(EU) 2019/715Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/715 ze dne 18. prosince 2018 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty zřízené podle SFEU a Smlouvy o Euratomu a uvedené v článku 70 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046

Publikováno: Úř. věst. L 122, 10.5.2019, s. 1-38 Druh předpisu: Nařízení v přenesené pravomoci
Přijato: 18. prosince 2018 Autor předpisu: Evropská komise
Platnost od: 11. května 2019 Nabývá účinnosti: 1. ledna 2019
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2019/715

ze dne 18. prosince 2018

o rámcovém finančním nařízení pro subjekty zřízené podle SFEU a Smlouvy o Euratomu a uvedené v článku 70 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie ve spojení se Smlouvou o založení Evropského společenství pro atomovou energii,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (1), a zejména na článek 70 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 (2) stanoví rámcové finanční nařízení pro subjekty, které zřídila Unie na základě Smlouvy o fungování Evropské unie a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii a které mají právní subjektivitu a dostávají příspěvky z rozpočtu Unie (dále jen „subjekty Unie“). Nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 vychází z nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (3). Nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 bylo nahrazeno nařízením (EU, Euratom) 2018/1046.

(2)

Je nezbytné zrušit nařízení (EU) č. 1271/2013 a nahradit ho tímto nařízením, které bude uvedeno do souladu s nařízením (EU, Euratom) 2018/1046 a umožní další zjednodušení a přehlednost pravidel, aby bylo možné zohledňovat zkušenosti získané při jejich uplatňování a dále zlepšovat systém řízení subjektů Unie a jejich odpovědnost.

(3)

Toto nařízení by mělo stanovit obecné zásady a základní pravidla pro subjekty zřízené Smlouvou o fungování EU a Smlouvou o Euratomu, které dostávají příspěvky z rozpočtu Unie, a aniž je dotčen zřizující akt. Na základě tohoto nařízení by subjekty Unie měly přijmout svá finanční pravidla, která se od tohoto nařízení smějí odchýlit pouze tehdy, je-li to nezbytné z hlediska jejich zvláštních potřeb, a s předchozím souhlasem Komise.

(4)

V zájmu jednotnosti by měly subjekty Unie, které jsou v plném rozsahu finančně samosprávné a na které se toto nařízení nevztahuje, případně zavést podobná pravidla. V souladu se společným prohlášením Evropského parlamentu, Rady a Komise ze dne 19. července 2012 o decentralizovaných agenturách by tyto subjekty měly Evropskému parlamentu, Radě a Komisi předkládat výroční zprávu o plnění svého rozpočtu a řádně zohledňovat jejich požadavky a doporučení.

(5)

Subjekty Unie by měly svůj rozpočet sestavovat a plnit v souladu se zásadami jednotnosti, správnosti, univerzálnosti, specifikace, ročního rozpočtu, vyrovnanosti, zúčtovací jednotky, řádného finančního řízení a výkonnosti a transparentnosti.

(6)

Je třeba zdůraznit vyrovnávací povahu příspěvku Unie. Ta část kladného výsledku plnění rozpočtu subjektu Unie, která převyšuje částku příspěvku Unie vyplacenou během roku, by měla být vrácena do rozpočtu Unie.

(7)

Pokud zřizující akt stanoví, že příjmy tvoří vedle příspěvku Unie i poplatky a že příjem plynoucí z poplatků je určen na konkrétní výdaje, měly by mít subjekty Unie možnost převést zůstatek v podobě účelově vázaných příjmů. S cílem zajistit flexibilitu může být záporný výsledek související s vázanými příjmy z poplatků kompenzován nahromaděnými přebytky z předchozích let.

(8)

Je nezbytné zajistit, aby poplatky byly stanoveny na vhodné úrovni, která by pokryla náklady na poskytování služeb a bránila výrazným přebytkům.

(9)

Výjimečné pověření subjektů Unie úkoly a udělováním grantů musí být povoleno zřizujícím aktem či základním právním aktem a řádně odůvodněno vlastnostmi těchto úkolů a specifickými odbornými znalostmi subjektů Unie a současně musí zajišťovat řádné finanční řízení a nákladovou efektivitu. Tyto další úkoly by měly spadat do oblasti cílů subjektu Unie a měly by být slučitelné s pověřením subjektu Unie, jak je definován ve zřizujícím aktu.

(10)

S cílem zlepšit transparentnost by Komise měla v zásadě uzavírat dohody o partnerství se subjekty EU, které se budou týkat veškerého financování poskytnutého navíc k ročnímu příspěvku Unie, zejména pokud má toto financování významný dopad na úkony daného subjektu Unie.

(11)

Ustanovení o přenosech prostředků a vázaných příjmech by se měla změnit tak, aby zohledňovala ustanovení nařízení (EU, Euratom) 2018/1046. Pokud jde o vnitřní účelově vázaný příjem, mělo by být povoleno financování nových projektů v oblasti nemovitostí s příjmem plynoucím z pronájmu a prodeje budov, jak stanoví nařízení (EU, Euratom) 2018/1046. Za tímto účelem by tyto příjmy měly být považovány za vnitřní účelově vázané příjmy, které lze přenášet až do doby jejich úplného využití.

(12)

S cílem umožnit větší flexibilitu by měly být subjekty Unie schopné pro účely správního řízení provádět transakce v jiných měnách než v euru.

(13)

V souladu s nařízením (EU, Euratom) 2018/1046 by měla být možnost rozložit několikaleté závazky do ročních splátek povolena pouze v případech, kdy tuto možnost stanoví zřizující akt nebo základní právní akt nebo kdy se tyto závazky týkají správních výdajů.

(14)

S ohledem na specifika orgánů Unie by přijetí darů mělo podléhat posílené kontrole. Subjekty Unie by navíc neměly být s to využívat podnikové sponzorství.

(15)

Měl by být objasněn pojem „výkonnost“. Výkonnost je třeba spojovat se zásadou řádného finančního řízení. Zásadu řádného finančního řízení je třeba objasnit. Měla by se stanovit souvislost mezi stanovenými cíli a ukazateli výkonnosti, výsledky a hospodárností, účinností a účelností při využívání prostředků.

(16)

V souladu s článkem 53 nařízení (EU, Euratom) č. 2018/1046 se subjekt Unie musí zúčastnit srovnávání s jinými subjekty Unie a s orgány Unie.

(17)

Je nezbytné stanovit pravidla pro akční plán navazující na závěry celkových pravidelných hodnocení, aby bylo zajištěno jejich účinné provádění.

(18)

Za účelem zajištění jednotného plánování by měl subjekt Unie vypracovat jednotný programový dokument obsahující roční a víceleté programy, odhad svých příjmů a výdajů, plánování zdrojů, informace o své politice v oblasti nemovitostí, strategii o spolupráci s třetími zeměmi a/nebo mezinárodními organizacemi, strategii pro dosahování vyšší účinnosti a synergií. Subjekt Unie by měl rovněž vypracovat strategii pro provozní řízení a systémy vnitřní kontroly, včetně strategie boje proti podvodům. Jednotný programový dokument by měl zohledňovat pokyny Komise.

(19)

Programový dokument by měl zahrnovat strategii pro předcházení opětovných výskytů případů střetu zájmů, nesrovnalostí a podvodů, zejména pokud slabiny zavdaly příčinu ke kritickým doporučením.

(20)

Harmonogram jednotného programového dokumentu by měl být uveden do souladu s rozpočtovým procesem, aby byla zajištěna jeho účinnost a soudržnost všech programových dokumentů.

(21)

Subjekty Unie musí upravit své systémy vnitřní kontroly v případě, že mají kanceláře mimo své hlavní sídlo.

(22)

Pokud je to v souladu s řádným finančním řízením, je třeba umožnit subjektům Unie uzavírat meziútvarové dohody v souladu s článkem 59 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046, zejména mezi sebou a s orgány Unie, a tím usnadnit čerpání jejich prostředků. Je třeba zajistit vhodné podávání zpráv o těchto meziútvarových dohodách.

(23)

Je nezbytné objasnit architekturu funkcí interního auditu a vnitřní kontroly a zjednodušit požadavky na podávání zpráv. Funkci interního auditu v rámci subjektu Unie by měl vykonávat interní auditor Komise, který by měl audity provádět v případě, že jsou odůvodněny souvisejícími riziky. Je nezbytné stanovit pravidla týkající se zřízení a fungování útvarů interního auditu.

(24)

Měly by být zjednodušeny povinnosti spojené s podáváním zpráv. Subjekty Unie by měly předkládat souhrnnou výroční zprávu o činnosti, která obsahuje úplné informace o dosažených cílech a výsledcích, o provádění jejich pracovního programu, plnění rozpočtu, zaměstnanecké politiky a provádění systémů provozního řízení a vnitřní kontroly.

(25)

V zájmu zlepšení nákladové efektivity subjektů Unie je nezbytné stanovit možnost sdílet služby nebo je převést na jiný subjekt Unie či Komisi. Je tudíž nutno umožnit účetnímu Komise, aby byl pověřen všemi nebo některými úkoly účetního subjektu Unie.

(26)

S cílem uvést pravidla o účelově vázaných příjmech do souladu s pravidly nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 je nezbytné stanovit pravidla pro rozlišení interních a externích účelově vázaných příjmů a pro jejich přenos.

(27)

S cílem uvést pravidla pro nakládání s úroky plynoucími z příspěvku Unie určeného pro subjekt Unie do souladu s pravidly nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 je nezbytné stanovit, že úroky nejsou splatné do rozpočtu.

(28)

Nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 stanoví ve zvláštních případech možnost přijmout právní závazek před závazkem rozpočtovým. Tuto možnost by měly mít i subjekty Unie.

(29)

V zájmu jednotnosti by neměla být povolena zvláštní ustanovení o zadávání veřejných zakázek a grantech. Uplatňování jediného souboru pravidel usnadňuje subjektu Unie práci a umožňuje používat pokyny a modely vypracované Komisí.

(30)

Subjekt Unie by měl mít možnost udělovat granty a ceny v souladu se zřizujícím aktem nebo pověřením Komise podle čl. 62 odst. 1 písm. c) bodu iv) nařízení 2018/1046.

(31)

Vedle již dobře zavedených forem příspěvku Unie (proplacení způsobilých nákladů, které skutečně vznikly, jednotkových nákladů, jednorázových částek a paušálního financování) je vhodné umožnit subjektům Unie poskytovat financování, které není spojeno s náklady na příslušné operace. Tato dodatečná forma financování by měla být založena buď na splnění určitých podmínek ex ante, nebo na dosažení výsledků měřených podle předem stanovených milníků nebo prostřednictvím ukazatelů výkonnosti.

(32)

Na ochranu finančních zájmů Unie by se měla na subjekty Unie vztahovat pravidla jednotného systému včasného odhalování rizik a vylučování hospodářských subjektů zřízeného nařízením (EU, Euratom) 2018/1046.

(33)

Podle čl. 8 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (4) subjekty EU neprodleně předají Evropskému úřadu pro boj proti podvodům veškeré informace týkající se možných případů podvodu, korupce nebo jiného protiprávního jednání poškozujícího finanční zájmy Unie. Podle čl. 24 odst. 1 nařízení Rady (EU) 2017/1939 (5) oznámí subjekty Unie bez zbytečného odkladu Úřadu evropského veřejného žalobce trestnou činnost, jež by v souladu s uvedeným nařízením mohla spadat do výkonu jeho pravomoci. V zájmu posílení řízení subjektů Unie by tyto subjekty měly neprodleně Komisi oznamovat rovněž případy podvodu, finančních nesrovnalostí a vyšetřování. Komise a subjekty Unie by měly zavést postupy, které náležitě ochrání osobní údaje a zajistí dodržování zásady „vědět jen to nejnutnější“ při jakémkoli předávání informací týkajících se údajných podvodů a jiných nesrovnalostí a probíhajících nebo ukončených šetření.

(34)

Aby subjekty Unie dokázaly identifikovat a správně řídit riziko skutečného nebo domnělého střetu zájmů, měly by mít povinnost přijmout pravidla pro předcházení a řešení střetu zájmů. Tato pravidla by měla zohledňovat pokyny vytvořené Komisí.

(35)

V tomto nařízení by měla být formulována komplexní práva přístupu pro Komisi, Evropský úřad pro boj proti podvodům a Účetní dvůr.

(36)

Ustanovení týkající se politiky v oblasti nemovitostí, včetně možnosti subjektů Unie brát si půjčky a podmínek jejich získávání pro financování projektů koupě budovy, by měla být uvedena do souladu s nařízením (EU, Euratom) 2018/1046, aby bylo zajištěno důsledné uplatňování pravidel všemi subjekty a orgány Unie.

(37)

Vzhledem k tomu, že nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012 (6) bylo zrušeno, měla by být zrušen též požadavek, aby subjekty EU přijaly svá vlastní prováděcí pravidla s předchozím souhlasem Komise.

(38)

Je třeba zavést přechodná ustanovení pro plánování a předkládání souhrnné výroční zprávy o činnosti, neboť Komise potřebuje čas k vypracování vhodných pokynů ve spolupráci se subjekty Unie a subjekty Unie potřebují čas, aby se přizpůsobily novému plánování a předkládání zpráv.

(39)

Toto nařízení by mělo vstoupit v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie, aby bylo možné přijmout včas revidovaná finanční nařízení subjektů Unie nejpozději k 1. červenci 2019 a aby mohly agentury využít zjednodušení a souladu s nařízením (EU, Euratom) 2018/1046,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

HLAVA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět

Tímto nařízením se stanoví podstatná finanční pravidla pro subjekty, které zřídila Unie na základě Smlouvy o fungování Evropské unie a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii a které mají právní subjektivitu a dostávají příspěvky z rozpočtu Unie (dále jen „subjekty Unie“).

Na základě tohoto nařízení přijme každý subjekt Unie svá vlastní finanční pravidla. Finanční pravidla subjektu Unie se od tohoto nařízení smějí odchýlit pouze tehdy, je-li to nezbytné z hlediska jeho zvláštních potřeb, a s předchozím souhlasem Komise.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

„zřizujícím aktem“ nástroj práva Unie, jímž se řídí hlavní aspekty zřízení a činnosti subjektu Unie,

„správní radou“ hlavní vnitřní orgán subjektu Unie, který je odpovědný za rozhodování o finančních a rozpočtových záležitostech, a to bez ohledu na to, jak je pojmenován ve zřizujícím aktu,

„ředitelem“ osoba odpovědná za provádění rozhodnutí správní rady a za plnění rozpočtu subjektu Unie jako schvalující osoba, a to bez ohledu na to, jak je tato osoba pojmenována ve zřizujícím aktu,

„výkonnou radou“ vnitřní orgán subjektu Unie, který je nápomocen správní radě a jehož povinnosti a jednací řád jsou v zásadě stanoveny ve zřizujícím aktu bez ohledu na název tohoto orgánu ve zřizujícím aktu.

Ustanovení 2 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 se použije obdobně.

Článek 3

Lhůty, data a termíny

Není-li stanoveno jinak, vztahuje se na lhůty stanovené v tomto nařízením nařízení Rady (EHS, Euratom) č. 1182/71 (7).

Článek 4

Ochrana osobních údajů

Tímto nařízením nejsou dotčeny požadavky nařízení (EU) 2018/1725 (8) a nařízení (EU) 2016/679 (9).

HLAVA II

ROZPOČET A ROZPOČTOVÉ ZÁSADY

Článek 5

Dodržování rozpočtových zásad

Rozpočet subjektu Unie je sestavován a plněn v souladu se zásadami jednotnosti, správnosti rozpočtu, ročního rozpočtu, vyrovnanosti, zúčtovací jednotky, univerzálnosti, specifikace, řádného finančního řízení a transparentnosti, jak jsou stanoveny v tomto nařízení.

KAPITOLA 1

ZÁSADY JEDNOTNOSTI A SPRÁVNOSTI ROZPOČTU

Článek 6

Oblast působnosti rozpočtu subjektu Unie

1.   Pro každý rozpočtový rok rozpočet subjektu Unie stanovuje prognózu veškerých příjmů a výdajů, které se pro subjekt Unie považují za nezbytné, a tyto příjmy a výdaje schvaluje. Zahrnuje příjmy a výdaje subjektu Unie, včetně správních výdajů.

2.   Rozpočet subjektu Unie uvádí:

a)

nerozlišené prostředky;

b)

je-li to odůvodněno provozními potřebami, rozlišené prostředky, které sestávají z prostředků na závazky a z prostředků na platby.

3.   Prostředky schválené na daný rozpočtový rok sestávají z:

a)

prostředků sestávajících z ročního příspěvku uděleného Unií:

b)

prostředků vycházejících z vlastních příjmů, které sestávají ze všech poplatků, které je subjekt Unie oprávněn vybírat na základě úkolů, jež mu byly svěřeny, a případných dalších příjmů;

c)

prostředků sestávajících z finančních příspěvků hostitelských členských států;

d)

prostředků vyplývajících z příjmů účelově vázaných během rozpočtového roku na specifické výdaje v souladu s čl. 20 odst. 1;

e)

prostředků přenesených z předchozích rozpočtových let.

4.   Příjmy sestávající z poplatků jsou účelově vázány jen ve výjimečných a řádně odůvodněných případech stanovených ve zřizujícím aktu.

5.   S výhradou čl. 75 odst. 2 kryjí prostředky na závazky celkové náklady právních závazků přijatých v průběhu rozpočtového roku.

6.   Prostředky na platby kryjí platby prováděné ke splnění právních závazků přijatých během rozpočtového roku nebo v předchozích rozpočtových rocích.

7.   Odstavci 3 a 5 tohoto článku není dotčena možnost, aby byly prostředky přiděleny na závazek jako celek, nebo aby byly rozpočtové závazky rozděleny na roční splátky, jak je stanoveno v čl. 74 odst. 1 písm. b) a v čl. 74 odst. 2.

Článek 7

Dohody o přiznání příspěvku, grantové dohody a finanční rámcová partnerství

1.   Dohody o přiznání příspěvku a grantové dohody mohou být uzavírány mezi Komisí a subjektem Unie výjimečně, pakliže jsou splněny tyto podmínky:

a)

Zřizující akt subjektu Unie nebo základní právní akt tuto možnost výslovně stanoví.

b)

Uzavření takové dohody je řádně odůvodněno zvláštní povahou akce a specifickými odbornými znalostmi subjektu Unie.

c)

úkoly, které má subjekt Unie plnit na základě této dohody, splňují tato kritéria:

i)

spadají do oblasti cílů subjektu Unie a jsou slučitelné s pověřením subjektu Unie, jak je vytyčeno ve zřizujícím aktu;

ii)

úkoly nejsou součástí úkolů svěřených subjektu Unie ve zřizujícím aktu a financovaných z ročního příspěvku Unie.

2.   Pokud jsou dohody o přiznání příspěvku a grantové dohody uvedené v odstavci 1 a meziútvarové dohody uzavřeny na služby poskytované subjektem Unie Komisi, může Komise podle článku 130 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 vytvořit se subjektem Unie dohodu o finančním rámcovém partnerství.

3.   Při výběru subjektu Unie Komise náležitě zohlední nákladovou efektivitu svěření zmíněných úkolů.

4.   Pokud Komise výjimečně podepíše se subjektem Unie dohodu o přiznání příspěvku, použijí se na subjekt Unie pravidla pro nepřímé řízení podle hlavy V a hlavy VI nařízení (EU, Euratom) 2018/1046, pokud jde o finanční prostředky, jež byly uvedené dohodě přiděleny, a nepoužijí se články 105 a 106 tohoto nařízení.

5.   Úkoly uvedené v odstavci 1 by měly být součástí jednotného programového dokumentu subjektu Unie uvedeného v článku 32 pouze pro informační účely. Informace o dohodách uvedených v odstavci 2 se zahrnou do souhrnné výroční zprávy o činnosti uvedené v článku 48.

6.   Schvalující osoba informuje před podpisem jakékoliv dohody uvedené v odstavci 2 správní radu.

Článek 8

Zvláštní pravidla o zásadách jednotnosti a správnosti rozpočtu

1.   Veškeré příjmy a výdaje se zaúčtují do příslušné rozpočtové položky v rozpočtu subjektu Unie.

2.   Výdaje mohou být přiděleny nebo schváleny pouze v rámci schválených rozpočtových prostředků subjektu Unie.

3.   Do rozpočtu subjektu Unie mohou být zapsány jen prostředky, které odpovídají výdajům považovaným za nezbytné.

4.   Úrokové výnosy z plateb předběžného financování uskutečněných z rozpočtu subjektu Unie nepřísluší subjektu Unie, ledaže je v dohodách o přiznání příspěvku uvedených v článku 7 stanoveno jinak.

KAPITOLA 2

ZÁSADA ROČNÍHO ROZPOČTU

Článek 9

Definice

Prostředky zapsané do rozpočtu subjektu Unie se schvalují na dobu jednoho rozpočtového roku, který začíná 1. ledna a končí 31. prosince.

Článek 10

Rozpočtové účtování příjmů a prostředků

1.   Příjmy subjektu Unie z určitého rozpočtového roku uvedené v článku 6 se zaúčtují do tohoto rozpočtového roku na základě částek vybraných v průběhu tohoto rozpočtového roku.

2.   Příjmy subjektu Unie zakládají shodnou výši prostředků na platby.

3.   Závazky se zaúčtují do určitého rozpočtového roku na základě právních závazků přijatých do 31. prosince tohoto rozpočtového roku. Avšak souhrnné rozpočtové závazky uvedené v čl. 74 odst. 1 písm. b) se zaúčtují do určitého rozpočtového roku na základě rozpočtových závazků přijatých do 31. prosince tohoto rozpočtového roku.

4.   Platby se zaúčtují do určitého rozpočtového roku na základě plateb provedených účetním do 31. prosince tohoto rozpočtového roku.

5.   Pokud zřizující akt stanoví, že jasně vymezené úkoly jsou financovány odděleně, nebo pokud subjekt Unie uplatňuje dohodu uzavřenou podle článku 7, musí mít subjekt Unie konkrétní rozpočtové položky pro příjmové a výdajové operace. Subjekt Unie musí každou skupinu úkolů jasně označit ve svém plánu zdrojů a dále v jednotném programovém dokumentu vypracovaném podle článku 32.

Článek 11

Přidělení prostředků na závazky

1.   Prostředky zapsané v rozpočtu subjektu Unie lze přidělit na závazky s účinkem od 1. ledna, jakmile byl rozpočet subjektu Unie s konečnou platností přijat.

2.   Běžné správní výdaje mohou být od 15. října rozpočtového roku přiděleny předem na závazky k tíži prostředků stanovených pro následující rozpočtový rok za předpokladu, že tyto výdaje byly schváleny v posledním řádně přijatém rozpočtu subjektu Unie, a pouze do výše jedné čtvrtiny celkové výše prostředků schválených správní radou a uvedených v odpovídající rozpočtové položce pro běžný rozpočtový rok.

Článek 12

Zrušení a přenos prostředků

1.   Prostředky, které nebyly použity do konce rozpočtového roku, pro který byly zapsány v rozpočtu, se ruší, ledaže jsou přeneseny v souladu s odstavci 2 a 4.

2.   Níže uvedené prostředky mohou být přeneseny na základě rozhodnutí přijatého podle odstavce 3, avšak výlučně do následujícího rozpočtového roku:

a)

prostředky na závazky a nerozlišené prostředky na závazky, u kterých byla většina přípravných etap přidělení na určitý závazek dokončena do 31. prosince daného rozpočtového roku. Tyto prostředky lze přidělit na závazky do 31. března následujícího rozpočtového roku, s výjimkou nerozlišených prostředků na projekty v oblasti nemovitostí, které mohou být přiděleny na závazky do 31. prosince následujícího rozpočtového roku;

b)

prostředky na platby nezbytné ke krytí stávajících závazků nebo závazků spojených s přenášenými prostředky na závazky, pokud prostředky na platby stanovené v příslušných rozpočtových položkách na následující rozpočtový rok nestačí.

Ve vztahu k prvnímu pododstavci písm. b) použije subjekt Unie přednostně prostředky schválené na běžný rozpočtový rok a teprve po jejich vyčerpání použije přenesené prostředky.

3.   Správní rada nebo výkonná rada, umožňuje-li to zřizující akt, rozhodne o přenosech prostředků uvedených v odstavci 2 do 15. února následujícího rozpočtového roku.

4.   Prostředky se přenášejí automaticky, jedná-li se o:

a)

prostředky odpovídající vnitřním účelově vázaným příjmům. Tyto prostředky mohou být přeneseny pouze do následujícího rozpočtového roku a mohou být přiděleny na závazky do 31. prosince uvedeného roku s výjimkou vnitřních účelově vázaných příjmů plynoucích z pronájmu a prodeje budov a pozemků, jak je uvedeno v čl. 20 odst. 3 písm. e), které lze přenášet až do doby jejich úplného využití;

b)

prostředky odpovídající vnějším účelově vázaným příjmům. Tyto prostředky musí být zcela využity dříve, než jsou ukončeny všechny operace související s programem nebo akcí, na něž byly účelově vázány, nebo mohou být přeneseny a využity pro nástupnický program nebo akci.

5.   Prostředky na výdaje na zaměstnance přenášet nelze. Pro účely tohoto článku zahrnují výdaje na zaměstnance odměny a příspěvky pro zaměstnance subjektů Unie, na které se vztahuje služební řád.

6.   Nerozlišené prostředky, k nimž ke konci rozpočtového roku existují právní závazky, se vyplatí do konce následujícího rozpočtového roku.

Článek 13

Podrobná ustanovení o zrušení a přenosu prostředků

1.   Prostředky na závazky a nerozlišené prostředky uvedené v čl. 12 odst. 2 prvním pododstavci písm. a) lze přenést pouze tehdy, pokud přidělení na závazek nemohlo proběhnout do 31. prosince rozpočtového roku z důvodů, které nelze přičítat schvalující osobě, a pokud přípravné etapy již pokročily natolik, že lze předpokládat, že k přidělení na závazek dojde nejpozději do 31. března nebo – v případě projektů v oblasti nemovitostí – do 31. prosince následujícího rozpočtového roku.

2.   Prostředky přenesené v souladu s čl. 12 odst. 2 písm. a), které nejsou přiděleny na závazek do 31. března následujícího rozpočtového roku nebo – v případě částek na projekty v oblasti nemovitostí – do 31. prosince následujícího roku, se automaticky ruší.

3.   Přenesené prostředky, jež byly zrušeny, se v účetnictví označí.

Článek 14

Zrušení přidělení prostředků na závazky

1.   Pokud je přidělení prostředků na závazky v kterémkoli rozpočtovém roce následujícím po roce, v němž bylo učiněno, zrušeno, protože akce, na niž byly prostředky určeny, nebyly provedeny nebo byly provedeny jen částečně, prostředky odpovídající takovému zrušení přidělení se zruší.

2.   Tento článek se nevztahuje na vnější účelově vázané příjmy uvedené v čl. 20 odst. 2.

Článek 15

Pravidla vztahující se na případy pozdního přijetí rozpočtu subjektu Unie

1.   Není-li na začátku rozpočtového roku rozpočet subjektu Unie s konečnou platností přijat, použijí se pravidla stanovená v odstavcích 2 až 6.

2.   Závazky lze přijímat podle kapitol do výše jedné čtvrtiny celkové výše prostředků schválených v odpovídající kapitole rozpočtu subjektu Unie na předchozí rozpočtový rok, zvýšené o jednu dvanáctinu za každý ukončený měsíc.

Horní mez prostředků stanovená v odhadu příjmů a výdajů nesmí být překročena.

Platby lze uskutečňovat měsíčně podle kapitol až do výše jedné dvanáctiny prostředků schválených v odpovídající kapitole rozpočtu subjektu Unie na předchozí rozpočtový rok. Tato částka však nesmí překročit jednu dvanáctinu prostředků stanovených ve stejné kapitole odhadu příjmů a výdajů.

3.   Prostředky schválenými v odpovídající kapitole rozpočtu subjektu Unie na předchozí rozpočtový rok, jak je uvedeno v odstavci 2, se rozumějí prostředky, které byly odsouhlaseny v rozpočtu subjektu Unie, včetně opravných rozpočtů, po úpravě o převody uskutečněné v daném rozpočtovém roce.

4.   Pokud to kontinuita činnosti subjektu Unie a potřeby v oblasti řízení vyžadují, může správní rada na žádost ředitele kvalifikovanou většinou schválit výdaje nad rámec jedné prozatímní dvanáctiny, které však, s výjimkou řádně odůvodněných případů, nepřekračují součet čtyř prozatímních dvanáctin, pro závazky i pro platby nad rámec prostředků poskytnutých automaticky podle odstavce 2.

Dodatečné dvanáctiny se schvalují jako celek a nelze je rozdělovat.

5.   Nestačí-li pro určitou kapitolu schválení čtyř prozatímních dvanáctin poskytnutých v souladu s odstavcem 4 ke krytí nezbytných výdajů tak, aby nedošlo k přerušení kontinuity činnosti subjektu Unie v oblasti, na niž se příslušná kapitola vztahuje, může správní rada na žádost ředitele výjimečně schválit překročení výše prostředků zapsaných v odpovídající kapitole rozpočtu subjektu Unie na předchozí rozpočtový rok. Celková výše prostředků dostupných v rozpočtu subjektu Unie na předchozí rozpočtový rok nebo v předloženém návrhu odhadu příjmů a výdajů však nesmí být v žádném případě překročena.

KAPITOLA 3

ZÁSADA VYROVNANOSTI

Článek 16

Vymezení a oblast působnosti

1.   Rozpočet musí být vyrovnaný co do příjmů a prostředků na platby.

2.   Prostředky na závazky nesmějí převýšit částku příspěvku Unie zvýšenou o vlastní příjmy a veškeré další příjmy uvedené v článku 6.

3.   U subjektů, jejichž příjmy tvoří vedle příspěvku Unie i poplatky, by tyto poplatky měly být stanoveny v takové výši, aby se zamezilo hromadění značných přebytků. Opakují-li se případy, kdy je výsledek plnění rozpočtu ve smyslu článku 99 výrazně kladný nebo záporný, musí být výše poplatků revidována.

4.   Subjekt Unie si nesmí v rámci rozpočtu subjektu Unie brát půjčky.

5.   Příspěvek Unie určený subjektu Unie představuje pro rozpočet subjektu Unie vyrovnávací příspěvek, který lze rozdělit do několika plateb.

6.   Subjekt Unie pečlivě řídí hotovost s náležitým přihlédnutím k účelově vázaným příjmům s cílem zajistit, aby jeho hotovostní zůstatky byly omezeny na řádně odůvodněné požadavky. S žádostmi o platbu předloží podrobné a aktualizované prognózy svých skutečných požadavků na hotovost v průběhu roku, včetně informací o účelově vázaných příjmech.

Článek 17

Zůstatek rozpočtového roku

1.   Pokud je výsledek plnění rozpočtu ve smyslu článku 99 kladný, je Komisi splacen až do výše příspěvku poskytnutého během daného roku. Část výsledku plnění rozpočtu, která výši příspěvku Unie vyplaceného během daného roku převyšuje, je zanesena do rozpočtu subjektu Unie na následující rozpočtový rok jako příjem.

První pododstavec se použije i v případě, že příjem subjektu Unie tvoří vedle příspěvku Unie i poplatky.

Rozdíl mezi příspěvkem zapsaným do rozpočtu a příspěvkem skutečně vyplaceným subjektu Unie se zruší.

2.   Ve výjimečných případech, kdy zřizující akt stanoví, že příjmy z poplatků jsou účelově vázány na konkrétní výdaje, může subjekt Unie přenést zůstatek poplatků jako příjem účelově vázaný na činnosti související s poskytováním služeb, za něž jsou tyto poplatky splatné.

3.   Pokud je výsledek plnění rozpočtu ve smyslu článku 99 záporný, je zanesen do rozpočtu subjektu Unie na následující rozpočtový rok v podobě prostředků na platby nebo je případně kompenzován kladným výsledkem plnění rozpočtu subjektu Unie v následujících rozpočtových rocích.

Pokud jsou poplatky účelově vázanými příjmy, může být záporný výsledek související s těmito příjmy kompenzován případnými nahromaděnými přebytky z předchozích let.

4.   Příjmy nebo prostředky na platby se zapisují do rozpočtu subjektu Unie během rozpočtového procesu prostřednictvím návrhu na změnu stanoveného v článku 42 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046, nebo prostřednictvím opravného rozpočtu v případě, že plnění rozpočtu subjektu Unie právě probíhá.

Odhad z rozpočtového výsledku z roku N – 1 poskytne subjekt Unie nejpozději do 31. ledna roku N. Komise tyto informace při posuzování finančních potřeb subjektu Unie v roce N + 1 náležitě zohlední.

KAPITOLA 4

ZÁSADA ZÚČTOVACÍ JEDNOTKY

Článek 18

Používání eura

1.   Rozpočet se sestavuje a plní v eurech a účty se předkládají v eurech. Pro účely peněžních toků uvedených v článku 49 jsou však účetní, v případě zálohových účtů správci zálohových účtů a pro účely správního řízení subjektu Unie příslušná schvalující osoba oprávněni provádět operace v jiných měnách.

2.   Aniž jsou dotčena zvláštní ustanovení odvětvových pravidel nebo konkrétních smluv, grantových dohod, dohod o přiznání příspěvku a dohod o financování, přepočítává příslušná schvalující osoba eura na jiné měny podle denních směnných kurzů eura uveřejněných v řadě C Úředního věstníku Evropské unie platných ke dni, k němuž schvalující útvar vyhotoví platební nebo inkasní příkaz.

Není-li takovýto denní kurz uveřejněn, použije příslušná schvalující osoba kurz uvedený v odstavci 3.

3.   Pro účely vedení účtů podle článků 82, 83 a 84 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 se euro na jinou měnu přepočítává podle měsíčního účetního směnného kurzu eura. Ten stanoví účetní Komise s pomocí veškerých zdrojů informací, jež považuje za spolehlivé, na základě směnného kurzu předposledního pracovního dne měsíce předcházejícího měsíci, pro nějž je kurz stanovován.

4.   Měnové přepočty se provádějí tak, aby neměly významný dopad na výši spolufinancování z prostředků Unie ani nepříznivý dopad na rozpočet. Přepočítací kurz eura na jiné měny se případně vypočte pomocí průměrného denního směnného kurzu za dané období.

KAPITOLA 5

ZÁSADA UNIVERZÁLNOSTI

Článek 19

Oblast působnosti

Aniž je dotčen článek 20, celkové příjmy pokrývají celkové prostředky na platby. Aniž je dotčen článek 24, všechny příjmy a výdaje se vykazují v plné výši bez jakýchkoli vzájemných zápočtů.

Článek 20

Účelově vázané příjmy

1.   Pro financování specifických výdajů se využijí vnější účelově vázané příjmy a vnitřní účelově vázané příjmy.

2.   Vnější účelově vázané příjmy jsou tyto:

a)

finanční příspěvky členských států a třetích zemí, v obou případech včetně jejich veřejných agentur a právnických nebo fyzických osob, na určité činnosti subjektu Unie, pokud tak stanoví dohoda uzavřená mezi subjektem Unie a dotčenými členskými státy, třetími zeměmi nebo veřejnými agenturami a právnickými nebo fyzickými osobami;

b)

finanční příspěvky od mezinárodních organizací;

c)

příjmy určené na zvláštní účely, například příjmy z nadací, podpor, darů a odkazů;

d)

finanční příspěvky na činnosti subjektů Unie, které pocházejí od třetích zemí nebo subjektů mimo Unii a na které se nevztahuje písmeno a):

e)

příjmy z dohod uvedených v článku 7;

f)

vnitřní účelově vázané příjmy uvedené v odstavci 3 v rozsahu, v jakém jsou doplňkem jiných příjmů uvedených v písmenech a) až c) tohoto odstavce;

g)

příjmy z poplatků uvedených v čl. 6 odst. 3.

3.   Vnitřní účelově vázané příjmy jsou tyto:

a)

příjem od třetích stran za zboží, služby nebo práci dodané na jejich žádost, s výjimkou poplatků uvedených v čl. 6 odst. 3 písm. b);

b)

příjmy plynoucí ze zpětného získání neoprávněně vyplacených částek v souladu s článkem 62;

c)

výnosy z dodávek zboží a poskytnutí služeb a stavebních prací orgánům Unie nebo jiným subjektům Unie;

d)

přijaté platby pojistného plnění;

e)

příjmy plynoucí z pronájmu a z prodeje budov a pozemků;

f)

příjmy z následného vrácení daní podle čl. 27 odst. 3 písm. b) nařízení (EU, Euratom) 2018/1046.

4.   Účelově vázané příjmy se přenášejí a převádějí v souladu s ustanoveními čl. 12 odst. 4 písm. a) a b) a článku 27.

5.   Aniž je dotčen odst. 2 písm. f), může příslušný zřizující akt příjmy, které stanoví, také účelově vázat na specifické výdaje. Tyto příjmy představují vnitřní účelově vázané příjmy, nestanoví-li příslušný zřizující akt jinak.

6.   Všechny příjmy ve smyslu odst. 2 písm. a) až c) a odst. 3 písm. a) a c) kryjí veškeré přímé či nepřímé výdaje, které vzniknou v souvislosti s dotyčnou činností nebo účelem.

7.   V rozpočtu subjektu Unie jsou pro vnější účelově vázané příjmy a vnitřní účelově vázané příjmy založeny odpovídající rozpočtové položky, a pokud je to možné, je pro ně uvedena odpovídající částka.

Do odhadu příjmů a výdajů lze zapisovat jen ty částky účelově vázaných příjmů, jejichž výše je ke dni sestavení odhadu jistá.

Článek 21

Zaznamenávání účelově vázaných příjmů a poskytování odpovídajících prostředků

1.   Účelově vázané příjmy jsou zaznamenávány do rozpočtu subjektu Unie takto:

a)

ve výkazu příjmů do rozpočtové položky vytvořené pro tento účel;

b)

ve výkazu výdajů se v poznámkách k rozpočtu – včetně obecných poznámek – uvedou rozpočtové položky, do nichž lze zapsat poskytnuté prostředky, které odpovídají účelově vázaným příjmům.

V případě uvedeném v prvním pododstavci písm. a) se použije označení „pro memoria“ a odhadované příjmy jsou pro informaci uvedeny v poznámkách.

2.   Jakmile subjekt Unie účelově vázané příjmy obdrží, jsou jim odpovídající prostředky automaticky poskytovány jako prostředky na závazky i prostředky na platby.

3.   Odchylně od odstavce 2 může být v případě účelově vázaného příjmu vycházejícího z provádění dohody o přiznání příspěvku podle článku 7 celková částka prostředků na závazky dána k dispozici po vstupu příslušné dohody v platnost v případě, že základní právní akt, pokud jde o finanční prostředky přenesené na subjekt Unie, umožňuje využít roční splátky.

Článek 22

Dary

1.   Ředitel smí přijímat jakékoli částky darované subjektu Unie, zejména příjmy z nadací, dotace, dary a odkazy.

2.   Přijetí darovaných částek v hodnotě nejméně 50 000 EUR, které je spojeno s finančními náklady nebo jakýmkoli typem závazku (včetně navazujících nákladů) převyšujícími 10 % hodnoty darované částky, podléhá předchozímu schválení správní radou nebo, pakliže to zřizující akt umožnuje, výkonnou radou. Správní rada nebo případně výkonná rada přijmou rozhodnutí do dvou měsíců ode dne, kdy jim byla žádost o schválení předložena. Pokud se správní rada, nebo umožňuje-li to zřizující akt, výkonná rada v této lhůtě neusnesou, je darovaná částka považována za přijatou.

3.   Ředitel musí na vyžádání správní radou nebo výkonnou radou, umožňuje-li to zřizující akt, analyzovat, odhadnout a řádně objasnit finanční poplatky, včetně navazujících nákladů, a případné další závazky podle odstavce 1 spojené s přijetím daru.

Článek 23

Podnikové sponzorství

Na subjekty Unie se nevztahuje článek 26 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046.

Článek 24

Pravidla pro odečty a úpravy v důsledku kurzových rozdílů

Článek 27 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 se použije obdobně.

KAPITOLA 6

ZÁSADA SPECIFIKACE

Článek 25

Obecná ustanovení

1.   Prostředky se věcně člení do hlav a kapitol. Kapitoly se dále člení do článků a položek.

2.   V rozpočtu subjektu Unie lze prostředky převádět pouze do položek, pro něž jsou v rozpočtu subjektu Unie schváleny prostředky nebo které nesou označení „pro memoria“.

3.   Lhůty uvedené v článku 26 se počítají k okamžiku podání žádosti o provedení převodu na základě výše prostředků, jež jsou vyčleněny v rozpočtu subjektu Unie včetně rozpočtů opravných.

4.   Pro účely výpočtu limitů uvedených v článku 26 se vychází z celkové výše prostředků, jež mají být převedeny z dané položky, po úpravě o výši prostředků již převedených.

Článek 26

Převody

1.   Ředitel může převádět prostředky:

a)

z jedné hlavy do druhé do maximální výše 10 % prostředků pro daný rozpočtový rok uvedených v položce, ze které se převod provádí;

b)

z jedné kapitoly do druhé a v rámci jedné kapitoly bez limitu.

2.   Nad limit uvedený v odstavci 1 může ředitel správní radě, nebo umožňuje-li to zřizující akt, výkonné radě navrhnout převody prostředků z jedné hlavy do druhé. Správní rada, nebo umožňuje-li to zřizující akt, výkonná rada má dva týdny na to, aby proti navrhovaným převodům vznesla námitky. Po uplynutí této lhůty jsou navrhované převody považovány za přijaté.

3.   Návrhy na převody a převody provedené v souladu s odstavci 1 a 2 jsou doprovázeny vhodnými a podrobnými podpůrnými dokumenty popisujícími využití prostředků a odhady potřeb do konce rozpočtového roku u položek, na něž mají být prostředky připisovány, i u položek, z nichž jsou prostředky čerpány.

4.   Schvalující osoba co nejdříve informuje o všech provedených převodech správní radu. Schvalující osoba informuje o všech převodech uskutečněných podle odstavce 2 Evropský parlament a Radu.

Článek 27

Zvláštní pravidla pro převody

Prostředky, které odpovídají účelově vázaným příjmům, lze převádět pouze tehdy, pokud se takový příjem použije k účelu, na který je vázán.

KAPITOLA 7

ZÁSADA ŘÁDNÉHO FINANČNÍHO ŘÍZENÍ A VÝKONNOSTI

Článek 28

Výkonnost a zásady hospodárnosti, účinnosti a účelnosti

1.   Prostředky musí být využívány v souladu se zásadou řádného finančního řízení, a jsou tudíž čerpány podle těchto zásad:

a)

zásady hospodárnosti, která vyžaduje, aby zdroje používané subjektem Unie k výkonu jeho činnosti byly dány k dispozici ve správnou dobu, v dostatečném množství a přiměřené kvalitě a za nejvýhodnější cenu;

b)

zásady účinnosti, která se týká dosažení co nejlepšího vztahu mezi použitými zdroji, provedenými činnostmi a dosažením výsledků;

c)

zásady účelnosti, která se týká rozsahu, v jakém bylo prostřednictvím provedených činností dosaženo sledovaných cílů.

2.   V souladu se zásadou řádného finančního řízení se využití prostředků zaměřuje na výkonnost, a za tímto účelem se:

a)

cíle programů a činností stanoví ex ante;

b)

pokrok při plnění cílů sleduje pomocí ukazatelů výkonnosti;

c)

o pokroku i obtížích při plnění těchto cílů podává zpráva Evropskému parlamentu a Radě v souladu s čl. 32 odst. 5 prvním pododstavcem písm. d) a čl. 48 odst. 1 prvním pododstavcem písm. b).

3.   Kde je to relevantní, stanoví se konkrétní, měřitelné, dosažitelné, relevantní a časově vymezené cíle podle odstavců 1 a 2 a relevantní, přijímané, důvěryhodné, jednoduché a spolehlivé ukazatele. Ukazatele používané ke sledování plnění cílů musí pokrývat všechny oblasti. Ředitel musí jednou ročně poskytnout příslušné informace správní radě. Ty budou součástí jednotného programového dokumentu uvedeného v článku 32.

4.   Subjekt Unie provádí srovnávání podle článku 38 tohoto nařízení.

Srovnávání zahrnuje:

a)

přezkum účinnosti horizontálních služeb subjektu Unie,

b)

analýzu nákladů a přínosů sdílení služeb nebo jejich převedení na jiný subjekt Unie nebo Komisi.

Během srovnávání podle prvního a druhého pododstavce subjekt Unie přijme nezbytná opatření k tomu, aby zamezil jakémukoli střetu zájmů.

Článek 29

Hodnocení

1.   U programů a činností, které jsou spojeny se značnými výdaji, se provádějí hodnocení ex ante a zpětná hodnocení (dále jen „hodnocení“), která jsou úměrná cílům a výdajům.

2.   Hodnocení ex ante, která mají podpořit přípravu programů a činností, jsou založena na případných dokladech o výkonnosti souvisejících programů nebo činností a určují a analyzují problémy, jimiž je třeba se zabývat, přidanou hodnotu zapojení Unie, cíle, očekávané účinky jednotlivých možností a opatření související s monitorováním a hodnocením.

3.   Zpětná hodnocení posuzují výkonnost programu nebo činnosti, včetně aspektů jako účinnost, účelnost, soudržnost, relevance a přidaná hodnota Unie. Vycházejí z informací získaných na základě opatření souvisejících s monitorováním a ukazatelů stanovených pro danou činnost. Tato hodnocení se provádějí pravidelně a dostatečně včas, aby bylo možno jejich zjištění zohlednit v hodnoceních ex ante nebo v posouzeních dopadů, jež podpoří vypracování souvisejících programů a činností.

4.   Ředitel vypracuje v návaznosti na závěry hodnocení uvedených v odstavci 3 akční plán a o pokroku při jeho provádění podává Komisi souhrnnou výroční zprávu o činnosti uvedenou v článku 48 a pravidelně pak správní radě.

5.   Správní rada přezkoumává provádění akčního plánu uvedeného v odstavci 4.

Článek 30

Vnitřní kontrola plnění rozpočtu

1.   Podle zásady řádného finančního řízení je rozpočet subjektu Unie plněn s uplatněním účelné a účinné vnitřní kontroly.

2.   Pro účely plnění rozpočtu subjektu Unie se vnitřní kontrola použije na všech úrovních řízení a je koncipována tak, aby poskytovala přiměřenou jistotu, že bylo dosaženo těchto cílů:

a)

účelnosti, účinnosti a hospodárnosti operací;

b)

spolehlivosti výkazů;

c)

ochrany majetku a informací;

d)

předcházení podvodům a nesrovnalostem, jejich odhalování a nápravy a následných opatření reagujících na tyto podvody a nesrovnalosti;

e)

náležitého řízení rizik souvisejících s legalitou a správností uskutečněných operací s přihlédnutím k víceleté povaze programů a k povaze dotčených plateb.

3.   Účelná vnitřní kontrola vychází z osvědčených mezinárodních postupů a rámce pro vnitřní kontrolu, který přijala Komise pro své vlastní útvary, a zahrnuje zejména:

a)

oddělení úkolů;

b)

vhodnou strategii řízení rizik a kontroly, která zahrnuje kontroly na úrovni příjemců finančních prostředků;

c)

zamezení střetu zájmů;

d)

přiměřené auditní stopy a úplnost údajů v datových systémech;

e)

postupy sledování účelnosti a účinnosti;

f)

postupy přijímání následných opatření reagujících na zjištěné nedostatky a výjimky ve vnitřních kontrolách;

g)

pravidelné posuzování řádného fungování systému vnitřní kontroly.

4.   Základem účinné vnitřní kontroly je:

a)

provádění vhodné strategie řízení rizik a kontroly koordinované na úrovni příslušných článků kontrolního řetězce;

b)

poskytnutí přístupu k výsledkům provedených kontrol všem příslušným článkům kontrolního řetězce;

c)

případné spoléhání na výroky nezávislého auditora za předpokladu, že kvalita odvedené práce je odpovídající a přijatelná a že práce byla provedena v souladu se schválenými standardy;

d)

včasné uplatňování nápravných opatření, případně včetně uložení odrazujících sankcí;

e)

odstranění několikanásobných kontrol;

f)

zlepšování poměru nákladů a přínosů kontrol.

5.   V případě, že subjekt Unie provozuje rovněž kanceláře mimo své hlavní sídlo, musí být systém vnitřní kontroly koncipován tak, aby zmírňoval specifická rizika činností těchto kanceláří.

KAPITOLA 8

ZÁSADA TRANSPARENTNOSTI

Článek 31

Uveřejňování účtů a rozpočtů

1.   Rozpočet subjektu Unie se sestavuje a plní a účty se předkládají v souladu se zásadou transparentnosti.

2.   Shrnutí rozpočtu subjektu Unie a veškeré opravné rozpočty subjektu Unie přijaté s konečnou platností se zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie do tří měsíců ode dne přijetí.

Ve shrnutí budou uvedena souhrnná čísla pro každou hlavu rozpočtu subjektu Unie, tabulka stavu pracovníků a odhad počtu smluvního personálu vyjádřený v ekvivalentech plného pracovního úvazku, na které se vyčleňují kredity v rozpočtu, jakož i vyslaných národních odborníků. Ve shrnutí jsou uvedeny rovněž ekvivalentní informace za předchozí rozpočtový rok.

3.   Rozpočet subjektu Unie, včetně plánu pracovních míst a případných opravných rozpočtů subjektu Unie, přijatý s konečnou platností, jakož i uvedení počtu smluvních zaměstnanců v přepočtu na plné pracovní úvazky, pro něž jsou v rozpočtu vyčleněny prostředky, a počtu vyslaných národních odborníků se pro informaci předají Evropskému parlamentu a Radě, Účetnímu dvoru a Komisi a zveřejní se na internetových stránkách daného subjektu Unie do čtyř týdnů ode dne svého přijetí.

4.   Subjekt Unie na svých internetových stránkách zpřístupní ve standardní úpravě do 30. června roku následujícího po rozpočtovém roce, v němž byl na tyto finanční prostředky přijat právní závazek, informace o příjemcích finančních prostředků, kteří jsou financováni z rozpočtu subjektu Unie, včetně odborníků přijatých podle článku 93 tohoto nařízení, v souladu s článkem 38 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046. Zveřejněné informace musí být snadno dostupné, transparentní a úplné. Při zpřístupnění těchto informací musí být řádně dodrženy požadavky na zachování důvěrnosti a bezpečnosti, zejména pokud jde o ochranu osobních údajů stanovenou v nařízení (EU) 2018/1725.

HLAVA III

SESTAVOVÁNÍ A SKLADBA ROZPOČTU

KAPITOLA 1

SESTAVOVÁNÍ ROZPOČTU SUBJEKTU UNIE

Článek 32

Jednotný programový dokument

1.   V souladu s článkem 40 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 předává subjekt Unie Komisi, Evropskému parlamentu a Radě každoročně do 31. ledna návrh jednotného programového dokumentu, který schválila správní rada a který obsahuje:

a)

víceletý pracovní program;

b)

roční pracovní program;

c)

odhad příjmů a výdajů;

d)

dokument s plánem zdrojů;

e)

informace o politice týkající se nemovitostí;

f)

strategii pro spolupráci s třetími zeměmi a/nebo mezinárodními organizacemi;

g)

strategii pro dosahování vyšší účinnosti a synergií;

h)

strategii pro organizační řízení a systémy vnitřní kontroly, včetně aktualizované strategie proti podvodům a údaje o opatřeních na ochranu proti opakování případů střetu zájmů, nesrovnalostí a podvodů, zejména pokud nedostatky oznámené podle článku 48 nebo čl. 78 odst. 6 vedly ke kritickým doporučením.

Strategie uvedené v prvním pododstavci jsou posuzovány každoročně a podle potřeby aktualizovány.

Jednotný programový dokument musí být vypracován se zohledněním pokynů Komise.

2.   Ve víceletém pracovním programu musí být stanoveno celkové strategické plánování na roky N + 1 až N + 3, včetně cílů, očekávaných výsledků a ukazatelů výkonnosti, jejichž pomocí se sleduje dosahování cílů a výsledků.

V celkovém strategickém plánování musí být také u každé činnosti uvedeny předpokládané finanční a lidské zdroje, které jsou považovány za nezbytné pro dosažení stanovených cílů, a musí být prokázáno přispění subjektu Unie k dosažení politických priorit EU.

Toto strategické plánování se aktualizuje podle potřeby, a zejména s cílem reagovat na výsledek celkových hodnocení uvedených ve zřizujícím aktu.

3.   Součástí ročního pracovního programu musí na rok N + 1 být:

a)

očekávané výsledky, které přispějí k dosažení cílů uvedených v celkovém strategickém plánování;

b)

popis financovaných činností a údaje o množství finančních a lidských zdrojů uvádějící počet úředníků, dočasných a smluvních zaměstnanců podle služebního řádu, jakož i vyslaných národních odborníků.

Je v něm jasně uvedeno, jaké úkoly subjektu Unie byly ve srovnání se schváleným ročním pracovním programem předchozího rozpočtového roku přidány, změněny nebo zrušeny. Výsledky hodnocení jsou zohledněny k prokázání pravděpodobných výhod, které může zvýšení nebo snížení návrhu rozpočtu subjektu Unie přinést ve srovnání s jeho rozpočtem předchozího rozpočtového roku.

Roční pracovní program musí být v souladu s víceletým programem uvedeným v odstavci 2.

Všechny zásadní změny ročního pracovního programu se přijmou stejným postupem jako původní pracovní program, a to v souladu s ustanoveními zřizujícího aktu.

Správní rada může pověřit schvalující osobu subjektu Unie výkonem pravomoci k provedení nepodstatných změn ročního pracovního programu.

4.   Odhad příjmů a výdajů subjektu Unie vycházející z obecných zásad, musí obsahovat:

a)

odhad příjmů rozdělených podle hlav; případné poplatky je třeba uvést samostatně;

b)

odhad výdajů (prostředků na závazky a na platby) rozdělených podle hlav a kapitol;

c)

čtvrtletní odhad hotovostních plateb a příjmů hotovosti;

d)

plán pracovních míst, který stanoví počet stálých a dočasných pracovních míst podle platových tříd a funkčních skupin schválených v mezích rozpočtových prostředků na rok N + 1. V případě změny počtu pracovních míst daného plánu požadovaných na rok N + 1 musí být předloženo odůvodnění požadavků na nová pracovní místa.

Stejné údaje musí být poskytnuty i o počtu smluvních zaměstnanců a vyslaných národních odborníků. Tyto údaje budou vyjádřeny jako ekvivalenty plného pracovního úvazku.

5.   Plánování zdrojů zahrnuje kvalitativní a kvantitativní informace o lidských zdrojích a rozpočtových záležitostech pro účely podávání zpráv, zejména:

a)

odhad výsledku rozpočtu od roku N – 1 podle článku 17;

b)

informace o věcných příspěvcích poskytnutých subjektu Unie hostitelským členským státem za rok N – 1;

c)

informace o počtu úředníků, dočasných a smluvních zaměstnanců podle služebního řádu, jakož i vyslaných národních odborníků pro rok N – 1 a pro rok N;

d)

informace o splnění všech cílů dříve stanovených u různých činností pro rok N – 1 a informace o skutečném využití finančních a lidských zdrojů rozdělených podle činností do konce roku.

Dokument s plánem zdrojů se jednou ročně aktualizuje.

6.   Součástí informací o politice subjektu Unie v oblasti nemovitostí musí být:

a)

pro každou budovu, včetně kanceláří mimo hlavní sídlo, výdaje a rozlohu hrazené z prostředků odpovídajících položek v rozpočtu subjektu Unie;

b)

očekávaný vývoj globálního plánování rozlohy a lokalit v nadcházejících letech a popis projektů v oblasti nemovitostí ve fázi plánování, které již byly stanoveny;

c)

konečné podmínky a náklady a důležité informace o uskutečňování nových projektů v oblasti nemovitostí předložených dříve Evropskému parlamentu a Radě postupem podle článku 266 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 a neuvedených v pracovních dokumentech z předchozího roku.

7.   Komise zašle subjektu Unie své stanovisko k návrhu jednotného programového dokumentu včas a každopádně nejpozději do 1. července roku N.

Pokud subjekt Unie stanovisko Komise plně nezohlední, poskytne Komisi odpovídající vysvětlení.

8.   Konečný jednotný programový dokument schválí správní rada.

9.   Subjekt Unie předá Komisi, Evropskému parlamentu a Radě jakoukoliv aktualizovanou verzi programového dokumentu, ve které bude zohledněno zejména stanovisko Komise a výsledek ročního rozpočtového procesu.

Článek 33

Sestavování rozpočtu

1.   Rozpočet subjektu Unie je sestavován v souladu s ustanoveními zřizujícího aktu.

2.   V rámci procesu přijímání rozpočtu předá Komise odhad subjektu Unie Evropskému parlamentu a Radě a navrhne výši příspěvku pro subjekt Unie a počet zaměstnanců, který pro něj považuje za nezbytný.

Komise stanoví návrh plánu pracovních míst subjektů Unie a odhad počtu smluvních zaměstnanců a vyslaných národních odborníků v přepočtu na plné pracovní úvazky, pro něž jsou navrženy rozpočtové prostředky, jakmile Komise sestaví návrh rozpočtu.

3.   Evropský parlament a Rada přijmou plán pracovních míst subjektu Unie a veškeré jeho následné změny v souladu s článkem 34.

4.   Po schválení návrhu rozpočtu Komisí schválí jednotný programový dokument správní rada. Definitivní podoby nabude po konečném přijetí rozpočtu Unie, který stanoví výši příspěvku a plán pracovních míst. V případě potřeby se rozpočet subjektu Unie a plán pracovních míst odpovídajícím způsobem přizpůsobí.

5.   Aniž jsou dotčeny legislativní postupy pro změnu zřizujícího aktu, Komise při návrhu pověřování subjektu Unie novými úkoly předloží Evropskému parlamentu a Radě informace potřebné k posouzení dopadu nových úkolů na zdroje subjektu Unie, aby v případě potřeby přezkoumala jeho financování a počty zaměstnanců.

Článek 34

Opravné rozpočty

Veškeré změny rozpočtu subjektu Unie, včetně změn plánu pracovních míst, které jdou nad rámec změn schválených v čl. 26 odst. 1 a čl. 38 odst. 1 tohoto nařízení, podléhají přijetí opravného rozpočtu stejným postupem jako původní rozpočet subjektu Unie v souladu s ustanoveními zřizujícího aktu a článkem 32 tohoto nařízení.

K opravnému rozpočtu je připojeno odůvodnění a informace k plnění rozpočtu za předchozí a běžný rozpočtový rok, jež jsou v okamžiku sestavování návrhu k dispozici.

KAPITOLA 2

SKLADBA A PŘEDKLÁDÁNÍ ROZPOČTU SUBJEKTU UNIE

Článek 35

Skladba rozpočtu subjektu Unie

Rozpočet subjektu Unie se skládá z výkazu příjmů a výkazu výdajů.

Článek 36

Rozpočtová nomenklatura

Je-li to opodstatněno povahou činnosti subjektu Unie, musí být výkaz výdajů sestaven podle nomenklatury obsahující rozčlenění podle účelu. Tuto nomenklaturu sestaví subjekt Unie a zřetelně rozlišuje mezi správními prostředky a operačními prostředky.

Rozpočtová nomenklatura musí být v souladu se zásadami specifikace, řádného finančního řízení a transparentnosti. Musí zajišťovat jednoznačnost a transparentnost, jež jsou nezbytné pro účely rozpočtového procesu, usnadňovat identifikaci hlavních cílů zakotvených v příslušném právním základu a umožňovat výběr z politických priorit a efektivní a účelné plnění rozpočtu.

Článek 37

Předkládání rozpočtu subjektu Unie

Rozpočet subjektu Unie uvádí:

a)

ve výkazu příjmů:

i)

odhadované příjmy subjektu Unie za daný rozpočtový rok (rok „N“);

ii)

odhadované příjmy za předchozí rozpočtový rok a příjmy za rozpočtový rok N – 2;

iii)

patřičné poznámky ke každé příjmové položce;

b)

ve výkazu výdajů:

i)

prostředky na závazky a na platby za rok N;

ii)

prostředky na závazky a na platby za předchozí rozpočtový rok a výdaje přidělené na závazky a výdaje uskutečněné v rozpočtovém roce N – 2, přičemž uskutečněné výdaje se vyjadřují také jako procentní podíl rozpočtu subjektu Unie pro rok N;

iii)

souhrnný výkaz časového rozpisu plateb v následujících rozpočtových letech ke splnění rozpočtových závazků přijatých v předchozích rozpočtových rocích;

iv)

patřičné poznámky ke každé úrovni dělení.

Článek 38

Pravidla pro plány pracovních míst

1.   Plán pracovních míst uvedený v čl. 32 odst. 4 obsahuje vedle počtu pracovních míst schváleného pro daný rozpočtový rok počet pracovních míst schválený pro předchozí rozpočtový rok a počet skutečně obsazených pracovních míst. Tento počet představuje pro subjekt Unie absolutní mez. Nad rámec stanovené meze nesmí být provedeno žádné jmenování.

Kromě platových tříd AD 16, AD 15, AD 14 a AD 13 však správní rada může učinit v plánu pracovních míst změny do výše 10 % počtu schválených pracovních míst při splnění těchto podmínek:

a)

není ovlivněn objem prostředků pro zaměstnance za celý rozpočtový rok;

b)

není překročena mez celkového počtu pracovních míst schválená plánem pracovních míst;

c)

subjekt Unie se zúčastnil srovnávání s jinými subjekty Unie v rámci prověrky stavu zaměstnanců uspořádané Komisí.

2.   Odchylně od odst. 1 druhého pododstavce mohou být účinky činnosti na částečný pracovní úvazek, která byla v souladu se služebním řádem povolena orgánem oprávněným ke jmenování, vyváženy provedením jiných jmenování. Požaduje-li zaměstnanec odnětí povolení před uplynutím dohodnuté doby, přijme subjekt Unie vhodná opatření k tomu, aby mez uvedená v odst. 1 druhém pododstavci písm. b) byla dodržena co nejdříve.

HLAVA IV

PLNĚNÍ ROZPOČTU SUBJEKTU UNIE

KAPITOLA 1

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 39

Plnění rozpočtu v souladu se zásadou řádného finančního řízení

1.   Ředitel vykonává povinnosti schvalující osoby. Plní příjmy a výdaje rozpočtu v souladu s finančními pravidly subjektu Unie a zásadou řádného finančního řízení na vlastní odpovědnost a v mezích schválených prostředků.

2.   Aniž je dotčena odpovědnost schvalující osoby, pokud jde o předcházení podvodům a nesrovnalostem a jejich odhalování, subjekt Unie se v oblasti předcházení podvodům podílí na činnosti Evropského úřadu pro boj proti podvodům.

Článek 40

Informace o předávání osobních údajů pro účely auditu

Ve výzvě učiněné v souvislosti s granty, veřejnými zakázkami nebo cenami v rámci přímého plnění rozpočtu musí být potenciální příjemci grantů, zájemci, uchazeči a účastníci v souladu s nařízením (EU) 2018/1725 vyrozuměni o tom, že pro účely ochrany finančních zájmů Unie mohou být jejich osobní údaje předány útvarům interního auditu, Evropskému účetnímu dvoru nebo Evropskému úřadu pro boj proti podvodům nebo že si tyto údaje mohou předat schvalující osoby subjektu Unie, Komise a výkonné agentury.

Článek 41

Pověření výkonem rozpočtových pravomocí

1.   Ředitel může pověřit zaměstnance subjektu Unie, na které se vztahuje služební řád, výkonem pravomocí při plnění rozpočtu za podmínek stanovených ve finančních pravidlech subjektu Unie přijatých správní radou. Pověřené osoby mohou jednat pouze v mezích pravomocí, jejichž výkonem byly výslovně pověřeny.

2.   Pověřená osoba může s výslovným souhlasem ředitele výkonem nabytých pravomocí dále pověřit jinou osobu.

Článek 42

Střet zájmů

1.   Účastníci finančních operací ve smyslu kapitoly 3 této hlavy a jiné osoby, včetně členů správní rady, podílející se na plnění rozpočtu a na jeho správě, včetně přípravy na tuto činnost, na auditu nebo na kontrole se zdrží jakéhokoli jednání, jež by mohlo uvést jejich zájmy do střetu se zájmy subjektu Unie. Přijmou rovněž vhodná opatření, která u funkcí v rámci jejich odpovědnosti zamezí vzniku střetu zájmů a která řeší situace, jež lze objektivně vnímat jako střet zájmů.

Pokud existuje riziko střetu zájmů, informuje o tom dotčená osoba příslušný orgán. Tento orgán písemně potvrdí, zda střet zájmů zjistila. V takovém případě příslušný orgán zajistí, že dotčená osoba ukončí v dané věci veškerou svou činnost. Příslušný orgán učiní veškeré další vhodné kroky.

2.   Pro účely odstavce 1 ke střetu zájmů dochází, je-li z rodinných důvodů, z důvodů citových vazeb, z důvodů politické nebo národní spřízněnosti, z důvodů hospodářského zájmu nebo z důvodů jiného přímého či nepřímého osobního zájmu ohrožen nestranný a objektivní výkon funkcí účastníka finančních operací nebo jiné osoby podle odstavce 1.

3.   Příslušným orgánem uvedeným v odstavci 1 je ředitel. Je-li dotčeným zaměstnancem ředitel, je příslušným orgánem správní rada, nebo umožňuje-li to zřizující akt, výkonná rada. Pokud se střet zájmů týká člena správní rady, je příslušným orgánem správní rada kromě dotčeného člena.

4.   Subjekt Unie přijme pravidla pro předcházení a řešení střetu zájmů a každoročně zveřejní na svých internetových stránkách prohlášení o zájmech členů správní rady.

KAPITOLA 2

Článek 43

Způsob plnění rozpočtu subjektu Unie

1.   Rozpočet subjektu Unie plní ředitel v útvarech, které spadají pod jeho pravomoc.

2.   Subjekty Unie mohou si mohou usnadnit provádění prostředků uzavíráním meziútvarových dohod podle článku 59 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046.

3.   Ukáže-li se to nezbytným, lze externím soukromoprávním subjektům smluvně svěřit úkoly technického poradenství a správní, přípravné nebo doplňující úkoly, které nezahrnují ani výkon veřejné moci, ani použití pravomoci volného uvážení.

KAPITOLA 3

ÚČASTNÍCI FINANČNÍCH OPERACÍ

ODDÍL 1

Zásada oddělení funkcí

Článek 44

Oddělení funkcí

Funkce schvalující osoby a účetního jsou oddělené a vzájemně neslučitelné.

Subjekt Unie poskytne všem účastníkům finančních operací zdroje nezbytné k plnění jejich povinností a listinu s podrobným popisem jejich úkolů, práv a povinností.

ODDÍL 2

Schvalující osoba

Článek 45

Pravomoci a povinnosti schvalující osoby

1.   Schvalující osoba odpovídá za plnění příjmů a výdajů v souladu se zásadou řádného finančního řízení, včetně podávání zpráv o výkonnosti, a za zajišťování jejich legality a správnosti a rovného zacházení s příjemci finančních prostředků Unie.

2.   Schvalující osoba v souladu s minimálními standardy přijatými správní radou nebo výkonnou radou, umožňuje-li to zřizující akt, na základě rámce pro vnitřní kontrolu, který přijala Evropská komise pro své vlastní útvary, a s náležitým ohledem na rizika spojená s prostředím řízení, včetně případných specifických rizik spojených s decentralizovanými kancelářemi, a povahou financovaných akcí zavede organizační strukturu a systémy vnitřní kontroly, které jsou vhodné pro plnění jejích úkolů.

Vytvoření takové struktury a systémů vychází z komplexní analýzy rizik, která zohledňuje jejich nákladovou efektivitu a výkonnost.

Schvalující osoba může v rámci svých útvarů zřídit funkci odborných poradců, kteří jí budou nápomocni při kontrole rizik souvisejících s jejími činnostmi.

3.   K plnění výdajů přijímá schvalující osoba rozpočtové i právní závazky, potvrzuje výdaje, schvaluje platby a provádí předběžné úkony nezbytné pro vynakládání prostředků.

4.   K plnění příjmů sestavuje schvalující osoba odhady pohledávek, stanovuje inkasní nároky a vydává inkasní příkazy. Ve vhodných případech rozhodne o upuštění od stanovených inkasních nároků.

5.   S cílem předcházet chybám a nesrovnalostem před schválením operací a snížit nebezpečí nedosažení cílů se u každé operace provede alespoň kontrola ex ante týkající se operativních a finančních hledisek operace, a to na základě kontrolní strategie, která zohledňuje rizika i nákladovou efektivitu.

Četnost a hloubku kontrol ex ante určuje schvalující osoba na základě vlastní analýzy rizik s přihlédnutím k výsledkům předchozích kontrol a rizikům a hledisku efektivnosti nákladů. V případě pochybností si k potvrzení příslušných operací v rámci kontroly ex ante vyžádá doplňující informace nebo provede kontrolu na místě, aby získala přiměřenou jistotu.

6.   Pro účely kontrol může schvalující osoba posoudit jako jedinou operaci několik podobných jednotlivých transakcí, jejichž předmětem jsou běžné výdaje na platy, důchody, náhrady výdajů na služební cesty a náklady na lékařskou péči.

7.   Ověření určité operace provádějí jiní zaměstnanci, než kteří ji zahájili. Zaměstnanci, kteří ověření provádějí, nesmějí být podřízenými zaměstnanců, kteří danou operaci zahájili.

8.   Schvalující osoba může zavést kontroly ex post, které mají odhalit a napravit chyby a nesrovnalosti operací po jejich schválení. V závislosti na riziku mohou být tyto kontroly prováděny na vzorku a přihlížejí k výsledkům předchozích kontrol, jakož i k nákladové efektivitě a výkonnosti.

9.   Kontroly ex post nesmějí provádět zaměstnanci odpovědní za kontroly ex ante. Zaměstnanci odpovědní za kontroly ex post nesmějí být podřízeni zaměstnancům odpovědným za kontroly ex ante.

Kontroly ex post mohou mít podobu (finančních) auditů v prostorách příjemců grantů.

Pravidla a podmínky pro provádění auditů příjemců grantů, včetně časových rámců, musí být jasné, důsledné a transparentní a poskytují se při podpisu grantové dohody.

10.   Schvalující osoby a zaměstnanci odpovědní za plnění rozpočtu musí mít nezbytné odborné znalosti. Dodržují zvláštní kodex profesních standardů, který přijal subjekt Unie a který vychází ze standardů, jež přijala Komise pro své vlastní útvary.

11.   Pokud se zaměstnanec pověřený finančním řízením a kontrolou operací domnívá, že rozhodnutí, které má na žádost nadřízeného učinit nebo schválit, vykazuje nesrovnalost nebo porušuje zásady řádného finančního řízení nebo profesní pravidla, která tento zaměstnanec musí dodržovat, uvědomí o tom ředitele, který, pokud jsou informace podány písemně, mu písemně odpoví. Pokud ředitel nepřijme žádná opatření v přiměřené lhůtě vzhledem k okolnostem daného případu, nejpozději však do jednoho měsíce, nebo potvrdí počáteční rozhodnutí či pokyny a pokud se zaměstnanec domnívá, že toto potvrzení není dostatečnou reakcí na jeho obavy, zaměstnanec o tom písemně informuje příslušnou komisi uvedenou v článku 143 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 a správní radu.

12.   V případě jakéhokoli protiprávního jednání, podvodu nebo korupce, které by mohly poškodit zájmy Unie, uvědomí zaměstnanec, včetně národních odborníků vyslaných do subjektu Unie, přímého nadřízeného, ředitele nebo správní radu subjektu Unie nebo přímo Evropský úřad pro boj proti podvodům nebo Úřad evropského veřejného žalobce. Smlouvy s externími auditory provádějícími audity finančního řízení subjektu Unie musí obsahovat povinnost externího auditora informovat ředitele nebo správní radu, pokud do podezřelé činnosti, podvodu nebo korupce může být zapojen ředitel, o jakékoli podezřelé činnosti, podvodu nebo korupci, které by mohly poškodit zájmy Unie.

Článek 46

Pověření plněním rozpočtu

Je-li výkonem pravomocí při plnění rozpočtu pověřena nebo dále pověřena jiná osoba v souladu s článkem 41, použijí se na pověřenou nebo dále pověřenou schvalující osobu obdobně ustanovení článku 45.

Článek 47

Uchovávání podkladů schvalujícími osobami

1.   Schvalující osoba zřídí systémy, v nichž budou v papírové či elektronické podobě uchovávány originální podklady, jež souvisejí s plněním rozpočtu. Tyto podklady jsou uchovávány alespoň po dobu pěti let ode dne, kdy Evropský parlament udělí absolutorium za rozpočtový rok, k němuž se vztahují.

2.   Podklady k operacím, jež dosud nejsou uzavřeny s konečnou platností, jsou uchovávány déle, než je uvedeno v odstavci 1, a to do konce roku, jenž následuje po roce, kdy jsou tyto operace uzavřeny.

3.   Osobní údaje uvedené v podkladech se pokud možno odstraní, nejsou-li potřebné pro účely auditu, kontroly a udělení rozpočtového absolutoria. Na uchovávání údajů se použije článek 88 nařízení (EU) 2018/1725.

Článek 48

Souhrnná výroční zpráva o činnosti

1.   Schvalující osoba podává správní radě zprávu o plnění svých povinností ve formě výroční zprávy o činnosti, která obsahuje:

a)

informace o:

i)

dosažení cílů a výsledků uvedených v jednotném programovém dokumentu podle článku 32 předložením zprávy se stanovenými ukazateli výkonnosti;

ii)

akčním plánu navazujícím na závěry hodnocení uvedené v čl. 29 odst. 3 a zprávě o pokroku při jeho provádění v souladu s čl. 29 odst. 4;

iii)

provádění ročního pracovního programu subjektu a plnění jeho rozpočtu a plánu personálních zdrojů uvedeného v čl. 32 odst. 5 písm. c);

iv)

přispění subjektu Unie k dosažení politických priorit Unie;

v)

organizačním řízení a o účinnosti a účelnosti systémů vnitřní kontroly včetně provádění strategie proti podvodům subjektu, shrnutí počtu a typu interních auditů, které provedl interní auditor, útvarů interního auditu, vydaných doporučení a opatření přijatých na základě těchto doporučení a doporučení vydaných v předchozích letech, jak je uvedeno v článcích 82 a 83;

vi)

veškerých připomínkách Účetního dvora a opatřeních přijatých na základě těchto připomínek;

vii)

dohodách uvedených v článku 7;

viii)

meziútvarových dohodách uvedených v článku 43;

ix)

pověřovacím aktu uvedeném v článku 41.

b)

prohlášení schvalující osoby, že není-li uvedeno jinak ve výhradách týkajících se vymezených oblastí příjmů a výdajů, má přiměřenou jistotu, že:

i)

údaje obsažené ve zprávě podávají věrný a poctivý obraz skutečnosti;

ii)

zdroje vyčleněné na činnosti popsané ve zprávě byly použity ke stanovenému účelu a v souladu se zásadou řádného finančního řízení;

iii)

zavedené kontrolní postupy poskytují nezbytné záruky legality a správnosti uskutečněných operací.

Souhrnná výroční zpráva o činnosti uvádí výsledky operací vzhledem ke stanoveným cílům a zohledněním výkonnosti, rizika spojená s těmito operacemi, využití zdrojů, které byly k dispozici, a účinnost a účelnost systémů vnitřní kontroly, včetně celkového zhodnocení nákladů a přínosů kontrol.

Souhrnná výroční zpráva se předkládá k posouzení správní radě.

2.   Do 1. července každého roku předá správní rada souhrnnou výroční zprávu o činnosti spolu s jejím posouzením Účetnímu dvoru, Komisi, Evropskému parlamentu a Radě.

3.   Ve zřizujícím aktu mohou být v řádně odůvodněných případech stanoveny další požadavky na podávání zpráv, zejména vyžaduje-li si to povaha oblasti, v níž subjekt působí.

ODDÍL 3

Účetní

Článek 49

Pravomoci a povinnosti účetního

Správní rada jmenuje účetního, který je v subjektu Unie příslušný pro:

a)

řádné provádění plateb, vybírání příjmů a inkaso stanovených pohledávek;

b)

přípravu a předkládání účetní závěrky v souladu s hlavou X;

c)

vedení účtů v souladu s hlavou X;

d)

používáním účetních pravidel a účtové osnovy podle ustanovení, která přijal účetní Komise;

e)

stanovení a validaci účetních systémů a případně validaci systémů stanovených schvalující osobou a určených k poskytování nebo odůvodňování účetních údajů;

f)

správu pokladny.

Pokud jde o úkoly uvedené v prvním pododstavci písm. e), je účetní zmocněn kdykoli ověřovat dodržování kritérií pro validaci.

Článek 50

Jmenování účetního a ukončení výkonu funkce účetního

1.   Správní rada jmenuje účetního, na kterého se vztahuje služební řád a který je při výkonu svých povinností zcela nezávislý. Účetního vybírá správní rada na základě jeho zvláštní kvalifikace prokázané diplomy nebo rovnocennými odbornými zkušenostmi.

2.   Dva nebo více subjektů Unie mohou jmenovat téhož účetního. V tomto případě přijmou tyto orgány a subjekty nezbytná opatření proti střetu zájmů.

Subjekty Unie se mohou rovněž dohodnout s Komisí, že účetní Komise jedná zároveň jako účetní subjektu Unie.

Subjekty Unie mohou rovněž účetnímu Komise svěřit část úkolů účetního subjektu Unie s ohledem na analýzu nákladů a přínosů uvedenou v článku 28.

3.   V případě ukončení výkonu funkce účetního je neprodleně vypracována předvaha.

Účetní, který ukončuje výkon své funkce, zašle tuto předvahu spolu s předávací zprávou novému účetnímu, nebo, není-li to možné, učiní tak zaměstnanec ze stejného útvaru.

Do jednoho měsíce ode dne zaslání předvahy nový účetní předvahu podepíše za účelem udělení svého souhlasu a přitom může vyjádřit své výhrady.

Předávací zpráva uvádí též výsledek předvahy a všechny vznesené výhrady.

Článek 51

Účetní pravidla

Účetní subjektu Unie uplatňuje pravidla přijatá účetním Komise založená na mezinárodně uznávaných účetních standardech pro veřejný sektor.

Pro účely prvního pododstavce tohoto článku se použijí články 80 až 84 a článek 87 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046. Články 85 a 86 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 se použijí obdobně.

ODDÍL 4

Správce zálohových účtů

Článek 52

Zálohové účty

Použije se článek 88 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046.

Článek 53

Vytváření a správa zálohových účtů

Pokud subjekt Unie zřídil zálohové účty, použije se článek 89 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046.

KAPITOLA 4

ODPOVĚDNOST ÚČASTNÍKŮ FINANČNÍCH OPERACÍ

ODDÍL 1

Obecná pravidla

Článek 54

Odnětí pověření uděleného účastníkům finančních operací a jejich zbavení funkcí

Použije se článek 90 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046.

Článek 55

Odpovědnost účastníků finančních operací za protiprávní jednání, podvod nebo korupci

Použije se článek 91 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046.

ODDÍL 2

Pravidla vztahující se na schvalující osoby

Článek 56

Pravidla vztahující se na schvalující osoby

Použije se článek 92 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046.

Článek 57

Řešení finančních nesrovnalostí na straně zaměstnance

Použije se článek 93 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046.

ODDÍL 3

Pravidla vztahující se na účetní a správce zálohových účtů

Článek 58

Pravidla vztahující se na účetní

Použije se článek 94 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046.

Článek 59

Pravidla vztahující se na účetní zálohových účtů

Použije se článek 95 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046.

KAPITOLA 5

PŘÍJMOVÉ OPERACE

Článek 60

Žádost o platbu

Subjekt Unie podává Komisi žádosti o vyplacení celého ročního příspěvku Unie nebo jeho části podle čl. 16 odst. 6 za podmínek a v intervalech dohodnutých s Komisí.

Článek 61

Nakládání s úroky

Úroky plynoucí z finančních prostředků, které Komise vyplatí subjektu Unie formou příspěvku, nejsou splatné do rozpočtu Unie.

Článek 62

Odhady pohledávek

Použije se článek 97 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046.

Článek 63

Stanovení pohledávek

Článek 98 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 se použije obdobně.

Článek 64

Úroky z prodlení

Použije se článek 99 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046.

Článek 65

Schválení inkasa

Schválení inkasa je úkon, kterým schvalující osoba vystavením inkasního příkazu vydává pokyn účetnímu, aby inkasoval pohledávku, kterou schvalující osoba stanovila.

Článek 66

Pravidla pro inkaso

Čl. 101 odst. 1 až 6 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 se použijí obdobně.

Článek 67

Inkaso započtením

Článek 102 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 se použije obdobně.

Článek 68

Postup vymáhání částek neuhrazených dobrovolně

Použije se článek 103 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046.

Článek 69

Dodatečná platební lhůta

Použije se článek 104 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046.

Článek 70

Promlčecí lhůta

Článek 105 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 se použije obdobně.

Článek 71

Zvláštní ustanovení o poplatcích

Pokud subjekt Unie vybírá poplatky uvedené v čl. 6 odst. 3 písm. b), je součástí jednotného programového dokumentu celkový předběžný odhad těchto poplatků podle článku 32.

Jsou-li tyto poplatky zcela stanoveny na základě právních předpisů nebo rozhodnutí správní rady, může schvalující osoba upustit od vydání inkasního příkazu a rovnou vystavit výzvu k úhradě poté, co stanoví výši pohledávky. V tomto případě jsou uvedeny všechny podrobnosti týkající se nároku subjektu Unie. Účetní vede seznam všech výzev k úhradě a uvede počet těchto výzev a celkovou částku ve zprávě subjektu Unie o rozpočtovém a finančním řízení.

Používá-li subjekt Unie samostatný systém fakturace, zaznamenává účetní pravidelně, nejméně však jednou měsíčně úhrnnou částku poplatků přijatou do účetnictví.

Subjekt Unie poskytne služby na základě úkolů, které mu byly svěřeny, teprve poté, co byly odpovídající poplatky uhrazeny v plné výši. Ve výjimečných případech však může být služba poskytnuta i bez předchozí úhrady odpovídajícího poplatku. V případech, kdy byla služba poskytnuta bez předchozí úhrady odpovídajícího poplatku, se použijí články 63 až 70.

KAPITOLA 6

VÝDAJOVÉ OPERACE

Článek 72

Rozhodnutí o financování

1.   Rozpočtovému závazku musí předcházet rozhodnutí o financování. Správní prostředky mohou být vynakládány bez předchozího rozhodnutí o financování.

2.   Roční a víceleté pracovní programy subjektu Unie, včetně jednotného programového dokumentu uvedeného v článku 32, se považují za rozhodnutí o financování u činností, na které se vztahuje, za předpokladu, že jsou v něm jasně uvedeny prvky stanovené v čl. 32 odst. 2 a 3. Ve víceletém finančním rozhodnutí musí být uvedeno, že provádění tohoto rozhodnutí závisí na dostupnosti rozpočtových prostředků pro příslušné rozpočtové roky po přijetí rozpočtu nebo jak je stanoveno v systému prozatímních dvanáctin.

3.   Rozhodnutí o financování rovněž stanoví:

a)

v případě grantů: druh žadatelů, na něž se zaměřuje výzva k podávání návrhů nebo přímé udělení grantů, a souhrnné rozpočtové krytí vyhrazené pro granty;

b)

v případě veřejných zakázek: souhrnné rozpočtové krytí vyhrazené pro veřejné zakázky;

c)

v případě cen: kategorii účastníků, jimž je soutěž určena, souhrnné rozpočtové krytí vyhrazené pro soutěž a zvláštní odkaz na ceny s jednotkovou hodnotou přesahující 1 000 000 EUR.

Článek 73

Výdajové operace

1.   Každý výdaj musí být přidělen na závazek, potvrzen, schválen a zaplacen.

Na konci období uvedených v článku 75 se nevyužitý zůstatek rozpočtových závazků zruší.

Při provádění operací schvalující osoba zajistí, aby byly výdaje v souladu se Smlouvami, rozpočtem, tímto nařízením a jinými akty přijatými podle Smluv a se zásadou řádného finančního řízení.

2.   Schvalující osoba musí před uzavřením právního závazku vůči třetí osobě přijmout rozpočtový závazek.

První pododstavec se nepoužije na právní závazky přijaté po vyhlášení krizové situace v rámci plánu kontinuity provozu v souladu s postupy, které subjekt Unie přijal.

3.   Schvalující osoba po ověření podkladů dokládajících věřitelův nárok podle podmínek stanovených v právním závazku, pokud byl právní závazek přijat, potvrdí výdaj tím, že schválí zaúčtování výdaje k tíži rozpočtu subjektu Unie. Za tímto účelem příslušná schvalující osoba:

a)

ověřuje existenci věřitelova nároku;

b)

určuje nebo ověřuje skutečnost a výši pohledávky vystavením doložky „správnost ověřena“;

c)

ověřuje podmínky splatnosti pohledávky.

Bez ohledu na první pododstavec se potvrzení výdaje vztahuje rovněž na průběžné nebo závěrečné zprávy nesouvisející s žádostí o platbu, přičemž v tomto případě je dopad na účetní systém omezen na obecné účty.

4.   Rozhodnutí o potvrzení výdaje má podobu zabezpečeného elektronického podpisu v souladu s článkem 146 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046, který připojuje schvalující osoba nebo odborně způsobilý zaměstnanec, jenž k tomu byl řádně zmocněn formálním rozhodnutím schvalující osoby, nebo výjimečně má v případě práce s papírovými doklady podobu razítka obsahujícího tento podpis.

Vystavením doložky „správnost ověřena“ schvalující osoba nebo jí řádně zmocněný, odborně způsobilý zaměstnanec osvědčují, že:

a)

v případě předběžného financování: byly splněny podmínky, jež pro platbu předběžného financování stanoví právní závazek;

b)

v případě průběžných plateb a výplaty zůstatku u veřejných zakázek: v případě průběžných plateb a výplaty zůstatku u veřejných zakázek byly řádně poskytnuty služby uvedené ve smlouvě resp. provedeny dodávky či stavební práce;

c)

v případě průběžných plateb a výplaty zůstatku u grantů: splňuje akce nebo pracovní program, které příjemce provedl, ve všech ohledech podmínky grantové dohody a případně náklady, jež příjemce vykázal, jsou způsobilé.

V případě uvedeném v druhém pododstavci písm. c) se má za to, že odhady nákladů nesplňují podmínky způsobilosti stanovené v čl. 186 odst. 3 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046. Stejná zásada platí i pro průběžné a závěrečné zprávy, které nejsou spojeny s žádostí o platbu.

5.   Za účelem schválení výdaje schvalující osoba po ověření, že jsou prostředky k dispozici, vydá platební příkaz, jímž dá pokyn účetnímu, aby uhradil částku výdaje, který byl předtím potvrzen.

6.   Jestliže se v souvislosti s poskytnutými službami včetně pronájmu nebo dodání zboží provádějí pravidelné platby, může schvalující osoba na základě vlastní analýzy rizik nařídit použití systému přímého inkasa ze zálohového účtu.

Článek 74

Druhy rozpočtových závazků

1.   Rozpočtové závazky spadají do jedné z těchto tří skupin:

a)

individuální: pokud je určen příjemce finančních prostředků i částka výdajů;

b)

souhrnné: pokud není určen alespoň jeden z prvků potřebných k identifikaci individuálního závazku;

c)

předběžné: ke krytí běžných správních výdajů, pokud buďto částka, nebo koneční příjemci nejsou s konečnou platností určeni.

2.   Rozpočtové závazky na akce, jejichž trvání přesahuje jeden rozpočtový rok, mohou být rozloženy do ročních splátek, pouze pokud tak stanoví zřizující akt nebo základní právní akt nebo pokud se týkají správních výdajů.

3.   Souhrnný rozpočtový závazek je přijímán na základě rozhodnutí o financování.

Souhrnný rozpočtový závazek je přijímán nejpozději před vydáním rozhodnutí o příjemcích finančních prostředků a o částkách, a je-li k čerpání příslušných prostředků nutno přijmout pracovní program, nejdříve po přijetí tohoto programu.

4.   Souhrnný rozpočtový závazek se provádí přijetím jednoho či více právních závazků.

5.   Každý individuální právní závazek, který vyplývá ze souhrnného rozpočtového závazku, před podpisem zaznamená schvalující osoba do rozpočtových účtů a zaúčtuje k souhrnnému rozpočtovému závazku.

6.   Předběžné rozpočtové závazky se plní přijetím jednoho či více právních závazků, které zakládají nárok na následné platby. V případech týkajících se výdajů na zaměstnance však mohou být provedeny přímo platbami.

Článek 75

Lhůty pro závazky

1.   Aniž jsou dotčeny čl. 73 odst. 2 a čl. 109 odst. 2, musí být právní závazky, které se vztahují k individuálním nebo předběžným rozpočtovým závazkům, přijaty do 31. prosince roku n, přičemž rokem n je rok, v jehož průběhu byl rozpočtový závazek přijat.

2.   Souhrnné rozpočtové závazky pokrývají celkové náklady odpovídajících právních závazků uzavřených do 31. prosince roku n + 1.

3.   Na konci období uvedených v odstavcích 1 a 2 zruší schvalující osoba nevyužitý zůstatek těchto rozpočtových závazků.

4.   Individuální a předběžné rozpočtové závazky zaznamenané v souvislosti s akcemi, jejichž trvání přesahuje jeden rozpočtový rok, jiné než výdaje na zaměstnance, mají lhůtu pro plnění stanovenou v souladu s podmínkami uvedenými v právních závazcích, na něž se vztahují, a přihlížejí k zásadě řádného finančního řízení.

5.   Části rozpočtových závazků, které nejsou provedeny platbami do šesti měsíců po uplynutí lhůty pro plnění, se zruší podle článku 14.

6.   Částka rozpočtového závazku, u nějž nebyla provedena žádná platba ve smyslu článku 76 do dvou let od podpisu právního závazku, se zrušuje, kromě případů, kdy je tato částka předmětem soudního nebo rozhodčího řízení nebo kdy jsou v odvětvových pravidlech stanovena zvláštní ustanovení.

Článek 76

Druhy plateb

1.   Platbu výdajů provádí účetní v mezích dostupných finančních prostředků.

2.   Platbu lze provést, pouze je-li prokázáno, že odpovídající akce je v souladu se smlouvou, dohodou nebo základním právním aktem; platba zahrnuje jednu nebo více z těchto operací:

a)

platbu celé dlužné částky;

b)

platbu dlužné částky některým z těchto způsobů:

i)

předběžným financováním poskytujícím prostředky v hotovosti, jež může být rozloženo na splátky v souladu se zásadou řádného finančního řízení; toto předběžné financování se vyplácí buď na základě smlouvy, grantové dohody nebo základního právního aktu, anebo na základě podkladů, podle nichž lze ověřit, že jsou dodrženy podmínky dané smlouvy nebo dohody;

ii)

jednou nebo více průběžnými platbami jako protiplnění za částečné provedení akce nebo plnění smlouvy. Aniž je dotčen základní právní akt, lze průběžnou platbu v plném či částečném rozsahu zúčtovat s předběžným financováním;

iii)

výplatou zůstatku dlužných částek, pokud je akce nebo smlouva provedena v plném rozsahu;

Výplatou zůstatku jsou zúčtovány všechny předchozí platby výdajů. K vrácení nevyužitých částek se vydá inkasní příkaz.

3.   Platby uvedené v odstavci 2 se v rozpočtovém účetnictví rozlišují podle druhu a zaznamenávají se k okamžiku, ke kterému byla každá platba uskutečněna.

4.   Účetní pravidla uvedená v článku 51 zahrnují pravidla, jimiž se řídí zúčtování předběžného financování a uznávání způsobilosti nákladů.

5.   Příslušná schvalující osoba zúčtovává platby předběžného financování pravidelně podle ekonomické povahy projektu a nejpozději na jeho konci. Zúčtování se provede na základě údajů o vynaložených nákladech nebo potvrzení o splnění podmínek pro platbu v souladu s článkem 125 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046, jak je potvrzeno schvalující osobou podle čl. 73 odst. 3 tohoto nařízení.

U grantových dohod nebo smluv s hodnotou přesahující 5 000 000 EUR získá schvalující osoba na konci každého roku alespoň informace potřebné pro výpočet přiměřeného odhadu těchto nákladů. Tyto informace nesmí být použity k zúčtování předběžného financování, může je však použít schvalující osoba a účetní ke splnění čl. 82 odst. 2 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046.

Pro účely druhého pododstavce musí být do přijatých právních závazků vložena příslušná ustanovení.

Článek 77

Platební lhůty

Platby výdajů se provádějí ve lhůtách stanovených v článku 116 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 a v souladu s uvedeným nařízením.

KAPITOLA 7

INTERNÍ AUDITOR

Článek 78

Jmenování a pravomoci a povinnosti interního auditora

1.   Subjekt Unie zřídí funkci interního auditora, která je vykonávána v souladu s příslušnými mezinárodními standardy.

2.   Funkci interního auditora vykonává interní auditor Komise. Interním auditorem nesmí být schvalující osoba ani účetní subjektu Unie ani Komise.

3.   Interní auditor radí subjektu Unie v otázkách rizik tím, že vydává nezávislá stanoviska ke kvalitě systémů řízení a kontroly a doporučení ke zlepšení podmínek provádění operací a k podpoře řádného finančního řízení.

Interní auditor je příslušný zejména pro:

a)

posuzování vhodnosti a účinnosti vnitřních systémů řízení a výkonu útvarů při provádění programů a akcí s ohledem na rizika s nimi spojená;

b)

posuzování účinnosti a účelnosti systémů vnitřní kontroly a auditu použitelných na každou operaci plnění rozpočtu subjektu Unie.

4.   Interní auditor vykonává své úkoly ve vztahu ke všem činnostem a útvarům subjektu Unie. Má úplný a neomezený přístup ke všem informacím potřebným k výkonu svých úkolů, v případě potřeby i na místě, a to i v členských státech a ve třetích zemích.

5.   Interní auditor vezme na vědomí souhrnnou výroční zprávu schvalující osoby o činnosti i ostatní získané informace.

6.   Interní auditor podává správní radě a řediteli subjektu Unie zprávu o svých zjištěních a doporučeních. Subjekt Unie zajistí provedení doporučení, která vyplývají z auditů.

7.   Interní auditor podává zprávu i v kterémkoli z těchto případů:

a)

nebyla zohledněna kritická rizika a doporučení,

b)

provádění doporučení z minulých let je významně zpožděno.

Správní rada, nebo umožňuje-li to zřizující akt, výkonná rada a ředitel zajistí pravidelné sledování toho, zda jsou doporučení auditu prováděna. Správní rada, nebo umožňuje-li to zřizující akt, výkonná rada přezkoumá informace uvedené v čl. 48 odst. 1 písm. a), jakož i úplné a včasné provedení doporučení.

Každý subjekt Unie posoudí, zda jsou doporučení ve zprávách jeho interního auditora vhodná k výměně osvědčených postupů s ostatními subjekty Unie.

8.   Subjekt Unie zpřístupní kontaktní údaje interního auditora všem fyzickým či právnickým osobám zapojeným do výdajových operací, aby se na interního auditora mohly obracet důvěrně.

9.   Zprávy a zjištění interního auditora jsou veřejně dostupné až poté, co interní auditor schválí opatření přijatá k jejich provedení.

Článek 79

Nezávislost interního auditora

1.   Interní auditor je při provádění auditů plně nezávislý. Komise stanoví zvláštní pravidla pro interního auditora tak, aby byla zajištěna plná nezávislost interního auditora při výkonu jeho povinností a jasně vymezena odpovědnost interního auditora.

2.   Při výkonu svých funkcí, které jsou mu na základě jmenování svěřeny podle finančního nařízení, nesmí interní auditor dostávat žádné pokyny ani být jakkoli omezován.

Článek 80

Zřízení útvaru interního auditu

1.   Správní rada, nebo umožňuje-li to zřizující akt, výkonná rada může s náležitým ohledem na nákladovou efektivitu a přidanou hodnotu zřídit útvar interního auditu, který plní své povinnosti v souladu s příslušnými mezinárodními standardy.

Účel, pravomoc a odpovědnost útvaru interního auditu jsou uvedeny v jeho stanovách a podléhají schválení správní radou, nebo umožňuje-li to zřizující akt, výkonnou radou.

Vedoucí útvaru interního auditu vypracuje roční plán auditů tohoto útvaru mimo jiné s přihlédnutím k posouzení rizika v subjektu Unie provedenému ředitelem.

Tento plán přezkoumává a schvaluje správní rada, nebo umožňuje-li to zřizující akt, výkonná rada.

Útvar interního auditu podává správní radě a řediteli zprávu o svých zjištěních a doporučeních.

2.   Pokud útvar interního auditu některého subjektu Unie není nákladově efektivní nebo není schopen dodržet mezinárodní standardy, může se tento subjekt Unie rozhodnout, že bude útvar interního auditu sdílet s jinými subjekty Unie, které působí ve stejné oblasti politiky.

V těchto případech se správní rady, nebo umožňuje-li to zřizující akt, výkonné rady dotyčných subjektů Unie dohodnou na praktickém způsobu fungování sdíleného útvaru interního auditu.

3.   Subjekty interního auditu účinně spolupracují prostřednictvím výměny informací a zpráv o auditu a případně prostřednictvím společného posuzování rizik a provádění společných auditů.

Správní rada, nebo umožňuje-li to zřizující akt, výkonná rada a ředitel zajistí pravidelné sledování toho, zda jsou doporučení útvaru interního auditu prováděna.

HLAVA V

SPOLEČNÁ PRAVIDLA

Článek 81

Formy příspěvku subjektů Unie

1.   Příspěvky subjektů Unie podporují dosažení některého politického cíle Unie a stanovených výsledků a mohou mít jednu z těchto forem:

a)

financování, které není spojeno s náklady na příslušné operace, na základě:

i)

splnění podmínek stanovených v odvětvových pravidlech nebo rozhodnutích Komise, nebo

ii)

dosažení výsledků měřených pomocí předem stanovených milníků nebo ukazatelů výkonnosti;

b)

úhrada způsobilých nákladů, které skutečně vznikly;

c)

jednotkové náklady, které pokrývají všechny nebo některé konkrétní kategorie způsobilých nákladů, jež jsou předem jednoznačně vymezeny, stanovenou pevnou částkou připadající na jednotku;

d)

jednorázové částky, které pokrývají všechny nebo některé konkrétní kategorie způsobilých nákladů, jež jsou předem jednoznačně vymezeny, celkovou pevnou částkou;

e)

paušální financování, které pokrývá konkrétní kategorie způsobilých nákladů, jež jsou předem jednoznačně vymezeny, určitým procentním podílem;

f)

kombinace forem uvedených v písmenech a) až e).

Příspěvky subjektů Unie podle prvního pododstavce písm. c), d) a e) tohoto odstavce se stanoví v souladu s článkem 181 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 nebo odvětvovými pravidly. Příspěvky subjektů Unie podle prvního pododstavce písm. a) tohoto odstavce se stanoví v souladu s článkem 181 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046, odvětvovými pravidly nebo rozhodnutím Komise.

2.   Při určování vhodné formy příspěvku je třeba vzít co nejvíce v úvahu zájmy a účetní metody potenciálních příjemců finančních prostředků.

3.   Příslušná schvalující osoba podá zprávu o financování, které není spojeno s náklady podle odst. 1 prvního pododstavce písm. a) a f) tohoto článku, ve výroční zprávě o činnosti podle článku 48.

Článek 82

Křížové spoléhání se na posouzení

Článek 126 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 se použije obdobně.

Článek 83

Křížové spoléhání se na audity

Použije se článek 127 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046.

Článek 84

Využití již dostupných informací

Použije se článek 128 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046.

Článek 85

Spolupráce při ochraně finančních zájmů Unie

Článek 129 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 se použije obdobně.

Článek 86

Informace o podvodu a finančních nesrovnalostech oznamované Komisi

Aniž jsou dotčeny povinnosti podle čl. 8 odst. 1 nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013 a čl. 24 odst. 1 nařízení (EU) 2017/1939, subjekt Unie neprodleně informuje Komisi o případech podezření na podvod nebo jiné finanční nesrovnalosti.

Dále, aniž by ohrozil důvěrnost vyšetřování, informuje Komisi o jakýchkoliv ukončených nebo probíhajících vyšetřováních vedených Úřadem evropského veřejného žalobce nebo Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o jakýchkoliv auditech nebo kontrolách provedených Účetním dvorem či útvarem interního auditu (IAS).

Pokud může být dotčena odpovědnost Komise za plnění rozpočtu Unie nebo v případech obnášejících potenciálně závažné ohrožení pověsti Unie, Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO) a/nebo úřad OLAF neprodleně uvědomí Komisi o jakémkoli probíhajícím nebo dokončeném šetření, aniž by byla ohrožena jeho důvěrnost a účinnost.

Článek 87

Systém včasného odhalování rizik a vylučování hospodářských subjektů

Použije se hlava V kapitola 2 oddíl 2 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046.

Článek 88

Pravidla o postupech, řízení a elektronické veřejné správě

Hlava V kapitola 2 oddíl 1 a 3 a kapitola 3 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 se použijí obdobně.

HLAVA VI

VEŘEJNÉ ZAKÁZKY A KONCESE

Článek 89

Společná ustanovení

Pokud jde o zadávání veřejných zakázek, použije se s výhradou článku 90 hlava VII nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 a příloha 1 uvedeného nařízení.

Subjekt Unie může být na svou žádost přibrán jako veřejný zadavatel při zadávání zakázek Komise nebo interinstitucionálních zakázek a při zadávání zakázek jiných subjektů Unie.

Článek 90

Zadávací řízení

Subjekt Unie může uzavřít meziútvarovou dohodu podle čl. 43 odst. 2, aniž by použil postup zadávání veřejných zakázek.

Subjekt Unie může k pokrytí svých administrativních potřeb použít společné zadávací řízení s veřejnými zadavateli hostitelského členského státu. V tomto případě se použije článek 165 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046.

HLAVA VII

GRANTY A CENY

Článek 91

Granty

Pokud subjekt Unie může udělovat granty v souladu se zřizujícím aktem nebo na základě pověření Komise podle čl. 62 odst. 1 písm. c) bodu iv) nařízení (EU, Euratom) 2018/1046, použijí se příslušná ustanovení hlavy VIII nařízení (EU, Euratom) 2018/1046.

Článek 92

Ceny

Pokud subjekt Unie může udělovat ceny v souladu se zřizujícím aktem nebo na základě pověření Komise podle čl. 62 odst. 1 písm. c) bodu iv) nařízení (EU, Euratom) 2018/1046, použijí se příslušná ustanovení hlavy IX nařízení (EU, Euratom) 2018/1046.

HLAVA VIII

OSTATNÍ NÁSTROJE PRO PLNĚNÍ ROZPOČTU

Článek 93

Placení externí odborníci

Článek 237 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 se použije obdobně.

Článek 94

Neplacení odborníci

Článek 238 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 se použije obdobně.

Článek 95

Členské příspěvky a jiné poplatky

Článek 239 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 se použije obdobně.

Článek 96

Ostatní nástroje

Článek 240 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 se použije obdobně.

HLAVA IX

ROČNÍ ÚČETNÍ ZÁVĚRKY A OSTATNÍ FINANČNÍ ZPRÁVY

KAPITOLA 1

ROČNÍ ÚČETNÍ ZÁVĚRKY

ODDÍL 1

Účetní rámec

Článek 97

Skladba účetní závěrky

Roční účetní závěrky subjektu Unie se vypracovávají pro každý rozpočtový rok, který začíná 1. ledna a končí 31. prosince. Sestávají z:

a)

finanční výkazů subjektu Unie;

b)

zpráv o plnění rozpočtu subjektu Unie.

Článek 98

Finanční výkazy

1.   Finanční výkazy uvádějí částky vyjádřené v eurech, sestavují se v souladu s účetními pravidly uvedenými v článku 51 tohoto nařízení a obsahují:

a)

rozvahu, která uvádí všechna aktiva a pasiva a finanční pozici k 31. prosinci předchozího rozpočtového roku;

b)

výkaz o finanční výkonnosti, který uvádí hospodářský výsledek za předchozí rozpočtový rok;

c)

výkaz peněžních toků, z něhož vyplývají částky vybrané a vyplacené během rozpočtového roku a konečný stav pokladny;

d)

výkaz změn v čistých aktivech, který obsahuje přehled o změnách stavu rezerv v průběhu roku a souhrnné výsledky.

2.   Finanční výkazy musí podávat informace, včetně informací o účetních zásadách, způsobem zajišťujícím jejich relevanci, spolehlivost, srovnatelnost a srozumitelnost.

3.   Příloha k finančním výkazům doplňuje a vysvětluje informace uvedené ve výkazech zmíněných v odstavci 1 tohoto článku a poskytuje všechny doplňující informace stanovené účetními pravidly uvedenými v článku 51 tohoto nařízení a mezinárodně uznávanou účetní praxí, pokud jsou tyto informace pro činnosti subjektu Unie relevantní.

Příloha obsahuje alespoň:

a)

účetní zásady, pravidla a metody;

b)

vysvětlivky, jež podávají doplňující informace, které nejsou obsaženy ve finančních výkazech, ale jsou nezbytné pro poctivý obraz účtů.

4.   Po uzavření rozpočtového roku až do dne předání obecných účtů provádí účetní opravy, které, aniž by vyvolaly platby k tíži nebo inkasa ve prospěch uvedeného rozpočtového roku, jsou nezbytné pro věrný a poctivý obraz údajů v těchto účtech.

Článek 99

Zprávy o plnění rozpočtu

1.   Zprávy o plnění rozpočtu uvádějí částky vyjádřené v eurech a musí být meziročně srovnatelné. Sestávají ze:

a)

zpráv, které shrnují všechny rozpočtové příjmové a výdajové operace rozpočtového roku;

b)

vysvětlivek, které doplňují a vysvětlují informace uvedené ve zprávách.

2.   Zprávy o plnění rozpočtu mají stejnou strukturu jako samotný rozpočet subjektu Unie.

3.   Zpráva o plnění rozpočtu obsahuje informace o:

a)

příjmech, zejména o změnách odhadovaných příjmů, výsledku plnění příjmů a stanovených inkasních nárocích;

b)

změnách celkových dostupných prostředků na závazky a na platby;

c)

využití celkových prostředků na závazky a na platby;

d)

zbývajících závazcích, závazcích přenesených z předchozího rozpočtového roku a závazcích přijatých v rozpočtovém roce.

4.   Výsledek plnění rozpočtu sestává z rozdílu mezi:

a)

veškerými příjmy vybranými v souvislosti s daným rozpočtovým rokem,

b)

souhrnem plateb provedených z prostředků pro daný rozpočtový rok zvýšeným o přenesené prostředky pro týž rozpočtový rok.

Rozdíl uvedený v prvním pododstavci se zvýší nebo sníží jednak o čistou výši prostředků přenesených z předchozích rozpočtových roků, jež byly zrušeny, jednak o:

a)

platby provedené nad rámec nerozlišených prostředků přenesených z předchozích rozpočtových roků v důsledku změn směnných kurzů eura,

b)

zůstatek vyplývající z realizovaných i nerealizovaných kurzových zisků a ztrát v průběhu daného rozpočtového roku.

Článek 100

Podpůrné doklady

Každý zápis do účetní závěrky se musí zakládat na vhodných podpůrných dokladech v souladu s článkem 47 tohoto nařízení.

ODDÍL 2

Harmonogram roční účetní závěrky

Článek 101

Předběžná účetní závěrka

1.   Účetní subjektu Unie předává účetnímu Komise a Účetnímu dvoru do 1. března následujícího roku svou předběžnou účetní závěrku.

2.   Účetní subjektu Unie předává rovněž do 1. března následujícího roku účetnímu Komise účetní údaje potřebné pro účely konsolidace, a to způsobem a ve formátu, který stanoví účetní Komise.

Článek 102

Schválení konečné účetní závěrky

1.   V souladu s článkem 246 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 předloží Účetní dvůr do 1. června své připomínky k předběžné účetní závěrce subjektu Unie.

2.   Účetní subjektu Unie předá účetnímu Komise do 15. června potřebné účetní údaje způsobem a ve formátu, který stanoví Komise, s cílem vypracovat konečnou konsolidovanou účetní závěrku.

3.   Po obdržení připomínek Účetního dvora k předběžné účetní závěrce subjektu Unie vypracuje účetní konečnou účetní závěrku subjektu Unie v souladu s článkem 49 tohoto nařízení. Ředitel účetní závěrku předá správní radě, která k ní vydá své stanovisko.

4.   Ředitel konečnou účetní závěrku spolu se stanoviskem správní rady předá do 1. července následujícího rozpočtového roku účetnímu Komise a Účetnímu dvoru, Evropskému parlamentu a Radě.

5.   Účetní subjektu Unie předá Účetnímu dvoru rovněž související prohlášení vedení k auditu; kopii tohoto prohlášení předá účetnímu Komise. Prohlášení se stanoví ke stejnému datu, kdy byla vypracována konečná účetní závěrka subjektu Unie.

Ke konečné účetní závěrce se přikládá osvědčení, v němž účetní prohlásí, že byla vypracována v souladu s touto hlavou a s platnými účetními zásadami, pravidly a metodami.

Odkaz na internetové stránky, kde je konečná účetní závěrka subjektu Unie uvedena, se zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie do 15. listopadu následujícího roku.

6.   Ředitel zašle Účetnímu dvoru odpověď na připomínky uvedené ve výroční zprávě Účetního dvora do 30. září následujícího rozpočtového roku. Odpovědi ředitele se současně zasílají Komisi.

KAPITOLA 2

ZPRÁVY O ROZPOČTU A JINÉ FINANČNÍ ZPRÁVY

Článek 103

Výroční zpráva o rozpočtovém a finančním řízení

1.   Každý subjekt Unie vypracuje zprávu o rozpočtovém a finančním řízení za rozpočtový rok.

2.   Ředitel tuto zprávu předá Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru do 31. března následujícího rozpočtového roku.

3.   Zpráva uvedená v odstavci 2 přinejmenším uvádí, jak v absolutních hodnotách, tak v procentním vyjádření, úroveň vynakládání prostředků a souhrnné informace o převodech prostředků mezi jednotlivými rozpočtovými body.

HLAVA X

EXTERNÍ AUDIT, ABSOLUTORIUM A BOJ PROTI PODVODŮM

Článek 104

Externí audit

1.   Nezávislý externí auditor ověří, zda jsou v roční účetní závěrce subjektu Unie řádně zaznamenány jeho příjmy, výdaje a finanční pozice před konsolidací v rámci konečné účetní závěrky Komise.

Není-li ve zřizujícím aktu stanoveno jinak, vypracuje Účetní dvůr v případě subjektu Unie výroční zprávu v souladu s požadavky čl. 287 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie.

Při vypracovávání uvedené zprávy přihlédne Účetní dvůr k auditu provedenému nezávislým externím auditorem uvedeným v prvním pododstavci a opatřením přijatým na základě jeho zjištění.

2.   Subjekt Unie předá Účetnímu dvoru svůj rozpočet přijatý s konečnou platností. Co nejdříve informuje Účetní dvůr o všech rozhodnutích a úkonech učiněných podle článků 10, 14, 19 a 23.

3.   Kontrola prováděná Účetním dvorem se řídí články 254 až 259 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046.

Článek 105

Harmonogram postupu udělování absolutoria

1.   Není-li ve zřizujícím aktu stanoveno jinak, Evropský parlament uděluje na základě doporučení Rady do 15. května roku N + 2 řediteli absolutorium za plnění rozpočtu rozpočtového roku n. Ředitel informuje správní radu o připomínkách Evropského parlamentu obsažených v usnesení, které je k rozhodnutí o udělení absolutoria připojeno.

2.   Nelze-li lhůtu stanovenou v odstavci 1 dodržet, sdělí Evropský parlament nebo Rada řediteli důvody odkladu.

3.   Pokud Evropský parlament rozhodnutí o udělení absolutoria odloží, snaží se ředitel ve spolupráci se správní radou co nejdříve přijmout opatření, která by odstranila nebo umožnila odstranit překážky bránící toto rozhodnutí přijmout.

Článek 106

Postup udělování absolutoria

1.   Rozhodnutí o udělení absolutoria se týká účtů všech příjmů a výdajů subjektu Unie, z nich vyplývajícího výsledku plnění rozpočtu a aktiv a pasiv subjektu Unie uvedených ve finančním výkazu.

2.   Před udělením absolutoria Evropský parlament přezkoumá poté, co tak učiní Rada, účty a finanční výkazy subjektu Unie. Současně přezkoumá výroční zprávu Účetního dvora, odpovědi ředitele subjektu Unie, všechny relevantní zvláštní zprávy Účetního dvora za uvedený rozpočtový rok a jeho prohlášení o věrohodnosti týkající se spolehlivosti účetní závěrky a legality a správnosti uskutečněných operací.

3.   Ředitel předloží Evropskému parlamentu na jeho žádost způsobem stanoveným v čl. 261 odst. 3 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 veškeré informace nezbytné pro hladké uplatnění postupu udělení absolutoria pro příslušný rozpočtový rok.

Článek 107

Následná opatření

1.   Ředitel učiní všechna vhodná opatření, aby vyhověl připomínkám připojeným k rozhodnutí Evropského parlamentu o absolutoriu a poznámkám provázejícím doporučení o absolutoriu přijaté Radou.

2.   Na žádost Evropského parlamentu nebo Rady podá ředitel zprávu o opatřeních učiněných na základě těchto připomínek a poznámek. Její kopii předá Komisi a Účetnímu dvoru.

Článek 108

Kontroly na místě prováděné Komisí, Účetním dvorem a úřadem OLAF

1.   Subjekt Unie umožní zaměstnancům Komise a ostatním jí pověřeným osobám, jakož i Účetnímu dvoru přístup na svá místa a do svých prostor a ke všem údajům a informacím, včetně údajů a informací v elektronické podobě, které jsou zapotřebí k provedení jejich auditů.

2.   Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) může provádět šetření včetně kontrol a inspekcí na místě v souladu s ustanoveními a postupy uvedenými v nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013 a nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 (10) s cílem zjistit, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání ohrožujícímu finanční zájmy Unie.

HLAVA XI

SPRÁVNÍ PROSTŘEDKY

Článek 109

Správní prostředky

1.   Správní prostředky jsou nerozlišené.

2.   Správní výdaje vyplývající ze smluv, které se vztahují na období delší než jeden rozpočtový rok, ať již kvůli místním zvyklostem, nebo protože se jedná o dodávky zařízení, se zapisují k tíži rozpočtu subjektu Unie toho rozpočtového roku, ve kterém se uskutečnily.

3.   Výdaje, které se podle právních předpisů nebo smluvních ustanovení musí hradit předem, mohou být hrazeny od 1. prosince k tíži prostředků následujícího rozpočtového roku. V tomto případě se nepoužije limit uvedený v čl. 11 odst. 2.

Článek 110

Zvláštní ustanovení o projektech v oblasti nemovitostí

Použijí se články 266 a 267 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046.

HLAVA XII

PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 111

Žádosti Evropského parlamentu, Rady a Komise o informace

Evropský parlament, Rada a Komise jsou oprávněny získávat od subjektu Unie jakékoli informace nebo vysvětlení týkající se rozpočtových záležitostí spadajících do jejich oblasti působnosti.

Článek 112

Přijetí nového finančního nařízení subjektu Unie

Každý subjekt uvedený v článku 70 nařízení 2018/1046 přijme nová finanční pravidla k 1. červenci 2019 nebo v každém případě do šesti měsíců ode dne, k němuž se subjekt dostane do oblasti působnosti článku 70 uvedeného nařízení poté, co získá příspěvek z rozpočtu. Do data uplatnění nových finančních pravidel budou platit stávající finanční pravidla subjektu Unie. Subjekt Unie zveřejní svá finanční pravidla na svých internetových stránkách.

Článek 113

Zrušení

Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 1271/2013 se zrušuje s účinkem ode dne 1. ledna 2019. Výjimku tvoří články 32 a 47 uvedeného nařízení, které platí až do 31. prosince 2019.

Článek 114

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie. Použije se ode dne 1. ledna 2019. Výjimku tvoří články 32 a 48, které se použijí ode dne 1. ledna 2020.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 18. prosince 2018.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER


(1)  Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1.

(2)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 ze dne 30. září 2013 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 208 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 328, 7.12.2013, s. 42).

(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 (Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1).

(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).

(5)  Nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1).

(6)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012 ze dne 29. října 2012 o prováděcích pravidlech k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie (Úř. věst. L 362, 31.12.2012, s. 1).

(7)  Nařízení Rady (EHS, Euratom) č. 1182/71 ze dne 3. června 1971, kterým se určují pravidla pro lhůty, data a termíny (Úř. věst. L 124, 8.6.1971, s. 1).

(8)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES. (Text s významem pro EHP) (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39).

(9)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů). (Text s významem pro EHP) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).

(10)  Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).


© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2018
Zavřít
MENU