(EU) 2019/688Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/688 ze dne 2. května 2019, kterým se ukládá konečné vyrovnávací clo na dovoz určitých výrobků z oceli s organickým povlakem pocházejících z Čínské lidové republiky na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle článku 18 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1037

(1)

Rada prostřednictvím prováděcího nařízení Rady (EU) č. 215/2013 (2) uložila vyrovnávací clo na dovoz určitých výrobků z oceli s organickým povlakem pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „Čína“, „ČLR“ nebo „dotčená země“). Současná vyrovnávací cla se pohybují v rozmezí od 13,7 % do 44,7 % (dále jen „původní opatření“). Na šetření, které vedlo k uložení původních opatření, se zde dále odkazuje jako na „původní šetření“.

(2)

Rada prostřednictvím prováděcího nařízení Rady (EU) č. 214/2013 (3) uložila konečné antidumpingové clo na dovoz určitých výrobků z oceli s organickým povlakem pocházejících z Číny. Současná antidumpingová cla se pohybují v rozmezí od 0 % do 26,1 %.

(3)

Výše kombinovaných cel se pohybuje v rozmezí od 13,7 % do 58,3 %.

(4)

V návaznosti na zveřejnění oznámení o nadcházejícím ukončení platnosti platných vyrovnávacích opatření (4) obdržela Komise dne 13. prosince 2017 žádost o zahájení přezkumu před pozbytím platnosti vyrovnávacích opatření podle článku 18 základního nařízení.

(5)

Žádost podal Evropský ocelářský svaz (dále jen „EUROFER“) jménem výrobců představujících více než 70 % celkové výroby určitých výrobků z oceli s organickým povlakem v Unii (dále jen „žadatel“).

(6)

Žadatel tvrdil, že pokud by vyrovnávací opatření pozbyla platnosti, vedlo by to pravděpodobně k přetrvání nebo obnovení subvencování a újmy působené výrobnímu odvětví Unie.

(7)

Komise dospěla k závěru, že pro zahájení přezkumu před pozbytím platnosti existují dostatečné důkazy, a dne 14. března 2018 oznámila zveřejněním oznámení v Úředním věstníku Evropské unie (5) (dále jen „oznámení o zahájení řízení“) zahájení přezkumu před pozbytím platnosti vyrovnávacích opatření podle článku 18 základního nařízení.

(8)

V souladu s čl. 10 odst. 7 základního nařízení oznámila Komise před zahájením přezkumu před pozbytím platnosti vládě ČLR (dále jen „čínská vláda“), že obdržela žádost o přezkum s náležitými podklady, a v souladu s čl. 10 odst. 7 základního nařízení vyzvala čínskou vládu ke konzultacím. Konzultace proběhly dne 9. března 2018, avšak nebylo dosaženo řešení na základě dohody.

(9)

Oznámením zveřejněným v Úředním věstníku Evropské unie dne 14. března 2018 (6) oznámila Komise rovněž zahájení přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036 (7), pokud jde o platná konečná antidumpingová opatření pro dovoz určitých výrobků z oceli s organickým povlakem pocházejících z ČLR do Unie.

(10)

Šetření týkající se pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení subvencování se týkalo období od 1. ledna 2017 do 31. prosince 2017 (dále jen „období přezkumného šetření“ nebo „OPŠ“). Zkoumání trendů, které mají význam pro posouzení pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení újmy, se týkalo období od 1. ledna 2014 do konce období přezkumného šetření (dále jen „posuzované období“).

(11)

V oznámení o zahájení řízení Komise vyzvala všechny zúčastněné strany, aby se na ni obrátily a zúčastnily se šetření. Kromě toho Komise o zahájení přezkumu před pozbytím platnosti jednotlivě informovala žadatele, známé výrobce v Unii a jejich příslušná sdružení, známé vyvážející výrobce v Číně, známé dovozce v Unii, kteří nejsou ve spojení, uživatele v Unii, kteří nejsou ve spojení a o nichž je známo, že se jich šetření týká, a zástupce země vývozu a vyzvala je k účasti.

(12)

Všechny zúčastněné strany byly vyzvány, aby oznámily svá stanoviska, předložily informace a poskytly příslušné důkazy ve lhůtách stanovených v oznámení o zahájení řízení. Zúčastněným stranám byla rovněž poskytnuta možnost písemně požádat o slyšení u útvarů Komise provádějících šetření a/nebo u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

(13)

V oznámení o zahájení řízení Komise uvedla, že v souladu s článkem 27 základního nařízení bude možná nutné vybrat vzorek zúčastněných stran.

(14)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je nutný výběr vzorku vyvážejících výrobců, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala všechny známé vyvážející výrobce v ČLR, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení řízení. Kromě toho Komise požádala stálou misi ČLR při Evropské unii, aby určila a/nebo kontaktovala případné další vyvážející výrobce, kteří by mohli mít o účast na šetření zájem.

(15)

Informace požadované v příloze I oznámení o zahájení řízení pro účely výběru vzorku poskytli dva vyvážející výrobci, avšak žádný z nich nevyráběl výrobky z oceli s organickým povlakem, jak byly definovány v oznámení o zahájení řízení. Třetí vyvážející výrobce se přihlásil šest týdnů po uplynutí lhůty pro odpovědi na dotazník pro výběr vzorku. Tomuto vyvážejícímu výrobci bylo přiznáno postavení zúčastněné strany, avšak byl považován za nespolupracujícího, protože nikdy neodpověděl na dotazník pro výběr vzorku ani se nesnažil odpovědět na dotazník pro vyvážející výrobce.

(16)

Komise následně informovala verbální nótou ze dne 18. července 2018 orgány ČLR, že při šetření týkajícím se přetrvání nebo obnovení subvencování bude možná nutné využít dostupných údajů podle čl. 28 odst. 1 základního nařízení. Orgány ČLR na tuto nótu nereagovaly.

(17)

V oznámení o zahájení řízení Komise uvedla, že v souladu s článkem 27 základního nařízení předběžně vybrala vzorek výrobců v Unii. Před zahájením přezkumu poskytlo 21 výrobců v Unii informace potřebné pro výběr vzorku a projevilo ochotu s Komisí spolupracovat. Na tomto základě vybrala Komise předběžně vzorek tří výrobců, kteří byli považováni za reprezentativní pro výrobní odvětví Unie, pokud jde o objem výroby a prodej obdobného výrobku v Unii. Výrobci v Unii zařazení do vzorku představovali 28 % celkové odhadované výroby výrobního odvětví Unie a 27 % celkového objemu prodeje výrobního odvětví Unie odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, během období přezkumného šetření. Komise vyzvala zúčastněné strany, aby se k předběžnému vzorku vyjádřily. Nebyly vzneseny žádné připomínky, a předběžný vzorek byl tedy potvrzen. Vzorek byl shledán pro výrobní odvětví Unie reprezentativním.

(18)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala devět dovozců, kteří nejsou ve spojení, uvedených v žádosti o přezkum, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení řízení. Žádný z nich se nepřihlásil.

(19)

Komise zaslala dotazníky třem výrobcům v Unii zařazeným do vzorku, žadateli a čínské vládě. Odpovědi na dotazníky předložili tři výrobci v Unii zařazení do vzorku a žadatel.

(20)

Komise ověřila veškeré informace, které považovala za nezbytné ke stanovení pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení subvencování a újmy a k posouzení zájmu Unie. Inspekce na místě se uskutečnily v prostorách těchto zúčastněných stran:

(21)

Dne 22. února 2019 Komise informovala o podstatných skutečnostech a úvahách, na jejichž základě hodlala uložit vyrovnávací clo. Všem stranám byla dána lhůta, během níž mohly k poskytnutým informacím zaslat své připomínky.

(22)

Připomínky zaslal pouze žadatel. Zabývá se jimi oddíl 3.3 níže.

(23)

Dotčený výrobek, kterého se tento přezkum před pozbytím platnosti týká, je stejný jako v původním šetření, tedy určité výrobky z oceli s organickým povlakem, tj. ploché válcované výrobky z nelegované nebo legované oceli (kromě korozivzdorné oceli), které jsou opatřené barvou, lakované nebo potažené plastem alespoň na jedné straně, kromě tzv. „sendvičových panelů“, které se používají ve stavebnictví a sestávají ze dvou vnějších kovových plechů se stabilizačním jádrem z izolačního materiálu uprostřed, kromě výrobků se svrchním povlakem ze zinkového prachu (zinkový nátěr obsahující 70 % hmotnostních nebo více zinku) a kromě výrobků, jejichž podklad má kovový povlak z chromu nebo cínu, v současnosti kódů KN ex 7210 70 80, ex 7212 40 80, ex 7225 99 00, ex 7226 99 70 (kódy TARIC 7210708011, 7210708091, 7212408001, 7212408021, 7212408091, 7225990011, 7225990091, 7226997011 a 7226997091) a pocházející z Číny (dále jen „výrobek, který je předmětem přezkumu“ nebo „ocel s organickým povlakem“).

(24)

Výrobek, který je předmětem přezkumu, se získává nanesením organického povlaku na ploché válcované výrobky z oceli. Organický povlak poskytuje výrobkům z oceli ochranu a estetické a funkční vlastnosti.

(25)

Výrobek, který je předmětem přezkumu, se používá hlavně v odvětví stavebnictví a k dalšímu zpracování na výrobky používané ve stavebnictví. Dále se používá v domácích spotřebičích.

(26)

Ohledně obdobného výrobku nevznesla připomínky žádná ze zúčastněných stran. A tedy, jak bylo zjištěno v původním šetření, tento přezkum před pozbytím platnosti potvrdil, že výrobek vyráběný a prodávaný na domácích trzích v Číně má stejné základní fyzikální a technické vlastnosti a stejné konečné použití jako výrobek vyráběný a prodávaný výrobci z Unie v Unii.. Tyto výrobky se proto považují za obdobné výrobky ve smyslu čl. 2 písm. c) základního nařízení.

(27)

V souladu s článkem 18 základního nařízení a jak bylo uvedeno v oznámení o zahájení řízení, Komise nejprve zkoumala, zda by pozbytí platnosti stávajících opatření pravděpodobně vedlo k přetrvání subvencování.

(28)

Komise dne 4. června 2018 zaslala čínské vládě dotazník, včetně zvláštních dotazníků pro Export Import Bank of China (dále jen „EXIM“) a China Export & Credit Insurance Corporation (dále jen „Sinosure“) na základě toho, že tyto společnosti, jednající pod kontrolou čínské vlády, podle informací uvedených v žádosti a/nebo v původním šetření poskytovaly odvětví výroby oceli s organickým povlakem úvěry a finanční služby.

(29)

Čínská vláda byla kromě toho požádána, aby předala dotazník určený pro banky a další finanční instituce, o nichž je jí známo, že poskytovaly úvěry dotčenému výrobnímu odvětví, jakož i výrobcům a distributorům oceli válcované za tepla a za studena dodávajícím vstupy pro výrobu výrobku, který je předmětem přezkumu.

(30)

Komise neobdržela na tyto výše uvedené dotazníky žádnou odpověď ani od čínské vlády, ani od společností EXIM, Sinosure nebo dodavatelských společností.

(31)

Verbální nótou ze dne 18. července 2018 informovala Komise čínské orgány, že v důsledku nedostatečné spolupráce ze strany čínské vlády a čínských vyvážejících výrobců výrobku, který je předmětem přezkumu, jak bylo vysvětleno v 16. bodě odůvodnění, má Komise v souladu s čl. 28 odst. 1 základního nařízení v úmyslu založit svá zjištění na dostupných údajích. Čínské orgány byly rovněž informovány, že zjištění založená na dostupných údajích mohou být méně příznivá, než kdyby čínská vláda a vyvážející výrobci při šetření spolupracovali.

(32)

V tomto ohledu nebyly předloženy žádné připomínky. Ke zjištění přetrvávání subvenčních praktik Číny v odvětví výroby oceli s organickým povlakem považovala Komise v souladu s článkem 28 základního nařízení za nutné použít dostupné údaje.

(33)

Ohledně použití dostupných údajů Odvolací orgán připomněl, že článek 12.7 Dohody o subvencích a vyrovnávacích opatřeních WTO umožňuje používat věcné prvky případu pouze za účelem nahrazení informací, jež mohou chybět, aby bylo možné přesně určit subvencování nebo újmu. Odvolací orgán zejména vysvětlil, že „musí existovat souvislost mezi „nezbytnými informacemi“, které chybějí, a konkrétními „dostupnými údaji“, na nichž je založeno stanovení podle článku 12.7“. Proto „musí orgán provádějící šetření použít uvedené „dostupné údaje“, které „rozumně nahradí informace, jež zúčastněná strana neposkytla,“ s cílem provést přesné stanovení“. Odvolací orgán dále vysvětlil, že „dostupné údaje“ odkazují na ty údaje, jež má orgán provádějící šetření k dispozici a má je písemně zaznamenány. Jelikož stanovení podle článku 12.7 musí být provedena na základě „dostupných údajů“, „nelze je provést na základě nepodložených domněnek nebo spekulací“. Kromě toho při zdůvodňování a hodnocení toho, které dostupné údaje mohou rozumně nahradit chybějící informace, orgán provádějící šetření „musí zohlednit veškeré zaznamenané podložené údaje“. Odvolací orgán vysvětlil, že určení „přiměřeného nahrazení chybějících „nezbytných informací“ zahrnuje proces zdůvodnění a hodnocení“ ze strany orgánu provádějícího šetření. Pokud má orgán provádějící šetření k dispozici několik dostupných údajů, z nichž si musí vybrat, „z toho přirozeně vyplývá, že proces zdůvodnění a hodnocení vyžaduje určitou míru srovnání“, s cílem provést přesné stanovení. Hodnocení „dostupných údajů“, které je požadováno, a podoba, jakou může toto hodnocení mít, závisí na konkrétních okolnostech daného případu, včetně povahy, kvality a množství důkazů ve spisu a konkrétních stanoveních, jež mají být provedena. Povaha a rozsah požadovaných vysvětlení a analýz se bude nutně lišit v závislosti na jednotlivých stanoveních (8).

(34)

Komise proto použila pro svou analýzu všechny jí dostupné údaje, konkrétně:

(35)

Před analýzou údajného subvencování v podobě specifických subvencí nebo subvenčních programů (oddíl 3.4 níže a následující) Komise posoudila vládní plány, projekty a další dokumenty, které byly relevantní pro více než jednu ze subvencí nebo subvenčních programů. Komise zjistila, že veškeré posuzované subvence nebo subvenční programy jsou součástí provádění centrálního plánování čínské vlády, a to z níže uvedených důvodů.

(36)

Komise ve stávajícím šetření zjistila, že hlavním relevantním dokumentem v období přezkumného šetření byl 13. pětiletý plán pro ocelářství – „Plán přizpůsobení a modernizace ocelářského průmyslu“, jenž zahrnuje období 2016–2020. V rámci tohoto 13. pětiletého plánu bylo ocelářství i nadále podporovaným odvětvím. V plánu se zdůrazňuje, že ocelářství má „zásadní význam pro národní hospodářství Číny a je jeho základním kamenem“. Plán stanoví celkové cíle na roky 2016–2020, jimiž je „vybudovat z Číny výrobní velmoc“.

(37)

Ve 13. pětiletém plánu je ještě více zdůrazněna role technologických inovací při hospodářském rozvoji ČLR a rovněž neustávající význam zásad „zeleného“ rozvoje. Podle kapitoly 5 uvedeného plánu je jedním z hlavních směrů rozvoje prosazování modernizace tradiční průmyslové struktury, jak bylo uvedeno již ve 12. pětiletém plánu. Tato myšlenka je dále rozpracována v kapitole 22, která vysvětluje strategii modernizace tradičních výrobních odvětví v ČLR pomocí propagace jejich technologické přeměny. V tomto ohledu 13. pětiletý plán uvádí, že společnosti budou podporovány, aby se „komplexně zdokonalily v oblastech, jako jsou technologie výrobku, průmyslová zařízení, ochrana životního prostředí a energetická účinnost“. Ochrana životního prostředí je dále rozvedena v kapitole 44. Podle této kapitoly bude v klíčových odvětvích zavedena „obnova“ čisté výroby a kolonka 16 v tomto ohledu konkrétně odkazuje na ocelářský průmysl.

(38)

„Plán přizpůsobení a modernizace ocelářského průmyslu na období 2016–2020“ (13. pětiletý plán pro ocelářství) byl zveřejněn v listopadu 2016. Vychází z 13. pětiletého plánu. Stanoví, že ocelářský průmysl je „důležité a zásadní odvětví čínské ekonomiky a základní kámen státu“. Tento plán dále rozvádí zásady technologických inovací, strukturálního přizpůsobení a zeleného rozvoje uvedené ve 13. pětiletém plánu, propojuje tyto zásady s konkrétnějšími prioritami pro oblast ocelářského průmyslu (viz kapitola IV plánu – Hlavní úkoly) a odkazuje na různá fiskální a finanční podpůrná opatření (viz kapitola V plánu – Ochranná opatření).

(39)

Klíčovým prvkem plánu je konsolidace ocelářského průmyslu a spoléhání na dominantní/velké výrobce, což jsou v podstatě státní podniky. Od výrobců v Číně se rovněž vyžaduje, aby pokračovali ve výrobě a rozšiřovali svou výrobu v zahraničí. 13. pětiletý plán stanovil množství oceli, jež má být používáno v celé zemi, a uváděl, že vývoz oceli musí být řízen podle zásady, že domácí poptávka má mít přednost a že čínské společnosti se mají aktivně účastnit mezinárodní hospodářské soutěže, má být vytvořeno a udržováno vhodné prostředí pro vývoz oceli.

(40)

V kapitole 17 oddíle 1 13. pětiletého plánu se uvádí: „Strategie a plán národního rozvoje budou hrát vůdčí a závaznou roli.“ 13. pětiletý plán rovněž stanoví, že „všechny místní orgány odpovědné za ocelářský průmysl musí ... plnit úkoly a opatření politiky stanovená v tomto plánu“. Na úrovni jednotlivých společností „příslušné podniky zajistí konvergenci s hlavními cíli a prioritními úkoly tohoto plánu“ (15). 13. pětiletý plán proto neobsahuje pouze obecná prohlášení podpory, ale poskytuje závazný rámec pro domácí ocelářský průmysl. Tento rámec byl replikován na místní/provinční úrovni přijetím dalších plánů, jež stanoví další podrobnosti provádění.

(41)

Dalším politickým dokumentem, kterým se řídí čínský ocelářský průmysl, je vyhláška č. 35 Národní komise pro rozvoj a reformy s názvem „Politiky pro rozvoj železářského a ocelářského průmyslu“ (2005) (dále jen „vyhláška č. 35“). Tato vyhláška schválená Státní radou se týká různých aspektů kontroly čínské vlády nad tímto výrobním odvětvím, včetně:

(42)

Rozhodnutí č. 40 je vyhláška Státní rady, která člení průmyslová odvětví pro účely investic do různých kategorií, a to na „podporované, omezované a eliminované projekty“. V tomto rozhodnutí se uvádí, že důležitým základem pro přijímání investičních rozhodnutí je „Katalog pokynů pro průmyslovou restrukturalizaci“, který je prováděcím opatřením k rozhodnutí č. 40. Je rovněž vodítkem pro čínskou vládu při řízení investičních projektů a při stanovení a prosazování politik v oblasti veřejných financí, daní, úvěrů, pozemků, dovozu a vývozu (16). Ocelářský průmysl je uveden v kapitole VIII tohoto katalogu pokynů jako podporované odvětví. Pokud jde o právní povahu, Komise konstatovala, že rozhodnutí č. 40 je nařízením Státní rady jakožto nejvyššího správního orgánu v ČLR. V tomto ohledu je toto rozhodnutí pro ostatní veřejnoprávní a hospodářské subjekty právně závazné (17)

(43)

Program přizpůsobení a revitalizace ocelářského průmyslu (2009) je akční plán pro ocelářský průmysl. Plán si klade za cíl vyrovnat se s mezinárodní finanční krizí a reaguje na celkové politické požadavky čínské vlády v zájmu udržení růstu. Usiluje také o „zajištění stabilního fungování tohoto výrobního odvětví“, jelikož „je považováno za důležitý průmyslový pilíř národní ekonomiky“. Tento dokument stanoví:

(44)

Národní plán pro střednědobý a dlouhodobý rozvoj v oblasti vědy a technologie (2006–2020) v kapitolách III.5 a VIII propaguje rozvoj nejdůležitějších oblastí a prioritních témat a vybízí k finanční a rozpočtové podpoře pro tyto zásadní oblasti a priority.

(45)

S ohledem na výše uvedené dokumenty a jejich ustanovení Komise zopakovala svůj závěr z původního šetření, že čínský ocelářský průmysl během období přezkumného šetření byl i nadále klíčovým/strategickým odvětvím, jehož rozvoj je čínskou vládou aktivně prosazován a řízen jako strategický cíl politiky.

(46)

Vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany čínské vlády a čínských vyvážejících výrobců uvedené v 16. a 31. bodě odůvodnění se Komise rozhodla zkoumat, zda dochází k přetrvávání subvencování, níže uvedeným způsobem. Zaprvé Komise zkoumala, zda subvence napadené v původním šetření i nadále poskytovaly výhodu výrobnímu odvětví oceli s organickým povlakem. Poté Komise analyzovala, zda toto odvětví, jak se uvádí v žádosti, čerpalo výhody ze subvencí, které nebyly napadeny v původním šetření (dále jen „další subvence“).

(47)

Komise rozhodla, že s ohledem na zjištění potvrzující existenci přetrvávajícího subvencování, pokud jde o většinu subvencí napadených v původním šetření, jakož i některé další subvence, nebylo nutné zkoumat všechny ostatní subvence, o nichž žadatel tvrdil, že existují. V tomto ohledu se připomíná, že v souladu s článkem 18 základního nařízení by Komise měla zkoumat, zda existují důkazy o přetrvávání subvencování, bez ohledu na jeho výši.

(48)

V reakci na poskytnutí konečných informací uplatnil žadatel tří hlavní. připomínky. Zaprvé tvrdil, že politika čínské vlády nenechat výrobce oceli zkrachovat a zajistit, aby měli k dispozici finance, bez ohledu na to, v jakém stavu se konkrétní společnost nachází, představuje „záruku de facto“. To by mělo být považováno za samostatný subvenční program a Komisí odpovídajícím způsobem napadeno. Zadruhé uvedl, že nové subvence zjištěné Komisí, spolu s údajnou „zárukou de facto“, kterou Komise neanalyzovala, nezachycují plnou výši výhody, jež byla čínským vyvážejícím výrobcům v období přezkumného šetření poskytována, a že úroveň subvencování se ve skutečnosti v porovnání s původním šetřením zvýšila. Zatřetí poukázal na to, že neoznámením subvencí poskytovaných výrobcům oceli s organickým povlakem ČLR nedodržela požadavek na oznámení subvencí obsažený v Dohodě o subvencích a vyrovnávacích opatřeních.

(49)

V reakci na první připomínku Komise uznala, že čínská vládní politika obsažená v dokumentech uvedených v oddíle 1.2 výše a ekonomická výhoda z ní vyplývající mohou skutečně jít tak daleko, že představují implicitní záruku de facto pro některé velké státem vlastněné podniky ve finančních potížích. Jak však Komise konstatovala v nařízení o plochých za tepla válcovaných výrobcích (18), jelikož se Komise se ve své analýze již zaměřila na preferenční úvěry a vzhledem k tomu, že výše subvencování zjištěná v rámci tohoto programu a v jiných analyzovaných subvenčních programech byla již podstatná, rozhodla se tuto otázku dále nezkoumat.

(50)

Pokud jde o druhou připomínku, Komise uznala, že, jak je popsáno v oddíle 3.5.4 níže, zjistila existenci jiných subvenčních programů, které nebyly v původním šetření napadeny. Nejsou však důkazy o tom, že se úroveň subvencování zajišťovaná těmito subvenčními programy, jež existovaly během původního šetření, snížila. To ovšem může znamenat vyšší úroveň subvencování během období přezkumného šetření. Komise však s ohledem na svá zjištění o přetrvávajícím subvencování nepovažovala za nutné takové částky vypočítat; zjištění, která jsou v kontextu přezkumného šetření před pozbytím platnosti dostatečná. Komise žadateli připomněla, že dotčený přezkum se netýká skutečné výše cel a není jím dotčeno právo žadatele požádat o přezkum podle článku 19 základního nařízení. Tato připomínka byla proto zamítnuta.

(51)

Co se týče třetí připomínky, ČLR ovšem, pokud jde dotčené subvence, nedodržela svou povinnost oznamování subvencí podle článku 25 Dohody a subvencích a vyrovnávacích clech. Komise vyslovuje politování nad nedodržením této povinností ze strany ČLR, což závažným způsobem brání Komisi v posouzení obsahu a dopadu subvencí čínské vlády poskytujících výhodu výrobcům oceli s organickým povlakem. Základní nařízení však nestanoví žádné právní důsledky, které by bylo možné v rámci probíhajícího přezkumu uplatnit. Komise podniká odpovídající kroky na příslušných fórech WTO podle příslušných pravidel Dohody o subvencích a vyrovnávacích clech. Toto tvrzení v připomínce bylo proto rovněž zamítnuto.

(52)

V původním šetření (20) Komise na základě testu stanoveného Odvolacím orgánem WTO (21) stanovila, že „státem vlastněné podniky, které výrobcům oceli s organickým povlakem poskytují ocel válcovanou za tepla a za studena, jsou veřejnoprávními subjekty“, jelikož vykonávají vládní funkce a přitom jednají z pověření vlády.

(53)

Komise rovněž zjistila, že soukromí výrobci oceli válcované za tepla a za studena v Číně jsou pověřeni nebo řízeni čínskou vládou tak, aby dodávali zboží v souladu s čl. 3 odst. 1 písm. a) body iii) a iv) základního nařízení a jednali stejným způsobem jako státem vlastněné ocelářské podniky (22).

(54)

V následné analýze (23) Komise dospěla ke kladnému závěru ohledně existence výhody pro vyvážející výrobce oceli s organickým potahem ve smyslu čl. 3 odst. 2 základního nařízení. Tato výhoda vyplynula z dodávání surovin za ceny méně než přiměřené výrobci oceli válcované za tepla a za studena, ať již státem vlastněnými podniky jednajícími jako veřejnoprávní subjekty, nebo soukromými společnostmi pověřenými a řízenými čínskou vládou ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu iv) základního nařízení.

(55)

Aby bylo možné tuto výhodu vypočítat, Komise porovnala ceny oceli válcované za tepla a za studena placené státem dotčenými vyvážejícími výrobci oceli s organickým potahem s příslušnou referenční hodnotou. Odvolací orgánu potvrdil, že v případě, kdy trh v zemi dodání výrobků je zkreslený úlohou vlády, je povoleno použít vnější referenční hodnotu.

(56)

Na základě informací obsažených ve spisu z původního šetření bylo zjištěno, že ceny oceli válcované za tepla a za studena prodávané státem vlastněnými subjekty v Číně jsou zkreslené. Bylo tomu tak v důsledku silné převahy státem vlastněných podniků v oblasti výroby oceli válcované za tepla a za studena v Číně a proto, že ceny oceli válcované za tepla a za studena soukromých dodavatelů byly upraveny podle cen státem vlastněných podniků.

(57)

Komise proto došla k závěru, že žádné spolehlivé tržní ceny oceli válcované za tepla a za studena v Číně neexistují, a početně zjistila referenční hodnotu na základě světových tržních cen oceli válcované za tepla a za studena, které jsou pravidelně zveřejňovány v různých odborných časopisech věnovaných oceli, jako jsou Steel Business Briefing, MEPS a CRU.

(58)

Porovnání cen účtovaných výrobci oceli válcované za tepla a za studena s vnější referenční hodnotou ukázalo, že ceny v Číně byly výrazně nižší než referenční ceny, což v důsledku vedlo k poskytnutí výhody čínským vyvážejícím výrobců oceli s organickým povlakem ve smyslu čl. 3 odst. 2 základního nařízení.

(59)

Dále bylo zjištěno, že tento subvenční program je specifický ve smyslu čl. 4 odst. 2 písm. c) základního nařízení vzhledem k tomu, že ocel válcovanou za tepla a za studena používá ve svém výrobním procesu pouze omezený počet odvětví a podniků v Číně.

(60)

Míra subvence zjištěná u vyvážejících výrobců oceli s organickým povlakem v původním šetření se pohybovala od 23,02 % do 27,63 %, přičemž u nespolupracujících společnosti tato míra činila 32,44 %.

(61)

Žadatel ve své žádosti a odpovídajících přílohách poskytl důkazy o tom, že čínští výrobci oceli s organickým povlakem nadále získávali výhody z dodávání oceli válcované za tepla a za studena za ceny nižší než přiměřené pro výrobu oceli s organickým povlakem, což se týká nákupů od státem vlastněných podniků i od nestátních podniků.

(62)

Dodávání oceli válcované za tepla a za studena za ceny nižší než přiměřené se týkalo výrobců oceli s organickým povlakem, kteří nejsou vertikálně integrovanými výrobci oceli. Přinášelo prospěch těm, kteří mají buď pouze i) linku pro válcování za studena a musí nakupovat ocel válcovanou za tepla jako substrát pro válcování za studena, nebo ii) linky na nanášení povlaku a musí nakupovat ocel válcovanou za studena jako surovinu. Mnozí výrobci oceli s organickým povlakem v Číně jsou dnes stále ještě spíše převálcovnami než vertikálně integrovanými podniky, a pro výrobu oceli s organickým povlakem proto potřebují dodávky ploché oceli (24).

(63)

Jako první krok žadatel poskytl důkazy o tom, že dodavatelé oceli válcované za tepla a za studena jsou nadále veřejnoprávními subjekty podle testu stanoveného Odvolacím orgánem WTO (viz 48. bod odůvodnění). Žadatel uvedl, že čínská vláda kontroluje a řídí podniky vlastněné státem různými způsoby.

(64)

Zaprvé, jejich institucionální rámec umožňuje čínské vládě uplatňovat nad státem vlastněnými podniky přísnou kontrolu prostřednictvím různých subjektů.

(65)

Konečným vlastníkem všech státem vlastněných podniků v Číně je Komise Státní rady pro dohled nad státem vlastněnými aktivy a jejich správu (dále jen „SASAC“). Všichni ředitelé a vedoucí pracovníci SASAC jsou jmenování Komunistickou stranou Číny. SASAC má vedoucí úlohu v řízení státem vlastněných podniků, včetně disciplinárního dozoru, a zajišťuje, aby se státem vlastněné podniky řídily cíli stanovenými čínskou vládou. Podílí se také na investičních rozhodnutích a transakcích s podílovými listy a akciemi. SASAC lze proto považovat za státní regulační orgán státem vlastněných podniků.

(66)

Dalším regulačním orgánem, jenž kontroluje státem vlastněné podniky, je Národní komise pro rozvoj a reformy (dále jen „NDRC“). NDRC odpovídá za vypracování makroekonomických strategií a strategií rozvoje průmyslu a zajišťuje, aby místní aktéři řádně prováděli politiku čínské vlády. NDRC přijímá pokyny a směrnice a schvaluje velké investiční projekty. Veškeré investice výrobců oceli v Číně musí být schváleny NDRC.

(67)

Zadruhé, čínská vláda vykonává přísnou kontrolu nad ocelářským průmyslem ze zákona. Ocelářský průmysl je zařazen mezi „základní průmyslové pilíře“, ve kterých si stát musí „udržovat poměrně silnou kontrolní pravomoc“ (25). Patří také mezi „podporovaná“ odvětví a díky tomuto postavení získává prospěch z různých zvýhodnění, například pokud jde o úvěry, práva k užívání pozemků a preferenční daňové zacházení. Tuto kontrolu dále posiluje to, že zahraniční většinové vlastnictví, které by mohlo kontrolu ze strany čínské vlády snížit, je v ocelářství zakázáno.

(68)

Zatřetí, čínská vláda kontroluje státem vlastněné podniky prostřednictvím jmenování vrcholného vedení a dohledu nad ním. Organizační oddělení, což je orgán podřízený sekretariátu komunistické strany, jmenuje osoby do vrcholných funkcí ve straně, čínské vládě, vojenské organizaci a státem vlastněných podnicích a tyto osoby sleduje. Tuto pravomoc sdílí se SASAC, která jmenuje osoby například do funkcí zástupců výkonných ředitelů (26).

(69)

Státem vlastněné podniky jednají jako veřejnoprávní subjekty plněním vládních cílů a výkonem vládních funkcí v ocelářském průmyslu. Řídí se politikou čínské vlády, provádějí fúze a akvizice, zaměřují svou výrobu na určité výrobky, snaží se dosáhnout národních cílů a zvýhodňují konkrétní výrobní odvětví v následující části dodavatelského řetězce.

(70)

Je třeba zdůraznit, že všechny výše uvedené důkazy o skutečném směrování, řízení a kontrole státem vlastněných podniků čínskou vládou vycházejí z analýzy stejných hlavních dokumentů a právních a správních předpisů jako v původním šetření, které jsou během období přezkumného šetření dosud v platnosti (27). Jedinou podstatnou změnou od původního šetření bylo nahrazení 12. pětiletého plánu pro ocelářství 13. pětiletým plánem. Toto nahrazení však nezměnilo převládající úlohu čínské vlády v ocelářském průmyslu.

(71)

Jako druhý krok žadatel poskytl důkazy o významné přítomnosti a přetrvávající převaze státem vlastněných podniků v ocelářském průmyslu celkově, a zvláště pak v odvětví výroby oceli s organickým povlakem a oceli válcované za tepla. V bodech 65 až 68 žádosti byly uvedeny významné státem vlastněné podniky v dotčených odvětvích a shrnuty nedávné poznatky ze šetření provedeného australskými orgány (28) a orgány USA (29).

(72)

Jako třetí krok žadatel poskytl důkazy o tom, že soukromé společnosti v odvětví výroby oceli válcované za tepla a za studena jsou nadále pověřeny a řízeny čínskou vládou tak, aby dodávaly zboží v souladu s čl. 3 odst. 1 písm. a) body iii) a iv) základního nařízení, a že stanovení jejich cen je obdobné stanovení cen státem vlastněných podniků. Zjištění Komise v původním šetření, tedy během období přezkumného šetření, zůstávají v platnosti.

(73)

Na podporu své žádosti žadatel uvedl, že výrobci z řad nestátních podniků jsou dosud nuceni se řídit státními a místními pětiletými plány a podléhají silným zásahům ze strany čínské vlády na trhu i ve svých podnikových strukturách. S cílem prokázat silné interakce mezi orgány státní správy, komunistickou stranou a nestátními podniky se žadatel odvolal na zjištění nedávného antisubvenčního šetření v USA (30) a dvě studie Evropské obchodní komory v Číně (31).

(74)

Z výše uvedených důkazů vyplývá přetrvávající chování státem vlastněných podniků v odvětví výroby oceli válcované za tepla a za studena jako veřejnoprávních subjektů a pověřování a řízení výrobců z řad nestátních podniků. Vzhledem k neexistenci spolupráce ze strany čínské vlády nebyly předloženy žádné argumenty, jež by zpochybnily důkazy předložené v tomto ohledu žadatelem. Komise proto došla k závěru, že výrobci oceli s organickým povlakem nadále čerpají výhody z dodávek surovin od výrobců oceli válcované za tepla a za studena za ceny nižší než přiměřené, jak bylo zjištěno v původním šetření.

(75)

Zpráva o Číně, pokud jde o ocelářský průmysl celkově (32), a zjištění ze šetření týkajícího se plochých za tepla válcovaných výrobků zvláště (33) potvrdily kritické problémy při zavádění tohoto programu subvencování a jeho přetrvávání, jako například: chování státem vlastněných podniků jako veřejnoprávních subjektů, jejich převaha v dotčeném odvětví, pověřování a řízení výrobců z řad nestátních podniků a zkreslení cen.

(76)

V bodech 76 až 78 a příloze 20 žádosti poskytl žadatel výpočet výhody vyplývající z tohoto subvenčního opatření v období přezkumného šetření, a to s použitím stejné metodiky jako v původním šetření a mezinárodní referenční hodnoty složené ze zhruba stejných zemí jako v původním šetření. U oceli válcované za tepla i oceli válcované za studena cenový rozdíl mezi průměrnou čínskou domácí cenou a referenční cenou přesáhl 25 %.

(77)

Vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany čínských vyvážejících výrobců neměla Komise k dispozici žádné údaje o konkrétních společnostech, na jejichž základě by mohla vypočítat výši subvence poskytnuté během období přezkumného šetření. Avšak pro účely zjištění přetrvávajícího subvencování, kterých bylo dosaženo během stávajícího přezkumu před pozbytím platnosti, Komise nepovažuje za nutné tuto výši vypočítat. Z údajů obsažených v žádosti nicméně vyplývá, že výše subvencí je obdobná úrovním zjištěným v původním šetření.

(78)

Dotčené subvenční opatření je dosud specifické ve smyslu čl. 4 odst. 2 písm. c) základního nařízení vzhledem k omezenému počtu výrobních odvětví v Číně, jež ve své výrobě používají ocel válcovanou za tepla a za studena.

(79)

Komise proto dospěla k závěru, že existují dostatečné důkazy, z nichž vyplývá, že dodávání oceli válcované za tepla a za studena za ceny nižší než přiměřené přetrvávalo jako napadnutelná subvence během období přezkumného šetření.

(80)

V původním šetření (34) Komise zjistila, že poskytování práv k užívání pozemků čínskou vládou by se mělo považovat za subvenční opatření ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu iii) a čl. 3 odst. 2 základního nařízení. Jelikož fungující trh s pozemky v Číně neexistuje, poskytuje čínská vláda práva k užívání pozemků za cenu nižší než přiměřenou, čímž získávají společnosti z řad příjemců výhodu. Použití vnější referenční hodnoty prokázalo, že částka, kterou výrobci oceli s organickým povlakem zaplatili za práva k užívání pozemků, je výrazně pod úrovní běžné tržní ceny.

(81)

Komise rovněž zjistila, že subvence je specifická podle čl. 4 odst. 2 písm. a) a c) základního nařízení, jelikož přístup k průmyslovým pozemkům je zákonem omezen pouze na společnosti, které dodržují průmyslové politiky stanovené státem. Kromě toho pouze některé obchodní operace podléhají nabídkovému řízení, přičemž postupy orgánů nebo vlády při stanovení cen v dané oblasti jsou často nejasné a netransparentní.

(82)

S použitím cen půdy na Tchaj-wanu jako referenční hodnoty byla pro vyvážející výrobce oceli s organickým povlakem zařazené do vzorku stanovena výše subvence v souvislosti s tímto opatřením v rozmezí 0,34 % až 1,12 % a pro nespolupracující společností míra subvence ve výši 1,36 %.

(83)

Žadatel v žádosti a odpovídajících přílohách (35) poskytl důkazy o tom, že čínští výrobci oceli s organickým povlakem i nadále čerpají výhodu práv k užívání pozemků za ceny nižší než přiměřené.

(84)

Žadatel uvedl, že právní předpisy upravující tuto záležitost se od původního šetření nezměnily. Soukromé vlastnictví půdy je Číně zakázáno. Zákon o správě pozemků, a zejména jeho článek 2, dosud stanoví, že vlastníkem veškerých pozemků v Číně je v konečném důsledku čínská vláda, jelikož jsou v kolektivním vlastnictví Číny. Zákon o majetku (články 45–48) stanoví, že půda je v Číně buď v „kolektivním vlastnictví“, nebo ve „vlastnictví státu“. Pozemky nelze prodávat, lze však udělovat práva k jejich užívání na základě veřejné výzvy k podávání nabídek, cenových odhadů či dražby.

(85)

Ani čínská vláda, ani vyvážející výrobci neposkytli důkazy nasvědčující tomu, že odvětví výroby oceli s organickým povlakem přestalo využívat poskytování práv k užívání pozemků za ceny nižší než přiměřené.

(86)

Na základě dostupných informací, včetně závěrů zprávy o Číně (36) v tomto ohledu a zjištění nejnovějších šetření týkajících se pneumatik a elektrokol (37), dospěla Komise k závěru, že nájemné placené za užívání pozemků bylo i nadále subvencováno, protože systém zavedený čínskou vládou není v souladu s tržními zásadami.

(87)

Vzhledem k neexistenci trhu s pozemky v Číně bylo nutné použít vnější referenční hodnotu, aby bylo možné určit odpovídající tržní cenu a vypočítat výši subvence poskytnuté během období přezkumného šetření v souladu s čl. 6 písm. d) bodem ii) základního nařízení. Výše uvedené ceny pozemků na Tchaj-wanu, běžně používané jako referenční hodnota při takových výpočtech, byly aktualizovány a na základě poznatků nejnovějších šetření o uložení vyrovnávacího cla upraveny směrem nahoru.

(88)

Vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany čínské vlády a čínských vyvážejících výrobců neměla Komise k dispozici žádné údaje o konkrétních společnostech, na jejichž základě by mohla vypočítat výši subvence poskytnuté během období přezkumného šetření. Avšak pro účely zjištění přetrvávajícího subvencování, kterých bylo dosaženo při stávajícím přezkumu před pozbytím platnosti, Komise nepovažuje za nutné tuto výši vypočítat. Jelikož však referenční ceny na Tchaj-wanu byly vyšší než referenční ceny použité v původním šetření, je pravděpodobné, že subvencování přetrvávalo přinejmenším na stejné úrovni.

(89)

Tato subvence je specifická ve smyslu čl. 4 odst. 2 písm. a) a c) základního nařízení. Práva k užívání pozemků jsou udělována pouze omezené skupině společností. Ocelářský průmysl, který v rámci rozhodnutí Státní rady č. 40 spadá do podporované kategorie, kromě toho patří mezi odvětví, jež využívají práv k užívání pozemků. Poskytování práv k užívání pozemků je navíc v Číně i nadále netransparentní.

(90)

Komise proto dospěla k závěru, že existují dostatečné důkazy, z nichž vyplývá, že poskytování práv k užívání pozemků za ceny nižší než přiměřené přetrvávalo jako napadnutelná subvence v období přezkumného šetření.

(91)

V původním šetření (38) Komise zjistila, že ceny elektrické energie platné v různých provinciích stanoví Národní komise pro rozvoj a reformy. Bylo zjištěno, že místní úřad pro ceny funguje pouze jako výkonná složka rozhodnutí přijatých na ústřední úrovni Národní komisí pro rozvoj a reformy. Toto potvrzovala i skutečnost, že Národní komise pro rozvoj a reformy vydávala oznámení, ve kterých stanoví skutečné ceny pro jednotlivé provincie. Tato oznámení jsou pak formálně přenesena do místních oznámení přijatých místními úřady pro ceny a prováděných na místní úrovni.

(92)

Původní šetření rovněž zjistilo, že rozdílné sazby za elektrickou energii použitelné pro některá odvětví a/nebo na provinční a místní úrovni jsou stanovovány podle určitých faktorů, včetně sledování cílů průmyslové politiky vytyčených ústředními a místními orgány v pětiletých a odvětvových plánech.

(93)

Komise dále zjistila, že jeden ze spolupracujících vyvážejících výrobců zařazených do vzorku využíval nižší sazbu za elektrickou energii, než je sazba obecně platná pro velké průmyslové uživatele. Bylo zjištěno, že ve specifické oblasti, kde se tento vývozce nacházel, měla podkategorie některých průmyslových uživatelů, včetně těch, kteří vyrábějí výrobek, který je předmětem přezkumu, nárok na tuto nižší sazbu. Tato společnost tak obdržela finanční příspěvek ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu iii) základního nařízení tím, že jí vláda poskytla elektrickou energii prostřednictvím místního veřejného elektrárenského podniku. To představovalo vládní příspěvek ve formě dodávání zboží, které není součástí obecné infrastruktury ve smyslu základního nařízení.

(94)

Bylo zjištěno, že tato subvence je specifická ve smyslu čl. 4 odst. 2 písm. a) a čl. 4 odst. 3 základního nařízení. Nižší sazba za elektrickou energii byla stanovena v příslušném oznámení Národní komise pro rozvoj a reformy a byla součástí oznámení místního úřadu pro ceny. Byla tedy přikázána ústředním orgánem a provedena na místní úrovni. Tato nižší sazba byla omezena na určité podniky v určitých odvětvích. Subvence byla rovněž omezena na určitý region, neboť se vztahuje pouze na vymezenou územní oblast, kde se vyvážející výrobce nacházel.

(95)

Žadatel v žádosti uvedl, že právní předpisy upravující tuto záležitost se od původního šetření nezměnily. Žadatel rovněž poskytl důkazy o tom, že výrobci oceli s organickým povlakem tento režim v období přezkumného šetření využívali (39).

(96)

Ani čínská vláda, ani čínští vyvážející výrobci neposkytli důkazy nasvědčující tomu, že odvětví výroby oceli s organickým povlakem přestalo využívat zásobování elektrickou energií za ceny nižší než přiměřené.

(97)

Na základě dostupných informací, včetně závěrů zprávy o Číně (40) a zjištění nedávného šetření týkajícího se pneumatik (41), dospěla Komise k závěru, že sazby placené za elektrickou energii jsou preferenční v závislosti na jednotlivých podnicích, odvětví průmyslu nebo jejich zeměpisné poloze.

(98)

Vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany čínské vlády a čínských vyvážejících výrobců neměla Komise k dispozici žádné údaje o konkrétních společnostech, na jejichž základě by mohla vypočítat výši subvence poskytnuté během období přezkumného šetření. Avšak s ohledem na zjištění o přetrvávajícím subvencování, kterého bylo dosaženo ve stávajícím přezkumném šetření před pozbytím platnosti, Komise nepovažuje za nutné tuto výši vypočítat. Nicméně se nezdá, že úroveň subvencování se v porovnání s původním šetření snížila.

(99)

Jak bylo vysvětleno v 90. bodě odůvodnění, byl tento režim specifický ve smyslu čl. 4 odst. 2 písm. a) a čl. 4 odst. 3 základního nařízení.

(100)

Komise proto dospěla k závěru, že existují dostatečné důkazy, z nichž vyplývá, že dodávání elektrické energie za ceny nižší než přiměřené jako napadnutelná subvence během období přezkumného šetření přetrvávalo.

(101)

V původním šetření (43) Komise zjistila, že banky ve vlastnictví státu jsou veřejnoprávními subjekty, jelikož vykonávají vládní funkce a přitom jednají z pověření vlády. Byl rovněž vyvozen závěr, že v období původního šetření představovalo pět největších komerčních bank ve vlastnictví státu více než polovinu čínského bankovního sektoru.

(102)

V této souvislosti je třeba uvést, že velká většina bank, které úvěrovaly spolupracující vyvážející výrobce oceli s organickým povlakem, byla ve státním vlastnictví. Z dostupných údajů bylo zjištěno, že přinejmenším 14 z uváděných 17 bank bylo ve státním vlastnictví; včetně největších komerčních bank v Číně, jako je Bank of China, China Construction Bank a Industrial and Commercial Bank of China. Dále bylo rovněž zjištěno, že tyto komerční banky ve vlastnictví státu zaujímaly na trhu dominantní postavení a jakožto veřejnoprávní subjekty se podílely na poskytování úvěrů za úrokové sazby nižší než tržní. Proto byl učiněn závěr, že čínská vláda v rámci své politiky poskytovala výrobcům oceli s organickým povlakem preferenční úvěry.

(103)

Komise rovněž, mimo jiné na základě článků 34 a 38 zákona o komerčním bankovnictví a článků 24 a 25 vyhlášky č. 35 „Politiky pro rozvoj železářského a ocelářského průmyslu“, zjistila, že soukromé komerční banky v Číně byly pověřeny a řízeny čínskou vládou tak, aby poskytovaly výrobcům oceli s organickým povlakem preferenční úvěry v souladu s čl. 3 odst. 1 písm. a) bodem iv) základního nařízení.

(104)

Komise proto dospěla k závěru, že: se jednalo o finanční příspěvky výrobcům oceli s organickým povlakem ve formě přímého převodu peněžních prostředků od vlády ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu i) základního nařízení a že také soukromé banky byly pověřeny a řízeny vládou tak, aby poskytovaly stejným výrobcům finanční příspěvky ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu (iv) základního nařízení.

(105)

Bylo zjištěno, že v míře, v níž jsou vládní půjčky poskytovány za podmínek výhodnějších, než jaké by mohli jejich příjemci skutečně získat na trhu, je těmto poskytována výhoda ve smyslu čl. 3 odst. 2 a čl. 6 písm. b) základního nařízení. Vzhledem ke zjištění, že nevládní úvěry v Číně nepředstavují odpovídající tržní referenční hodnotu (soukromé banky jsou pověřeny a řízeny čínskou vládou), byla taková referenční hodnota sestavena na základě standardní úvěrové sazby Čínské lidové banky. Tato sazba byla upravena tak, aby odrážela běžné tržní riziko, připočtením adekvátní prémie předpokládané u dluhopisů „neinvestičního stupně“, které vydávají podniky (s ratingem BB).

(106)

V původním šetření (44) bylo zjištěno, že tento subvenční program je specifický ve smyslu čl. 4 odst. 2 písm. a) základního nařízení, protože ocelářský průmysl podle rozhodnutí č. 40 spadal do podporované kategorie a poskytování úvěrů bylo omezeno pouze na ocelářské podniky, jež plně dodržovaly politiky rozvoje železářského a ocelářského průmyslu (vyhlášku č. 35).

(107)

Dále bylo zjištěno, že tento program je specifický podle čl. 4 odst. 2 písm. b) základního nařízení, jelikož některé vládní plány a dokumenty pobízely a dávaly pokyny k finanční podpoře ocelářského průmyslu i na úrovni zvláštních rozvojových politik pro železářské regiony v Číně.

(108)

Míra subvence zjištěná v původním šetření pro vyvážející výrobce oceli s organickým povlakem se pohybovala od 0,25 % do 0,89 % a míra pro nespolupracující společnosti činila 0,97 %.

(109)

Žadatel v žádosti a odpovídajících přílohách (45) poskytl důkazy o tom, že čínští výrobci oceli s organickým povlakem i nadále čerpali výhodu z preferenčních úvěrů a úrokových sazeb nižších, než jsou sazby domácích bank v Číně.

(110)

Žadatel poskytl důkazy o tom, že banky ve vlastnictví státu jsou i nadále veřejnoprávními subjekty podle testu stanoveného ve zprávě Odvolacího orgánu WTO (viz 52. bod odůvodnění), protože:

(111)

Žadatel poskytl důkazy o významné přítomnosti a přetrvávajícím dominantním postavení státem vlastněných bank na trhu a v čínském bankovním sektoru. V bodě 93 žádosti byly uvedeny největší banky ve vlastnictví státu a banky zajišťující vládní politiku, jež představují nástroj státu při zásazích do ekonomiky.

(112)

S ohledem na podbod ii) 110. bodu odůvodnění žadatel rovněž uvedl, že soukromé banky jsou i nadále pověřeny a řízeny čínskou vládou k poskytování subvencovaných půjček ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu iv) základního nařízení. Zjištění, k nimž Komise v tomto ohledu dospěla v původním šetření, tedy zůstávají v platnosti. V šetření týkajícím se plochých za tepla válcovaných výrobků Komise navíc zjistila, že sdělení „Několik stanovisek k řešení nadměrné kapacity“, které platí pro ocelářství, je určeno všem bankám zajišťujícím vládní politiku, velkým bankám, akciovým bankám, poštovním spořitelnám, bankám se zahraničními investicemi, finančním společnostem pro správu aktiv a dalším finančním institucím pod správou Čínské komise pro bankovní dohled (CBRC) (50).

(113)

Vzhledem k neexistenci spolupráce ze strany čínské vlády nebyly předloženy žádné argumenty, jež by zpochybnily důkazy předložené žadatelem, pokud jde o současnou situaci čínského bankovního systému.

(114)

Kritické problémy při zavádění tohoto programu subvencování a jeho přetrvávání, a sice jednání bank ve vlastnictví státu jako veřejnoprávních subjektů, jejich dominantní postavení v bankovním sektoru, pověření a řízení soukromých bank, potvrdila rovněž zpráva o Číně (51) a zjištění nejnovějších šetření týkajících se pneumatik a elektrokol (52).

(115)

V příloze 32 žádosti a v podání ze dne 21. prosince žadatel na základě příslušných výročních zpráv vyjmenoval čínské výrobce oceli s organickým povlakem, kteří tento program využívají nebo využívali.

(116)

Vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany čínských vyvážejících výrobců neměla Komise k dispozici žádné údaje o konkrétních společnostech, na jejichž základě by mohla vypočítat výši subvence poskytnuté během období přezkumného šetření. Avšak pro účely zjištění přetrvávajícího subvencování, kterých bylo dosaženo během stávajícího přezkumu před pozbytím platnosti, Komise nepovažuje za nutné tuto výši vypočítat. Nic v záznamech však nenasvědčuje tomu, že se úroveň subvencování snížila v porovnání s původním šetřením.

(117)

Dotčený program subvencí byl dosud specifický ve smyslu čl. 4 odst. 2 písm. a) a b) základního nařízení vzhledem k tomu, že právní stav popsaný ve 106. bodě odůvodnění se nezměnil, a s ohledem na nový 13. pětiletý plán pro ocelářský průmysl, jenž potvrzuje, že ocelářský průmysl je podporovaným odvětvím.

(118)

Komise proto dospěla k závěru, že existují dostatečné důkazy, z nichž vyplývá, že poskytování preferenčních úvěrů jako napadnutelná subvence během období přezkumného šetření přetrvávalo.

(119)

V původním šetření (53) dospěla Komise k závěru, že několik výrobců oceli, včetně výrobců oceli s organickým povlakem, provedlo kapitalizaci dluhů v celkové souhrnné částce dluhů ve výši 62,5 miliardy CNY. Žádost v původním šetření uváděla, že nesplacené dluhy, jež dlužili státem vlastnění výrobci oceli bankám ve státním vlastnictví, byly zrušeny výměnou za akcie, a to prostřednictvím zapojení čtyř čínských společností pro správu majetku za jiných než tržních podmínek. V žádosti se dále tvrdilo, že společnosti pro správu majetku byly vytvořeny výslovně za účelem likvidace rozsáhlých objemů úvěrů se selháním v klíčových odvětvích, včetně ocelářského průmyslu, a restrukturalizace dluhů státem vlastněných podniků, mimo jiné pomocí kapitalizace dluhů.

(120)

Vzhledem k tomu, že čínská vláda nepředložila k daném programu žádné informace, vycházelo původní šetření ve svých závěrech k tomto programu z informací obsažených v žádosti.

(121)

Bylo zjištěno, že kapitalizace dluhů představují finanční příspěvek ve formě účasti na základním kapitálu nebo úvěru ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu i) základního nařízení nebo v podobě prominutí příjmů vyplývajících z dluhů, které byly zrušeny nebo nebyly splaceny ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení. Tento finanční příspěvek poskytla vláda prostřednictvím veřejnoprávních subjektů zapojených do těchto obchodních operací, tj. prostřednictvím uvedených čtyř čínských společností spravujících aktiva a různých bank ve státním vlastnictví. Při neexistenci jakékoli spolupráce ze strany čínské vlády během původního šetření dospěla Komise k závěru, že důkazy obsažené ve spisu dostatečně prokázaly, že společnosti spravující aktiva byly veřejnoprávními subjekty, neboť byly čínskou vládou výslovně vytvořeny za účelem zbavení se značných objemů úvěrů se selháním v klíčových odvětvích, včetně odvětví oceli, a restrukturalizace dluhů státem vlastněných podniků. Proto se mělo za to, že jejich chování odpovídalo jednání z pověření vlády.

(122)

Kromě byly poskytnuty důkazy o tom, že velké množství případů zrušení dluhu nezohlednilo obvyklá obchodní hlediska, jelikož čínská vláda neprovedla posouzení, zda by běžný soukromý investor provedl tyto kapitalizace dluhů s očekáváním, že v průběhu času bude vytvořena přiměřená míra návratnosti. Namísto toho se v žádosti tvrdilo, že čínská vláda vyměnila značné objemy dluhů za akcie s cílem snížit poměr základního kapitálu vůči cizímu jmění u výrobců oceli, a zvýšit tak jejich konkurenceschopnost, aniž přitom zohlednila obchodní hlediska, jak by to učinil soukromý investor. Komise došla po důkladné analýze informací uvedených v žádosti a při nedostatku jiných informací obsažených ve spisu k závěru, že tato opatření jsou považována za výhodu ve smyslu čl. 6 písm. a) základního nařízení.

(123)

Bylo zjištěno, že tato subvence je specifická ve smyslu čl. 4 odst. 2 základního nařízení, protože poskytnutí tohoto financování bylo omezeno pouze na vybrané subjekty, přičemž poskytování tohoto financování se odvíjelo pouze od vůle orgánu o něm rozhodujícím a nevycházelo z žádných objektivních kritérií.

(124)

V žádosti o přezkum před uplynutím platnosti podle bodů 115 až 125 a příloh 25, 33 a 58 žadatel poskytl důkazy o tom, že tento program je dosud v platnosti, avšak jeho použití se vyvíjelo, jelikož je nyní využíván hlavně ke snížení podnikového dluhu těžce zadlužených společností.

(125)

Žadatel poskytl dva dokumenty vydané čínskou vládou v roce 2016, jimiž se tato záležitost řídí, a sice „Stanoviska k aktivnímu a stálému snižování zadluženosti podniků“ a „Poradní stanoviska k tržní přeměně bank“ (54).

(126)

Podle těchto dokumentů musí těžce zadlužené společnosti najít domácí komerční banku, která souhlasí se svým zapojením do programu. Banky se zahraničním kapitálem nejsou oprávněny se programu zúčastnit. Účastnické banky zřizují samostatný swapový fond sestávající z dluhů společností. Tento dluh je poté kapitalizován a k účasti a nabytí akcií jsou vyzváni další investoři. Nejaktivnější v tomto programu jsou banky vlastněné státem, včetně China Construction Bank.

(127)

Takové obchodní operace nejsou založeny na tržních podmínkách. Tyto velké dluhy jsou nabývány bez slevy, což je jednání, které by pro tržně jednajícího investora bylo iracionální. Podle Čínského sdružení železa a oceli (dále jen „CISA“) velká většina kapitalizací dluhů z poslední doby proběhla ve formě „ming-ku š'-čaj“, což jsou podle názvu akcie, ale ve skutečnosti jde o dluhy (55). To znamená, že swapové fondy mohly skutečně nabýt stávající úvěry vlastněné bankami a nahradit je novými úvěry s delší splatností.

(128)

Banky podle všeho nejednaly racionálně, neboť nevzaly v úvahu finanční situaci společnosti a neprovedly posouzení rizik, jak by učinil soukromý investor za běžných tržních podmínek. China Construction Bank přiznala, že pro domácí banky jsou při provádění kapitalizace dluhů jejich vlastní komerční zájmy druhotné oproti celostátní hospodářské strategii (56).

(129)

Žádost poskytla důkazy o tom, že nejméně dva výrobci oceli s organickým povlakem podepsali koncem roku 2016 s China Constructing Bank dohody o kapitalizaci dluhů, každou v hodnotě více než 20 miliard CNY, a tohoto režimu využili nejméně čtyři další výrobci oceli s organickým povlakem, ačkoli přesné hodnoty dohod v jejich případě nejsou známy. Podle zprávy expertní skupiny nejméně tři ze společností, jež této kapitalizace dluhu využily, byly v době, kdy se kapitalizace dluhu uskutečnila, ve velmi těžké finanční situaci.

(130)

Vzhledem k nedostatečné spolupráci dospěla Komise na základě dostupných důkazů k závěru, že kapitalizace dluhů ve prospěch výrobců oceli s organickým povlakem nebyly založeny na tržních podmínkách.

(131)

Následně Komise zjistila, že kapitalizace dluhů představují finanční příspěvek ve formě účasti na základním kapitálu a/nebo půjčky podle čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu i) základního nařízení nebo v té podobě, že vláda své příjmy promine, což vede ke zrušení nebo nesplacení dluhů ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení. Tento program tak poskytl společnostem z řad příjemců výhodu.

(132)

Vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany čínské vlády a čínských vyvážejících výrobců neměla Komise k dispozici žádné údaje o konkrétních společnostech, na jejichž základě by mohla vypočítat výši subvence poskytnuté během období přezkumného šetření. Avšak s ohledem na zjištění o přetrvávajícím subvencování, kterého bylo dosaženo ve stávajícím přezkumném šetření před pozbytím platnosti, Komise nepovažovala za nutné tuto výši vypočítat.

(133)

Tato subvence byla specifická v souladu s čl. 4 odst. 2 písm. b) základního nařízení, neboť neexistovala objektivní kritéria pro poskytování subvencí a nebylo jasné, za jakých podmínek výrobci oceli s organickým povlakem mohou nebo nemohou být do tohoto programu zapojeni. Kapitalizace dluhů byly rovněž specifické v souladu s čl. 4 odst. 2 písm. c) základního nařízení vzhledem k tomu, že udělování subvencí záviselo ve velké míře na uvážení orgánů veřejné správy a že ze subvence získala výhodu pouze některá odvětví, např. odvětví trpící nadměrnou kapacitou.

(134)

Komise proto dospěla k závěru, že existují dostatečné důkazy, z nichž vyplývá, že kapitalizace dluhů jako napadnutelná subvence během období přezkumného šetření přetrvávaly ve formě finanční pomoci za účelem snížení podnikových dluhů těžce zadlužených společností.

(135)

V původním šetření (57) dospěla Komise k závěru, že někteří výrobci oceli včetně výrobců oceli s organickým povlakem obdrželi granty v rámci čtyř režimů: Program „China World Top Brand“, program „Famous Brands“, fond „State Key Technology Project“ a program na snížení antidumpingových právních poplatků. Dále bylo zjištěno, že řada grantů byla výrobcům oceli s organickým povlakem poskytována v rámci regionálních programů (mimo jiné v provinciích Liao-ning, Ťiang-su a Che-pej).

(136)

Vzhledem k tomu, že čínská vláda neposkytla o tomto programu žádné informace, původní šetření ve svých zjištěních týkajících se těchto programů vycházelo z informací obsažených v žádosti, zjištění orgánů USA v jiných antisubvenčních šetřeních (58) a z vlastních zjištění Komise v šetření týkajícím se bezdřevého natíraného papíru (59).

(137)

Původní šetření rovněž dospělo ke kladnému výsledku, pokud jde o existenci řady subvencí ad hoc poskytnutých určitým výrobcům oceli s organickým povlakem, kteří byli uvedeni v žádosti, na základě analýzy auditem ověřených účetních závěrek dotčených společností. Tyto subvence měly buď podobu grantů nebo jiných daňových úlev či snížení daně za účelem financování konkrétních projektů nebo aktiv. Podle žádosti byly poskytnuty v kontextu celkové strategické politiky s cílem modernizovat ocelářský průmysl.

(138)

Bylo zjištěno, že granty a jiné subvence ad hoc představují subvenci ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu i) základního nařízení ve formě přímého převodu peněžních prostředků, pokud jde o granty a obdobné převody zdrojů. Představovaly dále subvenci ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení v podobě jinak splatných prominutých příjmu u různých osvobození od daní a/nebo poplatků či úlev na daních a/nebo poplatcích na ústřední, provinční nebo místní úrovni.

(139)

Bylo rovněž zjištěno, že jsou specifické buď podle čl. 4 odst. 2 písm. a) základního nařízení vzhledem k omezení přístupu pouze na konkrétní podniky, nebo podle čl. 4 odst. 2 písm. b) vzhledem k zjevné neexistenci objektivních kritérií a podmínek pro uplatňování těchto programů orgánem poskytujícím subvence.

(140)

Bylo zjištěno, že některé z těchto subvencí jsou specifické podle čl. 4 odst. 3 základního nařízení, neboť přístup k nim byl omezen na určité podniky ve vymezených územních oblastech určitých provincií, nebo podle čl. 4 odst. 4 písm. a), neboť bylo zjištěno, že výhody jsou závislé na vývozní výkonnosti (např. v případě výrobků označených jako „známé značky“).

(141)

V žádosti o přezkum před pozbytím platnosti žadatel ve 191. až 198. bodě odůvodnění a příloze 32 poskytl důkazy o tom, že mnozí čínští výrobci oceli, včetně nejméně devíti velkých výrobců oceli s organickým povlakem, nadále využívají grantových programů, ačkoli hlavní používané režimy se liší od režimů zjištěných v původním šetření.

(142)

Důkazy poskytnuté v žádosti se zaměřily hlavně na režimy úspor energie a na režimy technologické modernizace nebo transformace a jsou založeny na zjištěních šetření týkajícího se plochých za tepla válcovaných výrobků (60).

(143)

V bodech 207–217 a přílohách 32 a 35 žádosti o přezkum před pozbytím platnosti žadatel rovněž poskytl důkazy o existenci řady subvencí ad hoc poskytnutých určitým výrobcům oceli s organickým povlakem v období přezkumného šetření (nebo před obdobím přezkumného šetření, avšak vzhledem k povaze grantu mohla být výhoda vyplývající ze subvence přiřazena k období přezkumného šetření). Důkazy jsou v tomto ohledu založeny na výročních zprávách příslušných výrobců oceli s organickým povlakem.

(144)

V podání ze dne 21. prosince 2018 žadatel poskytl podrobnější výčet subvencí ad hoc pro jednotlivé výrobce oceli s organickým povlakem, včetně odkazů na konkrétní řádky auditem ověřených výročních zpráv dotyčných společností.

(145)

Dotčené subvence byly v podstatě granty vztahující se k aktivům nebo vztahující se k výnosům.

(146)

Subvence vztahující se k aktivům jsou zaúčtovány do výnosů příštích období. Jsou uvolňovány do výsledovky/výkazu zisků a ztrát za běžné období jako neprovozní příjem po celou očekávanou životnost příslušného aktiva v rovnoměrných ročních splátkách nebo jsou odečítány od účetní hodnoty aktiva a uvolňovány do výsledovky prostřednictvím snížených odpisů.

(147)

Subvence vztahující se k výnosům a používané k náhradě příslušných budoucích výdajů nebo ztrát se vykazují jako odložený příjem a zahrnují do běžných zisků a ztrát, zatímco subvence vztahující se k výnosům a používané k náhradě příslušných již vzniklých výdajů nebo ztrát jsou přímo zahrnuty do výkazu zisků a ztrát za příslušné účetní období.

(148)

Subvence poskytnuté k náhradě výdajů nebo ztrát uskutečněných/vzniklých v minulosti se vykazují ve výsledovce za období, během kterého je subvence obdržena. Kladná bilance mezi vyrovnávacími platbami a výší náhrady převedené do odloženého příjmu by se měly považovat za kapitálovou rezervu.

(149)

Většina grantů byla poskytnuta za účelem financování konkrétních projektů nebo aktiv, odměny za úspory energie nebo ochranu životního prostředí a modernizace oceláren.

(150)

V bodech 166 až 175 a přílohách 25, 34, 35 a 44 žádosti o přezkum před pozbytím platnosti poskytl žadatel důkazy o tom, že čínská vláda a další místní orgány s cílem řešit nadměrnou kapacitu v ocelářství poskytly subvence, aby společnostem kompenzovaly snížení výrobní kapacity nebo je k takovému snížení motivovaly. Žádost vycházela z několika dokumentů, které k této záležitostí nedávno vydaly čínské orgány, a z mezinárodních studií. (61) V původním šetření nebyly tyto subvence napadeny.

(151)

Žadatel uvedl několik konkrétních dokumentů vydaných v roce 2016, jež tvoří základ pro státní zásahy s cílem snížit kapacitu ocelářství:

(152)

Žadatel vycházel ze „Zprávy o snižování nadměrné kapacity v čínském ocelářském průmyslu“ (63) s cílem prokázat, že čínská vláda přislíbila opatření k řešení otázky obrovské nadměrné kapacity ve výrobě oceli v Číně. S cílem poskytnout náhradu za snížení výrobní kapacity/motivovat k takovému snížení čínská vláda a další místní orgány poskytly subvence k odškodnění příslušných společností. Tyto subvence měly různé formy (granty a snížení daní), ale většina z nich byla poskytnuta ve formě grantů. Zmíněná mezinárodní studie uvedla, že subvence poskytnuté za tímto účelem ocelářskému průmyslu v roce 2016 činily 38,4 miliardy CNY (přibližně 5,2 miliardy EUR).

(153)

Žadatel rovněž poskytl důkazy založené na analýze ročních účetních závěrek konkrétních společností, o tom, že nejméně šest výrobců oceli s organickým povlakem obdrželo finanční podporu jako náhradu za snížení nadměrné kapacity v letech 2014–2016 nebo jako motivaci k takovému snížení, přičemž tato výhoda může dosud přetrvávat během období přezkumného šetření i po něm.

(154)

Důkazy předložené žadatelem odpovídají závěru zprávy o Číně (64), jež odkazuje na 13. pětiletý plán pro ocelářství, ve kterém se jasně uvádí, že je třeba používat zvláštní subvenční fondy a další pobídky, jež mají oblasti s velkým objemem výroby povzbudit k aktivnímu snižování kapacity. S cílem účinně se vypořádat s důsledky snižování kapacity plán stanoví způsoby, jak snížit jeho dopady na toto odvětví, z nichž nejvýznamnější jsou přesídlení nadbytečné pracovní síly, použití subvencí na programy zaměřené na strukturální přizpůsobení průmyslu a podniků a poskytování subvencí na místní úrovni. Toto bylo potvrzeno rovněž v šetření týkajícím se plochých za tepla válcovaných výrobků (65).

(155)

Všechny výše analyzované granty a jiné subvence ad hoc představovaly subvenci ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu i) základního nařízení ve formě přímého převodu finančních prostředků v souvislosti s granty a podobnými převody prostředků.

(156)

Vzhledem k neexistenci spolupráce ze strany čínské vlády nebyly předloženy žádné argumenty, které by zpochybnily důkazy předložené žadatelem, pokud jde o přetrvávající výhody vyplývající výrobcům oceli s organickým povlakem z grantů, ať již byly poskytnuty s cílem snížit nadměrnou kapacitu nebo v rámci specifických programů, nebo byly poskytnuty ad hoc.

(157)

Vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany čínské vlády a čínských vyvážejících výrobců neměla Komise k dispozici žádné údaje o konkrétních společnostech, na jejichž základě by mohla vypočítat výši subvence poskytnuté během období přezkumného šetření. Avšak s ohledem na zjištění o přetrvávajícím subvencování, kterého bylo dosaženo ve stávajícím přezkumném šetření před pozbytím platnosti, Komise nepovažuje za nutné tuto výši vypočítat. Na základě výročních zpráv výrobců oceli s organickým povlakem nicméně tyto částky nebyly zanedbatelné.

(158)

Tyto subvence byly považovány právně nebo fakticky za specifické na základě čl. 4 odst. 2 základního nařízení. Vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany čínské vlády se má za to, že byly poskytovány omezenému počtu ocelářských společností v podporovaném ocelářském průmyslu, a/nebo kvůli způsobu, jakým vykonaly orgány poskytující subvenci při rozhodování o poskytnutí subvence správní uvážení.

(159)

Komise proto dospěla k závěru, že existují dostatečné důkazy, z nichž vyplývá, že vyvážejícím výrobcům byly i nadále poskytovány granty jako napadnutelná subvence během období přezkumného šetření.

(160)

V bodech 199–206 a příloze 35 žádosti o přezkum před pozbytím platnosti poskytl žadatel důkazy o existenci určitých programů vývozních subvencí. Komise v dalším zaměří svou analýzu na pojištění vývozních úvěrů poskytované společností Sinosure. Tento režim nebyl napaden v původním šetření.

(161)

Právním základem pro program pojištění vývozních úvěrů jsou tyto dokumenty:

(162)

Na základě informací, které má Komise k dispozici, a vzhledem k nedostatečné spolupráci čínské vlády a společnosti Sinosure dospěla Komise k závěru, že Sinosure je veřejnoprávním subjektem ve smyslu čl. 2 písm. b) základního nařízení. Konkrétně, závěr o tom, že společnosti Sinosure byla svěřena pravomoc vykonávat veřejné funkce, je založen na dostupných údajích souvisejících s vlastnictvím státu, formálních indiciích vládní kontroly a rovněž důkazech o tom, že čínská vláda nadále vykonává účinným způsobem kontrolu nad činností společnosti Sinosure.

(163)

Jak bylo potvrzeno několika šetřeními (zjištění v tomto ohledu byla v poslední době potvrzena šetřeními týkajícími se pneumatik a elektrokol) (66), je vláda úplným vlastníkem společnosti Sinosure a vykonává nad ní finanční kontrolu.

(164)

Společnost Sinosure je pojišťovnou v plném vlastnictví státu, kterou zřídil a kterou podporuje stát s cílem podpořit zahraničně-ekonomický a obchodní rozvoj a spolupráci ČLR. Vláda má pravomoc jmenovat a odvolávat vedoucí pracovníky a orgány dohledu.

(165)

Základní kapitál pochází z fondu rizikového pojištění vývozních úvěrů v souladu s rozpočtem státních financí. Jak bylo dále zjištěno v šetření týkajícím se bezdřevého natíraného papíru (67), stát v roce 2011 investoval do této společnosti 20 miliard CNY.

(166)

Na tomto základě vyvodila Komise závěr, že čínská vláda vytvořila normativní rámec, který musí vedení a orgány dohledu jmenované čínskou vládou a odpovědné čínské vládě dodržovat. Čínská vláda se proto za účelem účinné kontroly chování společnosti Sinosure opírala o normativní rámec.

(167)

Kvůli nedostatečné spolupráci ze strany čínské vlády a společnosti Sinosure nemohla Komise zjistit rovněž konkrétní chování této společnosti s ohledem na pojištění poskytnuté vyvážejícím výrobcům zařazeným do vzorku, jež by Komisi umožnilo určit, zda společnost Sinosure jednala podle tržních zásad.

(168)

Komise nemohla v tomto ohledu posoudit ani to, zda pojistné účtované společností Sinosure postačovalo k uhrazení nákladů na uplatněné nároky a režijních nákladů této společnosti. Je však třeba poznamenat, že v nedávném šetření týkajícím se pneumatik (68), kdy bylo dosaženo částečné spolupráce ze strany společnosti Sinosure, se dospělo k závěru, že pojistné zaplacené společnostmi zařazenými do vzorku bylo mnohem nižší než minimální poplatek potřebný k uhrazení provozních nákladů této společnosti Ve výše uvedeném šetření, jakož i v následujícím šetření týkajícím se elektrokol byly vypočteny výhody spojené s tímto režimem subvencí na základě vnější referenční hodnoty, tj. sazeb pojistného uplatňovaných Export-Import Bank of the United States of America pro nefinanční instituce u vývozu do zemí OECD.

(169)

Komise proto konstatovala, že právní rámec uvedený výše provádí společnost Sinosure při výkonu vládních funkcí, a tím jedná jako veřejnoprávní subjekt ve smyslu čl. 2 písm. b) základního nařízení ve spojení s čl. 3 odst. 1 písm. a) bodem i) základního nařízení Kromě toho nemohlo být prokázáno, že společnost Sinosure jednala za běžných tržních podmínek a že vyvážejícím vývozcům oceli s organickým povlakem neposkytla výhody, zejména že pojištění bylo poskytnuto se sazbami, které nebyly nižší než minimální poplatek, jenž Sinosure potřebuje k uhrazení provozních nákladů.

(170)

Žadatel navíc v žádosti a v podání ze dne 21. prosince 2018 uvedl, že někteří z výrobců oceli s organickým povlakem využívali pojištění vývozních úvěrů u společnosti Sinosure.

(171)

Vzhledem k neexistenci spolupráce ze strany čínské vlády nebyly předloženy žádné argumenty, jež by zpochybnily důkazy předložené žadatelem, pokud jde o to, že výrobci oceli s organickým povlakem využívali vývozních subvencí v rámci tohoto režimu.

(172)

Vzhledem k nedostatečné spolupráci neměla Komise k dispozici žádné údaje o konkrétních společnostech, na jejichž základě by mohla vypočítat výši subvence poskytnuté během období přezkumného šetření. Avšak pro účely zjištění přetrvávajícího subvencování, kterých bylo dosaženo během stávajícího přezkumu před pozbytím platnosti, Komise nepovažuje za nutné tuto výši vypočítat.

(173)

Pojištění vývozních úvěrů u společnosti Sinosure je specifické podle čl. 4 odst. 4 písm. a) základního nařízení, neboť je závislé na vývozní výkonnosti.

(174)

Komise proto dospěla k závěru, že tato subvence je napadnutelná.

(175)

V původním šetření Komise zjistila, že výrobcům oceli s organickým povlakem byly poskytovány napadnutelné subvence spojené s preferenčním zacházením v rámci programů a politik týkajících se daně z příjmu a ostatních přímých daní.

(176)

Pokud jde o dva konkrétní programy: Daňová opatření pro odpočet výdajů na výzkum a vývoj a Daňové úlevy pro centrální a západní regiony, Komise, které se dostalo dostatečné spolupráce ze strany čínské vlády a čínských vyvážejících výrobců, založila svá zjištění týkající se právního základu, způsobilosti, povahy subvence a její specifičnosti na ověřených odpovědích na dotazník a byla schopna vypočítat subvenční sazby pro jednotlivé společnosti zařazené do vzorku.

(177)

Pokud jde o ostatních osm programů a politik, vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany čínské vlády Komise založila svá zjištění na důkazech poskytnutých v žádosti a na výsledcích antisubvenčních šetření orgánů USA týkajících se kruhově svařovaných trub a trubek z vysoce jakostní uhlíkové oceli (69), některých ocelových kol (70), potahů drátů (71), určitých přívěsných zařízení sekaček na trávu (72) a na vlastním šetření Komise týkajícím se bezdřevého natíraného papíru. Je třeba poznamenat, že bylo zjištěno, že dva z těchto osmi programů nejsou napadnutelné.

(178)

Bylo zjištěno, že v případě těchto programů týkajících se daně z příjmu a ostatních přímých daní se jedná o subvence ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) a čl. 3 odst. 2 základního nařízení v podobě prominutí příjmů vládou, kterým získávají společnosti z řad příjemců výhodu.

(179)

Bylo rovněž zjištěno, že tyto subvenční programy jsou specifické ve smyslu čl. 4 odst. 2 písm. a) základního nařízení, neboť přístup k němu byl podle právních předpisů, jimiž se řídil orgán poskytující subvenci, omezen na určité podniky a odvětví zařazené do kategorie podporovaných, např. na výrobní odvětví oceli s organickým povlakem. Nedostatečná spolupráce ze strany čínské vlády navíc neumožnila Komisi dospět k závěru ohledně toho, zda existovala objektivní kritéria způsobilosti k určitým režimům, která je také učinila specifickými podle čl. 4 odst. 2 písm. b) základního nařízení.

(180)

V žádosti o přezkum před pozbytím platnosti, v bodech 126–136 a přílohách 34 a 35, žadatel poskytl důkazy o tom, že mnozí čínští výrobci oceli, včetně nejméně tří výrobců oceli s organickým povlakem, nadále využívají nejméně dvou subvenčních programů týkajících se přímých daní napadených v původním šetření, a sice preferenčního daňového režimu pro společnosti, které využívají nejnovější a špičkové technologie, a daňových opatření pro odpočet výdajů na výzkum a vývoj.

(181)

Žadatel uvedl, že oba režimy byly shledány napadnutelné v šetření týkajícím se plochých za tepla válcovaných výrobků a v přezkumu před pozbytím platnosti týkajícím se bezdřevého natíraného papíru (73). Zjištění těchto dvou šetření potvrdila, že tyto režimy jsou dosud používány a jsou dosud založeny na stejném právním základě, a nedošlo tedy k žádným změnám v závěrech, pokud jde o způsobilost, uplatňování režimů v praxi, výhody vyplývající z jejich využívání a jejich specifičnost.

(182)

Nejnovější antisubvenční šetření (šetření týkající se pneumatik a šetření týkající se elektrokol), jejichž období šetření se o 6 měsíců, respektive o 9 měsíců překrývalo se stávajícím šetřením, potvrdila, že tyto režimy se dosud používají a jejich povaha se nezměnila (74).

(183)

V bodech 176–186 a příloze 35 žádosti o přezkum před pozbytím platnosti žadatel poskytl důkazy o tom, že někteří výrobci oceli s organickým povlakem využívali tří dalších preferenčních politik týkajících se daně z příjmu, které nebyly napadeny v původním šetření, totiž úlevy na dani z příjmů podniků za výrobky ze zdrojů plynoucích z využívání součinnosti (tento režim využívá nejméně jeden výrobce oceli s organickým povlakem), osvobození od daní z užívání pozemků (tento režim využívají nejméně dva výrobci oceli s organickým povlakem) a snížení daní na železnou rudu (tento režim využívá nejméně jeden výrobce oceli s organickým povlakem). Důkazy v tomto ohledu jsou založeny na zjištěních šetření týkajícího se plochých za tepla válcovaných výrobků a na auditem ověřených účetních závěrkách dotčených společností.

(184)

Vzhledem k neexistenci spolupráce ze strany čínské vlády nebyly předloženy žádné argumenty, jež by zpochybnily důkazy předložené žadatelem, pokud jde o přetrvávající výhody plynoucí výrobcům oceli s organickým povlakem z programů a politik týkajících se daně z příjmu a ostatních přímých daní.

(185)

Dotčené programy jsou považovány za subvence ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) a čl. 3 odst. 2 základního nařízení v podobě prominutí příjmů vládou, kterým získávají společnosti z řad příjemců výhodu.

(186)

Vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany čínské vlády a čínských vyvážejících výrobců neměla Komise k dispozici žádné údaje o konkrétních společnostech, na jejichž základě by mohla vypočítat výši subvence poskytnuté během období přezkumného šetření. Avšak pro účely zjištění přetrvávajícího subvencování, kterých bylo dosaženo během stávajícího přezkumu před pozbytím platnosti, Komise nepovažuje za nutné tuto výši vypočítat.

(187)

Tyto režimy jsou specifické ve smyslu čl. 4 odst. 2 písm. a) základního nařízení, neboť přístup k nim je podle právních předpisů, jimiž se řídí orgán poskytující subvenci, omezen na některé podniky a odvětví.

(188)

Komise proto dospěla k závěru, že existují dostatečné důkazy, z nichž vyplývá, že v případě některých z daňových programů se v období přezkumného šetření i nadále jednalo o napadnutelné subvence.

(189)

V původním šetření Komise zjistila, že výrobcům oceli s organickým povlakem byly poskytovány napadnutelné subvence spojené s preferenčním zacházením v rámci dvou programů týkajících se nepřímých daní a dovozního cla:

(190)

Napaden byl mimoto jeden další regionální režim a několik dalších daňových zvýhodnění ad hoc, které se týkaly nepřímých daní.

(191)

Vzhledem k nedostatečné spolupráci čínské vlády a ke skutečnosti, že společnosti zařazené do vzorku tyto režimy v původním šetření nevyužívaly, založila Komise svá zjištění, pokud jde o právní základ, způsobilost, povahu subvencí a jejich specifičnost na důkazech poskytnutých v žádosti a na výsledcích antisubvenčních šetření orgánů USA týkajících se bezdřevého natíraného papíru (75) a na vlastním šetření ve věci bezdřevého natíraného papíru (76).

(192)

Bylo zjištěno, že tyto programy týkající se nepřímých daní a dovozního cla jsou subvencemi ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) a čl. 3 odst. 2 základního nařízení v podobě prominutí příjmů vládou, což poskytuje společnostem z řad příjemců výhodu.

(193)

Tyto subvenční režimy byly rovněž shledány specifickými ve smyslu čl. 4 odst. 2 písm. a) základního nařízení, neboť přístup k nim byl podle právních předpisů, jimiž se řídily orgány poskytující subvence, omezen pouze na některé podniky a odvětví. Nedostatečná spolupráce ze strany čínské vlády navíc neumožnila Komisi dospět k závěru ohledně toho, zda existovala objektivní kritéria způsobilosti k určitým režimům, která je také učinila specifickými podle čl. 4 odst. 2 písm. b) základního nařízení.

(194)

Druhý režim, na nějž se odkazuje v 189. bodě odůvodnění, byl navíc shledán specifickým na základě čl. 4 odst. 4 písm. b) základního nařízení, neboť je závislý na přednostním používání domácího, a nikoli dovezeného zboží, a regionální režim a zvýhodnění ad hoc byly navíc shledány specifickými na základě čl. 4 odst. 3 uvedeného nařízení, neboť jejich způsobilost byla omezena na určité vymezené oblasti a obce v oblasti působnosti orgánu poskytujícího subvence.

(195)

V žádosti o přezkum před pozbytím platnosti žadatel v bodech 137–141 uvádí, že zjištění šetření týkajícího se plochých za tepla válcovaných výrobků potvrdila přetrvávání výhod a napadnutelnost prvního režimu uvedeného ve 189. bodě odůvodnění. Bylo rovněž potvrzeno, že právní základ režimu se nezměnil, a tedy ani v závěrech, pokud jde o způsobilost, uplatňování režimu v praxi, výhody vyplývající z jeho využívání a jeho specifičnost, nedošlo k žádné změně (77).

(196)

Šetření týkající se plochých za tepla válcovaných dále dospělo k závěru, že v období šetření týkajícího se plochých za tepla válcovaných výrobků (2015) využíval tento režim nejméně jeden výrobce oceli s organickým povlakem (78). Jelikož je dotčený program spojen s nákupem dlouhodobých aktiv, výhoda, jež z něho plyne, by měla být (jako tomu bylo v šetření týkajícím se plochých za tepla válcovaných výrobků) odepisována po dobu životnosti zařízení. Proto Komise dospěla k závěru, že dotčená společnost dosud využívá této subvence v období stávajícího přezkumného šetření.

(197)

V bodech 187–190 žádosti žadatel rovněž uvádí, že v důsledku šetření týkajícího se plochých za tepla válcovaných výrobků bylo zjištěno, že stejnému výrobci oceli s organickým povlakem byla vzhledem k přemístění jeho výroby dodatečně vrácena veškerá DPH a daň z příjmu, které zaplatil v letech 2006–2009. V šetření týkajícím se plochých za tepla válcovaných výrobků byla dotčená subvence považována za finanční příspěvek týkající se rozsáhlého investičního projektu, a tedy výhoda z něho plynoucí byla odpisována po dobu průměrné životnosti stálých aktiv společnosti. Proto bylo možné dospět k závěru, že dotčená společnost v období stávajícího přezkumného šetření této subvence dosud využívala.

(198)

Vzhledem k neexistenci spolupráce ze strany čínské vlády nebyly předloženy žádné argumenty, jež by zpochybnily důkazy předložené žadatelem, pokud jde o přetrvávající výhody čerpané výrobci oceli s organickým povlakem z programů a politik týkajících se nepřímých daní a dovozního cla.

(199)

Dotčené programy jsou považovány za subvence ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) a čl. 3 odst. 2 základního nařízení v podobě prominutí příjmů vládou, kterým získávají společnosti z řad příjemců výhodu.

(200)

Vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany čínské vlády a čínských vyvážejících výrobců neměla Komise k dispozici žádné údaje o konkrétních společnostech, na jejichž základě by mohla vypočítat výši subvence poskytnuté během období přezkumného šetření. Avšak pro účely zjištění přetrvávajícího subvencování, kterých bylo dosaženo během stávajícího přezkumu před pozbytím platnosti, Komise nepovažuje za nutné tuto výši vypočítat.

(201)

Tyto režimy jsou specifické ve smyslu čl. 4 odst. 2 písm. a) základního nařízení, neboť přístup k nim je omezen pouze na některé podniky a odvětví.

(202)

Komise proto dospěla k závěru, že existují dostatečné důkazy, z nichž vyplývá, že některé programy týkajících se nepřímých daní a dovozního cla během období přezkumného šetření nadále představovaly napadnutelné subvence.

(203)

Komise proto dospěla k závěru, že výrobci oceli s organickým povlakem v Číně v období přezkumného šetření nadále čerpali výhody z napadnutelných subvencí.

(204)

V návaznosti na zjištění o existenci subvencování v období přezkumného šetření Komise zkoumala pravděpodobnost pokračování subvencovaného dovozu z dotčené země, pokud by byla tato opatření zrušena. Navíc byly analyzovány tyto prvky: výrobní kapacita a volná kapacita v Číně, dostupnost jiných trhů a atraktivita trhu Unie.

(205)

Vzhledem k nedostatečné spolupráci byly výrobní kapacita a volná kapacita v ČLR stanoveny v souladu s článkem 28 základního nařízení na základě dostupných údajů, a zejména informací poskytnutých žadatelem.

(206)

Výrobní kapacita v ČLR podstatně převyšovala stávající objem výroby. Podle údajů CISA výrobní kapacita oceli s barevnou povrchovou úpravou v roce 2013 činila 40 milionů tun (79). Při objemu výroby na úrovni 7,5 milionu tun dosáhlo využití kapacity jen přibližně 20 %. Pokud by opatření byla zrušena, čínští výrobci měli dostatečnou volnou kapacitu, odhadovanou na 32,5 milionu tun, aby subvencovanou ocelí s organickým povlakem zaplavili trh Unie, kde spotřeba činí 4,5 milionu tun.

(207)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že kdyby byla opatření zrušena, disponují čínští vyvážející výrobci dostatečnou volnou kapacitou, již by mohli využít k výrobě oceli s organickým povlakem na vývoz na trh Unie.

(208)

Opatření na ochranu obchodu před čínským vývozem oceli s organickým povlakem jsou zavedena v Indii, Malajsii, Pákistánu, Turecku a Vietnamu. Komise proto dospěla k závěru, že kdyby byla stávající opatření zrušena, je pravděpodobné, že by čínští vyvážející výrobci přesměrovali vývoz do Unie.

(209)

Během období přezkumného šetření byly prodejní ceny výrobního odvětví Unie o 194–338 EUR za tunu oceli s organických povlakem (neboli o 28–59 %) vyšší než ceny na bázi CIF čínského vývozu na pět hlavních vývozních trhů. Byly také o 211–226 EUR za tunu oceli s organickým povlakem (neboli o 31–33 %) vyšší než průměrná cena CIF čínského vývozu do všech třetích zemí (kromě Unie). Čínský vývoz na pět nejdůležitějších vývozních trhů v období přezkumného šetření činil 48 % spotřeby Unie.

(210)

Je proto pravděpodobné, že kdyby byla opatření zrušena, čínští vyvážející výrobci přesměrují vývoz podstatného objemu oceli s organickým povlakem ze třetích zemí na trh Unie.

(211)

Na základě dostupných údajů dospěla Komise k závěru, že existují dostatečné důkazy o tom, že subvencování odvětví oceli s organickým povlakem v ČLR přetrvávalo v průběhu posuzovaného období a bude pravděpodobně přetrvávat i v budoucnu.

(212)

Subvencování odvětví oceli s organickým povlakem umožňuje čínským výrobcům udržet jejich výrobní kapacitu na úrovni výrazně přesahující domácí poptávku, a to navzdory zmenšujícím se trhům v Číně i v celosvětovém měřítku.

(213)

Komise proto dospěla k závěru, že zrušení vyrovnávacích opatření by pravděpodobně vedlo k přesměrování subvencovaného dovozu významného objemu výrobku, který je předmětem přezkumu, na trh Unie. Čínská vláda i nadále nabízí odvětví výroby oceli s organickým povlakem různé subvenční programy a Komise došla k závěru, že odvětví oceli s organickým povlakem během období přezkumného šetření řadu z nich využilo.

(214)

Během období přezkumného šetření vyrábělo ocel s organickým povlakem více než 20 známých výrobců v Unii, někteří z nich byli navzájem ve spojení. Několik z těchto výrobců patřilo k ocelářským skupinám.

(215)

Na základě odpovědí na dotazník předložený výrobcům Unie zařazeným do vzorku a údajů, jež předložil žadatel, byla celková výroba v Unii během období přezkumného šetření odhadnuta na 4 752 003 tun. Výrobci v Unii, kteří představují celkovou výrobu Unie, tvoří výrobní odvětví Unie ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

(216)

Šetření zjistilo, že část výrobního odvětví Unie používá svou výrobu pro vlastní spotřebu, tj. výrobky byly často pouze předány (bez faktury) a/nebo dodány za transferové ceny v rámci jedné společnosti nebo skupiny společností k dalšímu navazujícímu zpracování. V zájmu získání co nejúplnějšího obrazu o situaci ve výrobním odvětví Unie byly shromážděny a analyzovány údaje o veškeré činnosti v souvislosti s ocelí s organickým povlakem.

(217)

Stejně jako v původním šetření (462. a 463. bod jeho odůvodnění) se mělo za to, že ekonomické ukazatele jako výroba, kapacita, využití kapacity, investice, zásoby, zaměstnanost, produktivita, mzdy a schopnost opatřit si kapitál se odvíjejí od celé činnosti bez ohledu na to, zda se jedná o výrobu pro vlastní spotřebu nebo pro prodej na volném trhu. Objem prodeje a prodejní ceny na trhu Unie, podíl na trhu, růst, objem vývozu a vývozní ceny se však zaměřují na situaci převládající na volném trhu (a jsou tedy vyloučeny činnosti pro vlastní spotřebu). Ukazatele újmy tedy byly upraveny o známé použití pro vlastní spotřebu a o prodej v rámci výrobního odvětví Unie a použití pro vlastní spotřebu a prodej v rámci výrobního odvětví Unie byly analyzovány zvlášť.

(218)

Spotřeba v Unii byla stanovena na základě i) dovozní statistiky na úrovni kódů TARIC, jež používají informace shromážděné na základě čl. 14 odst. 6 základního nařízení, a ii) údajů o objemu prodeje výrobního odvětví Unie (včetně operací souvisejících s vlastní spotřebou) v Unii předložených žadatelem. Tyto údaje o objemu prodeje, pokud jde o výrobce v Unii zařazené do vzorku, byly porovnávány a v případě potřeby aktualizovány v důsledku inspekcí na místě provedených v jejich prostorách.

(219)

Spotřeba v Unii se během posuzovaného období vyvíjela takto:

Tabulka 1

(220)

V průběhu posuzovaného období se spotřeba v Unii zvýšila o 18 %.

(221)

Komise stanovila objem dovozu a ceny na základě statistiky dovozu na úrovni kódů TARIC s využitím informací shromážděných v souladu s čl. 14 odst. 6 základního nařízení.

(222)

Dovoz z Číny do Unie se během posuzovaného období vyvíjel takto:

Tabulka 2

(223)

Během posuzovaného období byl objem dovozu z ČLR malý. Čínský podíl na trhu v posuzovaném období mírně kolísal a v období přezkumného šetření činil 0,1 %.

(224)

Dovoz od zavedení prozatímních antidumpingových opatření v září 2012 zůstával na nízké úrovni. Lze předpokládat, že tato nízká úroveň je výsledkem platných opatření.

(225)

Cena dovozu z Číny do Unie se během posuzovaného období vyvíjela takto:

Tabulka 3

(226)

Během posuzovaného období se ceny čínského dovozu zvýšily o 87 %. Lze důvodně předpokládat, že tento trend je přinejmenším částečně důsledkem rostoucích cen surovin.

(227)

Průměrné ceny prodeje spolupracujících výrobců v Unii odběratelům na trhu Unie, kteří nejsou ve spojení, byly porovnány s průměrnými cenami dovozu z Číny. Vzhledem k neexistenci spolupráce ze strany čínských vyvážejících výrobců nebylo možné provést spolehlivá srovnání podle druhů výrobku a pro stanovení průměrné čínské dovozní ceny byly použity dovozní statistiky výrobku, který je předmětem přezkumu, jako celku. Kvůli nedostatečné spolupráci v tomto přezkumu před pozbytím platnosti ze strany dovozců, kteří nejsou ve spojení, byly použity odhady výše úprav nákladů vzniklých po dovozu obsažené v žádosti.

(228)

Z porovnání provedeného na základě této metody vyplynulo, že dovoz výrobku, který je předmětem šetření, se během období přezkumného šetření podbízel cenám výrobního odvětví Unie o 27,8 % (což je velmi podobné podbízení zjištěnému v původním šetření).

(229)

Analýza čínských cen vývozu na ostatní třetí trhy navíc prokázala, že Čína prodávala na některých svých hlavních vývozních trzích za ceny podobné cenám vývozu do Unie, nebo někdy dokonce za ceny nižší, což tudíž podporuje závěr, že se stávající úroveň čínských cen podbízí prodejním cenám výrobního odvětví Unie na trhu Unie.

(230)

V tabulce 4 je znázorněn vývoj dovozu ze třetích zemí během posuzovaného období do Unie, a to z hlediska objemu a podílu na trhu, jakož i z hlediska průměrné ceny tohoto dovozu.

Tabulka 4

(231)

Objem dovozu ze třetích zemí za posuzované období vzrostl a jeho podíl na trhu dosáhl 14,8 %. Většina z tohoto dovozu pocházela z Indie a Koreje, po nich následovaly Turecko a Tchaj-wan.

(232)

Průměrná cena dovozu ze třetích zemí byla celkově vyšší než průměrné ceny, za které přicházel do Unie dovoz z Číny. V závislosti na konkrétním roce byla průměrná cena dovozu ze třetích zemí buď vyšší, nebo nižší než průměrné prodejní ceny výrobců z Unie v Unii.

(233)

Podle čl. 3 odst. 5 základního nařízení zahrnovalo zkoumání dopadu subvencovaného dovozu na výrobní odvětví Unie posouzení všech hospodářských faktorů a ukazatelů, které ovlivňovaly stav výrobního odvětví Unie v průběhu posuzovaného období.

(234)

Makroekonomické ukazatele (výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, objem prodeje, podíl na trhu, zaměstnanost, produktivita, růst, velikost vyrovnávacího rozpětí a překonání účinků dřívějšího subvencování) byly posouzeny na úrovni celého výrobního odvětví Unie. Posouzení bylo založeno na informacích poskytnutých žadatelem, porovnaných s ověřenými odpověďmi na dotazník výrobců v Unii zařazených do vzorku.

(235)

Analýza mikroekonomických ukazatelů (zásoby, prodejní ceny, ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic, schopnost získat kapitál, mzdy) byla provedena na úrovni výrobců v Unii, kteří byli zařazeni do vzorku. Hodnocení vycházelo z jejich informací, které byly řádně ověřeny během inspekce na místě.

(236)

Vzhledem k tomu, že jednu ze tří společností zařazených do vzorku žadatel nezastupuje, jsou v souladu s článkem 29 základního nařízení údaje v tabulkách 8 až 13 uvedeny v rozpětích, aby byla zachována důvěrnost citlivých obchodních informací.

(237)

V posuzovaném období se výroba, výrobní kapacita a využití kapacity výrobního odvětví Unie vyvíjely takto:

Tabulka 5

(238)

V posuzovaném období došlo k mírnému zvýšení objemu výroby (+8 %) a výrobní kapacity (+ 5 %), zatímco využití kapacity se zvýšilo o 2 % a dosáhlo 89 %).

(239)

Prodej výrobního odvětví Unie (včetně operací souvisejících s vlastní spotřebou) v Unii se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 6

(240)

Prodej výrobního odvětví Unie na trhu Unie se v posuzovaném období zvýšil o 14 %.

(241)

Podíl výrobního odvětví Unie na trhu během posuzovaného období klesl na 84,9 %.

(242)

Úroveň zaměstnanosti a produktivita ve výrobním odvětví Unie se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 7

(243)

Zaměstnanost i produktivita pracovních sil výrobního odvětví Unie, měřená jako objem výroby (v tunách) na zaměstnanou osobu a rok, v posuzovaném období vzrostly. Tato zvýšení jsou odrazem celkového růstu objemu výroby a prodeje.

(244)

Výrobnímu odvětví Unie se podařilo využít růstu na trhu Unie, i když zařízení, jež byla více postižena nižším využitím kapacity zaznamenaným během původního šetření, jsou dosud ve fázi obnovy. Výrobní odvětví Unie si po celé posuzované období udržovalo významný podíl na trhu.

(245)

V období přezkumného šetření pokračovalo subvencování na značné úrovni, jak bylo vysvětleno v oddíle 3 výše. Je třeba poznamenat, že čínští výrobci se ve značné míře podbízeli prodejním cenám výrobního odvětví Unie a že výrobní odvětví Unie se dosud nachází v nestabilní situaci.

(246)

Jelikož objem subvencovaného dovozu z Číny byl mnohem nižší než v období původního šetření, dospěla Komise k závěru, že dopad rozsahu vyrovnávacího rozpětí na výrobní odvětví Unie byl méně výrazný než v původním šetření.

(247)

Zásoby výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 8

(248)

Zásoby výrobců v Unii se v posuzovaném období zvýšily. Tento ukazatel však pro posouzení ekonomické situace výrobců v Unii není považován za příliš relevantní. Ocel s organickým povlakem se většinou vyrábí na objednávku. Zásoby v každém případě představovaly během období přezkumného šetření pouze asi 2 % celkového prodeje.

(249)

Průměrné jednotkové prodejní ceny pro odběratele v Unii, kteří nejsou ve spojení, a průměrné jednotkové výrobní náklady výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 9

(250)

V období přezkumného šetření se výrobnímu odvětví Unie podařilo zvýšit své prodejní ceny o 11 %. Po poklesu cen v období 2014–2015 a poté v období 2015–2016 ceny v období 2016–2017 opět rostly. Tyto poklesy i tento růst úzce souvisí se změnami cen surovin.

(251)

Komise stanovila ziskovost výrobců v Unii zařazených do vzorku tak, že čistý zisk před zdaněním z prodeje obdobného výrobku odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, vyjádřila jako procentní podíl z obratu tohoto prodeje. Čistý peněžní tok je schopnost výrobců v Unii financovat svoji činnost z vlastních zdrojů.

(252)

V průběhu posuzovaného období přestalo výrobní odvětví Unie vykazovat ztráty. Zlepšení ziskovosti jednoznačně souviselo s tím, že výrobní odvětví Unie dokázalo v letech po zavedení původních opatření zvýšit svůj prodej a objem výroby, jakož i prodejní ceny. Ziskovost však zůstávala nižší než cílový zisk, který byl v původním šetření považován za přiměřený a udržitelný (tj. 6,7 %).

Tabulka 11

(253)

Vývoj peněžního toku během posuzovaného období odráží hlavně vývoj celkové ziskovosti výrobního odvětví Unie.

(254)

Vysoce kapitálově náročné výrobní odvětví Unie, v posuzovaném období provádělo pravidelné investice zaměřené na optimalizaci a modernizaci stávajících výrobních strojů. Významné investice rovněž byly činěny s cílem vyhovět právním požadavkům na ochranu životního prostředí a zvýšení bezpečnosti. V závislosti na jednotlivých společnostech docházelo k investicím zaměřeným na snížení nákladů, optimalizaci spotřeby energie a/nebo také na reorganizaci zařízení, jež byla negativně postižena nižším využitím kapacity zaznamenaném v období původního šetření.

(255)

Návratnost investic je zisk vyjádřený v procentech ve vztahu k čisté účetní hodnotě investic. Návratnosti investic během posuzovaného období kopírovala trend ziskovosti.

(256)

Schopnost opatřit si investice se od zavedení opatření zlepšila.

(257)

Průměrná úroveň mezd se v posuzovaném období poněkud zvýšila, ale méně než jednotkové výrobní náklady.

(258)

Z analýzy újmy je patrné, že se situace výrobního odvětví Unie v posuzovaném období zlepšila. Uložení konečných vyrovnávacích opatření v březnu 2013 umožnilo výrobnímu odvětví Unie se pomalu, ale vytrvale zotavovat ze škodlivých účinků subvencování. O tom, že opatření výrobnímu odvětví Unie významně prospěla, svědčí mimo jiné růst objemu výroby a prodeje v Unii, kladný peněžní tok a návratnost investic, prodejní ceny celkově vyšší než jednotkové výrobní náklady, minimální růst nákladů práce a výrazně zlepšená ziskovost.

(259)

Avšak i když se výrobní odvětví Unie do značné míry zotavilo z minulé újmy a zdá se, že je na správné cestě k dalšímu zlepšení jeho stavu v dlouhodobé perspektivě, je stále v nestabilní situaci v důsledku omezené ziskovosti, která dosud nedosahuje cílového zisku.

(260)

Jak je uvedeno v oddíle 4.6 výše, výrobní odvětví Unie se do značné míry zotavilo z minulé újmy způsobené čínským subvencovaným dovozem. Tento oddíl bude nicméně zkoumat, zda se nejistá situace výrobního odvětví Unie bude dále zhoršovat a povede k obnovení podstatné újmy, kdyby opatření pozbyla platnosti.

(261)

Pokud by opatření byla zrušena, lze očekávat, že objem dovozu z Číny prudce vzroste. Připomíná se, že dovoz v období původního šetření činil více než 702 000 tun, zatímco v období přezkumného šetření činil 6 338 tun.

(262)

Nadměrná kapacita výroby oceli v Číně je jednoznačně prokázána (80). Žadatel předložil údaje z databáze Plantfacts, z nichž vyplývá, že kapacita výroby oceli s organickým povlakem v Číně činí 7 milionů tun (tj. více než čtyřnásobek zjevné spotřeby oceli s organickým povlakem v Číně). To je zřejmě střízlivý odhad. Žadatel rovněž poskytl podrobné informace z roku 2013, podle nichž Čínské sdružení železa a oceli zveřejnilo, že kapacita výroby oceli s barevnou povrchovou úpravou činila v uvedeném roce téměř 40 milionů tun.

(263)

Ačkoli objem čínského vývozu do Unie po uložení původních opatření prudce klesl, čínští výrobci vyrábějí významný objem výrobku, který je předmětem přezkumu, a více než 80 % z něho vyvážejí. Podle údajů zveřejněných Světovým sdružením výrobců oceli vyráběla Čína v letech 2013–2014 více než 8 milionů tun oceli s organickým povlakem za rok. Jedna ze společností, jež podnět podpořily, poskytla údaje z bulletinu China Metallurgical Newsletter, který vydávají Čínský výzkumný ústav pro informace a standardizaci v metalurgii a Rada pro metalurgii Čínské rady pro rozvoj mezinárodního obchodu, z nichž vyplývá, že v letech 2015–2017 vyrobila Čína přibližně 8 milionů tun oceli s organickým povlakem za rok. Podle stejného podání tohoto žadatele se odhaduje, že v období 2015–2017 se čínská zjevná spotřeba oceli s organickým povlakem pohybovala v rozpětí 1–1,8 milionu tun za rok.

(264)

Jakkoli však jsou vývozní trhy pro čínský průmysl důležité, čelí Čína v přístupu na ně čím dál větším obtížím. V letech 2016–2018 země jako Indie, Malajsie, Vietnam, Pákistán nebo Turecko uložily opatření na ochranu obchodu, jež se dotýkají oceli s organickým povlakem pocházející z Číny. Pokud jde o USA, od ledna 2018 ocel (včetně oceli s organickým povlakem) z mnoha zemí původu včetně Číny podléhá clu v sazbě 25 % (81).

(265)

Unie je po asijských trzích a trzích Severní a Střední Ameriky největším trhem oceli s organickým povlakem.

(266)

Z čínské databáze vyplývá, že Čína v nedávné minulosti vyvážela významné objemy do zemí mimo Unii za nízké ceny. V roce 2017 byly čínské ceny FOB vývozu do Unie o 10,5 % vyšší než například ceny dovozu do Koreje, hlavního vývozního trhu pro tento výrobek. Během období přezkumného šetření byl objem vyvážený do zemí mimo Unii vyšší než celková výroba výrobního odvětví Unie a než zjevná spotřeba v Unii. Vzhledem k atraktivitě trhu Unie z hlediska cen, otevřenosti (na tento výrobek se nevztahuje žádné clo) a zvýšené zjevné spotřeby se má za to, že pokud by opatření byla ukončena, čínští vývozci by pravděpodobně znovu nasměrovali významné objemy oceli s organickým povlakem na lukrativnější trh Unie. Skutečnost, že Unie nedávno přijala ve vztahu k některým výrobkům z oceli ochranná opatření, na tomto závěru nic nemění. Objem dovozu je v rámci celních kvót stanoven na úrovních, jež mohou Číně umožnit vyvážet významné množství oceli s organickým povlakem.

(267)

Kromě toho, jak bylo popsáno v oddíle 4.3.2, ceny čínského dovozu na trh Unie se v období přezkumného šetření výrazně podbízely cenám výrobců v Unii, zejména pokud se odečte vliv vyrovnávacího cla.

(268)

Na trhu s výrobky z oceli s organickým povlakem existuje velká cenová konkurence, jelikož se hospodářská soutěž uskutečňuje na základě cen. Potenciální tlak na ceny výrobního odvětví Unie dále prohlubuje to, že čínský prodej se, jak je uvedeno v žádosti, obvykle uskutečňuje v poměrně velkých množstvích. Jestliže se levný a subvencovaný dovoz prodává na trhu Unie ve významných množstvích, výrobci v Unii ztratí velké objemy prodeje. Schopnost opatřit si kapitál a investovat by mohla být narušena, pokud se ziskovost výrobců v Unii dále sníží nebo bude záporná.

(269)

Komise proto dospěla k závěru, že zrušení opatření týkajících se dovozu z Číny by mělo pravděpodobně za následek obnovení újmy pro výrobní odvětví Unie.

(270)

V souladu s článkem 31 základního nařízení se zkoumalo, zda by zachování stávajících antisubvenčních opatření nebylo v rozporu se zájmem Unie jako celku. Určení zájmu Unie vycházelo z posouzení jednotlivých dotčených zájmů, tedy zájmů výrobního odvětví Unie na jedné straně a zájmů dovozců a uživatelů na straně druhé.

(271)

Je třeba připomenout, že v původním šetření se mělo za to, že přijetí opatření není v rozporu se zájmem Unie. Skutečnost, že stávající šetření je přezkumem, a je při něm tudíž hodnocen stav v období, kdy již byla uplatňována antisubvenční opatření, navíc umožňuje posoudit jakýkoli nežádoucí nepříznivý dopad platných antisubvenčních opatření na dotčené strany.

(272)

Na tomto základě bylo zkoumáno, zda by navzdory závěrům o pravděpodobnosti pokračování subvencování a obnovení újmy bylo možno dospět k závěru, že by nebylo v zájmu Unie v tomto konkrétním případě opatření zachovávat.

(273)

Šetření prokázalo, že kdyby opatření pozbyla platnosti, pravděpodobně by to mělo významný nepříznivý vliv na výrobní odvětví Unie. Situace výrobního odvětví Unie by se rychle zhoršila, pokud jde o nižší objem prodeje a prodejní ceny, což by vedlo k výraznému snížení ziskovosti. Pokračování opatření by výrobnímu odvětví Unie umožnilo dále využívat jeho potenciál na trhu Unie, kde existují rovné podmínky.

(274)

Zachování platnosti vyrovnávacích opatření je tedy v zájmu výrobního odvětví Unie.

(275)

Jak bylo uvedeno v 18. bodě odůvodnění výše, bylo v tomto šetření kontaktováno devět známých dovozců, kteří byli vyzváni ke spolupráci. Žádný z nich se nepřihlásil a ani v tomto šetření nijak nespolupracoval.

(276)

Připomíná se, že v původním šetření bylo zjištěno, že případný negativní dopad uložení opatření na dovozce by vzhledem k jejich ziskům a zdrojům dodávek nebyl nepřiměřený.

(277)

Ve stávajícím šetření neexistují ve spisu žádné důkazy, které by naznačovaly opak, a lze proto potvrdit, že v současnosti platná opatření neměla žádný významný negativní dopad na finanční situaci dovozů a že zachování opatření nebude mít na ně nepatřičný nepříznivý vliv.

(278)

V rámci tohoto šetření bylo kontaktováno na šedesát známých uživatelů, kteří byli vyzváni ke spolupráci. Žádný z uživatelů se nepřihlásil a ani v tomto šetření nijak nespolupracoval.

(279)

Připomíná se, že v původním šetření předložilo odpovědi na dotazník deset uživatelů. Tehdy bylo zjištěno, že případný dopad uložení opatření na uživatele by vzhledem k jejich ziskům a zdrojům dodávek nebyl nepřiměřený.

(280)

Ve stávajícím šetření neexistují ve spisu žádné důkazy, které by naznačovaly, že platná opatření by je jakkoli negativně ovlivňovala. Žadatel ve skutečnosti předložil důkazy o tom, že klíčoví uživatelé v období přezkumu zaznamenali zvýšení ziskovosti. Podle údajů uvedených v žádosti nemají platná opatření citelný dopad na uživatele a spotřebitele, protože ocel s organickým povlakem představuje zanedbatelnou část nákladů na navazující výrobky (např. 0,42 EUR z nákladů na výrobu pračky nebo 0,4 % investic do prázdné tovární budovy).

(281)

Na základě výše uvedených skutečností se vyvozuje závěr, že stávající platná opatření neměla významný negativní dopad na finanční situaci uživatelů a že zachování opatření nebude mít na ně nepatřičný nepříznivý vliv.

(282)

Komise proto dospěla k závěru, že není žádný přesvědčivý důvod vyplývající ze zájmu Unie proti zachování konečných vyrovnávacích opatření uložených na dovoz oceli s organickým povlakem pocházející z ČLR.

(283)

Z výše uvedeného vyplývá, že v souladu s článkem 18 základního nařízení by měla být vyrovnávací opatření vztahující se na dovoz některých výrobků z oceli s organickým povlakem pocházejících z Číny zachována.

(284)

Pokud společnost následně změní název svého subjektu, může požádat o uplatnění této individuální celní sazby. Taková žádost musí být zaslána Komisi (82). Žádost musí obsahovat veškeré příslušné informace umožňující prokázat, že změna nemá vliv na právo dané společnosti využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje. Pokud změna názvu společnosti nemá vliv na její právo využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje, bude oznámení o změně názvu zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

(285)

S ohledem na článek 109 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 (83) se použije jako úroková sazba v případech, kdy má být částka vrácena na základě rozsudku Soudního dvora Evropské unie, sazba, kterou uplatňuje Evropská centrální banka na své hlavní refinanční operace, uveřejněná v řadě C Úředního věstníku Evropské unie a platná první kalendářní den každého měsíce.

(286)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 15 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036,