(EU) 2019/518Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/518 ze dne 19. března 2019, kterým se mění nařízení (ES) č. 924/2009, pokud jde o některé poplatky za přeshraniční platby v Unii a poplatky za konverzi měny (Text s významem pro EHP.)

(1)

Od přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2560/2001 (4) a (ES) č. 924/2009 (5) se poplatky za přeshraniční platby v eurech mezi členskými státy eurozóny výrazně snížily, takže jsou nyní v převážné většině případů zanedbatelné.

(2)

Přeshraniční platby v eurech prováděné z členských států mimo eurozónu nicméně představují přibližně 80 % všech přeshraničních plateb, jež jsou z těchto členských států prováděny. Poplatky za takové přeshraniční platby zůstávají příliš vysoké ve většině členských států mimo eurozónu, přestože mají poskytovatelé platebních služeb, kteří se v nich nacházejí, přístup k týmž účinným infrastrukturám, umožňujícím zpracování těchto transakcí s velmi nízkými náklady jako poskytovatelé platebních služeb, kteří se nacházejí v eurozóně.

(3)

Vysoké poplatky za přeshraniční platby nadále představují překážku, jež brání plnému začlenění podniků a občanů v členských státech mimo eurozónu do vnitřního trhu a ovlivňuje jejich konkurenceschopnost. Tyto vysoké poplatky jsou příčinou toho, že v Unii přetrvávají dvě kategorie uživatelů platebních služeb: uživatelé platebních služeb, kteří využívají výhod jednotné oblasti pro platby v eurech (SEPA), a uživatelé platebních služeb, kteří za své přeshraniční platby v eurech platí vysoké ceny.

(4)

Aby bylo usnadněno fungování vnitřního trhu a byla odstraněna nerovnost mezi uživateli platebních služeb v členských státech eurozóny a členských státech mimo eurozónu, pokud jde o přeshraniční platby v eurech, je nutné zajistit, aby poplatky za přeshraniční platby v eurech v rámci Unie byly uvedeny v soulad s poplatky účtovanými za odpovídající vnitrostátní platby provedené v národní měně členského státu, v němž se nachází poskytovatel platebních služeb pro uživatele platebních služeb. Má se za to, že poskytovatel platebních služeb se nachází v členském státě, v němž poskytuje své služby uživateli platebních služeb.

(5)

Jsou-li v členském státě plátce a v členském státě příjemce používány odlišné měny, poplatky za konverzi měny přeshraniční platbu výrazně zdražují. Článek 45 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366 (6) stanoví požadavek, aby byly poplatky a použitý směnný kurz transparentní, čl. 52 odst. 3 této směrnice uvádí požadavky na informace týkající se platebních transakcí upravených rámcovou smlouvou a čl. 59 odst. 2 této směrnice se týká požadavků na informace týkající se poskytovatelů, kteří nabízejí služby konverze měny v bankomatu nebo v místě prodeje. Tyto požadavky na informace nezajišťují dostatečnou transparentnost a srovnatelnost poplatků za konverzi měny v situacích, kdy jsou v bankomatu nebo v místě prodeje nabízeny alternativní možnosti konverze měny. Tento nedostatek transparentnosti a srovnatelnosti brání konkurenci, která by snížila poplatky za konverzi měny, a zvyšuje riziko, že si plátci zvolí nákladné možnosti této konverze. Je proto nezbytné zavést další opatření, která ochrání spotřebitele před nepřiměřeně vysokými poplatky za služby konverze měny a zajistí, aby byly spotřebitelům poskytnuty informace, jež ke zvolení nejlepší nabídky konverze měny potřebují.

(6)

Tato opatření by měla být přiměřená, vhodná a nákladově efektivní, aby se zajistilo, že účastníci trhu nebudou muset uskutečnit nepřiměřeně velké investice, aby přizpůsobili svou platební infrastrukturu, zařízení a postupy pro účely větší transparentnosti. Zároveň by v případech, kdy má plátce v bankomatu nebo v místě prodeje k dispozici různé možnosti konverze měny, měly poskytované informace umožňovat srovnání tak, aby mohl plátce učinit informované rozhodnutí.

(7)

Aby bylo dosaženo srovnatelnosti, měly by být poplatky za konverzi měny u všech karetních plateb vyjádřeny stejně, to jest jako procentní přirážky k posledním dostupným referenčním směnným kurzům Evropské centrální banky (ECB). V případě konverze mezi dvěma měnami jinými než euro by tato přirážka mohla vycházet z kurzu odvozeného ze dvou kurzů ECB.

(8)

V souladu s obecnými informačními požadavky týkajícími se poplatků za konverzi měny stanovenými ve směrnici (EU) 2015/2366 musí poskytovatelé služeb konverze měny zveřejnit informace o svých poplatcích za konverzi měny před iniciací platební transakce. Poskytovatelé služeb konverze měny v bankomatu nebo v místě prodeje by měli poskytovat informace o svých poplatcích za tyto služby jasným a přístupným způsobem, například tím, že poplatky vyvěsí u přepážky nebo digitálně na terminálu či na displeji v případě nákupů online. Kromě informací uvedených v čl. 59 odst. 2 směrnice (EU) 2015/2366 by před iniciací platby tito poskytovatelé měli poskytnout výslovné informace o částce, která má být vyplacena příjemci v měně používané příjemcem, a o celkové částce, kterou má plátce zaplatit, v měně účtu plátce. Částka, která má být vyplacena v měně používané příjemcem, by měla vyjadřovat cenu kupovaného zboží a služeb a může být zobrazena u pokladny spíše než na platebním terminálu. Měna používaná příjemcem je obecně místní měna, ale v souladu se zásadou smluvní volnosti to v některých případech může být jiná měna Unie. Celková částka, kterou má plátce zaplatit v měně účtu plátce, by se měla skládat z ceny zboží nebo služeb a poplatků za konverzi měny. Obě částky by navíc měly být doloženy na účtence nebo na jiném trvalém nosiči.

(9)

S ohledem na čl. 59 odst. 2 směrnice (EU) 2015/2366, pokud je služba konverze měny nabízena v bankomatu nebo v místě prodeje, měl by mít plátce možnost tuto službu odmítnout a zaplatit místo toho v měně používané příjemcem.

(10)

Aby měli plátci možnost porovnat si poplatky za různé možnosti konverze měny v bankomatu nebo v místě prodeje, měli by poskytovatelé platebních služeb plátců zahrnovat plně srovnatelné informace o platných poplatcích za konverzi měny nejen v podmínkách svých rámcových smluv, ale měli by tyto informace také zveřejnit na široce dostupném a snadno přístupném elektronické platformě, zejména na svých internetových stránkách, na svých stránkách pro klientské internetové bankovnictví a v aplikaci pro mobilní bankovnictví, a to snadno srozumitelným a přístupným způsobem. To by zajistilo vytvoření srovnávacích internetových stránek, které by spotřebitelům usnadnily srovnávání cen při cestách či nakupování v zahraničí. Poskytovatelé platebních služeb plátců by navíc měli plátcům připomenout platné poplatky za konverzi měny v případě, že provádějí karetní platbu v jiné měně, a to prostřednictvím široce dostupných a snadno přístupných elektronických komunikačních kanálů, například zpráv SMS, emailů nebo oznámení v aplikaci pro mobilní bankovnictví plátce. Poskytovatelé platebních služeb by se měli s uživateli platebních služeb dohodnout na elektronickém komunikačním kanálu, jehož prostřednictvím budou poskytovat informace o poplatcích za konverzi měny, přičemž musí zohlednit, prostřednictvím kterého kanálu mohou plátce kontaktovat nejefektivněji. Poskytovatelé platebních služeb by také měli přijmout žádost uživatelů platebních služeb, kteří si nepřejí dostávat elektronické zprávy s informacemi o poplatcích za konverzi měny.

(11)

V situacích, kdy plátce zůstává v zahraničí delší dobu, například když je vyslán do zahraničí nebo tam studuje, nebo kdy plátce pravidelně používá kartu k nákupům online v místní měně, je vhodné zasílání pravidelných upomínek. Povinnost poskytovat takovéto upomínky by nevyžadovala nepřiměřené investice za účelem přizpůsobení stávajících podnikatelských postupů a infrastruktury pro zpracování plateb poskytovatele platebních služeb a zajistila by, aby byl plátce lépe informován při zvažování různých možností konverze měny.

(12)

Komise by měla Evropskému parlamentu, Radě, ECB a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru předložit zprávu o uplatňování pravidla pro harmonizaci nákladů na přeshraniční platby v eurech a nákladů na vnitrostátní transakce v národních měnách a o efektivitě požadavku poskytovat informace o konverzi měny stanovených v tomto nařízení. Komise by rovněž měla analyzovat další možnosti (a technickou proveditelnost těchto možností) rozšíření pravidla o stejných poplatcích na všechny měny Unie a dalšího zvýšení transparentnosti a srovnatelnosti poplatků za konverzi měny a také možnost, aby jiné subjekty než poskytovatel platebních služeb plátce mohly aktivovat či deaktivovat možnost přijmout konverzi měny.

(13)

Jelikož cílů tohoto nařízení nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich z důvodu přeshraniční povahy plateb může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů,