(EU) 2019/816Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/816 ze dne 17. dubna 2019, kterým se zřizuje centralizovaný systém pro identifikaci členských států, jež mají informace o odsouzeních státních příslušníků třetích zemí a osob bez státní příslušnosti (ECRIS-TCN), na doplnění Evropského informačního systému rejstříků trestů, a kterým se mění nařízení (EU) 2018/1726

Publikováno: Úř. věst. L 135, 22.5.2019, s. 1-26 Druh předpisu: Nařízení
Přijato: 17. dubna 2019 Autor předpisu: Evropský parlament; Rada Evropské unie
Platnost od: 11. června 2019 Nabývá účinnosti: 11. června 2019
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:
Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2019/816

ze dne 17. dubna 2019,

kterým se zřizuje centralizovaný systém pro identifikaci členských států, jež mají informace o odsouzeních státních příslušníků třetích zemí a osob bez státní příslušnosti (ECRIS-TCN), na doplnění Evropského informačního systému rejstříků trestů, a kterým se mění nařízení (EU) 2018/1726

EVROPSKÝ PARLAENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 82 odst. 1 druhý pododstavec písm. d) této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

v souladu s řádným legislativním postupem (1),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Unie si stanovila za cíl poskytnout svým občanům prostor svobody, bezpečnosti a práva bez vnitřních hranic, ve kterém je zajištěn volný pohyb osob. Tohoto cíle by mělo být dosaženo mimo jiné vhodnými opatřeními pro předcházení trestné činnosti, včetně organizované trestné činnosti a terorismu, a pro její potírání.

(2)

Tento cíl vyžaduje, aby informace týkající se odsouzení vydaných v členských státech byly zohledňovány i mimo odsuzující členský stát jak při novém trestním řízení, jak stanoví rámcové rozhodnutí Rady 2008/675/SVV (2), tak za účelem předcházení dalším trestným činům.

(3)

Předpokladem tohoto cíle je výměna informací z rejstříků trestů mezi příslušnými orgány členských států. Taková výměna informací je organizována a usnadňována podle pravidel stanovených v rámcovém rozhodnutí Rady 2009/315/SVV (3) a prostřednictvím Evropského informačního systému rejstříků trestů (ECRIS), který byl zřízen rozhodnutím Rady 2009/316/SVV (4).

(4)

Stávající právní rámec ECRIS však dostatečně nezohledňuje zvláštní aspekty žádostí týkajících se státních příslušníků třetích zemí. Ačkoli je již možné vyměňovat si informace o státních příslušnících třetích zemí prostřednictvím ECRIS, neexistuje společný unijní postup či mechanismus, jak tuto výměnu účinně, rychle a přesně provádět.

(5)

Informace o státních příslušnících třetích zemí se v Unii neshromažďují stejně jako u státních příslušníků členských států, totiž v členském státě jejich státní příslušnosti, ale uchovávají se pouze v členských státech, kde bylo vydáno odsouzení. Celkový přehled o trestní minulosti určitého státního příslušníka třetí země lze proto zjistit pouze tak, že se o tyto informace požádají všechny členské státy.

(6)

Takové plošné žádosti však představují nepřiměřenou administrativní zátěž pro všechny členské státy, včetně těch, které o dotčeném státním příslušníku třetí země nemají žádné informace. V praxi tato zátěž členské státy odrazuje od toho, aby žádaly jiné členské státy o informace o státních příslušnících třetích zemí, což výměnu informací mezi nimi vážně ztěžuje, neboť to omezuje jejich přístup k informacím z rejstříků trestů na informace uložené v jejich vnitrostátním rejstříku. Proto stoupá riziko, že výměna informací mezi členskými státy je neefektivní a neúplná, což se odráží na úrovni bezpečnosti a ochrany občanů a osob s bydlištěm v Unii.

(7)

Aby se situace zlepšila, měl by být zřízen systém, jehož prostřednictvím by ústřední orgán členského státu mohl neprodleně a účinně zjistit, které jiné členské státy uchovávají informace z rejstříku trestů o státním příslušníku třetí země (ECRIS-TCN). K vyžádání informací z rejstříku trestů od těchto členských států by mohl být v souladu s rámcovým rozhodnutím 2009/315/SVV použit stávající rámec ECRIS.

(8)

Toto nařízení by proto mělo stanovit pravidla zavádějící centralizovaný systém na úrovni Unie, který obsahuje osobní údaje, a pravidla pro rozdělení povinností mezi členský stát a organizaci odpovědnou za vývoj a údržbu tohoto centralizovaného systému, jakož i zvláštní ustanovení o ochraně údajů potřebná k doplnění stávající úpravy ochrany údajů a zajištění odpovídající celkové úrovně ochrany a zabezpečení údajů a ochrany základních práv dotčených osob.

(9)

Cíl poskytnout občanům Unie prostor svobody, bezpečnosti a práva bez vnitřních hranic, ve kterém je zaručen volný pohyb osob, také vyžaduje, aby byly uchovávány úplné informace o odsouzení občanů Unie, kteří jsou zároveň státními příslušníky některé třetí země. Vzhledem k tomu, že by se tyto osoby mohly vykazovat více než jednou státní příslušností a že v odsuzujícím členském státě nebo v členském státě jejich státní příslušnosti by se mohla uchovávat různá odsouzení, je třeba začlenit do oblasti působnosti tohoto nařízení i občany Unie, kteří jsou zároveň státními příslušníky třetí země. Vyloučení těchto osob by vedlo k tomu, že by informace uchovávané v ECRIS-TCN byly neúplné. To by ohrozilo spolehlivost tohoto systému. Jelikož však tyto osoby mají občanství Unie, měly by být podmínky, za nichž mohou být údaje o jejich otiscích prstů zahrnuty do ECRIS-TCN, srovnatelné s podmínkami, za nichž jsou mezi členskými státy v rámci ECRIS, zavedeného rámcovým rozhodnutím 2009/315/SVV a rozhodnutím 2009/316/SVV, vyměňovány údaje o otiscích prstů občanů Unie. Proto by údaje o otiscích prstů týkající se občanů Unie, kteří jsou zároveň státními příslušníky třetí země, měly být zahrnuty do ECRIS-TCN pouze tehdy, pokud byly pořízeny v souladu s vnitrostátním právem v rámci trestního řízení, přičemž se rozumí, že pro takové zahrnutí by mělo být členským státům umožněno používat údaje o otiscích prstů pořízených pro jiné účely, než je trestní řízení, pokud je toto použití povoleno podle vnitrostátního práva.

(10)

ECRIS-TCN by měl umožňovat zpracovávat údaje o otiscích prstů za účelem identifikace členských států, které mají v rejstříku trestů informace o určitém státním příslušníku třetí země. Měl by rovněž umožňovat zpracovávání zobrazení obličeje za účelem potvrzení totožnosti státního příslušníka třetí země. Je zásadní, aby vkládání a použití údajů o otiscích prstů a zobrazení obličeje nepřekročilo rozsah nezbytný k tomu, aby bylo dosaženo stanoveného cíle, respektovalo základní práva, jakož i nejlepší zájem dítěte, a bylo v souladu s platnými pravidly Unie pro ochranu údajů.

(11)

Vývojem a provozováním ECRIS-TCN by měla být pověřena Agentura Evropské unie pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (dále jen „agentura eu-LISA“), zřízená nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1726 (5), vzhledem k jejím zkušenostem s řízením jiných rozsáhlých systémů v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí. Její mandát by se měl změnit, aby tyto nové úkoly odrážel.

(12)

Pro výkon povinností podle tohoto nařízení by měly být agentuře eu-LISA poskytnuty odpovídající finanční a personální zdroje.

(13)

Vzhledem k potřebě vytvořit těsná technická spojení mezi ECRIS-TCN a ECRIS by agentuře eu-LISA měl být rovněž uložen úkol zajišťovat další vývoj a údržbu referenčního provedení ECRIS a její mandát by se měl změnit, aby tuto skutečnost odrážel.

(14)

Čtyři členské státy vyvinuly vlastní vnitrostátní software pro provedení ECRIS v souladu s rozhodnutím 2009/316/SVV, přičemž tento software používají pro výměnu informací z rejstříků trestů namísto referenčního provedení ECRIS. S ohledem na specifické prvky, které tyto členské státy zavedly do svých systémů pro vnitrostátní užití, a na investice, které vynaložily, by jim mělo být umožněno používat pro účely ECRIS-TCN rovněž jejich vnitrostátní software pro provedení ECRIS za předpokladu, že budou splněny podmínky stanovené v tomto nařízení.

(15)

ECRIS-TCN by měl obsahovat pouze informace o totožnosti státních příslušníků třetích zemí odsouzených trestním soudem v Unii. Tyto informace o totožnosti by měly zahrnovat alfanumerické údaje a údaje o otiscích prstů. Mělo by být rovněž možné, aby byla zahrnuta zobrazení obličeje, pokud právo členského státu, v němž je vydáno rozhodnutí o odsouzení, umožňuje shromažďovat a uchovávat zobrazení obličeje odsouzeného.

(16)

Alfanumerické údaje, které mají členské státy vložit do centrálního systému, by měly zahrnovat příjmení a jména odsouzené osoby, jakož i její pseudonymy nebo přezdívky, má-li ústřední orgán tuto informaci. Pokud jsou dotčenému členskému státu známy odlišné osobní údaje, jako je například jiný způsob psaní jména v jiné abecedě, mělo by být možné vložit tyto údaje do centrálního systému jakožto doplňující informace.

(17)

Alfanumerické údaje by měly jako doplňující informace rovněž obsahovat identifikační číslo, nebo druh a číslo dokladů totožnosti dané osoby, jakož i název vydávajícího orgánu, má-li ústřední orgán tyto informace. Před vložením příslušných informací do centrálního systému by měl členský stát ověřit pravost dokladů totožnosti. Vzhledem k tomu, že tyto informace by mohly být nespolehlivé, mělo by se s nimi v každém případě zacházet obezřetně.

(18)

Ústřední orgány by měly používat ECRIS-TCN k identifikaci členských států, které mají v rejstříku trestů informace o státním příslušníku třetí země, pokud jsou informace o této osobě z rejstříku trestů v dotčeném členském státě požadovány pro účely trestního řízení proti této osobě nebo pro účely uvedené v tomto nařízení. Zatímco ECRIS-TCN by měl být v zásadě používán ve všech těchto případech, měl by orgán příslušný pro vedení trestního řízení moci rozhodnout, že ECRIS-TCN by se neměl použít, pokud by to za okolností daného případu nebylo vhodné, například v některých případech zkráceného trestního řízení, v případech tranzitu, pokud byly informace z rejstříku trestů získány prostřednictvím ECRIS v nedávné době, nebo pokud jde o méně závažné delikty, zejména méně závažné dopravní delikty, méně závažné delikty proti obecně závazným právním předpisům obcí a méně závažné delikty proti veřejnému pořádku.

(19)

Členské státy by rovněž měly mít možnost používat ECRIS-TCN pro jakékoliv jiné účely než účely stanovené v tomto nařízení, pokud jsou stanoveny vnitrostátním právem a jsou s ním v souladu. S cílem zvýšit transparentnost při používání ECRIS-TCN by však členské státy měly tyto účely oznámit Komisi, která by měla zajistit zveřejnění všech těchto oznámení v Úředním věstníku Evropské unie.

(20)

Mělo by být rovněž možné, aby další orgány žádající o informace z rejstříku trestů rozhodly, že použití ECRIS-TCN by vzhledem k okolnostem daného případu nebylo vhodné, například v případě, že je třeba provést určité standardní správní kontroly týkající se odborné kvalifikace určité osoby, zejména pokud je známo, že o informace z rejstříku trestů nebudou žádat jiné členské státy, a to bez ohledu na výsledek vyhledávání v ECRIS-TCN. ECRIS-TCN by se však měl použít vždy v případě, kdy žádost o informace z rejstříku trestů iniciovala osoba, která žádá o informace o svých vlastních záznamech v rejstříku trestů, v souladu s rámcovým rozhodnutím 2009/315/SVV, nebo byla-li žádost podána s cílem získat informace z rejstříku trestů v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2011/93/EU (6).

(21)

Státní příslušníci třetích zemí by měli mít právo získat písemné informace o svých vlastních záznamech v rejstříku trestů v souladu s právem členského státu, v němž žádají o poskytnutí těchto informací, v souladu s rámcovým rozhodnutím 2009/315/SVV. Dříve než dotčený členský stát tyto informace státnímu příslušníku třetí země poskytne, měl by provést vyhledávání v ECRIS-TCN.

(22)

Občané Unie, kteří jsou zároveň státními příslušníky třetí země, budou zahrnuti do ECRIS-TCN pouze tehdy, pokud je příslušným orgánům známo, že tyto osoby mají státní příslušnost třetí země. Skutečnost, že příslušným orgánům není známo, že občané Unie jsou zároveň státními příslušníky třetí země, však nevylučuje, že tyto osoby již byly dříve odsouzeny jako státní příslušníci třetí země. S cílem zajistit, aby příslušné orgány měly ucelený přehled o rejstřících trestů, by mělo být možné vyhledávat v ECRIS-TCN za účelem ověření, zda v případě občana Unie má některý z členských států informace z rejstříku trestů týkající se této osoby jako státního příslušníka třetí země.

(23)

V případě shody mezi údaji zaznamenanými v centrálním systému a údaji použitými členským státem pro vyhledávání (pozitivní nález) by se informace o totožnosti, u nichž byl pozitivní nález zaznamenán, měly poskytnout spolu s pozitivním nálezem. Výsledek vyhledávání by měly používat ústřední orgány pouze za účelem podání žádosti prostřednictvím ECRIS, nebo Agentura Evropské unie pro justiční spolupráci v trestních věcech (Eurojust), zřízená nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1727 (7), Agentura Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol), zřízená nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/794 (8), a Úřad evropského veřejného žalobce, zřízený nařízením Rady (EU) 2017/1939 (9), pouze za účelem podání žádosti o informace o odsouzeních podle tohoto nařízení.

(24)

V počáteční fázi by zobrazení obličeje vložená do ECRIS-TCN měla být používána pouze k potvrzení totožnosti státního příslušníka třetí země za účelem identifikace členských států, jež mají informace o předchozích odsouzeních tohoto státního příslušníka třetí země. V budoucnosti by mělo být možné, aby se zobrazení obličeje používalo pro automatické porovnávání biometrických údajů, pokud budou splněny technické a politické požadavky na toto porovnávání. Komise by s přihlédnutím k nezbytnosti a proporcionalitě, jakož i k technickému vývoji v oblasti softwaru pro rozpoznávání obličeje měla vyhodnotit dostupnost a připravenost požadované technologie dříve, než přijme akt v přenesené pravomoci týkající se využívání zobrazení obličeje ke zjištění totožnosti státních příslušníků třetích zemí za účelem identifikace členských států, jež mají informace o předchozích odsouzeních týkajících se těchto osob.

(25)

Používání biometrických údajů je nezbytné, protože představují nejspolehlivější metodu zjišťování totožnosti státních příslušníků třetích zemí na území členských států, kteří často nemají dokumenty nebo jiné prostředky pro zjištění totožnosti, a umožňují spolehlivější porovnání shody údajů o státních příslušnících třetích zemí.

(26)

Členské státy by měly do centrálního systému vkládat údaje o otiscích prstů odsouzených státních příslušníků třetích zemí, které byly sejmuty v souladu s vnitrostátním právem v rámci trestního řízení. Aby v centrálním systému byly k dispozici co nejúplnější identifikační informace, měly by mít členské státy možnost do něho rovněž vkládat údaje o otiscích prstů, které byly sejmuty pro jiné účely, než je trestní řízení, pokud jsou tyto údaje o otiscích prstů v souladu s vnitrostátním právem k dispozici pro použití v trestním řízení.

(27)

Toto nařízení by mělo stanovit minimální kritéria, pokud jde o údaje o otiscích prstů, které by členské státy měly vkládat do centrálního systému. Členské státy by měly mít možnost volby: vložit buď údaje o otiscích prstů státních příslušníků třetích zemí, kterým byl uložen trest odnětí svobody v délce nejméně šesti měsíců, nebo údaje o otiscích prstů státních příslušníků třetích zemí, kteří byli odsouzeni za trestný čin, za nějž lze podle práva dotčeného členského státu uložit trest odnětí svobody s horní hranicí sazby nejméně dvanáct měsíců.

(28)

Členské státy by měly v ECRIS-TCN pořizovat záznamy týkající se odsouzených státních příslušníků třetích zemí. Tam, kde je to možné, by tyto záznamy měly být pořizovány automaticky a bez zbytečného prodlení poté, co je informace o jejich odsouzení vložena do vnitrostátního rejstříku trestů. Členské státy by měly v souladu s tímto nařízením vkládat do centrálního systému alfanumerické údaje a údaje o otiscích prstů související s odsouzeními vydanými po dni zahájení vkládání údajů do ECRIS-TCN. Od téhož dne a kdykoliv později by členské státy měly mít možnost vkládat do centrálního systému zobrazení obličeje.

(29)

Aby se zajistila maximální efektivnost systému, měly by členské státy v souladu s tímto nařízením pořizovat v ECRIS-TCN také záznamy týkající se státních příslušníků třetích zemí odsouzených ještě přede dnem zahájení vkládání údajů. Členské státy by však neměly být povinny získávat za tímto účelem informace, které přede dnem zahájení vkládání údajů v souladu s tímto nařízením ještě nebyly v jejich rejstříku trestů. Údaje o otiscích prstů státních příslušníků třetích zemí sejmutých v souvislosti s těmito předchozími odsouzeními by měly být zahrnuty pouze v případě, že otisky byly sejmuty během trestního řízení, a v případě, kdy se dotčený členský stát domnívá, že je lze jednoznačně přiřadit k jiným informacím o totožnosti uvedeným v rejstříku trestů.

(30)

Zlepšení výměny informací o odsouzeních by mělo členským státům pomoci v provádění rámcového rozhodnutí 2008/675/SVV, které členským státům ukládá, aby během nových trestních řízení zohledňovaly předchozí odsouzení vydaná v jiných členských státech v rozsahu, v jakém se předchozí vnitrostátní odsouzení zohledňují podle vnitrostátního práva.

(31)

Pozitivní nález zjištěný ECRIS-TCN by neměl sám o sobě znamenat, že dotyčný státní příslušník třetí země byl ve zjištěných členských státech odsouzen. Existence předchozích odsouzení by měla být potvrzena pouze na základě informací obdržených z rejstříku trestů příslušných členských států.

(32)

Aniž je vyloučena možnost využít v souladu s platnými pravidly finanční programy Unie, každý členský stát by měl nést vlastní náklady související s prováděním, správou, používáním a údržbou své databáze rejstříku trestů a vnitrostátních databází otisků prstů a s prováděním, správou, používáním a údržbou technických úprav nezbytných k využívání ECRIS-TCN, včetně připojení těchto databází k vnitrostátnímu ústřednímu přístupovému místu.

(33)

Do ECRIS-TCN by za účelem identifikace členských států, jež mají informace z rejstříku trestů o státních příslušnících třetích zemí, měly mít přístup Eurojust, Europol a Úřad evropského veřejného žalobce, aby se podpořilo plnění jejich úkolů uložených právními předpisy. Eurojust by měl mít přímý přístup do ECRIS-TCN i za účelem plnění svého úkolu podle tohoto nařízení, totiž jednat jako kontaktní místo pro třetí země a mezinárodní organizace, aniž je dotčeno uplatňování zásad justiční spolupráce v trestních věcech, včetně pravidel vzájemné právní pomoci. Zatímco je třeba brát v úvahu postoj členských států, které se neúčastní posílené spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce, neměl by být tomuto úřadu odepřen přístup k informacím o odsouzeních pouze proto, že se dotčený členský stát uvedené posílené spolupráce neúčastní.

(34)

Toto nařízení stanoví přísná pravidla přístupu k ECRIS-TCN a nezbytná ochranná opatření, včetně odpovědnosti členských států v souvislosti se shromažďováním a využíváním údajů. Stanoví rovněž, jakým způsobem mohou fyzické osoby uplatňovat své právo na náhradu újmy, na přístup k údajům, jejich opravu, výmaz a nápravu, zejména právo na účinnou právní ochranu, jakož i dozor nad všemi operacemi zpracování údajů vykonávanými nezávislými orgány veřejné moci. Respektuje tudíž základní práva a svobody zakotvené především v Listině základních práv Evropské unie, včetně práva na ochranu osobních údajů, zásady rovnosti před zákonem a obecného zákazu diskriminace. V této souvislosti rovněž zohledňuje Evropskou úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod, Mezinárodní pakt o občanských a politických právech a další závazky v oblasti lidských práv podle mezinárodního práva.

(35)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 (10) by se měla vztahovat na zpracování osobních údajů příslušnými vnitrostátními orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů, včetně ochrany před hrozbami pro veřejnou bezpečnost a jejich předcházení. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (11) by se mělo vztahovat na zpracování osobních údajů vnitrostátními orgány, pokud takové zpracování nespadá do oblasti působnosti směrnice (EU) 2016/680. Koordinovaný dozor by měl být zajištěn v souladu s nařízením (EU) Evropského parlamentu a Rady 2018/1725 (12), jež by se mělo vztahovat i na zpracovávání osobních údajů agenturou eu-LISA.

(36)

Pokud jde o předchozí odsouzení, měly by ústřední orgány vložit alfanumerické údaje do konce období pro vkládání údajů podle tohoto nařízení a údaje o otiscích prstů do dvou let po dni zahájení provozu ECRIS-TCN. Za podmínky, že budou tyto lhůty dodrženy, by členské státy měly mít možnost vložit všechny údaje současně.

(37)

Měla by být stanovena pravidla týkající se odpovědnosti členských států, Eurojustu, Europolu, Úřadu evropského veřejného žalobce a agentury eu-LISA za újmu, která vznikne na základě jakéhokoli porušení tohoto nařízení.

(38)

Za účelem zlepšení identifikace členských států, jež mají informace o předchozích odsouzeních státních příslušníků třetích zemí, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“), pokud jde o doplnění tohoto nařízení ustanovením o používání zobrazení obličeje ke zjišťování totožnosti státních příslušníků třetích zemí za účelem identifikace členských států, jež mají informace o předchozích odsouzeních. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (13). Zejména pro zajištění rovné účasti na vypracování aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(39)

Za účelem zajištění jednotných podmínek pro zřízení a provozní řízení ECRIS-TCN by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (14).

(40)

Členské státy by měly co nejdříve přijmout opatření nezbytná k zajištění souladu s tímto nařízením, aby bylo možné zajistit řádné fungování ECRIS-TCN, s přihlédnutím k době, kterou agentura eu-LISA potřebuje pro vývoj a zavedení ECRIS-TCN. Pro přijetí opatření k zajištění souladu s tímto nařízením by však členské státy měly mít alespoň 36 měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost.

(41)

Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž umožnění rychlé a účinné výměny přesných informací z rejstříku trestů týkajících se státních příslušníků třetích zemí, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jej může být zavedením společných pravidel lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“). V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

(42)

V souladu s články 1 a 2 Protokolu č. 22 o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o EU a ke Smlouvě o fungování EU, se Dánsko neúčastní přijímání tohoto nařízení a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné.

(43)

V souladu s články 1 a 2 a čl. 4a odst. 1 Protokolu č. 21 o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva, připojeného ke Smlouvě o EU a ke Smlouvě o fungování EU, a aniž je dotčen článek 4 uvedeného protokolu, se Irsko neúčastní přijímání tohoto nařízení a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné.

(44)

V souladu s článkem 3 a čl. 4a odst. 1 Protokolu č. 21 oznámilo Spojené království své přání účastnit se přijímání a používání tohoto nařízení.

(45)

V souladu s čl. 28 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 (15) byl konzultován evropský inspektor ochrany údajů a dne 12. prosince 2017 vydal stanovisko (16),

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

Obecná ustanovení

Článek 1

Předmět

Tímto nařízením se:

a)

zřizuje systém pro identifikaci členských států, jež mají informace o předchozích odsouzeních státních příslušníků třetích zemí (ECRIS-TCN);

b)

stanovují podmínky, za nichž ústřední orgány používají ECRIS-TCN, aby získaly informace o takových předchozích odsouzeních prostřednictvím Evropského informačního systému rejstříků trestů (ECRIS), který byl zřízen rozhodnutím 2009/316/SVV, jakož i podmínky, za kterých ECRIS-TCN používají Eurojust, Europol a Úřad evropského veřejného žalobce.

Článek 2

Oblast působnosti

Toto nařízení se vztahuje na zpracovávání informací o totožnosti státních příslušníků třetích zemí, kteří byli odsouzeni v členských státech, za účelem identifikace členských států, v nichž byla tato odsouzení vydána. S výjimkou čl. 5 odst. 1 písm. b) bodu ii) se ustanovení tohoto nařízení, která se vztahují na státní příslušníky třetích zemí, vztahují rovněž na občany Unie, kteří jsou zároveň státními příslušníky třetí země a kteří byli odsouzeni v členských státech.

Článek 3

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1)

„odsouzením“ jakékoli konečné rozhodnutí trestního soudu proti fyzické osobě v souvislosti s trestným činem, jestliže se toto rozhodnutí zaznamenává do rejstříku trestů odsuzujícího členského státu;

2)

„trestním řízením“ přípravné řízení, řízení před soudem a výkon odsouzení;

3)

„rejstříkem trestů“ vnitrostátní rejstřík nebo rejstříky, do nichž se podle vnitrostátního práva zaznamenávají odsouzení;

4)

„odsuzujícím členským státem“ členský stát, v němž je vydáno odsouzení;

5)

„ústředním orgánem“ orgán určený v souladu s čl. 3 odst. 1 rámcového rozhodnutí 2009/315/SVV;

6)

„příslušnými orgány“ ústřední orgány a Eurojust, Europol a Úřad evropského veřejného žalobce, které jsou příslušné k přístupu do ECRIS-TCN a k vyhledávání v něm v souladu s tímto nařízením;

7)

„státním příslušníkem třetí země“ osoba, jež není občanem Unie ve smyslu čl. 20 odst. 1 Smlouvy o fungování EU, osoba bez státní příslušnosti nebo osoba, jejíž státní příslušnost není známa;

8)

„centrálním systémem“ jedna nebo více databází, které obsahují informace o totožnosti státních příslušníků třetích zemí, kteří byli odsouzeni v členských státech, vyvíjené a udržované agenturou eu-LISA;

9)

„softwarem rozhraní“ software používaný příslušnými orgány, který jim umožňuje přístup do centrálního systému prostřednictvím komunikační infrastruktury uvedené v čl. 4 odst. 1 písm. d);

10)

„informacemi o totožnosti“ alfanumerické údaje, údaje o otiscích prstů a zobrazení obličeje, které jsou použity ke zjištění spojitosti mezi těmito údaji a fyzickou osobou;

11)

„alfanumerickými údaji“ údaje vyjádřené písmeny, číslicemi, zvláštními znaky, mezerami a interpunkčními znaménky;

12)

„údaji o otiscích prstů“ údaje o plochých a valených otiscích každého prstu dané osoby;

13)

„zobrazením obličeje“ digitální zobrazení obličeje dané osoby;

14)

„pozitivním nálezem“ shoda nebo shody zjištěné srovnáním informací o totožnosti zaznamenaných v centrálním systému s informacemi o totožnosti použitými pro vyhledávání;

15)

„vnitrostátním ústředním přístupovým místem“ vnitrostátní místo připojení ke komunikační infrastruktuře uvedené v čl. 4 odst. 1 písm. d);

16)

„referenčním provedením ECRIS“ software vyvinutý Komisí a zpřístupněný členským státům pro výměnu informací z rejstříku trestů prostřednictvím ECRIS;

17)

„vnitrostátním dozorovým orgánem“ nezávislý orgán veřejné moci zřízený ve členském státě podle použitelných pravidel Unie pro ochranu údajů;

18)

„dozorovými orgány“ evropský inspektor ochrany údajů a vnitrostátní dozorové orgány.

Článek 4

Technická architektura ECRIS-TCN

1.   ECRIS-TCN se skládá z:

a)

centrálního systému, v němž jsou uloženy informace o totožnosti odsouzených státních příslušníků třetích zemí;

b)

vnitrostátního ústředního přístupového místa v každém členském státě;

c)

softwaru rozhraní umožňujícího připojení příslušných orgánů k centrálnímu systému přes vnitrostátní ústřední přístupová místa a komunikační infrastrukturu uvedenou v písmeni d);

d)

komunikační infrastruktury mezi centrálním systémem a vnitrostátními ústředními přístupovými místy.

2.   Centrální systém je provozován v technických prostorách agentury eu-LISA.

3.   Software rozhraní je začleněn do referenčního provedení ECRIS. Členské státy používají referenční provedení ECRIS, nebo v situaci a za podmínek stanovených v odstavcích 4 až 8 vnitrostátní software pro provedení ECRIS, k vyhledávání v ECRIS-TCN a k zasílání následných žádostí o informace z rejstříku trestů.

4.   Členské státy, které používají svůj vnitrostátní software pro provedení ECRIS, odpovídají za zajištění toho, aby jejich vnitrostátní software pro provedení ECRIS umožňoval jejich vnitrostátním orgánům, které vedou rejstříky trestů, používat ECRIS-TCN, s výjimkou softwaru rozhraní, v souladu s tímto nařízením. Přede dnem zahájení provozu ECRIS-TCN v souladu s čl. 35 odst. 4 tyto členské státy za tímto účelem zajistí, aby jejich vnitrostátní software pro provedení ECRIS fungoval v souladu s protokoly a technickými specifikacemi stanovenými v prováděcích aktech podle článku 10 a v souladu s veškerými dalšími technickými požadavky stanovenými agenturou eu-LISA podle tohoto nařízení založenými na uvedených prováděcích aktech.

5.   Pokud nepoužívají referenční provedení ECRIS, zajistí členské státy, které používají svůj vnitrostátní software pro provedení ECRIS, rovněž bez zbytečného odkladu provedení veškerých dalších technických úprav svého vnitrostátního softwaru provedení ECRIS nezbytných v důsledku jakýchkoliv změn technických specifikací stanovených prováděcími akty uvedenými v článku 10 nebo v důsledku změn jakýchkoli dalších technických požadavků stanovených agenturou eu-LISA podle tohoto nařízení založenými na uvedených prováděcích aktech.

6.   Členské státy, které používají svůj vnitrostátní software pro provedení ECRIS, nesou veškeré náklady spojené s prováděním, údržbou a dalším vývojem tohoto softwaru a jeho propojení s ECRIS-TCN, s výjimkou softwaru rozhraní.

7.   Pokud členský stát používající svůj vnitrostátní software pro provedení ECRIS není schopen plnit své povinnosti podle tohoto článku, je k využívání ECRIS-TCN povinen používat referenční provedení ECRIS, včetně integrovaného softwaru rozhraní.

8.   Pro účely posouzení, které má být provedeno Komisí podle čl. 36 odst. 10 písm. b), poskytnou dotčené členské státy Komisi veškeré nezbytné informace.

KAPITOLA II

Vkládání a používání údajů ústředními orgány

Článek 5

Vkládání údajů do ECRIS-TCN

1.   V případě každého odsouzeného státního příslušníka třetí země ústřední orgán odsuzujícího členského státu pořídí datový záznam v centrálním systému. Datový záznam musí zahrnovat:

a)

pokud jde o alfanumerické údaje:

i)

informace, které je třeba vložit s výjimkou jednotlivých případů, kdy tyto informace nejsou ústřednímu orgánu známy (povinné informace):

příjmení,

jméno (jména),

datum narození,

místo narození (obec a země),

státní příslušnost (příslušnosti),

pohlaví,

případná předchozí jméno (jména) nebo příjmení,

kód odsuzujícího členského státu;

ii)

informace, které je třeba vložit, pokud jsou uvedeny v rejstříku trestů (nepovinné informace):

jména rodičů;

iii)

informace, které je třeba vložit, pokud je má ústřední orgán k dispozici (další informace):

identifikační číslo, nebo druh a číslo dokladů totožnosti dané osoby, jakož i název vydávajícího orgánu,

pseudonymy nebo přezdívky;

b)

pokud jde o údaje o otiscích prstů:

i)

údaje o otiscích prstů, které byly sejmuty v souladu s vnitrostátním právem v rámci trestního řízení;

ii)

alespoň údaje o otiscích prstů, které byly sejmuty na základě jednoho z těchto kritérií:

pokud byl státnímu příslušníku třetí země uložen trest odnětí svobody v délce nejméně šest měsíců,

nebo

pokud byl státní příslušník třetí země odsouzen za trestný čin, za který lze podle práva členského státu uložit trest odnětí svobody s horní hranicí sazby nejméně dvanáct měsíců.

2.   Údaje o otiscích prstů uvedené v odst. 1 písm. b) tohoto článku musí splňovat technické specifikace týkající se kvality, rozlišení a zpracování údajů o otiscích prstů stanovené v prováděcím aktu uvedeném v čl. 10 odst. 1 písm. b). Referenční číslo údajů o otiscích prstů odsouzeného zahrnuje kód odsuzujícího členského státu.

3.   Datový záznam může obsahovat také zobrazení obličeje odsouzeného státního příslušníka třetí země, pokud právo odsuzujícího členského státu umožňuje shromažďovat a uchovávat zobrazení obličeje odsouzených.

4.   Odsuzující členský stát pořídí datový záznam automaticky, pokud je to možné, a bez zbytečného odkladu po zaznamenání odsouzení do rejstříku trestů.

5.   Odsuzující členský stát pořídí datové záznamy i o odsouzeních vydaných přede dnem zahájení vkládání údajů v souladu s čl. 35 odst. 1 v takovém rozsahu, v jakém se tyto údaje týkající se odsouzených uchovávají v jejich vnitrostátních databázích. V těchto případech by údaje o otiscích prstů měly být zahrnuty, pouze pokud byly sejmuty v rámci trestního řízení v souladu s vnitrostátním právem a pokud je lze jednoznačně přiřadit k jiným informacím o totožnosti uvedeným v rejstříku trestů.

6.   Za účelem splnění povinností stanovených v odst. 1 písm. b) bodech i) a ii) a v odstavci 5 mohou členské státy použít údaje o otiscích prstů sejmutých pro jiné účely, než je trestní řízení, pokud je toto použití povoleno podle vnitrostátního práva.

Článek 6

Zobrazení obličeje

1.   Dokud nevstoupí v platnost akt v přenesené pravomoci podle odstavce 2, lze zobrazení obličeje používat pouze k potvrzení totožnosti státního příslušníka třetí země, jehož totožnost byla zjištěna pomocí alfanumerického vyhledávání nebo vyhledávání s použitím údajů o otiscích prstů.

2.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 37 doplňující toto nařízení, pokud jde o používání zobrazení obličeje ke zjištění totožnosti státních příslušníků třetích zemí za účelem identifikace členských států, jež mají informace o předchozích odsouzeních těchto osob, až to bude technicky možné. Před výkonem této pravomoci Komise s přihlédnutím k nezbytnosti a proporcionalitě, jakož i k technickému vývoji v oblasti softwaru pro rozpoznávání obličeje, posoudí dostupnost a připravenost potřebné technologie.

Článek 7

Používání ECRIS-TCN pro identifikaci členských států, jež mají informace z rejstříku trestů

1.   Ústřední orgány používají ECRIS-TCN pro identifikaci členských států, jež mají informace z rejstříku trestů o státním příslušníku třetí země, s cílem získat informace o předchozích odsouzeních prostřednictvím ECRIS, pokud jsou informace o této osobě z rejstříku trestů v dotčeném členském státě požadovány pro účely trestního řízení vedeného proti této osobě, nebo za některým z následujících účelů, je-li stanoven vnitrostátním právem a je s ním v souladu:

kontrola záznamů v rejstříku trestů týkajících se určité osoby na její žádost,

bezpečnostní prověrka,

získání licence nebo povolení,

prověření pro potřeby zaměstnavatele,

prověření pro účely dobrovolných činností, jejichž součástí jsou přímé a pravidelné kontakty s dětmi nebo zranitelnými osobami,

postupy související s vízy, získáním občanství a migrací, včetně azylových řízení, a

kontroly související s veřejnými zakázkami a veřejným výběrovým řízením.

Nicméně v určitých případech jiných než těch, kdy státní příslušník třetí země žádá ústřední orgán o informace o svých vlastních záznamech v rejstříku trestů, nebo kdy je žádost podána za účelem získání informací z rejstříku trestů podle čl. 10 odst. 2 směrnice 2011/93/EU, může orgán žádající o informace z rejstříku trestů rozhodnout, že takové použití ECRIS-TCN není vhodné.

2.   Kterýkoliv členský stát, který se rozhodne, pokud je to stanoveno vnitrostátním právem a je to s ním v souladu, používat ECRIS-TCN pro jiné účely, než které jsou stanoveny v odstavci 1, k získání informací o předchozích odsouzeních prostřednictvím ECRIS, oznámí tyto jiné účely a veškeré jejich změny Komisi do dne zahájení provozu podle čl. 35 odst. 4, nebo kdykoliv poté. Komise tato oznámení zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie do 30 dnů od jejich obdržení.

3.   Eurojust, Europol, a Úřad evropského veřejného žalobce mají právo vyhledávat v ECRIS-TCN za účelem identifikace členských států, jež mají informace z rejstříku trestů o státním příslušníku třetí země, v souladu s články 14 až 18. Nevkládají však do ECRIS-TCN žádné údaje ani je neopravují ani nevymazávají.

4.   Pro účely uvedené v odstavcích 1, 2 a 3 mohou příslušné orgány rovněž vyhledávat v ECRIS-TCN s cílem ověřit, zda má o určité osobě, která je občanem Unie, kterýkoli členský stát informace z rejstříku trestů týkající se této osoby jako státního příslušníka třetí země.

5.   Při vyhledávání v ECRIS-TCN mohou příslušné orgány využít všechny údaje uvedené v čl. 5 odst. 1 nebo pouze některé z nich. Minimální soubor údajů nezbytných pro vyhledávání v systému se stanoví v prováděcím aktu přijatém podle čl. 10 odst. 1 písm. g).

6.   Příslušné orgány mohou v ECRIS-TCN vyhledávat rovněž s použitím zobrazení obličeje, pokud byla tato funkce zavedena v souladu s čl. 6 odst. 2.

7.   V případě pozitivního nálezu poskytne centrální systém příslušnému orgánu automaticky informace o členských státech, jež mají informace z rejstříku trestů o státním příslušníku třetí země, spolu se souvisejícími referenčními čísly a odpovídajícími informacemi o totožnosti. Tyto informace o totožnosti se použijí pouze za účelem ověření totožnosti dotyčného státního příslušníka třetí země. Výsledek vyhledávání v centrálním systému lze využít pouze pro účely podání žádosti podle článku 6 rámcového rozhodnutí 2009/315/SVV nebo žádosti podle čl. 17 odst. 3 tohoto nařízení.

8.   Nevyskytne-li se pozitivní nález, centrální systém o tom automaticky informuje příslušný orgán.

KAPITOLA III

Uchovávání a pozměňování údajů

Článek 8

Doba uchování uložených údajů

1.   Každý datový záznam se uchovává v centrálním systému, dokud jsou údaje o odsouzeních dotyčné osoby uloženy v rejstříku trestů.

2.   Po uplynutí doby uchovávání uvedené v odstavci 1 ústřední orgán odsuzujícího členského státu datový záznam z centrálního systému vymaže, včetně případných údajů o otiscích prstů nebo zobrazení obličeje. Výmaz se provádí pokud možno automaticky a v každém případě nejpozději jeden měsíc po uplynutí doby uchovávání.

Článek 9

Pozměňování a výmaz údajů

1.   Členské státy mohou změnit nebo vymazat údaje, které do ECRIS-TCN vložily.

2.   Jakákoli změna informací v rejstříku trestů, které vedly k pořízení datového záznamu v souladu s článkem 5, zahrnuje stejnou změnu informací uložených v tomto datovém záznamu v centrálním systému, již odsuzující členský stát provede bez zbytečného odkladu.

3.   Má-li odsuzující členský stát důvod se domnívat, že údaje, které zaznamenal do centrálního systému, nejsou přesné nebo že byly v centrálním systému zpracovány v rozporu s tímto nařízením:

a)

okamžitě zahájí kontrolu přesnosti dotyčných údajů nebo zákonnosti jejich zpracování;

b)

v případě potřeby tyto údaje bez zbytečného odkladu opraví nebo vymaže z centrálního systému.

4.   Pokud má členský stát jiný než odsuzující členský stát, který údaje vložil, důvod se domnívat, že údaje zaznamenané v centrálním systému nejsou přesné nebo že byly v centrálním systému zpracovány v rozporu s tímto nařízením, bez zbytečného odkladu kontaktuje ústřední orgán odsuzujícího členského státu.

Odsuzující členský stát:

a)

okamžitě zahájí kontrolu přesnosti dotčených údajů nebo zákonnosti jejich zpracování;

b)

v případě potřeby tyto údaje bez zbytečného odkladu opraví nebo vymaže z centrálního systému;

c)

bez zbytečného odkladu informuje dotyčný jiný členský stát, že údaje byly opraveny nebo vymazány, nebo mu sdělí důvody, proč se tak nestalo.

KAPITOLA IV

Vývoj, provoz a povinnosti

Článek 10

Prováděcí akty přijaté Komisí

1.   Komise co nejdříve přijme prováděcí akty nezbytné pro technický vývoj a provedení ECRIS-TCN, a zejména akty týkající se:

a)

technických specifikací pro zpracování alfanumerických údajů;

b)

technických specifikací pro kvalitu, rozlišení a zpracování údajů o otiscích prstů;

c)

technických specifikací softwaru rozhraní;

d)

technických specifikací pro kvalitu, rozlišení a zpracování zobrazení obličeje pro účely uvedené v článku 6 a v souladu s podmínkami stanovenými v uvedeném článku;

e)

kvality údajů, včetně mechanismu a postupů pro provádění kontrol kvality údajů;

f)

vkládání údajů podle článku 5;

g)

přístupu k ECRIS-TCN a vyhledávání v tomto systému podle článku 7;

h)

pozměňování a výmazu údajů podle článků 8 a 9;

i)

vedení protokolů a přístupu k nim podle článku 31;

j)

fungování centrálního úložiště a pravidla platná pro zabezpečení a ochranu údajů týkající se tohoto úložiště podle článku 32;

k)

poskytování statistik podle článku 32;

l)

požadavků na výkonnost a dostupnost ECRIS-TCN, včetně minimálních specifikací a požadavků týkajících se biometrického ověřování v ECRIS-TCN, zejména pokud jde o požadovanou míru falešných pozitivních identifikací a míru falešných negativních identifikací.

2.   Prováděcí akty uvedené v odstavci 1 se přijímají přezkumným postupem podle čl. 38 odst. 2.

Článek 11

Vývoj a provozní řízení ECRIS-TCN

1.   Za vývoj ECRIS-TCN odpovídá agentura eu-LISA v souladu se zásadou záměrné a standardní ochrany údajů. Agentura eu-LISA kromě toho odpovídá za provozní řízení ECRIS-TCN. Vývoj sestává z vypracování a provedení technických specifikací, testování a celkové projektové koordinace.

2.   Agentura eu-LISA odpovídá i za další vývoj a údržbu referenčního provedení ECRIS.

3.   Agentura eu-LISA navrhne fyzickou architekturu ECRIS-TCN, včetně jeho technických specifikací a vývoje, pokud jde o centrální systém, vnitrostátní ústřední přístupové místo a software rozhraní. Tento návrh přijme správní rada s výhradou příznivého stanoviska Komise.

4.   Agentura eu-LISA vyvine a zavede ECRIS-TCN co nejdříve po vstupu tohoto nařízení v platnost a poté, co Komise přijme prováděcí akty uvedené v článku 10.

5.   Správní rada agentury eu-LISA ustaví před fází návrhu a vývoje ECRIS-TCN radu pro řízení programu složenou z deseti členů.

Tato rada pro řízení programu se skládá z osmi členů jmenovaných správní radou, předsedy poradní skupiny uvedené v článku 39 a jednoho člena jmenovaného Komisí. Členové jmenovaní správní radou se volí pouze z těch členských států, které jsou plně vázány právními nástroji podle práva Unie upravujícími ECRIS a které budou zapojeny do ECRIS-TCN. Správní rada zajistí, aby členové, jež jmenuje do rady pro řízení programu, měli potřebné zkušenosti a odborné znalosti v oblasti vývoje a řízení informačních systémů využívaných justičními orgány a orgány, jež vedou rejstříky trestů.

Agentura eu-LISA se podílí na činnosti rady pro řízení programu. Za tím účelem se její zástupci účastní zasedání rady pro řízení programu s cílem podávat zprávy o práci související s návrhem a vývojem ECRIS-TCN a o jakékoliv další související práci a činnostech.

Rada pro řízení programu se schází nejméně jednou za tři měsíce a v případě potřeby častěji. Zajišťuje přiměřené řízení fáze návrhu a vývoje ECRIS-TCN a soudržnost mezi centrálními a vnitrostátními projekty ECRIS-TCN a s vnitrostátním softwarem pro provedení ECRIS. Rada pro řízení programu předkládá pravidelně, a pokud možno každý měsíc, správní radě eu-LISA písemné zprávy o pokroku projektu. Rada pro řízení programu nemá rozhodovací pravomoc ani není zmocněna zastupovat členy správní rady.

6.   Rada pro řízení programu stanoví svůj jednací řád, který zahrnuje zejména pravidla pro:

a)

předsednictví;

b)

místa zasedání;

c)

přípravu jednání;

d)

přizvání odborníků na zasedání;

e)

komunikační plány zajišťující plné informování nezúčastněných členů správní rady.

7.   Radě pro řízení programu předsedá některý z členských států, který je podle práva Unie v plné míře vázán legislativními nástroji upravujícími ECRIS a legislativními nástroji upravujícími vývoj, zřízení, provoz a používání všech rozsáhlých informačních systémů řízených agenturou eu-LISA.

8.   Všechny cestovní výdaje a výdaje na pobyt, které vzniknou členům rady pro řízení programu, hradí agentura eu-LISA. Článek 10 jednacího řádu agentury eu-LISA se použije obdobně. Sekretariát rady pro řízení programu zajišťuje agentura eu-LISA.

9.   Poradní skupina uvedená v článku 39 se během fáze návrhu a vývoje skládá z národních projektových manažerů ECRIS-TCN a předsedá jí agentura eu-LISA. V průběhu fáze návrhu a vývoje se schází pravidelně, pokud možno alespoň jednou za měsíc, až do zahájení provozu ECRIS-TCN. Po každém zasedání podává zprávu radě pro řízení programu. Poskytuje odborné znalosti na podporu úkolů rady pro řízení programu a podniká kroky v návaznosti na stav připravenosti členských států.

10.   Za účelem nepřetržitého zajištění důvěrnosti a integrity údajů uchovávaných v ECRIS-TCN zajišťuje agentura eu-LISA ve spolupráci s členskými státy vhodná technická a organizační opatření se zohledněním aktuálního stavu techniky, nákladů na provedení a rizik spojených se zpracováním.

11.   Agentura eu-LISA odpovídá za tyto úkoly týkající se komunikační infrastruktury uvedené v čl. 4 odst. 1 písm. d):

a)

dozor;

b)

bezpečnost;

c)

koordinaci vztahů mezi členskými státy a poskytovatelem komunikační infrastruktury.

12.   Komise odpovídá za všechny ostatní úkoly týkající se komunikační infrastruktury uvedené v čl. 4 odst. 1 písm. d), zejména za:

a)

úkoly související s plněním rozpočtu;

b)

pořizování a obnovu;

c)

smluvní záležitosti.

13.   Agentura eu-LISA vyvine a spravuje mechanismus a postupy pro provádění kontrol kvality údajů uchovávaných v ECRIS-TCN a pravidelně předkládá zprávy členským státům. Agentura eu-LISA pravidelně předkládá Komisi zprávy o zjištěných problémech a o tom, kterých členských států se týkají.

14.   Provozní řízení ECRIS-TCN sestává ze všech úkolů nezbytných pro zachování jeho funkčnosti v souladu s tímto nařízením, zejména z údržby a technického rozvoje, potřebných k tomu, aby ECRIS-TCN fungoval na uspokojivé úrovni v souladu s technickými specifikacemi.

15.   Agentura eu-LISA plní úkoly související s odbornou přípravou zaměřenou na technické aspekty používání ECRIS-TCN a referenční provedení ECRIS.

16.   Aniž je dotčen článek 17 služebního řádu úředníků Evropské unie, stanovený nařízením Rady (EHS, Euratom, ESUO) č. 259/68 (17), uplatňuje agentura eu-LISA na všechny své pracovníky, kteří musí pracovat s údaji uloženými v centrálním systému, vhodná pravidla týkající se služebního tajemství nebo jiných srovnatelných povinností zachovávání důvěrnosti. Tato povinnost trvá i poté, co dotyčné osoby opustí svou funkci nebo zaměstnanecký poměr, nebo poté, co ukončí svou činnost.

Článek 12

Povinnosti členských států

1.   Každý členský stát odpovídá za:

a)

zajištění bezpečného spojení mezi svými vnitrostátními rejstříky trestů a databázemi otisků prstů a vnitrostátním ústředním přístupovým místem;

b)

vývoj, provoz a údržbu spojení uvedeného v písmeni a);

c)

zajištění spojení mezi svými vnitrostátními systémy a referenčním provedením ECRIS;

d)

řízení a pravidla přístupu pro řádně zmocněné pracovníky ústředních orgánů do ECRIS-TCN v souladu s tímto nařízením a vypracování a pravidelnou aktualizaci seznamu těchto pracovníků a profilů uvedených v čl. 19 odst. 3 písm. g).

2.   Každý členský stát poskytne pracovníkům svého ústředního orgánu, kteří mají právo na přístup do ECRIS-TCN, předtím, než jim udělí oprávnění zpracovávat údaje uchovávané v centrálním systému, vhodnou odbornou přípravu týkající se zejména zabezpečení údajů, pravidel pro ochranu údajů a souvisejících základních práv.

Článek 13

Odpovědnost za používání údajů

1.   V souladu s platnými pravidly Unie pro ochranu údajů každý členský stát zajistí, aby se údaje zaznamenané v ECRIS-TCN zpracovávaly zákonným způsobem, a zejména aby:

a)

přístup k údajům měli pouze řádně zmocnění pracovníci za účelem plnění svých úkolů;

b)

se údaje shromažďovaly zákonným způsobem, který plně respektuje lidskou důstojnost a základní práva státního příslušníka třetí země;

c)

se údaje vkládaly do ECRIS-TCN zákonným způsobem;

d)

byly údaje při vkládání do ECRIS-TCN přesné a aktuální.

2.   Agentura eu-LISA zajistí, aby se ECRIS-TCN provozoval v souladu s tímto nařízením, aktem v přenesené pravomoci uvedeným v čl. 6 odst. 2 a prováděcími akty uvedenými v článku 10, jakož i v souladu s nařízením (EU) 2018/1725. Agentura eu-LISA zejména přijme nezbytná opatření k zajištění zabezpečení centrálního systému a komunikační infrastruktury uvedené v čl. 4 odst. 1 písm. d), aniž jsou dotčeny povinnosti jednotlivých členských států.

3.   Agentura eu-LISA informuje Evropský parlament, Radu, Komisi a evropského inspektora ochrany údajů co nejdříve o opatřeních, jež přijala podle odstavce 2 za účelem zahájení provozu ECRIS-TCN.

4.   Komise poskytuje informace uvedené v odstavci 3 členským státům a veřejnosti prostřednictvím pravidelně aktualizovaných veřejných internetových stránek.

Článek 14

Přístup Eurojustu, Europolu a Úřadu evropského veřejného žalobce

1.   Eurojust má přímý přístup do ECRIS-TCN za účelem uplatňování článku 17 a plnění svých úkolů podle článku 2 nařízení (EU) 2018/1727 pro identifikaci členských států, jež mají informace o předchozích odsouzeních státních příslušníků třetích zemí.

2.   Europol má přímý přístup do ECRIS-TCN za účelem plnění svých úkolů podle čl. 4 odst. 1 písm. a) až e) a h) nařízení (EU) 2016/794 pro identifikaci členských států, jež mají informace o předchozích odsouzeních státních příslušníků třetích zemí.

3.   Úřad evropského veřejného žalobce má přímý přístup do ECRIS-TCN za účelem plnění svých úkolů podle článku 4 nařízení (EU) 2017/1939 pro identifikaci členských států, jež mají informace o předchozích odsouzeních státních příslušníků třetích zemí.

4.   Vyskytne-li se pozitivní nález poukazující na členské státy, jež mají informace z rejstříku trestů o státním příslušníku třetí země, mohou Eurojust, Europol a Úřad evropského veřejného žalobce využít své kontakty s vnitrostátními orgány těchto členských států a získat od nich způsobem stanoveným jejich zřizovacím aktem informace z rejstříku trestů.

Článek 15

Přístup oprávněných pracovníků Eurojustu, Europolu a Úřadu evropského veřejného žalobce

Eurojust, Europol a Úřad evropského veřejného žalobce odpovídají za řízení a pravidla přístupu řádně zmocněných pracovníků do ECRIS-TCN v souladu s tímto nařízením a za vypracování a pravidelnou aktualizaci seznamu těchto pracovníků a jejich profilů.

Článek 16

Povinnosti Eurojustu, Europolu a Úřadu evropského veřejného žalobce

Eurojust, Europol a Úřad evropského veřejného žalobce:

a)

zajišťují technické prostředky pro připojení k ECRIS-TCN a odpovídají za údržbu tohoto připojení;

b)

poskytují svým pracovníkům, kteří mají právo na přístup do ECRIS-TCN, předtím, než jim udělí oprávnění zpracovávat údaje uchovávané v centrálním systému, odbornou přípravu týkající se zejména pravidel pro zabezpečení a ochranu údajů a souvisejících základních práv;

c)

zajišťují, aby osobní údaje, které zpracovávají podle tohoto nařízení, byly chráněny v souladu s platnými pravidly pro ochranu údajů.

Článek 17

Kontaktní místo pro třetí země a mezinárodní organizace

1.   Třetí země a mezinárodní organizace mohou pro účely trestního řízení své žádosti o informaci o tom, které případné členské státy mají informace z rejstříku trestů o státním příslušníku třetí země, podat Eurojustu. Použijí k tomu standardní formulář, který je obsažen v příloze tohoto nařízení.

2.   Obdrží-li Eurojust žádost uvedenou v odstavci 1, použije ECRIS-TCN pro identifikaci případných členských států, jež mají informace z rejstříku trestů o dotyčném státním příslušníku třetí země.

3.   Vyskytne-li se pozitivní nález, Eurojust se dotáže členského státu, který má o dotčeném státním příslušníku třetí země informace z rejstříku trestů, zda souhlasí s tím, aby Eurojust informoval třetí zemi nebo mezinárodní organizaci, o který dotčený členský stát se jedná. Pokud s tím tento členský stát souhlasí, informuje Eurojust třetí zemi nebo mezinárodní organizaci o tomto členském státě a o způsobu, jak mohou v tomto členském státě podat v souladu s platnými postupy žádost o výpisy z rejstříků trestů.

4.   Pokud se pozitivní nález nevyskytne nebo Eurojust nemůže žádosti podané podle tohoto článku zodpovědět způsobem uvedeným v odstavci 3, informuje dotčenou třetí zemi nebo mezinárodní organizaci, že vyřizování žádosti ukončil, aniž by jakkoliv naznačil, zda má některý členský stát informace z rejstříku trestů týkající se dotčené osoby.

Článek 18

Poskytování informací třetí zemi, mezinárodní organizaci nebo soukromému subjektu

Eurojust, Europol, Úřad evropského veřejného žalobce ani žádný ústřední orgán nesmí třetí zemi, mezinárodní organizaci nebo soukromému subjektu předat nebo zpřístupnit informace získané z ECRIS-TCN a týkající se státního příslušníka třetí země. Tímto článkem není dotčen čl. 17 odst. 3.

Článek 19

Zabezpečení údajů

1.   Agentura eu-LISA přijme nezbytná opatření, aby zajistila zabezpečení ECRIS-TCN, aniž jsou dotčeny povinnosti každého členského státu, přičemž zohlední bezpečnostní opatření uvedená v odstavci 3.

2.   Pokud jde o provoz ECRIS-TCN, přijme agentura eu-LISA opatření nezbytná k dosažení cílů stanovených v odstavci 3, včetně přijetí bezpečnostního plánu, plánu kontinuity provozu a plánu pro obnovení provozu po havárii, a k zajištění toho, aby instalované systémy mohly být v případě výpadku obnoveny.

3.   Členské státy zajistí bezpečnost údajů před jejich přenosem do a z vnitrostátního ústředního přístupového místa a během něj. Každý členský stát je povinen zejména:

a)

údaje fyzicky chránit, mimo jiné vypracováním plánů pro nepředvídané situace, za účelem ochrany infrastruktury;

b)

odepřít neoprávněným osobám přístup do vnitrostátních zařízení, v nichž členský stát vykonává činnosti související s ECRIS-TCN;

c)

zabránit neoprávněnému čtení, kopírování, pozměňování či odstraňování nosičů údajů;

d)

zabránit neoprávněnému vkládání údajů a neoprávněnému prohlížení, pozměňování nebo výmazu uložených osobních údajů;

e)

zabránit neoprávněnému zpracovávání údajů v ECRIS-TCN a jakémukoli neoprávněnému pozměňování nebo výmazu údajů zpracovávaných v ECRIS-TCN;

f)

zajistit, aby osoby oprávněné k přístupu do ECRIS-TCN měly přístup pouze k údajům, na které se vztahuje jejich oprávnění k přístupu, a pouze prostřednictvím individuálního uživatelského hesla a chráněných režimů přístupu k informacím;

g)

zajistit, aby všechny orgány s právem přístupu do ECRIS-TCN vytvořily profily popisující funkce a povinnosti osob, jež jsou oprávněny údaje vkládat, opravovat, vymazávat, prohlížet nebo vyhledávat, a aby tyto profily bez zbytečného odkladu zpřístupnily vnitrostátním dozorovým orgánům, pokud o ně požádají;

h)

zajistit, aby bylo možné ověřit a zjistit, kterým institucím a jiným subjektům Unie lze osobní údaje předávat prostřednictvím zařízení pro přenos údajů;

i)

zajistit, aby bylo možné ověřit a zjistit, které údaje byly zpracovány v ECRIS-TCN, kdy, kým a pro jaký účel;

j)

zabránit neoprávněnému čtení, kopírování, pozměňování nebo výmazu osobních údajů při jejich přenosu do ECRIS-TCN a z něj nebo při přepravě nosičů údajů, zejména prostřednictvím vhodných technik šifrování;

k)

sledovat účinnost bezpečnostních opatření uvedených v tomto odstavci a přijímat nezbytná organizační opatření související s vlastní kontrolou a dozorem s cílem zajistit soulad s tímto nařízením.

4.   Agentura eu-LISA a členské státy spolupracují s cílem zajistit soudržný přístup k zabezpečení údajů založený na postupu řízení bezpečnostních rizik, který zahrnuje celý ECRIS-TCN.

Článek 20

Odpovědnost

1.   Každá osoba nebo členský stát, jimž vznikla hmotná či nehmotná újma v důsledku nezákonného zpracování nebo jiného činu neslučitelného s tímto nařízením, má nárok na náhradu vzniklé újmy od:

a)

členského státu, který za ni odpovídá, nebo

b)

agentury eu-LISA v případě, že nesplnila povinnosti stanovené tímto nařízením nebo nařízením (EU) 2018/1725.

Členský stát odpovědný za vzniklou újmu nebo případně agentura eu-LISA jsou zcela nebo zčásti zproštěny odpovědnosti, pokud prokáží, že za událost vedoucí ke vzniku újmy nenesou odpovědnost.

2.   Pokud jakékoli nesplnění povinností členského státu, Eurojustu, Europolu nebo Úřadu evropského veřejného žalobce podle tohoto nařízení způsobí ECRIS-TCN újmu, odpovídají za ni tento členský stát, Eurojust, Europol nebo Úřad evropského veřejného žalobce, ledaže by agentura eu-LISA nebo jiný členský stát účastnící se ECRIS-TCN opomenuly přijmout přiměřená opatření pro zabránění vzniku újmy nebo zmírnění jejích následků.

3.   Uplatnění nároku vůči členskému státu na náhradu újmy uvedenou v odstavcích 1 a 2 se řídí právem žalovaného členského státu. Uplatnění nároku vůči agentuře eu-LISA, Eurojustu, Europolu nebo Úřadu evropského veřejného žalobce na náhradu újmy uvedenou v odstavcích 1 a 2 se řídí podmínkami stanovenými v jejich zřizovacích aktech.

Článek 21

Vlastní kontrola

Členské státy zajistí, aby každý ústřední orgán přijal opatření nezbytná pro dodržování tohoto nařízení a v případě potřeby spolupracoval s dozorovými orgány.

Článek 22

Sankce

Za jakékoli zneužití údajů vložených do ECRIS-TCN se v souladu s vnitrostátním právem nebo právem Unie uloží účinné, přiměřené a odrazující sankce nebo disciplinární opatření.

KAPITOLA V

Práva a dozor v oblasti ochrany údajů

Článek 23

Správci a zpracovatelé údajů

1.   Každý ústřední orgán je považován za správce v souladu s platnými pravidly Unie pro ochranu údajů, pokud jde o zpracovávání osobních údajů členským státem daného ústředního orgánu podle tohoto nařízení.

2.   Agentura eu-LISA je považována za zpracovatele údajů v souladu s nařízením (EU) 2018/1725, pokud jde o osobní údaje, které členské státy vložily do centrálního systému.

Článek 24

Účel zpracování osobních údajů

1.   Údaje vložené do centrálního systému se zpracovávají pouze za účelem identifikace členských států, jež mají informace z rejstříku trestů o státních příslušnících třetích zemí.

2.   S výjimkou řádně zmocněných pracovníků Eurojustu, Europolu nebo Úřadu evropského veřejného žalobce, kteří mají přístup do ECRIS-TCN pro účely tohoto nařízení, je přístup do ECRIS-TCN výlučně vyhrazen řádně zmocněným pracovníkům ústředních orgánů. Přístup je omezen na rozsah nezbytný pro plnění úkolů v souladu s účelem uvedeným v odstavci 1 a na to, co je nezbytné a přiměřené s ohledem na sledované cíle.

Článek 25

Právo na přístup k osobním údajům, jejich opravu a vymazání a omezení jejich zpracování

1.   Žádosti státních příslušníků třetích zemí týkající se práv na přístup k osobním údajům, na jejich opravu a vymazání a na omezení jejich zpracování, jež jsou stanovena v platných pravidlech Unie pro ochranu údajů, mohou být podány ústřednímu orgánu kteréhokoli členského státu.

2.   Je-li žádost podána jinému než odsuzujícímu členskému státu, postoupí ji tento členský stát bez zbytečného odkladu a v každém případě do deseti pracovních dnů od obdržení odsuzujícímu členskému státu. Po obdržení žádosti odsuzující členský stát:

a)

okamžitě zahájí postup kontroly přesnosti dotčených údajů nebo zákonnosti jejich zpracování v ECRIS-TCN a

b)

bez zbytečného odkladu odpoví členskému státu, který mu žádost postoupil.

3.   V případě, že údaje zaznamenané v ECRIS-TCN jsou nepřesné, nebo byly zpracovány nezákonným způsobem, odsuzující členský stát je v souladu s článkem 9 opraví nebo vymaže. Odsuzující členský stát nebo případně členský stát, kterému byla žádost podána, dotčené osobě bez zbytečného odkladu písemně potvrdí, že byla přijata opatření za účelem opravy nebo vymazání údajů, které se jí týkají. Odsuzující členský stát rovněž bez zbytečného odkladu informuje o přijatých opatřeních všechny další členské státy, které obdržely informace o odsouzení získané na základě vyhledávání v ECRIS-TCN.

4.   Pokud odsuzující členský stát nesouhlasí s tím, že údaje zaznamenané v ECRIS-TCN jsou nepřesné, nebo že byly zpracovány nezákonným způsobem, přijme správní nebo soudní rozhodnutí a písemně informuje dotčenou osobu, proč nehodlá opravit nebo vymazat údaje, které se jí týkají. Je-li to vhodné, může být o těchto případech informován vnitrostátní dozorový orgán.

5.   Členský stát, který přijal rozhodnutí podle odstavce 4, také dotčenou osobu informuje o krocích, které může učinit, pokud pro ni odůvodnění poskytnuté podle odstavce 4 není přijatelné. To zahrnuje informace o postupu podání žaloby nebo stížnosti příslušným orgánům nebo soudům daného členského státu a o veškeré pomoci dostupné v souladu s vnitrostátním právem daného členského státu, včetně pomoci vnitrostátních dozorových orgánů.

6.   Jakákoli žádost podaná podle odstavce 1 musí obsahovat informace nezbytné pro zjištění totožnosti dotčené osoby. Tyto informace se použijí výhradně za účelem umožnění výkonu práv uvedených v odstavci 1 a ihned poté se vymaží.

7.   Pokud se použije odstavec 2, ústřední orgán, kterému byla žádost podána, uchová písemný záznam o jejím podání, o způsobu jejího řešení a o orgánu, kterému byla postoupena. Ústřední orgán tento záznam neprodleně zpřístupní vnitrostátnímu dozorovému orgánu, pokud o to požádá. Ústřední orgán a vnitrostátní dozorový orgán tyto záznamy vymaží po uplynutí tří let od jejich pořízení.

Článek 26

Spolupráce k zajištění dodržování práv v oblasti ochrany údajů

1.   Ústřední orgány vzájemně spolupracují za účelem zajištění dodržování práv stanovených v článku 25.

2.   Vnitrostátní dozorový orgán v každém členském státě na požádání informuje dotčenou osobu o tom, jak má uplatnit své právo na opravu nebo výmaz údajů, které se jí týkají, v souladu s platnými pravidly Unie pro ochranu údajů.

3.   Vnitrostátní dozorový orgán členského státu, který údaje předal, a vnitrostátní dozorové orgán členského státu, kterému byla žádost podána, vzájemně spolupracují pro účely tohoto článku.

Článek 27

Právní ochrana

Každá osoba má právo podat stížnost a právo na právní ochranu v odsuzujícím členském státě, který odepřel právo na přístup k údajům, které se jí týkají, uvedeným v článku 25, nebo právo na jejich opravu nebo výmaz, v souladu s vnitrostátním právem či právem Unie.

Článek 28

Dozor vykonávaný vnitrostátními dozorovými orgány

1.   Každý členský stát zajistí, aby vnitrostátní dozorové orgány určené podle platných pravidel Unie pro ochranu údajů dohlížely na zákonnost zpracování osobních údajů podle článků 5 a 6 dotčeným členským státem, včetně jejich přenosu do ECRIS-TCN a z něj.

2.   Vnitrostátní dozorový orgán zajistí, aby byl alespoň jednou za tři roky ode dne zahájení provozu ECRIS-TCN proveden podle příslušných mezinárodních auditorských standardů audit operací zpracování údajů ve vnitrostátním rejstříku trestů a databázích otisků prstů týkajících se výměny údajů mezi těmito systémy a ECRIS-TCN.

3.   Členské státy zajistí, aby jejich vnitrostátní dozorové orgány měly dostatek zdrojů k plnění úkolů, které jim toto nařízení ukládá.

4.   Každý členský stát poskytne veškeré informace, které si jeho vnitrostátní dozorové orgány vyžádají, a zejména informace o činnostech prováděných v souladu s články 12, 13 a 19. Každý členský stát poskytne svým vnitrostátním dozorovým orgánům přístup ke svým záznamům podle čl. 25 odst. 7 a ke svým protokolům podle čl. 31 odst. 6 a umožní jim kdykoliv přístup do všech prostor souvisejících s jeho ECRIS-TCN.

Článek 29

Dozor vykonávaný evropským inspektorem ochrany údajů

1.   Evropský inspektor ochrany údajů sleduje, zda jsou činnosti agentury eu-LISA související se zpracováním osobních údajů v ECRIS-TCN prováděny v souladu s tímto nařízením.

2.   Evropský inspektor ochrany údajů zajistí, aby byl alespoň jednou za tři roky v souladu s příslušnými mezinárodními auditorskými standardy proveden audit činností agentury eu-LISA souvisejících se zpracováváním osobních údajů. Zpráva o tomto auditu se zasílá Evropskému parlamentu, Radě, Komisi, agentuře eu-LISA a dozorovým orgánům. Agentura eu-LISA má možnost se ke zprávě před jejím přijetím vyjádřit.

3.   Agentura eu-LISA poskytuje evropskému inspektorovi ochrany údajů informace, o které požádá, a poskytuje mu přístup ke všem dokumentům a ke svým protokolům pořízeným podle článku 31 a nepřetržitý přístup do všech svých prostor.

Článek 30

Spolupráce vnitrostátních dozorových orgánů s evropským inspektorem ochrany údajů

Koordinovaný dozor nad ECRIS-TCN je zajišťován v souladu s článkem 62 nařízení (EU) 2018/1725.

Článek 31

Vedení protokolů

1.   Agentura eu-LISA a příslušné orgány, každý ve své působnosti, zajistí, aby všechny operace zpracování údajů v ECRIS-TCN byly zaprotokolovány v souladu s odstavcem 2 pro účely kontroly přípustnosti žádosti, sledování integrity a zabezpečení údajů a zákonnosti zpracování údajů, jakož i pro účely vlastní kontroly.

2.   Protokol musí obsahovat:

a)

účel žádosti o přístup k údajům ECRIS-TCN;

b)

předané údaje podle článku 5;

c)

odkaz na vnitrostátní spis;

d)

datum a přesný čas operace;

e)

údaje použité pro dotaz;

f)

identifikační značku úředníka, který vyhledávání provedl.

3.   Protokol o operacích nahlížení do systému a poskytování údajů umožní určit důvody těchto operací.

4.   Protokoly se použijí pouze pro sledování zákonnosti zpracování údajů a pro zajištění integrity a zabezpečení údajů. Pro sledování a hodnocení uvedené v článku 36 smějí být použity pouze protokoly obsahující jiné než osobní údaje. Tyto protokoly musí být chráněny vhodnými opatřeními proti neoprávněnému přístupu a vymazány po uplynutí tří let, pokud nejsou nezbytné pro již zahájené kontrolní postupy.

5.   Na požádání zpřístupní agentura eu-LISA protokoly o svých operacích zpracování údajů bez zbytečného odkladu ústředním orgánům.

6.   Příslušné vnitrostátní dozorové orgány odpovědné za kontrolu přípustnosti žádosti a sledování zákonnosti zpracování údajů a integrity a zabezpečení údajů mají na požádání přístup k protokolům za účelem plnění svých povinností. Ústřední orgány na požádání zpřístupní příslušným vnitrostátním dozorovým orgánům bez zbytečného odkladu protokoly o svých operacích zpracování údajů.

KAPITOLA VI

Vizávěrečná ustanovení

Článek 32

Používání údajů pro účely hlášení a statistik

1.   Řádně zmocnění pracovníci agentury eu-LISA, příslušných orgánů a Komise mají přístup k údajům zpracovávaným v rámci ECRIS-TCN výlučně pro účely hlášení a statistik bez možnosti zjistit totožnost jednotlivých osob.

2.   Pro účely odstavce 1 agentura eu-LISA zřídí, realizuje a provozuje ve svých technických zařízeních centrální úložiště obsahující údaje uvedené v odstavci 1, které by umožnilo získávat přizpůsobitelné zprávy a statistiky bez možnosti zjistit totožnost jednotlivých osob. Přístup do centrálního úložiště je umožněn přes zabezpečený přístup s kontrolovaným přístupem a specifickými uživatelskými profily, a to výhradně pro účely hlášení a statistik.

3.   Postupy zavedené agenturou eu-LISA ke sledování fungování ECRIS-TCN uvedené v článku 36, jakož i referenčního provedení ECRIS zahrnují možnost vydávat pravidelné statistiky za účelem tohoto sledování.

Agentura eu-LISA předkládá Komisi každý měsíc statistiky zaznamenávání, uchovávání a výměny informací, které byly získány z rejstříku trestů, prostřednictvím ECRIS-TCN a referenčního provedení ECRIS. Agentura eu-LISA zajistí, aby na základě těchto statistik nebylo možné zjistit totožnost jednotlivých osob. Na žádost Komise poskytne agentura eu-LISA statistiky o konkrétních aspektech týkajících se provádění tohoto nařízení.

4.   Členské státy poskytnou agentuře eu-LISA statistiky, které potřebuje k plnění svých povinností uvedených v tomto článku. Komisi poskytnou statistiky o počtu odsouzených státních příslušníků třetích zemí na jejich území, jakož i o počtu odsouzení státních příslušníků třetích zemí vydaných na jejich území.

Článek 33

Náklady

1.   Náklady spojené se zřízením a provozem centrálního systému, komunikační infrastruktury uvedené v čl. 4 odst. 1 písm. d), softwaru rozhraní a referenčního provedení ECRIS jsou hrazeny ze souhrnného rozpočtu Unie.

2.   Náklady připojení Eurojustu, Europolu a Úřadu evropského veřejného žalobce k ECRIS-TCN jsou hrazeny z jejich rozpočtů.

3.   Ostatní náklady hradí členské státy, zejména náklady vzniklé připojením stávajících vnitrostátních rejstříků trestů, databází otisků prstů a ústředních orgánů k ECRIS-TCN, jakož i náklady na umístění referenčního provedení ECRIS.

Článek 34

Oznámení

1.   Každý členský stát oznámí agentuře eu-LISA svůj ústřední orgán nebo orgány, které jsou oprávněny vkládat, opravovat, vymazávat, prohlížet či vyhledávat údaje, jakož i veškeré změny, k nimž v tomto ohledu dojde.

2.   Agentura eu-LISA zajistí zveřejnění seznamu ústředních orgánů oznámených členskými státy v Úředním věstníku Evropské unie i na svých internetových stránkách. Když agentura eu-LISA obdrží oznámení o změně ústředního orgánu členského státu, bez zbytečného odkladu seznam aktualizuje.

Článek 35

Vkládání údajů a zahájení činnosti

1.   Komise stanoví den, od kterého členské státy začnou do ECRIS-TCN vkládat údaje uvedené v článku 5, jakmile se ujistí, že jsou splněny tyto podmínky:

a)

byly přijaty relevantní prováděcí akty uvedené v článku 10;

b)

členské státy potvrdily, že byla provedena nezbytná technická a právní opatření pro shromažďování údajů uvedených v článku 5 a jejich předávání do ECRIS-TCN, a oznámily tato opatření Komisi;

c)

agentura eu-LISA ve spolupráci s členskými státy provedla souhrnný test ECRIS-TCN s použitím anonymních testovacích údajů.

2.   Jakmile Komise stanoví den zahájení vkládání údajů v souladu s odstavcem 1, sdělí jej členským státům. Do dvou měsíců od tohoto dne členské státy vloží do ECRIS-TCN údaje uvedené v článku 5, přičemž zohlední čl. 41 odst. 2.

3.   Po uplynutí doby uvedené v odstavci 2 provede agentura eu-LISA ve spolupráci s členskými státy závěrečný test ECRIS-TCN.

4.   Pokud bude test uvedený v odstavci 3 úspěšně dokončen a agentura eu-LISA se domnívá, že ECRIS-TCN je připraven na zahájení provozu, oznámí to Komisi. Komise informuje Evropský parlament a Radu o výsledcích testu a rozhodne o dni zahájení provozu ECRIS-TCN.

5.   Rozhodnutí Komise o dni zahájení provozu ECRIS-TCN podle odstavce 4 se zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie.

6.   Členské státy začnou používat ECRIS-TCN ode dne stanoveného Komisí v souladu s odstavcem 4.

7.   Při přijímání rozhodnutí podle tohoto článku může Komise stanovit různé dny pro zahájení vkládání alfanumerických údajů a údajů o otiscích prstů, které jsou uvedeny v článku 5, do ECRIS-TCN a pro zahájení provozu v souvislosti s těmito různými kategoriemi údajů.

Článek 36

Sledování a hodnocení

1.   Agentura eu-LISA zajistí zavedení postupů, které budou sledovat vývoj ECRIS-TCN, pokud jde o cíle v oblasti plánování a nákladů, a dále budou sledovat fungování ECRIS-TCN a referenčního provedení ECRIS, pokud jde o cíle v oblasti technických výstupů, nákladové efektivnosti, zabezpečení a kvality služeb.

2.   S cílem sledovat fungování ECRIS-TCN a jeho technickou údržbu má agentura eu-LISA přístup k potřebným informacím týkajícím se operací zpracování údajů prováděných v ECRIS-TCN a v referenčním provedení ECRIS.

3.   Do 12. prosince 2019 a poté každých šest měsíců během fáze návrhu a vývoje předloží agentura eu-LISA zprávu Evropskému parlamentu a Radě o aktuálním stavu návrhu a vývoje ECRIS-TCN a referenčního provedení ECRIS.

4.   Zpráva uvedená v odstavci 3 obsahuje přehled aktuálních nákladů a průběhu projektu, posouzení finančních dopadů a informace o jakýchkoli technických problémech a rizicích, které by mohly ovlivnit celkové náklady na ECRIS-TCN hrazené ze souhrnného rozpočtu Unie podle článku 33.

5.   V případě podstatných prodlev v procesu vývoje informuje agentura eu-LISA Evropský parlament a Radu co nejdříve o důvodech těchto prodlev a jejich časových a finančních dopadech.

6.   Po ukončení vývoje ECRIS-TCN a referenčního provedení ECRIS předloží agentura eu-LISA Evropskému parlamentu a Radě zprávu, v níž vysvětlí, jak byly splněny cíle, zejména cíle v oblasti plánování a nákladů, a odůvodní případné odchylky.

7.   V případě technické aktualizace ECRIS-TCN, jež by mohla znamenat podstatné náklady, o tom agentura eu-LISA informuje Evropský parlament a Radu.

8.   Dva roky po zahájení provozu ECRIS-TCN a poté každé dva roky předloží agentura eu-LISA Komisi zprávu o technickém fungování ECRIS-TCN a referenčního provedení ECRIS, včetně jejich zabezpečení, vycházející především ze statistik o fungování a používání ECRIS-TCN a o výměně informací, které byly získány z rejstříku trestů, prostřednictvím referenčního provedení ECRIS.

9.   Čtyři roky po zahájení provozu ECRIS-TCN a poté každé čtyři roky provede Komise celkové hodnocení ECRIS-TCN a referenčního provedení ECRIS. Zpráva o celkovém hodnocení vypracovaná na tomto základě zahrne posouzení uplatňování tohoto nařízení, přezkum dosažených výsledků ve vztahu ke stanoveným cílům a posouzení dopadu na základní práva. Zpráva rovněž zahrne posouzení skutečnosti, zda je výchozí princip fungování ECRIS-TCN nadále platný, posouzení přiměřenosti používání biometrických údajů pro účely ECRIS-TCN a posouzení zabezpečení ECRIS-TCN a všech bezpečnostních faktorů, jež mohou mít dopad na budoucí operace. Hodnocení zahrnuje veškerá nezbytná doporučení. Komise uvedenou zprávu předloží Evropskému parlamentu, Radě, evropskému inspektorovi ochrany údajů a Agentuře Evropské unie pro základní práva.

10.   První celkové hodnocení podle odstavce 9 kromě toho obsahuje posouzení:

a)

míry, v jaké zahrnutí informací o totožnosti občanů Unie, kteří jsou zároveň státními příslušníky třetí země, do ECRIS-TCN přispělo k dosažení cílů tohoto nařízení, a to na základě relevantních statistických údajů a dalších informací od členských států;

b)

možnosti, aby některé členské státy nadále používaly vnitrostátní software pro provedení ECRIS v souladu s článkem 4;

c)

vložení údajů o otiscích prstů do ECRIS-TCN, a zejména pak použití minimálních kritérií uvedených v čl. 5 odst. 1 písm. b) bodě ii);

d)

dopadu ECRIS a ECRIS-TCN na ochranu osobních údajů.

K posouzení lze v případě potřeby připojit legislativní návrhy. Následná celková hodnocení mohou obsahovat posouzení kteréhokoli či všech těchto aspektů.

11.   Členské státy, Eurojust a Europol a Úřad evropského veřejného žalobce poskytnou agentuře eu-LISA a Komisi informace nezbytné pro vypracování zpráv uvedených v odstavcích 3, 8 a 9 v souladu s kvantitativními ukazateli předem stanovenými Komisí, agenturou eu-LISA nebo oběma. Tyto informace nesmějí ohrozit pracovní metody ani obsahovat informace, které prozrazují zdroje, pracovníky nebo vyšetřování určených orgánů.

12.   V relevantních případech poskytnou dozorové orgány agentuře eu-LISA a Komisi informace nezbytné pro vypracování zpráv uvedených v odstavci 9 v souladu s kvantitativními ukazateli předem stanovenými Komisí, agenturou eu-LISA nebo oběma. Tyto informace nesmějí ohrozit pracovní metody ani obsahovat informace, které prozrazují zdroje, pracovníky nebo vyšetřování.

13.   Agentura eu-LISA poskytne Komisi informace nezbytné k vypracování celkových hodnocení podle odstavce 9.

Článek 37

Výkon přenesené pravomoci

1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 6 odst. 2 je svěřena Komisi na dobu neurčitou od 11. června 2019.

3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 6 odst. 2 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.   Před přijetím aktu v přenesené pravomoci vede Komise konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.

5.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 6 odst. 2 vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se uvedená lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 38

Postup projednávání ve výboru

1.   Komisi je nápomocen výbor. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Pokud výbor nevydá žádné stanovisko, Komise návrh prováděcího aktu nepřijme a použije se čl. 5 odst. 4 třetí pododstavec nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 39

Poradní skupina

Agentura eu-LISA zřídí poradní skupinu, aby získala odborné poznatky související se ECRIS-TCN a referenčním provedením ECRIS, zejména v souvislosti s přípravou svého ročního pracovního programu a výroční zprávy o činnosti. Během fáze návrhu a vývoje se použije čl. 11 odst. 9.

Článek 40

Změny nařízení (EU) 2018/1726

Nařízení (EU) 2018/1726 se mění takto:

1)

V článku 1 se odstavec 4 nahrazuje tímto:

„4.   Agentura odpovídá za přípravu, vývoj nebo provozní řízení systému vstupu/výstupu (EES), sítě DubliNet, evropského systému pro cestovní informace a povolení (ETIAS), ECRIS-TCN a referenčního provedení ECRIS.“

2)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 8a

Úkoly související se ECRIS-TCN a referenčním provedením ECRIS

V souvislosti se ECRIS-TCN a referenčním provedením ECRIS agentura plní:

a)

úkoly, kterými ji pověřuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/816 (*1)

b)

úkoly související s odbornou přípravou zaměřenou na technické aspekty používání ECRIS-TCN a referenčního provedení ECRIS.

(*1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/816 ze dne 17. dubna 2019, kterým se zřizuje centralizovaný systém pro identifikaci členských států, jež mají informace o odsouzeních státních příslušníků třetích zemí a osob bez státní příslušnosti (ECRIS-TCN), na doplnění Evropského informačního systému rejstříků trestů, a kterým se mění nařízení (EU) 2018/1726 (Úř. věst. L 135, 22.5.2019, s. 1).“"

3)

V článku 14 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.   Agentura sleduje vývoj v oblasti výzkumu, který je důležitý pro provozní řízení SIS II, VIS, Eurodacu, EES, ETIAS, sítě DubliNet, ECRIS-TCN a jiných rozsáhlých informačních systémů uvedených v čl. 1 odst. 5.“

4)

V článku 19 se odstavec 1 mění takto:

a)

písmeno ee) se nahrazuje tímto:

„ee)

přijímá zprávy o vývoji EES podle čl. 72 odst. 2 nařízení (EU) 2017/2226, o vývoji ETIAS podle čl. 92 odst. 2 nařízení (EU) 2018/1240 a zprávy o vývoji ECRIS-TCN a referenčního provedení ECRIS podle čl. 36 odst. 3 nařízení (EU) 2019/816;“

b)

písmeno ff) se nahrazuje tímto:

„ff)

přijímá zprávy o technickém fungování SIS II podle čl. 50 odst. 4 nařízení (ES) č. 1987/2006 a čl. 66 odst. 4 rozhodnutí 2007/533/SVV, o technickém fungování VIS podle čl. 50 odst. 3 nařízení (ES) č. 767/2008 a čl. 17 odst. 3 rozhodnutí 2008/633/SVV, o technickém fungování EES podle čl. 72 odst. 4 nařízení (EU) 2017/2226, o technickém fungování ETIAS podle čl. 92 odst. 4 nařízení (EU) 2018/1240 a o technickém fungování ECRIS-TCN a referenčního provedení ECRIS podle čl. 36 odst. 8 nařízení (EU) 2019/816;“

c)

písmeno hh) se nahrazuje tímto:

„hh)

přijímá oficiální připomínky ke zprávám evropského inspektora ochrany údajů o auditech provedených podle čl. 45 odst. 2 nařízení (ES) č. 1987/2006, čl. 42 odst. 2 nařízení (ES) č. 767/2008, čl. 31 odst. 2 nařízení (EU) č. 603/2013 a čl. 56 odst. 2 nařízení (EU) 2017/2226, článku 67 nařízení (EU) 2018/1240 a čl. 29 odst. 2 nařízení (EU) 2019/816 a zajišťuje patřičná opatření v návaznosti na tyto audity;“

d)

vkládá se nové písmeno, které zní:

„lla)

předkládá Komisi statistiky týkající se ECRIS-TCN a referenčního provedení ECRIS podle čl. 32 odst. 3 druhého pododstavce nařízení (EU) 2019/816;“

e)

písmeno mm) se nahrazuje tímto:

„mm)

zajišťuje každoroční zveřejnění seznamu příslušných orgánů, které jsou oprávněny přímo vyhledávat v údajích obsažených v SIS II podle čl. 31 odst. 8 nařízení (ES) č. 1987/2006 a čl. 46 odst. 8 rozhodnutí 2007/533/SVV, spolu se seznamem úřadů vnitrostátních systémů SIS II (úřady N.SIS II) a centrál SIRENE podle čl. 7 odst. 3 nařízení (ES) č. 1987/2006 a čl. 7 odst. 3 rozhodnutí 2007/533/SVV, jakož i se seznamem příslušných orgánů podle čl. 65 odst. 2 nařízení (EU) 2017/2226, seznamem příslušných orgánů podle čl. 87 odst. 2 nařízení (EU) 2018/1240 a seznamem ústředních orgánů podle čl. 34 odst. 2 nařízení (EU) 2019/816;“.

5)

V čl. 22 odst. 4 se za třetí pododstavec vkládá nový pododstavec, který zní:

„Eurojust, Europol a Úřad evropského veřejného žalobce se mohou také účastnit zasedání správní rady jako pozorovatelé, jsou-li na pořadu jednání otázky týkající se ECRIS-TCN ve vztahu k uplatňování nařízení (EU) 2019/816.“

6)

V čl. 24 odst. 3 se písmeno p) nahrazuje tímto:

„p)

aniž je dotčen článek 17 služebního řádu, stanovení požadavků na důvěrnost údajů k zajištění souladu s článkem 17 nařízení (ES) č. 1987/2006, článkem 17 rozhodnutí 2007/533/SVV, čl. 26 odst. 9 nařízení (ES) č. 767/2008, čl. 4 odst. 4 nařízení (EU) č. 603/2013, čl. 37 odst. 4 nařízení (EU) 2017/2226, čl. 74 odst. 2 nařízení (EU) 2018/1240 a čl. 11 odst. 16 nařízení (EU) 2019/816;“.

7)

V čl. 27 odst. 1 se vkládá nové písmeno, které zní:

„da)

poradní skupina pro ECRIS-TCN;“.

Článek 41

Provádění a přechodná ustanovení

1.   Členské státy přijmou co nejdříve opatření nezbytná pro dosažení souladu s tímto nařízením s cílem zajistit řádné fungování ECRIS-TCN.

2.   U odsouzení vydaných přede dnem zahájení vkládání údajů určeným podle čl. 35 odst. 1 pořídí ústřední orgány jednotlivé datové záznamy v centrálním systému takto:

a)

alfanumerické údaje vloží do centrálního systému do konce období uvedeného v čl. 35 odst. 2;

b)

údaje o otiscích prstů vloží do centrálního systému do dvou let po zahájení provozu v souladu s čl. 35 odst. 4.

Článek 42

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné v členských státech v souladu se Smlouvami.

Ve Štrasburku dne 17. dubna 2019.

Za Evropský parlament

předseda

A. TAJANI

Za Radu

předseda

G. CIAMBA


(1)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 12. března 2019 (dosud nezveřejněn v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 19. dubna 2019.

(2)  Rámcové rozhodnutí Rady 2008/675/SVV ze dne 24. července 2008 o zohledňování odsouzení v členských státech Evropské unie při novém trestním řízení (Úř. věst. L 220, 15.8.2008, s. 32).

(3)  Rámcové rozhodnutí Rady 2009/315/SVV ze dne 26. února 2009 o organizaci a obsahu výměny informací z rejstříku trestů mezi členskými státy (Úř. věst. L 93, 7.4.2009, s. 23).

(4)  Rozhodnutí Rady 2009/316/SVV ze dne 6. dubna 2009 o zřízení Evropského informačního systému rejstříků trestů (ECRIS) podle článku 11 rámcového rozhodnutí 2009/315/SVV (Úř. věst. L 93, 7.4.2009, s. 33).

(5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1726 ze dne 14. listopadu 2018 o Agentuře Evropské unie pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (eu-LISA) a o změně nařízení (ES) č. 1987/2006 a rozhodnutí Rady 2007/533/SVV a zrušení nařízení (EU) č. 1077/2011 (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 99).

(6)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/93/EU ze dne 13. prosince 2011 o boji proti pohlavnímu zneužívání a pohlavnímu vykořisťování dětí a proti dětské pornografii, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2004/68/SVV (Úř. věst. L 335, 17.12.2011, s. 1).

(7)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1727 ze dne 14. listopadu 2018 o Agentuře Evropské unie pro justiční spolupráci v trestních věcech (Eurojust) a o nahrazení a zrušení rozhodnutí Rady 2002/187/SVV (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 138).

(8)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/794 ze dne 11. května 2016 o Agentuře Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) a o zrušení a nahrazení rozhodnutí Rady 2009/371/SVV, 2009/934/SVV, 2009/935/SVV, 2009/936/SVV a 2009/968/SVV (Úř. věst. L 135, 24.5.2016, s. 53).

(9)  Nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (dále jen „EPPO“) (Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1).

(10)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů, o volném pohybu těchto údajů a o zrušení rámcového rozhodnutí Rady 2008/977/SVV (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 89).

(11)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).

(12)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39).

(13)  Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.

(14)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(15)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1).

(16)  Úř. věst. C 55, 14.2.2018, s. 4.

(17)  Úř. věst. L 56, 4.3.1968, s. 1.


PŘÍLOHA

STANDARDNÍ FORMULÁŘ ŽÁDOSTI O INFORMACE PODLE ČL. 17 ODST. 1 NAŘÍZENÍ (EU) 2019/816 S CÍLEM ZÍSKAT INFORMACE, KTERÝ ČLENSKÝ STÁT PŘÍPADNĚ MÁ INFORMACE Z REJSTŘÍKU TRESTŮ O STÁTNÍM PŘÍSLUŠNÍKU TŘETÍ ZEMĚ

Image 1 Text obrazu

© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU