(EU) 2019/482Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/482 ze dne 22. března 2019, kterým se mění prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/1368, kterým se stanoví seznam referenčních hodnot s kritickým významem používaných na finančních trzích podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011 (Text s významem pro EHP.)

(1)

Referenční hodnoty hrají významnou úlohu při stanovování cen mnoha finančních nástrojů a finančních smluv a při měření výkonnosti řady investičních fondů. Dodávání vstupních údajů pro referenční hodnoty a jejich administrace jsou často náchylné k manipulaci a osoby, které se na nich podílejí, často čelí střetům zájmů.

(2)

Aby splnily svou ekonomickou úlohu, musí referenční hodnoty reprezentovat podkladový trh nebo ekonomickou realitu, kterou chtějí měřit. Pokud by určitá referenční hodnota (např. mezibankovní nabídkové sazby) již nereprezentovala podkladový trh, existuje riziko nepříznivého dopadu mimo jiné na integritu trhů, financování domácností (úvěry a hypoteční úvěry) a podniků v Unii.

(3)

Je-li celková hodnota finančních nástrojů, finančních smluv a investičních fondů odkazujících na určitou konkrétní referenční hodnotu vysoká, rostou zpravidla rizika pro uživatele, trhy a hospodářství Unie. Nařízení (EU) 2016/1011 proto stanoví různé kategorie referenčních hodnot a stanoví dodatečné požadavky zajišťující integritu a spolehlivost určitých referenčních hodnot považovaných za referenční hodnoty s kritickým významem, včetně pravomoci příslušných orgánů nařídit za určitých podmínek dodání vstupních údajů pro referenční hodnotu s kritickým významem nebo administraci takové hodnoty.

(4)

Podle čl. 20 odst. 1 nařízení (EU) 2016/1011 je Komise zmocněna přijímat prováděcí akty s cílem sestavit seznam referenčních hodnot s kritickým významem a minimálně jednou za dva roky provést jeho revizi.

(5)

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/1368 (2) stanovilo seznam referenčních hodnot s kritickým významem používaných na finančních trzích podle nařízení (EU) 2016/1011.

(6)

Podle čl. 20 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2016/1011 mohou být referenční hodnoty zařazeny na seznam referenčních hodnot s kritickým významem, pokud tyto referenční hodnoty vycházejí ze vstupních údajů dodaných dodavateli, z nichž se většina nachází v jednom členském státě, a tyto referenční hodnoty jsou v tomto členském státě považovány za hodnoty s kritickým významem.

(7)

Dne 10. října 2018 polský příslušný orgán, Komisja Nadzoru Finansowego (KNF), oznámil Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy (ESMA) svůj návrh uznat sazbu Warsaw Interbank Offered Rate (Varšavská mezibankovní nabídková sazba) (WIBOR) za referenční hodnotu s kritickým významem podle čl. 20 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2016/1011, neboť je referenční hodnotou s kritickým významem v Polsku a vychází z údajů dodaných dodavateli, kteří všichni mají sídlo v Polsku.

(8)

WIBOR je referenční sazba odvozená z průměru úrokových sazeb, za které jsou banky působící na polském peněžním trhu ochotny půjčovat si navzájem nezajištěné finanční prostředky s různou splatností. Ode dne 10. října 2018 se skupiny dodavatelů WIBOR účastní jedenáct bank, které všechny mají sídlo v Polsku.

(9)

Ve svém posouzení předaném orgánu ESMA dospěla KNF k závěru, že zastavení sazby WIBOR nebo její poskytování na základě vstupních údajů nebo skupiny dodavatelů, které již nejsou reprezentativní pro podkladový trh nebo pro ekonomickou realitu, by mohla mít významný negativní dopad na fungování finančních trhů v Polsku.

(10)

Posouzení KNF dokládá, že sazba WIBOR se používá jako referenční hodnota v 60 % celkových úvěrů domácnostem v Polsku a v 70,1 % nesplacených hypotečních úvěrů. U hypotečních úvěrů uzavřených od roku 2013 se použití sazby WIBOR zvýšilo na 98,5 %. Sazba WIBOR kromě toho slouží jako referenční hodnota pro výplaty kuponů u téměř 26 % celkové nominální hodnoty polských dluhopisů. KNF rovněž předložila údaje, z nichž vyplývá, že sazba WIBOR se používá jako referenční hodnota v úrokových OTC derivátech pro nesplacenou pomyslnou hodnotu ve výši 366 miliard EUR. KNF dále na základě průzkumu dospěla k závěru, že sazba WIBOR se používá jako referenční hodnota u investičních fondů s celkovou čistou hodnotou aktiv ve výši 2,6 miliardy EUR. Celková hodnota finančních nástrojů a finančních smluv se sazbou WIBOR jako referenční sazbou je tedy větší než hrubý národní produkt Polska. Posouzení dospělo k závěru, že sazba WIBOR je životně důležitá pro finanční stabilitu a integritu trhu v Polsku a že zastavení užívání sazby WIBOR nebo její nespolehlivost by mohly mít významný negativní dopad na fungování finančních trhů v Polsku a na podniky a spotřebitele, neboť je používána v úvěrech, produktech spotřebitelských úvěrů a investičních fondech.

(11)

Dne 8. listopadu 2018 zaslal orgán ESMA Komisi stanovisko uvádějící, že KNF zohlednila veškeré prvky a kritéria uvedené v čl. 20 odst. 3 nařízení (EU) 2016/1011 a že poskytla kvantitativní údaje na podporu uznání sazby WIBOR za referenční hodnotu s kritickým významem, jakož i analytické odůvodnění poukazující na klíčovou úlohu sazby WIBOR v polské ekonomice.

(12)

Prováděcí nařízení (EU) 2016/1368 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(13)

Vzhledem ke klíčovému významu sazby WIBOR, jejímu širokému používání a její úloze při alokaci kapitálu v Polsku, by toto nařízení mělo vstoupit v platnost co nejdříve.

(14)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Evropského výboru pro cenné papíry,