž cílem je přidělovat práva k užívání pozemků transparentním způsobem a za tržní ceny, například zavedením nabídkových řízení. Tyto předpisy se však pravidelně nedodržují a někteří kupci pozemky získávají zdarma nebo za ceny nižší než tržní (55). Mimoto orgány při přidělování pozemků často sledují konkrétní politické cíle, včetně provádění hospodářských plánů (56).

(92)

Zdá se tedy, že čínské úpadkové právo a majetkové právo řádně nefungují, což vede ke zkreslením v souvislosti s tím, že na trhu zůstávají podniky v platební neschopnosti, a ve vztahu k poskytování a nabývání pozemků v ČLR. Na základě dostupných důkazů se jeví, že tyto úvahy v plném rozsahu platí také pro odvětví hliníku a konkrétněji pro výrobek, který je předmětem přezkumu.

(93)

Toto zjištění je podpořeno předběžným pozitivním rozhodnutím, které přijalo Ministerstvo obchodu USA při šetření o uložení vyrovnávacího cla na některé hliníkové fólie z Čínské lidové republiky, v jehož rámci bylo na základě dostupných nepříznivých skutečností zjištěno, že poskytování pozemků vládou ČLR za cenu nižší než přiměřenou představuje finanční příspěvek ve smyslu oddílu 771 (5)(D) zákona o clech z roku 1930 ve znění pozdějších předpisů (57).

(94)

V ČLR se nemůže plně rozvinout systém tržních mezd, protože zaměstnancům a zaměstnavatelům je bráněno v uplatňování práva organizovat se. ČLR neratifikovala řadu zásadních úmluv Mezinárodní organizace práce (dále jen „MOP“), zejména úmluvy týkající se svobody sdružování a kolektivního vyjednávání (58). V souladu s vnitrostátním právem působí pouze jedna odborová organizace. Tato organizace ovšem není nezávislá na státních orgánech a do kolektivního vyjednávání a ochrany pracovních práv se stále zapojuje jen na elementární úrovni (59). Mobilita čínských pracovních sil je navíc limitována systémem registrace domácností, který přístup k celému rozsahu dávek sociálního zabezpečení a dalších výhod omezuje na obyvatele dané správní oblasti. To obvykle vede k tomu, že pracovníci, kteří nejsou v daném místě přihlášeni k trvalému pobytu, mají v zaměstnání zranitelné postavení a pobírají nižší příjem než ti, kteří přihlášeni jsou (60). Tato zjištění svědčí o zkreslení mzdových nákladů v ČLR.

(95)

Komise neobdržela žádný důkaz o tom, že by se na odvětví hliníku, včetně výrobku, který je předmětem přezkumu, výše popsaný čínský systém pracovního práva nevztahoval. Odvětví hliníku je tedy zasaženo zkreslením mzdových nákladů jak přímo (při výrobě výrobku, který je předmětem přezkumu), tak nepřímo (v rámci přístupu ke kapitálu nebo vstupům od společností, kterých se týká stejný čínský pracovněprávní systém).

(96)

Přístupu podnikových subjektů ke kapitálu se v ČLR týkají různá zkreslení.

(97)

Zaprvé se čínský finanční systém vyznačuje silným tržním postavením státem vlastněných bank (61), které při poskytování přístupu k finančním prostředkům berou v potaz jiná kritéria než ekonomickou životaschopnost projektu. Podobně jako v případě nefinančních státních podniků jsou tyto banky nadále propojeny se státem nejen prostřednictvím vlastnictví, ale také formou personálních vztahů (nejvyšší vedoucí pracovníci velkých státem vlastněných finančních institucí jsou v konečném důsledku jmenováni Komunistickou stranou Číny) (62) a – opět stejně jako u nefinančních státních podniků – banky pravidelně provádějí veřejné politiky vytvořené vládou. Banky při tom plní výslovnou zákonnou povinnost vykonávat svou činnost v souladu s potřebami národního hospodářského a sociálního rozvoje a v souladu s průmyslovými politikami státu (63). Situaci zhoršují ještě další platná pravidla, která směrují finanční prostředky do odvětví, jež byla vládou označena za preferovaná nebo jinak důležitá (64).

(98)

Přestože se uznává, že různá právní ustanovení zmiňují potřebu řídit se obvyklými bankovními postupy a obezřetnostními pravidly, jako je potřeba prověřovat úvěruschopnost dlužníka, z naprosté většiny důkazů, včetně zjištění v rámci šetření na ochranu obchodu, vyplývá, že tato ustanovení hrají při uplatňování různých právních nástrojů pouze druhotnou úlohu.

(99)

Kromě toho jsou ratingy dluhopisů a úvěrové ratingy často z různých důvodů zkreslené, mimo jiné kvůli skutečnosti, že posouzení rizik je ovlivněno strategickým významem podniku pro čínskou vládu a silou případné implicitní vládní záruky. Odhady silně nasvědčují tomu, že čínské ratingy soustavně odpovídají nižším mezinárodním ratingům.

(100)

Situaci zhoršují další platná pravidla, která směrují finanční prostředky do odvětví, jež byla vládou označena za preferovaná nebo jinak důležitá (65). V odvětví hliníku ukládají pokyny k restrukturalizaci povinnost poskytovat úvěry společnostem, které jsou v souladu s příslušnými státními průmyslovými politikami (66). Takovéto zásahy do alokace kapitálu vedou k tendenci poskytovat úvěry spíše státním podnikům, velkým soukromým podnikům s dobrými konexemi a podnikům v klíčových průmyslových odvětvích, a to znamená, že dostupnost kapitálu a náklady na kapitál nejsou stejné pro všechny účastníky trhu. Existují skutečně důkazy – mimo jiné pro odvětví hliníku – o tom, že se státním podnikům dostává od bank privilegovaného zacházení z hlediska úrokových sazeb, výše a podmínek úvěrů, které vede ke konkurenční výhodě pro tyto podniky (67).

(101)

Zadruhé jsou výpůjční náklady udržovány na uměle nízké úrovni s cílem stimulovat růst investic. To vede k nadměrnému využívání kapitálových investic se stále nižší návratností investic. Tuto skutečnost ilustruje nedávný nárůst finanční páky společností ve státním sektoru, k němuž došlo navzdory prudkému poklesu ziskovosti, což svědčí o tom, že se mechanismy působící v bankovním systému neřídí obvyklými obchodními reakcemi.

(102)

V tomto ohledu studie OECD odkazuje na neoficiální důkazy o tom, že někteří výrobci hliníku v ČLR získali financování za preferenčních podmínek, přičemž se zdálo, že náklady na financování jsou odděleny od odpovídající úrovně finanční páky společností. Podle uvedené studie jeden státem vlastněný výrobce hliníku ve svém prospektu dluhopisů z roku 2016 výslovně uvedl, že získává značnou finanční podporu s úrokovou sazbou nižší než referenční sazba od čínských bank zajišťujících vládní politiku. Obdobně se jiný státem vlastněný výrobce v prospektu dluhopisů z roku 2017 zmiňuje o silných vazbách společnosti s čínskými bankami, včetně bank zajišťujících vládní politiku, které této společnosti poskytly zdroje nízkonákladového financování. Studie OECD dospěla v této souvislosti k závěru, že ačkoli může existovat mnoho důvodů, proč jsou pro tyto podniky úrokové sazby nízké, kontrast mezi špatnými finančními ukazateli a nízkými úrokovými sazbami může ukazovat na určité potenciální podhodnocení rizika spojeného s těmito dlužníky (68).

(103)

Zatřetí, přestože v říjnu 2015 bylo dosaženo liberalizace nominálních úrokových sazeb, cenové signály stále nejsou výsledkem volného působení tržních sil, ale ovlivňují je zkreslení způsobená státními zásahy. Úvěry na úrovni referenční sazby nebo pod touto úrovní totiž stále představují 45 % všech úvěrů a zdá se, že dochází k intenzivnějšímu využívání cílených úvěrů, protože uvedený podíl se od roku 2015 výrazně zvýšil navzdory zhoršujícím se ekonomickým podmínkám. Uměle nízké úrokové sazby vedou k podhodnocení kapitálu, a tudíž k jeho nadměrnému využívání.

(104)

Celkový růst úvěrů v ČLR ukazuje na klesající efektivnost alokace kapitálu bez jakýchkoli známek zpřísnění úvěrové politiky, které by bylo možné očekávat v nenarušeném tržním prostředí. V důsledku toho došlo v posledních letech k rychlému nárůstu úvěrů se selháním. V situaci rostoucího objemu ohrožených dluhů se čínská vláda rozhodla zamezit selháním. V důsledku toho byly problémy úvěrů se selháním řešeny refinancováním, což vedlo k vytvoření tzv. „zombie“ společností, nebo převodem vlastnictví dluhu (např. prostřednictvím fúzí nebo kapitalizací pohledávek), aniž by se nezbytně odstranil celkový dluhový problém či řešily jeho základní příčiny.

(105)

V podstatě lze říci, že navzdory krokům, které byly v nedávné době podniknuty směrem k liberalizaci trhu, je systém podnikových úvěrů v ČLR postižen významnými systémovými problémy a zkresleními, která vyplývají z pokračující výrazné role státu na kapitálových trzích.

(106)

Nebyly předloženy žádné důkazy o tom, že by se výše popsané zásahy státu do finančního systému netýkaly odvětví hliníku, včetně výrobku, který je předmětem přezkumu. Významné zásahy státu do finančního systému proto závažně ovlivňují tržní podmínky na všech úrovních.

(107)

Komise konstatovala, že zkreslení popsaná ve zprávě se neomezují na odvětví hliníku obecně ani konkrétně na výrobek, který je předmětem přezkumu. Dostupné důkazy naopak ukazují, že skutečnosti a charakteristiky čínského systému popsané výše v oddílech 3.3.1.1–3.3.1.5, jakož i v části I zprávy, se týkají celé země a všech hospodářských odvětví. Totéž platí pro popis výrobních faktorů uvedený výše v oddílech 3.3.1.6–3.3.1.8 a v části II zprávy.

(108)

Pro výrobu výrobku, který je předmětem přezkumu, je nutná řada vstupů. Vyšetřovací spis neobsahuje žádné důkazy o tom, že tyto vstupy nepocházejí z ČLR. Když čínští výrobci hliníkových fólií nakupují/smluvně zajišťují tyto vstupy, ceny, které platí (a které jsou zaznamenávány jako jejich náklady), jsou zjevně předmětem stejných systémových zkreslení, která jsou uvedena výše. Například: dodavatelé vstupů zaměstnávají pracovní síly, které jsou předmětem zkreslení; dodavatelé v ČLR si mohou půjčovat peníze, které jsou předmětem zkreslení v oblasti finančního sektoru/alokace kapitálu; na dodavatele se vztahuje systém práv k užívání pozemků, který zkresluje náklady na jejich užívání; a především se na ně vztahuje systém plánování, který se uplatňuje na všech úrovních veřejné správy a ve všech odvětvích, a tedy přímo i nepřímo prostupuje také jejich výrobním procesem.

(109)

V důsledku toho nejenže nemohou být použity prodejní ceny výrobku, který je předmětem přezkumu, na domácím trhu, ale také všechny náklady na vstupy (včetně surovin, energie, pozemků, financování, pracovních sil atd.) jsou stejným způsobem postiženy podstatnými zkresleními ve smyslu čl. 2 odst. 6a základního nařízení, protože příslušná tvorba cen je ovlivněna významnými zásahy státu, jak je popsáno v částech I a II zprávy. Zásahy státu popsané ve vztahu k přidělování kapitálu, pozemků, pracovních sil, energie a surovin jsou totiž přítomny v celé ČLR. To například znamená, že vstup, který byl sám vyroben v ČLR spojením řady výrobních faktorů je pravděpodobně vystaven podstatným zkreslením ve smyslu čl. 2 odst. 6a základního nařízení. Komise neobdržela žádné důkazy – ani nezjistila protidůkazy – které by toto zjištění zpochybnily. Totéž platí pro vstupy vstupů atd. Čínská vláda ani vyvážející výrobci v tomto šetření nepředložily žádné důkazy ani argumenty o opaku.

(110)

Analýza uvedená v oddílech 3.3.1.2–3.3.1.9, která zahrnuje posouzení všech dostupných důkazů týkajících se zásahů ČLR do čínského hospodářství obecně, jakož i do odvětví hliníku (včetně výrobku, který je předmětem přezkumu), ukázala, že ceny ani náklady, včetně nákladů na suroviny, energii a pracovní síly, nejsou výsledkem volného působení tržních sil, protože jsou ovlivněny významnými zásahy státu ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení. Na tomto základě a vzhledem k nespolupráci čínské vlády a vyvážejících výrobců dospěla Komise k závěru, že v tomto případě není ke stanovení běžné hodnoty vhodné použít domácí ceny a náklady.

(111)

V důsledku toho Komise přistoupila k početnímu zjištění běžné hodnoty výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty, tj. v tomto případě na základě odpovídajících výrobních nákladů a nákladů na prodej ve vhodné reprezentativní zemi, v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, jak je uvedeno v následujícím oddíle. Komise připomněla, že po předložení formulářů pro výběr vzorku žádný vyvážející výrobce s šetřením nespolupracoval a že nebylo předloženo žádné tvrzení o tom, že některé domácí náklady jsou nezkreslené podle čl. 2 odst. 6a písm. a) třetí odrážky základního nařízení.

(112)

V souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážky základního nařízení byla běžná hodnota početně zjištěna na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej ve vhodné reprezentativní zemi.

(113)

Volba reprezentativní země byla založena na těchto kritériích:

(114)

Jak je vysvětleno ve 28. a 29. bodě odůvodnění, Komise v poznámce ze dne 19. dubna 2018 informovala zúčastněné strany, že jako možnou reprezentativní zemi určila pouze Turecko, a vyzvala zúčastněné strany, aby se vyjádřily a navrhly další země. K tomuto aspektu nebyly obdrženy žádné připomínky.

(115)

Jak je uvedeno ve 30. a 31. bodě odůvodnění, Komise v poznámce ze dne 3. října 2018 potvrdila svůj záměr použít jako potenciální reprezentativní zemi Turecko a požádala o vyjádření. K tomuto aspektu nebyly ani poté obdrženy žádné připomínky.

(116)

Světová banka považuje Turecko za zemi s podobnou úrovní hospodářského rozvoje jako ČLR, tj. řadí Turecko podobně jako ČLR mezi země s „vyššími středními příjmy“ podle hrubého národního důchodu (dále jen „HND“) (70).

(117)

V poznámce ze dne 19. dubna 2018 Komise uvedla, že identifikovala výrobce výrobku, který je předmětem přezkumu, v Turecku, společnost Sedat Tahir A.Ș. Zúčastněné strany byly vyzvány, aby se vyjádřily a navrhly další výrobce v jiných reprezentativních zemích splňujících kritéria čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážky základního nařízení. Nebyly obdrženy žádné připomínky ke vhodnosti reprezentativní země ani návrhy jiných reprezentativních zemí, než je Turecko.

(118)

V poznámce ze dne 19. dubna 2018 Komise uvedla, že jak hlavní vstupní surovina (tj. hliníková fólie ve velkých rolích (tzv. rolích jumbo) o hmotnosti vyšší než 10 kg), tak výrobek, který je předmětem přezkumu (tj. hliníková fólie v malých rolích o hmotnosti nepřesahující 10 kg), jsou zařazeny do stejných kódů HS, totiž 7607 11 a 7607 19. S cílem zajistit správnou identifikaci vstupního materiálu lze za vhodné reprezentativní země považovat pouze země, jež dále rozlišují mezi hlavním vstupním materiálem a výrobkem, který je předmětem přezkumu, aby bylo možné správně vypočítat běžnou hodnotu. V této fázi se mělo za to, že pouze v Turecku je hlavní vstupní materiál zařazen do jiných kódů než výrobek, který je předmětem přezkumu, a současně je k dispozici úplný soubor veřejných údajů.

(119)

Zúčastněné strany byly vyzvány, aby se vyjádřily k vhodnosti Turecka, mimo jiné s ohledem na výše uvedená kritéria. Nebyly obdrženy žádné připomínky.

(120)

V případě Turecka byly údaje o dovozu hlavních surovin používaných při výrobě výrobku, který je předmětem přezkumu, snadno dostupné v databázi Global Trade Atlas a údaje o dalších důležitých výrobních faktorech, jako jsou náklady na pracovní sílu a elektřinu, byly rovněž snadno dostupné na internetových stránkách Tureckého statistického úřadu.

(121)

Šetření ukázalo, že v případě tureckého výrobce Sedat Tahir A.Ș. jsou veřejně dostupné finanční údaje za rok 2017.

(122)

Podle čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážky základního nařízení je cílem zjistit v možné reprezentativní zemi všechny odpovídající nezkreslené výrobní faktory, které používají spolupracující čínští výrobci, a nezkreslené částky výrobních režijních nákladů, prodejních, správních a režijních nákladů a zisku nebo co nejvíce takových výrobních faktorů a částek.

(123)

S ohledem na výše uvedenou analýzu splnilo Turecko všechna kritéria stanovená v čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážce základního nařízení, aby mohlo být považováno za vhodnou reprezentativní zemi. V Turecku se zejména vyrábí výrobek, který je předmětem přezkumu, a je zde k dispozici úplný soubor údajů o všech výrobních faktorech, výrobních režijních nákladech, prodejních, správních a režijních nákladech a zisku.

(124)

Poté, co bylo stanoveno, že Turecko je v tomto případě vhodnou reprezentativní zemí, nebylo nutné dále analyzovat úroveň sociální a environmentální ochrany v Turecku.

(125)

V čl. 2 odst. 6a písm. a) čtvrtém pododstavci základního nařízení je stanoveno: „Početně zjištěná běžná hodnota zahrnuje nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk.“

(126)

Jak je uvedeno ve 28. až 31. bodě odůvodnění, Komise uvedla, že identifikovala výrobce, Sedat Tahir A.S., jehož finanční výkazy jsou veřejně dostupné a jenž vyrábí výrobek, který je předmětem přezkumu, v potenciální reprezentativní zemi. Uvedla dále, že jako základ pro stanovení procentních podílů prodejních, správních a režijních nákladů a zisku pro početní zjištění běžné hodnoty má v úmyslu použít údaje z výkazu zisků a ztrát společnosti Sedat Tahir A.Ș. za rok 2017. Ve stanovené desetidenní lhůtě nebyly k tomuto aspektu obdrženy žádné připomínky.

(127)

Výrobní režijní náklady nejsou v dostupných údajích ve výkazu zisků a ztrát společnosti Sedat Tahir A.Ș. samostatně identifikovány, a Komise proto měla za to, že jsou zahrnuty v nákladech na prodané zboží nebo výrobních nákladech.

(128)

Údaje ve výkazu zisků a ztrát společnosti Sedat Tahir A.Ș. za rok 2017 Komise následně použila jako základ pro stanovení procentních podílů na výrobních nákladech, které připadají na prodejní, správní a režijní náklady a zisk a které je třeba použít pro početně zjištěné výrobní náklady za účelem sestrojení početně zjištěné běžné hodnoty.

(129)

V čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení je stanoveno, že „běžná hodnota se zjistí početně výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny a referenční hodnoty“ a „zahrnuje nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk“.

(130)

V poznámce ze dne 19. dubna 2018 Komise konstatovala, že ke stanovení nezkreslených nákladů na prvních pět vstupních surovin uvedených v tabulce 1 níže hodlá použít databázi Global Trade Atlas (dále jen „GTA“). Komise dále uvedla, že jako zdroj údajů o nákladech práce a nákladech na elektřinu zamýšlí použít Turecký statistický úřad. Uvedla také, že jako zdroj veřejně dostupných finančních výkazů za účelem stanovení přiměřené částky pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk plánuje použít databázi Orbis.

(131)

Jak je již uvedeno ve 28. bodě odůvodnění, Komise v poznámce ze dne 19. dubna 2018 určila počáteční seznam výrobních faktorů a turecké zdroje, které hodlá použít pro všechny výrobní faktory, jako jsou materiály, energie a pracovní síly používané při výrobě výrobku, který je předmětem přezkumu.

(132)

Vzhledem k nedostatečné spolupráci vyvážejících výrobců Komise za účelem stanovení výrobních nákladů použila údaje o spotřebovaném množství různých výrobních faktorů používaných při výrobě výrobku, který je předmětem přezkumu, jež získala od velkého výrobce v Unii zařazeného do vzorku, a aplikovala je na jednotkové náklady v Turecku týkající se různých výrobních faktorů používaných při výrobě výrobku, který je předmětem přezkumu, jež zjistila z různých zdrojů uvedených ve 130. až 144. bodě odůvodnění. Na základě informací dostupných z původního šetření se totiž zdá, že výrobní proces čínských vyvážejících výrobců a jimi používané materiály jsou stejné jako u výrobce v Unii, který poskytl příslušné údaje.

(133)

Po zvážení všech informací předložených zúčastněnými stranami a výsledků inspekce na místě v prostorách jednoho z žadatelů byly určeny tyto výrobní faktory, kódy HS a případně dvanáctimístné kódy tureckého celního sazebníku:

Tabulka 1

(134)

Pokud jde o hliníkovou fólii, žadatelé uvedli, že používanou standardní surovinou je hliníková fólie, nevytvrzená, válcovaná, ale dále již neupravená kódu HS 7607 11. Toto tvrzení podpořili dva ze čtyř čínských výrobců, kteří odpověděli na přílohu III oznámení o zahájení přezkumu. Jeden z žadatelů poskytl další informaci, že dvanáctimístné kódy tureckého celního sazebníku pro velké role jsou 7607 11 19 00 11 a 7607 11 19 00 12. Vzhledem k absenci dalších informací od čínských výrobců a připomínek dalších zúčastněných stran se Komise rozhodla použít pro účely početního zjištění běžné hodnoty zmíněné dvanáctimístné kódy celního sazebníku.

(135)

Co se týče barevné krabice/kartonové krabice na jednu roli, žadatelé uvedli, že příslušným kódem HS je 4819 10, zatímco jeden čínský výrobce uvedl, že příslušným kódem HS je 4819 20. Kód HS 4819 10 zahrnuje „… krabice z vlnitého papíru, kartónu nebo lepenky“, zatímco kód HS 4819 20 zahrnuje „krabice z nezvlněného papíru, kartónu nebo lepenky“. Jelikož dotčené krabice jsou nezvlněné, rozhodla se Komise posoudit kód HS 4819 20. V rámci uvedeného kódu HS byla přezkoumána podrobnější úroveň turecké nomenklatury, ale žádný přesnější vhodný popis nebyl zjištěn. Pro účely stanovení nákladů na tuto složku výrobních nákladů, které se použijí pro početní zjištění běžné hodnoty, se proto Komise rozhodla použít zmíněný šestimístný kód HS.

(136)

Pokud jde o papírovou trubici, žadatelé uvedli stejný kód HS jako u barevné krabice/kartonové krabice, tedy 4819 10. Po přezkoumání popisu tohoto výrobku učinila Komise závěr, že by měl být klasifikován jako „ostatní cívky z kartónu nebo lepenky“ v rámci kódu HS 4822 90. V rámci uvedeného kódu HS byla přezkoumána podrobnější úroveň turecké nomenklatury, ale žádný přesnější vhodný popis nebyl zjištěn, a Komise se proto rozhodla použít pro účely stanovení nákladů na tuto složku výrobních nákladů, které se použijí pro početní zjištění běžné hodnoty, šestimístný kód HS 4822 90.

(137)

Jeden z žadatelů poskytl informaci, že je mezi výrobní faktory nutné zahrnout vnější obal (do kterého se balí 24 rolí hliníkové fólie). Po přezkoumání popisu tohoto výrobku dospěla Komise k závěru, že by měl být rovněž zařazen do kódu HS 4819 20. V rámci uvedeného kódu HS byla přezkoumána podrobnější úroveň turecké nomenklatury, ale žádný přesnější vhodný popis nebyl zjištěn, a Komise se proto rozhodla použít pro účely stanovení nákladů na tuto složku výrobních nákladů, které se použijí pro početní zjištění běžné hodnoty, šestimístný kód HS 4819 20.

(138)

Ohledně hliníkové fólie zjistila Komise dovozní hodnotu v EUR a množství v kilogramech pro dovoz do Turecka ze zbytku světa, s výjimkou ČLR, v roce 2017, pokud jde o kódy tureckého celního sazebníku 7607 11 19 00 11 a 7607 11 19 00 12. Na základě těchto údajů pak Komise pro velké hliníkové role vypočítala váženou průměrnou dovozní hodnotu v eurech na kilogram, která se použije jako příslušný náklad na surovinu v rámci výrobních nákladů.

(139)

Ohledně barevné krabice/kartonové krabice a ohledně vnějšího obalu zjistila Komise dovozní hodnotu v EUR a množství v kilogramech pro dovoz do Turecka ze zbytku světa, s výjimkou ČLR, v roce 2017, pokud jde o kód HS 4819 20. Na základě těchto údajů pak Komise pro barevnou krabici/kartonovou krabici a pro vnější obal vypočítala váženou průměrnou dovozní hodnotu v eurech na kilogram, která se použije jako příslušný náklad na surovinu v rámci výrobních nákladů.

(140)

V případě papírové trubice zjistila Komise dovozní hodnotu v EUR a množství v kilogramech pro dovoz do Turecka ze zbytku světa, s výjimkou ČLR, v roce 2017, pokud jde o kód HS 4822 90. Na základě těchto údajů pak Komise pro papírovou trubici vypočítala váženou průměrnou dovozní hodnotu v eurech na kilogram, která se použije jako příslušný náklad na surovinu v rámci výrobních nákladů.

(141)

Pokud jde o zbytky hliníkové fólie, lze odpad podle jednoho z žadatelů považovat za nulový, a proto by do početně zjištěných výrobních nákladů neměla být zahrnuta žádná hodnota pro zbytky. Jelikož nebyly předloženy žádné další připomínky, rozhodla se Komise tento přístup uplatnit.

(142)

Za účelem stanovení nezkreslené ceny surovin dodaných k bráně závodu vyvážejícího výrobce Komise posoudila, zda je vhodné k dovozní ceně přičíst dovozní clo reprezentativní země Turecka a náklady na vnitrostátní dopravu materiálů. Komise zjistila, že Turecko neuplatňuje dovozní clo na dovoz hlavní suroviny, hliníkové fólie ve velkých rolích, ze zemí jiných než ČLR, ze kterých pochází většina dovozu. Co se týče vnitrostátní dopravy materiálů, tyto informace nejsou snadno dostupné, protože žádný čínský výrobce nespolupracoval. Jak je však uvedeno ve 153. bodě odůvodnění, již z běžné hodnoty neupravené o tato dovozní cla a náklady na dopravu vyplývá, že je úroveň dumpingu u příslušného vývozu velmi vysoká. Posouzení nákladů na vnitrostátní dopravu materiálů a dovozních cel, v jehož důsledku by bylo třeba upravit běžnou hodnotu o tyto náklady směrem nahoru, by tudíž mohlo vést jedině ke zvýšení běžné hodnoty, a tedy i dumpingového rozpětí. S ohledem na výše uvedené skutečnosti nepovažovala Komise v daném případě za nutné upravovat náklady na suroviny o dovozní clo a náklady na vnitrostátní dopravu.

(143)

Pokud jde o náklady práce, Komise v poznámce ze dne 3. října 2018 uvedla, že má v úmyslu použít údaje zveřejněné Tureckým statistickým úřadem. Komise zejména uvedla, že hodlá použít hodinové náklady práce ve zpracovatelském průmyslu pro ekonomickou činnost C.24 (výroba základních kovů (71)) podle klasifikace NACE Rev. 2 (72) za rok 2016, což jsou nejnovější dostupné statistické údaje (73). Dále konstatovala, že příslušné hodnoty budou náležitě upraveny o inflaci za použití indexu cen domácích výrobců (74), který zveřejňuje Turecký statistický úřad. Jelikož nebyly obdrženy žádné připomínky, Komise uvedený přístup použila.

(144)

Co se týče nákladů na elektřinu, Komise v poznámce ze dne 3. října 2018 uvedla, že vzhledem k absenci informací o úrovni spotřeby v ČLR, hodlá použít průměrnou jednotkovou cenu elektřiny pro průmyslové uživatele, která je uvedena v tiskové zprávě Tureckého statistického úřadu (75). Jelikož nebyly obdrženy žádné připomínky, Komise uvedený přístup použila.

(145)

Za účelem početního zjištění běžné hodnoty provedla Komise následující dva kroky.

(146)

Zaprvé Komise stanovila nezkreslené výrobní náklady. Vzhledem k nespolupráci vyvážejících výrobců pak Komise vynásobila faktory použití materiálů, pracovní síly a energie pozorované na úrovni výrobního procesu jednoho z žadatelů nezkreslenými jednotkovými náklady pozorovanými v reprezentativní zemi Turecku.

(147)

Zadruhé Komise na výrobní náklady zjištěné výše uvedeným způsobem použila výrobní režijní náklady, prodejní, správní a režijní náklady a zisk společnosti Sedat Tahir A.Ș. Tyto hodnoty byly získány z výroční zprávy společnosti Sedat Tahir A.Ș. za rok 2017.

(148)

Na tomto základě Komise početně zjistila běžnou hodnotu podle typu výrobku na základě ceny ze závodu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení. Jelikož žádní vyvážející výrobci nespolupracovali, byla běžná hodnota stanovena na celostátní úrovni, a nikoli zvlášť pro každého vývozce a výrobce.

(149)

Jak je uvedeno ve 21. bodě odůvodnění, neobdržela Komise žádnou odpověď na dotazník od výrobců v ČLR. Komise proto stanovila jednu váženou průměrnou vývozní cenu pro všechny typy hliníkových fólií pro domácnost na základě dovozních statistik Eurostatu („Comext“).

(150)

Komise srovnala běžnou hodnotu a vývozní cenu na základě ceny ze závodu.

(151)

Tam, kde to bylo opodstatněné v zájmu spravedlivého srovnání, upravila Komise běžnou hodnotu a vývozní cenu s přihlédnutím k rozdílům, které ovlivňují ceny a srovnatelnost cen, v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení. Běžná hodnota byla zvýšena o 2 % pro zohlednění nevratných nákladů na DPH a vývozní cena byla snížena o 1–3 % pro zohlednění nákladů na mezinárodní přepravu, pojištění a vnitrostátní dopravu.

(152)

Komise srovnala váženou průměrnou běžnou hodnotu obdobného výrobku s váženou průměrnou cenou veškerého vývozu do Unie v souladu s čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení.

(153)

Na tomto základě zjistila Komise dumpingové rozpětí, vyjádřené jako procento ceny CIF na hranice Unie před proclením, na úrovni převyšující 150 %. Komise proto vyvodila závěr, že dumping během období přezkumného šetření přetrvával.

(154)

V návaznosti na zjištění dumpingu během období přezkumného šetření Komise zkoumala, zda existuje pravděpodobnost přetrvání dumpingu, pokud by byla opatření zrušena.

(155)

V důsledku nedostatečné spolupráce výrobců z ČLR bylo toto zkoumání založeno na informacích, které měla Komise k dispozici, tedy na informacích poskytnutých v žádosti o přezkum a na informacích z dalších dostupných nezávislých zdrojů, jako jsou úřední dovozní statistiky a informace získané od zúčastněných stran během šetření.

(156)

Za účelem posouzení pravděpodobného vývoje dovozu v případě zrušení opatření analyzovala Komise volnou kapacitu v ČLR a atraktivitu trhu Unie.

(157)

V žádosti o přezkum žadatelé připomněli, že za účelem výroby výrobku, který je předmětem přezkumu, stačí jednoduše rozřezat velké hliníkové role, a čínská nadbytečná kapacita pro velké hliníkové role má proto význam pro stanovení nadbytečné kapacity pro výrobek, který je předmětem přezkumu.

(158)

Jak je zmíněno v žádosti o přezkum, v prováděcím nařízení Komise ze dne 17. prosince 2015, kterým se rozšiřují antidumpingová opatření týkající se hliníkových fólií ve velkých rolích (rolích jumbo) na základě přezkumu před pozbytím platnosti (76), je uveden odhad, že čínská výrobní kapacita pro všechny typy hliníkových fólií je o 450 000 tun větší než celková domácí spotřeba v Číně. Bylo zde rovněž odhadnuto, že tato výrobní kapacita se bude zvyšovat, a to z 2,5 milionu tun v roce 2014 na 2,8 milionu tun v roce 2018, přičemž nárůst domácí spotřeby nebude pravděpodobně stačit k tomu, aby absorboval rostoucí kapacitu (77). Spotřeba výrobku, který je předmětem přezkumu, v Unii činí přibližně 85 600 tun.

(159)

V konečném rozhodnutí v rámci antidumpingových a antisubvenčních šetření týkajících se hliníkových fólií ve velkých rolích odhadla Komise USA pro mezinárodní obchod na základě odpovědí vývozců a výrobců v ČLR volnou kapacitu pro hliníkové fólie v ČLR na 161 233 tun v roce 2017 a 157 305 tun v roce 2018 (78), což významně převyšuje poptávku v EU.

(160)

Čtyři skupiny výrobců v ČLR, které předložily odpovědi k výběru vzorku, navíc ve svých odpovědích potvrdily, že mají volnou kapacitu průměrně kolem 25 %.

(161)

Na tomto základě Komise shledala, že v ČLR jsou dostupné významné nadbytečné kapacity, a v důsledku toho je velmi pravděpodobné, že v případě zrušení antidumpingových opatření objemy dovozu výrazně vzrostou a budou vyvíjet zvýšený tlak na ceny.

(162)

Informace, které v tomto ohledu poskytli žadatelé, nebyly zúčastněnými stranami zpochybněny. Komise nezjistila žádné důkazy, které by byly s těmito informacemi v rozporu.

(163)

Komise za účelem stanovení možného vývoje dovozu v případě zrušení opatření zvážila atraktivitu trhu Unie, pokud jde o ceny.

(164)

Analýza čínských statistik vývozních cen není v tomto ohledu užitečná, protože surovina i konečný výrobek jsou v ČLR vykazovány pod stejnými kódy HS.

(165)

Z analýzy odpovědí k výběru vzorku předložených čínskými výrobci ovšem vyplývá, že navzdory platným opatřením tito výrobci při prodeji na trh EU účtují v průměru vyšší ceny než v případě trhů jiných třetích zemí a domácího trhu. Ceny pro trh EU byly skutečně průměrně o 5–10 % vyšší než ceny pro jiné třetí země a průměrně o 20–25 % vyšší než ceny na domácím trhu.

(166)

Jak je uvedeno v žádosti o přezkum, jak Turecko, tak Indie uplatňují vůči hliníkové fólii z ČLR antidumpingová opatření, a to od roku 2014 a 2017. Pokud by opatření EU týkající se hliníkové fólie pro domácnost pozbyla platnosti, existence opatření vůči dovozu na tyto jiné trhy a atraktivita trhu EU z hlediska ceny by s vysokou pravděpodobností vedly k přesměrování prodeje na trh EU.

(167)

Významný objem vývozu a podíl na trhu připadající na ČLR během období původního šetření (12 994 tun, 13,4 %) a pokračující vývoz výrobku, který je předmětem přezkumu, z ČLR na trh Unie během posuzovaného období (1 519 tun, 1,8 %) umožňují Komisi dospět k závěru, že pro výrobce výrobku, který je předmětem přezkumu, v ČLR je trh Unie atraktivní.

(168)

Pokud by tedy opatření pozbyla platnosti, dovoz z ČLR do Unie by se pravděpodobně významně zvýšil a byl by realizován za dumpingové ceny.

(169)

Na základě výše uvedených skutečností, a zejména vzhledem k dumpingovému rozpětí stanovenému v období přezkumného šetření, významné volné kapacitě dostupné v ČLR a atraktivitě trhu Unie, Komise předpokládá, že zrušení opatření by pravděpodobně vedlo k přetrvání dumpingu a že dumpingový vývoz by vstupoval na trh Unie ve značném množství. Proto se usuzuje, že v případě pozbytí platnosti stávajících antidumpingových opatření je přetrvání dumpingu pravděpodobné.

(170)

Šetření ukázalo, že čínský dovoz na trh Unie během období přezkumného šetření nadále probíhal za dumpingové ceny. Navzdory tomu, že objemy dovozu byly ve srovnání se spotřebou Unie poměrně nízké, jsou zjištěná dumpingová rozpětí potvrzena analýzou vývozních cen do jiných třetích zemí, které jsou podle všeho ještě nižší, jak je popsáno v 165. bodě odůvodnění. S ohledem na aspekty zkoumané v oddílech 3.7.1 a 3.7.2 dospěla Komise rovněž k závěru, že pokud by opatření pozbyla platnosti, čínští výrobci by do Unie s vysokou pravděpodobností vyváželi značná množství hliníkové fólie pro domácnost za dumpingové ceny. Existují tedy důkazy o pravděpodobnosti přetrvání dumpingu a v každém případě o pravděpodobnosti obnovení dumpingu, pokud by opatření pozbyla platnosti.

(171)

Během období přezkumného šetření vyrábělo obdobný výrobek dvacet známých výrobců v Unii. Tito výrobci představují „výrobní odvětví Unie“ ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

(172)

Komise posoudila újmu na základě informací o trendech v oblasti výroby, výrobní kapacity, využití kapacity, prodeje, podílu na trhu, zaměstnanosti, produktivity a růstu, které shromáždila na úrovni celého výrobního odvětví Unie, a informací o trendech týkajících se cen, ziskovosti, peněžního toku, schopnosti opatřit si kapitál a investice, zásob, návratnosti investic a mezd, které shromáždila na úrovni výrobců v Unii zařazených do vzorku.

(173)

Spotřebu v Unii stanovila Komise tak, že sečetla objem prodeje výrobního odvětví Unie v Unii a celkový dovoz do Unie podle údajů Eurostatu.

(174)

Spotřeba výrobku, který je předmětem přezkumu, v Unii se vyvíjela takto:

Tabulka 2

Spotřeba Unie (v tunách)

(175)

Spotřeba Unie se v posuzovaném období postupně snížila o 18 %. Analýza po jednotlivých letech ukazuje uvedené postupné snižování během celého období, které bylo rychlejší mezi lety 2014 a 2015 a následně zpomalilo mezi rokem 2016 a obdobím přezkumného šetření.

(176)

Objem dovozu z ČLR do Unie stanovila Komise na základě údajů Eurostatu na úrovni kódů TARIC a podíl tohoto dovozu na trhu stanovila srovnáním objemu dovozu se spotřebou Unie, jak je uvedeno v tabulce 2.

(177)

Tržní podíl a objem dovozu z ČLR se vyvíjely takto:

Tabulka 3

Objem dovozu a podíl na trhu

(178)

Dovoz z ČLR dosáhl vrcholu v roce 2014; následně došlo k výraznému poklesu v roce 2015, mírnému oživení v roce 2016 a dalšímu významnému snížení v období přezkumného šetření, což vedlo k celkovému poklesu o 57 % za posuzované období. Během období přezkumného šetření poklesl podíl tohoto dovozu na trhu z 3,4 % na 1,8 %.

(179)

Z hlediska analýzy újmy je důležité poznamenat, že dovoz z ČLR nadále vstupoval do Unie se zaplacenými cly během celého posuzovaného období.

(180)

Komise použila ceny dovozu z ČLR uváděné Eurostatem.

(181)

Průměrné ceny dovozu z ČLR do Unie se vyvíjely takto:

Tabulka 4

Ceny dovozu z ČLR

(182)

Průměrné ceny dovozu z ČLR se mezi lety 2014 a 2015 zvýšily o 25 %, v roce 2016 mírně poklesly a následně se v období přezkumného šetření snížily téměř na úroveň roku 2014.

(183)

Průměrná cena za tunu dovozu z ČLR zůstávala během posuzovaného období výrazně nižší než průměrná prodejní cena za tunu i než průměrné výrobní náklady na tunu výrobního odvětví Unie, které jsou uvedeny v tabulce 10.

(184)

Cenové podbízení během období přezkumného šetření stanovila Komise tak, že srovnala vážené průměrné prodejní ceny výrobců v Unii zařazených do vzorku účtované na trhu Unie odběratelům, kteří s nimi nejsou ve spojení, upravené na úroveň ceny ze závodu, s údaji Eurostatu o dovozních cenách výrobku, který je předmětem přezkumu, pocházejícího z ČLR, na úrovni cen CIF, upravenými na cenu franko včetně částky smluvního cla.

(185)

Výsledek srovnání byl vyjádřen jako procentní podíl z průměrné ceny výrobců v Unii zařazených do vzorku v období přezkumného šetření.

(186)

Srovnání týkající se dovozu z ČLR ukázalo průměrné cenové podbízení na trhu Unie během období přezkumného šetření ve výši 29,3 %.

(187)

Objem dovozu do Unie, jakož i podíl na trhu a cenové trendy dovozu výrobku, který je předmětem přezkumu, z jiných třetích zemí jsou uvedeny v tabulce 5. Trendy týkající se objemu a cen vycházejí z údajů Eurostatu.

Tabulka 5

Dovoz z třetích zemí s výjimkou ČLR

(188)

Objem dovozu z jiných třetích zemí v průběhu posuzovaného období kolísal. Mezi lety 2014 a 2015 poklesl o 37 %, ale následně se v období přezkumného šetření zdvojnásobil, takže během posuzovaného období vykázal celkový nárůst o 28 %.

(189)

Jelikož celková spotřeba Unie v posuzovaném období poklesla, zmíněný nárůst se promítl do zvýšení tržního podílu dovozu z jiných třetích zemí ve stejném období ze 3,8 % v roce 2014 na 6,0 % během období přezkumného šetření.

(190)

Průměrné ceny dovozu z třetích zemí s výjimkou ČLR se v posuzovaném období zvýšily o 10 %, ale zůstávají výrazně pod úrovní cen výrobního odvětví Unie uvedených v tabulce 10.

(191)

Dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, z jiných třetích zemí znamenal v posuzovaném období především dovoz z Turecka, Norska a Thajska.

(192)

Žadatelé v žádosti o přezkum tvrdili, že dovoz z Norska se v posuzovaném období značně zvýšil, přestože se podle jejich znalostí trhu výrobek, který je předmětem přezkumu, v Norsku nevyrábí. Žadatelé rovněž tvrdili, že v Thajsku a Indonésii probíhá překládka výrobku, který je předmětem přezkumu, přičemž mají podezření, že příslušné výrobky pocházejí z ČLR,

(193)

Komise analyzovala údaje Eurostatu týkající se dotyčného dovozu. Objem dovozu do Unie z Norska, Thajska a Indonésie se vyvíjel takto:

Tabulka 6

Dovoz z Norska, Thajska a Indonésie

(194)

Komise neví o žádné výrobě výrobku, který je předmětem přezkumu, v Norsku. Komise rovněž zjistila, že dovoz z Norska, Thajska a Indonésie v období přezkumného šetření plně kompenzoval pokles dovozu z ČLR. Žadatelé předložili tvrzení o možném obcházení stávajících antidumpingových opatření na dovoz z ČLR prostřednictvím překládky v Norsku, Thajsku a Indonésii. Komisi se však nepodařilo ověřit důkazy obdržené na podporu tohoto tvrzení.

(195)

V souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení posoudila Komise všechny relevantní hospodářské činitele a ukazatele, které během posuzovaného období ovlivňovaly stav výrobního odvětví Unie.

(196)

Jak je uvedeno ve 12. bodě odůvodnění, za účelem stanovení možné újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie provedla Komise výběr vzorku.

(197)

Pro účely stanovení újmy Komise rozlišovala mezi makroekonomickými a mikroekonomickými ukazateli újmy.

(198)

Makroekonomické ukazatele vyhodnotila Komise na základě údajů, které předložilo výrobní odvětví Unie, a ověřených odpovědí na dotazník od výrobců v Unii zařazených do vzorku. Údaje se vztahovaly na všechny výrobce v Unii.

(199)

Mikroekonomické ukazatele vyhodnotila Komise na základě ověřených údajů v odpovědích na dotazník od výrobců v Unii zařazených do vzorku.

(200)

Oba soubory údajů shledala Komise reprezentativními pro hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie.

(201)

Makroekonomickými ukazateli jsou: výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, objem prodeje, podíl na trhu, růst, zaměstnanost a produktivita.

(202)

Mikroekonomickými ukazateli jsou: průměrné jednotkové ceny, průměrné jednotkové náklady, náklady práce, stav zásob, ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost opatřit si kapitál.

(203)

Celková výroba, výrobní kapacita a využití kapacity výrobního odvětví Unie se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 7

Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity výrobců v Unii

(204)

Objem výroby výrobního odvětví Unie se za posuzované období snížil o 17 % a sledoval pokles spotřeby Unie. Pokles se zmírnil mezi rokem 2016 a koncem období přezkumného šetření.

(205)

Výrobní kapacita výrobního odvětví Unie se v posuzovaném období snížila o 8 %, což ukazuje, že výrobní odvětví Unie nebylo plně schopno snížit kapacitu, aby se s poklesem výroby během posuzovaného období vyrovnalo.

(206)

Využití kapacity v posuzovaném období kolísalo, ale při srovnání s rokem 2014 bylo nejnižší v období přezkumného šetření. Celkově se míra využití kapacity v posuzovaném období snížila o 11 %.

(207)

Objem prodeje výrobního odvětví Unie v Unii a jeho podíl na trhu se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 8

Objem prodeje výrobců v Unii a jejich podíl na trhu

(208)

Objem prodeje výrobního odvětví Unie na trhu Unie v posuzovaném období poklesl o 19 %. Tento pokles odpovídal snížení spotřeby Unie.

(209)

Výrobnímu odvětví Unie se mezi roky 2014 a 2015 podařilo získat větší podíl na trhu, ale v roce 2016 o tento zisk opět přišlo. V období přezkumného šetření byl podíl výrobního odvětví Unie na trhu ještě o něco nižší než na začátku posuzovaného období.

(210)

V průběhu posuzovaného období se výroba výrobního odvětví Unie snížila o 17 %, spotřeba Unie poklesla o 18 % a objem prodeje výrobního odvětví Unie na trhu Unie poklesl o 19 %. Snížení objemu prodeje výrobního odvětví Unie za posuzované období by měl být vnímán v kontextu klesající spotřeby ve stejném období. Podíl výrobního odvětví Unie na trhu mírně poklesl.

(211)

Zaměstnanost a produktivita výrobního odvětví Unie se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 9

Zaměstnanost a produktivita výrobců v Unii

(212)

Během posuzovaného období se kvůli snížení výroby snížila o 7 % také zaměstnanost ve výrobním odvětví Unie. Toto snížení zaměstnanosti je však nižší než pokles výroby v posuzovaném období, který dosáhl 17 %. To mělo vliv na produktivitu výrobců v Unii, která během posuzovaného období poklesla o 11 %.

(213)

Průměrné prodejní ceny výrobců v Unii zařazených do vzorku účtované odběratelům v Unii, kteří s nimi nejsou ve spojení, a jejich výrobní náklady se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 10

Průměrné prodejní ceny v Unii a jednotkové náklady

(214)

Průměrná prodejní cena za tunu účtovaná výrobním odvětvím Unie odběratelům v Unií, kteří nejsou ve spojení, se během posuzovaného období mírně snížila, o 1 %, zatímco jeho výrobní náklady na tunu se ve stejném období zvýšily o 7 %.

(215)

Průměrné náklady práce u výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 11

Průměrné náklady práce na zaměstnance

(216)

Průměrné náklady práce na pracovníka se ve výrobním odvětví Unie za posuzované období mírně snížily.

(217)

Stav zásob výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 12

Zásoby

(218)

Konečný stav zásob během posuzovaného období kolísal. Celkově se za toto období snížil o 7 %.

(219)

Ziskovost výrobního odvětví Unie stanovila Komise tak, že zisk z prodeje obdobného výrobku odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, před zdaněním vyjádřila jako procentní podíl obratu z tohoto prodeje.

(220)

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic se u výrobců v Unii zařazených do vzorku v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 13

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic

(221)

Celkově se ziskovost výrobního odvětví Unie v posuzovaném období prudce snížila o 155 %. Přestože se mezi roky 2014 a 2015 zvýšila o 9 %, v období přezkumného šetření se propadla na ztrátovou úroveň.

(222)

Čistý peněžní tok, tedy schopnost výrobního odvětví Unie samofinancovat svou činnost, se v posuzovaném období snížil o 81 %. Mezi lety 2014 a 2015 se sice zdvojnásobil, ale poté se prudce snížil v roce 2016 a v období přezkumného šetření.

(223)

Roční investice výrobního odvětví Unie do obdobného výrobku se během posuzovaného období zvýšily o 4 %.

(224)

Návratnost investic výrobního odvětví Unie, tedy zisk jako procento čisté účetní hodnoty aktiv, během posuzovaného období poklesla o 145 % a v období přezkumného šetření dosáhla záporných hodnot.

(225)

Šetření ukázalo, že se většina ukazatelů újmy vyvíjela negativně a hospodářská a finanční situace výrobního odvětví Unie se během posuzovaného období zhoršila.

(226)

Vzhledem k zavedeným opatřením si výrobní odvětví Unie dokázalo udržet svou cenovou hladinu a podíl na klesajícím trhu.

(227)

Objem výroby a prodeje výrobního odvětví Unie sledoval stejný negativní trend jako spotřeba Unie. Mezi negativními trendy jeho ziskovosti, peněžního toku a návratnosti investic a negativním vývojem spotřeby však neexistuje korelace. Tyto ukazatele se na začátku posuzovaného období, tedy po uložení opatření, vyvíjely příznivě, ale začaly se rychle zhoršovat v důsledku výrazného poklesu spotřeby a zvýšení výrobních nákladů. V období přezkumného šetření se výrobní odvětví Unie dostalo do ztráty.

(228)

Současně se dovoz z třetích zemí v posuzovaném období zvýšil jak z hlediska absolutních objemů, tak z hlediska podílu na trhu, a – jak je vysvětleno ve 194. bodě odůvodnění – plně kompenzoval pokles dovozu z ČLR. Přestože průměrné ceny dovozu z třetích zemí byly nižší než ceny výrobního odvětví Unie, nemohla Komise dospět k závěru o tom, zda byl tento dovoz příčinou újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie, protože nebyl znám jeho sortiment výrobků. Průměrná jednotková cena dovozu z třetích zemí je ovšem stále mnohem vyšší než ceny, za které na trh Unie v období přezkumného šetření vstupoval dovoz z ČLR. Zhoršující se hospodářská a finanční situace výrobního odvětví Unie se tudíž časově shoduje s pokračující přítomností reprezentativních objemů dumpingového dovozu z ČLR na trhu Unie a tento dovoz se nadále podbízí vůči cenám výrobního odvětví Unie, a proto i nadále vyvíjí nespravedlivý konkurenční tlak na výrobní odvětví Unie.

(229)

Komise po celkovém posouzení faktorů újmy dospěla k závěru, že se hospodářská a finanční situace výrobního odvětví Unie nezlepšila a toto odvětví se nezotavilo z podstatné újmy, kterou Komise zjistila v původním šetření.

(230)

Komise v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení zkoumala, zda by došlo k přetrvání podstatné újmy působené dovozem z ČLR, kdyby opatření vůči ČLR pozbyla platnosti. Z šetření vyplynulo, že dovoz z ČLR v období přezkumného šetření probíhal za dumpingové ceny (153. bod odůvodnění) a že pokud by opatření pozbyla platnosti, bude dumping pravděpodobně přetrvávat (169. bod odůvodnění).

(231)

Za účelem zjištění pravděpodobnosti přetrvání újmy v případě, že by opatření vůči ČLR byla zrušena, Komise analyzovala i) volnou kapacitu dostupnou v ČLR, ii) atraktivitu trhu Unie a iii) dopad čínského dovozu na situaci výrobního odvětví Unie, pokud by opatření pozbyla platnosti.

(232)

Jak je vysvětleno ve 157. až 162. bodě odůvodnění, v ČLR existují významné nadbytečné kapacity, které výrazně převyšují celkovou spotřebu Unie během období přezkumného šetření. Kromě toho Komise nezjistila žádné skutečnosti, které by mohly naznačovat významné zvýšení domácí poptávky po výrobku, který je předmětem přezkumu, v ČLR nebo na trhu jiné třetí země v blízké budoucnosti. Komise proto dospěla k závěru, že domácí poptávka v ČLR ani na trzích jiných třetích zemí nemůže dostupnou volnou kapacitu v ČLR absorbovat.

(233)

Jak je vysvětleno ve 165. až 167. bodě odůvodnění, trh Unie je pro vyvážející výrobce z ČLR atraktivním trhem. Tržní podíl dovozu z ČLR v období původního šetření (2010–2011) činil 13,4 %, což ukazuje možnou úroveň dovozu z ČLR v případě, že by opatření pozbyla platnosti.

(234)

Dovoz z ČLR bez antidumpingového cla by v období přezkumného šetření představoval cenové podbízení o 29,3 % vůči prodejním cenám výrobního odvětví Unie. To naznačuje pravděpodobnou cenovou hladinu dovozu z ČLR, pokud by opatření byla zrušena. Na tomto základě je pravděpodobné, že by se v případě zrušení opatření tlak na ceny na trhu Unie zvýšil, čímž by byla výrobnímu odvětví Unie způsobena další újma.

(235)

Na základě toho je pravděpodobné, že nezůstanou-li opatření v platnosti, vyvážející výrobci z ČLR zvýší svou přítomnost na trhu Unie, pokud jde o objem i podíl na trhu, a to s dumpingovými cenami, které by se značně podbízely vůči prodejním cenám výrobního odvětví Unie.

(236)

Trvalá přítomnost dumpingového dovozu z ČLR na trhu Unie a jeho politika nízkých cen znemožnily výrobnímu odvětví Unie plně těžit ze stávajících antidumpingových opatření a překonat účinky dřívějšího dumpingu působícího újmu. Kvůli přítomnosti tohoto dumpingového dovozu nemohlo výrobní odvětví Unie promítnout své zvýšené náklady do prodejních cen, což vedlo k značnému zhoršení jeho ziskovosti a dosažení ztrátové úrovně v období přezkumného šetření.

(237)

Pokud budou opatření zrušena, výrobní odvětví Unie nebude schopno udržet svůj objem prodeje a podíl na trhu vůči levnému dovozu z ČLR. Je vysoce pravděpodobné, že kdyby opatření pozbyla platnosti, podíl ČLR na trhu by se rychle zvýšil. Snížení objemu prodeje by vedlo k ještě nižší míře využití kapacity a ke zvýšení průměrných výrobních nákladů. To by spolu se zvýšeným tlakem na ceny vedlo k dalšímu zhoršení již tak nejisté finanční situace výrobního odvětví Unie a nakonec k uzavření výrobních závodů a zániku daného odvětví.

(238)

Komise proto vyvodila závěr, že je velmi pravděpodobné, že pozbytí platnosti stávajících opatření by vedlo k přetrvání újmy působené dovozem z ČLR a že již tak nejistá situace výrobního odvětví Unie by se pravděpodobně dále zhoršila.

(239)

Zrušení opatření by se vší pravděpodobností vedlo k výraznému nárůstu dumpingového dovozu z ČLR za ceny, které se podbízejí vůči cenám výrobního odvětví Unie. Komise tudíž dospěla k závěru, že pokud by opatření byla zrušena, existuje velká pravděpodobnost přetrvání újmy.

(240)

Kromě toho Komise zjistila, že zrušení opatření by se vší pravděpodobností vedlo k obnovení další újmy v případě zrušení opatření. I kdyby totiž trvalou újmu působenou výrobnímu odvětví Unie nebylo možné přičíst předmětnému dovozu, Komise zjistila, že existuje velká pravděpodobnost obnovení újmy, a to na základě nižších vývozních cen do třetích zemí (viz 165. bod odůvodnění), významné úrovně volné kapacity v ČLR, jakož i atraktivity trhu EU (viz oddíl 4.7).

(241)

V souladu s článkem 21 základního nařízení Komise zkoumala, zda by zachování stávajících antidumpingových opatření nebylo v rozporu se zájmem Unie jako celku.

(242)

Komise při stanovení zájmu Unie vycházela z posouzení všech různých relevantních zájmů, včetně zájmu výrobního odvětví Unie, dovozců a uživatelů. Podle čl. 21 odst. 2 základního nařízení byla všem zúčastněným stranám poskytnuta příležitost, aby předložily svá stanoviska.

(243)

Na tomto základě Komise posuzovala, zda i přes závěry o pravděpodobnosti přetrvání dumpingu a újmy neexistují přesvědčivé důvody, které by vedly k závěru, že zachování stávajících opatření není v zájmu Unie.

(244)

Šetření ukázalo, že v případě zrušení opatření se nestabilní situace výrobního odvětví Unie s velkou pravděpodobností dále významně zhorší.

(245)

Komise proto učinila závěr, že zachování opatření vůči ČLR by bylo ku prospěchu výrobního odvětví Unie.

(246)

Jak je uvedeno v 16. a 19. bodě odůvodnění, nepřihlásil se a v tomto šetření nespolupracoval žádný dovozce ani uživatel. Stejně jako v předchozích šetřeních s takovouto nedostatečnou spoluprací dospěla Komise k závěru, že by zachování opatření nemělo negativní dopad na dovozce a uživatele v Unii.

(247)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti Komise vyvodila, že neexistují přesvědčivé důvody, které by vedly k závěru, že není v zájmu Unie prodloužit platnost stávajících antidumpingových opatření na dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, pocházejícího z ČLR.

(248)

Všem zúčastněným stranám byly sděleny podstatné skutečnosti a úvahy, na jejichž základě Komise zamýšlí zachovat platná antidumpingová opatření. Byla jim rovněž poskytnuta lhůta, během níž mohly k těmto poskytnutým informacím předložit připomínky a požádat o slyšení u Komise nebo úředníka pro slyšení v obchodních řízeních. Nebyly obdrženy žádné připomínky, podání ani žádosti o slyšení.

(249)

Z výše uvedených úvah vyplývá, že antidumpingová opatření vztahující se na dovoz některých hliníkových fólií v rolích pocházejících z ČLR, která byla uložena konečným nařízením, by měla být zachována.

(250)

Individuální sazby antidumpingového cla stanovené v tomto nařízení pro jednotlivé společnosti jsou použitelné výhradně pro dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, vyráběného těmito společnostmi, a tedy uvedenými konkrétními právnickými osobami. Dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, vyráběného jakoukoli jinou společností, jejíž název a adresa nejsou výslovně uvedeny v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů, které jsou s těmito výslovně jmenovanými společnostmi ve spojení, nemůže využít těchto sazeb a podléhá celní sazbě použitelné pro „všechny ostatní společnosti“.

(251)

Případnou žádost o uplatnění těchto individuálních sazeb antidumpingového cla (např. po změně názvu subjektu nebo po zřízení nových výrobních nebo prodejních subjektů) je třeba neprodleně zaslat Komisi (79) se všemi náležitými údaji. To se týká zejména údajů o každé změně činností společnosti spojených s výrobou, domácím prodejem a prodejem na vývoz, která souvisí například s uvedenou změnou názvu nebo změnou výrobních a obchodních subjektů. Bude-li to vhodné, bude toto nařízení odpovídajícím způsobem změněno formou aktualizace seznamu společností, na něž se vztahují individuální celní sazby.

(252)

S ohledem na článek 109 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (80), pokud má být částka vrácena na základě rozsudku Soudního dvora Evropské unie, měla by být zaplacena úroková sazba, kterou uplatňuje Evropská centrální banka na své hlavní refinanční operace, uveřejněná v řadě C Úředního věstníku Evropské unie a platná první kalendářní den každého měsíce.

(253)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 15 odst. 1 základního nařízení,