(EU) 2019/462Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/462 ze dne 30. ledna 2019, kterým se mění nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/1799, pokud jde o výjimku z požadavků na předobchodní a poobchodní transparentnost podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014 pro britskou centrální banku (Bank of England) (Text s významem pro EHP.)

Publikováno: Úř. věst. L 80, 22.3.2019, s. 13-15 Druh předpisu: Nařízení v přenesené pravomoci
Přijato: 30. ledna 2019 Autor předpisu: Evropská komise
Platnost od: 23. března 2019 Nabývá účinnosti: 31. prosince 9999
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:
Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2019/462

ze dne 30. ledna 2019,

kterým se mění nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/1799, pokud jde o výjimku z požadavků na předobchodní a poobchodní transparentnost podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014 pro britskou centrální banku (Bank of England)

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014 ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (1), a zejména na čl. 1 odst. 9 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Obchody, u nichž jsou protistranami členové Evropského systému centrálních bank (ESCB), jsou v souladu s čl. 1 odst. 6 nařízení (EU) č. 600/2014 vyňaty z požadavků na obchodní transparentnost, pokud jsou prováděny v rámci měnové politiky, politiky směnných kurzů nebo politiky finanční stability.

(2)

Tuto výjimku z působnosti nařízení (EU) č. 600/2014 lze v souladu s čl. 1 odst. 9 uvedeného nařízení rozšířit na centrální banky třetích zemí, jakož i na Banku pro mezinárodní platby.

(3)

Seznam centrálních bank třetích zemí, na něž se vztahuje výjimka, stanovený v nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/1799 (2) by měl být aktualizován, a to včetně případného rozšíření působnosti výjimky stanovené v čl. 1 odst. 6 nařízení (EU) č. 600/2014 na centrální banky jiných třetích zemí.

(4)

Spojené království dne 29. března 2017 oznámilo svůj záměr vystoupit z Unie na základě článku 50 Smlouvy o Evropské unii. Smlouvy přestanou být pro Spojené království použitelné dnem vstupu v platnost dohody o vystoupení, nebo nedojde-li k tomu, dva roky po tomto oznámení, nerozhodne-li Evropská rada jednomyslně po dohodě se Spojeným královstvím o prodloužení této lhůty.

(5)

Dohoda o vystoupení, na níž se vyjednavači dohodli, obsahuje ustanovení o uplatňování práva Unie na Spojené království a ve Spojeném království i po datu, kdy Smlouvy přestanou být pro Spojené království použitelné. Pokud tato dohoda vstoupí v platnost, použijí se v souladu s jejími ustaveními pro Spojené království a v něm v přechodném období ustanovení nařízení (EU) č. 600/2014, včetně výjimky stanovené v čl. 1 odst. 6 uvedeného nařízení, přičemž na konci tohoto období jejich použitelnost skončí.

(6)

Vystoupení Spojeného království z Unie by v případě neexistence zvláštních ustanovení vedlo k tomu, že by se na britskou centrální banku stávající osvobození již nevztahovalo, pokud nebude zařazena na seznam osvobozených centrálních bank třetích zemí.

(7)

Na základě informací poskytnutých Spojeným královstvím připravila Komise zprávu o mezinárodním přístupu k britské centrální bance a předložila ji Evropskému parlamentu a Radě. V této zprávě (3) došla k závěru, že je vhodné britské centrální bance udělit výjimku z požadavků na předobchodní a poobchodní transparentnost podle nařízení (EU) č. 600/2014. Britská centrální banka by proto měla být zařazena na seznam centrálních bank, na které se vztahuje výjimka, uvedený v nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/1799.

(8)

Orgány Spojeného království poskytly ujištění ohledně statusu, práv a povinností členů ESCB a rovněž vyjádřily záměr poskytnout členům ESCB při výkonu měnové politiky, politiky směnných kurzů a politiky finanční stability výjimku srovnatelnou s výjimkou uvedenou v čl. 1 odst. 6 nařízení (EU) č. 600/2014.

(9)

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/1799 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(10)

Komise i nadále pravidelně sleduje přístup k centrálním bankám a veřejným orgánům vyňatým z požadavků na transparentnost uvedeným na seznamu v příloze nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/1799. Seznam lze aktualizovat v závislosti na vývoji regulatorních opatření v dotčených třetích zemích a s ohledem na relevantní nové zdroje informací. V důsledku takového přezkumu může dojít k tomu, že určité třetí země budou ze seznamu subjektů, na něž se vztahuje výjimka, vyškrtnuty.

(11)

Toto nařízení by mělo vstoupit v platnost co nejdříve a mělo by se použít ode dne následujícího po dni, kdy nařízení (EU) č. 600/2014 přestane být použitelné pro Spojené království a ve Spojeném království,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Příloha nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/1799 se nahrazuje zněním uvedeným v příloze tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se od prvního dne následujícího po dni, kdy nařízení (EU) č. 600/2014 přestane být pro Spojené království a ve Spojeném království použitelné.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 30. ledna 2019.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER


(1)  Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 84.

(2)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/1799 ze dne 12. června 2017, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014, pokud jde o vynětí centrálních bank některých třetích zemí z požadavků předobchodní a poobchodní transparentnosti při výkonu měnové politiky, politiky směnných kurzů a politiky finanční stability (Úř. věst. L 259, 7.10.2017, s. 11).

(3)  Zpráva Komise Evropskému parlamentu a Radě o výjimce pro centrální banku Spojeného království („Bank of England“) podle nařízení o trzích finančních nástrojů (MiFIR) [COM(2019) 69].


PŘÍLOHA

„PŘÍLOHA 1

1.

Austrálie:

Australská rezervní banka (Reserve Bank of Australia),

2.

Brazílie:

Brazilská centrální banka (Central Bank of Brazil),

3.

Kanada:

Kanadská centrální banka (Bank of Canada),

4.

Zvláštní administrativní oblast Hongkong:

Hongkongský měnový úřad (Hong Kong Monetary Authority),

5.

Indie:

Indická rezervní banka (Reserve Bank of India),

6.

Japonsko:

Japonská centrální banka (Bank of Japan),

7.

Mexiko:

Mexická centrální banka (Bank of Mexico),

8.

Korejská republika:

Korejská centrální banka (Bank of Korea),

9.

Singapur:

Singapurský měnový úřad (Monetary Authority of Singapore),

10.

Švýcarsko:

Švýcarská národní banka (Swiss National Bank),

11.

Turecko:

Centrální banka Turecké republiky (Central Bank of the Republic of Turkey),

12.

Spojené království:

Britská centrální banka (Bank of England),

13.

Spojené státy americké:

Federální rezervní systém (Federal Reserve System),

Banka pro mezinárodní platby (Bank for International Settlements).


© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU